Jeskyně Výpustek v Moravském kasu

Transkript

1 Jeskyně Výpustek v Moravském kasu

2

3 Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též AZ ). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne... Podpis

4 Ráda bych poděkovala vedoucí bakalářské práce RNDr. Evě Janouškové Ph.D. za odborné vedení, ochotu, připomínky a cenné rady, díky kterým tato bakalářská práce mohla vzniknout. Dále patří moje poděkování vedoucímu jeskyně Výpustek, panu Robertu Dvořáčkovi, za poskytnutí cenných informací, materiálů a za pomoc s dotazníkovým šetřením. Velké díky patří všem respondentů, kteří byli ochotni a věnovali svůj čas na vyplnění dotazníku. V neposlední řadě bych chtěla poděkovat své rodině a příteli, kteří mi po celou dobu studia věřili a podporovali mě.

5 VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu Jeskyně Výpustek v Moravském krasu Bakalářská práce Autor: Erika Gruberová Vedoucí práce: RNDr. Eva Janoušková, Ph.D. Jihlava 2016

6 Copyright 2016 Erika Gruberová

7 Abstrakt GRUBEROVÁ, Erika: Jeskyně Výpustek v Moravském krasu. Bakalářská práce. Vysoká škola Polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce RNDr. Eva Janoušková Ph.D. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava stran. Bakalářská práce je zaměřena na jeskyni Výpustek v Moravském krasu, která nabízí výjimečné spojení historie a přírody. V teoretické části jsou stručně popsány jeskyně a Moravský kras. Pozornost je věnována charakteristice jeskyně Výpustek. Cílem praktické části je pomocí dotazníkového šetření zhodnotit povědomí o této jeskyni, úroveň propagace a spokojenost návštěvníků s nabízenými službami. Navrhnout opatření ke zlepšení stavu a provést řízený rozhovor s vedoucím jeskyně, panem Robertem Dvořáčkem. Klíčová slova: Jeskyně. Moravský kras. Jeskyně Výpustek. Historie. Současnost. Dotazníkový výzkum. Abstract GRUBEROVÁ, Erika: Vypustek Cave in the Moravian Karst. Bachelor Thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of tourism. Supervisor: RNDr. Eva Janoušková Ph.D. Grade of qualification: bachelor. Jihlava pages. This bachelor thesis is focused on Vypustek cave, which offers an exceptional combination of history and nature. In the theoretical part there are briefly described caves and the Moravin Karst. The attention is devoted to Vypustek cave. The aim of practical part is to found out awareness of this cave, its level of promotion and the level of satisfaction of its visitors. Then suggest corrective action and make a controlled conversation with Robert Dvořáček, who is an administrator of Vypustek cave. Key words: Caves. The Moravian Karst. Vypustek cave. History. The present. Questionnaire research. 7

8 Obsah Úvod Jeskyně Jeskyně Moravského krasu Zpřístupněné jeskyně Moravského krasu Jeskyně České republiky z hlediska cestovního ruchu Moravský kras Charakteristika oblasti Geologický vývoj oblasti Klimatické poměry Hydrologické poměry Biota a ochrana přírody Jeskyně Výpustek Charakteristika jeskyně Geologický vývoj Historie První zmínky o jeskyni Těžba fosfátových hlín Vojenské využívání jeskyně Od 60. let po současnost Současnost Prohlídková trasa Expozice Kulturní akce Návštěvnost jeskyně Zaměstnanci Propagace

9 3.6 Instituce zabezpečující chod jeskyně a propagaci Dopravní dostupnost Informace pro návštěvníky Otevírací doba Vstupné Dotazníkový výzkum Cíl výzkumu Metodika výzkumu Vyhodnocení dotazníkového šetření Shrnutí výsledků dotazníkového šetření SWOT analýza Silné stránky (Strenghts) Slabé stránky (Weaknesses) Příležitosti (Opportunities) Hrozby (Threats) Návrhy na zlepšení Propagace Návratnost návštěvníků Spokojenost se službami Zaměřit se na seniory Spolupráce s CK a školami Řízený rozhovor s Robertem Dvořáčkem Vyjádření Roberta Dvořáčka k navrhovaným opatřením Závěr Seznam použitých zdrojů Seznam příloh

10 Seznam zkratek AOPK aut. st. CK CR ČR ČSLA EU CHKO ISCA km 2 m MHD MŽP nám. ObÚ př. n. l. SJ ČR SJMK ZTP ZTP/P Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky autobusová stanice cestovní kancelář cestovní ruch Česká republika Československá lidová armáda Evropská unie Chráněná krajinná oblast Mezinárodní asociace zpřístupněných jeskyní kilometr čtvereční metr městská hromadná doprava Ministerstvo životního prostředí náměstí obecní úřad před naším letopočtem Správa jeskyní České republiky Správa jeskyní Moravského krasu zvlášť tělesně postižený zvlášť tělesně postižený s průvodcem 10

11 Seznam tabulek Tabulka 1: Návštěvnost jeskyně Výpustek v letech Tabulka 2: Měsíční návštěvnost jeskyně Výpustek v roce Tabulka 3: Měsíční návštěvnost jeskyně Výpustek v roce Tabulka 4: Počet výprav, škol a zájezdů v roce (Zdroj: interní dokument jeskyně Výpustek) Tabulka 5: Otevírací doba jeskyně Výpustek Tabulka 6: Vstupné jeskyně Výpustek Tabulka 7: Důvod návštěvy Tabulka 8: Informace o jeskyni Tabulka 9: Četnost návštěv Tabulka 10: Propagace jeskyně Tabulka 11: Doprovodné akce jeskyně Tabulka 12: Účast na vzdělávacích expozicích Tabulka 13: Způsob dopravy Tabulka 14: Pravidelná autobusová linka Tabulka 15: Vstupné Tabulka 16: Modus ohodnocených služeb Tabulka 17: Pohlaví respondentů Tabulka 18: Věk respondentů Tabulka 19: Bydliště respondentů Tabulka 20: Sociokulturní profil

12 Tabulka 21: Nejposlouchanější rozhlasové stanice v ČR za rok (Zdroj: Vlastní zpracování podle výzkumu radioprojekt, dostupné z Tabulka 22: Nejposlouchanější rozhlasové stanice v ČR podle věku posluchačů (Zdroj: Vlastní zpracování podle výzkumu radioprojekt, dostupné z Tabulka 23: Seznam odborných časopisů v ČR Tabulka 24: Regionální periodika distribuována zdarma Tabulka 25: Periodika vydávaná zdarma v rámci celé ČR Tabulka 26: Seznam placených seriózních novin v ČR Tabulka 27: Orientační ceny za inzerci

13 Seznam grafů Graf 1: Vývoj návštěvnosti jeskyně Výpustek v letech Graf 2: Vývoj návštěvnosti jeskyně Výpustek v jednotlivých měsících roku Graf 3: Vývoj návštěvnosti jeskyně Výpustek v jednotlivých měsících roku Graf 4: Důvod návštěvy Graf 5: Informace o jeskyni Graf 6: Četnost návštěv Graf 7: Propagace jeskyně Graf 8: Doprovodné akce jeskyně Graf 9: Účast na vzdělávacích expozicích Graf 10: Způsob dopravy Graf 11: Pravidelná autobusová linka Graf 12: Vstupné Graf 13: Poskytované služby Graf 14: Pohlaví respondentů Graf 15: Věk respondentů Graf 16: Bydliště respondentů Graf 17: Sociokulturní profil

14 Seznam obrázků Obrázek 1: Schéma krasu (Zdroj: Obrázek 2: Poloha Moravského krasu na mapě (Zdroj: Obrázek 3: kruhatka Mathiolliho.31 (Zdroj: Obrázek 4: jelení jazyk celolistý (Zdroj: Obrázek 5: Pamětní deska ve Výpustku (Zdroj: Obrázek 6: Nářadí používané k těžbě fosfátových hlín - vozík a lopata (Zdroj: Obrázek 7: Ošetřovna..40 (Zdroj: Obrázek 8: Velitelské pracoviště (Zdroj: Obrázek 9: Medvědí sál (Zdroj: Obrázek 10: Ruiny německé kotelny (Zdroj: Obrázek 11: Orientační plán jeskyně Výpustek (Zdroj: Obrázek 12: Ukázka kostí a minerálů, audiovizuální projekce, dotykové tabule (Zdroj: 14

15 Obrázek 13: Informační tabule (Zdroj: Obrázek 14: Správní budova s expozicí..44 (Zdroj: Obrázek 15: Medvědí stopy (Zdroj: /photos_stream) Obrázek 16: Didgeridoo v jeskyni (Zdroj: Obrázek 17: Mikuláš, čerti a andělé ve Výpustku (Zdroj: /) Obrázek 18: Logo AOPK (Zdroj: Obrázek 19: Logo SJ ČR (Zdroj: Obrázek 20: Logo SJMK.55 (Zdroj: Obrázek 21: Logo jeskyně Výpustek (Zdroj: Obrázek 22: Přední strana kapesního kalendáře Obrázek 23: Zadní strana kapesního kalendáře Obrázek 24: Propagační leták (Vlastní zpracování, zdroje obrázků: Obrázek 25: Stará huť u Adamova

16 (Zdroj: +hu +u+ada mova++1.jpg.html) Obrázek 26: Experimentální tavba (Zdroj: Obrázek 27: Kostel ve Křtinách..96 (Zdroj: Obrázek 28: Zvonkohra na nádvoří (Zdroj: Obrázek 29: Pomalované lebky v kostnici (Zdroj: Pokud není uvedeno jinak, jsou tabulky, grafy a obrázky tvorbou autorky. 16

17 Úvod Bakalářská práce se věnuje jeskyni Výpustek v Moravském krasu. Téma práce jsem si zvolila proto, že Výpustek je zcela odlišná jeskyně v porovnání s ostatními zpřístupněnými jeskyněmi České republiky. Kloubí se v ní zajímavé spojení přírody a pochmurné historie, kdy byla lidskou činností téměř celá změněna. Ke značným a devastačním změnám ve Výpustku došlo při těžbě fosfátových hlín a při přeměně jeskyně v továrnu, skladiště, velitelské stanoviště a kryt armády. Druhým důvodem, proč jsem si téma Výpustku zvolila, byl ten, že se jedná o jeskyni v Moravském krasu, která je pro veřejnost zpřístupněna nejkratší dobu, zaznamenává nejnižší návštěvnost a v některých publikacích je někdy doposud opomíjena. Cílem bakalářské práce je analyzovat jeskyni Výpustek jako turistickou atraktivitu, zjistit míru propagace a spokojenost návštěvníků s poskytnutými službami. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části budu čerpat informace převážně z tištěných zdrojů, jako jsou knihy, brožury a z interních materiálů, poskytnutých vedoucím jeskyně, Robertem Dvořáčkem. V práci budu také čerpat z elektronických zdrojů. V teoretické části je stručně charakterizováno dělení, vznik a význam jeskyní pro cestovní ruch. Dále se zabývám zpřístupněnými jeskyněmi Moravského krasu a charakteristikou celé oblasti. Hlavní část textu bude věnována jeskyni Výpustek. Bude zde zmíněn dlouhý a pochmurný vývoj této jeskyně až po její zpřístupnění pro veřejnost. Budu se věnovat pořádaným akcím ve Výpustku, propagaci, vývoji návštěvnosti, důležitými informacemi pro návštěvníky a institucemi zabezpečující chod jeskyně. V praktické části bude stěžejní sběr primárních dat pomocí dotazníkového výzkumu, který bude probíhat v areálu jeskyně Výpustek. Dotazníkové šetření volím z toho důvodu, aby si každý respondent mohl svoji odpověď v klidu a lépe promyslet. Výsledky šetření budou přehledně vyhodnoceny pomocí tabulek a grafů a doplněny slovním hodnocením. Dále budou výsledky výzkumu sloužit jako podklad pro vytvoření SWOT analýzy a vytvoření návrhů pro zlepšení dosavadního stavu. K návrhům získám vyjádření od vedoucího jeskyně, Roberta Dvořáčka, se kterým následně proběhne řízený rozhovor. 17

18 Ucelených publikací, které se věnují pouze tématu jeskyně Výpustek, je poměrně málo. Jednotným dílem o Výpustku je publikace od profesora Rudolfa Musila s názvem Výpustek bájná jeskyně u Křtin: její 400 letá historie a význam. Ve zmíněné publikaci se profesor věnuje dlouhému vývoji této jeskyně. Co se týče absolventských prací, o jeskyni Výpustek byly napsány práce od studentek přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Jde ovšem o témata značně odlišná. Jedná se o práci od Radoslavy Bodlákové na téma Dynamika skapů v jeskyni Výpustek a od Hany Horákové s názvem Výměna vzduchu a rozložení mikroklimatických parametrů v jeskyni Výpustek. Dále studentky Vysokého učení technického v Brně, Alena Stískalová a Zuzana Sánthová, zpracovaly diplomové práce na téma Mapa okolí jeskyně Výpustek - jižní část a Mapa okolí jeskyně Výpustek - severní část. Obě ve své práci zmiňují historii této jeskyně. Dovolila bych si proto tvrdit, že ucelené dílo o jeskyni Výpustek, ve kterém by čtenář našel informace nejen o historii, ale také analýzu návštěvnosti, propagace, dopravní dostupnosti, informace o akcích a probíhajících expozicích, návrhy na zlepšení a vyhodnocení silných a slabých stránek jeskyně, doposud napsána nebyla. Práce je určena jak pro odbornou veřejnost, tak věřím, že si najde své čtenáře i mezi laickou veřejností a poskytne jim obraz Výpustku jako celku. 18

