Současné nedemokratické režimy

Transkript

1 Současné nedemokratické režimy

2 JEDEN SVĚT NA ŠKOLÁCH Člověk v tísni, o. p. s. Sokolská 18, Praha skoly@jedensvet.cz Editorky: Kateřina Suchá, Ludmila Součková Na přípravě DVD se podíleli: David Vrzal, >0< mowshe Jazyková úprava: Andrea Bláhová Grafická úprava: >0< mowshe Rok vydání: 2008 Člověk v tísni, o. p. s. Všechna práva vyhrazena

3 JEDEN SVĚT NA ŠKOLÁCH OBSAH Barma utajená válka Filmová synopse 4 Aktivita Dovolená v Barmě 5 Otázky a odpovědi 12 Severní Korea, jeden den života Filmová synopse 15 Aktivita Cenzoři 16 Aktivita Reportáž ze Severní Koreje 18 Otázky a odpovědi 24 RADY A DOPORUČENÍ PRO PRÁCI S DOKUMENTÁRNÍM FILMEM 28 [ 3 ] Jeden svět na školách

4 BARMA UTAJENÁ VÁLKA Sarah Macdonald VB / 2006 / 49 min. O současné situaci v diktátorským režimem ovládané Barmě se kvůli tamní cenzuře dovídáme jen občas z útržkovitého televizního zpravodajství. O to cennější svědectví přináší ve své reportáži zkušený dokumentarista Evan Williams, který se se značným rizikem vydává na cestu do pohraničních oblastí Barmy. Během ní zjišťuje, že tamní vojenská junta kromě potlačování základních práv a svobod místních občanů již několik desetiletí vede etnickou válku hraničící s genocidou proti menšinovému národu Karenů. Obětmi této války se stávají obyčejní vesničané, kterým často zbývá jen únik do džungle a pokus dostat se za hranice do utečeneckých táborů. Williams se přidává ke guerillové skupině a na vlastní kůži zažívá, v jak otřesných podmínkách jsou tito lidé nuceni přežívat. Autentické záběry přibližují život lidí v neustálém strachu z napadení vládními vojáky. Þ [ 4 ] Jeden svět na školách

5 BARMA UTAJENÁ VÁLKA AKTIVITA DOVOLENÁ V BARMĚ ČAS: 3 vyučovací hodiny CÍLE: nahlédnout na situaci v Barmě z různých úhlů přemýšlet a diskutovat o otázkách demokracie a svobody uvědomit si hodnotu svobody a rovných příležitostí formulovat své názory, vyjádřit své postoje, naslouchat druhým POMŮCKY: papíry, psací potřeby, encyklopedie, učebnice zeměpisu, internet, anglicko-český slovník, pracovní listy (žádost o vízum, informace o cestování do Barmy, fotografie z Barmy, informace o situaci v Barmě) POSTUP: 1. V první části žáci získají základní informace o Barmě. Nejprve je vyzveme, aby metodou brainstormingu uváděli, co je napadne při vyslovení slova Barma. Bez komentáře zapisujeme výsledky brainstormingu na tabuli nebo na flipchart. 2. Každý, kdo jede do Barmy, musí získat vízum. Vyplnění žádosti o vízum (pracovní list č. 1) je tedy dalším úkolem. Formulář obdrží žáci v angličtině, tedy v té podobě, v jaké by jej ve skutečnosti vyplňovali na kterémkoli zastupitelském úřadu Barmy v zahraničí (pro české občany je akreditováno velvyslanectví Barmy v SRN). Při vyplňování mohou použít slovník nebo jim poskytneme český překlad (ŽÁDOST O VÍZUM MYANMAR /BARMA/; celé jméno klienta; číslo pasu; datum vydání; místo vydání; platnost do; pas vydal; jméno otce; datum narození; místo narození; povolání; adresa trvalého bydliště; ová adresa; národnost; náboženství; rasa; pohlaví muž/žena; datum příjezdu; datum odjezdu; adresa ubytování v Barmě; důvod návštěvy Barmy; stručný popis cesty; hotel). Na základě vyplněné žádosti o vízum pak v roli úředníka rozhodneme, zda zájemci cestu do Barmy povolíme, nebo zamítneme. Tak rozdělíme žáky do čtyř skupin (turisté, cestovatelé, novináři, skupina se zamítnutou žádostí). 3. Ve třetí části aktivity plní žáci zadané úkoly podle toho, do které skupiny byli zařazeni: 1. skupina turisté Skupina dostane k dispozici fotografie Barmy z katalogu cestovní kanceláře zobrazující Barmu jako skvělé místo pro exotickou dovolenou písečné pláže, bungalovy v místním stylu, zlaté pagody... (pracovní list č. 2). Úkolem každého člena skupiny je představit si, jak by mohla probíhat dovolená v Barmě. Skupina pak společně napíše dopis z dovolené, ve kterém vylíčí, jak dovolenou v Barmě prožila, a zachytí tak Barmu z pohledu klasického turisty. 2. skupina cestovatelé Cestovatelé putují po Barmě na vlastní pěst, chtějí poznat její obyvatele a kulturu. Skupina ví, že možnosti cestování po Barmě jsou omezené a že budou pravděpodobně během pobytu sledováni. Obdrží fotografie představující běžný život v Barmě (pracovní list č. 3) a informace o zemi z webových stránek Ministerstva zahraničních věcí ČR (pracovní list č. 5). Úkolem skupiny je o fotografiích diskutovat a pokusit se pojmenovat, co na nich vidí. Skupina si píše cestovní deník, do kterého své postřehy zaznamenává. 3. skupina novináři Skupina novinářů jede do Barmy s tím, že chce napsat reportáž o politické situaci v zemi a pravdivě [ 5 ] Jeden svět na školách

