ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Transkript

1 Číslo jednací: ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Slavomíra Nováka a soudkyň JUDr. Marcely Rouskové a JUDr. Hany Pipkové v právní věci žalobce: SANTÉ zdravotní obuv s.r.o., IČ: , se sídlem Stehelčeves, Dřetovice 28, zast. JUDr. Petrem Knapem, advokátem, se sídlem Kladno, AK Saskova 1625, proti žalovanému: Generální ředitelství cel, se sídlem Praha 4, Budějovická 7, v řízení o žalobě proti rozhodnutí Celního ředitelství Praha ze dne č.j.: / , t a k t o : I. Žaloba se z a m í t á. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í : Žalobce se podanou žalobou domáhal zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí, jímž Celní ředitelství Praha změnilo rozhodnutí Celního úřadu Praha 2 ze dne č.j / (dodatečný platební výměr). Žalobou napadeným rozhodnutím i rozhodnutím správního orgánu I. stupně byla žalobci uložena povinnost zaplatit dodatečně vyměřenou částku cla ve výši ,-Kč. Důvodem pro vydání dodatečného platebního výměru byla skutečnost, že Celní úřad Praha 2 dospěl na základě výsledků analýzy provedené Celně technickou laboratoří (dále též CTL ) k závěru, že došlo k nesprávnému sazebnímu zařazení zboží u položky č. 1 JSD ev.č. 11CZ E6KM1B3 ze dne (dámská kotníková vycházková obuv- pozn. soudu). Přeřazení zboží do jiné podpoložky mělo za následek změnu výše cla z původní sazby cla ve výši 8% na novou sazbu cla ve výši 17%.

2 pokračování 2 Původním žalovaným bylo Celní ředitelství Praha, avšak to s nabytím účinnosti zákona č. 17/2012 Sb., o Celní správě České republiky, zaniklo k a jeho nástupcem se stalo Generální ředitelství cel. S ohledem na ust. 69 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, dle kterého je žalovaným správní orgán, který rozhodl v posledním stupni, nebo správní orgán, na který jeho působnost přešla, jednal Městský soud v Praze s Generálním ředitelstvím cel. Žalobce v žalobě nejprve poukázal na formu postupu Celního ředitelství Praha, které sice změnilo výrok napadeného rozhodnutí správního orgánu I. stupně, fakticky však potvrdilo doměření cla v původní výši. Uvedený postup Celní ředitelství Praha odůvodnilo tím, že výrok změnilo pouze z formálních důvodů, neboť výrok upřesnilo ve vztahu k použitým právním předpisům a zjištěným skutečnostem. V druhém žalobním bodě žalobce uvedl, že je dovozcem různých druhů obuvi, mimo jiné i předmětné dámské kotníkové vycházkové obuvi, vyrobené na jeho zakázku v Čínské lidové republice. Uvedená dámská obuv byla v celním prohlášení deklarována v sazebním zařazení do kódu KN Společného celního sazebníku ES podpoložka KN. Na základě provedené zkoušky CTL ze dne č.j / však celní úřad zařadil obuv do podpoložky KN, na niž se vztahuje sazba cla ve výši 17 % na místo sazby cla ve výši 8%, vztahující se k podpoložce KN. Žalobce si v průběhu správního řízení pro potřebu odvolacího řízení nechal na svoji obranu vypracovat certifikovanou Zkušebnou kožedělných a textilních materiálů a výrobků AZL Otrokovice s.r.o. odborný posudek ze dne č.j , který předložil celnímu úřadu a z nějž vyplývá, že se jedná o obuv, kterou lze podle složení vrchových součástí svršku obuvi, kde netvoří více než 80 % plochy ani useň ani textil, zařadit do kategorie -obuv kombinovaná useň textil s tím, že textilní vrchový materiál bez dílců z usně neplní funkci svršku, nezajišťuje dostatečné držení chodidla k tomu, aby uživatel mohl uvedený vzor