Řád: ŠELMY (Carnivora)
|
|
- Vladimíra Králová
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Řád: ŠELMY (Carnivora)
2 Čeleď: PSOVITÍ (Canidae)
3 Liška obecná (Vulpes vulpes) obývá celou Evropu, střední a severní Asii a Severní Ameriku a S Afriku běžný druh, stálý výskyt v ČR potvrzen ze 100 % čtverců faunistického mapování zbarvení proměnlivé (základní rezavé s bílou spodinou těla)
4 Liška obecná (Vulpes vulpes) občas se však vyskytují i lišky zbarvené tmavěji (tzv. uhlířky) s šedým až černým břichem bíle zbarvený konec oháňky kvítek pachová žláza na ocase fialka stavba těla a lebky jako u slabšího psa, totéž platí o chrupu v trvalé formě má 42 zubů, mléčný chrup má 28 zubů
5 Liška obecná (Vulpes vulpes) v kohoutku cm váha 4-10 kg kaňkování v lednu a únoru, o jednu lišku se uchází několik lišáků (zápasy) páření většinou uvnitř nory v lese, málokdy na otevřené ploše nory vyhrabávají nebo osídlují nory po jiné zvěři
6 Liška obecná (Vulpes vulpes) mimo období rozmnožování nemusí mít stálý úkryt polehává v houštinách, rákosinách nebo skalách značně přizpůsobivá žije v lesích, hájích, v polní krajině, na březích vod, v lomech, poblíž sídlišť i ve velkoměstech (urbánní populace) soumračná a noční aktivita, na klidných místech i denní hranice loveckého území značí močí a výměšky řitních žláz část roku žije samostatně, obě pohlaví se spojují až počátkem říje v lednu a únoru
7 Liška obecná (Vulpes vulpes) někde se ale lišky drží ve skupinách, kde se množí pouze dominantní samice a podřízené pomáhají při odchovu liščat při kaňkování se ozývají protáhlým štěkotem - skolením samice je plná dnů mláďata se rodí slepá a pokrytá vlnitou šedočernou srstí, prohlédnou asi za 14 dní, 3 týdny jsou závislá na matčině mléce po měsíci vycházejí liščata před noru
8 Liška obecná (Vulpes vulpes) ve 4. měsíci výměna chrupu v nebezpečí je matka přenáší nebo odvádí do jiné nory rodina se rozchází ke konci léta potrava: hraboši, myši, brouci, dešťovky a měkkýši, ovoce při lovu hlodavců požívá zvláštní techniku, tzv. myškování asanační funkce požíráním zdechlin významný predátor drobné zvěře a drobných hospodářských zvířat, přenašeč vztekliny
9 GHFM18I
10 Vlk obecný (Canis lupus) je naší největší psovitou šelmou vyskytoval se v Eurasii a Severní Americe od tunder až k polopouštím dnes v Evropě souvisle pouze od severu Skandinávie přes Finsko a Rusko na Balkán, odděleně na Pyrenejích a v Itálii v Čechách vyhuben v 19.st. v posledních desetiletích návrat na naše území se sousedního Slovenska, Polska a Německa vznik relativně stabilních populací v Beskydech a v severních Čechách, nepravidelný výskyt i na Šumavě
11 V roce 2014 se narodila tři vlčata v bývalém vojenském prostoru Ralsko.
12 Vlk obecný (Canis lupus) drží se hlavně v rozsáhlých lesích vrchovin a hor podobný německému ovčáckému psu, avšak širší, zašpičatělá hlava, kratší trojúhelníkovité uši cm v kohoutku váha od 30 do 50 kg vlčice je menší a lehčí
