KANALIZAČNÍ ŘÁD. Revize Datum Schválil

Transkript

1 KANALIZAČNÍ ŘÁD Revize Datum Schválil Vedoucí projektu Zástupce vedoucího projektu Zodpovědný projektant Vypracoval Kontroloval Investor Objednatel Ing. Daniel Kozický Ing. Sana Bahor Ing. Sana Bahor Ing. Sana Bahor Ing. Radovan Haloun CSc. Obec Osík, Osík 240, Osík Skanska + PKS stavby, Odkanalizování obce Osík, Líbalova 1/2348, Praha 4, Podpisy Akce Zakázkové číslo Část SO/PS ODKANALIZOVÁNÍ OBCE OSÍK I.+ II. FÁZE AQUA PROCON s.r.o, Projektová a inženýrská společnost Divize Praha Dukelských hrdinů 12, Praha 7 tel.: , fax: info@aquaprocon.cz Stupeň Pare Kanalizační řád Datum 11/2015 Soubor Tiskový soubor Formát Měřítko Příloha Číslo přílohy Revize 20A4 TEXTOVÁ ČÁST 0 1

2 KANALIZAČNÍ ŘÁD (podle zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a prováděcí vyhlášky č. 428/2001 Sb., k tomuto zákonu) KANALIZAČNÍ ŘÁD SPLAŠKOVÉ STOKOVÉ SÍTĚ V OBCI OSÍK LISTOPAD

3 OBSAH OBSAH TITULNÍ LIST KANALIZAČNÍHO ŘÁDU IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE ZÁZNAMY O PLATNOSTI KANALIZAČNÍHO ŘÁDU ÚVODNÍ USTANOVENÍ KANALIZAČNÍHO ŘÁDU POPIS ÚZEMÍ ZÁSOBOVÁNÍ LOKALITY PITNOU VODOU ODPADNÍ VODY TECHNICKÝ POPIS STOKOVÉ SÍTĚ MNOŽSTVÍ ODEBÍRANÉ A VYPOUŠTĚNÉ VODY ŘEŠENÍ DEŠŤOVÝCH VOD ÚDAJE O ČISTÍRNĚ ODPADNÍCH VOD ÚDAJE O VODNÍCH RECIPIENTECH SEZNAM LÁTEK, KTERÉ NEJSOU ODPADNÍMI VODAMI ZVLÁŠŤ NEBEZPEČNÉ ZÁVADNÉ LÁTKY NEBEZPEČNÉ ZÁVADNÉ LÁTKY NEJVYŠŠÍ PŘÍPUSTNÉ MNOŽSTVÍ A ZNEČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD VYPOUŠTĚNÝCH DO KANALIZACE LIMITY KANALIZAČNÍHO ŘÁDU PODMÍNKY VYPOUŠTĚNÍ MĚŘENÍ MNOŽSTVÍ ODPADNÍCH VOD OPATŘENÍ PŘI PORUCHÁCH, HAVÁRIÍCH A MIMOŘÁDNÝCH UDÁLOSTECH PŘEHLED DŮLEŽITÝCH TELEFONNÍCH ČÍSEL DEFINICE HAVÁRIE MIMOŘÁDNÉ UDÁLOSTI KONTROLA ODPADNÍCH VOD U SLEDOVANÝCH PRODUCENTŮ ROZSAH A ZPŮSOB KONTROLY ODPADNÍCH VOD KONTROLA DODRŽOVÁNÍ PODMÍNEK STANOVENÝCH KANALIZAČNÍM ŘÁDEM AKTUALIZACE A REVIZE KANALIZAČNÍHO ŘÁDU VÝKRESOVÁ ČÁST KANALIZAČNÍHO ŘÁDU STOKOVÉ SÍTĚ ZÁVĚR

4 1. TITULNÍ LIST KANALIZAČNÍHO ŘÁDU 1.1. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE Obec Osík IDENTIFIKAČNÍ ČÍSLO MAJETKOVÉ EVIDENCE STOKOVÉ SÍTĚ (PODLE VYHLÁŠKY č. 428/2001 Sb.) : Osík splašková stoková síť /1 Působnost tohoto kanalizačního řádu se vztahuje na vypouštění odpadních vod z veřejné kanalizace do vod povrchových vodních toků nacházejících se na katastrálním území obce Osík řeka Desná. Vlastník kanalizace Obec Osík Identifikační číslo (IČ) Sídlo Osík Osík Starosta ing. Karel Rothschein Tel.: osik@lit.cz Provozovatel kanalizace Obec Osík Identifikační číslo (IČ) Sídlo Osík Osík Zpracovatel kanalizačního řádu: AQUA PROCON s.r.o. Dukelských hrdinů Praha 7 pod z. č Datum zpracování listopad ZÁZNAMY O PLATNOSTI KANALIZAČNÍHO ŘÁDU Kanalizační řád byl schválen podle 14 zákona č. 274/2001 Sb., rozhodnutím místně příslušného vodoprávního úřadu Městský úřad Litomyšl, odbor životního prostředí č. j. ze dne.... razítko a podpis schvalujícího úřadu 4

