Obsah: I. Úvod... 3 I.1 Cíl analýzy... 3 I.2 Způsob sběru a zpracování dat. 3 II. Obecná charakteristika území.. 3 II.1 Vymezení řešeného území.. 3 II

Transkript

1 Tato akce je spolufinancována Plzeňským krajem a Evropskou unií v rámci Společného regionálního operačního programu grantové schéma Podpora sociální integrace v Plzeňském kraji. Popis aktuální sociální situace Komunitní plánování sociálních služeb na území pověřených obecních úřadů Stod a Dobřany (Verze k připomínkování) Zpracovatel: Centrum pro komunitní práci západní Čechy 2007 strana 1/27

2 Obsah: I. Úvod... 3 I.1 Cíl analýzy... 3 I.2 Způsob sběru a zpracování dat. 3 II. Obecná charakteristika území.. 3 II.1 Vymezení řešeného území.. 3 II.2 Správní obvod ORP Stod 5 II.3 Vnitřní a vnější vztahy regionu 7 II.3.1 Spádovost a vyjížďka z obcí.. 7 II.3.2 Svazky obcí. 8 II.3.3 Sídelní struktura mikroregionu.. 9 III. Obyvatelstvo území POÚ Stod a Dobřany. 9 III.1 Počet obyvatel a jeho vývoj 9 III.2 Pohyb obyvatelstva 10 III.3 Obyvatelstvo podle věku a pohlaví 13 IV. Trh práce. 14 IV.1 Zaměstnanost 14 IV.1.1 Míra nezaměstnanosti a její vývoj. 14 IV.2 Struktura uchazečů o zaměstnání. 16 IV.2.1 Podle věku.. 16 IV.2.2 Podle kvalifikace. 17 IV.2.3 Podle skupin uchazečů o zaměstnání.. 17 IV.2.4 Podle délky nezaměstnanosti.. 17 IV.2.5 Podle nabídky pracovní síly.. 18 IV.3 Aktivní politika zaměstnanosti 19 IV.3.1 Ohrožené skupiny uchazečů o zaměstnání.. 19 V.3.2 Rekvalifikace. 20 V. Kriminalita. 21 VI. Sociální péče. 23 VI.1 Dosavadní výstupy komunitního plánování sociálních služeb.. 23 VI.2 Program rozvoje města Dobřany 23 VI.3 Sociální dávky.. 23 VI.3.1 Příspěvek na péči 23 VI.3.2 Dávky sociální péče 24 VI.3.3 Průkazy mimořádných výhod.. 25 VI.4 Sociální a související služby v regionu 25 VI.4.1 Senioři a osoby se zdravotním postižením 25 VI.4.2 Děti a mládež ohrožené sociálním vyloučením.. 26 strana 2/27

3 I. Úvod Popis aktuální sociální situace na území POÚ Stod a Dobřany I.1 Cíl analýzy Tato analýza byla zpracována pro projekt zavádějící a realizující proces komunitního plánování sociálních služeb (dále jen KPSS) na části území pověřených obecních úřadů Stod a Dobřany. Analýza popisuje aktuální sociální situaci v tomto regionu. Jejím hlavním cílem je shromáždit statistické údaje využitelné při procesu KPSS. Obsahuje obecné informace o území, jeho obyvatelstvu a vybraných společenských jevech, které jsou shromážděny a uspořádány tak, aby byly užitečným podkladem pro práci všech účastníků procesu KPSS. I.2 Způsob sběru a zpracování dat Vytvoření popisu aktuální sociální situace daného regionu znamená především sběr, třídění a zpracování statistických údajů, které jsou již vytvořeny. Stěžejními zdroji informací obsažených v této analýze jsou publikace v elektronické podobě získané na úřadech, v místních organizacích, na internetu apod. Při použití již zpracovaných materiálů je nutno vždy počítat s relativní mírou výpovědní hodnoty, protože vznikaly na základě různých metodik, často i bez nich. Vždy je lépe takto získané údaje ověřit z více zdrojů, v případě zásadních dat zpracovat průzkum vlastní. 1 II. Obecná charakteristika území II.1 Vymezení řešeného území Tato studie zahrnuje 15 obcí, které se nacházejí v okresu Plzeň-jih 2 ve správním obvodu ORP Stod, kde Stod a Dobřany jsou obcemi s pověřenými obecními úřady a mají statut města. Součástí této analýzy nebude 9 obcí z POÚ Holýšov, které sice spadají do správního obvodu ORP Stod, ale jsou zahrnuty v KPSS pro oblast Horšovskotýnska a Holýšovska. K čítalo území, pro které je realizován proces komunitního plánování sociálních služeb, obyvatel. Na území správního obvodu obce Stod působí jeden dobrovolný svazek obcí. Jedná se o Mikroregion Radbuza. 1 Návrh konkrétních metodik pro komunitní plánování sociálních služeb, Komunitní plánování, o.p.s., 2005, s Okres Plzeň-jih vznikl v roce 1960 z území dřívějšího okresu Blovic a části dřívějších okresů Plzeň-venkov, Přeštice, Stod, Blatná, Rokycany, Horažďovice a Klatovy. V uvedeném roce přešly do okresu 194 obce. Během dalších let docházelo postupně k různým administrativně-správním změnám. Výsledkem je správní rozdělení okresu k , kdy okres Plzeň-jih zahrnoval 99 obcí. Jako jeden z mála okresů v České republice neměl a nemá okres Plzeň-jih vlastní okresní město. Jeho funkci nahrazovalo město Plzeň a 6 měst, lokalizovaných rovnoměrně v rámci okresu. Reforma územní veřejné správy byla legislativně završena schválením zákona č. 314/2002 Sb. o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem (POU) a stanovení obcí s rozšířenou působností (ORP) ve znění pozdějších předpisů. Vymezení ORP vycházelo ze stanovisek zastupitelstev obcí, z určení minimálního počtu obyvatel v příslušném správním obvodu a ze souhrnu geografických kritérií (dostupnost centra, hustota osídlení, dojížďka za prací aj.). Okres Plzeň-jih, který dříve spravoval okresní úřad, se administrativně rozdělil na 4 ORP (Blovice, Nepomuk, Přeštice a Stod). strana 3/27

4 Řešené území tvoří tyto obce a části obcí: Název obce Název části obce 1 Dnešice Černotín Dnešice 2 Dobřany Dobřany Šlovice Vodní Újezd 3 Honezovice Honezovice Hradišťany 4 Hradec Hradec 5 Chotěšov Hoříkovice Chotěšov Losina Mantov Týnec 6 Kotovice Kotovice Nový Záluží 7 Lisov Lisov 8 Líšina Líšina 9 Nová Ves Nová Ves 10 Přestavlky Lažany Přestavlky 11 Stod Lelov Stod 12 Střelice Střelice 13 Ves Touškov Mířovice Ves Touškov 14 Vstiš Vstiš 15 Zemětice Čelákovy Chalupy Zemětice strana 4/27