6 BARMA UTAJENÁ VÁLKA AKTIVITA informovat o tom, jak se žije obyčejným obyvatelům Barmy. Počítají s tím, že budou sledováni barmskou policií, což je v tomto státě běžná praxe. Skupina obdrží informační materiály k situaci v Barmě (pracovní list č. 4 fotografie s politickými hesly, část barmských novin the New Light of Myanmar) a Otázky a odpovědi k filmu. Úkolem skupiny je na základě získaných informací napsat článek o současné situaci v Barmě. 4. skupina zamítnuté žádosti Poslední skupina nedostane vízum (důvod zamítnutí žádosti je nekonkrétní), a do Barmy tak nemůže vycestovat. Dostane k dispozici encyklopedie, časopisy a texty, přístup na internet, pomocí kterých vyhledají základní údaje o Barmě (např. poloha, politické zřízení, počet obyvatel, etnické menšiny, základní historická data, průmysl a zemědělství). Na základě získaných informací připraví společně prezentaci Barmy. 4. Po splnění úkolů se všechny skupiny sejdou k diskusi, v rámci níž si představí své výsledky. Debatují nad tím, co zjistily, a společně uvažují o významech slov demokracie, totalita a lidská práva. 5. V poslední části aktivity proběhne projekce dokumentárního filmu Barma: utajená válka (49 min.). REFLEXE: Na závěr provedeme reflexi zhlédnutého filmu a celé aktivity. Shrneme, co se žáci dozvěděli nového, jak se během aktivity jednotlivé skupiny cítily, co je nejvíce zaujalo apod. DOPORUČENÍ: Aktivita nezačíná projekcí filmu dokument je vhodné zařadit až na závěr společné práce. Přináší žákům prožitek a možnost nahlédnout na situaci z různých úhlů. Film slouží jako informační materiál k dokreslení celkové situace. Některá fakta by měli žáci zjistit dříve, než se je dozvědí z dokumentu. ZDROJ: Kol. autorů: Průřezová témata prostřednictvím dokumentárního filmu / ZŠ. Člověk v tísni Jeden svět na školách, Praha (upraveno) ZDROJ: Kol. autorů: Sociální spoty. Člověk v tísni Jeden svět na školách, Praha (upraveno) Poznámka: Pokud je v textu uveden pojem žák, je tím myšlen žák ZŠ i SŠ (podle školského zákona) bez ohledu na to, zda je to dívka, či chlapec. [ 6 ] Jeden svět na školách

7 BARMA UTAJENÁ VÁLKA PRACOVNÍ LIST Č. 1 VISA APLICATION FORM MYANMAR Full Name of clients : Passport number : Date of Issue : (mm/dd/yy) Place of Issue : Date of Expiry : (mm/dd/yy) Issuing authority : Father Name : Date of Birth : (mm/dd/yy) Place of Birth : Occupation : Permanent Address : Address : Nationality : Religious : Race : Gender : Male Female Arrival Date : (mm/dd/yy) Departure Date : (mm/dd/yy) Address in Myanmar : Purpose of entry to Myanmar Brief Tour itinerary Hotel : [ 7 ] Jeden svět na školách

8 FILM BARMA UTAJENÁ VÁLKA PRACOVNÍ LIST Č. 2 autor: Mar ie Peřinová w.invia.cz autor: ww autor: Jaroslav Valůch autor: Mar ie Peřinová O MYANMARU (BARMĚ) Myanmská unie neboli Myanmar to je dnes oficiální název Barmy (vlastní Barma je pouze jeden ze států této unie). Pro neuvěřitelné množství nádherných památek bývá také někdy označována jako zlatá země nebo země zlatých pagod. Před světem je zahalena rouškou tajemství, záhad a neuvěřitelných historek. Myanmar však překvapí výborně fungující infrastrukturou a velice přátelským obyvatelstvem. Tato chudá země, kde se dvě třetiny obyvatel živí pěstováním rýže, má všechny atributy stát se turistickým magnetem jednadvacátého století několik set kilometrů pláží se stovkami ostrovů, fascinující vnitrozemí se spoustou skvostných památek z období největšího rozkvětu barmské říše, horské oblasti s nedotčenou přírodou (tygři, levharti, medvědi). Více než polovina země je stále ještě zalesněna. Myanmar je proti všem předsudkům a přes vnitřní rozpory oázou klidu, bezpečí a buddhistické tolerance. NGWE SAUNG plážové letovisko Ngwe Saung leží na nejdelší pláži Myanmaru, tvořené jemným bělavým pískem a omývané hebkými vodami Andamanského moře. Letovisko je velmi poklidné, vhodné pro milovníky skutečného odpočinku a idylických chvil při sklence barmského čaje či něčeho ostřejšího na terase při západu slunce. Podobně idylických míst již na světě vskutku není mnoho. Vychutnejte si tu pravou asijskou idylu, dokud ještě je. SUNNY PARADISE RESORT***, NGWE SAUNG, MYANMAR KLIDNÁ DOVOLENÁ U MOŘE Popis: restaurace, tři bary, karaoke, pokojový servis a trezory v recepci, byznys centrum Zábava a sport: bazén s dětským brouzdalištěm, biliár a kulečník, dětské hřiště, půjčovna windsurfů PROGRAM ZÁJEZDU: 1. den Praha Odlet z Prahy do Bangkoku. 2. den Yagon Přílet do Bangkoku, pokračování do Yangonu, transfer do hotelu, ubytování. 3. den Yangon > Ngwe Saung Snídaně. Fakultativní prohlídka Yangonu včetně největší zlaté pagody na světě pagody Shwedagon. Odpoledne čtyřhodinový přejezd venkovskou barmskou krajinou delty řeky Iravádí do Patheinu, přejezd přes řeku Bassein a příjezd do letoviska Ngwe Saung. Ubytování v hotelu den Ngwe Saung > Yagon Snídaně. Pobyt u moře v tomto klidném a romantickém letovisku, možnost výletů na šnorchlování, vodních sportů, zapůjčení bicyklů. 9. den Ngwe Saung, Yagon Snídaně. Odjezd do Yangonu, odbavení, odlet do Prahy. 10. den Přílet do Prahy zdroj: (upraveno) [ 8 ] Jeden svět na školách