5 2. ÚVODNÍ USTANOVENÍ KANALIZAČNÍHO ŘÁDU Účelem kanalizačního řádu je stanovení podmínek, za nichž se producentům odpadních vod (odběratelům) povoluje vypouštět do kanalizace odpadní vody z určeného místa, v určitém množství a v určité koncentraci znečištění v souladu s vodohospodářskými právními normami zejména zákonem č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu v platném znění a zákonem č. 254/2001 Sb., o vodách v platném znění a to tak, aby byly plněny podmínky vodoprávního povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových. Tento kanalizační řád se nevztahuje na dešťovou kanalizaci a zatrubněné toky v obci, které nejsou předmětem tohoto kanalizačního řádu. V grafické části kanalizačního řádu jsou zakresleny pouze úseky splaškové kanalizace Základní právní normy určující existenci, předmět a vztahy plynoucí z kanalizačního řádu: - zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu (zejména 9, 10, 14, 18, 19, 32, 33, 34, 35) - zákon č. 76/2006 Sb. kterým se měnil zákon o vodovodech a kanalizacích - zákon č. 254/2001 Sb., o vodách (zejména 16) - vyhláška č. 428/2001 Sb. ( 9, 14, 24, 25, 26) a jejich eventuální novely VYBRANÉ POVINNOSTI PRO DODRŽOVÁNÍ KANALIZAČNÍHO ŘÁDU a) Vypouštění odpadních vod do kanalizace vlastníky pozemku nebo stavby připojenými na kanalizaci a produkujícími odpadní vody (tj. odběratel) v rozporu s kanalizačním řádem je zakázáno ( 10 zákona č. 274/2001 Sb.) a podléhá sankcím podle 33, 34, 35 zákona č. 274/2001 Sb., b) Vlastník pozemku nebo stavby připojený na kanalizaci nesmí z těchto objektů vypouštět do kanalizace odpadní vody do nich dopravené z jiných nemovitostí pozemků, staveb nebo zařízení bez souhlasu provozovatele kanalizace, c) Nově smí vlastník nebo provozovatel kanalizace připojit na tuto kanalizaci pouze stavby a zařízení, u nichž vznikající odpadní nebo jiné vody, nepřesahují před vstupem do veřejné kanalizace míru znečištění přípustnou kanalizačním řádem. V případě přesahující určené míry znečištění je odběratel povinen odpadní vody před vstupem do kanalizace předčišťovat, d) Vlastník kanalizace je povinen podle 25 vyhlášky 428/2001 Sb. změnit nebo doplnit kanalizační řád, změní-li se podmínky, za kterých byl schválen, e) Kanalizační řád je výchozím podkladem pro uzavírání smluv na odvádění odpadních vod kanalizací mezi vlastníkem kanalizace a odběratelem, f) Provozovatel kanalizace shromažďuje podklady pro revize kanalizačního řádu tak, aby tento dokument vyjadřoval aktuální provozní, technickou a právní situaci, g) Další povinnosti vyplývající z textu kanalizačního řádu jsou uvedeny v následujících kapitolách CÍLE KANALIZAČNÍHO ŘÁDU Kanalizační řád vytváří právní a technický rámec pro užívání stokové sítě obce Osík, aby zejména: a) byla plněna rozhodnutí vodoprávního úřadu, b) nedocházelo k porušení materiálu stokové sítě a objektů, 5

6 c) byla přesně a jednoznačně určena místa napojení vnitřní areálové kanalizace významných producentů odpadních vod do kanalizace pro veřejnou potřebu, d) odpadní vody byly odváděny plynule, hospodárně a bezpečně, e) byla zaručena bezpečnost zaměstnanců pracujících v prostorách stokové sítě. 3. POPIS ÚZEMÍ Předkládaný kanalizační řád zahrnuje celé území obce Osík v rozsahu realizované splaškové kanalizace. Účelem realizované stavby je zajištění odvádění splaškových odpadních vod z obcí Osík a zajištění jejich čištění na úrovni současných možností čistírenských technologií v souladu s platnou legislativou. V rámci projektu byla realizována splašková kanalizace v obci, napojená na stávající městskou čistírnu v Litomyšli CHARAKTER LOKALITY Obec Osík leží v Pardubickém kraji asi 4 kilometry jihovýchodně od města Litomyšl. Centrum obce část kolem Obecního úřadu. Dále je obec tvořena novodobou zástavbou rodinnými domy a řadovými domy podél silnice II/602. V obci Osík se nachází několik firem, z nichž největší je zemědělské družstvo. Přesto hlavní význam obce je jako obytná aglomerace. Obec čítá obyvatel. Většina obyvatel má své vlastní rodinné domky. Obcí Osík prochází krajské komunikace II/359, III/3592, III/3593 Železniční trať obcí neprochází. Nejbližší železniční zastávka je v městě Litomyšl cca 4 km od Osíku. Obec leží v nadmořské výšce m n.m.. Obec Osík počet obyvatel 1115 počet rodinných domků 306 Hlavním recipientem území je řeka Desná před jejím vtokem do řeky Loučné. Řeka Desná protéká od jihu k severu napříč celým zastaveným územím. Splaškové vody jsou odváděny splaškovou kanalizací na městskou ČOV Litomyšl. V obci existuje poměrně malá hospodářská (výrobní) činnost, která významně neovlivňuje množství ani kvalitu vod přitékajících na čistírnu. Nejvýznamnější producent je Zemědělské družstvo Osík. Z občanské vybavenosti je zde prodejna potravin, pošta, hostinec, základní a mateřská škola, kulturní dům a knihovna, zbrojnice SDH ZÁSOBOVÁNÍ LOKALITY PITNOU VODOU Zásobení pitnou vodou je realizováno z převážné části z vodovodu pro veřejnou potřebu a z menší části i z lokálních podzemních zdrojů (studní místního zásobování). V obci Osík je vybudován veřejný vodovod. Rozvodné řady jsou vybudovány z LTH DN 80 a 100. Veřejný vodovod je provozován společností Vodovody spol. s r.o. Litomyšl. 6