5 Souhrnná charakteristika SO ORP STOD- rok 2004 Počet obcí 24 Počet částí obcí 41 Počet katastrálních území 38 Hustota obyvatelstva (obyv./km 2 ) 82,4 Počet obyvatel k Průměrný věk 39,4 Registrovaná míra nezaměstnanosti v % 5,95 Souhrnná charakteristika POÚ STOD a POÚ DOBŘANY- rok 2005 Počet obcí 15 Počet částí obcí 30 Počet obyvatel k Zdroj: ČSÚ, II.2 Správní obvod ORP Stod Správní obvod Stod leží ve střední části Plzeňského kraje, jihozápadně od krajského města. Po vznikl z části z bývalého okresu Plzeň jih a Domažlice. Hraničí s pěti správními obvody Plzeňského kraje (Plzeň, Přeštice, Horšovský Týn, Stříbro a Nýřany). Správní obvod zahrnuje 24 obcí, z nichž tři (Stod, Dobřany a Holýšov) jsou zároveň obcemi s pověřenými obecními úřady. Rozlohou ha patří mezi třetí nejmenší v kraji, hustotou 82,0 obyvateli na 1 km2 je po Plzni nejvíce zalidněný. Třetina území je pokryta lesními porosty a na 388 ha se nachází vodní plochy. Nejvýznamnějším vodním tokem je řeka Radbuza spadající do povodí Berounky. Důležitá mezinárodní dopravní spojnice mezi Plzní a hraničním přechodem do SRN Folmavou procházející územím zatěžuje okolní obce hlukem a emisemi a částečně tak zhoršuje životní prostředí. Zbývající část území má vcelku příznivé životní prostředí venkovského charakteru. Centrem správního obvodu je město Stod ležící 25 km jihozápadně od krajského města. 3 Ve městě žije cca 3,5 tisíce obyvatel, čímž se řadí mezi nejmenší město správního obvodu. V roce 1960 byl ve Stodě zřízen ústav sociální péče a tři roky později zde byla postavena nemocnice. Školství v roce 2005 na okrese zastupovalo 39 mateřských škol, 28 základních škol, dále 1 gymnázium, 2 střední odborné školy a 4 střední odborná učiliště. Na území mikroregionu fungují čtyři úplné základní školy v Dobřanech, Chlumčanech, Chotěšově a Stodě. Malotřídky (1.-5. ročník) jsou v sídlech Hradec, Ves Touškov, Vstiš. Z dalších zařízení jsou to základní umělecké školy Dobřany a Stod, Dům dětí a mládeže Stod, Domov mládeže Stod. Střední školství, v mikroregionu reprezentované Integrovanou střední školou ve Stodě, odpovídá podle dokumentu Strategie mikroregionu Radbuza potřebám oblasi. V území není zastoupeno vysoké školství. Vyjížďka studentů do středních a vysokých škol do Plzně jako centra školství regionu je velká. Pro potřeby zdravotnictví fungovala v okrese 1 nemocnice, 19 ostatních samostatných zdravotnických zařízení, 1 odborný léčebný ústav a 13 lékáren a výdejen léků. Zdravotní péči zajišťovali 196 lékařů. Na jednoho lékaře připadali 352 obyvatelé. Průměrné procento pracovní neschopnosti činilo v roce 2005 v okrese 7,096 %. Zdroj: ČSÚ, viz Charakteristika okresu PJ a Strategie mikroregionu Radbuza 3 První zmínky o osadě pochází z roku 1235 z doby vlády Václava I. V té době náležela nedalekému klášteru premonstrátorů v Chotěšově. Pro obec je důležitý rok 1315, kdy nechal král Jan Lucemburský povýšit vesnici na městys. V té době nastává velký rozvoj obce, neboť leží na důležité obchodní stezce. Za vlády Karla IV. dostává město další výhody a práva jako dědičné, soudní a další. Katastrofou pro město byla třicetiletá válka, kdy v obci zůstalo jen cca 230 obyvatel. To mělo za následek přistěhování rodin z Teplé a Bavorska a tím i germanizaci tohoto území. V roce 1850 se stává Stod městem. Po druhé světové válce byla většina německého obyvatelstva odsunuta do Německa. V současnosti se jen 50 obyvatel hlásí k německé národnosti (SLDB 2001). strana 5/27

6 Mikroregion Radbuza (zdroj Strategie mikroregionu Radbuza) Služby v mikroregionu jsou soustředěny zejména do měst a větších obcí (Dobřany, Stod, Chotěšov, Chlumčany). V oblasti jsou služby méně rozvinuté, přesto z hlediska zaměstnanosti obyvatel mikroregionu zaujímá terciární sektor druhé místo. V mikroregionu funguje dominantní státní zdravotnické zařízení okresu Plzeň-jih, nemocnice s poliklinikou ve Stodě. Toto zařízení vytváří nezbytný základ zdravotní péče v území. Ostatní nestátní zařízení jsou po území rozptýlena, a i když převažují zařízení základní péče, lze za stávající situace hodnotit podle Strategie mikroregionu Radbuza síť zdravotnických zařízení jako vyhovující. Psychiatrická léčebna Dobřany je státním zdravotnickým zařízením, jenž zřizuje Ministerstvo zdravotnictví ČR. Léčebna s kapacitou 1350 lůžek má celorepublikový význam. S ohledem na demografickou situaci mikroregionu Radbuza s převahou obyvatelstva v poproduktivním věku je území nedostatečně vybaveno sociálními zařízeními. V oblasti fungují tři domy s pečovatelskou službou v Dobřanech, Chlumčanech, (které však nespadají do řešeného území), Chotěšově a ve Stodě. Dalším zařízením sociálního typu je Domov pro osoby se zdravotním postižením ve Stodě a Stacionář Stodské nemocnice a.s. Důležitým rozvojovým předpokladem k dosažení stabilizace a rozvoje lidských zdrojů v mikroregionu Radbuza je zvýšení imigrace obyvatel. Zapojení obyvatel do dění v obcích, obnova a rozvoj kulturních a sportovních tradic jsou nutné pro udržení silného vztahu místního obyvatelstva ke svému sídlu a zároveň k vytvoření vztahu obyvatel nových. Obyvatelé území nemají podle Strategie mikroregionu Radbuza dostatečné možnosti kulturního vyžití, za kulturou vyjíždějí zejména do nedaleké Plzně. Velkým problémem je sportovní vyžití obyvatelstva. Negativně se projevuje malé množství moderních kvalitních sportovišť. Podpora sportovních zařízení ze strany obcí může vést k dalšímu zvýšení jejich počtu i v menších sídlech mikroregionu. Zdroj: Strategie mikroregionu Radbuza (str ), 1999, -platnost tohoto dokumentu je plánována na období strana 6/27

