Analýza příležitostí v cestovním ruchu

Transkript

1 Analýza příležitostí v cestovním ruchu

2 Obsah: 1. Cestovní ruch Definice cestovního ruchu Druhy CR Podle délky pobytu Podle místa pobytu Podle typu účastníků Podle způsobu a organizace zabezpečení služeb Podle motivu a cílu Účastníci cestovního ruchu Přínosy a dopady cestovního ruchu Pozitivní přínosy a dopady Negativní dopady Charakteristika Ústeckého kraje Okres Ústí nad Labem (CZ ) Okres Teplice (CZ ) NÁRODNÍ PARKY, CHRÁNĚNÉ KRAJINNÉ OBLASTI NP ČESKÉ ŠVÝCARSKO ČESKÉ STŘEDOHOŘÍ LABSKÉ PÍSKOVCE Vznik Mikroregionu Milada Mikroregion Milada Geografická charakteristika svazku obcí Popis jednotlivých obcí Trmice Chabařovice Stebno Habrovany Dolní Zálezly Přestanov Řehlovice

3 4.3.8 Modlany Chlumec Žalany Zajímavosti okolí Vodopády Naučné stezky Cyklistické trasy v Ústeckém kraji Jezero Milada Popis lomu Chabařovice dle analýzy R-PRINCIP MOST, s.r.o Původní stav a funkce krajiny v prostoru lomu Chabařovice Hydrologie zájmového území Geologická situace zájmového území Hydrogeologie území Klimatické poměry Těžební podmínky Rekultivace a revitalizace území Cyklotrasy okolo jezera a v mikroregionu Monitoring návštěvnosti v Ústeckém kraji - respondenti Turistické atrakce a trasy, shrnutí Sportovní vyžití v okolí Lyžařské středisko Zadní Telnice SKI AREÁL KOMÁŘÍ VÍŽKA Sport Centrum Bouřňák o.p.s Golf Driving Terasy Ústí nad Labem Golf resort Barbora Farma Babiny II Farma Natural Velké Chvojno Farma Natural Ječmínek Kongresové centra v okrese Ústí nad Labem a Teplice Zhodnocení mikroregionu Závěr Použitá lliteratura Zpracovatel 169 3

4 1. Cestovní ruch Cestovní ruch se stal v posledních desetiletích významným celosvětovým fenoménem, zejména jako důležitá součást tzv. průmyslu volného času. Jeho ekonomické, ekologické, sociální, politické, kulturní a mnohé další dopady jsou neoddiskutovatelnou součástí proměn dnešního světa. Cestovní ruch představuje u nás i ve světe velmi dynamicky se rozvíjející segment ekonomiky. Svým objemem tržeb se řadí ve světe na třetí místo za petrochemický a automobilový průmysl a rovnež rozsahem zaměstnanosti a tvorbou kvalitních pracovních příležitostí patří mezi nejvýznamnejší ekonomická odvětví. Cestovní ruch má významný vliv na rozvoj ekonomicky slabších regionu, jeho dlouhodobý rozvoj je podmíněn zachováním zdravého životního prostředí a atraktivního území a při jeho rozvíjení je nutno zohledňovat principy udržitelného rozvoje. Každá lokalita má jiné předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu, je třeba vyzdvihnout její klady, minimalizovat nedostatky, pracovat s příležitostmi a vytvořit z nich silné stránky. Je nutné budovat kvalitní materiálně-technickou základnu pro návštěvníky a destinaci vhodně prezentovat a vzbudit o ni zájem. Ekoturistika se rychle stává nejpopulárnějším sektorem cestovního ruchu, který v posledních desetiletích zaznamenal strmý vzestup. 1.1 Definice cestovního ruchu Cestovní ruch (dále jen CR) je činnost osoby cestující na přechodnou dobu (u mezinárodního CR maximálně jeden rok, u domácího šest měsíců) do místa mimo své trvalé bydliště, přičemž hlavní účel její cesty je jiný, než vykonávat výdělečnou činnost v navštíveném místě.cílem účastníku cestovního ruchu je rekreace, poznávání a navazování kontaktu s lidmi ve volném čase. Cestovní ruch je realizován hlavně v rekreačním prostoru, který má příznivé přírodní podmínky s minimálním narušením, ale i ve městech s atraktivními lidskými výtvory. CR zabezpečuje potřebu člověka se realizovat v souvislosti s růstem životní úrovně a prodlužováním délky volného času. Umožňuje mu uplatnit jeho společenské potřeby, jako např. odpočinek, změnu prostředí, potřebu poznávání, získávání nových dojmů a estetických vjemů, seberealizaci, možnost komunikace a získávání prestiže. Cestovní ruch muže pomáhat zvyšovat životní úroveň lidí žijících v dané oblasti a to prostřednictvím ekonomických přínosů, které jsou do oblasti vnášeny v podobě tržeb za realizované služby. Navíc rozvojem infrastruktury mohou vznikat nové pracovní příležitosti.ideálně by měl cestovní ruch být rozvíjen v daném území tak, aby to odpovídalo kulturním, historickým i ekonomickým tradicím místa. Řádně usměrňovaný a řízený rozvoj cestovního ruchu muže maximalizovat výhody z toho vyplývající a minimalizovat případné negativní dopady zintenzivněné činností lidí v daném regionu. 1.2 Druhy CR 4

5 Cestovní ruch lze rozlišovat podle různých kritérií: Podle délky pobytu krátkodobý - pobyt mimo trvalé bydliště do 3 dnů (nejvýše 2 přenocování) dlouhodobý - pobyt trvá déle než 3 dny, nikoliv však déle než 6 měsíců Podle místa pobytu domácí - cestovní ruch, při němž účastníci nepřekračují státní hranice své vlastní země zahraniční mezinárodní příjezdový (aktivní) - znamená příjezdy a pobyt zahraničních návštěvníků; z pohledu příslušného státu je přínosem platebních prostředků a přispívá k aktivní straně platební bilance výjezdový (pasivní) - znamená vycestování vlastních občanu do zahraničí a jejich pobyt v zahraničí; představuje výdej platebních prostředku do zahraničí a zatěžuje pasivní stranu platební bilance vnitřní CR - zahrnuje pohyb a pobyt účastníků CR uvnitř hranic jednoho státu, tedy souhrn účastníků domácího a příjezdového cestovního ruchu národní CR - zahrnuje pohyb a pobyt účastníků CR uvnitř vlastní země a mimo ni, tedy souhrn účastníků domácího a výjezdového cestovního ruchu Podle typu účastníků skupinový CR - takový CR, kdy cestuje formální (např. podnikový) kolektiv nebo jinak vytvořená neformální skupina individuální CR - účastník cestuje sám nebo se svou rodinou Skupinový i individuální cestovní ruch může být: Podle způsobu a organizace zabezpečení služeb neorganizovaný CR - vše potřebné si zajišťuje účastník sám, resp. pouze částečně využívá služeb cestovní kanceláře, např. k výměně valut, prodeji lodních lístku apod. organizovaný CR - cestu i pobyt zajišťuje organizace, zejména cestovní kanceláře Podle motivu a cílu rekreační, realizovaný ve vhodném přírodním prostředí s cílem odpočinku, reprodukce a zlepšení fyzické a psychické kondice kulturně-poznávací, zaměřený na poznávání historie, kultury, tradic a zvyků 5