9 FILM BARMA UTAJENÁ VÁLKA PRACOVNÍ LIST Č. 3 autor: Jaroslav Valůch slav Valůch autor: Jaro autor: Jaroslav Valůch autor: Ja roslav Va [ 9 ] Jeden svět na školách lůch

10 FILM BARMA UTAJENÁ VÁLKA PRACOVNÍ LIST Č. 4 VŮLE LIDU Postavte se proti těm, kd o se spoléhají na vnější zdroje, chovají se jako příživníci a mají negativní pohled na svět. Postavte se proti těm, kd o se snaží ohrozit stabilitu státu a pokrok ná roda. Postavte se proti cizím ná rodům vměšujícím se do vnitřních záležitostí stá tu. Bojujte s vnitřními a vnějš ími destruktivními elementy jako se společný m nepřítelem. autor: Jaroslav Valůch [ 10 ] Jeden svět na školách

11 BARMA UTAJENÁ VÁLKA PRACOVNÍ LIST Č. 5 INFORMACE O CESTOVÁNÍ DO BARMY MYANMAR K vstupu na území Myanmaru je vyžadován cestovní pas, jehož platnost přesahuje platnost víza o tři měsíce. Pas s vízem je běžně kontrolován nádražích, v hotelech apod. Vstupní vízum není udělováno automaticky. Ministerstvo zahraničních věcí ČR doporučuje českým občanům, aby si před cestou ověřili u zastupitelského úřadu navštěvovaného státu, zda se podmínky pro vstup a pobyt nezměnily. Čeští turisté mohou požádat o myanmarské vízum na kterémkoliv zastupitelském úřadě země v cizině (pro ČR je akreditováno velvyslanectví Myanmaru v SRN). Vízum lze zajistit také na zastupitelském úřadu Myanmaru v Bangkoku (Thajsko). Při podání žádosti na zastupitelském úřadě Myanmaru v Bangkoku je požadován pas a tři fotografie, poplatek za vydání víza činí 800 thajských bahtů. Vyřízení žádosti trvá jeden pracovní den a platnost víza je čtyři týdny. Přihlašovací povinnost vyřizuje ubytovací zařízení. Lze dovážet přiměřené množství věcí pro osobní spotřebu neobchodního charakteru (400 ks cigaret, 2 l alkoholu, 1 l parfémů, videokameru s třemi kazetami, fotoaparát s třemi filmy, přenosné rádio poslední tři věci, stejně jako cennosti, je nutné deklarovat při příletu kvůli předodletové celní kontrole). Platí přísný zákaz dovozu narkotik a zbraní. Nelze vyvážet artefakty archeologického významu, starožitnosti (mince, barmské bronzové a mosazné váhy, zpodobeniny Buddhy a náboženských motivů), drahé kameny (pokud nebyly koupeny ve zvláštních turistických prodejnách nebo v letištním duty-free shopu). Pro případnou celní kontrolu před odletem je nutné starostlivě uschovat všechny účtenky o zakoupeném zboží. Pro dovoz cizích valut neplatí omezení, je však nutné dovezenou částku deklarovat, dovoz a vývoz domácí měny kyatu je zakázán. Po příletu je každý turista povinen vyměnit v letištní Myanmar Foreign Trade Bank 200 dolarů na tzv. FEC (Foreign Exchange Currency). Toto nařízení neplatí pro děti do věku dvanácti let a organizované hromadné zájezdy s cestovními kancelářemi. Ve velkých hotelích lze používat Visa Card, American Express a Master Card. V případě nouze lze kontaktovat zastupitelský úřad ČR v Bangkoku nebo konzulární odbor Ministerstva zahraničních věcí Myanmaru, tel , ústředna V případě krajní nouze volejte pobočku Transakta Myanmar Ltd., tel Myanmar není v důsledku napjaté vnitropolitické situace a vlády vojenského režimu turisticky tak navštěvovaným státem, jako je tomu v případě Thajska a dalších států regionu, i když samotná země má dostatek atraktivních historických památek. Cizinci přijíždějící do země jsou v podstatě na každém kroku pod dohledem policejních orgánů a možnosti jejich pohybu a cestování po zemi jsou z různých důvodů omezovány. Rozhodně se v případě individuální turistiky doporučuje kontaktovat místní cestovní kanceláře. K cestě do Myanmaru lze použít pouze letecké spojení, není možné používat suchozemské hraniční přechody. Podle sdělení velvyslanectví Myanmaru v Bangkoku nelze k cestě do země použít ani soukromé vozidlo. Velice nebezpečný je pohyb v blízkosti thajsko-myanmarských hranic. Důležité je dodržovat základní hygienická pravidla a mít zásobu základních léků (proti průjmu, zvracení apod.). Při individuální turistice doporučujeme zajišťovat dopravu s předstihem a počítat s dostatečnou časovou rezervou pro návazné spoje. zdroj: webové stránky Ministerstva zahraničních věcí České republiky [ 11 ] Jeden svět na školách