7 Popis aktuální sociální situace na území POÚ Stod a Dobřany Zdroj: ČSÚ, II.3 Vnitřní a vnější vztahy řešeného regionu Okres Plzeň-jih leží v jihozápadní části Plzeňského kraje. Hraničí se všemi ostatními okresy kraje a částečně krajem Jihočeským a Středočeským. Sever okresu představuje území, které vykazuje těsné vazby s městem Plzní a tvoří pro něj silné zázemí. Nejsevernější část patří přímo k plzeňské aglomeraci. S rostoucími vzdálenostmi vliv Plzně na přilehlá území klesá. II.3.1 Spádovost a vyjížďka z obcí Územím okresu probíhá několik důležitých dopravních tras. V železniční dopravě je to zejména trať Plzeň-České Budějovice, jejíž elektrifikace významně ovlivňuje rychlost dopravy. Neméně významné jsou i tratě Plzeň-Klatovy (Železná Ruda) a Plzeň-Domažlice v návaznosti na přechody do SRN. Přes území okresu vede celkem 872 km silnic, z toho dálnic 12 km, silnic I. třídy 92 km a to ve směrech na České Budějovice, na Klatovy a na Domažlice. Silnic II. třídy je o okrese 226 km a III. třídy 543 km. Následující tabulka zachycuje počty obyvatel, kteří z jednotlivých obcí vyjíždějí za prací a do škol. U každé obce je uvedeno hlavní centrum vyjížďky jejích pracujících. Z údajů z roku 2004 vyplývá, že z většiny obcí vyjíždějí jejich obyvatelé do Plzně nebo do Stoda. strana 7/27

8 Vyjíždějící a hlavní směr vyjížďky podle obcí Kraj, okres, obec vyjíždějící zaměstnaní celkem z toho ženy Vyjížďka z obce za prací v % ze zaměstnaných celkem vyjíždějící denně hlavní směr denní vyjížďky obec počet Vyjížďka z obce do škol vyjíždějící žáci, studenti a učni v % ze žáků, studentů a učňů Kraj celkem , x x ,1 V tom okres: Domažlice , x x ,6 Klatovy , x x ,0 Plzeň-město , x x ,8 Plzeň-jih , x x ,4 Plzeň-sever , x x ,0 Rokycany , x x ,5 Tachov , x x ,5 Obce okresu PJ Dnešice ,1 260 Plzeň ,5 Dobřany , Plzeň ,2 Honezovice ,9 61 Stod ,5 Hradec ,7 163 Stod ,4 Chotěšov ,6 650 Plzeň ,8 Kotovice ,5 91 Nýřany ,3 Lisov ,5 37 Stod ,0 Líšina ,9 59 Stod ,0 Nová Ves ,2 63 Plzeň ,0 Přestavlky ,5 85 Chlumčany ,0 Stod ,4 573 Plzeň ,2 Střelice ,7 40 Stod ,9 Ves Touškov ,3 94 Stod ,0 Vstiš ,1 132 Dobřany ,6 Zemětice ,9 96 Plzeň ,0 Zdroj: ČSÚ, Dojížďka za prací a do škol v Plzeňském kraji (na základě výsledků SLDB 2001) za rok 2004 II.3.2 Svazky obcí Na řešeném území se nachází Mikroregion Radbuza, ležící v Plzeňském kraji, v západní části okresu Plzeň-jih, vznikl v březnu roku Je tvořen obcemi v okolí měst Dobřany a Stod s téměř obyvateli. Mikroregion se rozkládá na rozloze 194 km 2, je přirozeným spádovým územím při řece Radbuze, po které byl pojmenován. Mikroregion Radbuza tvoří 17 obcí okresu Plzeň-jih: Dnešice, Dobřany, Honezovice, Hradec, Chlumčany, Chotěšov, Kotovice, Lhota, Lisov, Líšiná, Nová Ves, Přestavlky, Stod, Střelice, Ves Touškov, Vstiš, Zemětice Obce v rámci svazků na řešeném území spolupracují na rozvoji regionu v různých oblastech. Obsah strategických dokumentů (Plán rozvoje Mikroregionu Radbuza, 1999 a Vize rozvoje města Dobřany, 2006) však naznačuje, že rozvoj sociálních služeb zatím nepatří mezi priority svazků. KPSS by tuto situaci mohlo pomoci změnit. strana 8/27

9 II.3.3 Sídelní struktura mikroregionu V mikroregionu Radbuza jsou dvě obce se statutem města, Dobřany a Stod, kde žije přibližně polovina obyvatel. Největšími sídly mikroregionu jsou Dobřany (5 694 obyvatel), Stod (3 582 obyvatel), Chotěšov (2 562 obyvatel), Chlumčany (2 403 obyvatel), které však nespadají do námi řešeného území. V sídelní struktuře se kloubí klasické venkovské seskupené osídlení s řádovým půdorysem s obcemi lokálního spádového charakteru. I přesto, že dvanáct obcí mikroregionu je do 500 obyvatel, ve zbývajících pěti žije 84 % obyvatel celého mikroregionu, což ukazuje velkou disproporcialitu mezi velikostí jednotlivých sídel, kde chybí sídla od obyvatel. Hierarchická struktura sídel je atypická. Dominující obcí jsou Dobřany, svojí rozlohou a hlavně počtem obyvatel zařazené jako hlavní rozvojové sídlo s rozhodující koncentrací socioekonomických aktivit. Jako sídlo s dobrými rozvojovými předpoklady je hodnocen Stod. Za zmínku stojí skutečnost, že tradiční města Dobřany a Stod mají svoje satelity, na které hlavní centrum přenáší některé funkce. Pro město Dobřany je to obec Chlumčany, pro město Stod obec Chotěšov. Obce Chlumčany a Chotěšov jsou řazeny mezi sídla, u nichž se předpokládá stabilizace či posílení pozice sídelní struktury. Tyto obce plní v omezené míře funkce subregionálního centra. Ostatní obce mikroregionu Radbuza jsou venkovského charakteru. Zdroj: Strategie mikroregionu Radbuza (str ), 1999, -platnost tohoto dokumentu je plánována na období III. Obyvatelstvo POÚ Stod a Dobřany III.1 Počet obyvatel a jeho vývoj K bylo na území POÚ Stod a Dobřany, pro které je realizován proces komunitního plánování sociálních služeb, obyvatel. Nejnižší průměrný věk obyvatel je v obcích Nová ves, Střelice a Dobřany. Naopak nejvyšší průměrný věk obyvatel je v obcích Zemětice, Přestavlky a Líšina. Počet obyvatel a průměrný věk a věkové složení obyvatel na území POÚ Stod a Dobřany k Název obce Počet obyvatel Průměrný věk Věková skupina celkem muži ženy celkem muži ženy Dnešice ,0 39,6 40, Dobřany ,0 36,7 39, Honezovice ,8 39,7 39, Hradec ,4 36,9 40, Chotěšov ,5 40,2 42, Kotovice ,3 40,4 38, Lisov ,6 41,1 45, Líšina ,6 41,1 48, Nová Ves ,1 36,4 36, Přestavlky ,0 42,1 48, Stod ,9 40,6 43, Střelice ,5 36,8 36, Ves Touškov ,8 38,0 41, Vstiš ,1 36,2 40, Zemětice ,7 44,8 46, Zdroj: viz Seznam měst a obcí plzeňského kraje, 2007 strana 9/27