obuvi používat k chůzi. V třetím bodě žaloby žalobce poukázal na rozsudek Soudního dvora (pátého senátu) ze dne ve věci C-165/07, v řízení Skatteministeriet proti Ecco Sko A/S, který se zabýval výkladem položek 6403 a 6404 kombinované nomenklatury, uvedených v příloze I nařízení rady (EHS) č. 1658/87 ze dne o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku. Dle názoru žalobce Celní ředitelství Praha nepostupovalo správně, když z moci úřední přezkoumalo sazební zařazení dovezené obuvi a sazební zařazení změnilo na podpoložku KN a následně žalobci dodatečně vyměřilo clo ve výši ,-Kč. Žalobce nesouhlasil se závěrem analýzy vypracované CTL, dle které je základním materiálem textilie, plošky usně a plastu mají v porovnání s plochami textilie menší velikost, a z toho pramenícím odborným stanoviskem, že se jedná o novou dámskou obuv pokrývající kotník se svrškem z textilie a podešví z kaučuku, se stélkou větší než 24 cm. Žalobce dále uvedl, že správní orgán v žalobou napadeném rozhodnutí vytrhl z kontextu dodatku k odbornému posudku č.j , který si nechal žalobce zpracovat, větu, v níž je uvedeno: Bez zpevňujících usňových dílců by svršek nedržel tvar, nošením by svršek obuv značně deformoval a noha v obuvi by byla nestabilní. Chůze v takové obuvi by byla namáhavá a zatěžující nohu. Odvolací správní orgán dal této větě význam, že se v takto upravené obuvi dá chodit na vlastní nebezpečí uživatele, čímž zcela opomenul skutečnost, že vyráběná či dovážená obuv musí splňovat ustanovení zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích

3 pokračování 3 na výrobky, v platném znění, zákona č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků, a že prodej předmětné obuvi podléhá zákonu č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele v platném znění. Odvolací správní orgán tak ignoroval závěr uvedeného odborného posudku, dle kterého předmětná obuv nemůže být bez dílců z usně použita k chůzi, neboť v takové podobě vrchový textilní materiál neplní funkci svršku. Dále má žalobce za to, že odvolací správní orgán nepřihlédl k závěrům Nařízení Komise (EU) č. 33/2010 ze dne , kterým se mění příloha I nařízení Rady (EHS) č. 265/87 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku a zcela opominul test chůzí. Odvolací správní orgán ve vyjádření k žalobě uvedl, že dodatečný platební výměr vydaný správním orgánem I. stupně změnil z ryze formálního důvodu, neboť správní orgán I. stupně označil v rozhodnutí nesprávný kód celní nomenklatury uvedený v celním prohlášení jako zřejmou nesprávnost. V uvedeném případě se však nejednalo o zřejmou nesprávnost, ale o nové skutkové zjištění, neboť zřejmou nesprávnost lze v rozhodnutí opravit jen tehdy, nevztahuje-li se k nedoplatku; v daném případě však celní úřad dodatečně vyměřil clo. K problematice sazebního zařazení uvedl, že pro rozlišení, do kterého z čísel harmonizovaného systému obuv patří, je nezbytné rozlišit, zda je svršek obuvi z plastu (číslo 6402 harmonizovaného systému, dále jen HS ), usně (číslo 6403 HS) nebo z textilního materiálu (číslo 6404 HS). Pro účely sazebního zařazení musí být materiál svršku jednoznačně určen podle pravidel uvedených v celním sazebníku a vysvětlivkách pro HS a ke kombinované nomenklatuře. Ve vysvětlivkách ke kombinované nomenklatuře jsou rovněž vysvětleny jednotlivé pojmy jako svrškový materiál, výztuhy, podšívka. Konkrétně podšívka může být vyrobena z jakýchkoli materiálů. Může