12 BARMA UTAJENÁ VÁLKA OTÁZKY A ODPOVĚDI 1. Jaká je historie Barmy? Barma (dnes oficiálně nazývaná Myanmar) byla kolonizována Brity v letech a během druhé světové války byla okupována Japonskem. V roce 1948 získala nezávislost a v zemi byla zavedena parlamentní demokracie. Ekonomicky byla Barma jednou z nejrychleji se vyvíjejících a nejbohatších oblastí jihovýchodní Asie, neboť má bohaté přírodní zdroje. Vždy byla známá přízvisky jako zlatá země či země zlatých pagod. Od vzniku nezávislého státu však měla řadu politických problémů, spojených s požadavky početných etnických menšin o větší autonomii a neochotou centrální barmské vlády tuto autonomii poskytnout. V zemi tak vypukla občanská válka, během které postupně sílila moc a význam armády natolik, až v březnu 1962 provedl generál Nei Win vojenský převrat. Tím započalo dlouhé období vojenské diktatury. Nei Win vyhlásil program barmské cesty k socialismu, jehož součástí bylo znárodnění majetku, zrušení zahraničních investic a izolacionismus země. Od počátku nový režim také tvrdě potíral své oponenty a kritiky rozpustil parlament a pozastavil platnost ústavy. Byla zavedena cenzura, noviny ovládla vládní propaganda a tisíce lidí skončily za vyjádření svého odporu ve vězení. Tato politika vedla k naprostému ekonomickému kolapsu, na který poukázala Organizace spojených národů, když v roce 1987 zařadila Barmu mezi nejméně rozvinuté země. V roce 1988 vyvrcholila frustrace obyvatel z ekonomické krize a nesvobody a statisíce lidí se vzbouřily proti vojenské vládě a žádaly demokracii. Přestože generál Nei Win pod tíhou masových demonstrací rezignoval, vlády se zmocnila nová vojenská junta a represivní režim v Barmě tak pokračuje dodnes. Nová junta sice upustila od socialismu a povolila opět soukromé podnikání a částečně i zahraniční investice, dodnes však výrazně potlačuje lidská práva a omezuje svobodu obyvatel Barmy. Přestože oficiální název vojenské junty v Barmě zní Státní rada pro mír a rozvoj, řadí se dnes bezpochyby k nejrepresivnějším režimům světa. V roce 1989 junta změnila oficiální název země na Myanmarský svaz, opozice a také mnohé zahraniční informační zdroje však nadále používají název Barma. 2. Existují nějaké formy protestu proti vojenské juntě? Po celou dobu vlády vojenské junty v Barmě stále některé skupiny obyvatel protestují proti vojenskému režimu, především proti jeho represím a nespravedlnosti. Za to jsou však tvrdě trestáni. Již v červenci 1962, jen několik měsíců po Nei Winově převratu, se konalo protestní shromáždění na Rangúnské univerzitě proti omezování akademických svobod. Vojáci demonstrující studenty násilně rozehnali a vyhodili do vzduchu budovu studentských svazů. Největší demonstrace proti vojenské juntě vypukly v roce K protestům, jež započali a vedli především studenti, se brzy přidaly i další skupiny obyvatel. Statisíce lidí demonstrovaly v Rangúnu a dalších městech Barmy za změnu režimu. Vojenská junta však do ulic vyslala vojáky, kteří demonstrace brutálně potlačili. Tisíce lidí byly zabity, tisíce zatčeny a desítky tisíc dalších uprchly ze země, především do sousedního Thajska. Aby vojenská junta alespoň částečně uklidnila své obyvatele, nechala vyhlásit všeobecné volby a povolila registraci nových politických stran. Přes masivní vojenskou propagandu a k překvapení junty ve volbách v roce 1990 drtivě zvítězila opoziční Národní liga pro demokracii (NLD); a to přesto, že nejznámější osoba této strany dcera bojovníka za nezávislost a neochvějná zastánkyně demokracie Aun Schan Su Ťij byla ještě před volbami uvržena do domácího vězení. Vojenská junta po volbách odmítla předat moc nově zvolenému parlamentu a řadu jeho členů nechala uvěznit. Aun Schan Su Ťij, která za svůj nenásilný boj za demokracii získala v roce 1991 Nobelovu cenu míru, zůstala v domácím vězení a s krátkými přestávkami na svobodě v něm dodnes strávila již více než třináct let. V 90. letech minulého století vypuklo několik dalších větších protestů proti vojenskému režimu. Naposledy zažila Barma velké protivládní protesty v roce Vláda nechala v srpnu ze dne na den výrazně zvýšit cenu benzinu, což vyvolalo všeobecnou nespokojenost obyvatel, již tak trpících chudobou a vysokou mírou inflace. Protesty se rozšířily do řady měst a jejich organizaci v mnohém převzali buddhističtí mniši. Právě podle barvy jejich rouch se demonstrace začaly nazývat šafránová revoluce. I tyto pro- [ 12 ] Jeden svět na školách