7 3.3. ODPADNÍ VODY V připojené zástavbě vznikají tyto odpadní vody vnikající do kanalizace: a) v bytovém fondu ( obyvatelstvo ), b) v zařízeních občansko-technické vybavenosti a státní vybavenosti c) z drobné podnikatelské činnosti d) srážkové a povrchové vody (vody ze střech, zpevněných ploch komunikací) e) jiné (podzemní a drenážní vody vznikající v zastavěném území) Odpadní vody z bytového fondu ( obyvatelstvo ) - jedná se o splaškové odpadní vody z domácností. Tyto odpadní vody jsou v současné době produkovány od všech obyvatel, bydlících trvale na území obce. Ostatní odpadní vody na území obce, u kterých kanalizace neumožňuje napojení, jsou odváděny do septiků, malých čistíren odpadních vod nebo do bezodtokových akumulačních jímek (žump). Do kanalizace však není dovoleno vypouštět odpadní vody přes septiky ani žumpy. Tyto odpadní vody musí být přepojeny mimo jakékoliv předčisticí zařízení. Poznámka: Znečištění produkované od dojíždějících občanů je zahrnuto ve sféře vybavenosti, resp. je vyrovnáváno denní migrací obyvatel. Odpadní vody z výrobní a podnikatelské činnosti - jsou (kromě srážkových vod) obecně dvojího druhu: - vody splaškové (ze sociálních zařízení provozoven), - vody technologické (z vlastního výrobního procesu). V odkanalizované lokalitě v současné době nevznikají ve větším množství technologické odpadní vody. Odpadní vody z obecní vybavenosti - jsou z velké části splaškového charakteru, jejichž kvalita se může přechodně měnit ve značně širokém rozpětí podle momentálního použití vody. Patří sem producenti odpadních vod ze sféry činností (služeb), kde dochází i k pravidelné produkci odpadních vod, jejichž znečištění odpovídá běžnému standardu (základní škola, mateřská škola). Srážkové a povrchové vody pronikají do splaškové stokové sítě přes nedokonale těsnící poklopy revizních šachet nebo nedostatečně oddělením dešťových vody ze střech a zpevněných ploch nemovitostí, které majitelé nemovitostí nevhodně zaústili do splaškové kanalizace uvnitř objektů a není fyzicky možné tyto vody oddělit bez rozsáhlých stavebních zásahů do stavebních konstrukcí objektů. Jiné vody zpravidla podzemní, pronikají do splaškové stokové sítě přes nedokonale těsnící šachtové vložky, kameninové přípojky z nemovitostí s netěsnými hrdly atp. 4. TECHNICKÝ POPIS STOKOVÉ SÍTĚ Prakticky veškeré odpadní vody z občanské vybavenosti (služeb) a domácností jsou napojeny na splaškovou kanalizaci. Srážkové vody jsou odváděny stávající dešťovou kanalizační sítí do vod povrchových vodních toků. Celková délka kanalizace: gravitační stoky 12445,5 m výtlačné řady 1390,10 m odbočky pro domovní přípojky 2445,39 m V obci Osík je vybudována nová splašková kanalizace zaústěná do stávající ČOV Litomyšl, kde jsou odpadní vody čištěny v souladu se současnými legislativními požadavky a moderními trendy. 7

8 Navržené trasy splaškové kanalizace se nachází v intravilánu obcí Osík a podél krajské komunikace II. třídy, která spojuje Osík s Litomyšlí. V okolí se nachází zástavba nízkopodlažními rodinnými domy, dopravně obsluhovaná místními komunikacemi. Páteřní stokou splaškového kanalizačního systému je stoka A (sběrač), která odvádí splaškové odpadní vody do nově vybudované ČS1 na okraji obce. Dále jsou veškeré odpadní vody z obce přečerpávány z ČS1 do gravitační sítě v Litomyšli. Sběrač A začíná v nově vybudované ČS1. Od čerpací stanice je sběrač veden v travnatém terénu ke krajské silnici II/359. Touto ulicí prochází po návsi až na konec obce. Na sběrač A jsou napojeny stoky A-1 až A-10 a stoka B, které odvádějí odpadní splaškové vody z jednotlivých povodí obce převážně z levobřežní části obce. Stoky jsou rozmístěny v závislosti na rozmístění zástavby a konfiguraci terénu. Dále je významnou stokou systému stoky C, která je vedena podél řeky a odkanalizovává pravobřežní část obce. Na stoku C jsou napojeny stoky C-1 až C-10. Stoka C je ukončena v čerpací stanici ČS2. Výtlak V-1 začíná v nově vybudované čerpací stanici ČS1 Od místa napojení je veden v souběhu s krajskou silnicí II/359 až k okraji zástavby v Litomyšli, kde je napojen na koncovou šachtu stávající kanalizace. Výtlak V-2 začíná v ČS2 a ukončen je napojením do stoky A-1. Stoky jsou provedeny z PP potrubí SN 10 v profilech DN , úseky před ČS1 a ČS2 jsou z PP DN 600. Výtlaky odpadních vod jsou provedeny z trub PE 100 SDR 17 ø 110 x 6,6 mm a 90 x 5,4 mm. Jednotlivé nemovitosti jsou napojeny do vysazených odboček výjimečně do šachet. Odbočení jsou vedena od uliční stoky a jsou ukončena převážně na hranici soukromých pozemků. Odbočení jsou provedena DN 150 a DN 200, z hladkého potrubí PVC SN 8. Šachty jsou provedeny typové s prefabrikovaným či monolitickým šachetním dnem DN 1000, tvořené šachtovým dnem DN 1000 s betonovou kynetou, kruhovými kanalizačními skružemi DN 1000 a kónusem DN 1000/600, u šachet malých hloubek zákrytovou deskou. V prefabrikovaném šachtovém dně jsou osazeny šachtové vložky pro napojení PVC potrubí. Zakrytí šachet je provedeno litinovými kanalizačními poklopy tř. B nebo D dle ČSN EN 124 bez odvětrání. Přehled stokové sítě - realizace 2015: STOKA profil délka (m) DN A (1.část) DN ,04 DN A (2.část) DN A (3.část) DN A-1 DN A-1a DN A-1b DN A-1c DN A-1c1 DN A-1d DN A-1e DN A-1f DN A-1g DN A-2 DN A-3 DN A-4 DN A-5 DN

9 A-6 DN A-7 DN A-7a DN A-8 DN A-8a DN A-8a1 DN A-9 DN A-10 DN Bezp. přepad z ČS1 DN B DN B-1 DN B-2 DN B-3 DN C DN DN C-1 DN C-2 DN C-3 DN C-4 DN C-4a DN C-5 DN C-6 DN C-7 DN C-7a DN C-7b DN C-8 DN C-8a DN C-8b DN C-9 DN C-10 DN C-11 DN Bezp. přepad z ČS2 DN Tlumící stoka z V1 DN Tlumící stoka z V2 DN CELKEM STOKY V1 PE V2 PE CELKEM VÝTLAKY CELKEM stoky + výtlaky