6 vlastního i jiných národů, základem jsou stavební a architektonické památky, umělecká díla, přírodní zajímavosti, společenské události náboženský, jako jsou návštěvy poutních a posvátných míst, církevních památek a účast na církevních obřadech a oslavách vzdělávací, jehož cílem je něco nového se naučit, poznat společenský, kdy jde o setkávání příbuzných, vytváření přátelských vztahů a známostí lidí se stejnými zájmy a zálibami, o společenský život zdravotní (lázeňsko-léčebný), zahrnující zdravotní prevenci, rehabilitaci, rekonvalescenci i léčení následku nemocí v lázních či jiných zdravotně příznivých prostředích sportovní, kdy jde nejen o vlastní sportovní aktivity na upevnění fyzické kondice, ale i pasivní diváctví na sportovních akcích poznávání přírody v podobě návštěv přírodních rezervací, národních parků, specifickým typem je ekoturistika, kdy se z hlediska motivu hovoří o návratu k přírodě dobrodružný, spojený s nebezpečím (adrenalinové sporty), testováním fyzických a psychických vlastností účastníků profesní, zahrnující obchodní služební cesty, účast na kongresech, veletrzích a výstavách a incentivní (odměňující, povzbuzující) cestovní ruch, který má zlepšit vztahy se zaměstnanci, příp. se zákazníky politický cestovní ruch zahrnuje sjezdy, mítinky politických stran, upevňování československých vztahů při setkávání prezidentů nákupní cestovní ruch představuje cesty za nákupy specifický, jako je například turistika pro vozíčkáře nebo seniory 1.3 Účastníci cestovního ruchu Účastníky cestovního ruchu jsou: návštěvník - každá osoba cestující do jiného místa, v němž nemá trvalé bydliště výletník - jednodenní návštěvník, který v novém místě nepřenocuje krátkodobě pobývající turista - návštěvník, který v novém místě přenocuje nejvíce dvakrát turista na dovolené - návštěvník, který přenocuje nejméně 3krát stálý obyvatel (rezident) - osoba, která v daném místě žije alespoň šest po sobe jdoucích měsíců Důležitým pojmem v cestovním ruchu je destinace. Destinace cestovního ruchu je přirozeným celkem, který má z hlediska podmínek rozvoje cestovního ruchu jedinečné vlastnosti, odlišné od jiných destinací. Podle Světové organizace cestovního ruchu (WTO) představuje destinace místo s atraktivitami a s nimi spojenými zařízeními a službami cestovního ruchu, které si účastník cestovního ruchu nebo skupina vybírá pro svou návštěvu a které poskytovatelé přinášejí na trh. Destinace představuje sociálně-kulturní jednotku fyzickou (geografická lokalita) stejně jako nehmotnou (historie, lidé, tradice). Pojem destinace nemusí nutně označovat jen to, co skutečně existuje, ale i určitý mentální koncept v myslích klientů. Destinace je ovlivňována nejen současností, ale i minulostí. 6

7 2. Přínosy a dopady cestovního ruchu Bylo by krátkozraké tvrdit, že rozvoj CR a příliv návštěvníků mají jen pozitivní vliv na ekonomiku, a nebrat v úvahu jeho možný negativní vliv na přírodní prostředí, na supra a infrastrukturu apod. V této souvislosti je nutná určitá regulace rozvoje CR tak, aby byl dlouhodobě udržitelným. 2.1 Pozitivní přínosy a dopady V oblasti ochrany životního prostředí se CR stává pro destinaci přínosem především, když: jsou příjmy ze vstupného použity na financování ochrany přírody daně a poplatky pomáhají financovat ochranu přírodních zdrojů přispívá k uznání důležitosti ochrany životního prostředí veřejností a k výchově místních obyvatel k jeho ochraně důsledkem atraktivity přírodního prostředí a přírodních zdrojů pro CR je vytvoření národních parků, přírodních rezervací apod. vytváří pracovní příležitosti a tím muže zabránit devastování přírodního prostředí místními obyvateli (např. pytlačení, ilegální kácení lesů apod.) reguluje počty návštěvníků v chráněných územích. Pozitivní působení CR v sociálně-kulturní oblasti se v destinaci projevuje vytvářením pracovních míst a podporou sociálního rozvoje, přerozdělením příjmů, zmírňováním chudoby, což má za následek posilování komunity v destinaci prostřednictvím kulturně-výchovné funkce CR, kdy se lidé kontaktují a vnitřně se navzájem obohacují, ztrácejí předsudky prostřednictvím funkce CR jako mírotvorného činitele zvyšováním životního standardu místních obyvatel, kdy mohou využívat zařízení vybudovaná pro návštěvníky destinace prostřednictvím záchrany kulturních tradic, historie, tradičních řemesel apod. zainteresováním místních obyvatel na ochraně přírodních a kulturních hodnot, stimulací jejich pocitu hrdosti na tradice a historii V ekonomické oblasti je pozitivní vliv CR na destinaci markantní především ve zlepšení platební bilance státu prostřednictvím aktivního CR prostřednictvím daní a poplatků zvyšujících příjmy do místních i do státního rozpočtů v oblasti podpory rozvoje malého a středního podnikání ve zvyšování zaměstnanosti v oblasti stimulování investic do místní infrastruktury (vodovody, kanalizace, elektrifikace, telekomunikace, silniční a železniční sít, letiště) apod. 7

8 2.2 Negativní dopady Negativní dopad CR na životní prostředí se projevuje především v případě, kdy počet návštěvníků destinace překročí míru únosnosti a životní prostředí ztratí schopnost vypořádat se s nadměrným využíváním bez znatelných změn, což muže vést nejen k jeho oslabení, ale i k jeho zničení. Nejmarkantněji se v této souvislosti projevuje neúměrné využívání přírodních zdrojů, znečišťování přírodního prostředí či fyzické znečišťování, a to eroze půdy způsobená odlesňováním zamoření ovzduší, půdy a vody hluk vznik lesních požáru z nedbalosti návštěvníků estetické znečištění přírodního prostředí zvýšená spotřeba místních zdrojů (energie, potravin, surovin, vody) vymírání živočišných a rostlinných druhů Negativní dopad CR na destinaci v sociálně-kulturní oblasti se projeví v případě, kdy se změní systém hodnot a chování místních obyvatel, čímž je ohrožen původní způsob života. CR může způsobit změny v místní lokalitě a hodnotách prostřednictvím přímého a nepřímého kontaktu návštěvníků s obyvateli destinace a interakce s průmyslem cestovního ruchu. Jde o tyto negativní dopady: komercionalizace - místní tradice se stanou jednou z komodit prodeje návštěvníkům standardizace - destinace riskují standardizaci sekundární nabídky CR, protože není mnoho návštěvníků, kteří skutečně chtějí zkusit plně nové věci (hledají známá zařízení v neznámém prostředí) ztráta autenticity - přizpůsobení se turistům ve zvyklostech a deklarování těchto nových zvyklostí jako původní způsob života přizpůsobení se výrobců lidového umění, suvenýrů, uměleckých předmětů apod. poptávce návštěvníků, jejich požadavkům - zapomenutí tradičních technik a vzoru střet kultur - CR předpokládá přemísťování lidí a vytváření sociálních vztahů mezi lidmi, kteří by se za jiných podmínek nikdy nepotkali, což může vyvolat sociální střety mezi rozdílnými kulturami, etniky a náboženskými skupinami sociální stres - konflikt mezi rozvojem CR a místními obyvateli v souvislosti s využíváním zdrojů nerespektování etických norem - s růstem urbanizace a rozvojem CR roste i kriminalita, prostituce, provozování hazardních her - vyvolává sociální napětí 8