19 1 Jeskyně Jeskyně je podzemní dutina, vytvořená přirozenou cestou. Rozlišujeme několik typů: ledové jeskyně (tvořeny zmrzlým ledem) podmořské jeskyně (vznikají chemickým rozpouštěním slané vody) podzemní jeskyně (s typickou krasovou výzdobou) pseudokras (vzniká sopečnou činností) [1] Všechny přírodní jeskyně jsou chráněny podle 10 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny. Jeskyně nesmí být poškozovány a ničeny. [Hromas, 2002, s. 16] Jelikož je práce věnována nejen jeskyni Výpustek, ale také stručné charakteristice Moravského krasu, ve kterém se nachází jeskyně podzemní, s typickou krasovou výzdobou, pro lepší orientaci v textu uvádím i vysvětlení základních krasových jevů. Povrchové jevy Škrapy hluboké zářezy či rýhy na holých, rostlinstvem nepokrytých skalách. Vyskytují se i na velmi rozsáhlých plochách, čímž vznikají škrapová pole. Závrty neboli dolina prohlubeniny na povrchu vápencových planin. Tvoří se rozpouštěním vápence. Propasti značně hluboké jámy, u nichž převládá hloubka nad šířkou. Podle vzniku jsou propasti dvojího typu. Jedny se vytvořily pouhým rozpouštěním vápence na puklinách. Takové propasti se jeví jako úzké válcovité komíny. Druhým typem jsou propasti, které vznikly zřícením stropu jeskyň nebo provalením dna závrtů. Typickým příkladem je propast Macocha v Moravském krasu. Ponor místo, kde se povrchový vodní tok ztrácí ve vápenci pod vodou. Vyvěračka místo, kde ponorný potok opět vytéká na zemský povrch. Slepá a poloslepá údolí obvykle se vyskytují na obvodu krasových území, kam přicházejí vodní toky z okolních nevápencových oblastí. Jakmile vodní toky přijdou do styku s vápencem, ztrácejí se v ponorech a jejich údolí se končí na povrchu slepě. 19

20 Údolí je obyčejně zakončeno vysokou stěnou, kterou nazýváme slepou stěnou. Jestliže za touto stěnou nepozorujeme na povrchu krasové planiny někdejší pokračování údolí, mluvíme o slepém údolí. Je-li někdejší pokračování údolí patrné, mluvíme o poloslepém údolí. [Absolon, 1970, s ] Podzemní jevy Stalaktit krápník visící ze stropu jeskyně. Uvnitř má podélný kanálek, začínající u kořene krápníku a vyúsťující na jeho dolním konci. Tímto kanálkem odkapává voda, která po trhlinách ve vápenci prosakuje ze stropu jeskyně. Stalagmit vyrůstá zpravidla na zemi proti stalaktitu. Vzniká z vody, která odkapává z konce stalaktitu. Stalagnát krápníkový sloup vzniklý spojením stalaktitu a odpovídajícího stalagmitu. Brčko nejjednodušší tvar stalaktitu, který je většinou rovný. Sintrový povlak Z vody, která prosakuje do jeskyně, se vylučují také sintrové kůry. Překrývají původní vápencové stěny a na šikmých svazích jeskyně mohou tvořit zkamenělé vodopády či sintrové závěsy. Dóm rozlehlý jeskynní prostor [Absolon, 1970, s. 259] Obrázek 1: Schéma krasu 20

21 1.1 Jeskyně Moravského krasu V Moravském krasu se jedná o jeskyně podzemní s typickou krasovou výzdobou. Důležitou roli při jejich vzniku hraje voda, která se dostává na zem většinou v podobě srážek, odkud se začíná vsakovat do podloží a dochází k chemické reakci. Voda rozpouští okolní horninu, čímž dochází ke zvětšování prasklinek na pukliny. V delším časovém horizontu dochází ke vzniku mohutných podzemních prostor, které nazýváme jeskyně. [1] V Moravském krasu je registrováno na jeskyní, z čehož je 5 zpřístupněných veřejnosti (jeskyně Punkevní, Kateřinská, Balcarka, Výpustek a Sloupsko-šošůvské jeskyně). [Voštová, Bařinka, 2000, s. 89] Archeologický výzkum zahájil v roce 1867 J. Wankel výkopy v Býčí skále u Adamova. V následujících desetiletích 19. století pracovali ve zdejších jeskyních především M. Kříž, Knies a jiní. Nejvýznamnější postavou meziválečného období byl přírodovědec a archeolog K. Absolon. Po 2. světové válce navázali na tradici speleoarcheologického výzkumu v K. Valoch a B. Klíma. Od osmdesátých let provedl řadu výzkumů J. Svoboda. [Matoušek, Jenč, Peša, 2005, s. 169] Zpřístupněné jeskyně Moravského krasu Punkevní jeskyně Punkevní jeskyně jsou našimi nejproslulejšími jeskyněmi. Spolu s propastí Macocha jsou součástí nejrozsáhlejší jeskynní soustavy ČR 35 km dlouhé Amatérské jeskyně. Jeskyně ukrývá dvě paralelní větve rozlehlých a krápníky místy doslova přeplněných chodeb, síní a dómů. Výše položené, starší patro jeskyně vede návštěvníky z Pustého žlebu přes soustavu mohutných dómů až na dno propasti Macocha. Odtud lze sejít k dnešnímu podzemnímu toku Punkvy a po její hladině proplout na lodičkách až do jejího vývěru, tedy zpět do Pustého žlebu. Punkevní jeskyně byly pro veřejnost zpřístupněny v roce 1910, plavba na lodičkách je od roku Dnes jeskyni každoročně navštíví okolo 300 tisíc lidí. V sezóně se doporučuje vstupenky rezervovat předem. [Hromas, 2002, s ] 21

22 Propast Macocha Společně s Punkevními jeskyněmi se nachází 6 km severovýchodně od Blanska, v severní části krasu v národní přírodní rezervaci Vývěry Punkvy. Tato fascinující krasová propast patří mezi největší a nejznámější útvary svého druhu v Evropě. Propast Macocha je opředena prastarou legendou, známou v několika obměnách, která má pravděpodobně skutečný základ a dala také propasti jméno. V nedaleké obci Vilémovice žil vdovec se synem. Ten přivedl sobě do domu druhou ženu a svému synovi macechu, dle místního nářečí Macochu. Když se jim narodilo dítě, trpělo nemocemi. Bába kořenářka pověděla maceše, že když její nevlastní syn zemře, její dítě se uzdraví. Macecha proto vylákala nevlastního syna k okraji propasti a svrhla jej dolů. Chlapci se však podařilo zachytit za kořeny stromů a volal o pomoc, až jej zachránili dřevorubci. Mezitím dítě macechy zemřelo, a tak se do propasti vrhla ona sama. Do propasti je možno nahlédnou ze dvou můstků. Horní se nachází na hraně propasti ve výšce 138,5 m nad suchým dnem. Dolní můstek je o 50 m níže a nabízí se z něj krásný výhled na obě jezera a prohlídkovou trasu Punkevních jeskyní. Propast Macocha patří mezi unikátní přírodní útvary a ročně ji navštíví statisíce turistů. [Zajíček, 2010, s ] Kateřinská jeskyně Nachází se 6 km severovýchodně od Blanska, v severní části krasu v národní přírodní rezervaci Vývěry Punkvy. Je působivou, nedlouhou jeskyní s mimořádně rozměrnými prostorami a unikátní stalagmitovou výzdobou. Její hlavní dóm s délkou 97 m, šířkou 44 m a výškou 20 m je naší největší zpřístupněnou přírodní podzemní prostorou. Vynikající akustické vlastnosti prostor, podobající se přírodní katedrále, skýtají ideální podmínky pro příležitostné koncertní vystoupení. Součástí každé prohlídky je alespoň krátká ukázka stereofonní reprodukované hudby. Kateřinská jeskyně je pro veřejnost zpřístupněná od roku Každoročně ji navštíví tisíc lidí. 22

23 Jeskyně Balcarka Nachází se 0,5 km jižně od Ostrova u Macochy, asi 8 km severovýchodně od Blanska. Leží v severní části krasu v přírodní rezervaci Balcarova skála. Jeskyně Balcarka je rozlehlým bludištěm krápníkových jeskyní i významnou archeologickou lokalitou. Badatelé v ní vykopali ohniště, pazourkové i kostěné nástroje a tisíce kostí pleistocenních zvířat (kosti mamutů, nosorožců, sobů, hyen, sněžných zajíců a dalších). Pro veřejnost byla jeskyně Balcarka zpřístupněna v roce 1925 a v roce 1936 proběhla elektrifikace. Ročně jeskyni navštíví okolo 40 tisíc lidí. Sloupsko-šošůvské jeskyně Nachází se na jižním okraji obce Sloup, 9 km severovýchodně od Blanska, v severní části krasu v přírodní rezervaci Sloupsko-šošůvské jeskyně. Patří k našim nejvýznamnějším, nejrozlehlejším a nejdéle zkoumaným jeskynním systémům. Jedná se o m dlouhý a 94 m hluboký, dvoupatrový systém rozlehlých chodeb a dómů. Tvoří jednu z hlavních podzemních větví nejrozsáhlejší jeskynní soustavy ČR 35 km dlouhé Amatérské jeskyně. Horní patro, dnes veřejnosti zpřístupněné, patří k nejstarším jeskyním Moravského krasu. Postupně zde byly objevovány, spojovány a zpřístupňovány jeskyně Nicová, Eliščina, Staré skály (Sloupské jeskyně), Šošůvské jeskyně a Kůlna. Už v 19. století v nich Jindřich Wankel vykopal stovky pleistocenních zvířat, převážně jeskynních medvědů. Část jeskyně slouží Dětské léčebně se speleoterapií v Ostrově u Macochy k léčbě chorob horních cest dýchacích. Veřejnosti byly Sloupsko-šošůvské jeskyně zpřístupněny v roce Jeskyněmi vede také trasa bezbariérové prohlídky. Ročně jeskyně navštíví přes 40 tisíc lidí. [Hromas, 2002, s ] Jeskyně Výpustek Výpustku je věnována celá jedna kapitola této bakalářské práce. 23

24 1.2 Jeskyně České republiky z hlediska cestovního ruchu Cestovní ruch lze chápat jako souhrn vztahů a jevů, které vyplývají z cestování nebo pobytu osob mimo místo trvalého bydliště, zpravidla ve volném čase, a to za účelem rekreace, rozvojem poznání a spojení mezi lidmi. [Michalová, 1999, s. 253] Z pohledu turistiky můžeme jeskyně rozdělit na tři kategorie: jeskyně nepřístupné jeskyně přístupné jeskyně veřejnosti zpřístupněné Kategorie nepřístupných jeskyní zahrnuje všechny objekty, do nichž je vstup veřejnosti nežádoucí, ať již z důvodu ochrany jeskynního prostředí, či z důvodu bezpečnosti. Kategorie veřejnosti přístupných jeskyní zahrnuje takové objekty, do nichž je turistům vstup umožněn na vlastní nebezpečí a kde nehrozí poškození objektu. Třetí kategorie veřejnosti zpřístupněných jeskyní zahrnuje objekty, které jsou svou přírodní hodnotou cenné, z pohledu turistického ruchu atraktivní a žádané a mají svůj historický význam. Volný pohyb turistů je zde nežádoucí a musí být usměrňován. V takových jeskyních je vybudována turistická infrastruktura, která má za cíl usměrnit pohyb návštěvníků, zajistit jejich bezpečnost, ochránit vlastní objekt před poškozením a prezentovat na odborné úrovni přírodní hodnoty veřejnosti. V ČR je 14 takto zpřístupněných jeskyní. Jeskyně obsahují zdroj poznání. Člověk byl prakticky od svých prvopočátků spojen s jeskyněmi existenčně a duchovně. Právě v krasových oblastech zůstaly zakonzervovány nejen kosterní pozůstatky našich předků, ale mnohdy i celá sídliště. Díky nim jsme měli možnost poznat vývoj nejen lidské společnosti, způsobu obživy, ale i vývoj lidské duchovní a hmotné kultury, zachované v archeologických artefaktech a na nástěnných kresbách a malbách. Ruku v ruce s bádáním o historii lidstva odkrývají jeskynní sedimenty i poznatky o vývoji krajiny a změnách klimatu. Zpřístupněné jeskyně ČR navštíví ročně kolem návštěvníků. Nabízí se zde jedinečná možnost naší populaci v rámci prohlídky prezentovat nejen přírodní hodnoty, 24

25 ale vhodným způsobem poukázat na význam ochrany jeskyní a krasů v kontextu celé přírody a rozmanitosti ekosystémů. [2] Podle agentury CzechTourism patří mezi nejnavštěvovanější jeskyně u nás Punkevní jeskyně s propastí Macocha v Moravském krasu. Ročně je navštíví kolem návštěvníků. Společně s dalšími čtyřmi zpřístupněnými jeskyněmi Moravského krasu se návštěvnost pohybuje okolo návštěvníků ročně. Z tohoto celkového počtu, tvoří zhruba jednu třetinu návštěvníci ze zahraničí, především z Polska, Rakouska, Německa, Ruska a Anglie. Charakter pobytu v CHKO je typicky sezónní. Nejvíce turistů oblast navštíví od června do srpna a jejich pobyt je krátkodobý (obvykle do jednoho dne). Dominující formou cestovního ruchu v Moravském krasu je kulturně-poznávací cestovní ruch, kdy převažuje individuální turistika. Celá oblast je protkána řadou cyklistických tras a naučných stezek. [3] 25