10 Rekapitulace realizovaných stokových sítí: Materiál Délka [m] PP-SN 10 DN PP-SN 10 DN PP-SN 10 DN ,91 PE100 SDR 17 ø 90x 5,4 mm 222,09 PE100 SDR 17 ø110x6,6 mm 1168,01 Odbočky pro domovní přípojky DN150, DN200: 2445,39 m 4.1. MNOŽSTVÍ ODEBÍRANÉ A VYPOUŠTĚNÉ VODY Celkové množství splaškových odpadních vod: Q24 = EO x qspec Součinitel hodinové nerovnoměrnosti kh = 2,2 Maximální hodinový přítok: Qh = Q24 x kh Počet obyvatel EO 1115 Specifická spotřeba vody l/ob/den 130 Průměrná denní spotřeba vody m3/den Balastní vody m3/den Celková denní spotřeba vody m3/den l/s 1.85 Součinitel hodinové nerovnoměrnosti 2.2 Max. hodinová spotřeba m3/hod l/s 4.06 Celková roční produkce OV m3/rok ŘEŠENÍ DEŠŤOVÝCH VOD V obci jsou vybudovány nesoustavné dešťové kanalizační sběrače, zaústěné do místních potoků. Tyto kanalizace odvádí vodu zachycenou do polních vpustí, vybudovaných na místních komunikacích nad zástavbou, pro zachycení přívalových vod z polí. 5. ÚDAJE O ČISTÍRNĚ ODPADNÍCH VOD Odpadní vody z obce Osík jsou čerpány do kanalizace města Litomyšl na ČOV Litomyšl, které má svůj kanalizační řád. Vyčištěné odpadní vody pak odtékají z ČOV Litomyšl do řeky Loučné. Kanalizace přivádějící odpadní vody na čistírnu je řešena jako splašková, dešťové vody jsou svedeny do místní vodoteče. 10

11 6. ÚDAJE O VODNÍCH RECIPIENTECH Celé území náleží k povodí řeky Loučné, která je přítokem řeky Labe. Vyčištěné odpadní vody odtékají z ČOV Litomyšl do řeky Loučné. K levostrannému přítoku Loučné patří i řeka Desná protékající obcí Osík. Název recipientu Loučná Kategorie podle vyhl. č. 470/2001 Sb. významný vodní tok Číslo hydrologického profilu Profil (říční km toku) 61,60 Q l/s Povolené vypouštěné množství prům m3/den, 49 l/s Správce toku Povodí Labe, s.p. Hradec Králové Název recipientu Desná Kategorie podle vyhl. č. 470/2001 Sb. vodní tok Číslo hydrologického profilu Identifikační č. vypouštění odpadních vod není přiděleno Q l/s Správce toku Povodí Labe, s.p. Hradec Králové 7. SEZNAM LÁTEK, KTERÉ NEJSOU ODPADNÍMI VODAMI Do kanalizace nesmí podle zákona č. 254/2001 Sb., o vodách vnikat následující látky, které ve smyslu tohoto zákona nejsou odpadními vodami: 7.1. ZVLÁŠŤ NEBEZPEČNÉ ZÁVADNÉ LÁTKY (s výjimkou těch, jež jsou, nebo se rychle mění na látky biologicky neškodné) 1. Organohalogenové sloučeniny a látky, které mohou tvořit takové sloučeniny ve vodním prostředí. 2. Organofosforové sloučeniny. 3. Organocínové sloučeniny. 4. Látky, vykazující karcinogenní, mutagenní nebo teratogenní vlastnosti ve vodním prostředí, nebo jeho vlivem. 5. Rtuť a její sloučeniny. 6. Kadmium a jeho sloučeniny. 7. Persistentní minerální oleje a uhlovodíky ropného původu. 8. Persistentní syntetické látky, které se mohou vznášet, zůstávat v suspenzi nebo klesnout ke dnu a které mohou zasahovat do jakéhokoliv užívání vod. 9. Kyanidy. 10. Sedimentovatelné tuhé látky, které mají nepříznivý účinek na dobrý stav povrchových vod NEBEZPEČNÉ ZÁVADNÉ LÁTKY 1. Metaloidy, kovy a jejich sloučeniny: 1. zinek 6. selen 11. cín 16. vanad 2. měď 7. arzen 12. baryum 17. kobalt 3. nikl 8. antimon 13. berylium 18. thalium 4. chrom 9. molybden 14. bor 19. telur 5. olovo 10. titan 15. uran 20. stříbro 11