9 Negativní ekonomické dopady rozvoje CR se v destinaci projevují prostřednictvím skrytých nákladů, které vznikají jako následek rozvoje CR, a to na infrastrukturu, na neviditelný import, v důsledku růstu cen zboží, služeb a nemovitostí, v důsledku odlivu kapitálu ekonomické závislosti lokální komunity na CR sezónního charakteru práce - přináší finanční nejistotu domácím obyvatelům ekonomické krize - muže mít devastující účinek na příliv návštěvníků vzniku tzv. enklávového CR (komplexní balík služeb nedá příležitost místním obyvatelům profitovat z CR) vzniku turistických ghett, což způsobuje zvýšení cenové hladiny, snížení dostupnosti zboží běžné denní spotřeby, přetíženost kapacit apod. Uvedeným negativním jevům lze předejít aplikací strategie dlouhodobě udržitelného rozvoje. Je nutné definovat únosné zatížení destinace: fyzicky únosná kapacita určuje maximální množství osob, které muže destinace pojmout (nárazově), aniž by došlo k její fyzické destrukci ekologicky únosná kapacita - maximální úroveň dlouhodobě chápané zátěže CR, se kterou se destinace vyrovná bez trvalých následků socio-kulturně únosná kapacita označuje hranici rozvoje CR, při jejímž překročení způsobují aktivity CR v místní komunitě nevratné změny v životním stylu, v hodnotách psychologicky únosnou kapacitu tvoří subjektivní ukazatele maximálního stupně rozvoje CR, který ještě umožňuje využívat v destinaci očekávané aktivity. Udržitelný rozvoj znamená takový rozvoj, který odpovídá požadavkům současnosti a neomezuje schopnost budoucích generací zajistit si totéž. Udržitelný rozvoj turistiky uspokojuje potřeby současných turistů a hostitelských regionů a zároveň chrání a zvyšuje tyto možnosti do budoucna. Má vést k řízení všech zdrojů tak, aby byly uspokojeny ekonomické, sociální a estetické potřeby při zachování kulturní integrity nejdůležitějších ekologických procesů, biologické různorodosti a procesů, které umožňují život. Bude-li určitá kvalita udržitelná,může prakticky pokračovat i nadále. 9

10 3. Charakteristika Ústeckého kraje Zahrnuje území: Okres Chomutov (region NUTS 4) Okres Děčín (region NUTS 4) Okres Litoměřice (region NUTS 4) Okres Louny (region NUTS 4) Okres Most (region NUTS 4) Okres Teplice (region NUTS 4) Okres Ústí nad Labem (region NUTS 4) Ústecký kraj leží na severozápadě České republiky. Severozápadní hranice kraje je zároveň i státní hranicí se Spolkovou republikou Německo a to se spolkovou zemí Sasko. Na severovýchodě sousedí Ústecký kraj s Libereckým krajem, na západě s Karlovarským a z malé části i s krajem Plzeňským a na jihovýchodě se Středočeským krajem. Povrch kraje je z geografického hlediska velmi rozdílný, příroda je rozmanitá a pestrá. Podél hranic s Německem je oblast uzavřena pásmem Krušných hor, Labskými pískovci a Lužickými horami. Krušné hory jsou velmi starým pohořím, jsou tvořeny převážně hlubinnými vyvřelinami nebo prvohorními krystalickými břidlicemi. Na jihovýchodě kraje se rozprostírají roviny, které pocházejí z druhohor, tzv. Česká křídová tabule, ze kterých vystupuje historicky nejznámější hora Čech, Říp a České středohoří se svým nejvyšším vrcholem Milešovkou. České Středohoří vzniklo sopečnou činností v období třetihor a má neopakovatelný krajinný ráz, s množstvím kontrastů a malebných zákoutí. Nejvýše položené místo na území kraje leží na úbočí nejvyšší hory Krušných hor, Klínovce, jehož vrchol se nachází již na území kraje Karlovarského. Jestliže pomineme dna povrchových dolů, je nejníže položeným bodem kraje hladina řeky Labe u Hřenska (115 m n. m.), což je zároveň nejníže položené místo v ČR. Největším vodním tokem na území kraje je řeka Labe, zleva se vlévá druhý největší levostranný labský přítok Ohře a řeka Bílina. Z pravé strany se do Labe vlévá na území kraje Ploučnice, posledním pravostranným přítokem na našem území je řeka Kamenice. V kraji jsou rovněž prameny minerálních a termálních vod. Největší vodní plochou je Nechranická nádrž, vybudovaná na řece Ohři v západní části kraje. Rozloha kraje je km 2, což představuje 6,8 % rozlohy České republiky. Zemědělská půda zaujímá téměř 52 % území kraje, lesy se rozkládají na 30 % a vodní plochy na 2 % území. Ústecký kraj se vyznačuje značnou rozdílností jak z hlediska přírodních podmínek, tak i z hlediska hospodářské struktury, hustoty osídlení a stavu životního prostředí. Hospodářský význam kraje je historicky dán značným nerostným bohatstvím, zejména rozsáhlými ložisky hnědého uhlí, uloženými nízko pod povrchem. Hnědouhelná pánev se rozkládá pod svahy Krušných hor, táhne se od Ústí nad Labem až po Kadaň. Z dalších 10

