aligátoři mají kulatější čenich než krokodýli 3 4 m až 300 kg lokálně běžný ryby, vodní ptáci, savci L^ USA (jihovýchod)

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "aligátoři mají kulatější čenich než krokodýli 3 4 m až 300 kg lokálně běžný ryby, vodní ptáci, savci L^ USA (jihovýchod)"

Dušan Sedlák
před 7 lety
Počet zobrazení:

2 72 SEVERNÍ AMERIKA ocasní hřeben z kýlnatých šupin aligátoři mají kulatější čenich než krokodýli Aligátor americký Alligator mississippiensis Území výskytu tohoto obávaného predátora je omezeno na mokřady a močály na jihovýchodě USA. Aligátor plave pomocí vlnivých pohybů dlouhého, ze stran zploštělého ocasu. Na souši se pak plazí po břiše, nebo se zvednutým tělem a nohama vytrčenýma do stran kráčí pomalou, kolébavou chůzí. Když se na nohou vztyčí, dokáže uběhnout krátkou vzdálenost rychleji než mnohý člověk. Loví hlavně v noci. Na kořist číhá a v příhodném okamžiku se na ni vrhne. Rozmnožování aligátorů probíhá v dubnu a květnu. Samci v tomto hlasitě období řvou a štěkají, aby upoutali pozornost samic. V srpnu se líhne mlá ďat v hnízdě z hromady tlejících rostlin, které staví samice. Matka naslouchá hlasům mláďat ještě během líhnutí z vajec, pomáhá jim dostat se z hnízda a v tlamě je přenáší do vody. Dospělý aligátor se při své velikosti, síle a silné kůži nemusí bát téměř ničeho, ale mláďatům hrozí nebezpečí od četných predátorů, proto je matka hlídá a chrání až do věku tří let. 3 4 m až 300 kg lokálně běžný ryby, vodní ptáci, savci L^ USA (jihovýchod) SILNÉ ČELISTI Aligátor uchopí kořist silnými čelistmi, vyzbrojenými zhruba 80 kuželovitými zuby. Velké zuby ve spodní čelisti zapadají do jamek v čelisti horní. Kajmanka dravá Chelydra serpentina Areál rozšíření kajmanky dravé je velice rozsáhlý: na sever zasahuje až na území kanadské provincie Alberta, na jih k Mexickému zálivu a několik jedinců bylo pozorováno i ve Skalnatých horách. Jak napovídá její jméno, kajmanka dravá je obávaným predátorem. Na souši si počíná velmi agresivně, byly pozorovány případy, kdy jiné želvě ukousla hlavu, a vůbec se snaží kousat do čehokoliv, co se k ní přiblíží. Starší zvířata mají zpravidla krunýř porostlý řasami, což napomáhá při k maskování, když v záloze číhají na kořist. Dospělí jedinci někdy podnikají dost dlouhé cesty po souši, při kterých mnozí skončí na silnicích pod koly aut. Mláďata se mohou stát kořistí mývalů, skunků, volavek či jiných želv. SILNÉ ČELISTI Díky agresivní povaze a pevnému krunýři se kajmanka dravá dožívá v přírodě až 40 let. štítky jsou olivově zelené, hnědé až černé cm až 16 kg běžná ryby, savci, rostliny L^ Kanada (jih), USA (východ)

3 Nefila kyjonohá 1,25 7,5 cm není známo hmyz FL Nephila clavipes Nefila kyjonohá je největším severoamerickým pavoukem tkajícím sítě, které napíná mezi větvemi stromů a keřů v bažinách a v lesích. Síť utkaná dospělou samicí může být až 1 m široká (bez kotvicích vláken). Vlákna sítě mají zlatavou barvu, ve které se částečně zrcadlí zeleň okolních rostlin, takže síť je hůře viditelná, zejména ve stínu. Naopak síť ozářená sluncem může přitahovat pozornost hmyzu, rozhlížejícího se po barevných květech, například motýlů a včel, a hmyz se pak stává kořistí hladové nefily. USA (jih) a Jižní Amerika ONA VELKÁ, ON MALÝ Samec nefily kyjonohé, blížící se k potenciální partnerce, je mnohonásobně menší než ona.