26 2 Moravský kras 2.1 Charakteristika oblasti Moravský kras je klasickou krasovou oblastí s nejlépe vyvinutými krasovými jevy v českých zemích. Geograficky je součástí většího geomorfologického celku Drahanské vrchoviny v jihovýchodní části České vysočiny. Jedná se o krasové území nacházející se severně od Brna, dlouhé cca 25 km a široké 3-6 km. Zabírá plochu 92 km 2. Je to plochá vrchovina tvořená devonskými a spodnokarbonskými vápenci s povrchem v průměrné nadmořské výšce 448 m. Obrázek 2: Poloha Moravského krasu na mapě Moravský kras se geomorfologicky dělí na tři základní části, a to na severní zvanou Suchdolské plošiny, na střední Rudické plošiny a na jižní Ochozské plošiny. [Musil, 1993, s ] Moravský kras je unikátním typem krajiny v celoevropském měřítku. Koncentrace povrchových i podzemních krasových jevů spolu se specifickou živou přírodou, ale i doklady činnosti člověka, jsou důvodem nezbytné ochrany. Území má mimořádný význam pro celou řadu vědeckých oborů. Je modelovým objektem pro studium vzájemných vazeb mezi hospodářskými aktivitami člověka a přírodním prostředím. CHKO Moravský kras byla zřízena výnosem ministerstva školství a kultury v roce Stal se tak druhou nejstarší CHKO v Českých zemích. [Musil, 1993, s ] 26

27 2.2 Geologický vývoj oblasti Moravský kras budují vápence organogenní mořské usazeniny z období středního až svrchního devonu, staré mil. let. Jejich vývojové etapy vytvořily souvrství josefovských, lažáneckých, vilémovických a křtinských vápenců, jejichž celková mocnost je odhadována na metrů. Po ústupu prvohorního moře a mohutném variském vrásnění, které zasáhlo celý Český masiv, začala voda v obnaženém vápencovém pohoří vytvářet první krasové jevy. Krasový proces v průběhu druhohor a třetihor přerušovaly krátkodobé mořské záplavy, odrážející horotvorný neklid mohutného alpinského vrásnění v sousedství. Druhohorní moře také zanechalo své karbonátové usazeniny se zkamenělinami amonitů a dalších mořských živočichů například v okolí Olomučan. Z období spodní křídy se dochovaly pestré vrstvy kaolinických písků a jílů, vyplňující hluboké deprese v okolí Rudice. Ty jsou pozůstatkem kontinentální sedimentace za tropického klimatu. Další vývoj Moravského krasu výrazně ovlivnila mořská (bádenská) záplava ve třetihorách. Hluboké krasové kaňony s nejstaršími jeskynními systémy tehdy zaplnily mladé jílové sedimenty ze zálivů Vídeňské pánve, což vyvolalo zásadní změny v hydrografickém vývoji celé oblasti. Od poloviny třetihor už Moravský kras dostával postupně dnešní podobu. [Zajíček, Hromas, 2008, s. 4] 27

28 2.3 Klimatické poměry Moravský kras leží v mírně teplé klimatické oblasti. S rostoucí nadmořskou výškou klesá průměrná roční teplota. Jižní část krasu je nejteplejší, kde můžeme počítat s průměrnou teplotou 8,4 C, ve střední části s teplotou 7,7 C a v severní části krasu s 6,5 C. Nejchladnějším měsícem je leden, jehož teplota se pohybuje v jižní části krasu kolem -2,1 C, ve střední je -2,8 C, v severní pak -3,7 C. Nejteplejším měsícem je obvykle červenec, jehož průměrná teplota se pohybuje v jižní části krasu kolem 18,4 C, ve střední 18,0 C a v severní části pak 16,2 C. Severní část krasu má přitom výrazné maximum trvání slunečního svitu v srpnu, jižní v květnu. Moravský kras, zvláště jeho střední a severní část, patří mezi relativně vlhčí místa v ČR. Všeobecně je možné konstatovat, že v jižní části krasu spadne v průběhu roku 550 mm srážek, ve střední 600 mm a v severní 700 mm srážek. Maximum měsíčních úhrnů připadá na červen až srpen, minimum na únor a březen. Mezi základní srážkové charakteristiky patří i délka období, ve kterém se převážně vyskytují sněhové srážky. S přibývající nadmořskou výškou se její výskyt prodlužuje a stabilizuje. V severní části krasu leží sněhová pokrývka téměř dvakrát déle než v jižní části. [Musil, 1993, s ] 28

29 2.4 Hydrologické poměry Vodní režim Moravského krasu má svá specifika. Na hranici krasu se povrchový vodní tok téměř vždy ztrácí do podzemí v systému ponorů a propadání. Podzemní vodní tok posléze protéká horizontálním systémem složitých odvodňovacích kanálů jeskyní. Vody se objevují na povrchu ve vývěrech, které zpravidla leží na opačné straně krasového území. [Skořepa, Balák, Vítek, 2014, s. 14] Moravský kras se dělí na severní, střední a jižní část, a to podle příslušnosti ke třem odvodňovacím systémům: povodí Punkvy povodí Křtinského potoka povodí Říčky V povodí Punkvy se nachází severní část krasu, která je hydrologicky nejsložitější a je odvodňována nejvodnatějším ponorným tokem, Punkvou. Hlavními zdrojnicemi Punkvy jsou Sloupský potok a Bílá voda. Punkva ústí do řeky Svitavy zleva v Blansku. Střední část krasu leží v povodí Křtinského potoka. Jsou zde v podstatě dva samostatné hydrografické systémy, vázané na ponorný tok Jedovnického potoka a Křtinského potoka. Křtinský potok ústí v Adamově zleva do řeky Svitavy. Krasové vody jižní části krasu jsou vázány na odvodnění Říčkou a lze zde v zásadě rozlišit dva hydrografické systémy. Systém ponorů vlastní Říčky a systém ponorů Hostěnického potoka. Krasovému povodí náleží cca 11 km 2 povodí Říčky, která se vlévá zprava do Litavy u Měnína. Nejvodnějšími měsíci jsou březen a duben, výjimečně v mírných zimách únor. Nejméně vodné jsou měsíce začínající na konci letního období a mohou trvat až do poloviny zimy. [Musil, 1993, s ] 29

30 2.5 Biota a ochrana přírody Významnou složkou Moravského krasu je biota, která se utvářela v dlouhých geologických obdobích. Klimatická inverze, kdy se těžší chladný vzduch hromadí na dnech údolí a nad ním se utváří vrstva teplejšího vzduchu, ovlivňuje rostliny i živočichy. Na dnech žlebů se vyskytují druhy, které jsou známé z podhorských a horských poloh, zatímco výše na slunných horních okrajích žlebů a odlesněných plošinách se vyskytují druhy stepní, náročné na teplo a světlo. Také protáhlý tvar území krasu ve směru od severu k jihu ovlivnil druhové složení bioty. Severní chladnější a vlhčí část skýtá podmínky pro výskyt druhů přizpůsobeným drsnějším podmínkám, zatímco v jižní části, sušší a teplejší, jsou rozšířeny teplomilné druhy. Na území Moravského krasu rozeznáváme dvě základní skupiny společenstev: společenstva krasového povrchu společenstva krasového podzemí Společenstva krasového povrchu dělíme podle vazby na reliéf na společenstva: krasových plošin skal a svahů krasových údolí dna údolí a žlebů propasti Macocha krasových vod [Musil, 1993, s ] Z rostlin lze zmínit chráněnou kapradinu jelení jazyk celolistý, pro Moravský kras nejvzácnější rostlinu kruhatku Mathiolliho, z lesních dřevin je nejpamátnějším jevem tis červený. Z živočišstva lze zmínit jepice, pavouky, měkkýše, obratlovce a více než 2000 motýlů. 30

31 Obrázek 3: kruhatka Mathiolliho Obrázek 4: jelení jazyk celolistý Společenstva krasového podzemí dělíme na: troglobionty (žijící výhradně v jeskyni) troglofily (žijící i mimo jeskyni) trogloxeny (náhodný výskyt v jeskyni, po určité době hynou) Pro jeskyně Moravského krasu jsou charakterističtí chvostoskoci, roztoči a na 21 druhů netopýrů. Lze zmínit netopýra ušatého, netopýra černého, vrápence malého či netopýra velkého. Až 60 % krasu tvoří les. Dubový a habrový les, kryjící okraje území, přechází poměrně brzy v les dubovo-bukový a v porosty čistě bukové a bukovo-jedlové. [Absolon, 1970, s ] Nejcennější části území jsou chráněny v 11 přírodních rezervacích, 4 národních přírodních rezervacích a 2 národních přírodních památkách. Pro zcela výjimečné přírodní hodnoty byl téměř celý Moravský kras zařazen do sítě evropsky významných lokalit Natura Od roku 2004 je oblast podzemní Punkvy zařazena mezi mokřady mezinárodního významu podle Ramsarské úmluvy. [4] 31

32 3 Jeskyně Výpustek 3.1 Charakteristika jeskyně Výpustek je nejstarší publikovaná jeskyně nejen v Moravském krasu, ale i v krasových oblastech ČR vůbec. [Musil, 2010, s. 11] Leží ve střední části Moravského krasu v horním úseku Křtinského údolí nedaleko obce Křtiny v CHKO Moravský kras. Je tvořena dvěma jeskynními patry prastarého ponorového systému Křtinského potoka. Vývojově starší prostory horního patra jsou mohutnější a rozlehlejší. Spodní patro leží o 40 m hlouběji a je dosud známo jen v několika krátkých úsecích, protékaných podzemním tokem Křtinského potoka. Obě jeskynní úrovně propojují propasti, z nichž některé jsou dodnes zasypány. Výpustek je významnou paleontologickou lokalitou, jedním z mála evropských nalezišť kompletních koster staročtvrtohorní zvířeny. Až 90 % všech nálezů tvořily kosti medvěda jeskynního. V 18. století, v období prvních speleologických průzkumů, byla považována za největší jeskyni Moravy. V průběhu 20. století byla intenzivně využívána k těžbě fosfátových hlín, jako vojenské skladiště, německá zbrojní továrna, tajné velitelské stanoviště ČSLA; přesto se některé její části zachovaly v přírodním stavu. [Zajíček, Hromas, 2008, s. 3-6] V roce 2006 se celého jeskynního systému, včetně vojenského zařízení, ujala SJ ČR, která upravila a zpřístupnila další části jeskyně. K oficiálnímu zpřístupnění došlo v roce [Zajíček, 2010, s. 214] Názvem Výpustek, původně německy Wejpustek, se v jeskyňářské terminologii značí jeskyně, která má 2 vchody, nebo která je průchozí. Tento Wejpustek byl později počeštěn právě na Výpustek. 32

33 3.2 Geologický vývoj Jeskynní systém Výpustku vznikal v několika vývojových fázích ponornou činností Křtinského potoka a jeho přítoků. Rozsah a uspořádání podzemních prostor ovlivnilo pravděpodobně i podzemní odvodňování Babické plošiny. [Zajíček, Hromas, 2008, s. 6] Vývojových fází bylo jistě mnohem více, než zde uvádím. Teprve další výzkum je může potvrdit, rozšířit nebo objevit hypotézy jiné. Časové období: před badenskou transgresí Vznik velkých chodeb a síní vodami přicházejícími ze Skrejšní. Výpustek je pravděpodobně výtokovou jeskyní. Na modelaci chodeb a síní se podílejí i komínové vody z Babické plošiny. Časové období: po badenské regresi Z této fáze nejsou zachované žádné sedimenty, a proto o něm nic nevíme. Časové období: spodní pleistocén Křtinský potok využívá Výpustek jako vtokovou jeskyni. Vznikají vedlejší boční chodby a spodní patro. Časové období: střední pleistocén Velmi dlouhé časové období, ze kterého nemáme žádné objektivní údaje. Časové období: svrchní pleistocén Dochází k akumulaci hlinitých, fosfátových sedimentů, které pocházejí převážně z posledního glaciálu. Nedá se ovšem vyloučit ani poslední interglaciál. V celém období středního a svrchního pleistocénu bylo údolí Křtinského potoka před Výpustkem sníženo asi pouze o 10 m. Časové období: holocén Vznik mohutné sintrové desky. [Musil, 2010, s ] 33

34 3.3 Historie Historie Výpustku a jeho postupná devastace sahající až do dnešní doby nemá nejen v Moravském krasu, ale ani v celé střední Evropě obdobu. [Musil, 2010, s. 9] První zmínky o jeskyni První zprávy o jeskyni Výpustek pocházejí od místních obyvatel ze začátku 17. století. Místní obyvatelé Výpustek znali a byli schopni tam provádět i návštěvníky. Již v této době jim bylo známé velké bohatství kostí, které sedimenty skrývají. Tyto informace se postupně dostávaly až do lékařských kruhů. Jednalo se o období, kdy se v celé Evropě věřilo na bájný roh jednorožce, který měl být zázračným prostředkem pro léčení všech nemocí. V tehdejší době byl právě Výpustek jediným známým nalezištěm těchto léků a došlo tak k prvním větším sondám v sedimentech. Výpustek a jeho nálezy byly známé nejen na území rakouské monarchie, ale dokonce i v západní Evropě. [Musil, 2010, s ] Skutečnost, že místní obyvatelé doprovázeli příležitostně do jeskyně návštěvníky, dosvědčovaly podpisy z tohoto století na stěnách chodeb hluboko v jeskyni. Uvedené podpisy poskytovaly dobrý přehled o návštěvách v jednotlivých letech. Dnes již bohužel neexistují. Majitel panství, kníže Liechtenstein, kde se nacházel Výpustek, se nepodepsal jako ostatní návštěvníci na skalní stěnu, ale na památku své návštěvy dal v jeskyni zasadit mramorovou desku, která se uchovala dodnes. Obrázek 5: Pamětní deska ve Výpustku 34