11 důležitých surovin, těžících se v kraji, jsou významná ložiska kvalitních sklářských a slévárenských písků a stavebního kamene. V kraji lze vymezit čtyři oblasti, které se od sebe významně odlišují. Je to oblast s vysoce rozvinutou průmyslovou výrobou, která je soustředěna především v Podkrušnohoří (okresy Chomutov, Most, Teplice a částečně Ústí nad Labem). Z odvětví má významné postavení energetika, těžba uhlí, strojírenství, chemický a sklářský průmysl. Další oblastí je Litoměřicko a Lounsko, které jsou významné svou produkcí chmele a zeleniny. Zvláště Polabí a Poohří jsou proslulé ovocnářské oblasti, nazývané Zahrada Čech. Skvělou pověst mají i vína pěstovaná na Litoměřicku. V posledních letech se i oblast Mostecka stává známou vinařskou oblastí, kde se vinná réva pěstuje především na pozemcích zrekultivovaných po těžbě hnědého uhlí. Oblast Krušných hor je velmi řídce osídleným horským pásem s omezenými hospodářskými aktivitami a nakonec oblast Děčínska není ani územím s koncentrací těžkého průmyslu ani oblastí zemědělskou. Jeho severní část Šluknovsko je svou odlehlostí a obtížnou dostupností z centrální části kraje typicky periferním územím. Ústecký kraj je rozdělen do sedmi okresů (Děčín, Chomutov, Litoměřice, Louny, Most, Teplice a Ústí nad Labem), které se dále člení na 354 obcí nejrůznější velikosti, z toho je 58 obcí se statutem města. Od vstoupila do 2. fáze reforma veřejné správy, která stanovila vyhláškou správní obvody obcí s rozšířenou působností a obcí s pověřeným obecním úřadem, včetně jejich sídel. Od tohoto data vzniklo v Ústeckém kraji 16 správních obvodů obcí s rozšířenou působností: Bílina, Děčín, Chomutov, Kadaň, Litoměřice, Litvínov, Louny, Lovosice, Most, Podbořany, Roudnice nad Labem, Rumburk, Teplice, Ústí nad Labem, Varnsdorf a Žatec a 30 správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem. Ke konci roku 2008 měl Ústecký kraj obyvatel, což jej řadí na páté místo v republice. Hustota obyvatel (157 obyvatel/km 2 ) je vyšší než vykazuje celostátní průměr (133 obyvatel/km 2 ) a je po hlavním městě Praze, Moravskoslezském a Jihomoravském kraji čtvrtou nejzalidněnější oblastí. Počet obyvatel se k zvýšil na obyvatel. Nejhustěji je osídlena podkrušnohorská hnědouhelná pánev, méně oblast Krušných hor a okresy Louny a Litoměřice, kde se vyskytují především menší venkovská sídla. Největší obcí a zároveň sídlem kraje je město Ústí nad Labem s obyvateli. Charakteristickým rysem kraje je relativně mladé obyvatelstvo, průměrný věk je 39 let. Kraj se po Středočeském kraji společně s Libereckým krajem řadí na druhé místo v počtu živě narozených na obyvatel (12,0), ale je zde jedna z nejvyšších úmrtností v republice (10,6 zemřelých na obyvatel). Ústecký kraj se počtem rozvodů na obyvatel (3,5) a počtem potratů na 100 narozených (46,1) řadí na první místo v celorepublikovém srovnání. V roce 2008 se kraj podílel na tvorbě hrubého domácího produktu v České republice 6,4 %. V přepočtu na jednoho obyvatele dosahuje 80,5 % republikového průměru a je mezi kraji na jedenácté pozici. K nejvýznamnějším zaměstnavatelům Ústeckého kraje patří Mostecká uhelná společnost, Severočeské doly, Chemopetrol a nemocnice v Ústí nad Labem. Průmyslová činnost z minulosti měla a dosud má nepříznivý dopad na kvalitu životního prostředí. Silně rozvinutá povrchová těžba značně poškodila přirozenou tvář krajiny, která se postupně obnovuje jen velmi nákladnou rekultivací. Dobře známy jsou i problémy s emisní situací v kraji. V posledním desetiletí došlo k výraznému zlepšení, což lze dokumentovat 11

12 snižujícím se množstvím emisí, ale i přesto je kraj vnímán jako oblast s nejpoškozenějším životním prostředím. Neslavné prvenství kraj zaujímá v měrných emisích (t/km 2 ) oxidu siřičitého a oxidů dusíku. Na území kraje se rozkládá národní park České Švýcarsko o rozloze ha, který byl zřízen v roce 2000, chráněné krajinné oblasti České Středohoří, Labské pískovce, část Kokořínska a Lužických hor. V kraji můžeme najít 140 maloplošných chráněných území, která zaujímají plochu ha. Podle výběrového šetření pracovních sil je v kraji zaměstnáno přibližně 372 tisíc osob, z nichž nejvíce je pracujících ve zpracovatelském průmyslu (cca 103,3 tisíc osob). V roce 2008 průměrná hrubá měsíční mzda v kraji dosáhla Kč (na fyzickou osobu), za celorepublikovým průměrem zaostala o Kč, ve srovnání krajů je Ústecký kraj na šestém místě. Pokles těžby uhlí, restrukturalizace podniků, útlum výrob i zemědělství mají za následek, že v republikovém srovnání je v Ústeckém kraji dlouhodobě nejvyšší míra registrované nezaměstnanosti (10,26 %, v ČR 5,96 % k ). Ve statistickém registru ekonomických subjektů bylo koncem roku 2008 více než 175 tisíc firem, organizací a podnikatelů. Největší část tvoří podnikatelé - fyzická osoba nezapsaná v obchodním rejstříku (téměř 121 tisíc). Z hlediska třídění podle odvětvové klasifikace ekonomických činností se nejvíce subjektů zabývalo obchodem, opravami motorových vozidel a spotřebního zboží. Síť školských zařízení tvoří 326 mateřských škol, 284 základních škol, 116 středních odborných škol a gymnázií. Vysokoškolské vzdělání v kraji lze získat na 2 vysokých školách. V Ústí nad Labem to je Univerzita Jana Evangelisty Purkyně a soukromá Vysoká škola ekonomie a managementu. Základní zdravotnickou péči zajišťuje v kraji síť ambulantních zařízení a lékáren. Akutní lékařskou péči poskytuje 20 nemocnic s lůžky. Nejvýznamnějším zdravotnickým zařízením v kraji je Masarykova nemocnice v Ústí nad Labem a nemocnice v Mostě. Následnou a rehabilitační péči zajišťuje 13 odborných léčebných ústavů s lůžky, z toho pro dlouhodobě nemocné je určeno 6 léčeben. Kraj má důležitou dopravní polohu danou vazbou na Evropskou Unii. Teplickým a litoměřickým okresem prochází významná mezinárodní silniční trasa E 55 spojující sever a jih Evropy, která u Lovosic přechází v dálnici D 8. Koncem roku 2006 byl uveden do provozu nový úsek dálnice D 8 přes Krušné hory s napojením na německou dálnici A 17. Další významný silniční tah směřuje z Karlovarského kraje podél Krušných hor do severní části Libereckého kraje. Významná je také spojnice ze Spolkové republiky Německo přes Chomutov a Louny do Prahy. Hlavním železničním tahem je mezinárodní trať ze Spolkové republiky Německo přes Ústí nad Labem do Prahy. Řeka Labe je nejdůležitější vodní cestou v České republice a umožňuje lodní přepravu do Hamburku, přístavu v Severním moři. Na území kraje se nalézá 14 silničních celních přechodů, 3 železniční, 1 říční a mnoho nově zbudovaných přechodů pro pěší a cyklisty. Vzhledem k bohaté historii osídlení má Ústecký kraj velké množství historických památek. Z nejznámějších lze připomenout např. románskou rotundu na Řípu, gotický kostel v Mostě, barokní zámek v Duchcově, kláštery v Oseku a Doksanech a zámky Ploskovice a Libochovice. Litoměřice, Úštěk a Terezín byly vyhlášeny 12