4 212 AFRIKA chápavá ruka s poloprotistojným palcem Gorila nížinná Gorilla gorilla V minulosti byly gorily často zobrazovány jako agresivní a nebezpeční tvorové. Tuto reputaci měly na svědomí i první filmy o King Kongovi. Ve skutečnosti jsou gorily vysoce inteligentní, mírumilovné a jsou téměř absolutní vegetariáni. Žijí v pralesích v nížinách a kolem mokřadů ve střední a západní Africe. Živí se hlavně zralými plody, rostlinnými výhonky a listy. Silné čelisti s velkými stoličkami jsou přizpůsobeny ke žvýkání rostlinné potravy. Jediní živočichové, které gorila běžně požírá, jsou mravenci a termiti. Neagresivní projevy dominance Rovněž dominantní samci si své vůdčí postavení v tlupě upevňují spíše obřadnými demonstrativními gesty než přímou agresivitou. Do plné síly a velikosti dorůstá samec ve věku 18 let, od kdy se stává samcem stříbrohřbetým, nazývaným tak podle světlé srsti na zádech. Dospělá samice je oproti samci zhruba poloviční. Typická gorilí tlupa sestává z jednoho stříbrohřbetého samce a až 12 dospělých samic s různě starými mláďaty. Pouta mezi členy tlupy jsou velmi silná, mnohé gorily zůstávají v rodné skupině po celý život. Gorila nížinná je ohrožena kácením pralesů, pytláctvím pro maso a také některými lidskými chorobami, například virem ebola. DEMONSTRACE SÍLY Dominantní samec utvrzuje své postavení vzpřímeným postojem, ukazováním dlouhých špičáků, lámáním větví a bušením se pěstmi do hrudi. MLÁĎATA Gorilí mládě je závislé na matce do věku tří až pěti let. Po celou tu dobu ho matka kojí, čímž se gorila řadí k nejdéle kojícím druhům v říši zvířat. NA POCHODU Gorily se přesouvají po zemi. Na cestách za potravou ujdou v průměru 2 km za den. Mláďata se nechávají nosit na zádech nebo na břiše svých matek.

5 KONŽSKÁ PÁNEV 213 podřízený samec má světlejší obličej Mandril rýholící Mandrillus sphinx Mandril žije v početných tlupách na stanovištích, která jsou mozaikou tropického lesa a savany s řídkým stromovým porostem. Zdržuje se na zemi i na stromech, živí se převážně plody a hmyzem, ale loví i drobné obratlovce. V tlupě mandrilů může být několik set (někdy i přes tisíc) dospělých samic a jejich mláďat. Dospělí samci žijí samotářsky s výjimkou období rozmnožování. Velcí a barevní Vzhled mandrila se výrazně liší podle pohlaví: samec má nejen pestrý a rýhovaný obličej a dlouhou žlutou srst na bradě, ale také jeho pohlavní orgány, jejich okolí a zadek hrají všemi barvami modrou, červenou, růžovou a purpurovou. Kromě toho je samec zhruba dvakrát větší než samice, která vedle něho vypadá nenápadně a nezajímavě. Když je samice připravena k páření, její pohlavní orgány zduří a zčervenají cm kg zranitelný plody, drobní živočichové T 1,3 1,7 m kg kriticky ohrožená plody, listí, semena, termiti T Afrika (střední) Gorila nížinná se živí plody více než 100 druhů rostlin. Afrika hustá olivově šedá srst NEZAMĚNITELNÝ OBLIČEJ Dominantní samec mandrila je nejpestřejší ze všech primátů. Středem obličeje se táhne červený pruh a modré tváře jsou zbrázděny hlubokými rýhami. Hrozící samec ukazuje dlouhé špičáky.