sestávat z jednoho nebo více materiálů. Podšívka je v kontaktu s chodidlem a slouží jako vycpávka, ochrana nebo jako ozdoba. Podšívka není odkryta na vnějším povrchu obuvi s výjimkou vycpávky, např. okolo horního okraje. Dle Všeobecných vysvětlivek ke kapitole 64 bod B) jestliže se svršek skládá ze dvou nebo více materiálů, rozhodne o zařazení základní materiál, který má největší plochu, přičemž se neberou v úvahu doplňky nebo výztuhy. K argumentaci žalobce týkající se rozsudku Soudního dvora (pátého senátu) ve věci C- 165/07 ze dne správní orgán II. stupně uvedl, že citovaný rozsudek při sazebním zařazení předmětného zboží do kódu celní nomenklatury zohlednil, neboť vyšel z doplňkové poznámky 1 ke kapitole 64 celního sazebníku, ve znění platném od , tzn. ve znění již upraveném právě s ohledem na závěry citovaného rozsudku. K odbornému posudku předloženému žalobcem správní orgán II. stupně uvedl, že jednak žalobce nepředložil žádný dodatek k odbornému posudku, a dále, že v odborném posudku byla obuv označena jako obuv kombinovaná useň + textil + (poromer)syntetika, nikoli jako kombinovaná useň textil, jak uváděl v žalobě žalobce. Rovněž správní orgán II. stupně zdůraznil, že výsledek posouzení v odborném posudku nepodává informaci o tom, že by v předmětné obuvi po odstranění usňových dílců nebyla možná chůze, podává informaci o tom, že chůze v takto upravené obuvi je nestabilní a zatěžující nohu, noha je nestabilní obuv bez usňových dílců tedy z nohy nepadá, chodidlo v ní drží. Z uvedeného posudku však není zřejmé, zda byl při zkoušení předmětné obuvi po odstranění usňových dílců ponechán původní upevňovací systém, který byl v konkrétním případě z větší části připevněn právě na usňových dílcích.

4 pokračování 4 Ve vztahu k argumentaci žalobce, dle které vyráběná či dovážená obuv musí splňovat ustanovení zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, zákona č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků, a zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, poukázal správní orgán II. stupně na skutečnost, že posuzování předmětné obuvi z hlediska kritérií uvedených v citovaných předpisech není v kompetenci celní správy a uvedené předpisy nemohou být nijak uplatněny a zohledněny při sazebním zařazení předmětného zboží. K protokolu o zkoušce CTL a odbornému posudku správní orgán II. stupně uvedl, že v obou dokumentech byla jako materiál svršku stanovena useň, textilie a plast, ale při stanovení plochy svrchního materiálu bylo CTL určeno, že odpáráním jednotlivých dílů z usně má textilie charakter svrchního materiálu, a tento textilní materiál tvoří majoritní povrch svršku, jedná se tedy o svršek z textilie. Odborný posudek předložený žalobcem naproti tomu základní materiál svršku nijak nestanovil, když v textu posudku uvedl, že se jedná o obuv kombinovanou useň + textil + (poromer) syntetika, přičemž v závěru uvedl, že textilní materiál neplní funkci svršku, aniž by uvedl, jakou funkci textilní materiál plní. Správní spis pak především obsahuje pro danou věc tyto podstatné dokumenty: rozhodnutí o odvolání ze dne č.j / (žalobou napadené rozhodnutí), odvolání k dodatečnému platebnímu výměru, odborný posudek č.j vypracovaný AZL Otrokovice s.r.o., Zkušebna kožedělných a textilních materiálů a výrobků, rozhodnutí dodatečný platební výměr vydaný Celním úřadem Praha dne č.j / , dovozní doklad ze dne včetně záznamu o pořízení fotodokumentace a odebrání vzorku