13 Srst rezavohnědá až šedočerná, pouze spodní část těla a vnitřní strany končetin jsou bělavé.
14 Vlk obecný (Canis lupus) noční aktivita je reakcí na pronásledování člověkem v opuštěných oblastech aktivní ve dne páření v lednu únoru rvačky mezi samci při párování březost jako u psa, dnů v dubnu vrhá 5-6 mláďat (někdy až 12) na těžko dostupných a dobře ukrytých místech
15 Vlk obecný (Canis lupus) vlčata jsou dní slepá, matka je kojí 5-6 týdnů, téměř je neopouští při přechodu na masitou potravu jsou vlčata nejprve krmena natrávenými zbytky ze žaludku rodičů smečky jsou tvořeny převážně rodiči a letošními i loňskými mláďaty výjimečně, např. v krutých zimách při nedostatku potravy, se vytvářejí velké smečky z několika rodin
16 Vlk obecný (Canis lupus) pohlavně dospívá ve 2-3 letech potrava: černá zvěř, ptáci, jelení zvěř, psi, ovce, kozy, skot a koně, sbírají hmyz, drobné hlodavce a zdechliny všeho druhu rostlinná potrava: ovoce, kukuřice a brambory jsou rovněž kanibalisty loví zpravidla v noci a lovecká oblast smeček mívá několik desítek až set km 2 lov vysoce organizovanou nadháňkou
17 Vlk obecný (Canis lupus)
18 Šakal obecný (Canis aureus) rozšíření především v jižní Eurasii a severní Africe v současné době intenzivní šíření do nových oblastí ostrůvkovitě se vyskytuje na jihu Moravy a v červnu 2014 byl střelen i na Novojičínsku preferuje pastviny a pole s vtroušenými lesíky a křovinami, souvislým lesům se vyhýbá obývá i okraje vesnic a měst, kde vyhledává zbytky lidské potravy
19 Šakal má typickou postavu běžce, dlouhé svalnaté končetiny. Tvarem těla podobný vlkovi, velikostí lišce cm v kohoutku, 7-15 kg.
20 Barva srsti většinou žlutá s odstínem zlaté a hnědé barvy - bývá proměnlivá podle ročního období a podle oblasti výskytu.
21 Šakal obecný (Canis aureus) žije většinou v párech nebo samotářsky, někdy se sdružuje do malých smeček velmi plachý a lze ho jen těžko nalézt aktivní v podvečer a v noci silně teritoriální
22 Šakal obecný (Canis aureus) na jaře rodí samice po 63 dnech březosti obvykle 2-9 mláďat v podzemním brlohu o mláďata se starají oba rodiče, samec aktivně donáší potravu a pomáhá vyhrabávat noru potravní oportunista - sbírá hmyz, odpadky, drobné savce, ptáky, plazy, zdechliny, bobule, ovoce
23 Psík mývalovitý (Nyctereutes procyonoides) pochází z JV Asie (usurijská tajga) byl vysazen v západní části dřívějšího SSSR a odtamtud se dostal jednak přes Polsko až k nám, jednak do Finska, Švédska a Rumunska dnes se v ČR vyskytuje všude v nižších a středních polohách(stálý výskyt v ČR potvrzen z 95,2 % čtverců faunistického mapování) všežravec (na podzim převládá rostlinná potrava, v létě a zimě živočišná, na jaře vajíčka ptáků) noční aktivita žije v párech po celý rok nebo ve skupinách s odrůstajícími mláďaty
24 Psík mývalovitý (Nyctereutes procyonoides)
25 Psík mývalovitý (Nyctereutes procyonoides) brloh si vyhrabává nebo osídluje opuštěné nory osídluje údolí vodních toků a lužní lesy loví v noci obývané území ha upadá jako jediný z psovitých šelem do nepravého zimního spánku v kohoutku měří kolem 20 cm hmotnost 4-11 kg na lících tvoří prodloužená srst licousy
26
27 Psík mývalovitý (Nyctereutes procyonoides) samice má 3-4 páry mléčných bradavek páření probíhá v březnu-dubnu a doba březosti trvá 60 až 64 dnů samice vrhá 5-12 mláďat, ta pohlavně dospívají v prvním roce života v případě přemnožení škodí na hnízdech ptáků může se podílet na přenosu vztekliny cenná kožešina