13 BARMA UTAJENÁ VÁLKA OTÁZKY A ODPOVĚDI testy však armáda tvrdě potlačila několik desítek lidí bylo zabito a tisíce byly uvězněny. 3. Jaká je dnes (září 2008) v Barmě situace a dá se odhadnout, jak se bude nadále vyvíjet? Vojenská junta v Barmě plošně porušuje lidská práva svých obyvatel. Zprávy mezinárodních organizací pravidelně dokumentují případy politicky motivovaných útoků, mučení, znásilňování, věznění bez udání důvodu, využívání nucené práce a dětských vojáků. Režim tvrdě potlačuje jakýkoli projev odporu. V barmských věznicích je v současné době zadržováno téměř dva tisíce politických vězňů. V domácím vězení zůstává i vůdkyně demokratické opozice Aun Schan Su Ťij, v současné době jediná vězněná držitelka Nobelovy ceny míru na světě. Půlstoletí vojenské vlády dostalo kdysi nejbohatší zemi regionu na pokraj ekonomického kolapsu. Hrubý domácí produkt na obyvatele ve výši 2294 USD řadí zemi dle statistik Mezinárodního měnového fondu na 140. místo ze 180 států světa. Organizace Transparency International označila v roce 2007 Barmu společně se Somálskem za dva nejzkorumpovanější státy světa. Téměř polovina státního rozpočtu je vyčleněna na udržování čtyřistatisícové armády, zatímco do zdravotnictví plyne ročně přibližně jen 55 korun na hlavu na rok. Situaci v Barmě zhoršil cyklon Nargis, který ji zasáhl v květnu Zničující bouře si vyžádala nejméně obětí na životech. Mezinárodní společenství odhadla, že se po cyklonu ocitlo až 2,5 milionu lidí ve stavu nouze. Statisíce lidí zůstaly bez střechy nad hlavou, v bídě a bez pitné vody. V oblastech zasažených cyklonem přitom žije polovina z 50 milionů obyvatel Barmy. Vládnoucí vojenská junta ale výrazně zkomplikovala poskytování humanitární pomoci, když v prvních týdnech po katastrofě nepovolila vstup do oblasti zahraničním humanitárním organizacím, usilovala o kontrolu nad humanitární pomocí, a dokonce zatýkala ty Barmánce, kteří se rozhodli jet do postižených oblastí a rozdávat pomoc nakoupenou ze soukromých peněz. Nynější situace nenapovídá, že by v blízké době mohlo dojít v politickém životě ke zlepšení. Ve zmanipulovaném referendu byla v květnu 2008 schválena nová ústava země. Ta však nezaručuje dodržování lidských práv, vyčleňuje armádu mimo kontrolu exekutivní, legislativní a soudní moci a automaticky zaručuje jejím příslušníkům čtvrtinu křesel v parlamentu. Na rok 2010 vojenská junta naplánovala všeobecné parlamentní volby, neočekává se však, že by povolila jejich svobodný a spravedlivý průběh. Přes brutální represe a omezování svobody v zemi působí opoziční strany a neformální skupiny, které vyzývají vládu k dialogu s opozicí, usilují o propuštění politických vězňů a informují barmské obyvatele o základních lidských právech. Drobné sociální skupiny také svépomocí uskutečňují projekty na pomoc nejchudším obyvatelům a ohroženým skupinám (například sirotkům či pacientům nakaženým virem HIV) a vytvářejí tak základ pro občanskou společnost, byť silně omezovanou autoritářským režimem. 4. Ve filmu se mluví o Karenech, kteří jsou nuceni opouštět své domovy a prchat před barmskou armádou do sousedního Thajska. Kolika lidí se to týká a je kromě Karenů vystavena v Barmě stejnému útlaku i jiná skupina obyvatel? Barmský vojenský režim utlačuje všechny etnické menšiny, které tvoří zhruba třetinu z 50 milionů obyvatel země. Nejhorší situace je však právě ve východní Barmě, kterou obývá především zhruba sedmimilionová karenská menšina. Karenové jsou poslední z etnických menšin s větší rebelskou armádou, která bojuje proti režimu za svá práva se zbraní v ruce. Barmská armáda v této oblasti za posledních deset let vypálila na tři tisíce vesnic a jejich obyvatele zavraždila, vyhnala nebo přesídlila. Ti, kterým se podařilo uprchnout, podávají otřesná svědectví o počínání vojáků, jež zahrnuje zabíjení mužů, znásilňování žen, mučení apod. Rozsáhlé oblasti byly ve jménu boje proti ozbrojeným rebelům zaminovány, avšak nejčastějšími oběťmi nášlapných min jsou právě vesničané prchající do bezpečí. V sousedním Thajsku žije v uprchlických táborech na příslušníků různých etnických menšin, nejčastěji právě Karenů. Odhadem až milion dalších obyvatel Barmy žije a pracuje v Thajsku mimo tábory, většinou nelegálně. Dalších zhruba osob přežívá v pohraničních pralesích Barmy. Situace těchto vnitřních uprchlíků je o to horší, že se k nim humanitární pomoc dostává mnohem obtížněji. [ 13 ] Jeden svět na školách

14 BARMA UTAJENÁ VÁLKA OTÁZKY A ODPOVĚDI 5. Co dělá mezinárodní společenství na pomoc obyvatelům Barmy? Barmská vláda je pravidelně kritizována na mezinárodní scéně za potlačování lidských práv. Valné shromáždění OSN schválilo od roku 1991 celkem sedmnáct rezolucí, upozorňujících na různé problémy od potlačování lidských práv přes existenci politických vězňů až po neochotu vlády zahájit v Barmě demokratizaci. Od roku 1990 do března 2008 navštívili různí vyslanci a vysocí diplomaté OSN Barmu celkem sedmatřicetkrát, aby pomohli zprostředkovat dialog mezi opozicí a vládou. Situací v zemi se zabývá i vrcholný orgán OSN Rada bezpečnosti, neboť občanská válka, nestabilní situace, vysoký počet uprchlíků, nekontrolované šíření viru HIV, tuberkulózy a malárie i vysoká produkce drog ohrožují také bezpečnost okolních států regionu. Přestože k tomu byla mnohokrát vyzývána, neschválila však Rada bezpečnosti závaznou rezoluci vůči Barmě, protože ji vetovaly Rusko a Čína, které situaci v Barmě považují za vnitřní problém země. Vlády USA a Evropské unie vyhlásily proti barmskému režimu částečné ekonomické sankce a zákaz prodeje zbraní. Sdružení zemí jihovýchodní Asie (ASEAN), jehož je Barma členem, je však k situaci méně kritické. Na celkový mezinárodní nátlak však barmská vojenská vláda nereaguje vůbec anebo činí pouze malé ústupky, které nedávají naději na brzký přechod k demokracii. Odpovědi na otázky vypracovala: Marie Peřinová a Jan Líska, společnost Člověk v tísni Odkazy a kontakty: Člověk v tísni, o. p. s. Sokolská 18, Praha mail@clovekvtisni.cz Barmské centrum Praha Jarešova 397/10, Praha 4 Amnesty International Provaznická 3, Praha 1 tel.: , amnesty@amnesty.cz Webové stránky: Doporučená literatura: Bečka, J.: Dějiny Barmy. Nakladatelství Lidové noviny, Praha [ 14 ] Jeden svět na školách