obuvi, protokol o zkoušce vyhotovený Celně technickou laboratoří dne , stanovisko k sazebnímu zařazení zboží ze dne , oznámení o zahájení daňového řízení ve věci dodatečného vyměření cla ze dne , protokol o zjištěném porušení právních předpisů Celního úřadu Praha 2 ze dne Z obsahu správního spisu vyplynuly následující podstatné skutečnosti: Celní úřad Praha 2, rozhodnutím ze dne č. 08CZ170100C000222, propustil do režimu volného oběhu zboží na základě celního prohlášení, podaného společností DHL Global Forwarding (CZ) s.r.o., zastupující v nepřímém zastoupení společnost SANTÉ zdravotní obuv s.r.o. V položce (31/2) u popisu zboží bylo zboží označeno jako dámská kotníková vycházková obuv svršek useň + textil, podešev pryž CAIU V položce (33) bylo zboží zařazeno do kódu celní nomenklatury V položce (47), v kolonce sazby bylo zboží zařazeno do sazby cla ve výši 8%. V položce (15)- země odeslání, byla uvedena Čínská lidová republika. Celním prohlášením bylo vyměřeno clo ve výši ,-Kč. V rámci řízení o celním prohlášení proběhla dne kontrola předmětného zboží. Dle kontrolního protokolu KP11-CZ byly odebrány vzorky zboží (předmětné obuvi) a provedena fotodokumentace. Celní úřad Praha 2 zaslal vzorek předmětné obuvi k analýze Celně technické laboratoři, která v protokolu o zkoušce ze dne v části V- označené odborná stanoviska a interpretace uvedla, že předložený vzorek je nová dámská obuv pokrývající kotník se svrškem z textilie a podešví z kaučuku, se stélkou větší než 24 cm. Dne vydalo Celní ředitelství Praha nezávazné stanovisko k sazebnímu zařazení zboží do podpoložky KN s ohledem na analytické výsledky a deklarované údaje o výrobku.

5 pokračování 5 Dne Celní úřad Praha 2 oznámil nepřímému zástupci žalobce, společnosti DHL Global Forwarding (CZ) s.r.o., zahájení daňového řízení ve věci dodatečného vyměření cla dle čl. 220 odst. 1 Nařízení Rady č. 2913/92 celní kodex Společenství, u rozhodnutí v celním řízení evid.č. 11CZ E6KM1B3 ze dne Rozhodnutím dodatečným platebním výměrem ze dne č.j / Celní úřad Praha 2 doměřil žalobci clo z původní částky ,-Kč na novou částku cla ve výši ,-Kč, tzn. dodatečně vyměřená částka cla činí ,-Kč. Proti dodatečnému platebnímu výměru podal žalobce prostřednictvím svého nepřímého zástupce odvolání. V odvolání nesouhlasil se závěrem Protokolu o zkoušce, vypracovaným Celně technickou laboratoří a s přeřazením zboží do kódu celní nomenklatury , neboť dle jeho názoru se celní úřad neřídíl aktuálním předpisem. K odvolání byl předložen odborný posudek č.j vypracovaný společností AZL Otrokovice s.r.o., Zkušebna kožedělných a textilních materiálů a výrobků. V odvolání odvolatel poukázal na závěr předloženého odborného posudku, dle kterého je dotčená obuv vyrobena tak, že po odstranění usňové části, textilní část nemůže chodidlo dostatečně držet, aby uživatel mohl obuv používat k chůzi. Textilní část neplní funkci svršku, useň nelze považovat za výztuhu, ale za základní materiál dotčené obuvi. Podotkl, že textilní materiál nelze považovat za svršek jen proto, že v případě odstranění usně si zachová tvar svršku, neboť podšívka je určena k podšití materiálu, který ji překrývá, a je proto pochopitelné, že sama o sobě má tvar svršku. Odvolatel dále poukázal a předložil rozsudek Soudního dvora ES ve věci C-165/07 ze dne O odvolání proti dodatečnému platebnímu výměru rozhodlo Celní ředitelství Praha žalobou napadeným rozhodnutím, v němž změnilo rozhodnutí Celního úřadu Praha 2 tak, že vyměřilo dodatečně částku cla ve výši ,-Kč. Městský soud v Praze na základě podané žaloby přezkoumal napadené rozhodnutí, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, a to v mezích žalobních bodů, kterými je vázán ( 75 odst. 2 věta prvá zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, dále jen s.