28
29 Čeleď: MEDVÍDKOVITÍ (Procyonidae)
30 Mýval severní (Procyon lotor) nearktický druh S a Střední Ameriky od r v německém Hesensku chovy na farmách pro kožešinu únik do volné přírody nepůvodní druh naší fauny
31 Mýval severní (Procyon lotor) v současnosti 2 oblasti stálého výskytu - na stř. Moravě a v Poohří vč. Doupovských hor šíření v ČR posilováno migrací z Německa a Rakouska přes Krušné hory, Šumavu a jižní Moravu
32 Mýval severní (Procyon lotor) výrazná maska v obličeji nehrbené držení těla srst šedohnědá, ocas příčné pruhovaný (4-7 proužků) tyto znaky jsou důležité pro rozpoznání teoreticky zaměnitelných druhů psíka mývalovitého a jezevce lesního
33 Mýval severní (Procyon lotor) nápadně pohyblivé prsty zvláště na předních končetinách váha: 5-16 kg všežravec, ale převažuje masitá potrava (ryby, žáby, drobní savci a ptáci, raci, hmyz), vejce, ořechy, žaludy, semena a zbytky lidské potravy preference listnatých a smíšených lesů s bohatým podrostem v okolí vod výskyt i na jiných stanovištích včetně okrajových částí sídel a městských parků
34 Mýval severní (Procyon lotor) ve dne se ukrývá převážně v dutinách stromů, skalních puklinách nebo budovách, proniká také do chat nebo do garáží v Kanadě a na severu USA tráví nepříznivé roční období nepravým zimním spánkem, v jižnějších oblastech je aktivní celý rok k páření dochází koncem zimy, březost trvá dní a počet mláďat se pohybuje od 3 do 5; ty se rodí od dubna do června
35 MÝVAL SEVERNÍ (Procyon lotor)
36 MÝVAL SEVERNÍ (Procyon lotor)
37 Čeleď: MEDVĚDOVITÍ (Ursidae)
38 Medvěd hnědý (Ursus arctos) v současnosti pravidelný výskyt pouze v Beskydech obývá především rozsáhlé jehličnaté a smíšené lesní porosty je naší původní zvěří Pyreneje, Skandinávie, Polsko, území bývalé Jugoslávie, Bulharsko, východní Karpaty a Transylvánské Alpy, Sibiř, Malá Asie, severní Persie, Kavkaz
39 Medvěd hnědý (Ursus arctos) proměnlivé zbarvení, od šedohnědého až po černohnědé hmotnost kg silné běhy, zakončené pětiprstými tlapami se silnými drápy
40 Chodidlo holé, otiskuje se do stopy celé.
41 Medvěd hnědý (Ursus arctos) vyvine velkou rychlost, výborně plave a leze vysoko na stromy velmi silný, zaútočí na dobytek a vyvrací či rozbíjí stromy (lákavá potrava) všežravec (zelená tráva, kůra stromů, pupeny, letorosty, lesní plody, včelí med, brouci a mravenčí kukly, mršiny uhynulých zvířat, žaludy, bukvice, kukuřice a švestky větší zvířata loví záměrně jen málokdy (někteří jedinci se však specializují na pastvící se ovce a skot a přepadávají je
42 Medvěd hnědý (Ursus arctos) medvědi žijící u nás se ukládají ke konci listopadu a během prosince k zimnímu klidu definitivně přerušují zimní klid v únoru až březnu různé názory na dobu páření (květen-červenec nebo červenec-srpen) březost trvá 196 dnů utajená březost vlastní vývoj zárodku pouze 8-10 týdnů kladení v lednu až únoru (v zimním doupěti), medvědice vrhá většinou 2, zřídka 3 nebo i více velmi nevyvinutých mláďat
43 Medvěd hnědý (Ursus arctos) mláďata jsou 30 dnů slepá, matka je kojí 3 měsíce pohlavní dospělosti dosahují medvědi kolem 4. roku života, asi do 2 let mívají pod hrdlem bílý pruh
44 Medvěd hnědý (Ursus arctos)
45 Teritoria km 2 značená na stromech strhanou nebo ohryzanou kůrou. Značky bývají ve výšce až 2,5 m, doplněny pachem moči.