12 2. Biocidy a jejich deriváty, neuvedené v seznamu zvlášť nebezpečných látek. 3. Látky, které mají škodlivý účinek na chuť nebo na vůni produktů pro lidskou potřebu, pocházející z vodního prostředí, a sloučeniny, mající schopnost zvýšit obsah těchto látek ve vodách. 4. Toxické, nebo persistentní organické sloučeniny křemíku a látky, které mohou zvýšit obsah těchto sloučenin ve vodách, vyjma těch, jež jsou biologicky neškodné nebo se rychle přeměňují ve vodě na neškodné látky. 5. Anorganické sloučeniny fosforu nebo elementárního fosforu. 6. Nepersistentní minerální oleje a uhlovodíky ropného původu. 7. Fluoridy. 8. Látky, které mají nepříznivý účinek na kyslíkovou rovnováhu, zejména amonné soli a dusitany. 9. Silážní šťávy, průmyslová a statková hnojiva a jejich tekuté složky, aerobně stabilizované komposty. 8. NEJVYŠŠÍ PŘÍPUSTNÉ MNOŽSTVÍ A ZNEČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD VYPOUŠTĚNÝCH DO KANALIZACE 8.1. LIMITY KANALIZAČNÍHO ŘÁDU Pro jednotlivé nemovitosti se jako maximální hodnota stanovuje následující limit viz tabulka níže. Budou splněny limity kanalizačního řádu města Litomyšl. V případě změny limitů v KŘ města Litomyšl budou tyto limity změněny i v KŘ obce Osík. VYBRANÉ UKAZATELE PRO STANOVENÍ ORIENTAČNÍ PŘÍPUSTNÉ MÍRY ZNEČIŠTĚNÍ PRO VYPOUŠTĚNÉ PRŮMYSLOVÉ ODPADNÍ VODY DO KANALIZACE A JEJICH KONCENTRAČNÍ LIMITY Ukazatel Symbol Koncentrační limity z kontrolního dvouhodinového směsného vzorku 1) mg/l Reakce vody ph 6,0-9,0 Teplota T 40 C Biochemická spotřeba kyslíku BSK5 800 Chemická spotřeba kyslíku CHSKCr 1600 Nerozpuštěné látky NL 500 Dusík amoniakální N- NH Dusík celkový Ncelk. 60 Fosfor celkový Pcelk. 10 Rozpuštěné anorganické soli RAS 2500 Kyanidy celkové CN - celk. 0,2 Kyanidy toxické CN - tox. 0,1 Uhlovodíky C 10-C40 C10-C40 10 Extrahovatelné látky EL 80 Tenzidy aniontové PAL-A 10 12

13 Rtuť Hg 0,05 Měď Cu 1,0 Nikl Ni 0,1 Chrom celkový Crcelk. 0,3 Chrom šestimocný Cr 6+ 0,1 Olovo Pb 0,1 Arsen As 0,2 Zinek Zn 2 Kadmium Cd 0,1 Salmonella spp. 2 ) negativní nález 1 ) Dvouhodinový směsný vzorek získaný sléváním 8 dílčích vzorků stejného objemu v intervalu 15 min. V případě přerušovaného (nepravidelného) provozu jako maximum okamžitého prostého vzorku. 2 ) Platí pro vody z infekčních zdravotnických a obdobných zařízení. Definice odpadních vod: Odpadní vody jsou vody použité v obytných, průmyslových, zemědělských, zdravotnických a jiných stavbách a zařízeních, pokud mají po použití změněnou jakost a jakož i jiné vody z nich odtékající, pokud mohou ohrozit jakost povrchových a podzemních vod. Kdo vypouští odpadní vody do vod povrchových nebo podzemních je povinen zajišťovat jejich zneškodňování v souladu podmínkami stanovenými v povolení k jejich vypouštění PODMÍNKY VYPOUŠTĚNÍ 1) Vlastník nebo provozovatel kanalizace může nechat připojit na kanalizaci pouze stavby a zařízení, u nichž vznikající odpadní nebo jiné vody nepřesahují před vstupem do veřejné kanalizace míru znečištění uvedenou v kanalizačním řádu. V případě přesahu určené míry znečištění je producent povinen tyto odpadní vody před vstupem do kanalizace předčišťovat,(např. lapače tuků, odlučovače ropných látek atd.) Stanovená koncentrační maxima jsou určena z 2 hodinových směsných vzorků, průměry vycházejí z bilance znečištění. 2) Zjistí-li vlastník (provozovatel) kanalizace překročení limitů (maximálních hodnot) podle odstavce 1) a 2), bude o této skutečnosti informovat vodoprávní úřad a může na viníkovi uplatnit náhrady ztráty v rámci vzájemných smluvních vztahů a platných právních norem (viz 10 zákona č. 274/2001 Sb. a 14 vyhlášky č. 428/2001 Sb.). Krajský úřad a obecní úřad obce s rozšířenou působností uplatňují sankce podle zákona č. 274/2001 Sb. v platném znění. 3) Do kanalizace je zakázáno vhazovat pevné předměty jako např. plény, hadry, hygienické ubrousky apod. 9. MĚŘENÍ MNOŽSTVÍ ODPADNÍCH VOD Požadavky na měření a stanovení množství odváděných odpadních vod jsou všeobecně stanoveny zejména v 19 zákona č. 274/2001 Sb., v platném znění a v 29, 30, 31 vyhlášky č. 428/2001 Sb. Průmysl, vybavenost i ostatní odběratelé objemová produkce odpadních vod (průtok) bude zjišťován a stanovován z údajů fakturované vody, případně dle přílohy č. 12 k vyhl. č. 428/2001 Sb. Vody srážkové (dešťové) budou vypočítávány dle zákona o vodovodech a kanalizacích č. 274/2001 Sb., a 13

14 jeho prováděcí vyhlášky č. 428/2001 Sb. 31 odst. 1., 2. a dle přílohy č. 16 této vyhlášky. Další podrobné informace jsou uvedeny v jednotlivých smlouvách na odvádění odpadních vod. Měřící zařízení ke zjišťování okamžitého a kumulativního průtoku technologických odpadních vod není u této splaškové kanalizace pro jednotlivé producenty provozováno. Objemový odtok z čistíren odpadních vod je zjišťován z přímého měření, z údajů měřidla průtoků, umístěného v technologické lince na odtoku z ČOV Litomyšl. Objemová produkce od obyvatelstva splaškových odpadních vod je zjišťována z údajů měřidla pro spotřebu pitné vody. 10. OPATŘENÍ PŘI PORUCHÁCH, HAVÁRIÍCH A MIMOŘÁDNÝCH UDÁLOSTECH PŘEHLED DŮLEŽITÝCH TELEFONNÍCH ČÍSEL Případné poruchy, ohrožení provozu nebo havárie kanalizace, hlásí kdokoli tento stav na: Tísňová linka 112 Policie ČR 158 Hasičský záchranný sbor tísňové volání 150 Povodí Labe s.p. Hradec Králové Ostatní instituce Zdravotní lékařská služba první pomoci 155 Krajská hygienická stanice Česká inspekce životního prostředí, OI Hradec Králové Městský úřad Litomyšl, OŽP Krajský úřad Pardubického kraje, OŽPZ Obec Osík Vodovody Litomyšl -kancelář pohotovost 24 hod denně V případě havárií provozovatel postupuje podle ustanovení 40 a 41 zákona 254/2001 Sb., podává hlášení Hasičskému záchrannému sboru ČR (případně jednotkám požární ochrany, Policii ČR, správci povodí). Vždy informuje příslušný vodoprávní úřad, Českou inspekci životního prostředí, vlastníka kanalizace případně Český rybářský svaz DEFINICE HAVÁRIE (citace dle zákona o vodách č. 254/2001 Sb.) 40 odst. 1. havárií je mimořádné závažné zhoršení nebo mimořádné ohrožení jakosti povrchových nebo podzemních vod odst. 2. za havárii se vždy považují případy závažného zhoršení nebo mimořádného ohrožení jakosti povrchových nebo podzemních vod ropnými látkami, zvlášť nebezpečnými látkami, popřípadě radioaktivními zářiči nebo odpady, nebo dojde-li ke zhoršení nebo ohrožení jakosti povrchových nebo pozemních vod v chráněných oblastech přirozené akumulace vod nebo v ochranných pásmech vodních zdrojů (v souladu s 39 odst. 4 vodního zákona kdo zachází 14