15 SEVERNÍ KOREA, JEDEN DEN ŽIVOTA Pieter Fleury Nizozemsko / 2004 / 48 min. Hlavní postavou poklidným tempem plynoucího snímku je severokorejská dělnice Hong Sun Hui. Kamera ji sleduje od ranního doprovázení její dcery do školky přes pracovní den v továrně na oblečení až po večerní sledování televize. Stejně jako řada jejích spoluobčanů je Hong přesvědčená, že největší radostí je uctívání milovaného vůdce a že za většinu problémů jejich chudé země mohou američtí imperialističtí psi. Film ukazuje bez komentáře, ale zato v dostatečně výmluvných záběrech neuvěřitelnou, až hrůzně absurdní intenzitu, se kterou totalitní režim Severní Koreje vymývá každodenně svým občanům mozek. Úsměvnější momenty ve snímku nabízí pohled na kurz angličtiny zdánlivě nezatížený všudypřítomnou propagandou. Þ [ 15 ] Jeden svět na školách

16 SEVERNÍ KOREA, JEDEN DEN ŽIVOTA AKTIVITA CENZOŘI ČAS: 35 minut CÍLE: seznámit se s pojmy cenzura, cenzor, vyzkoušet si práci cenzorů uvědomit si, které informace chybějí lidem v zemích s vysokou mírou cenzury POMŮCKY: pracovní list č. 1, výtisk aktuálního českého deníku, papíry, psací potřeby, nůžky, lepidlo POSTUP: 1. Rozdáme žákům kopie pracovního listu č. 1, ve kterém mají možnost seznámit se s pojmy cenzura, cenzor a s další informacemi k tématu. Následuje krátká diskuse o historii cenzury a o jejím používání ve státech s nedemokratickým zřízením. 2. Před druhou částí aktivity nejprve navodíme ve třídě tuto situaci: Žijete v 70. letech minulého století. Pracujete jako cenzoři v ČSSR, kde vládne Komunistická strana. Lidé mají zakázáno cestovat do zahraničí, mají omezený přístup k informacím, nemohou si v obchodech koupit jiné zboží než to, které bylo vyrobeno v jejich zemi. Ve školách je povolena výuka pouze jednoho cizího jazyka, a to ruštiny. Od 50. let obyvatelé této země nevědí, co se děje ve světě. Pouze vy, cenzoři, kteří upravují veškeré zprávy ze zahraničí, máte informace. 3. Nyní si žáci vyzkoušejí práci cenzorů. Nejprve se rozdělí do pěti skupin. Každá dostane z deníku jednu stránku podle rubriky (kultura, sport, politika zahraniční, politika domácí, ekonomika). Jejich úkolem je upravit články tak, aby je mohli číst lidé ze země s vládnoucím komunistickým režimem (např. Severní Korea). Mohou stříhat, škrtat i doplňovat informace. 4. Po zpracování nových stránek deníku je vyvěsíme na nástěnku nebo na tabuli a diskutujeme o nich. V hodinách angličtiny lze pro srovnání využít také pracovního listu č. 4 z aktivity Dovolená v Barmě (ukázka z barmských novin the New Light of Myanmar). REFLEXE: Závěrečnou reflexi provedeme formou diskuse, během níž klademe otázky jako: Jaké informace jste museli škrtnout? Vyskytly se takové zprávy, které jste vůbec nemohli použít? Proč? Sledujete zprávy na zahraničních televizních stanicích nebo na webových stránkách? DOPORUČENÍ 1: Aktivitu lze použít k oběma filmům ze sady Současné nedemokratické režimy. DOPORUČENÍ 2: Aktivitou lze navázat na projekce a diskuse k filmům o československých dějinách, především na filmy z období komunistického Československa. DOPORUČENÍ 3: Na aktivitu lze navázat zadáním eseje na téma ČSSR DNES aneb Představte si, že by sametová revoluce v roce 1989 dopadla jinak. Jak by se u nás teď žilo? (Inspirovat se můžete literární soutěží vyhlášenou programem Jeden svět na školách v roce 2006 viz sekce pro žáky a studenty / soutěže.) ZDROJ: Kol. autorů: Sociální spoty. Člověk v tísni Jeden svět na školách, Praha (upraveno) [ 16 ] Jeden svět na školách