35 Prvním autorem, který se zmiňuje o nálezech kostí, byl Oswald Croll, a to v roce [Musil, 2010, s ] Roku 1609 Boëtius de Boodt předkládá publikaci, která podává jednu z nejstarších zpráv o krasové výzdobě a vzniku krápníků, a to ve Výpustku. Do literatury zavedl a užívá pojmy stalaktit a stalagmit (u nás použito poprvé), popisuje jejich vznik a přirovnává jej ke vzniku ledových rampouchů v zimě. Jeho představy o vzniku krápníků v jeskyních byly z hlediska správnosti jejich vzniku vůbec první, odpovídají v podstatě dnešním názorům a jeho teorie předběhla svou dobu o mnoho let. Jeskyně Výpustek byla tedy místem, kde došlo k formulaci první správné teorie o vzniku krápníků. [Musil, 2010, s. 19] První obsáhlejší a svým rozsahem nejstarší větší historická zpráva o Výpustku pochází od M. A. Vigsia z roku Zároveň se jedná o první topografický popis této jeskyně. Z jeho popisů vyplývá, že jeskyni nejméně jednou navštívil. U něho se poprvé objevuje zpráva o používání plev ke značení cesty zpět, která byla později vícekrát opisována a která byla připisována H. Salmovi. Je autorem názvu brčko. Uváděl častá kopání ve Výpustku. V tomto případě se však nejednalo o kopání za účelem hledání kostí, ale důvod byl zcela jiný. Velké množství cenných věcí mělo být údajně ukryto před švédskými vojenskými vpády na Moravu v letech 1643 a 1645 ve Výpustku. Jedná se o první historickou zprávu o tom, že místní lidé se nejen nebáli do Výpustku lézt, ale opakovaně jeskyni navštěvovali. Dále popisuje, že se zde nacházelo velké množství domácího nářadí a kovové předměty. [Musil, 2010, s ] Antonín Lola, který byl inženýrem a zaměstnancem knížete Liechtensteina, zhotovil na jeho příkaz v roce 1807 plán jeskyně Výpustek. Přesto, že se jednalo o první plán této jeskyně, byl velmi precizní a stal se základem většiny dalších plánů. Proč byl plán zhotoven, není zcela jasné, ale předpokládá se, že to bylo z důvodu využití jeskyně pro návštěvníky. [Musil, 2010, s. 36] Na začátku 19. století přišli Liechtensteinové na myšlenku Výpustek ekonomicky využít a jeskyni oficiálně trvale zpřístupnit s průvodcovskou službou pro návštěvníky. Došlo tedy k finančně náročným úpravám chodeb, které kníže Liechtenstein nechal provést. Tyto práce poměrně hodně zasáhly do povrchových sedimentů. Došlo k rozšíření a ke zvýšení obou vchodů a zároveň i k prohloubení cest, aby byly pro návštěvníky 35

36 schůdné. Slavnostně byla jeskyně otevřena Spolkem německých turistů v Brně v neděli 7. května Po vylomení ochranných dveří a krádeži bedny, která se ve Výpustku nacházela, Liechtensteinové upustili od svého původního úmyslu trvale zpřístupnit jeskyni a byly organizovány pouze příležitostné návštěvy. [Musil, 2010, s ] Výzkumem jeskyně se zabýval např. Hugo František Salm, Martin Kříž, Jindřich Wankel, Josef Szombathy, Hermann Bock, Antonín Boček, Karel Šebela a řada dalších badatelů Těžba fosfátových hlín Skoro až do konce první světové války ekonomický význam Moravského krasu spočíval pouze v objevování nových jeskyní vhodných pro návštěvníky. Teprve konec první světové války ukázal, že v jeskyních jsou i jiné, ekonomicky důležité možnosti. Byly to fosfátové hlíny. Již během první světové války a samozřejmě ihned po ní se ukázala nutnost minerálního hnojení zemědělských půd, aby se zvýšila jejich produktivita, a hledaly se proto přírodní zdroje těchto hnojiv. Možný výskyt fosfátů v jeskyních Moravského krasu byl do této doby neznámý. Vědělo se pouze, že jeskynní sedimenty obsahují velké množství kostí a že by tedy mohly být jejich potenciálním zdrojem. Na možnost jejich získání z jeskynních sedimentů upozornil ministerstvo ing. chemie Otto Kyas, tehdejší ředitel Moravského zemského zemědělského zkušebního ústavu v Brně. S orientačním průzkumem se začalo v roce 1916, kdy byly studovány vzorky z 11 jeskyní Moravského krasu. Množství oxidu fosforečného, dostatečného pro ekonomicky výhodnou těžbu sedimentů bylo pouze ve Výpustku. Teprve když zásoby sedimentů ve Výpustku docházely, se zjistilo, že podobné množství mají i sedimenty jeskyně Jáchymky a jeskyně Drátenické. Tedy pouze jeskyně Křtinského a Josefovského údolí. Po obdržení povolení těžby tehdejším majitelem, knížetem Liechtensteinem, nestálo již nic v cestě. V únoru 1920 bylo započato s prvními sondážními pracemi a v květnu téhož roku se těžba rozvinula do větší šíře. 36

37 I když zásahy do sedimentů Výpustku byly již v dřívějších dobách četné a jistě porušily většinu povrchových vrstev, nedá se to srovnat s tím, co nastalo při těžbě fosfátových hlín. Vytěženo bylo celkem 5000 železničních vagónů sedimentu a 1500 vagónů fosfátových hlín. Denně se vytěžily dva až tři vagóny čisté fosfátové hlíny. Pro usnadnění vývozu z jeskyně byla do míst těžby zavedená úzkokolejná dráha. Těžbou došlo ke zvětšení prostor a místy se dokonce narazilo na nové chodby. Obrázek 6: Nářadí používané k těžbě fosfátových hlín - vozík a lopata Těžbou došlo k definitivní ztrátě všech nálezů a informací obsažených ve vrstvách sedimentů. Nebyly však vytěženy všechny chodby Výpustku. V Nízké chodbě jsou dodnes netknuté sedimenty. Relikty přítomných, a dosud neporušených sedimentů mají proto velký vědecký význam. [Musil, 2010, s ] Část kostí pleistocenních zvířat vykopaných při těžbě se podařilo zachránit, mezi nimi i šest kompletních koster jeskynních medvědů, uložených v Moravském zemském muzeu v Brně. Většina nálezů však skončila v hnojivu. Obdobně se těžba podepsala i na devastaci krápníkové výzdoby. [Zajíček, Hromas, 2008, s. 16] 37

38 3.3.3 Vojenské využívání jeskyně Ve Výpustku bylo předchozí těžbou fosfátových hlín uvolněno značné množství prostoru. Samotná jeskyně se nachází v blízkosti průmyslového Brna a nedaleko zbrojovky Škoda v Adamově, kde byla vyráběna dělostřelecká munice. O výstavbě muničního skladu ve Výpustku rozhodlo ministerstvo národní obrany v roce Práce na úpravách Výpustku trvaly do dubna [Balák, 2015] Stěny chodeb a jejich stropy byly odstřílením zcela změněny a vznikly široké chodby a prostorné haly tvořící jeden rozsáhlý celek. Podlaha byla vyrovnána a pokryta až 1 m silnou vrstvou betonu. Pod ním byly zhotoveny horizontální průkopy pro topení, vodovod a světlo. Z chodeb byly proraženy větrací komíny na povrch. Pod stropy byla zavěšena upravená lešení, po kterých stékala kapající voda na boční stěny. Postranní chodby byly zazděny, propasti byly zasypány nebo překryty betonovou deskou. Z Nízké a Babické chodby byly proraženy na povrch větrací šachty. [Musil, 2010, s. 99] Již druhý den po zářijové mobilizaci v roce 1938 byl muniční sklad ve Výpustku vyklizen a jeskyně byla až do roku 1944 opuštěna. Pravděpodobně již v roce 1939 byl Výpustek německou armádou registrován jako jeden z možných podzemních prostorů pro další využití. O využití Výpustku pro tovární výrobu Flugmotorenwerke Ostmark GmbH Wien bylo rozhodnuto počátkem roku 1944 a již v dubnu téhož roku zde začaly úpravy. Podzemní továrna využila prostory zbudované československou armádou v roce 1938, objekt byl vytápěn a odvětráván. Výroba byla zahájena již v srpnu Pracovalo se na dvě dvanáctihodinové směny, při nichž se střídalo nuceně nasazených dělníků. Vyráběly se zde vstřikovací čerpadla pro letecký motor Daimler-Benz 603 a další drobné součástky. [Balák, 2015] Před 15. dubnem 1945 celé vedení uprchlo, ale ještě před tím bylo vše podpáleno a náložemi zničeno, takže jeskyně poskytovala po válce obraz obrovské zkázy. Z někdejší továrny zůstaly jen pobořené zdi, zprohýbané železné konstrukce, zbytky strojů, barely, tyče, strhané vedení a vápnem na bílo natřené stěny. [Musil, 2010, s. 99] 38

39 3.3.4 Od 60. let po současnost Kolem roku 1957 se o podzemní prostory Výpustku začala zajímat ČSLA. Záměrem bylo zbudování podzemního velitelského stanoviště a krytu. Výstavba započala v roce Objekt byl oplocen a podléhal vysokému stupni utajení ve stupni PTZD přísně tajný zvláštní důležitosti. [Balák, 2015] Kryt měl svůj vlastní energetický zdroj, polní nemocnici, chemické záchody, dekontaminační komoru, zařízení pro obnovu vzduchu, zásoby pro přežití, telefonní a dálnopisné spojení. Armáda tento objekt spravovala až do roku V roce 2006 Výpustek převzala SJ ČR a zpřístupnila veřejnosti. Ke zkušebnímu provozu došlo 26. října 2007 a 10. března 2008 byl již v jeskyni zahájen normální provoz. Výpustek se tak stal u nás jedinou jeskyní, která byla činností člověka skoro úplně přeměněna a postupně zcela zničena. [Musil, 2010, s ] V současné době probíhá ve veřejnosti nepřístupných částech Výpustku speleologický průzkum. Hledají se prostory, které upadly v zapomnění, např. Urbánkův Výpustek. Dosud nejsou zcela prozkoumány cesty podzemního proudu Křtinského potoka. A je zcela zřejmé, že jeskynní systém Výpustku ukrývá ještě mnohá speleologická překvapení. [Zajíček, 2010, s. 214] 39

40 3.4 Současnost Prohlídková trasa Celková délka všech známých prostor čítá m s výškovým rozpětím 55 m. Jeskyně představuje svoji přírodu i pochmurnou historii na 550 m dlouhém návštěvním okruhu, jehož prohlídka trvá zhruba 60 minut. Prohlídka jeskyně začíná ve vstupní hale bývalých kasáren, kde se návštěvníci seznámí s pestrou a pohnutou historií tohoto místa. K dispozici jsou zde dobové dokumenty, fotografie i archeologické nálezy. Z haly je vstup do betonového krytu, bývalého záložního velitelského stanoviště ČSLA, který sloužil pro případ válečného konfliktu. Návštěvníci postupně projdou jeho lůžkovou částí, sálem logistiky, velitelským stanovištěm a pracovnami, prohlédnou si i technologickou část objektu se zařízením pro přežití. Obrázek 7: Ošetřovna Obrázek 8: Velitelské pracoviště Z krytu se vstupuje do jeskynních prostor, které byly činností člověka pozměněny na dnešní mohutné tunely a sály. Přesto se v jejich vysokých stropech a odbočkách dochoval původní přírodní charakter. Široká chodba plynule ústí do rozlehlého Medvědího sálu, kde při výzkumech i těžbě fosfátových hlín byly odkryty četné kosti pleistocenních obratlovců, zejména kompletní kostry jeskynních medvědů. 40

41 Obrázek 9: Medvědí sál Z následující Babické chodby vede na povrch větrací šachta, která za 2. světové války sloužila k ventilaci podzemní továrny. Chodba pokračuje zajištěným závalem do rozlehlých prostor s překrásnou krápníkovou výzdobou. Tyto veřejnosti nepřístupné části se nazývají Salmův Výpustek a mohou být klíčem k dalšímu neznámému pokračování jeskynního systému. V ústí Babické chodby jsou také dosud zazděny vstupy i do dalších odboček. Působivé jsou ruiny německé kotelny. Topilo se v ní uhlím a podlahové kanály podle svědků vyhřívaly vzduch v celé podzemní továrně až na C. Venkovní světlo sem prosvítá otvorem, kterým se po betonovém skluzu sypalo uhlí do zásobníku. 8 m vysoký ocelový komín kotle, vede skrz skalní masiv až na povrch. Obrázek 10: Ruiny německé kotelny 41

42 Z kotelny vede prohlídková trasa do Jindřichova sálu. Ve stropech chodeb je dosud patrná původní modelace stěn i masivní krápníková výzdoba. Pamětní deska připomíná návštěvu knížete Jana Liechtensteina. Tmavé stěny a strop sálu s vynikající akustikou pokrývá mladá krápníková výzdoba v podobě brček a záclon. Z prostor poznamenaných požárem, založeným ustupující německou armádou, vede odbočka do strojovny náhradních dílů. Poblíž východu, zabezpečeného pancéřovými vraty, ústí 16 m hluboká propast, v níž byla v 19. století nalezena lidská kostra, údajně stará asi 100 let. Patrně se jednalo o dobrodruha, který se při pokusu o průzkum jeskyně do propasti zřítil. [Zajíček, Hromas, 2008, s. 3, 8] Celý areál a prohlídkový okruh jeskyně je bezbariérový. Obrázek 11: Orientační plán jeskyně Výpustek 42

43 3.4.2 Expozice SJ ČR zajišťuje v jeskyních pro veřejnost expozice, které návštěvníkům doplňují prohlídkové trasy. V roce 2015 byla zpřístupněna nová expozice s názvem Jeskyně a lidé, která je soustředěna ve čtyřech areálech veřejnosti zpřístupněných jeskyní Moravského krasu (ve Sloupsko-šošůvských jeskyních, v jeskyni Balcarka, v Kateřinské jeskyni a ve Výpustku). Jednotlivé expozice na sebe volně navazují, jsou interaktivní a turistům nabízejí více než jen přehlídku vystavených předmětů. Jsou doplněny audiovizuálními pořady, dotykovými obrazovkami a videoprojekcí. [Balák, 2015] [5] Největší část je instalována v areálu jeskyně Výpustek. Expoziční celky jsou věnovány Moravskému krasu, jeho geologii, pravěké zvířeně, povrchovým a podzemním krasovým jevům, speleologickému výzkumu a dokumentaci, pravěkému osídlení i využívání jeskyně v nedávné minulosti a v současnosti. Návštěvníky dále seznámí s bohatou historií využívání Křtinského údolí i jeho jeskyní. Ta sahá od pravěku přes období 2. světové války až po nedávnou současnost, kdy byl ve Výpustku zřízen vojenský kryt a chráněné velitelské pracoviště. [Balák, 2015] Obrázek 12: Ukázka kostí a minerálů, audiovizuální projekce, dotykové tabule 43