13 městskými památkovými rezervacemi a Roudnice nad Labem má památkově chráněné městské jádro. Několik vsí na Litoměřicku bylo vybráno za vesnické památkové rezervace. V oblastní galerii v Litoměřicích jsou mimořádně hodnotné sbírky obrazů. V průběhu celého roku jsou pořádány na výstavišti v Litoměřicích různé typy akcí. Nejznámější z nich je prodejní výstava Zahrada Čech zaměřená na pěstitelství ovoce a zeleniny, veletrh bytového a stavebního zboží Můj dům, můj hrad atd. Z přírodních krás jsou nejznámější národní park České Švýcarsko s Pravčickou bránou, půvabná labská cesta s Portou Bohemicou, skalní útvary Tiských stěn a Českého Švýcarska a mnoho dalších. I sportovně založeným návštěvníkům má Ústecký kraj co nabídnout. Je to moderní dostihové závodiště hipodrom, autodrom, golfové hřiště, vše v městě Most. Krajem prochází také několik cyklostezek, z nichž jedna má v budoucnu spojit Prahu s Drážďany. Krušné, ale i Lužické hory nabízejí skvělé podmínky pro lyžování. OBYVATELSTVO Základní demografické údaje podle okresů v roce 2008 Ústecký kraj v tom okresy Districts Děčín Chomutov Litoměřice Louny Most Teplice Ústí nad Labem Střední stav obyvatel k Tabulka č.1 Základní demografické údaje podle okresů v roce 2008 (zdroj Statistická ročenka Ústeckého kraje 2009) Mikroregion Milada se rozkládá v Ústeckém kraji okresech Ústí nad Labem a Teplice. 13

14 3.1 Okres Ústí nad Labem (CZ ) Obce s rozšířenou působností: Ústí nad Labem Obce s pověřeným obecním úřadem: Libouchec, Ústí nad Labem,Velké Březno Obce: Dolní Zálezly, Habrovany, Homole u Panny, Chabařovice, Chlumec, Chuderov, Malé Březno, Malečov, Petrovice, Povrly, Přestanov, Ryjice, Řehlovice, Stebno, Tašov, Telnice, Tisá, Trmice, Velké Chvojno, Zubrnice SPRÁVNÍ OBVOD ÚSTÍ NAD LABEM (kód SO: 4214) Dolní Zálezly Stebno Habrovany Tašov Homole u Panny Telnice Chabařovice Tisá Chlumec Trmice Chuderov Ústí nad Labem Libouchec Ústí n. L. - město Malé Březno Ústí n. L. - Neštěmice Malečov Ústí n. L. - Střekov Petrovice Ústí n. L. - Sev. Terasa Povrly Velké Březno Přestanov Velké Chvojno Ryjice Zubrnice Řehlovice Okres Ústí nad Labem je nejmenší ze sedmi okresů Ústeckého kraje. Leží při hranici se Spolkovou republikou Německo, ze západu, jihu a východu je ohraničen okresy Teplice, Litoměřice a Děčín. Okres má obyvatel (k ) a v počtu obyvatel kraje se řadí na čtvrté místo za okresy Děčín, Teplice a Chomutov. Hustota obyvatel 295,5 osob na km 2 je vysoká a vyšší lidnatost má jen hlavní město Praha, Brno - město a Ostrava - město. Rozloha okresu je pouze 404 km 2, což představuje 7,6 % rozlohy Ústeckého kraje. Z tohoto 14

15 území zaujímají 31,4 % lesy a 45,4 % zemědělská půda. U zemědělské půdy byl zaznamenán významný pokles půdy orné ve prospěch trvalých travních porostů. V okrese se nachází 23 obcí, z nich tři mají statut města - Ústí nad Labem, Chabařovice a Trmice. Ústecký okres je bohatý na historické a kulturní památky, které mohou být atraktivní pro rozvoj cestovního ruchu. Vývoj okresu je těsně spjat s rozvojem průmyslové výroby, zejména ve městě Ústí nad Labem a jeho blízkém okolí. Klíčovým odvětvím, které využilo polohy města a dostupnosti dopravních cest, se stal chemický průmysl. Vznik první výroby je datován rokem Rok založení Spolchemie (původně Rakouský spolek pro chemickou a hutní výrobu) 1856 znamenal přelom v rozvoji chemie. Nejvýznamnějším podnikem potravinářského průmyslu se stala Setuza. Johann Schicht v roce 1882 sem převedl výrobnu mýdla a položil základ kombinátu na zpracování tuků. Starou tradici má též energetika, v současnosti zastoupená Teplárnou Trmice (Divize skupiny Dalkia Česká republika). Útlum těžby uhlí a řady provozů s těžkým průmyslem významně ovlivnil zlepšení kvality životního prostředí. Okres má poměrně vysokou intenzitu dopravy a to jak silniční, tak železniční a říční. Míra nezaměstnanosti byla k ,33 %. 3.2 Okres Teplice (CZ ) Obce s rozšířenou působností: Bílina, Teplice Obce s pověřeným obecním úřadem: Bílina, Duchcov, Krupka, Teplice Obce: 15

16 Bořislav, Bystřany, Bžany, Dubí, Háj u Duchcova, Hostomice, Hrobčice, Hrob, Jeníkov, Kladruby, Košťany, Kostomlaty pod Milešovkou, Lahošť, Ledvice, Lukov, Měrunice, Mikulov, Modlany, Moldava, Novosedlice, Ohníč, Osek, Proboštov, Rtyně nad Bílinou, Srbice, Světec, Újezdeček, Zabrušany, Žalany, Žim SPRÁVNÍ OBVOD TEPLICE (kód SO: 4213) Bořislav Mikulov Bystřany Modlany Bžany Moldava Dubí Novosedlice Duchcov Osek Háj u Duchcova Proboštov Hrob Rtyně nad Bílinou Jeníkov Srbice Kladruby Teplice Kostomlaty pod Milešovkou Újezdeček Košťany Zabrušany Krupka Žalany Lahošť Žim Okres Teplice se rozkládá v severozápadní části České republiky při hranicích se SRN. Na jihozápadě sousedí s okresem Most, na východě s Ústím nad Labem, na jihovýchodě s okresem Litoměřice a na jihozápadě malou částí s okresem Louny. Rozloha teplického okresu činí 469 km 2, čímž se řadí svojí velikostí mezi sedmi okresy Ústeckého kraje na 5. místo. Okres Teplice zaujímá necelých 9 % celkové rozlohy kraje. Území okresu je velmi členité. Z celkové rozlohy teplického okresu zaujímá zemědělská půda přibližně 161 km 2 a nezemědělská půda 308 km 2. Zemědělská půda je dále rozčleněna na ornou půdu (51,7 %), trvalé travní porosty (39 %) a zahrady (5,7 %). Z nezemědělské půdy zaujímá lesní půda 55,9 %. Teplickým okresem prochází důležité železniční a silniční dopravní tepny. Většina železničních tratí byla v okrese vybudována již v minulém století. V důsledku dřívější povrchové těžby uhlí docházelo k jejich častému překládání. Nejdůležitější jsou železniční tratě vedoucí z Chomutova přes Most a Teplice do Ústí nad Labem. V silniční dopravě má 16