17 SEVERNÍ KOREA, JEDEN DEN ŽIVOTA PRACOVNÍ LIST CENZURA A MÉDIA CENZURA Mnozí vládci ve všech koutech světa se od dob vynálezu knihtisku snažili omezit přístup obyvatel svých zemí k informacím, které by mohly ohrozit jejich postavení. Pálení knih v nacistickém Německu, zatýkání novinářů a spisovatelů v bývalém Československu a zakázané filmy jsou jen výsekem z mnoha projevů cenzury. Často uplatňovanými opatřeními cenzury bylo také přidělování vydavatelských licencí pouze vybraným vydavatelům nebo omezení přísunu papíru některým nakladatelům. Na Kubě si v současné době odpykává trest ve vězení mnoho novinářů a spisovatelů. V Severní Koreji, Barmě, Číně, Vietnamu, Íránu a v mnoha dalších zemích nevycházejí noviny a nevysílají ty televizní nebo rozhlasové stanice, které nejsou pod naprostou a přísnou státní kontrolou. CENZURA Za cenzuru se obvykle pokládá přímý zásah, úplné nebo částečné odstranění, popřípadě přepracování materiálu, který se cenzorovi nezamlouvá. Cenzura je instituce (reprezentovaná jednotlivcem či orgánem), jež je schopna zvenku zasahovat do činnosti médií a podoby jejich výstupů. Burton, G., Jirák, J.: Úvod do studia médií. Barrister&Principál, Brno LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD Každý člověk má právo na informace a každý má právo svobodně vyjádřit svůj názor. Tak by se dal velice stručně shrnout obsah článku 17 Listiny základních práv a svobod, která je součástí Ústavy České republiky. Tento článek také uvádí, že cenzura je nepřípustná. ČLÁNEK 17 LISTINY ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD (1) Svoboda projevu a právo na informace jsou zaručeny. (2) Každý má právo vyjadřovat své názory slovem, písmem, tiskem, obrazem nebo jiným způsobem, jakož i svobodně vyhledávat, přijímat a rozšiřovat ideje a informace bez ohledu na hranice státu. (3) Cenzura je nepřípustná. (4) Svobodu projevu a právo vyhledávat a šířit informace lze omezit zákonem, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu práv a svobod druhých, bezpečnost státu, veřejnou bezpečnost, ochranu veřejného zdraví a mravnosti. (5) Státní orgány a orgány územní samosprávy jsou povinny přiměřeným způsobem poskytovat informace o své činnosti. Podmínky a provedení stanoví zákon. STÁTY S NEJVÍCE OMEZENOU SVOBODOU TISKU NA SVĚTĚ (podle průzkumu organizace Reportéři bez hranic z roku 2004) 1. Severní Korea 2. Kuba 3. Barma 4. Turkmenistán 5. Eritrea 6. Čína 7. Vietnam 8. Nepál 9. Saúdská Arábie 10. Írán 11. Maledivy [ 17 ] Jeden svět na školách

18 SEVERNÍ KOREA, JEDEN DEN ŽIVOTA AKTIVITA REPORTÁŽ ZE SEVERNÍ KOREJE ČAS: 45 minut CÍLE: pochopit, co znamená ztratit svobodu či být v ohrožení života získat informace o politické situaci v Severní Koreji zaujmout postoj k nově získaným informacím všímat si způsobu zacházení s pravdou a lží umět odhalit manipulaci a propagandu POMŮCKY: pracovní listy č. 1, 2, 3, 4 nebo 5 pro každého, barevné tužky tři různé barvy pro každého žáka POSTUP: 1. Aktivita využívá článku s podrobným popisem cesty po Severní Koreji, kterou absolvovala reportérka BBC (článek je rozdělen na čtyři části). Vysvětlíme žákům, za jakých podmínek reportáž vznikla: Reportérka pořadu BBC This World Olenka Frenkielová dostala pozvání a mohla jet do Severní Koreje natáčet, aby podle tamních úřadů mohla vyvrátit lži, které o této zemi šíří západní média. Jako každý jiný novinář ovšem dostala dva vládní přidělence, kteří cestu organizovali a postarali se o to, aby reportérka viděla jen to, co vidět má. 2. Požádáme žáky, aby se rozdělili do pěti skupin. Každá skupina bude pracovat s jedním pracovním listem. Všem žákům v dané skupině rozdáme kopie příslušného pracovního listu. 3. Potom si každý žák svůj text samostatně přečte a označí si v něm jednou barvou výroky, které je podle něj možné považovat za lež tedy manipulativní a propagandistické věty, které zakrývají skutečnost. Druhou barvou si žák označí výroky, které jsou podle něj pravdivé, a třetí barvou zaškrtne ty informace, které ho zaujaly a považuje je za nejdůležitější. 4. Když jsou žáci s prací hotovi, porovnají své označené pasáže s pasážemi spolužáků ve skupině, společně diskutují, proč za pravdivé či lživé označili právě tyto pasáže, a snaží se najít shodu. 5. Nakonec přijde prezentace jednotlivých skupin mluvčí každé skupiny seznámí ostatní spolužáky s tím, co se z textu jeho skupina dozvěděla nového, co ji zaujalo a co označila jako výroky lživé nebo naopak pravdivé. REFLEXE: Reflexe probíhá v jednotlivých skupinách během celé aktivity. Na závěr shrneme informace, které se žáci z článku dozvěděli. Ve společné diskusi zjišťujeme, podle čeho se rozhodovali při hledání lživých, respektive manipulativních nebo pravdivých výroků. DOPORUČENÍ: Aktivitu lze zařadit jak před projekci filmu, tak po něm. Film může sloužit jako informační materiál pro znázornění či dokreslení situace v Severní Koreji. ZDROJ: Kol. autorů: Průřezová témata prostřednictvím dokumentárního filmu / ZŠ. Člověk v tísni Jeden svět na školách, Praha (upraveno) Poznámka: Pokud je v textu uveden pojem žák, je tím myšlen žák ZŠ i SŠ (podle školského zákona) bez ohledu na to, zda je to dívka či chlapec. [ 18 ] Jeden svět na školách