15 se zvlášť nebezpečnými látkami nebo nebezpečnými látkami je povinen učinit odpovídající opatření aby nevnikly do povrchových nebo podzemních vod nebo do kanalizací) U kanalizace je havarijním únikem vniknutí citovaných závadných, zvlášť nebezpečných látek do kanalizace bez povolení vodoprávního úřadu nebo v množství přesahujícím toto povolení (Jedná se o látky, které nejsou součástí odpadních vod v rozsahu povoleného nakládání s vodami) nebo jiným jejím poškozením, které zapříčiní nefunkčnost sítě nebo vlastní ČOV a následná možnost úniku do toku případně do vod pozemních Povinnosti při havárii: 41 odst. 1. ten kdo způsobil havárii je povinen činit bezprostřední opatření k odstraňování příčin a následků havárie odst. 2. kdo způsobí nebo zjistí havárii je povinen ji neprodleně nahlásit Hasičskému záchrannému sboru ČR. (v případě kanalizace prioritně na provozovatele kanalizace, aby bylo možno okamžitě provést nezbytná opatření zajišťující funkčnost kanalizačního systému) Provozovatel kanalizace postupuje při likvidaci poruch a havárií a při mimořádných událostech podle příslušných provozních předpisů - podle vyhlášky č. 195/2002 Sb. o náležitostech manipulačních a provozních řádů vodovodních děl a odpovídá za uvedení kanalizace do provozu Náklady spojené s odstraněním zaviněné poruchy, nebo havárie hradí ten, kdo ji způsobil MIMOŘÁDNÉ UDÁLOSTI Povodně - Činnost provozovatele při povodních řeší 84 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách. Při srážkách s nadměrnou intenzitou a následných vysokých vodních stavech by neměly být splaškové stoky přímo ovlivněny. V záplavovém území jsou na šachtách na stokové síti osazeny vodotěsné poklopy. Činnost provozovatele při povodních řeší 84 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách. Havárie stavebních konstrukcí - řeší se v souladu s vodním a stavebním zákonem Veškeré havárie souvisící se závadnými látkami jsou řešeny v souladu s havarijním plánem schváleným vodoprávním úřadem pro provozovatele této veřejné kanalizace. 11. KONTROLA ODPADNÍCH VOD U SLEDOVANÝCH PRODUCENTŮ Při kontrole jakosti vypouštěných odpadních vod se provozovatel kanalizace řídí zejména ustanoveními 18 odst. 2, zákona 274/2001 Sb., 9 odst. 3) a 4 a 26 vyhlášky 428/2001 Sb ROZSAH A ZPŮSOB KONTROLY ODPADNÍCH VOD Při kontrole jakosti vypouštěných odpadních vod se provozovatel kanalizace řídí zejména ustanoveními 18 odst. 2, zákona 274/2001 Sb., 9 odst. 3) a 4 a 26 vyhlášky 428/2001 Sb. ODBĚRATELEM (tj. producent odpadních vod vlastník pozemku nebo stavby připojené na veřejnou kanalizaci) Podle 18 odst. 2) zákona č. 274/2001 Sb., a vyhl. č. 428/2001 Sb, provádí odběratelé kontrolu kvality vypouštěných odpadních vod (ČSN ) na určených kontrolních místech - vstupní šachty do veřejné kanalizace nebo po dohodě s provozovatelem jiné místo reprezentující kvalitu vypouštěných vod a to v četnosti: 15