44 Obrázek 13: Informační tabule Expozice je přístupná zdarma v areálu jeskyně Výpustek. Návštěvníky k ní zavedou medvědí stopy. Celý prostor expozice je bezbariérový, i díky nově zřízenému výtahu. Obrázek 14: Správní budova s expozicí Obrázek 15: Medvědí stopy 44

45 3.4.3 Kulturní akce Vzhledem k proměně, kterou Výpustek během své dlouhé historie prošel, jsou jeho prostory velmi vhodné pro pořádání různých akcí v podobě tematických prohlídek, koncertů, divadel, ale i svateb a různých oslav. Mezi pravidelné akce lze zařadit: Pohádková jeskyně Ke dni dětí je ve Výpustku ve spolupráci s ochotnickým sdružením Křoví pořádaná akce s názvem Pohádková jeskyně. Návštěvníci jsou během prohlídky vedeni pohádkovými bytostmi, zhlédnou představení a odnesou si spoustu zážitků. Rezervace na akci je nutná, vstupy jsou v každou celou hodinu a vstupenku lze zakoupit na místě. Čarovné tóny Macochy Jedná se o cyklus koncertů v jeskyních Moravského krasu, které přinášejí nevšední spojení hudebních tónů a přírodní scenérie. Vystoupení je doplněné o světelné efekty. Součástí programu je i zkrácená prohlídka jeskyně. Vstupenku lze zakoupit v předprodeji či na místě. [6] Didgeridoo v jeskyni Jedná se o mezinárodní benefiční festival, kdy hráči na didgeridoo rozezní prostory Výpustku. Doprovodný program je zajištěný před jeskyní a v kostele ve Křtinách. Vstupenku na akci lze zakoupit za zvýhodněnou cenu v předprodeji nebo za plnou cenu přímo na místě. [7] Obrázek 16: Didgeridoo v jeskyni 45

46 Ďábelský Výpustek K Mikuláši je ve Výpustku ve spolupráci s ochotnickým sdružením Křoví pořádaná akce s názvem Ďábelský Výpustek. Děti se v prostorách jeskyně setkají s čerty, anděly a s Mikulášem, který jim na konci prohlídky předá nadílku. Rezervace na akci je nutná, vstupy jsou v každou celou hodinu a vstupenku lze zakoupit na místě. Obrázek 17: Mikuláš, čerti a andělé ve Výpustku Návštěvnost jeskyně Od , kdy probíhal zkušební provoz Výpustku, jej navštívilo celkem návštěvníků, z čehož bylo 303 neplatících. Celková návštěvnost Výpustku, od jeho oficiálního otevření v roce 2008, vykazovala spíše klesající tendenci. Situace se zlepšila v roce 2014 a 2015, kdy byl zaznamenán nárůst návštěvníků. Celkový počet návštěvníků v jednotlivých letech je přehledně zobrazen v následující tabulce a grafu. V tabulce je zmíněn i počet neplatících návštěvníků a rozdíl v počtu návštěvníků oproti rokům předchozím. V případě neplatících návštěvníků se jedná o členy Speleologické společnosti, pracovníky organizace, pracovníky ochrany přírody, mladé ochránce přírody, doprovod k držiteli průkazu ZTP/P a děti do 6 let. Právě děti tvoří zhruba 90 % všech neplatících návštěvníků. 46

47 Počet návštěvníků Tabulka 1: Návštěvnost jeskyně Výpustek v letech Rok Celkový počet návštěvníků Z toho neplatící Rozdíl návštěvníků oproti předešlému roku Zdroj: Vlastní zpracování podle dokumentu jeskyně Výpustek Rok Graf 1: Vývoj návštěvnosti jeskyně Výpustek v letech (zdroj: vlastní zpracování) Následující dvě tabulky a grafy, pro srovnání, zobrazují vývoj měsíční návštěvnosti v letech Lze z nich vyčíst, že výraznější nárůst návštěvníků je od dubna, tj. od začátku hlavní sezóny jeskyní a svého vrcholu dosahuje v srpnu. Značně vyšší návštěvnost je i v listopadu, kdy návštěvníky do jeskyně láká pořádaná akce pro děti k Mikuláši - Ďábelský Výpustek. 47

48 Počet návštěvníků Tabulka 2: Měsíční návštěvnost jeskyně Výpustek v roce 2014 Měsíc Počet návštěvníků Rozdíl návštěvníků oproti předešlému měsíci leden 257 únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec Celkem Zdroj: vlastní zpracování podle dokumentu jeskyně Výpustek Graf 2: Vývoj návštěvnosti jeskyně Výpustek v jednotlivých měsících roku 2014 (zdroj: vlastní zpracování) 48

49 Počet návštěvníků Tabulka 3: Měsíční návštěvnost jeskyně Výpustek v roce 2015 Měsíc Počet návštěvníků Rozdíl návštěvníků oproti předešlému měsíci leden 211 únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec Celkem Zdroj: vlastní zpracování podle dokumentu jeskyně Výpustek Graf 3: Vývoj návštěvnosti jeskyně Výpustek v jednotlivých měsících roku 2015 (zdroj: vlastní zpracování) 49

50 Následující tabulka zachycuje počet výprav (zájmové organizace, kluby, mimoškolní činnost a organizované návštěvy skupin bez využití cestovních kanceláří), škol (všech stupňů) a zájezdů pořádaných prostřednictvím CK, které v roce 2015 jeskyni navštívily. Z tabulky je patrné, že spolupráce s CK značně chybí. Tabulka 4: Počet výprav, škol a zájezdů v roce Měsíc Výpravy Školy CK leden únor 2 1 březen 1 duben 5 3 květen červen 4 14 červenec 4 2 srpen 2 září říjen 1 listopad 4 1 prosinec 1 SUMA Celkem 67 Zdroj: interní dokument od pana Dvořáčka 50

51 3.4.5 Zaměstnanci Provoz jeskyně Výpustek je zajišťován celkem 3 stálými zaměstnanci za pomoci 18 brigádníků průvodců. Vedoucí jeskyně je pan Robert Dvořáček, který v roce 1972 do Výpustku přišel jako voják základní služby. V roce 1974 zde sloužil v technické funkci jako voják z povolání. Po opuštění armádou, v roce 2001, byl požádán, aby ve Výpustku zůstal. Od té doby, již 15 let, zde provádí turisty a lze jej zastihnout i za pokladnou. 1. října 2016 to bude již 44 let, co ve Výpustku pan Dvořáček působí. V hlavní sezóně je k dispozici vždy 1 stálý zaměstnanec a 3-4 brigádníci průvodci. Od listopadu do března je vstup omezen pouze na tři vstupy (v 10, 12 a 14 hodin). V tuto dobu je k dispozici 1 stálý zaměstnanec a 1 brigádník. Pokud je objednaný zájezd, pak se zajišťuje ještě 1 brigádník navíc. Prodej suvenýrů je zajištěn dvěma brigádníky a mimo sezónu lze suvenýry zakoupit i na pokladně. Prostory občerstvení jsou zajištěny formou nájmu. S průvodci i s panem Dvořáčkem měla autorka možnost se několikrát osobně setkat a musí uvést, že všichni jsou to velice milí, ochotní a vzdělaní lidé, kteří jsou pravidelně školeni. 51

52 3.5 Propagace Smyslem propagační činnosti je zejména informovat a přesvědčit potenciální návštěvníky k navštívení daného místa či zakoupení produktu. Propagace se uskutečňuje prostřednictvím reklam umístěných v televizi, rozhlase, novinách a časopisech či v místech, kudy se každý den pohybujeme. Dále se uplatňují i další nástroje propagace, tj. podpora prodeje, publicita a osobní prodej. Podpora prodeje se uskutečňuje prostřednictvím kuponů, cenových zvýhodnění apod. Na propagaci se podílí i publicita, tedy zveřejněná hodnocení organizace nezávislými subjekty a vztah firmy k veřejnosti (public relations). [Horáková, 1992, s.] Jeskyně Výpustek je společně s ostatními veřejnosti zpřístupněnými jeskyněmi ČR propagována SJ ČR na veletrzích cestovního ruchu. Pracovníci v roce 2016 představovali jeskyně na veletrhu GO + Regiontour v Brně a na veletrhu HOLIDAY WORLD v Praze. Důležitou formu propagace představují odborné publikace z řady ACTA SPELEOLOGICA, vydávané SJ ČR. Profesor Rudolf Musil sepsal publikaci s názvem Výpustek - bájná jeskyně u Křtin: její 400letá historie a význam. Zakoupit ji lze na pokladně jeskyně, v knihovně SJ ČR v Průhonicích nebo ji lze zaslat poštou. Významným kolektivním a uceleným dílem se stala Ročenka. Poskytuje podrobné a zajímavé informace, články, zprávy a fotografie. V elektronické podobě se s ní lze seznámit na stránkách SJ ČR v odkazu O nás/ročenka. Dále jsou vydávány informační letáky a brožury, které jsou k dostání v informačních centrech. V odborném časopisu Ochrana přírody, který vydává AOPK ve spolupráci se SJ ČR, jsou o jeskyni Výpustek každoročně publikovány příspěvky. Televize je z hlediska propagace velmi účinné médium, i když záleží především na vysílacím čase, ve kterém je pořad nebo spot uváděn. Pro Českou televizi se v jeskyni Výpustek uskutečnilo natáčení několika pořadů (Co by kdyby, Vzhůru dolů! Po stopách člověka, cyklus Pevnosti, reportáž pro pořad Toulavá kamera a Sabotáž). Pro agenturu CzechTourism byly ve všech 14 zpřístupněných jeskyních ČR pořízeny záběry a fotografie pro vytvoření DVD s virtuálními prohlídkami turistických zajímavostí ČR a krátkým popisem v češtině, angličtině a němčině. 52

53 Významnou roli v propagaci hrají internetové stránky. Na oficiálních stránkách SJ ČR, lze o jeskyni najít veškeré důležité informace o historii, otevírací době a vstupném, prohlídkové trase a pořádaných akcích. [8] SJ ČR připravila pro zájemce a vlastníky tabletu či chytrých telefonů novou aplikaci s názvem Jeskyně České republiky. Pomocí této aplikace lze navštívit zpřístupněné jeskyně ČR, přehrát si audionahrávky na jednotlivých zastaveních, přečíst si zajímavé informace nebo si vyhledat pojmy ve slovníku. [5] Samotní návštěvníci představují pro jeskyni nejlevnější formu propagace. Mělo by se dbát na poskytnutí co nejlepších možných služeb, aby návštěvníci svým rodinám a známým poskytli informace vedoucí k návštěvě místa. 53

54 3.6 Instituce zabezpečující chod jeskyně a propagaci Ministerstvo životního prostředí MŽP ve funkci zřizovatele na základě oprávnění daného 79 odstavce 3 písmeno w) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny zřídilo SJ ČR 1. dubna 2006 jako státní příspěvkovou organizaci. Jejímu vzniku předcházely jiné organizace. Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky Pracovníci správ zpřístupněných jeskyní navrhovali, aby po vzoru Slovenské republiky i v České republice byla vytvořena jednotná celostátní správa jeskyní. Na základě návrhů vznikl Český ústav ochrany přírody a v roce 1991 do něj bylo začleněno 12 jeskyní. V roce 1995 byl ústav reorganizován na AOPK, která působí i dnes. Jejím hlavním posláním je péče o přírodu a krajinu na území ČR. [Slouková, 2010, s. 23] Obrázek 18: Logo AOPK Správa jeskyní České republiky Tato příspěvková organizace v resortu MŽP má na starosti správu jeskyní zpřístupněných veřejnosti. Kromě turistického provozu zajišťuje také odbornou péči o jeskyně, výzkum, propagaci a spolupráci při akcích. [Balák, Vlček, Appelová, 2014, s. 13] Celkem je pod SJ ČR 14 zpřístupněných jeskyní, tj. 9 samostatných správ jeskyní a SJMK s 5 provozy jeskyní. Každá správa se stará o svou jeskyni samostatně, kromě SJMK, která se stará o 5 jeskyní. [Slouková, 2010, s. 23] Obrázek 19: Logo SJ ČR 54

55 Správa jeskyní Moravského krasu, provoz jeskyně Výpustek SJMK je organizační složkou SJ ČR. SJMK zajišťuje přímou správu a provoz pěti zpřístupněných jeskyní v Moravském krasu, tj. průvodcovskou, informační a propagační činnost, spolupráci při pořádání akcí, údržbu, ochranu a výzkum jeskyní. Nemalá pozornost je věnována i zajištění bezpečnosti pracovníků a návštěvníků jeskyní. [9] Obrázek 20: Logo SJMK Obrázek 21: Logo jeskyně Výpustek Město Blansko Zabezpečuje propagaci jeskyně Výpustek prostřednictvím Informační kanceláře Blanka, která poskytuje propagační materiály, informace o pořádaných akcích a díky spolupráci s informačním centrem v Moravském krasu podává informace o systému dopravy a rezervací do jeskyně. [10] 55