19 SEVERNÍ KOREA, JEDEN DEN ŽIVOTA PRACOVNÍ LIST Č. 1 ŠTĚSTÍ VE MĚSTĚ I NA VESNICI Cesta začala v Pchjongjangu, pulsující metropoli plné mladých, zdravých a především poslušných lidí, kteří nezřídka na ulici tančí a stále něco oslavují snad to, že mají takové štěstí a žijí v zemi, která se před padesáti lety, na rozdíl od ubohých příbuzných na jihu poloostrova, ubránila americké agresi. Alespoň tak zní oficiální verze dějin korejské války, jak se ji učí děti na severokorejských školách. Směli jsme navštívit základní školu, kam kdysi chodil nynější prezident Kim Čong-il. Dnes je vyhrazena elitě dětem představitelů Korejské strany práce, zdejší monopolní komunistické státostrany, které jsou přes svůj nízký věk osm až devět let politicky velmi uvědomělé. Jméno amerického prezidenta znají, a dokonce vědí, co by mu chtěli vzkázat: Chtěl bych mu říct, aby opustil Jižní Koreu a přestal vraždit jihokorejské děti. Naplňuje mě to hněvem. A co si podle tohoto školáka myslí Spojené státy americké o jeho zemi? Spojené státy čekají na příležitost k okupaci celého Korejského poloostrova. Jsou naším zapřisáhlým nepřítelem. K tomu, aby Severokorejec nabyl těchto znalostí, ovšem není třeba chodit na elitní školy. Stačí sledovat státní média nebo jednoduše pozorně číst vzkazy na všudypřítomných transparentech lemujících severokorejské silnice. Stojí na nich například toto: Pomstíme se USA jadernými bombami. Světe, dobře Olenka Frenkielová, reportérka pořadu BBC This World se na nás podívej, v čele s naším velkým generálem (Kim Čong-ilem pozn. redakce) zvítězíme. Návštěva kolchozu nebyla vybrána náhodně. Zprávy o hladomoru v Severní Koreji, který měl za posledních deset let údajně připravit o život tři miliony lidí, se v západních médiích objevují často. Pohled na rekordní úrodu, se kterou mají zemědělci ve zdejším družstvu plné ruce práce, měl tento mýtus vyvrátit. Stejně měla zapůsobit návštěva v jednom z místních domků, kde mladá vesničanka krmila kuřata a prasata. Na otázku, zda se jí tu žije spokojeně, odpověděla: Ano, tato vesnice je šťastná. Je bohatší než ostatní, neboť se nám dostává přízně našeho velkého generála a velkého vůdce. Protože si generál naší provincie velice považuje, vždycky máme dobrou úrodu a nikdy se nemusíme strachovat o to, co budeme jíst. Tato žena v domácnosti se rovněž nemusí obávat, že by zmeškala svůj oblíbený pořad. Severokorejská televize ho totiž opakuje každý den, a to hned několikrát: Máme tu speciální vojenské přehlídky, kterých se náš velký generál osobně účastní. Ukazují je v televizi znovu a znovu, aby si to mohl užít úplně každý člověk v zemi. Večer se na stejnou přehlídku díváme s celou rodinou pohromadě. Zdroj: (upraveno) [ 19 ] Jeden svět na školách

20 SEVERNÍ KOREA, JEDEN DEN ŽIVOTA PRACOVNÍ LIST Č. 2 DOSTANEME KOHOKOLIV Z domečku, vyzdobeného nijak překvapivě portréty obou Kimů, visícími svorně vedle sebe na čestném místě nade dveřmi, se přesouváme v dodávce ve společnosti dvou přidělených dozorců na další místo zaranžované cesty k hranicím s Jižní Koreou. Na rozhovory s vesničany ale není čas v Pchanmundžomu, ležícím v demilitarizované zóně oddělující Severní a Jižní Koreu, totiž čeká generál Kan Ho Sop, který nám nabízí zcela odlišný pohled na historii korejské války, než na jakou je zvyklý zbytek světa. Standardní výklad, podle nějž konflikt pro pukl poté, co vojska komunistického severu provedla invazi na jih od 38. rovnoběžky, tady neplatí: Korejskou válku rozpoutaly Spojené státy ve snaze okupovat tuto zemi. Jejich cílem je podrobit si celou Asii a Korejský poloostrov k tomu chtějí využít jako odrazový můstek. Nemyslíte si ale, že vám někdo podal zkreslené informace? Celý svět je přesvědčen o tom, že na počátku války byl vpád severokorejské armády. Dokonce existují dokumenty, které to potvrzují... namítáme. I kdybyste měli důkazy, nikdy bychom je nepřijali, protože to celé je podvod. A naši nenávist k USA by to také nezměnilo. K smrti Američany nenávidím. Budu s nimi bojovat až do konce. Zabiju je, sám přežiju a zachráním naši revoluci. A už mi neříkejte nic dalšího, co o nás Američané prohlašují. Jestli s tím nepřestanete, tak tento rozhovor ukončím. Paranoia, která z vyjádření generála Kan Ho Sopa jen čiší, není v Severní Koreji ničím zvláštním. Tamní obyvatelé vyrůstají v přesvědčení, že se proti nim Olenka Frenkielová, reportérka pořadu BBC This World spikl celý svět, a jejich přirozenou reakcí je odhodlání tomuto spiknutí čelit stůj co stůj za použití veškerých dostupných prostředků: Nikdy neodpustíme nikomu, kdo se snaží škodit naší zemi nebo našemu velkému vůdci a kdo se snaží narušovat naši suverenitu. Dávejte si pozor. Jestli zaútočíme jako první, nebo až jako druzí, podle toho, jak se budou chovat ostatní, je na nás. Jak dobře víte, máme odstrašující prostředek, s nímž můžeme udeřit kdekoliv na světě. Dostaneme kohokoliv, kdo by nás chtěl napadnout ať už Američany, Brity, nebo Němce, a to ještě předtím, než na nás stačí zaútočit. Neptejte se mě jak. To vám neřeknu. Jsou to jen plané výhrůžky choré mysli? Zřejmě ne. Odborníci varují před podceňováním nebezpečí, které severokorejský režim znamená pro Korejský poloostrov a díky raketám středního a dlouhého doletu i pro odlehlejší oblasti. Severní Korea má jak prostředky, tak schopnost vyrábět základní chemické a biologické zbraně. Je schopná zničit celý Korejský poloostrov a rozšířit chemické nebo biologické, případně dokonce jaderné zbraně do mnohem rozlehlejší oblasti, říká John Woflstahl, který pracuje v Carnegieho nadaci pro mír, sídlící ve Washingtonu. Máme o tom spoustu důkazů výpovědi lidí, kteří zběhli, nebo zadržené chemikálie, které Severokorejci dováželi, odposlechnutou komunikaci či informace od vyzvědačů přímo na místě, dodává. Zdroj: (upraveno) [ 20 ] Jeden svět na školách