ř.s. ), při přezkoumání vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu ( 75 odst. 1 s.ř.s.) a po provedeném řízení dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Městský soud v Praze po provedeném řízení posoudil věc takto: Podstatou žalobcem podané žaloby je nesouhlas žalobce s přeřazením dovezené obuvi, na základě závěrů z provedené zkoušky Celně technické laboratoře, do podpoložky , k níž se vztahuje vyšší sazba cla (17%). Žalobce namítá, že správní orgán II. stupně nepostupoval správně, když z moci úřední přezkoumal sazební zařazení dovezené obuvi, sazební zařazení dovezené obuvi změnil a dodatečně žalobci vyměřil clo ve výši ,-Kč. Žalobcem uplatněné žalobní body (2. a 3.) byly shodné s námitkami uplatněnými v odvolacím řízení. Správní orgán II. stupně se v žalobou napadeném rozhodnutí s jednotlivými námitkami dostatečně vypořádal.

6 pokračování 6 Žalobcovu tvrzení, že nepřihlédl k rozsudku Soudního dvora ve věci C-165/07, jenž se zabýval výkladem doplňkové poznámky č. 1 ke kapitole 64 celního sazebníku, správní orgán II. stupně oponoval konstatováním, že k závěru citovaného rozsudku přihlédl a při sazebním zařazení předmětného zboží do kódu celní nomenklatury zohlednil, a to s ohledem na skutečnost, že znění doplňkové poznámky č. 1 ke kapitole 64 celního sazebníku bylo v souvislosti s uvedeným rozsudkem změněno. Předmětné zboží tedy bylo posuzováno s ohledem na znění celního sazebníku, platného ode dne , tj. ve znění již reflektujícím vydaný rozsudek ve věci C-165/07. Z uvedeného důvodu má i soud za to, že žalobcem uplatněná námitka není důvodná. Správní orgán II. stupně se rovněž v žalobou napadeném rozhodnutí vypořádal s žalobcem předloženým odborným posudkem. Vysvětlil, z jakého důvodu přeřadil dovezenou obuv do jiného sazebního zařazení, do jiné podpoložky. Proč uvedené rozhodnutí opřel o závěr v protokolu o zkoušce provedené CTL a z jakého důvodu nelze výsledky odborného posudku předloženého žalobcem použít pro účely sazebního zařazení předmětného zboží. Podle všeobecných vysvětlivek ke kapitole 64 celního sazebníku pro určení, zda je třeba konkrétní obuv zařadit do čísla 6403 nebo 6404 harmonizovaného systému je nezbytné rozlišit, zda je svršek obuvi z usně (kód 6403 HS) nebo z textilního materiálu (kód 6404 HS). V odborném posudku předloženém žalobcem byla obuv označena jako obuv kombinovaná useň + textil + syntetika. Pro účely sazebního zařazení však musí být materiál svršku jednoznačně určen. V závěru odborného posudku bylo uvedeno, že posuzovaná obuv je vyrobena tak, že vrchový textilní materiál, bez dílců z usně neplní funkci svršku, tedy nezajišťuje dostatečné držení chodidla k tomu, aby uživatel mohl uvedený vzor obuvi užívat k chůzi. Takový závěr je pro účely sazebního zařazení zboží podle správního orgánu nedostačující. S uvedeným se soud plně ztotožňuje, neboť z odborného posudku není seznatelné, jaký materiál svršku převažuje. Nelze proto říci, že by protokol o zkoušce vyhotovený CTL byl s odborným posudkem v rozporu. V protokolu o zkoušce, na základě kterého došlo k přeřazení zboží do jiné