46 Řád: SUDOKOPYTNÍCI (Artiodactyla)
47 Charakteristika řádu zvláštní úprava končetin dlouhé nohy se sudým počtem prstů, z nichž obvykle 3. a 4. bývají nejdelší a nejsilnější nesou celou hmotnost těla jsou opatřeny kopyty či kopýtky (vznikla přeměnou drápů) slouží k ochraně prstů při pohybu na tvrdém podkladu 2. a 5. prst zakrňují, posouvají se nahoru nebo do stran, zvířata na ně nenašlapují nebo jen částečně mohou být také zakončeny kopýtky (paspárky) 1. prst zcela vymizel
48 Charakteristika řádu většina sudokopytníků jsou výluční býložravci podle způsobu zpracování potravy se dělí na 2 podřády přežvýkavci (Ruminantia) a nepřežvýkavci (Nonruminantia) přežvýkavci mají složitější stavbu trávicího ústrojí 4 oddíly žaludku potrava se shromažďuje v bachoru, z něhož se v době klidu vrací přes čepec zpět do tlamy po důkladném rozmělnění přechází do knihy vlastní trávení začíná ve slezu a střevě na trávení se podílejí bakterie rozkládající jinak těžko stravitelnou celulózu
49 Charakteristika řádu u přežvýkavců došlo ke zjednodušení chrupu na úkor jeho zesílení vymizely řezáky, zpravidla i špičáky v horní čelisti mohutné stoličky s širokými žvýkacími plochami s podélnými lištami ze skloviny nepřežvýkavci (u nás prasata) mají jednoduchý žaludek a úplný chrup s hrbolkatým povrchem stoliček (všežravý způsob obživy)
50 Charakteristika řádu charakteristickým znakem řádu jsou parohy a rohy parohy jsou kostěné útvary vyrůstající samcům na pučnicových výběžcích kosti čelní a každoročně se obnovují zpočátku je paroh měkký, obalený plstěnou kůží (tzv. lýčím) a po určité době zkostnatí po říji parohy odpadnou přeruší se jejich spojení s pučnicí
51 Charakteristika řádu rohy jsou kožní deriváty tvořené rohovinou, která v několika vrstvách obaluje rohový výrůstek kosti čelní roh postupně dorůstá, je trvalým útvarem rychlost růstu odpovídá mimo jiné i potravním podmínkám a při střídání ročních období vznikají tzv. vruby přibližné určování věku rohy často u obou pohlaví, u samic menší
52 Charakteristika řádu většinou sociálně žijící zvířata velikost stád dána počtem samic a mláďat dospělí samci obvykle samotářští nebo tvoří menší tlupy společenská hierarchie ve stádech, vyplývá z věku i tělesné vyspělosti, je založena na hlavním principu respektování vedoucího samce nebo samice
53 Charakteristika řádu k dorozumívání kromě zrakových a sluchových podnětů slouží i pachové signály i ze žláz mezi kopýtky mláďata kopytníků po narození dokonale vyvinutá, záhy po narození se samostatně pohybují a následují matku poměrně dlouho jsou ale kojena na našem území 1 zástupce nepřežvýkavců a 8 druhů přežvýkavců 2 druhy u nás řadíme mezi vyhubené (pratur, zubr evropský)
54 Pratur Heckův skot
55
56 Řád: Sudokopytníci (Artiodactyla) čeleď: Prasatovití (Suidae) čeleď: Jelenovití (Cervidae) čeleď: Turovití (Bovidae)
57 Čeleď: PRASATOVITÍ (Suidae)
58 Prase divoké (Sus scrofa) samec - kňour, samice - bachyně, mláďata selata je rozšířeno téměř v celé Evropě; chybí jen ve vysokohorských polohách a v klimaticky nepříznivých severních krajích vyskytuje se v teplých a lesnatých částech Asie a v S Africe do 2. světové války byla černá u nás téměř jen oborní zvěří, poté se dostala i do volnosti a díky vysoké reprodukční schopnosti se značně rozmnožila
59 Prase divoké (Sus scrofa) dnes žije prakticky všude od nížin po horní hranici lesa lužní lesy a lesy sousedící s polními kulturami (zejména lesy smíšené a listnaté s příměsí BK a DB) všežravec žaludy, bukvice, kaštany, obiloviny (oves, kukuřice), okopaniny, kořeny bylin, hmyz, obojživelníci, hlodavci, mláďata ptáků, násada, mršiny