17 prvořadou úlohu mezinárodní trasa E 55, která vede ze SRN přes Cínovec, Dubí, Teplice a okres opouští asi 2,5 km za obcí Bořislav. Okres je v současné době rozdělen na 34 obcí, z nichž 8 má statut města. Obce mají 114 částí a dále jsou rozděleny na 225 základních sídelních jednotek. K byly v okrese k trvalému pobytu přihlášeno osoby. Vlivem transformačního procesu, započatého v roce 1991, došlo v oblasti hospodářství k značným změnám. Několik významných průmyslových podniků bylo uzavřeno a některé státní podniky byly rozprodány a v řadě dalších byla ukončena činnost. V okrese se začala zvyšovat nezaměstnanost, která dosáhla 11,72 %. Území okresu je velmi členité a je z jedné čtvrtiny pokryto Krušnými horami o průměrné výšce 570 m n.m. s nejvyšším bodem Pramenáč (909 m n.m.). Na jihovýchodní straně zabíhá do okresu část Českého středohoří s nejvyšším vrchem Pařez (733 m n.m.). Střední výška této hornaté části činí zhruba 450 m n.m. Průměrná nadmořská výška nížin, které pokrývají zhruba polovinu rozlohy okresu se pohybuje okolo 200 m n.m. Jediným větším vodním tokem protékajícím severovýchodním směrem přes město Bílinu k obci Žalany je řeka Bílina s celkovým povodím 20,5 km dlouhým. U Malhostic, kde je také nejnižší bod okresu, 162 m n.m., vtéká do ústeckého okresu. Jejími největšími přítoky jsou Mikulovský potok, Syčivka, Bouřlivec a Košťanský potok. Z dalších vodních ploch v okrese jsou nejvýznamnější čtyři uměle vytvořené nádrže, a to ve Všechlapech, Modlanech a v bývalých dolech Kateřina a Barbora. Největší z nich je nádrž vybudovaná ve Všechlapech v rozsahu asi 1 km délky a 300 m šíře. 3.3 NÁRODNÍ PARKY, CHRÁNĚNÉ KRAJINNÉ OBLASTI NP ČESKÉ ŠVÝCARSKO Národní park České Švýcarsko se rozkládá na území 79 km čtverečních a byl vyhlášen Národním parkem k jako čtvrtý národní park České republiky. Při státní hranici s Německem navazuje na Národní park Saské Švýcarsko. Hlavním předmětem ochrany území je ojedinělá geomorfologie pískovcového skalního města a na ní vázaná rozmanitost ekosystémů, rostlinných a živočišných druhů. Území je součástí geomorfologického celku Labských pískovců, které se rozkládají na ploše 700 km čtverečních po obou stranách hranice. Na české i saské straně jsou parky obklopeny chráněnými krajinnými oblastmi. Celek národních parků České a Saské Švýcarsko představuje ojedinělou ukázku kvádrových pískovců české křídové pánve. Území svou rozsáhlostí a minimálním osídlením nemá v Evropě obdoby. Správa Národního parku České Švýcarsko Od počátku roku 2000 je Krásná Lípa sídlem Správy Národního parku České Švýcarsko v budově bývalé krásnolipské ozdravovny. 17

18 LOKALIZACE Území obce: Krásná Lípa Správní obvod 2: Rumburk Správní obvod 3: Rumburk Území NUTS 4: Okres Děčín Území NUTS 3: Ústecký kraj Území NUTS 2: Severozápad Turistická oblast: 14 Děčínsko a Lužické hory Turistický region: Severozápadní Čechy ČESKÉ STŘEDOHOŘÍ Oblast Českého středohoří, rozkládající se na ploše přibližně 1300 km 2 s délkou přes 70 km a šířkou 25 km, patří svým krajinným rázem mezi nejsvéráznější a zároveň nejkrásnější pohoří v ČR. Sopečný původ vtiskl horám charakteristické tvary kupy (Říp) či kužele (Milešovka). Z hlediska turistického ztotožňujeme území Českého středohoří s hranicemi CHKO České středohoří, která byla vyhlášena v roce 1976 a zabírá plochu 1063 km 2. Oblastí protéká řeka Labe, která na své cestě Středohořím vytváří nádherné údolí nazvané Brána Čech (Porta Bohemica). Kulturně, historicky i z hlediska přírodních krás je často vyhledáváno Milešovské středohoří s vrcholem Milešovkou (836,5 m n. m.). Turisté dále mohou obdivovat vynikající rozhledy z vrchu Lovoše či z Holého vrchu u Sutomi, Malého Chlumu u Děčína nebo Varhoště. Často navštěvována je vyhlídka u kostelíku sv. Barbory v Dubičkách, přírodní památka Vrkoč v Ústí n. L. a mnohé další. V oblasti se nachází množství romantických zřícenin hradů, z nichž nejpřitažlivější je Házmburk, označovaný někdy za nejfotogeničtější hradní zříceninu Čech. Zvláštností jsou vynikající příležitosti pro aviatické sporty na hoře Raná u Loun i na amatérském letišti v Charvátcích. Chráněná krajinná oblast České středohoří 18

19 Chráněná krajinná oblast České středohoří se rozprostírá na severu Čech, po obou březích dolního toku české části Labe. Zaujímá téměř celou geomorfologickou jednotku stejnojmenného pohoří. Pro České středohoří typické kuželovité tvary kopců jsou výsledkem třetihorní vulkanické činnosti, která vytlačila vyvřeliny většinou čedičového typu a znělce do tvaru kup a příkrovů. Specifické přírodní podmínky (průměrné roční teploty 9-5 C, průměrné roční úhrny srážek mm, převážně zásaditá reakce půdy) jsou důvodem, proč je České středohoří jedna z nejbohatších oblastí na množství druhů rostlin a živočichů v České republice. Charakteristická jsou teplomilná stepní společenstva a společenstva sutí a na ně vázaný výskyt několika desítek druhů, které jsou v rámci státu prohlášeny za kriticky nebo silně ohrožené. Díky vhodným přírodním podmínkám bylo České středohoří velmi brzy osídleno a kultivováno člověkem. Během staletí se tu vyvinula svérázná, harmonicky utvářená krajina, typického reliéfu, krajina ovocných sadů, protkaná množstvím drobných sídel s lidovou zástavbou a vznosnými historickými památkami. Základní údaje Numerický kód oblasti: 51 Rozloha: 1063 km 2 Nadmořská výška: 122 m (Děčín) (Milešovka) Vyhlášení: výnosem MK ČSR č.j. č.j. 6883/1976 Zvláštní ochrana: 39 maloplošných zvláště chráněných území Rozloha MCHU: 616 ha KONTAKTNÍ ADRESA: Správa CHKO České středohoří Michalská 260/ Litoměřice Česká republika (CZ) tel: (+420) fax: (+420) cstred@schkocr.cz LABSKÉ PÍSKOVCE 19