56 3.7 Dopravní dostupnost K jeskyni Výpustek se lze dopravit po silnici druhé třídy II/373 a to na trase: Blansko Jedovnice Křtiny Brno Ochoz u Brna Křtiny Dále po silnici třetí třídy III/37445 na trase: Adamov Křtiny Autobusová doprava je zajištěna společností ČAD Blansko a.s. na trase: Brno Ochoz u Brna Křtiny Jedovnice, spoj č. 201, 40 minut jízdy Vyškov Račice Bukovinka Křtiny Adamov, spoj č. 157, 40 minut jízdy Blansko, aut. st. Jedovnice nám. Křtiny, ObÚ. Březina, jeskyně Výpustek V posledním zmíněném bodě se jedná o spoj se 2 přestupy. Z autobusového nádraží v Blansku jede spoj č. 231 směr Studnice. Na náměstí v Jedovnicích se přesedne na autobus č. 201 a ve Křtinách na zastávce obecního úřadu se vystoupí. Do jeskyně lze nyní dojít pěšky. Jedná se zhruba o 1,8 km dlouhou procházku, kdy cesta trvá přibližně 30 minut. Nebo lze na zastávce obecního úřadu přestoupit na autobus č. 157, který jezdí přímo k jeskyni. Celková doba jízdy se dvěma přestupy činí 38 minut. Lze využít i kombinovanou dopravu, kdy se vlakem na trati Brno Česká Třebová, návštěvník dopraví do železniční stanice Adamov. Odtud dopraví autobus č. 157 za 15 minut návštěvníka až k jeskyni. V areálu Výpustku je k dispozici bezplatné parkoviště. Pro osobní automobily je k dispozici 45 míst a pro autobusy 4 místa. 56

57 3.8 Informace pro návštěvníky Otevírací doba Jeskyně Výpustek je v provozu po celý rok. Výjimku v otevírací době tvoří pouze vánoční svátky a Nový rok, kdy je jeskyně pro návštěvníky uzavřena. Mimořádná prohlídka jeskyně mimo otevírací dobu je možná pouze po předchozí domluvě se správou jeskyně, pokud to provozní podmínky dovolí. Skupinu musí tvořit minimálně 10 platících osob se 100% příplatkem na každou osobu. [11] Otevírací doba je přehledně zobrazena v následující tabulce. Tabulka 5: Otevírací doba jeskyně Výpustek Měsíc Den Otevírací doba leden únor březen duben úterý - neděle úterý - neděle 10:00; 12:00; 14:00 9:00-16:00 květen červen pondělí - neděle 9:00-16:00 červenec srpen pondělí - neděle 9:00-16:30 září pondělí - neděle 9:00-16:00 říjen úterý - pátek 9:00-14:00 sobota - neděle 9:00-15:30 listopad prosinec úterý - neděle 10:00; 12:00; 14:00 Zdroj: vlastní zpracování 57

58 3.8.2 Vstupné Tabulka 6: Vstupné jeskyně Výpustek Dospělí Senioři 65+ Zlevněné vstupné 110,- 90,- 60,- Zdroj: vlastní zpracování Zlevněné vstupné mají: děti ve věku od 6 do 15 let osoby ZTP a ZTP/P starší 15 let studenti do 26 let po předložení dokladu o studiu členové Českého svazu ochránců přírody po předložení členského průkazu Dalších 50 % ze zlevněného vstupného mají: hromadné skupiny dětí do 6 let (např. mateřské školy) hromadné skupiny dětí ZTP ve věku 6-15 let Volný vstup do jeskyně mají: děti do 6 let, vyjma hromadných skupin průvodce osoby ZTP/P osoby ZTP ve věku od 6 do 15 let s výjimkou hromadných skupin členové České nebo Slovenské speleologické společnosti po předložení členského průkazu členové Českého svazu ochránců přírody mladší 15-ti let nebo po předložení průkazu Mladého ochránce přírody zaměstnanci správ jeskyní sdružených v Mezinárodní asociaci zpřístupněných jeskyní (ISCA) [11] Skupinová sleva je v ceníku řešena tak, že každý 21. návštěvník ve skupině má vstup zdarma. Rodinné pasy v jeskyni Výpustek neakceptují. Slevy pro rodiny jsou zde řešeny v podobě sníženého vstupu pro děti od 6 do 15 let, kdy cena vychází zhruba stejně, 58

59 jako kdyby využili rodinný pas. Děti do 6 let mají vstup zcela zdarma a platba v tomto případě vychází ještě výhodněji, než s rodinným pasem. Fotografování či pořizování videozáznamu je zpoplatněno příplatkem ve výši 40,- Kč. 59

60 4 Dotazníkový výzkum 4.1 Cíl výzkumu Cílem dotazníkového výzkumu bylo zjistit celkovou spokojenost návštěvníků s jeskyní Výpustek. Otázky v dotazníku byly zaměřeny především na úroveň propagace jeskyně a doprovodných akcí, spokojenost s nabízenými službami, hlavní důvod návštěvy, a zdali se návštěvníci do jeskyně vracejí či nikoli. Z výsledků budou navržena případná opatření pro odstranění nedostatků. 4.2 Metodika výzkumu K získání primárních dat jsem využila metodu písemného dotazování. Jeho výhoda spočívá v tom, že si každý respondent může svoji odpověď v klidu promyslet. Základním vzorkem dotazovaných byli návštěvníci jeskyně Výpustek. Těm, byly dotazníky, které jsem vytvořila sama s využitím konzultace u pana Dvořáčka, k dispozici na pokladně jeskyně. Pan Robert Dvořáček, vedoucí jeskyně, návštěvníkům po dobu mé nepřítomnosti dotazníky rozdával. Návštěvníci si jej mohli vyzvednout po prohlídce jeskyně nebo si jej vzít při zakoupení vstupenek a poté jej na pokladně odevzdat. Průzkum probíhal po dobu pěti měsíců, respektive od začátku května do konce září roku Z celkových 200 dotazníků se mi vrátilo 164 kompletně vyplněných. Dotazník byl zcela anonymní a obsahoval celkem 14 otázek. Z toho bylo devět otázek uzavřených, ze kterých respondenti vybírali vždy jen jednu možnou variantu. Čtyři otázky byly polouzavřené, kde mohl respondent uvést svůj názor. To se týkalo otázek ohledně důvodu návštěvy, vyhledávání informací a úrovně propagace jeskyně. Jedna otázka byla škálová, sloužící k ohodnocení úrovně poskytnutých služeb. K ní byl nabídnut prostor pro vyjádření se k důvodu respondentovi nespokojenosti, popřípadě uvést připomínky, co respondentům v areálu chybělo. Dotazník je k dispozici k nahlédnutí v příloze A. 60

61 4.3 Vyhodnocení dotazníkového šetření Otázka č. 1: Jaký byl Váš důvod pro návštěvu jeskyně Výpustek? Nejčastějším důvodem pro návštěvu jeskyně bylo se 33% zajímavé spojení historie a přírody. Druhou nejčetnější odpovědí bylo se 31% spontánní rozhodnutí. 15 % respondentů se o historii nebo vojenství zajímá a 11 % dotazovaných uvedlo odpověď jiné. Zde se objevily odpovědi: návštěva v rámci dovolené, nostalgická návštěva, rodinný výlet, dětský tábor, výlet s klienty doléčováku, jediná jeskyně Moravského krasu, kterou ještě nenavštívili a každoroční návštěva s vnoučaty. Školní exkurze a propagace v médiích dosáhly shodně 4 %. Doprovodný program v jeskyni nebo expozice přivedla do jeskyně pouze 2 % návštěvníků. Tento výsledek dokládá nízkou propagaci těchto akcí. Tento výrok je objasněn ve vyhodnocené otázce č. 5. Tabulka 7: Důvod návštěvy Varianta Absolutní četnost Relativní četnost O historii/vojenství se zajímám % Zajímavé spojení historie a přírody % Školní exkurze 6 4 % Doprovodný program v jeskyni/expozice 4 2 % Propagace v médiích 6 4 % Spontánní rozhodnutí % Jiné % Celkem % Zdroj: výzkum autorky,

62 11% 15% O historii/vojenství se zajímám Zajímavé spojení historie a přírody Školní exkurze 31% Doprovodný program v jeskyni/expozice Propagace v médiích 33% Spontánní rozhodnutí Jiné 4% 2% 4% Graf 4: Důvod návštěvy (zdroj: výzkum autorky, 2015) Otázka č. 2: Odkud jste se o jeskyni Výpustek dozvěděl/a? Nejvíce respondentů dostalo reference od přátel nebo od rodiny, bylo to celých 31 %. Dokládá to fakt, že spokojení návštěvníci se o tuto skutečnost podělí se svými blízkými. Dělají tím místu dobrou reklamu, která je zdarma. Z internetu se o jeskyni dozvědělo 22 % dotazovaných. V dnešní moderní době není problém najít informace, které lidé potřebují a chtějí. SJ ČR má navíc kvalitně a přehledně zpracované internetové stránky, kde se dají sehnat informace o akcích, otevírací době, vstupném a zajímavé informace o všech jeskyních v ČR. Do informačního turistického centra zamířilo pro informace 15 % a 14 % již znalo místo z vlastní zkušenosti. 11 % dotázaných uvedlo, že se o jeskyni dozvěděli jinou cestou, než jaká jim byla nabídnuta. Byly zde zmíněny odpovědi: cesta kolem, pomocí ukazatelů, sloužil zde kolega, ze školy, z letáčků v okolních jeskyních, ze zámku ve Křtinách, nostalgická návštěva. Pouze 7 % respondentů získalo informace z médií a žádný dotázaný neuvedl, že by informace získal z veletrhu cestovního ruchu. 62

63 Tabulka 8: Informace o jeskyni Varianta Absolutní četnost Relativní četnost Z internetu % Z médií (televize, rádio ) 11 7 % Reference od přátel/rodiny % Informační turistické centrum % Z veletrhu cestovního ruchu 0 0 % Vlastní zkušenost % Jiné % Celkem % Zdroj: výzkum autorky, % 22% Z internetu 14% 0% 15% 7% Z médií (televize, rádio ) Reference od přátel/rodiny Informační turistické centrum Z veletrhu cestovního ruchu Vlastní zkušenost Jiné 31% Graf 5: Informace o jeskyni (zdroj: výzkum autorky, 2015) 63

64 Otázka č. 3: Jak často do jeskyně Výpustek zamíříte? Celých 82 % respondentů uvedlo, že jeskyni Výpustek navštívilo poprvé. Jednou za rok do jeskyně zamíří 2 % a několikrát do roka pouze 1 % dotázaných. 15 % respondentů se do jeskyně vrací jednou za několik let. Tabulka 9: Četnost návštěv Varianta Absolutní četnost Relativní četnost Jsem zde poprvé % Jednou za rok 3 2 % Několikrát do roka 1 1 % Jednou za několik let % Celkem % Zdroj: výzkum autorky, % 1% 2% Jsem zde poprvé Jednou za rok Několikrát do roka Jednou za několik let 82% Graf 6: Četnost návštěv (zdroj: výzkum autorky, 2015) 64

65 Otázka č. 4: Jak hodnotíte propagaci jeskyně? Nadpoloviční většina, 52 %, hodnotí samotnou propagaci jeskyně velmi kladně. 30 % respondentů si myslí, že by materiálů a poutačů o jeskyni mohlo být více a 17 % dotázaných uvedlo, že žádnou propagaci nezaznamenali. Pouze jedna osoba uvedla, že materiálů je dostatek, ale mohly by být lépe zpracovány. Tabulka 10: Propagace jeskyně Varianta Absolutní četnost Relativní četnost Určitě kladně, propagačních materiálů je dostatek % Materiálů a poutačů by mohlo být více % Žádnou propagaci jsem nezaznamenal/a % Jiné 1 1 % Celkem % Zdroj: výzkum autorky, % 1% Určitě kladně, propagačních materiálů je dostatek Materiálů a poutačů by mohlo být více 52% Žádnou propagaci jsem nezaznamenal/a 30% Jiné Graf 7: Propagace jeskyně (zdroj: výzkum autorky, 2015) 65

66 Otázka č. 5: Zúčastnil/a jste se někdy doprovodné akce pro děti nebo pro veřejnost, které jeskyně pravidelně pořádá? Touto otázkou jsem chtěla zjistit, do jaké míry veřejnost ví o těchto pořádaných akcích a v jaké míře jsou navštěvovány. Nečekala jsem, že až 74 % respondentů o těchto akcích vůbec neví. Ovšem pokud tito lidé nesledují oficiální stránky SJ ČR nebo konkrétní stránky jeskyně na facebooku, je obtížné se o těchto akcích dozvědět. Já sama jsem se mimo tyto stránky setkala s propagací výjimečně a to pouze v místních novinách nebo přímo u vstupu do jeskyně, když se blížilo datum konání. V televizi je 2x ročně odvysílán pořad v regionální TVB (Vlna z Brna) s tématem, co je nového v jeskyních společně s pozvánkou na pořádané akce. Ovšem pokud návštěvníci k této regionální televizi nemají přístup, o akcích nemají možnost se dozvědět. Průběžně se připravují další natáčení pořadů pro ČT. Tuto možnost zúčastnit se využívají vždy pouze 3 % dotázaných a občas se zúčastní 10 %. Jsou to většinou obyvatelé žijící v blízkosti, kteří navštěvují tyto kulturní akce se svými dětmi, vnoučaty nebo blízkými a vědí, že se tyto akce konají pravidelně každý rok. Dotazovaných, kteří se neúčastní, bylo 6 %. Většina k odpovědi uvedla, že jsou zdaleka. Respondentů, kteří se o tyto akce nezajímají, bylo 7 %. Tabulka 11: Doprovodné akce jeskyně Varianta Absolutní četnost Relativní četnost Ano, tuto možnost využíváme vždy 5 3 % Ano, občas se zúčastním % Neúčastním se 9 6 % Ne, nezajímá mě to 12 7 % Ne, o těchto akcích nevím % Celkem % Zdroj: výzkum autorky,