60 Místa s bahnisky, kde se kaliští (bahno zaschne na osinách, otírá se o stromy, na nichž vznikají malovánky (otěrky).
61
62 Prase divoké (Sus scrofa) v kohoutku cm velké rozdíly ve váze (někteří dospělí jedinci váží sotva 150 kg, jiní přes 300 kg) zimní srst tmavohnědá až černá; konečky štětin světlejší, v letním období převládá šedohnědá barva, někdy s rezavějšími tóny barevné odchylky nebo skvrny (většinou výsledek zkřížení s domácími prasaty)
63 Prase divoké (Sus scrofa) vrchní strana těla je pokrytá tuhými štětinami, osinami, na konci rozdvojenými (tvoří na hřbetě tzv. hřeben), pod nimi je v zimě hustá vlna letní srst je krátká a téměř bez vlny
64
65 Selata mají na tmavohnědém podkladu světle žluté podélné pruhy (ztrácí se do první podzimní výměny srsti, kdy dorůstají tmavé štětiny).
66 Prase divoké (Sus scrofa) trvalý chrup (44 zubů) je dokončen ve stáří měsíců špičáky kňoura v horní čelisti klektáky, ve spodní čelisti páráky dohromady se nazývají zbraně špičáky bachyně se zvlášť nepojmenovávají souhrnně se nazývají háky
67 Prase divoké (Sus scrofa) žije v různě organizovaných tlupách základem rodu je tlupa vedená silnou bachyní, se kterou chodí její selata a dcery ve věku lončáků počátkem léta se často spojuje několik vodících bachyní do společných velkých tlup odstřelení vodící bachyně počátkem zimy nemá negativní vliv na vývoj selat odstřel vedoucí bachyně je nevhodný, neboť vede k destrukci tlupy a jejímu rozpadu
68 Prase divoké (Sus scrofa) k samičí zvěři se připojují pouze v době chrutí převážně noční zvěř, přes den zalehlá v hustých úkrytech; za potravou vychází až pozdě večer a do zálehů se vrací za rozbřesku nejednotná doba chrutí - hlavní období v listopadu a prosinci, ale bachyně může být oplodněna v kteroukoli jarní nebo letní dobu stejně staří kňouři mezi sebou bojují