20 K vyhlášení Chráněné krajinné oblasti Labské pískovce došlo v roce 1972 s cílem ochrany pískovcové krajiny, rozsáhlých lesů i kulturních památek, především pak lidové architektury. Na části její plochy vznikl v roce 2000 Národní park České Švýcarsko, takže v současné době se CHKO Labské pískovce rozkládá na 245 km 2. Labské pískovce jsou jedinečné rozsáhlými lesy i poměrně relativním klidem. To umožňuje výskyt nejrůznějších druhů zvěře - jelenů, srnců, běžné jsou také lišky a kuny, značně rozšířena je černá zvěř. Počátkem minulého století byl zde a především v Lužických horách vysazen kamzík, který se tu dosud vyskytuje a opět se objevil rys. V Labi žije na čtyřicet druhů ryb, které se zde přirozeně rozmnožují a v labském údolí se po mnoha letech opět objevil bobr. Páteř Labských pískovců tvoří řeka Labe, která spolu se svými přítoky Ploučnicí a Kamenicí protéká pískovcovým kaňonem směrem do Německa. Nejvyšší horou Labských pískovců je Vysoký Sněžník (726 m n. m.), na jehož vrcholu tehdejší majitel panství hrabě Thun vystavěl v roce metrů vysokou kamennou rozhlednu. Nejnižším místem je pak údolí Labe v Hřensku (115 m n. m.). Nejkrásnější pohled na kaňon řeky Labe i na přilehlou cyklostezku se turistům otevírá z vyhlídkové plošiny Belveder na Labské stráni. Nejzápadnější oblast Labských pískovců tvoří Malé a Velké Tiské stěny, pojmenované podle obce Tisá, ve které se nacházejí. Skalní stěny i jednotlivé věže a jehly Tiských stěn, dosahující až 70 metrů výšky, nabízejí ideální terén k horolezeckým výstupům, ale i k pěším vycházkám. Oblastí Tiských stěn prochází naučná stezka a v okolí dva značené cyklistické okruhy, které pokračují až na Vysoký Sněžník. Základní údaje Numerický kód oblasti: 53 Rozloha: 324 km 2 Geografická orientace: 50 46' N., ' E Nadmořská výška: 115 m (Labe u Hřenska) m (Děčínský Sněžník) Vyhlášení: výnosem MK ČSR č.j. 4946/1972 Zvláštní ochrana: 12 maloplošných zvláště chráněných území Rozloha MCHU: 416 ha Naučné stezky Stezka přátelství (Hřensko-Soutěsky-Mezní Louka-Pravčická brána), Jetřichovické stěny, Tiské stěny 20

21 Tábořiště: Jetřichovice, Mezní Louka, Srbská Kamenice, Stará Oleška, Vysoká Lípa Veřejná doprava: vlakové (tratě 081, 085, 098 a 132) nebo autobusové spojení do většiny obcí Parkoviště: hlídaná - Sněžník, Mezní Louka; ostatní - Tisá, Hřensko; různě velké odstavné plochy v ostatních obcích KONTAKTNÍ ADRESA: Správa CHKO Labské pískovce Teplická 424/ Děčín Česká republika (CZ) tel: (+420) (+420) fax: (+420) labpis@schkocr.cz 4. Vznik Mikroregionu Milada Mikroregion Milada byl založen v r s původním názvem Mikroregion Trmice. Sdružoval 6 obcí: Trmice, Chabařovice, Dolní Zálezly, Habrovany, Stebno, Přestanov. V roce 2004 došlo k rozšíření svazků přistoupením dalších čtyř obcí - města Krupky, obcí - Modlany, Řehlovice, Žalany, a dochází k jeho přejmenování na Mikroregion Milada. Město Krupka vystupuje a nahrazuje ho obec Chlumec, sídlem je MěÚ Trmice. Mikroregion Milada byl založen za účelem společného řešení problémů přesahující rámec jedné obce a zároveň společného rozvoje území v oblasti hospodářství, kultury, sportu a cestovního ruchu. Původ názvu Milada se vztahuje k názvu nově vznikajícího jezera na místě bývalého povrchového dolu Chabařovice, kolem něhož jsou jednotlivé obce mikroregionu rozloženy. Po dokončení revitalizace celého území a úplném napuštění bude nádrž pojmenována jezero Milada. A proč zrovna Milada? V těchto místech, před zavedením povrchové těžby uhlí, 21

22 existoval hlubinný důl s názvem Milada. Obr. Mapa Mikroregionu Milada 4.1 Mikroregion Milada Je dobrovolným svazkem 10-ti obcí: Dolní Zálezly, Stebno, Chabařovice, Habrovany, Žalany, Trmice, Přestanov, Chlumec, Modlany a Řehlovice. Současným předsedou sněmu starostů je Mgr. Jiří Říha. Mikroregion Milada se rozkládá na ploše 137,76 km 2. Jeho území propojuje geograficky odlišné, avšak z hlediska turistiky a cestovního ruchu významné krajiny, a to východní hřeben Krušných hor s navazujícím západním okrajem Labských pískovců a České středohoří. Z tohoto hlediska je území Mikroregionu Milada perspektivním územím nejen příměstské rekreace a rehabilitace a současně východiskem i cílem širších možností turistických a rekreačních přilehlých aglomerací i dopravně dobře dostupného Saska. Klimatická a půdní charakteristika Mikroregionu Milada je značně diverzifikovaná. Lze vysledovat řadu klimatických typů od středohorského a podhorského - Krušné hory a jejich úpatí, severní dispozice Českého středohoří. Návštěvníci Mikroregionu Milada mohou v létě využít širokou síť cyklistických a turistických tras. V zimě využít sportovního areálu a turistických běžkařských okruhů v Krupce - Komáří vížka dále lyžařský areál Telnice nebo areál na Bouřňáku. Milovníky kultury potěší řada památek a pestrá historie celé oblasti. Po celý rok se v jednotlivých obcích konají nejrůznější kulturní a společenské akce. 22

23 4.2 Geografická charakteristika svazku obcí Geografické charakteristika mikroregionu Jeho bezprostřední územní návaznost na rozsáhlou průmyslovou aglomeraci ústeckou a teplickou jako jejich širší zájmové území. V území mikroregionu probíhá proces, který lze zjednodušeně ale výstižně nazvat návrat vypůjčené krajiny, tj. proces ekonomicky, sociálně a všeobecně kulturně náročných změn vyplývajících z nutnosti zásadní přeměny rozsáhlého území. Jde o složité důsledky ukončení silně ekonomicky významných aktivit současně významně degradujících životní prostředí. Jedná se zejména o ukončení těžby velkolomu Chabařovice a následná rekultivace jeho zbytkové jámy a výsypek s úplnou revitalizací hydrogeologických poměrů, ukončení činnosti palivoenergetického komplexu, likvidace starých zátěží, zejména chemické haldy Spolchemie a skládky komunálního odpadu města Ústí n.l. To se týká zejména členských obcí Chabařovice, Trmice a Přestanov. Nově vznikající významné ekonomické aktivity vzniku a rozvoje průmyslových a obchodních zón a podnikatelských inkubátorů, zejména v katastru obcí Přestanov, Krupka, Chabařovice, Trmice. Charakteristikou, ve své podstatě pozitivní, je skutečnost, že se jedná o území propojující geograficky odlišné, ale z hlediska turistiky a cestovního ruchu významné krajiny a sice východní hřeben Krušných hor s navazujícím západním okrajem Labských pískovců a České středohoří. Z tohoto hlediska je potom území mikroregionu perspektivním územím příměstské rekreace a rehabilitace a současně východiskem i cílem širších možností turistických a rekreačních nejen přilehlých aglomerací, ale též dopravně dobře dostupného Saska a aglomerace pražské. Dokončením dálnice D8 a její napojení na dálnici německou A17 by mohl tento význam zesílit. Klimatická a půdní charakteristika je značně diverzifikovaná. Lze vysledovat řadu klimatických typů od středohorského a podhorského - Krušné hory a jejich úpatí, severní dispozice Českého středohoří podkrušnohorská pánev s klimatem prodělávajícím významné změny v důsledku ústupu povrchové těžby uhlí a důsledného odsíření a odprášení elektrárenských a průmyslových emisí, ale s narůstajícím zatížením dopravními emisemi, až po údolní nivy řek Labe a Bíliny. Tato rozrůzněnost se odráží v rozdílném charakteru a významu zemědělství pro jednotlivé členské obce: setkáme se s horským pastevectvím, rostlinnou výrobou obilnářskou a také s ovocnářstvím. Všeobecně lze říci, že význam zemědělství jako ekonomické aktivity trvale klesá, narůstá jeho význam pro zachování a udržování krajinného typu. Lze soudit, že jsou zde podmínky pro pěstování průmyslových a energetických plodin. 4.3 Popis jednotlivých obcí Trmice 23