67 3% 10% 6% Ano, tuto možnost využíváme vždy Ano, občas se zúčastním 7% Neúčastním se Ne, nezajímá mě to Ne, o těchto akcích nevím 74% Graf 8: Doprovodné akce jeskyně (zdroj: výzkum autorky, 2015) Otázka č. 6: Účastníte se vzdělávacích expozic o jeskyni Výpustek? Následovala podobná otázka té předchozí jen s tím rozdílem, že jsem chtěla zjistit, v jaké míře jsou propagovány vzdělávací expozice a kolik procent návštěvníků do jeskyně díky tomu zamíří. O těchto akcích už má většina respondentů povědomí. Může to být i tím, že tyto expozice probíhají ve více jeskyních současně a propagace na tyto akce bývají častěji v novinách a na internetu. Expozice jsou zdarma a mohou vyplnit dobu mezi čekáním a komentovanou prohlídkou jeskyně. Každý návštěvník dostane při zakoupení vstupenky do jeskyně Výpustek doporučení na tuto expozici. I přesto se 59 % dotázaných těchto expozic neúčastní. 1 % se účastní vždy a 5 % se účastní občas. 20 % respondentů o expozicích neví, jinak by se zúčastnili a 15 % by se nezúčastnili i v případě, když by o expozicích věděli. 67

68 Tabulka 12: Účast na vzdělávacích expozicích Varianta Absolutní četnost Relativní četnost Účastním se vždy 2 1 % Účastním se občas 8 5 % Neúčastním se % O expozicích nevím, jinak bych se zúčastnil/a O expozicích nevím a ani bych se nezúčastnil/a % % Celkem % Zdroj: výzkum autorky, % 1% 5% Účastním se vždy Účastním se občas 20% Neúčastním se O expozicích nevím, jinak bych se zúčastnil/a 59% O expozicích nevím a ani bych se nezúčastnil/a Graf 9: Účast na vzdělávacích expozicích (zdroj: výzkum autorky, 2015) 68

69 Otázka č. 7: Jakým způsobem jste se do jeskyně Výpustek dopravil/a? 73 % respondentů se do jeskyně dopravilo osobním automobilem. Výsledek se dal očekávat, jelikož v dnešní době je to velice rychlý a pohodlný způsob dopravy. Druhým nejčastěji voleným dopravním prostředkem byla MHD, která obdržela 10 %. Následovala doprava autokarem v rámci zájezdu nebo výletu a doprava na kole, shodně s 6 %. Na motocyklu se dopravili 3 % a pěšky 2 % respondentů. Tabulka 13: Způsob dopravy Varianta Absolutní četnost Relativní četnost Osobní automobil % Na motocyklu 5 3 % MHD % Autokarem v rámci zájezdu/výletu 9 6 % Na kole 10 6 % Pěšky 4 2 % Celkem % Zdroj: výzkum autorky, % 6% 2% Osobní automobil 10% 3% Na motocyklu MHD Autokarem v rámci zájezdu/výletu Na kole 73% Pěšky Graf 10: Způsob dopravy (zdroj: výzkum autorky, 2015) 69

70 Otázka č. 8: Pokud by byla možnost využít pravidelnou autobusovou linku (z Brna, Blanska, Jedovnic) až do areálu jeskyně, využil/a byste ji? Hlavním důvodem, proč jsem tuto otázku do dotazníku zařadila, byl ten, že jeskyně Výpustek o této službě uvažuje. Spojení do jeskyně je zajišťováno autobusy společnosti ČAD Blansko a.s. Vzdálenost z Blanska do jeskyně je pouze 18 km, ale cesta trvá necelých 45 minut a navíc je spojena se dvěma přestupy. Autobusy jezdí pouze každou druhou hodinu. Pro návštěvníky, kteří oblast neznají, to může být značně nepříjemné. Kladně se k této možnosti využít pravidelnou autobusovou linku vyjádřilo 33 % dotazovaných. Celých 37 % by tuto možnost nevyužilo a 30 % respondentů nevědělo. K těmto odpovědím se uchylovali zejména ti, kteří do oblasti přijeli z jiných krajů nebo přijeli osobním automobilem. Tabulka 14: Pravidelná autobusová linka Varianta Absolutní četnost Relativní četnost Ano % Ne % Nevím % Celkem % Zdroj: výzkum autorky, % 33% Ano Ne Nevím 37% Graf 11: Pravidelná autobusová linka (zdroj: výzkum autorky, 2015) 70

71 Otázka č. 9: Výše vstupného Vám připadá? Téměř naprosté většině se výše vstupného zdála adekvátní, kladně odpovědělo 95 % respondentů. Pouze 5% se vstupné zdálo vysoké. Jeskyně Výpustek má sice druhé nejvyšší vstupné ze všech pěti zpřístupněných jeskyní Moravského krasu, ale rozdíl se pohybuje ve výši 10 Kč oproti jeskyni Balcarka a Sloupsko-šošůvských jeskyní a 20 Kč oproti Kateřinské jeskyni. Punkevní jeskyně jsou podstatně dražší. Rozdíl v tomto případě činí 60 Kč. To je ovšem dáno vysokým zájmem o návštěvu a zahrnuté plavbě na lodičkách. Ve všech případech se rozdíly v cenách týkají dospělých a seniorů 65+. Zlevněné vstupné se kromě Punkevních jeskyní pohybuje ve stejných výších. Z osmi respondentů, kterým se zdálo vstupné vysoké, byli 4 studenti, 1 důchodce, 2 skupiny a jeden partnerský/manželský pár ve věku let. Tabulka 15: Vstupné Varianta Absolutní četnost Relativní četnost Nízká 0 0 % Vysoká 8 5 % Adekvátní % Celkem % Zdroj: výzkum autorky, % 5% Nízká Vysoká Adekvátní 95% Graf 12: Vstupné (zdroj: výzkum autorky, 2015) 71

72 Otázka č. 10: Jak byste ohodnotil/a kvalitu služeb jeskyně Výpustek? Jednalo se o škálovou otázku, ve které respondenti hodnotili úroveň poskytnutých služeb. Odpovědi vybírali ze škály velmi spokojen, spíše spokojen, spíše nespokojen, velmi nespokojen. Pokud respondent službu nevyužil, nabízela se mu odpověď nevyužil/a jsem. Jediná služba bez hodnocení velmi nespokojen, byla dostupnost upomínkových předmětů. Pro lepší orientaci, jak jednotlivé služby dopadli, uvádím pod grafem i tabulku, ve které jsou zmíněny nejčastěji se vyskytujícími hodnoty (modus). Součástí desáté otázky byl i prostor pro vyjádření nespokojenosti, případně připomínek, co respondentům v areálu chybělo. Mezi nejčastěji zmiňované odpovědi patří: bufet byl zavřený, v létě nejsou točené nápoje, v občerstvení jsou k dispozici samá nezdravá jídla, více oslovit mladší návštěvníky (více mluvit o zvířatech apod.), zpestřit prohlídku pro děti, skupinová sleva by měla být od menšího počtu osob, průvodkyně mluvila velice rychle a neodborně, nebyla skoro žádná odezva od návštěvníků. Tento prostor využili i spokojení návštěvníci, kteří napsali, co velmi ocenili. Bylo zde zmíněno: parkoviště zdarma, čisté sociální zařízení včetně přebalovacího pultu, skvělá průvodkyně, možnost zapůjčit si bundu při vstupu do jeskyně. 72

73 Informační systém v terénu (ukazatelé) Dostupnost a četnost jízd MHD Velikost a umístění parkoviště Stravovací služby Dostupnost upomínkov ých předmětů Průvodcovs ké služby Velmi spokojen Spíše spokojen Spíše nespokojen Velmi nespokojen Nevyužil/a jsem Graf 13: Poskytované služby (zdroj: výzkum autorky, 2015) Tabulka 16: Modus ohodnocených služeb Varianta Informační systém v terénu Dostupnost a četnost jízd MHD Velikost a umístění parkoviště Stravovací služby Dostupnost upomínkových předmětů Průvodcovské služby Modus Velmi spokojen Spíše spokojen Velmi spokojen Spíše spokojen Velmi spokojen Velmi spokojen Zdroj: výzkum autorky,

74 Otázka č. 11: Pohlaví Z celkového počtu 164 oslovených respondentů tvořili muži 46 % a ženy 54 %. Tabulka 17: Pohlaví respondentů Varianta Absolutní četnost Relativní četnost Muž % Žena % Celkem % Zdroj: výzkum autorky, % Muž 54% Žena Graf 14: Pohlaví respondentů (zdroj: výzkum autorky, 2015) 74

75 Otázka č. 12: Věk Nejvíce respondentů, kteří jeskyni během mého šetření navštívili, byli v rozmezí let, tuto skupinu tvořilo 28 %. Následovala skupina let (21 %) a let (19 %). Dále to byli návštěvníci let (10 %), skupina (9 %) a respondenti do 18 let (8 %). Respondentů v kategorii 65+ bylo 5 %. Tabulka 18: Věk respondentů Varianta Absolutní četnost Relativní četnost Do 18 let 13 8 % % % % % % % Celkem % Zdroj: výzkum autorky, % 5% 8% 10% 19% Do 18 let % 21% 65+ Graf 15: Věk respondentů (zdroj: výzkum autorky, 2015) 75

76 Otázka č. 13: Kraj Vašeho bydliště? Necelá polovina respondentů, konkrétně 41 %, byla z Jihomoravského kraje. Z Olomouckého kraje pocházelo 13 % respondentů. Z krajů Vysočina, Královehradecký a Moravskoslezský jeskyni navštívilo 7 % respondentů. Hlavní město Praha bylo zastoupeno 5%. Z ostatních krajů byl podíl v rozmezí od 4 % do 1 %. Pouze od respondentů z kraje Karlovarského a Libereckého se mi nepodařilo zajistit žádný dotazník. Ze Slovenské republiky mi dotazník vyplnily 2 % a z Rakouska 1 český student, který tvořil 1 %. Propagace jeskyně Výpustek v zahraničí není téměř žádná, tuto skutečnost potvrzuje i pan Dvořáček. Možná proto se mi nepodařilo zajistit více dotazníků od zahraničních návštěvníků. Nejčastěji do Výpustku míří návštěvníci ze Slovenska, Polska, Ruska, Slovinska a Rakouska. Tabulka 19: Bydliště respondentů Varianta Absolutní četnost Relativní četnost Hlavní město Praha 9 5 % Středočeský kraj 6 4 % Jihočeský kraj 6 4 % Plzeňský kraj 2 1 % Karlovarský kraj 0 0 % Ústecký kraj 3 2 % Liberecký kraj 0 0 % Královehradecký kraj 11 7 % Pardubický kraj 3 2 % Kraj Vysočina 12 7 % Jihomoravský kraj % Olomoucký kraj % Zlínský kraj 6 4 % Moravskoslezský kraj 11 7 % Slovensko 4 2 % Rakousko 1 1 % Celkem % Zdroj: výzkum autorky,

77 4% 7% 2% 1% 5% 4% 4% 1% 2% 0% 0% Hlavní město Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj 13% 7% Karlovarský kraj Ústecký kraj 2% Liberecký kraj Královehradecký kraj 7% Pardubický kraj Kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj Slovensko 41% Rakousko Graf 16: Bydliště respondentů (zdroj: výzkum autorky, 2015) 77

78 Otázka č. 14: Jaký je Váš sociokulturní profil? Nejčastějšími návštěvníky jeskyně byli partneři nebo manželský pár se 33 %. Se shodným výsledkem, tj. 25 %, to byli studenti a rodiny s dětmi. 10 % respondentů uvedlo odpověď jiné, mezi něž patřili odpovědi: turista, cestovatel, svobodný, přátelé, skupina osob, zaměstnanci s klienty. Důchodci tvořili návštěvnost jeskyně 7%. Tabulka 20: Sociokulturní profil Varianta Absolutní četnost Relativní četnost Student % Partnerský/manželský pár % Rodina s dětmi (do 15 let) % Důchodce 12 7 % Jiné % Celkem % Zdroj: výzkum autorky, % 7% 25% Student Partnerský/manželský pár Rodina s dětmi (do 15 let) 25% Důchodce Jiné 33% Graf 17: Sociokulturní profil (zdroj: výzkum autorky, 2015) 78

79 4.4 Shrnutí výsledků dotazníkového šetření Dotazníkového šetření, se zúčastnilo celkem 164 respondentů, z čehož bylo 88 žen a 76 mužů. Pro 135 dotazovaných, byla návštěva Výpustku poprvé. Nejčastěji byli respondenti ve věku let. Dále pak ve věku let a let. Nejméně respondentů bylo ze skupiny 65+. Nejvíce respondentů, konkrétně 68, pocházelo z Jihomoravského kraje. Druhým krajem, ze kterého bylo nejvíce respondentů, byl kraj Olomoucký s 22 osobami. Naopak z kraje Karlovarského a Libereckého se nezdařilo zajistit žádný dotazník. Nejčastějšími návštěvníky jeskyně Výpustek byl partnerský nebo manželský pár. Nejméně návštěvníků bylo ze skupiny důchodců. Nejčastějším motivem pro návštěvu jeskyně bylo zajímavé spojení historie a přírody. K tomuto motivu se přiklonilo 55 dotázaných a následovalo spontánní rozhodnutí s 51 odpověďmi. Co se týče zdroje informací, ze kterého návštěvníci nejčastěji čerpali, jednalo se u 51 osob o reference od přátel nebo rodiny. Druhým zdrojem byl internet, kde informace hledalo 36 dotázaných. Nejméně respondentů získalo informace z médií. Ačkoli se k propagaci jeskyně jako takové kladně přiklonilo 86 dotazovaných, v propagaci doprovodných akcí pro děti a pro veřejnost se ukázalo, že 121 respondentů o těchto akcích vůbec neví, tudíž propagace značně chybí. V propagaci vzdělávacích expozic dopadl výsledek značně lépe. O expozicích ví 106 respondentů, ale značná část, a to 96 dotazovaných, se jich stejně neúčastní. Dobrou zprávou však je, že ti, co o nich nevěděli, by se jich zúčastnili v případě zaznamenání propagace. Osobním automobilem se do areálu jeskyně dopravilo 119 respondentů, dále pak 17 respondentů MHD. S tímto druhem spojení souvisela i otázka, zdali by byl zájem o zavedení pravidelné autobusové linky až do areálu. Toto vyhodnocení dopadlo značně nejasně. Pro zavedení linky bylo 55 respondentů, proti 60 a respondentů, kteří nevěděli, bylo 49. Vstupné je podle 156 respondentů v adekvátní výši. 79