10 Demografický vývoj okresu je do jisté míry závislý na předchozím dlouhodobém vývoji a na věkové struktuře obyvatelstva. Počet obyvatel okresu Plzeň-jih má v retrospektivě klesající tendenci, v posledním desetiletí se známkami stagnace. Zatímco za léta vykázal okres Plzeň-jih nejvyšší úbytek počtu obyvatel ( ), v desetiletí již úbytek činil pouze Situace v minulých desetiletích byla dána blízkostí krajského města Plzně. Rozsáhlá bytová výstavba v Plzni včetně možnosti zaměstnání byly zásadní a určující důvody pro přesídlování obyvatelstva z okresu do města. Stagnující vývoj počtu obyvatel okresu Plzeň-jih byl v minulém desetiletí ovlivněn přirozenou měnou (rozdíl mezi počtem živě narozených a zemřelých) a migrací obyvatel (rozdíl mezi přistěhovalými a vystěhovalými). Snižování počtu živě narozených a stejná, avšak pomalejší, tendence v počtu zemřelých v jednotlivých létech mají vliv na růst záporného přirozeného přírůstku. Úbytek obyvatelstva přirozenou měnou za léta dosáhl hodnoty obyvatel, tj. 3,6 % (o 36 osob na obyvatel). Migrací se za uvedené desetiletí naopak zvýšil počet obyvatel o 2 428, tj. 3,6 % (o 36 osob na obyvatel). Vývoj počtu obyvatelstva ve správních obvodech obcí s POÚ Stod a Dobřany Obce s POÚ Počet obyvatel (sčítání lidu) Dobřany Stod Zdroj: III.2 Pohyb obyvatelstva V období mezi lety 1991 a 2001 se snížil počet obyvatel v přepočtu na obyvatel o 0,6 %. Tzn., že se počet obyvatel téměř nezměnil. Migrace je ovlivněna zejména značným poklesem vystěhovalých v průběhu desetiletí a na druhé straně téměř stagnací počtu přistěhovalých. Hodnota počtu přistěhovalých se během celého desetiletí pohybuje kolem obyvatel s mírným výkyvem v létech 1993 (933 obyvatelé) a 1994 (905 obyvatel). Počet vystěhovalých klesl z obyvatel v roce 1991 na 801 obyvatele v roce Hodnotíme-li dlouhodobý vývoj z hlediska demografických ukazatelů je patrné, že došlo k významnému poklesu úmrtnosti (ze 14,2/1 000 obyvatel v roce 1991 na 11,5/1 000 obyvatel v roce 2001); prodloužil se během desetiletí průměrný věk (z 38,1 let na 39,6 let). K hodnocení demografického vývoje přispívá i hodnocení ukazatele porodnosti (počet živě narozených dětí na obyvatel). Počet živě narozených má v celém období desetiletí klesající tendenci. V roce 2001 se živě narodily 574 děti, což proti roku 1991 (797) představuje pokles o 28 % a svědčí o nízké úrovni reprodukce. V populačním vývoji má své místo i ukazatel potratovosti. Počet potratů od roku 1991 klesá z 687 potratů na 295 v roce V přepočtu na obyvatel představovala potratovost pokles z 10,1 na 4,3. Zdroj: SLDB 2001 strana 10/27

11 Pohyb obyvatel v obcích POÚ Stod a Dobřany za rok 2006 Název obce počet obyvatel k Narození Zemřelí Přistěhovalí z ČR Přistěhovalí z ciziny Vystěhovalí do ČR Vystěhovalí do ciziny Přirozená migrace Celkový přírůstek obyvatel Počet obyvatel k Dnešice Dobřany Honezovice Hradec Chotěšov Kotovice Lisov Líšina Nová Ves Přestavlky Stod Střelice Ves Touškov Vstiš Zemětice Z předchozí tabulky vyplývá, že se počet obyvatel mírně zvyšuje z v lednu 2006 na v prosinci Největší přírůstek obyvatel zaznamenaly Dobřany, Hradec a Nová ves. Naopak úbytek obyvatel lze konstatovat zejména ve Stodě a to zejména z důvodu změny bydliště na území ČR. Pohyb obyvatelstva podle správních obvodů obcí s rozšířenou působností v roce 2005 Kraj, správní obvody obcí s rozšířenou působnost í Živě narození Zemřelí Přirozený přírůstek Přistěhovalí Vystěhovalí Přírůstek stěhování m Celkový přírůstek Sňatky Rozvody Plzeňský kraj Blovice Domažlice Horažďovice Horšovský Týn Klatovy Kralovice Nepomuk Nýřany Plzeň Přeštice Rokycany Stod Stříbro Sušice Tachov strana 11/27

12 Na základě následující tabulky si můžeme udělat rámcovou představu o hypotetickém vývoji základní trojiční věkové struktury populace v Plzeňském kraji. Ta by, dle uvedených údajů měla zachovat tendence vývoje let , ba ještě zaznamenat další snižování podílu osob ve věku do 14 let a to provázející zvyšování podílu obyvatel ve věku 65 a více let. Projekce obyvatelstva Plzeňského kraje do roku 2050 Skutečný Projekce bez započtení migrace stav Celkem v tom ve věku: let z toho ženy v tom ve věku: let Jestliže byl tento poměr k roku 2004 prakticky vyrovnaný, pak lze na zákl. projekce do roku 2050 očekávat nenápadné ale trvalé snižování podílu osob do 14 let (na 12,2%), který by měl být roku 2050 takřka třikrát nižší než podíl osob ve věku 65 let a více (33,2%). Znatelný bude zřejmě rovněž postupný přesun osob ze skupiny let do skupiny seniorů, který jsme mohli již zaznamenat na vývoji za časovou řadu Tento vývoj (bez zahrnutí migrace) by mohl roku 2050 znamenat snížení podílu obyvatelstva v produktivním věku takřka na 50% z úhrnu a nárůst osob důchodového věku na třetinu celkového počtu populace. Zdroj: ČSÚ, Obyvatelstvo Plzeňského kraje v letech 1991 až 2004, SLDB, Plzeň 2007 strana 12/27

13 III.3 Obyvatelstvo podle věku a pohlaví Následující tabulky zachycují strukturu obyvatelstva podle věku v Plzeňském kraji, jeho správních obvodech i jednotlivých obcích řešeného území. Index stáří oproti roku 1991 markantně vzrostl, lze to ale považovat za obecný trend vývoje společnosti. V porovnání s ostatními správními obvody kraje je Stod na třetím místě s nejnižším indexem stáří v kraji. Struktura obyvatelstva a index stáří v Plzeňském kraji podle věku (v %) Kraj celkem v tom správní obvody: Index stáří 1) Počet obyvatel Průměrný věk ,4 14,9 66,6 70,7 13,0 14,4 63,4 96, ,0 Blovice 19,6 15,2 64,9 68,9 15,5 15,9 79,4 104, ,3 Domažlice 21,3 15,8 66,2 70,9 12,5 13,2 58,4 83, ,0 Horažďovice 19,8 15,3 65,2 68,8 15,0 15,9 75,7 103, ,4 Horšovský Týn 20,7 15,2 66,3 71,6 13,1 13,3 63,3 87, ,4 Klatovy 20,8 15,2 65,6 71,0 13,6 13,9 65,2 91, ,5 Kralovice 21,2 15,7 65,6 70,5 13,2 13,9 62,4 88, ,4 Nepomuk 18,9 14,7 63,3 68,5 17,8 16,7 94,4 113, ,0 Nýřany 20,7 16,0 66,5 70,6 12,8 13,4 61,9 83, ,0 Plzeň 19,7 13,4 67,7 71,0 12,6 15,6 64,0 116, ,1 Přeštice 19,2 15,8 66,0 69,7 14,8 14,5 77,4 92, ,8 Rokycany 20,0 14,8 65,7 69,5 14,2 15,7 71,1 105, ,4 Stod 20,1 15,9 67,0 71,1 12,8 13,1 63,8 82, ,2 Stříbro 23,7 16,8 66,4 71,9 9,9 11,3 41,9 66, ,6 Sušice 19,9 14,6 65,2 69,2 14,9 16,2 74,8 110, ,7 Tachov 23,3 16,8 68,3 72,7 8,4 10,5 35,9 62, ,3 1) počet obyvatel ve věku 65 a více let připadajících na 100 dětí ve věku 0-14 let Pozn.: data se vztahují k (SLDB) a k Zdroj: ČSÚ, strana 13/27