24 LOKALIZACE Místní část: Trmice Území obce: Trmice Správní obvod 2: Ústí nad Labem Správní obvod 3: Ústí nad Labem Území NUTS 4: Okres Ústí nad Labem Území NUTS 3: Ústecký kraj Turistická oblast: 12 Krušné hory a podkrušnohoří Turistický region: Severozápadní Čechy Trmice jsou nevelké město rozkládající se podél toku řeky Bíliny a u jihozápadního okraje Ústí nad Labem. Od roku 1939 byly Trmice součástí Ústí nad Labem a v roce 1994 byly Trmice společně s obcemi Koštovem a Újezdem samostatné. Západním směrem od města jsou pozůstatky povrchového dolu a jeho území se úspěšně rekultivuje, vzniká tu Chabařovické jezero. Od jihovýchodního okraje Trmic se rozkládají lesy chráněné krajinné oblasti Českéstředohoří. V západní části města stojí gotický zámek obklopený zámeckým parkem a nedaleko něj Muzeum modelové železnice s výstavou modelů a jeho součástí je expozice o historii hornictví. Západní částí Trmic prochází dálnice D8 a železniční trať na trase Ústí nad Labem - Teplice. V Trmicích, na které byste mohli narazit při svém putování okresem Ústí nad Labem, se nachází velmi vzácné kulturně - historické památky. Z nich jsou to například kostel Narození Panny Marie, který zde stojí již mnoho desetiletí a věrně slouží svým věřícím, a místní zámek, který byl vystavěn v novogotickém slohu, obklopený nádherným parkem, který zláká k procházce nejednoho romantika. Dostupné autem po celý rok. 24

25 Informace o úřadu 1. Oficiální název Městský úřad Trmice Fügnerova 448/ Trmice Telefon Kontaktní spojení Fax E-podatelna epodatelna@mutrmice.cz posta@mutrmice.cz Internetová stránka: (oficiální) 5. Případné platby můžete poukázat (bankovní spojení) neuvedeno 6. IČ obce Odbory (oddělení) Úřední hodiny neuvedeno Odbor výstavby, dopravy a životního prostředí Sociálně správní odbor Kultura - Trmice V Trmicích v areálu zámku najdeme městskou knihovnu a ve městě pracuje tu sportovní a kulturní komise, jejíž úkolem je pořádání akcí ve městě. Každoročně se ve městě koná Neckyáda, Koštovský pedál či festival hudby a literatury Mitte Europa. Sport - Trmice Ve městě se pořádá každoročně turistický pochod po okolí města Trmice a Koštova, či futsalový turnaj. Trmice jsou výchozí místo červené a modré turistické značky a městem prochází značená trasa lokální cyklostezky. 25

26 TJ DYNAMO TRMICE, tenis PROVOZNÍ DOBA: Pondělí: 08:00-20:00 Úterý: 08:00-20:00 Středa: 08:00-20:00 Čtvrtek: 08:00-20:00 Pátek: 08:00-20:00 Sobota: 08:00-20:00 Neděle: 08:00-20:00 KONTAKTNÍ ADRESA: TJ DYNAMO TRMICE Tyršova Trmice Česká republika (CZ) tel: (+420) Výlety - Trmice Trmický zámek byl postaven v letech 1856 až 1863 ve stylu italské renesance s vlivem anglické pozdní gotiky. Od roku 1919 sloužil zámek k muzejním účelům do roku V letech 1996 až 1997 byl zámek rekonstruován a po té zpřístupněn veřejnosti. Zámek obklopuje anglický přírodní krajinářský park s řadou vzácných dřevin. Ve městě stojí barokní kostel Narození panny Marie z roku 1898 a novogotický evangelický kostel Pána Ježíše z roku Jihozápadním směrem od města je obec Stadice, ze které podle pověsti pocházel Přemysl Oráč. V obci byl vybudován pomník Přemysla Oráče. V místní části Trmic v Koštově stojí pěkná barokní kaplička. Zajímavostí města je most přes železniční trať, dosahující délky 1100 metrů a je nejdelším mostem svého druhu u nás. Zámek Trmice Novogotický zámek postavený v letech je zajímavou památkou obce Trmice na Ústecku. Pozoruhodný je mramorový sál s obrazy Aloise Bubáka a také kazetové stropy v zámeckých sálech, k vidění je i stálá expozice z historie regionálního hornictví a průmyslu a také populární muzeum modelové železnice s výstavou modelů měst i železnice. V 1. polovině 17. století nechali Nosticové přestavět původní tvrz na barokní zámek, který byl v roce 1756 za sedmileté války sídlem hlavního stanu pruského krále Fridricha II. Ještě v roce 1926 byl zámek opraven, ale později zchátral a v roce 1965 byl starý zámek zlikvidován. Nový zámek byl v Trmicích vybudován v letech ve stylu anglické novogotiky. V novém zámku sídlilo do roku 1964 městské muzeum, poté bylo pro havarijní stav uzavřeno a 26

27 zámku hrozil zánik. Po osamostatnění obce Trmice v roce 1994 se podařilo památku rekonstruovat a zpřístupnit ji veřejnosti jako reprezentační kulturní centrum. Zámek je vyjímečným místem pro pořádání koncertů a výstav. Do koncertních sezón jsou zařazovány pravidelně se opakující koncerty v rámci Sasko-českého hudebního festivalu a Festivalu neprofesionálních, komorních a symfonických těles ČR. Kulturní význam programu v zámku Trmice daleko přesahuje Ústecký region a má již trvalé renomé v kulturní veřejnosti celé ČR. Otevírací doba (zámek i muzeum) Celoročně St 13:00-16:30 Ne 10:00-12:00, 13:00-16:30 Až do roku 1994 městské muzeum, uzavřené pro havarijní stav. Rekonstruován po roce 1994, kdy byla obnovena úplná samostatnost obce, a zpřístupněn veřejnosti. Anglický park. Majitel / Uživatel: Město Trmice Expozice: Reprezentační kulturní centrum. Dobové interiéry - mramorový sál s obrazy Aloise Bubáka, zámecké sály s kazetovými stropy. Stálá expozice z historie regionálního průmyslu a hornictví. Muzeum modelové železnice s výstavou modelů. Prohlídka: - samostatně nebo s průvodcem 27