podpoložky, byla jako materiál svršku uvedena useň, textilie a plast, avšak při stanovení konkrétního svrchního materiálu pro účely sazebního zařazení zboží bylo určeno, že základním materiálem svršku je textilie, neboť další materiály svršku mají v porovnání s plochami textilie menší velikost. V odborném posudku bylo rovněž uvedeno: Bez těchto zpevňujících usňových dílců by svršek nedržel tvar, nošením by se svršek obuvi značně deformoval a noha v obuvi by byla nestabilní. Chůze v takové obuvi by byla namáhavá a zatěžující nohu. Z citovaného vyplývá, že v předmětné obuvi po odstranění usňových dílců chůze možná je, avšak chůze v takto upravené obuvi je nestabilní a zatěžující nohu a noha je nestabilní. Pro účel žalobcem zmiňovaného testu chůze je však podstatné, že obuv bez usňových dílců z nohy nepadá a chodidlo v ní drží. V odborném posudku byla obuv posouzena z hlediska vyhlášky Ministerstva průmyslu a obchodu č. 265/2000 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o způsobu označování obuvi údaji o materiálech použitých v jejích hlavních částech, nikoli z hlediska zařazení do celního sazebníku. Ani v tomto směru není žaloba důvodná. K argumentu žalobce, že vyráběná či dovážená obuv musí splňovat ustanovení zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, zákona č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků, a že prodej předmětné obuvi podléhá zákonu č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, dal soud za pravdu správnímu orgánu II. stupně, který v žalobou napadeném rozhodnutí konstatoval, že takové posuzování není v kompetenci Celní správy a nebylo ani předmětem celního řízení. Pro dané řízení bylo podstatné, že zboží bylo posouzeno v souladu

7 pokračování 7 s ustanovením společného celního sazebníku, v souladu s platnými prostředky pro výklad sazebního zařazení zboží a v souladu se všemi legislativními předpisy platnými v době předmětného dovozu (k tomu srov. rozsudek Městského soudu v Praze ze dne č.j. 11 Af 33/ ve skutkově obdobné věci). Pokud žalobce poukazoval, že odvolací správní orgán změnil rozhodnutí správního orgánu I. stupně, ačkoli uložená povinnost zůstala nezměněna, nutno dát správnímu orgánu II. stupně za pravdu, že změna byla čistě formálního charakteru a nijak do práv žalobce nezasáhla. V neposlední řadě soud podotýká, že pokud žalobce zmiňoval dodatek k odbornému posudku, pak z obsahu správního spisu vyplývá, že je v něm sice obsažen, nicméně se vztahuje k jinému druhu zboží, které nebylo předmětem řízení. Vzhledem k tomu, že se správní orgán II. stupně velice podrobně vypořádal se všemi námitkami žalobce, přičemž soud jeho úvahy a závěry neshledal nesprávnými, ani v rozporu se zásadami správního uvážení, dopsěl soud k závěru, že žaloba je nedůvodná, a proto ji podle ust. 78 odst. 7 s.ř.s. zamítl. Městský soud v Praze rozhodl ve věci bez nařízení jednání, neboť ani žalobce a ani žalovaný správní orgán k výzvě soudu podle ust. 51 odst. 1 s.ř.s. nevyjádřili svůj nesouhlas s takovým projednáním věci. O náhradě nákladů řízení jeho účastníků soud rozhodl podle 60 odst. 1 s.ř.s. Žalobce ve věci úspěch neměl, proto mu náhrada nákladů řízení nenáleží, a žalovanému žádné náklady nevznikly. P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

8 pokračování 8 Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: V Praze dne 24. srpna 2016 JUDr. Slavomír Novák, v.r. předseda senátu Za správnost vyhotovení: Jana Válková