14 IV. Trh práce IV.1 Zaměstnanost Popis aktuální sociální situace na území POÚ Stod a Dobřany (Ne)zaměstnanost patří k nejsledovanějším ekonomickým ukazatelům. V České republice existují dva ukazatele nezaměstnanosti jeden od Ministerstva práce a sociálních věcí, druhý z Českého statistického úřadu. V médiích se převážně uvádí ta, kterou zveřejňuje Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR na základě statistik úřadů práce (nezaměstnaní jsou ti, kteří se na úřadu práce zaregistrují). Míra nezaměstnanosti je pak podílem registrovaných nezaměstnaných na celkové pracovní síle. MPSV zjišťuje a zveřejňuje tzv. registrovanou míru nezaměstnanosti vycházející z ekonomicky aktivního obyvatelstva. ČSÚ provádí každé čtvrtletí speciální šetření nazvané Výběrové šetření pracovních sil (VŠPS). Na jeho základě (kromě jiného) stanovuje tzv. obecnou míru nezaměstnanosti, která je vyjádřena jako podíl nezaměstnaných podle VŠPS na součtu těchto nezaměstnaných a zaměstnaných VŠPS. 4 V rámci Plzeňského kraje patří okres Plzeň-jih k oblastem s nižší mírou nezaměstnanosti. Evidence za SO ORP Stod není bohužel dostupná. K bylo evidováno v okrese Plzeň-jih uchazečů o zaměstnání, což odpovídá 4,74% míře registrované nezaměstnanosti. Ve srovnání s ostatními okresy podle nejnižší míry nezaměstnanosti zaujímal okres Plzeň-jih 1. místo v kraji. Nejvyšší míru nezaměstnanosti vykazoval okres Tachov s 8,62%. Relativně příznivý trend v zaměstnanosti je dán polohou okresu (ve vztahu ke krajskému městu) a dopravní dostupností. Jde v podstatě o jakési zázemí krajského města, které poskytuje velké části obyvatel okresu nejen zaměstnání, ale také většinu školních, zdravotnických, kulturních a jiných služeb. K evidoval úřad práce v okrese Plzeň-jih 229 volných míst, tj. 8,1 uchazeče na 1 volné pracovní místo. Nezaměstnaní absolventi a mladiství představovali v okrese Plzeň-jih z celkového počtu nezaměstnaných 8,3 %. Zdroj: ČSÚ, ( IV.1.1 Míra nezaměstnanosti a její vývoj Vývoj nezaměstnanosti v okrese Plzeň-jih v letech je charakteristický snižováním počtu uchazečů o zaměstnání a nárůstem množství volných pracovních míst, což dokládá klesající míra nezaměstnanosti. Vývoj nezaměstnanosti (uchazeči o VPM) v okrese Plzeň-jih v období od září 2004 do května 2007 Období Uchazeči Volná pracovní místa Míra nezam. 05/ ,4 % 01/ ,3 % 09/ ,1 % 05/ ,2 % 01/ ,8 % 09/ ,0 % 05/ ,6 % 01/ ,1 % 09/ ,9 % Ve srovnání s ostatními správními obvody Plzeňského kraje byl SO ORP Stod v roce 2005 třetím obvodem v kraji po Blovicích a Přešticích s nejnižší mírou nezaměstnanosti. 4 Nezaměstnanost zjišťovaná Českým statistickým úřadem na základě tzv. Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS) je u nás méně známá či frekventovaná, používá se hlavně pro mezinárodní srovnávání a je zjišťována jak v zemích EU, tak zemích kandidátských. Zdroj: ČSÚ. strana 14/27

15 Nezaměstnanost podle správních obvodů obcí s rozšířenou působností (stav k ) Pramen: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Kraj, správní obvody obcí s rozšířenou působností Ekonomicky aktivní 1) Plzeňský kraj Uchazeči o zaměstnání Míra nezaměstnanosti (%) 2) celkem dosažitelní celkem ,58 7,37 7,18 6,76 Blovice ,00 5,66 5,12 4,67 Domažlice ,96 6,65 6,60 6,45 Horažďovice ,69 9,12 8,05 7,78 Horšovský Týn ,11 7,86 7,13 6,99 Klatovy ,22 7,85 8,26 7,75 Kralovice ,13 8,21 8,37 7,74 Nepomuk ,35 6,37 6,41 6,11 1 Nýřany ,99 5,96 6,00 5, Plzeň ,35 6,73 6,18 5,67 dosažitelní Přeštice ,35 5,07 5,38 5, Rokycany ,36 7,85 7,34 6,83 Stod ,65 5,95 5,72 5,41 1 Stříbro ,55 10,45 10,11 9,98 Sušice ,70 10,96 12,08 11,53 1 Tachov ,66 9,80 9,79 9,67 Plzeňský kraj a příslušné POÚ Dosažitelní uchazeči celkem EAO Míra nezaměstnanosti Dobřany ,6% Domažlice ,4% Holýšov ,6% Horšovský Týn ,1% Kdyně ,7% Město Touškov ,8% Plzeň ,6% Poběžovice ,1% Přeštice ,2% Rokycany ,5% Staňkov ,4% Stod ,2% Dosažitelní uchazeči jsou uchazeči o zaměstnání, kteří mohou bezprostředně nastoupit do zaměstnání při nabídce vhodného pracovního místa, tj. evidovaní nezaměstnaní, kteří nemají žádnou objektivní překážku pro přijetí zaměstnání. Za dosažitelné se nepovažují uchazeči o zaměstnání ve vazbě, ve výkonu trestu, uchazeči v pracovní neschopnosti, uchazeči, kteří jsou zařazeni na rekvalifikační kurzy, nebo uchazeči, kteří vykonávají krátkodobé zaměstnání, a dále uchazeči, kteří pobírají peněžitou pomoc v mateřství nebo kterým je poskytována podpora v nezaměstnanosti po dobu mateřské dovolené. strana 15/27