7 ANTARKTICKÝ POLOOSTROV rýh na hrdle Plejtvák obrovský Balaenoptera musculus Potravou plejtváka obrovského je drobný, krevetám podobný kril, avšak všechno ostatní na něm je superobří. Toto největší zvíře na planetě je velké přibližně jako dopravní letadlo. Váží dvakrát víc, než kolik vážil největší dinosaurus; jenom jeho jazyk váží 4 tuny. V jeho cévách by mohl člověk klidně plavat, krve má přibližně 10 tun a o krevní oběh se stará srdce o váze až 900 kg. Navzdory své velikosti jsou plejtváci obrovští téměř dokonale hydrodynamičtí. Dlouhé proudnicovité tělo, poháněné silným ocasem, se mořskou vodou pohybuje s minimálním odporem. Cestují buď sami, nebo v malých skupinách, ale příležitostně se jich může sejít až 60 a společně se krmí. Plejtváci obrovští vydávají nejhlasitější volání na celé planetě až 188 decibelů. Řada nízkofrekvenčních zvuků je pod vodou slyšitelná stovky kilometrů daleko. Plískavice pestrá Lagenorhyncus cruciger Plískavice pestrá žije v hlubokých, chladných antarktických a subantarktických vodách. Nejčastěji se vyskytuje ve skupinách po 7 8, nicméně byla pozorována hejna od 60 do 100 jedinců. Stejně jako jiní velcí kytovci plískavice s oblibou doprovázejí lodě a vozí se na vlnách před nimi. I když je toho o jejich chování známo velmi málo, výzkum odhalil, že jejich echolokační signály odhalí kořist na dvakrát větší vzdálenost než u ostatních delfínů. DOBRÝ PLAVEC I SKOKAN Plískavice pestrá plave rychlostí až 22 km/h a pokud plave na čele vlny, často vyskakuje z vody ven. bílá skvrna připomíná přesýpací hodiny 1,4 1,9 m až 94 kg běžná ryby, olihně, korýši Z6 P jih Tichomoří, Atlantiku a Indického oceánu V poslední chvíli Díky své velikosti byli plejtváci obrovští dlouho před člověkem v bezpečí. To se změnilo v polovině 19. století, kdy je po vynálezu harpunového děla začal ohrožovat velrybářský průmysl. Tisíce plejtváků bylo zmasakrováno a i přes globální zákaz lovu v roce 1966 jsou jejich stavy v současnosti o 70 % a možná až o 90 % nižší. Naštěstí se ukazuje, že se stavy plejtváků obrov ských začínají v poslední době opět zvyšovat. Vědci se domnívají, že populace plejtváků dosahuje jedinců. NEJVYŠŠÍ GEJZÍR Při výdechu vzduchu dvěma dýchacími otvory vyfukuje plejtvák obrovský gejzír vysoký 9 12 metrů, což je nejvíc ze všech velryb m t ohrožený kril, klanonožci 6 P Tučňák kroužkový Pygoscelis adeliae Tučňák kroužkový hnízdí na skalách v oblastech bez ledu v koloniích s až páry. Přestože stavbou nových vědeckých základen a vzestupem turismu jsou více rušeni, stále jich u Antarktidy hnízdí více než 2 miliony párů. Jejich peří má zcela mimořádné izolační vlastnosti. bílé kroužky kolem očí oceány mimo Severního ledového cm 4 5,5 kg téměř ohrožený kril, malé ryby ZP cirkumpolárně kolem Antarktidy KRMENÍ NA SMĚNY Oba rodiče se dní střídají v péči o mládě, dokud není připraveno připojit se k ostatním v jeslích.

Podobné dokumenty

Tygr Indický. Samice měří 1,5-2 m bez ocasu a 2,5-3 m s ocasem. Váží 100-200 kg. V kohoutku měří zhruba 75 cm, délka hlavy je 20-30 cm.

Tygr Indický. Samice měří 1,5-2 m bez ocasu a 2,5-3 m s ocasem. Váží 100-200 kg. V kohoutku měří zhruba 75 cm, délka hlavy je 20-30 cm. Marek Hák 25.1.2013 Popis Tygr indický je kočkovitá šelma (Panthera tigris tigris) také zvaný tygr bengálský je nejpočetnější poddruh tygra. Vyskytuje se převážně v okolí ústí řeky Gangy, Indii a Bangladéši.