16 podnikající fyzické a právnické osoby - 1 x ročně ostatní dle potřeby vlastníka - provozovatele kanalizace Všichni odběratelé budou provádět rozbor v rozsahu základních ukazatelů tj. BSK5, CHSK (Cr), NL, provozovatelé zařízení provozujících veřejné stravování rozšířený o extrahovatelné látky tuky. Jedná se o dvouhodinové slévané vzorky typu A, případně dle dohody s provozovatelem kanalizace vzorky prosté (okamžitý odběr bodový vzorek). Provozovatel kanalizace na základě výsledků činnosti ČOV, obsahu těžkých kovů v kalech mají právo uplatnit u odběratelů v případě nutnosti speciální rozšířený rozbor nebo dílčí rozbor pro ukazatele se kterými daný právní subjekt pracuje a to v četnosti výše uvedené. Výsledky rozborů se předávají průběžně provozovateli kanalizace. KONTROLNÍ VZORKY Provozovatel kanalizace ve smyslu 26 vyhlášky č. 428/2001 Sb. kontroluje množství a znečištění (koncentrační a bilanční hodnoty) odpadních vod napojených producentů. Rozsah kontrolovaných ukazatelů znečištění je dle aktuálních potřeb provozovatele. Kontrola množství a jakosti vypouštěných odpadních vod se provádí v období běžné vodohospodářské aktivity, zpravidla za bezdeštného stavu - tj. obecně tak, aby byly získány reprezentativní (charakteristické) hodnoty. Vlastník (provozovatel) kanalizace je oprávněn kdykoliv provést nezávisle na producentovi kontrolu kvality vypouštěných vod. Prováděný kontrolní odběr bude odebrán za přítomnosti producenta odpadních vod v místě odběru a na základě písemného potvrzení bude předána adekvátní část vzorku k případnému kontrolnímu měření druhou nezávislou laboratoří ze strany producenta. Předepsané maximální koncentrační limity se zjišťují analýzou 2 hodinových směsných vzorků, které se pořídí sléváním 8 dílčích vzorků stejných objemů v intervalech 15 minut. Bilanční hodnoty znečištění (důležité jsou zejména denní hmotové bilance) se zjišťují s použitím analýz směsných vzorků, odebíraných po dobu vodohospodářské aktivity odběratele, nejdéle však po 24 hodin. Nejdelší intervaly mezi jednotlivými odběry mohou trvat 1 hodinu, vzorek se pořídí smísením stejných objemů prostých (bodových) vzorků, přesněji pak smísením objemů, úměrných průtoku. Kontrola odpadních vod odběratelů se provádí namátkově, podle potřeb a uvážení provozovatele kanalizace. PODMÍNKY PRO PROVÁDĚNÍ ODBĚRŮ A ROZBORŮ ODPADNÍCH VOD Pro uvedené ukazatele znečištění a odběry vzorků uvedené v tomto kanalizačním řádu platí následující podmínky: Podmínky: 1) Uvedený 2 hodinový směsný vzorek se pořídí sléváním 8 dílčích vzorků stejného objemu v intervalech 15 minut. 2) Čas odběru se zvolí tak, aby co nejlépe charakterizoval kvalitu vypouštěných odpadních vod. 3) Pro analýzy odebraných vzorků se používají metody uvedené v českých technických normách, při jejichž použití se pro účely tohoto kanalizačního řádu má za to, že výsledek je co do mezí stanovitelnosti, přesnosti a správnosti prokázaný. Rozbory vzorků odpadních vod se provádějí podle metodického pokynu MZe č. j / k plánu kontrol míry znečištění odpadních vod (čl. 28). Předepsané metody u vybraných ukazatelů jsou níže uvedeny. Odběry vzorků musí provádět odborně způsobilá osoba, která je náležitě poučena o předepsaných postupech při vzorkování (která má k této činnosti oprávnění). Poznámka 16

17 1) V případě, že dvouhodinový slévaný vzorek v místních podmínkách není representativní, provozovatel stanoví pro vybrané znečišťovatele po dohodě jiný typ odběru (od prostého vzorku k 1 hodinovému směsnému vzorku). 2) Vlastník nebo provozovatel kanalizace může podle 24 odst. g, vyhlášky č. 428/2001 Sb. v určitých případech (po zvážení technických podmínek) dát na omezenou dobu na základě žádosti souhlas k vypouštění odpadních vod do kanalizace v rámci příslušných smluvních vztahů i tehdy, když některé koncentrační limity přílohy č. 15 uvedené vyhlášky budou překročeny. Za předpokladu respektování stanoviska vodoprávního úřadu a zájmů vodního recipientu, provozu stokové sítě a čistírny odpadních vod. Obdobně se to týká možného snížení koncentračních limitů PŘEHLED METODIK PRO KONTROLU MÍRY ZNEČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD (metodiky jsou shodné s vyhláškou k vodnímu zákonu č. 254/2001 Sb., kterou se stanoví podrobnosti k poplatkům za vypouštění odpadních vod do vod povrchových) Upozornění: tento materiál je průběžně aktualizován, některé informace jsou uveřejňovány ve Věstníku pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví a ve Věstníku Ministerstva životního prostředí. Ukazatel znečištění Označení normy Název normy CHSK Cr TNV Jakost vod Stanovení chemické spotřeby kyslíku dichromanem (CHSKCr) RAS ČSN čl. 5 Jakost vod Stanovení rozpuštěných látek čl. 5 Gravimetrické stanovení zbytku po žíhání NL ČSN EN 872 ( ) Jakost vod Stanovení nerozpuštěných látek Metoda filtrace filtrem ze skleněných vláken P c ČSN EN 1189 ( ) čl. 6 a 7 Jakost vod Stanovení fosforu Spektrofotometrická metoda s molybdenanem amonným TNV ČSN EN ISO ( ) N-NH 4 + ČSN ISO 5664 ( ) ČSN ISO ( ) ČSN ISO ( ) čl. 6 Stanovení celkového fosforu po oxidaci peroxodisíranem a čl. 7 Stanovení celkového fosforu po rozkladu kyselinou dusičnou a sírovou Jakost vod Stanovení fosforu po rozkladu kyselinou dusičnou a chloristou (pro stanovení ve znečištěných vodách) Jakost vod Stanovení 33 prvků atomovou emisní spektrometrií s indukčně vázaným plazmatem (ICP AES) Jakost vod Stanovení amonných iontů Odměrná metoda po destilaci Jakost vod Stanovení amonných iontů Část 1.: Manuální spektrometrická metoda Jakost vod Stanovení amonných iontů Část 2.: Automatizovaná spektrometrická metoda Měsíc a rok vydání