16 Míra registrované nezaměstnanosti, neumístění uchazeči o zaměstnání a volná pracovní místa podle okresů k Pramen: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Kraj, okresy Míra registrované nezaměstnanosti (%) Neumístění uchazeči o zaměstnání celkem z toho: Volná pracovní místa ženy absolventi škol a mladiství občané se zdravotním postižením dosažitelní uchazeči o zaměstnání Plzeňský kraj 6, Domažlice 6, Klatovy 8, Plzeň-město 5, Plzeň-jih 4, Plzeň-sever 5, Rokycany 6, Tachov 8, IV.2 Struktura uchazečů o zaměstnání IV.2.1 Podle věku Významným ukazatelem při hodnocení nezaměstnanosti se stává věková struktura uchazečů. Z tabulek vyplývá, že hlavní rizikovou skupinou uchazečů o zaměstnání na Plzni-jihu jsou obyvatelé ve věku 50-59let. Věková struktura uchazečů o zaměstnání v okresech Plzeňského kraje k do nad 65 průměrný věk Domažlice ,0 41,4 Klatovy ,0 39,8 Plzeň-město ,0 39,5 Plzeň-jih ,0 40,9 Plzeň-sever ,0 39,8 Rokycany ,0 41,1 Tachov ,0 40,8 Plzeňský kraj ,0 40,2 Věková struktura uchazečů o zaměstnání na Plzni-jihu k Věk Počet uchazečů do nad 65 0 strana 16/27

17 IV.2.2 Podle kvalifikace Popis aktuální sociální situace na území POÚ Stod a Dobřany Nejvyšší procento neumístěných uchazečů o zaměstnání je ze skupiny obyvatel se základním a středním odborným vzděláním. Kvalifikační struktura uchazečů o zaměstnání na Plzni-jihu k Počet V % bez vzdělání 0 0 základní vzdělání ,2 střední odborné (OU + OŠ) ,4 střední odborné s maturitou (SOU +SOŠ) ,1 střední všeobecné 39 3,2 vysokoškolské 52 4,1 celkem ,00 IV.2.3 Podle skupin uchazečů Struktura uchazečů o zaměstnání napovídá, že nejproblematičtější skupinou jsou osoby se zdravotním postižením (20,2%), osoby částečně invalidní (18,6%) a osoby pečující o dítě do 15 let (14,6%). Struktura uchazečů o zaměstnání k z toho Osoby Abs. Částeč. zdrav. VŠ do invalid znevýh 30 let ní odněné celkem OZP Plně invalid ní Ženy těh., kojící a matky do 9 měs. po porodu Osoby pečující o dítě do 15 Osoby potřebuj. zvláštní pomoc Domažlice Klatovy Plzeň-město Plzeň-jih Plzeň-sever Rokycany Tachov Plzeňský kraj IV.2.4 Podle délky nezaměstnanosti Uchazeči o zaměstnání v evidenci pracovního úřadu Plzeň-jih se vyznačují nejnižší průměrnou délkou evidence v kraji. Délka nezaměstnanosti do 3 měsíců 3-6 měsíců 6-9 měsíců 9-12 měsíců měsíců nad 24 měsíců Uchaz.vyřazení z evidence celkem za 1. čtvrtletí 2007 Domažlice Klatovy Plzeň-město Plzeň-jih Plzeň-sever Rokycany Tachov Plzeňský kraj strana 17/27

18 IV.2.5 Podle nabídky pracovní síly Následující tabulka mapuje disproporcionalitu nabízených a poptávaných pracovních míst k Lze konstatovat, že na Plzni-jihu převládá nabídka nad poptávkou v těchto pracovních oborech: nižší administrativní pracovníci, pomocní a nekvalifikovaní pracovníci zaměření na prodej a služby a pomocní a nekvalifikovaní pracovníci v dolech a lomech, v průmyslu, stavebnictví, v dopravě a v příbuzných oborech. Naopak zde chybí kvalifikovaní kovodělníci a strojírenští dělníci, vědci, odborníci a inženýři v biologických, lékařských a příbuzných oborech a ostatní kvalifikovaní zpracovatelé a výrobci. Pracovní místa Nabídka pracovní síly (uchazeči o zaměstnání) Poptávka po pracovní síle (volná pracovní místa) Normální APZ Celkem abs. rel. abs. rel. abs. abs. Vedoucí a řídící pracovníci velkých organizací 8 0,69 % 6 1,15 % 0 6 Vedoucí, ředitelé, kteří řídí malý podnik, organizaci, společnost /za pomoci nejvýše jednoho dalšího řídícího pracovníka/ 5 0,43 % 4 0,76 % 0 4 Vědci a odborníci ve fyzikálních a příbuzných vědách, architekti a techničtí inženýři /tvůrčí pracovníci/ 12 1,04 % 10 1,91 % 0 10 Vědci, odborníci a inženýři v biologických, 2 0,17 % 11 2,10 % 0 11 lékařských a příbuzných oborech Odborní pedagogičtí pracovníci 5 0,43 % 3 0,57 % 0 3 Ostatní vědci a odborní duševní pracovníci 25 2,16 % 6 1,15 % 0 6 jinde neuvedení Technici ve fyzikálních, technických 40 3,46 % 21 4,01 % 1 22 a příbuzných oborech Techničtí pracovníci v oblasti biologie, zdravotničtí a zemědělští pracovníci a pracovníci v příbuzných oborech 9 0,78 % 16 3,05 % 0 16 Pedagogičtí pracovníci 5 0,43 % 1 0,19 % 0 1 Jiní pomocní odborní pracovníci 39 3,38 % 30 5,73 % 0 30 Nižší administrativní pracovníci /kromě ,64 % 6 1,15 % 3 9 úředníků ve službách a obchodě/ Úředníci ve službách a obchodě 12 1,04 % 2 0,38 % 0 2 Obsluhující pracovníci 110 9,52 % 33 6,30 % 0 33 Prodavači, manekýni a předváděči zboží 87 7,53 % 11 2,10 % 2 13 Zadáno na méně míst 1 0,09 % 0 0,00 % 0 0 Kvalifikovaní dělníci v zemědělství, lesnictví, rybářství, myslivosti - - orientovaní na trh Kvalifikovaní dělníci při dobývání surovin, stavební dělníci a pracovníci příbuzných oborů /kromě obsluhy strojů a zařízení/ 30 2,60 % 11 2,10 % ,80 % 54 10,31 % 0 54 Kvalifikovaní kovodělníci a strojírenští dělníci 66 5,71 % ,76 % Výrobci a opraváři přesných přístrojů, umělečtí řemeslníci, polygrafové a pracovníci v příbuzných oborech 3 0,26 % 0 0,00 % 0 0 Ostatní kvalifikovaní zpracovatelé a výrobci 38 3,29 % 46 8,78 % 1 47 Obsluha průmyslových zařízení 11 0,95 % 23 4,39 % 5 28 Obsluha stacionárních zařízení a montážní 26 2,25 % 35 6,68 % 0 35 dělníci Řidiči a obsluha pojízdných strojních zařízení 64 5,54 % 48 9,16 % 0 48 Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci ,56 % 0 0,00 % 7 7 zaměření na prodej a služby Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci v zemědělství, lesnictví, rybářství a příbuzných oborech 3 0,26 % 0 0,00 % 0 0 Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci v dolech a lomech, v průmyslu, stavebnictví, v dopravě a v příbuzných oborech ,96 % 12 2,29 % 1 13 Celkem strana 18/27