80 S poskytnutými službami byli respondenti převážně buď velmi spokojeni, nebo spíše spokojeni. Objevili se i respondenti, kteří vyjádřili v hodnocení svoji nespokojenost. Nebylo jich mnoho, ale 18 respondentů bylo spíše nespokojeno s dostupností a četností jízd MHD a dále 15 respondentů se stravovacími službami. Vyskytly se i velmi nespokojení respondenti s určitými službami, bylo jich ovšem velmi málo. Celkem se k této možnosti uchýlilo 9 respondentů. K ovlivnění konečného velmi kladného hodnocení tento výsledek neměl téměř žádný vliv, ale upozornilo se na oblasti, které by se daly zlepšit. Kromě toho je nespočet návštěvníků, kteří se mého výzkumu nezúčastnili a mohou být také s určitými službami nespokojeni. Navíc nespokojený návštěvník se buď do jeskyně nevrátí, nebo bude šířit svoji nespokojenost mezi příbuznými, které může odradit od případné návštěvy. 80

81 4.5 SWOT analýza Známým a často používaným nástrojem pro zjištění interních silných a slabých stránek a externích příležitostí i hrozeb organizace je v managementu i marketingu SWOT analýza. SWOT je zkratkou slov z angličtiny: Strengths (silné stránky) Weaknesses (slabé stránky) Opportunities (příležitosti) Threats (hrozby) [Zelenka, 2015, s. 50] Jedná se tedy o vytvoření strategie, která buď zachová, nebo zlepší dosavadní konkurenční postavení organizace. Dobrá strategie je taková, která neutralizuje hrozby očekávané z vnějšího prostředí, dovoluje využít budoucích příležitostí, těží ze silných stránek organizace a odstraňuje nebo neutralizuje její slabé stránky. Kombinací příležitostí a hrozeb okolí a silných a slabých stránek organizace pak vznikají různé varianty strategického chování, přičemž je vždy nutné brát v úvahu, že jde o budoucí vývoj a jednotlivé složky se v budoucnu mohou měnit. [Veber, 2000, s.] Silné stránky (Strenghts) Jeskyně Výpustek je součástí CHKO Moravský kras Nachází se zde přírodní rezervace U Výpustku Památné stromy v okolí Kvalitní životní prostředí Hustá síť turistických tras a cyklotras Výzkumná činnost Využívání prostředků z dotací EU Výjimečné spojení historie a přírody Původní vojenské vybavení v jeskyni Bezbariérový přístup v celém areálu Doprovodné akce a expozice 81

82 Propagace na veletrzích CR Zájem televize zde natáčet pořady a dokumenty Široký výběr upomínkových předmětů Kvalitní informační systém v terénu Parkoviště zdarma přímo v areálu Přebalovací pult na toaletách Zapůjčení oblečení při vstupu do jeskyně Celoroční provoz Ochotní a milí pracovníci Kvalitní průvodcovské služby Možnost mimořádných prohlídek po předchozí domluvě Zlevněné vstupné Pořádání akcí na objednávku Pronájem prostor pro různé příležitosti Kvalitní webové stránky dostupné v pěti jazycích (čeština, polština, angličtina, němčina, ruština) Areál jeskyně není přelidněn, krátká čekací doba na prohlídku Slabé stránky (Weaknesses) Sezónní návštěvnost Občerstvení formou fast foodu Dostupnost a četnost jízd MHD Slabá propagace doprovodných akcí Slabá propagace v médiích Nízké oslovení turistů z jiných krajů ČR Nízký podíl zahraničních návštěvníků Skupinová sleva od více osob Spolupráce s CK 82

83 4.5.3 Příležitosti (Opportunities) Podporovat mimo sezónní návštěvnost Zájem rezidentů o domácí CR Využít potenciál, kterým jeskyně Výpustek díky své historii disponuje Rozšířit nabídku jídel a nápojů o zdravější varianty Zajistit pravidelnou autobusovou linku až do areálu jeskyně Zlepšit propagaci akcí a propagaci v médiích Poskytnutí skupinové slevy od nižšího počtu osob Oslovit CK Zavést výhody pro stálé návštěvníky Hrozby (Threats) Finanční náročnost na rekonstrukce Zamítnutí fondů a dotací z EU Nedocenění významu Výpustku Nárůst cen pohonných hmot Pokles turistů z důvodu nezájmu či zvýšení vstupného Nezaměstnanost a nízké příjmy obyvatelstva Cestování je zbytnou potřebou Nedostatek kvalitních zaměstnanců 83

84 4.6 Návrhy na zlepšení Z vyhodnoceného dotazníkového výzkumu, který probíhal v jeskyni Výpustek od května do konce září roku 2015, se podařilo zjistit a poukázat na některé nedostatky, jejichž odstraněním by se mohla zvýšit návštěvnost jeskyně Výpustek Propagace Jeskyně Výpustek má kvalitní internetové stránky, na kterých potenciální návštěvník najde řadu důležitých informací. Jeskyně je také propagována na turistických portálech, pomocí turistických informačních center v regionu a pomocí facebookových stránek, které vytvořili samotní průvodci. Zde jsou pravidelně obměňovány informace a pozvánky na akce. Pokud ovšem návštěvníci tyto internetové stránky nesledují, o doprovodných akcích je těžké se dozvědět. Doporučovala bych zaměřit svou pozornost na spolupráci s médii. Ve Výpustku byla pro Českou televizi natočena celá řada reportáží a pořadů, například reportáže pro Toulavou kameru, pro pořad Pevnosti. Doporučovala bych tuto spolupráci opět obnovit a divákům se tak znovu připomenout. Obdobná situace je i v oblasti rozhlasových stanic. V rádiu se o Výpustku a jeho akcích téměř nezmiňují. V rádiu byl letos odvysílán pořad o jeskyních, kde byl zmíněn i Výpustek. Jednalo se o prohlídku redaktora a ostatních návštěvníků s průvodcem, která byla v redakci komentovaná ředitelem Správy jeskyní ČR. V této reklamě by bylo vhodné pokračovat a pořádané akce skrz ni propagovat. Z tohoto důvodu jsem vytvořila tabulky nejposlouchanějších rozhlasových stanic v ČR. Jedna tabulka je rozdělena i podle věku posluchačů, kdyby se jeskyně chtěla zaměřit jen na určitý segment návštěvníků. Reklama k návštěvě Výpustku by se tak dostala i za hranice Jihomoravského kraje a mohla by přivést více návštěvníků. Tabulka 21: Nejposlouchanější rozhlasové stanice v ČR za rok 2015 Pořadí Název stanice 1. Rádio Impuls 2. Evropa 2 3. Frekvence 1 4. ČRo 1 - Radiožurnál Zdroj: vlastní zpracování 84

85 Tabulka 22: Nejposlouchanější rozhlasové stanice v ČR podle věku posluchačů Pořadí Název stanice Věková kategorie let 1. Evropa 2 2. Rádio Impuls 3. Frekvence 1 Věková kategorie let 1. Rádio Impuls 2. Frekvence 1 3. ČRo 1 - Radiožurnál Věková kategorie let 1. Frekvence 1 2. ČRo 1 - Radiožurnál 3. Rádio Impuls Věková kategorie ČRo 1 - Radiožurnál 2. ČRo 2 - Praha 3. ČRo Brno Zdroj: Radio Project, vlastní zpracování Dále bych doporučovala spolupracovat s tiskem. Navrhuji vydávat články do odborných časopisů. Kontaktovat redakce, které distribuují periodika zdarma až do schránek domácností nebo jsou volně dostupná na autobusových či vlakových nádražích. Jednou ročně by se mohl v seriózních denících vydávat kompletní seznam pořádaných akcí ve Výpustku. Za tímto účelem jsem vytvořila seznam vybraných periodik, která jsou distribuována zdarma v regionech v okolí Moravského krasu, v ostatních krajích ČR a seznam placených seriózních deníků. Tabulky jsou doplněny o kontakt na redakce. Problémem tohoto kroku by mohly být finance, jelikož ceny za inzerci se pohybují v řádech tisíců. I přesto si myslím, že by bylo vhodné spolupracovat alespoň s jedním celostátně vydávaným periodikem. Tento krok by mohl zabezpečit upoutávky a pozvánky redaktorů na jednotlivé akce. 85

86 Tabulka 23: Seznam odborných časopisů v ČR Název časopisu MOJE ZEMĚ NIKA Naše příroda NATIONAL GEOGRAPHIC ČESKO Živa Turista Všudybyl Krásy Česka Česká kultura - přehled kulturních programů Kontakt kobzova@mojezeme.cz redakce@nika-casopis.cz dokoupilova@nasepriroda.cz redakce@national-geographic.cz srotova@ssc.cas.cz turista@literaplzen.cz jaromir.kainc@e-vsudybyl.cz Info@krasyceska.cz program@ceskakultura.eu Zdroj: vlastní zpracování Tabulka 24: Regionální periodika distribuována zdarma Název periodika Typ Oblast Kontakt Monitor čtrnáctideník Blanensko monitor@monitor-bk.cz Zpravodaj města Blanska čtrnáctideník Blansko a přilehlé obce jerabek@blansko.cz Zrcadlo týdeník Blanensko Boskovicko zaboj@izrcadlo.eu Listy regionů měsíčník Blansko Boskovice Letovice listyregionu@seznam.cz Region Press čtrnáctideník region Blansko p.friedl@regionpress.cz Brněnský Metropolitan měsíčník Brno cernohorska.hana@brno.cz Zdroj: vlastní zpracování 86

87 Tabulka 25: Periodika vydávaná zdarma v rámci celé ČR Název periodika Typ Oblast Kontakt Týdeník 5plus2 týdeník celá ČR podle regionu ( ČD PRO VÁS měsíčník celá ČR cdprovas@cd.cz Deník METRO denní vydání celá ČR podle regionu ( Zdroj: vlastní zpracování Podle průzkumu mediální skupiny MAFRA má Týdeník 5plus2 a měsíčník ČD PRO VÁS téměř milion čtenářů. Deník Metro má po celé ČR zhruba čtenářů. Tabulka 26: Seznam placených seriózních novin v ČR Název periodika Typ Oblast Kontakt MF Dnes denní vydání celá ČR mfdnes@mfdnes.cz Právo denní vydání celá ČR Lidové noviny denní vydání celá ČR redakce@lidovky.cz Hospodářské noviny denní vydání celá ČR martin.jasminsky@economia.cz Deník Rovnost denní vydání celá ČR redakce@denik.cz Zdroj: vlastní zpracování Nejčtenějším seriózním deníkem je MF Dnes s téměř čtenáři za den. Následuje Právo (přes čtenářů), Lidové noviny (cca čtenářů), Hospodářské noviny (přes čtenářů) a Deník Rovnost (téměř čtenářů denně). Noviny jsou k dostání ve všech novinových stáncích i v obchodech. Cena se pohybuje od 17 Kč do 25 Kč. Cena za inzerci v tištěných periodikách i v rádiu se pohybuje v řádech tisíců až stovek tisíců. Cena v tisku se odvozuje od zvoleného formátu, kraje a dnů v týdnu, kdy je periodikum vydáváno. Lze získat i slevu z opakovaných spoluprací. Cena reklamy v rozhlasových stanicích se odvozuje podle vysílacího času. V ranních hodinách, tj. od 6 do 12 hodin, je reklama nejdražší. Naopak ve večerních a nočních hodinách je reklama nejlevnější. Jedná se většinou o spot, který je vysílán po dobu třiceti sekund. Pouze v rádiu ČRo 1 Radiožurnál si lze zakoupit veškerý reklamní čas na celý týden, který je k dispozici pouze jednomu nebo dvěma klientům. 87

88 Tabulka 27: Orientační ceny za inzerci Média Cena Tisk od do 5plus Kč Kč ČD PRO VÁS Kč Kč METRO Kč Kč MF Dnes Kč Kč Právo Kč Kč Lidové noviny Kč Kč Hospodářské noviny Kč Kč Deník Rovnost Kč Kč Rozhlasová stanice Rádio Impuls Kč Kč Evropa Kč Kč Frekvence Kč Kč ČRo 1 - Radiožurnál Kč Kč Zdroj: vybraná periodika, vlastní zpracování Návratnost návštěvníků Pro stálé návštěvníky či pro zajištění jejich návratnosti bych navrhovala vytvořit akci 2+1 vstup zdarma. Po předložení dvou vstupenek z aktuální sezóny by třetí vstup návštěvník získal zcela zdarma. Pokud by se jednalo o rodinnou vstupenku, třetí vstup zdarma by získal vždy jen nejmladší člen rodiny. Z dotazníkového šetření se také ukázalo, že návštěvníci by ocenili skupinovou slevu od nižšího počtu lidí. V případě, že by se jednalo o školní exkurzi či předem objednaný zájezd, nechala bych skupinovou slevu nepozměněnou, tj. každý 21. návštěvník zdarma. Pokud by se ovšem jednalo o skupinku turistů a kamarádů, která by se skládala například z 15 lidí, navrhovala bych, aby každý 15. návštěvník měl vstup zdarma. Pro opětovné navštívení Výpustku by také mohl pomoci kapesní kalendář, který by na přední straně obsahoval seznam pořádaných akcí. Kalendář by vždy mohl být předán platícímu zákazníkovi s jeho zakoupenou vstupenkou nebo by mohl být k dostání na pokladně za symbolickou cenu. Pro představu jsem vytvořila návrh kalendáře. 88

89 Obrázek 22: Přední strana kapesního kalendáře Obrázek 23: Zadní strana kapesního kalendáře 89