18 ČSN EN ISO ( ) Jakost vod Stanovení amoniakálního dusíku průtokovou analýzou (CFA a FIA) a spektrofotometrickou detekcí Jakost vod Stanovení amonných iontů potenciometrická metoda ČSN ISO 6778 ( ) N anorg (N-NH4 + )+(N-NO2 - )+(N-NO3 - ) - N-NO 2 ČSN EN ( ) Jakost vod Stanovení dusitanů Molekulárně absorpční spektrometrická metoda ČSN EN ISO ( ) Jakost vod Stanovení dusitanového dusíku a dusičnanového dusíku a sumy obou průtokovou analýzou (CFA a FIA) se spektrofotometrickou detekcí ČSN EN ISO ( ) Jakost vod stanovení rozpuštěných aniontů metodou kapalinové chromatografie iontů Část 2: Stanovení bromidů, chloridů, dusičnanů, dusitanů, ortofosforečnanů a síranů v odpadních vodách - N-NO 3 ČSN ISO ( ) Jakost vod Stanovení dusičnanů Část 2.: Spektrofotometrická destilační metoda s 4 fluorfenolem ČSN ISO ( ) Jakost vod Stanovení dusičnanů Část 3.: Spektrofotometrická metoda s kyselinou sulfosalicylovou ČSN EN ISO ( ) Jakost vod Stanovení dusitanového dusíku a dusičnanového dusíku a sumy obou průtokovou analýzou (CFA a FIA) se spektrofotometrickou detekcí ČSN EN ISO ( ) Jakost vod stanovení rozpuštěných aniontů metodou kapalinové chromatografie iontů Část 2: Stanovení bromidů, chloridů, dusičnanů, dusitanů, ortofosforečnanů a síranů v odpadních vodách AOX ČSN EN 1485 ( ) Jakost vod Stanovení adsorbovatelných organicky vázaných halogenů (AOX) Hg ČSN EN 1483 ( ) Jakost vod Stanovení kadmia TNV atomovou absorpční spektrometrií Jakost vod Stanovení 33 prvků atomovou emisní spektrometrií s indukčně vázaným plazmatem ČSN EN ( ) Cd ČSN EN ISO 5961 ( ) ČSN EN ISO ( ) Podrobnosti k uvedeným normám (ICP AES)

19 a) u stanovení fosforu ČSN EN 1189 ( ) je postup upřesněn odkazem na příslušné články této normy. Použití postupů s mírnějšími účinky mineralizace vzorku podle ČSN EN 1189 čl. 6 nebo podle ČSN ISO je podmíněno prokázáním shody s účinnějšími způsoby mineralizace vzorku podle ČSN EN 1189 čl. 7 nebo podle TNV , b) u stanovení CHSKCr podle TNV lze použít koncovku spektrofotometrickou (semimikrometodu) i titrační, c) u stanovení amonných iontů je titrační metoda podle ČSN ISO 5664 vhodná pro vyšší koncentrace, spektrometrická metoda manuální podle ČSN ISO ( ) nebo automatizovaná podle ČSN ISO ( ) je vhodná pro nižší koncentrace. Před spektrofotometrickým stanovením podle ČSN ISO , ČSN ISO a ČSN EN ISO ve znečištěných vodách, v nichž nelze rušivé vlivy snížit filtrací a ředěním vzorku, se oddělí amoniakální dusík od matrice destilací podle ČSN ISO 5664, d) u stanovení dusitanového dusíku se vzorek před stanovením podle ČSN EN ISO se vzorek navíc filtruje membránou 0,45 mikrometrů. Tuto úpravu, vhodnou k zabránění změn vzorku v důsledku mikrobiální činnosti, lze užít i v kombinaci s postupy podle ČSN EN a ČSN EN ISO 13395, e) u stanovení dusičnanového dusíku jsou postupy podle ČSN ISO , ČSN EN ISO a ČSN EN ISO jsou vhodné pro méně znečištěné odpadní vody. V silně znečištěných vodách, v nichž nelze rušivé vlivy snížit filtrací, ředěním nebo čiřením vzorku, se stanoví dusičnanový dusík postupem podle ČSN ISO , který zahrnuje oddělení dusičnanového dusíku od matrice destilací, f) u stanovení kadmia určuje ČSN EN ISO 5961 ( ) dvě metody atomové absorpční spektrometrie (dále jen AAS ) a to plamenovou AAS pro stanovení vyšších koncentrací a bezplamenovou AAS s elektrotermickou atomizací pro stanovení nízkých koncentrací kadmia. 12. KONTROLA DODRŽOVÁNÍ PODMÍNEK STANOVENÝCH KANALIZAČNÍM ŘÁDEM Kontrolu dodržování kanalizačního řádu provádí provozovatel kanalizace pro veřejnou potřebu v návaznosti na každý kontrolní odběr odpadních vod. O výsledcích kontroly (při zjištěném nedodržení podmínek kanalizačního řádu) informuje bez prodlení dotčené odběratele (producenty odpadních vod) a vodoprávní úřad. 13. AKTUALIZACE A REVIZE KANALIZAČNÍHO ŘÁDU Aktualizace kanalizačního řádu (změny a doplňky) provádí vlastník kanalizace podle stavu, resp. změn technických a právních podmínek, za kterých byl kanalizační řád schválen. Revizí kanalizačního řádu se rozumí kontrola technických a právních podmínek, za kterých byl kanalizační řád schválen. Revize, které jsou podkladem pro případné aktualizace, provádí provozovatel kanalizace průběžně, nejdéle však vždy po 5 letech od schválení kanalizačního řádu. Provozovatel informuje o výsledcích těchto revizí vlastníka kanalizace a vodoprávní úřad. Změny kanalizačního řádu schvaluje ten, kdo schvaluje kanalizační řád. 14. VÝKRESOVÁ ČÁST KANALIZAČNÍHO ŘÁDU STOKOVÉ SÍTĚ Seznam výkresových příloh zpracovaných v souladu s ČSN , které jsou nedílnou součástí kanalizačního řádu: Přehledná situace - příloha B. 15. ZÁVĚR Schválený kanalizační řád musí být trvale k dispozici obsluze. Všichni pracovníci pověření vedením, obsluhou a údržbou stokové sítě musí být s kanalizačním řádem seznámeni, o čemž musí být veden písemný záznam. 19

20 Kanalizační řád je nutno upravit, pokud se jeho ustanovení dostanou do rozporů s nově vydanými předpisy. Praha, listopad 2015 Vypracoval: AQUA PROCON s.r.o. 20