19 Zdroj: Nabídka a poptávka na trhu práce, Úřad práce PJ, k IV.3 Aktivní politika zaměstnanosti (APZ) Aktivní politika zaměstnanosti je souhrn opatření směřujících k zajištění maximálně možné úrovně zaměstnanosti. Aktivní politiku zaměstnanosti zabezpečuje MPSV ČR a úřady práce. Podle situace na trhu práce spolupracují při její realizaci s dalšími subjekty. Úřad práce Plzeň-jih (dále jen úřad práce ) sestavuje každoročně nový program - vlastní strategii aktivní politiky zaměstnanosti, na jejímž základě poskytuje: - zaměstnavatelům a uchazečům o zaměstnání finanční příspěvky na vytváření pracovních míst k zajištění maximálně možné úrovně zaměstnanosti - uchazečům a zájemcům o zaměstnání zabezpečuje rekvalifikační kursy - uchazeče o zaměstnání podporuje při zahájení podnikání - uchazečům a zájemcům o zaměstnání poskytuje poradenské služby Úřad práce se zaměřuje zejména na podporu uchazečů o zaměstnání znevýhodněných na trhu práce. Definuje ohrožené skupiny uchazečů o zaměstnání, kterým věnuje zvláštní pozornost. Cílem úřadu práce je finančně podpořit zaměstnavatele, kteří zaměstnají takové uchazeče o zaměstnání, jež tuto pomoc potřebují ke svému pracovnímu uplatnění. Dalším cílem je poskytování poradenských aktivit, které přispívají k zajištění vhodného pracovního uplatnění uchazečů o zaměstnání na trhu práce a zvýšení zaměstnatelnosti uchazečů o zaměstnání. IV.3.1 Ohrožené skupiny uchazečů o zaměstnání Mezi ohrožené skupiny uchazečů o zaměstnání na okrese Plzeň-jih jsou počítány fyzické osoby do 25 let věku, absolventi vysokých škol po dobu 2 let po úspěšném ukončení studia, nejdéle však do 30 let věku s délkou evidence nad 2 měsíce, fyzické osoby starší 50 let věku (délka evidence nad 2 měsíce), uchazeči o zaměstnání dlouhodobě nezaměstnaní (v evidenci uchazečů o zaměstnání déle než 6 měsíců) a dále fyzické osoby se zdravotním postižením (délka evidence nad 2 měsíce), fyzické osoby pečující alespoň o 1 dítě do 10 let věku (délka evidence nad 2 měsíce), fyzické osoby, které potřebují zvláštní pomoc (délka evidence dle individuálního posouzení konkrétního uchazeče) - těmito osobami se rozumí zejména fyzické osoby, které se přechodně ocitly v mimořádně obtížných poměrech nebo které v nich žijí, fyzické osoby společensky nepřizpůsobené, fyzické osoby po ukončení výkonu trestu odnětí svobody a fyzické osoby ze sociokulturně znevýhodněného prostředí. Výše uvedené ohrožené skupiny uchazečů o zaměstnání mají vzhledem ke svému věku, zdravotnímu postižení, péči o dítě, případně absenci praxe ztížené uplatnění na trhu práce. Nejvíce jsou ohroženi ti, kteří mají kumulaci znevýhodňujících faktorů, což je dalším ztížením umístění na trhu práce. Plánovaný počet uchazečů zařazených do programu APZ dle jednotlivých nástrojů APZ v roce 2007 Nástroje APZ Plán 2006 Skutečnost 2006 Plán 2007 VPP (veřejně prospěšné ,- práce) Odborná praxe absolventů - - SÚPM (společensky účelná ,- pracovní místa) Rekvalifikace ,- Předpokládaný objem finančních prostředků pro realizaci plánu APZ pro rok 2007 Předpokládaný náklad v Kč strana 19/27

20 CHPD,CHPM ,- Příspěvek na dopravu ,- Příspěvek na zapracování ,- Překlenovací příspěvek ,- Celkem ,- IV.3.2 Rekvalifikace Rekvalifikací se rozumí získání nové kvalifikace a zvýšení, rozšíření nebo prohloubení dosavadní kvalifikace, včetně jejího udržování nebo obnovování. Za rekvalifikaci se považuje i získání kvalifikace pro pracovní uplatnění fyzické osoby, která dosud žádnou kvalifikaci nezískala. Při určování obsahu a rozsahu rekvalifikace se vychází z dosavadní kvalifikace, zdravotního stavu, schopností a zkušeností fyzické osoby, která má být rekvalifikována formou získání nových teoretických znalostí a praktických dovedností v rámci dalšího profesního vzdělávání. Ukazatel Rekvalifikace uchazečů v 1. čtvrtletí roku 2007 Celkem Z toho: Uchazeči o zaměstnání po úspěšné rekvalifikaci Celkem Od počátku roku vyř. z evidence po úspěšné rek. rek. Ukončené Pokrač. Celkem Dále ve Celkem Úspěš- do dalš. sledován ně období Účastníci rekvalifikací celkem Kategorie: osoby se zdravotním po stižením fyzické osoby do 25 let péče o dítě do 15 let starší 50 let evidence delší než 6 měsí Typ rekvalifikace: profesní rekvalifikace pro D profesní rekvalifikace pro THP rozšíření kvalifikace kurz IT Zdroj: Nabídka a poptávka na trhu práce, Úřad práce PJ, k strana 20/27

21 V. Kriminalita Popis aktuální sociální situace na území POÚ Stod a Dobřany Ve srovnání okresů v rámci Plzeňského kraje bylo na Plzni-jihu v roce 2005 evidováno 1206 trestných činů, méně trestných činů bylo spácháno pouze v okrese Rokycany. Trestné činy podle okresů v roce 2005 Pramen: Policejní prezidium ČR Kraj, okresy Zjištěné trestné činy celkem z toho hospodářská kriminalita obecná kriminalita Trestné činy na obyvatel Objasněné trestné činy Plzeňský kraj , Domažlice ,7 727 Klatovy ,5 950 Plzeň-město , Plzeň-jih ,5 621 Plzeň-sever ,8 697 Rokycany ,0 507 Tachov ,5 836 Zdroj: ČSÚ, Řešené území spadá pod dvě obvodní oddělení Policie ČR ve Stodě a v Dobřanech. V roce 2007 evidovala tato oddělení celkem 185 trestných činů a 292 přestupků. Evidence kriminality podle jednotlivých obvodních oddělení Policie ČR na řešeném území Ukazatel Stod (k ) Dobřany (k ) Trestné činy - celkem Objasněno v % 51,61% 73,91% z toho: Násilná kriminalita 2 2 Objasněno v % 100% 100% Majetková kriminalita Objasněno v % 25,86% 37,84% z toho: Krádeže vloupáním Objasněno v % 12% 40% Krádeže prosté Objasněno v % 36,67% 34,62% Hospodářská kriminalita Objasněno v % 87,5% 100% -k Přestupky - celkem z toho: Veřejný pořádek a občanské soužití 3O 43 Majetek Doprava pouliční prostituce ( 46/2) 0 0 strana 21/27

22 Následující tabulka porovnává rozsah zjištěné a objasněné kriminality v období od ledna do května roku 2006 a Z údajů vyplývá nárůst počtu trestných činů, ale zároveň obdobná úspěšnost jejich objasnění jako v minulém období. Porovnání kriminality za období a Kriminální činnost Plzeň-jih % % zjištěno objasněno zjištěno objasněno Násilná kriminalita Mravnostní kriminalita Krádeže vloupáním , ,42 Krádeže prosté , ,77 Ostatní majetková kriminalita Ostatní kriminalita , ,33 Zbývající kriminalita ,12 Hospodářská kriminalita ,08 Celková kriminalita , ,29 Zdroj: Policejní prezidium ČR, Statistika kriminality 2007, strana 22/27

23 VI. Sociální péče Popis aktuální sociální situace na území POÚ Stod a Dobřany Cílem této kapitoly je nastínit aktuální situaci v oblasti sociální péče na území POÚ Stod a Dobřany s důrazem na kvantitativní údaje o sociálně potřebných obyvatelích regionu, a to tak, aby sloužila jako obecný úvod k informacím od samotných uživatelů a poskytovatelů služeb, zpracovaným pro účely komunitního plánování v Analýze potřeb uživatelů sociálních služeb a Analýze poskytovatelů sociálních služeb. Sociální péče je určena lidem v nepříznivé sociální situaci, což je chápáno jako oslabení nebo ztráta schopnosti z důvodu věku, nepříznivého zdravotního stavu, pro krizovou sociální situaci, životní návyky a způsob života vedoucí ke konfliktu se společností, sociálně znevýhodňující prostředí, ohrožení práv a zájmů trestnou činností jiné fyzické osoby nebo z jiných závažných důvodů řešit vzniklou situaci tak, aby toto řešení podporovalo sociální začlenění a ochranu před sociálním vyloučením. Zdroj: zákon č. 108/2006 Sb. VI.1 Dosavadní výstupy Komunitního plánování sociálních služeb Při mapování aktuální situace na řešeném území byl kladen důraz na zjištění názorů veřejnosti na to, jaké problémy v regionu je třeba prostřednictvím průzkumů realizovaných v rámci komunitního plánování řešit prioritně: V dotazníkovém šetření v 15 obcích řešeného území uváděli starostové obcí nejčastěji jako hlavní problém stárnutí obyvatelstva, nedostupnost pečovatelské služby v některých obcích a chybějící následnou péči o nesoběstačné seniory. Zmíněna byla i skupina dětí a mládeže a problematika trávení jejich volného času. Z výsledků ankety (116 respondentů) o potřebách veřejnosti v sociální oblasti, realizované v rámci projektu KPSS na území POÚ Stod a Dobřany vyplynulo, že občané regionu pociťují nejzávažnější problémy v sociální situaci seniorů, zdravotně postižených, rodin s malými dětmi a dětí z rodin v sociální krizi. VI.2 Program rozvoje města Dobřany Dalším informačním podkladem je Program rozvoje města Dobřany z roku Zde byly stanoveny mimo jiné tyto cíle rozvoje: Rozšíření nabídky pro volnočasové aktivity dětí a mládeže (Zřízení domu dětí a mládeže -např. jako pobočku DDM Stod). Vymezení rezervy pro bydlení pro seniory v ÚP. VI.3 Sociální dávky VI.3.1 Příspěvek na péči O potřebnosti sociálních služeb v oblasti péče o osoby v nepříznivé sociální situaci z důvodu zdravotního stavu lze nejlépe usuzovat podle evidence příspěvků na péči. Příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách náleží osobám, které jsou především z důvodu nepříznivého zdravotního stavu závislí na pomoci jiné osoby. Zákon o sociálních službách č. 108/2006 Sb. stanovuje, kdo má nárok na příspěvek na péči a postup jeho získání. Podle stupně závislosti se liší výše příspěvku. Příspěvek slouží především k zajištění sociální péče příjemci příspěvku, jak již pomocí sociální služby nebo rodinným příslušníkem. strana 23/27

24 celkový počet vyplácených příspěvků do 18 let I. stupeň II. stupeň III. stupeň IV. stupeň nad 18 let do 18 let nad 18 let do 18 let nad 18 let do 18 let nad 18 let I.stupeň II.stupeň III.stupeň IV.stupeň ZSS OBJ KOM ZSS OBJ KOM ZSS OBJ KOM ZSS OBJ KOM ZSS - zařízení sociálních služeb OBJ - osoba blízká nebo jiná KOM - kombinace obou výše uvedených způsobů K bylo evidováno SO ORP Stod celkem 583 vyplácených příspěvků na péči. 223 osob pobíralo příspěvek na péči I. stupně, 219 osob II. stupně, 119 osob III. stupně a 22 IV. stupně. 290 příspěvků je využíváno k úhradě péče ze strany osoby blízké nebo jiné, 120 osob využívá kombinace péče osoby blízké nebo jiné a sociálních služeb a 173 osob využívá příspěvek k úhradě pobytové sociální služby. Zdroj: evidence OSVZ MěÚ Stod VI.3.2 Dávky sociální péče Jednou z forem veřejně poskytované materiální pomoci osobám v nepříznivé sociální situaci je systém sociálních dávek (dávky sociální péče a státní sociální podpory). Jednorázové nebo opakující se (peněžité nebo věcné) dávky určené k zabezpečení základních životních potřeb jsou poskytovány v případě, že čisté peněžní příjmy občana, resp. domácnosti (společně posuzovaných osob) nedosahují životního minima a není možné je zvýšit vzhledem k věku, zdravotnímu stavu nebo z jiných vážných důvodů vlastním přičiněním. Zdroj: typologie sociálních služeb podle MPSV, Dávky sociální péče a příspěvky evidované MěÚ Stod v roce 2007 (Evidence jednotlivých jednorázových peněžitých příspěvků podmíněných zdravotním stavem.) Typ dávky/příspěvku Počet příjemců pro rodiny s dětmi měsíční opakovaná (PNP, kde se jedná o rodiny s dětmi) 18 pro uchazeče o zaměstnání měsíční opakovaná (HN) 19 pro rodiny s dětmi - jednorázová propuštěných z výkonu trestu (mimořádná pro uchazeče o zaměstnání jednorázová okamžitá pomoc) věcná pomoc (sociálně potřebným) 0 kompenzační pomůcky opakované 56 (hole) kompenzační pomůcky jednorázové 1 příspěvek na telefon 0 příspěvek na individuální dopravu 1 jednorázový příspěvek při živelné pohromě 0 příspěvek na výživu 0 příspěvek na úpravu bytu 1 příspěvek na zvláštní úpravu motorového vozidla 0 příspěvek na zakoupení motorového vozidla 2 příspěvek na provoz motorového vozidla 305 Zdroj: evidence OSVZ MěÚ Stod strana 24/27