69 Potravu získává převážně rytím.
70 Prase divoké (Sus scrofa) chrutí se zpravidla účastní kusy starší jednoho roku, ale výjimkou nejsou ani letošáci, zejména bachyňky (je li narušena věková skladba populace) bachyně bývá březí dní, selata jsou kladena (metána) zejména v březnu počet selat v jednom vrhu se pohybuje od 2 do 10 i více kusů (starší bachyně mívají více selat) bachyně cca 14 dnů pečuje o selata v zálehu vystlaném mechem a suchou travou
71 Prase divoké (Sus scrofa) selata opouštějí s bachyní záleh, ještě asi 2 měsíce jsou kojena po odstavení se s bachyní zdržují do příštího metání, pak je od sebe bachyně odhání tělesně dospívají ve roce, mnohem později, než dosáhnou pohlavní dospělosti (kňourek je pohlavně dospělý v měsíci, bachyňka v měsíci) vytrvalý rychlý běžec, dobře plave v mírném poklusu během noci urazí až 40 km výborný čich a sluch, slabší zrak predátorem prasete je u nás rys a vlk
72
73 Prase divoké (Sus scrofa)
74 Stopa prasete divokého
75 Čeleď: JELENOVITÍ (Cervidae)
76 Srnec obecný (Capreolus capreolus) je naší nejrozšířenější teritoriální spárkatou zvěří nejoblíbenějším stávaništěm jsou stále honitby s dlouhou hranicí tvořenou lesem a poli původní zvěř
77 Srnec obecný (Capreolus capreolus) okusovač spásající především dvouděložné byliny, letorosty, prýty a pupeny teritoriální druh velikost teritoria je dána potravními možnostmi a autoregulační systémy v populaci nedovolí její přemnožení, jako je například možné u jelení zvěře, která je schopna zničit biotop
78 Srnec obecný (Capreolus capreolus) srnci nosí na pučnicích rostoucích z čelní kosti poměrně nízké, málo členěné, ale tvarově velmi proměnlivé paroží tělo není přizpůsobeno k vytrvalému běhu na velké vzdálenosti
79 V létě je tělo kryto kratší, přiléhavou, rezavě červenohnědou srstí.
80 V zimním období je zbarvení méně výrazné, převládá šedohnědá barva.
81 Srst narozených srnčat je žlutohnědá s žlutobílými okrouhlými skvrnami (po měsíci pozvolna mizí a asi ve 2 měsících se ztratí docela).
82 Srnec obecný (Capreolus capreolus) dvakrát do roka mění srst přebarvuje na jaře a na podzim línáním dochází k postupné výměně staré srsti za novou jarní přebarvování probíhá od dubna do června, podzimní v září a v první polovině října (mladá zvěř přebarvuje dříve) váha kg
83 Srnec obecný (Capreolus capreolus) ve vegetačním období spásá dvouděložné byliny, listy a letorosty listnáčů v zimě okusuje letorosty, pupeny, staré listy, maliní, ostružiní celkem spásá okolo 100 druhů, přičemž traviny spásá velmi omezeně denní spotřeba potravy se v závislosti na pohlaví, hmotnosti a roční době, pohybuje od 3,5 do 5,5 kg zelené hmoty
84 Srnec obecný (Capreolus capreolus) odpovídá to relativně malému bachoru, který dosahuje u srnčí zvěře 3-6 litrů v závislosti na roční době, hmotnosti a pohlaví pastevní cyklus ve vegetačním období nejméně 12x denně, v zimním období maximálně 7x denně zjara samci vytloukají paroží a osamostatňují se bekavým hlasem varuje před nebezpečím i soka před vstupem do teritoria hranice teritoria značí výměšky několika typů pachových žláz
85 Srnec obecný (Capreolus capreolus) k vlastní říji dochází v létě a od října do listopadu samci shazují paroží utajená březost týdnů, vlastní vývoj zárodku trvá asi polovinu doby někdy dojde k náhradní říji v listopadu a prosinci klidové stadium odpadá 1-2 mláďata se rodí na přelomu května a června matku následují po dvou týdnech, mateř.mlékem se přikrmují až do zimy pohlavně dospívají ve 2. roce
86
87 Jelen evropský (Cervus elaphus) naše populace se označuje za poddruh jelena západního (C. e. hippelaphus) v minulosti však byli naši původní jeleni téměř vyhubeni, současná populace je hybridním potomstvem více poddruhů (např. jelena karpatského, marala nebo wapiti), kteří byli použiti k opětovnému zazvěřování
88 Jelen evropský (Cervus elaphus) nejpočetnější stavy jelení zvěře v Evropě jsou dnes na území bývalé Jugoslávie, v Bulharsku, Rumunsku, Maďarsku, České republice, Slovenské republice a Polsku je původní středoevropskou zvěří a vyskytuje se již od pradávna na celém našem území nejvhodnějším životním prostředím jsou rozsáhlé komplexy smíšených lesů obklopené pastvinami
89 Jelen evropský (Cervus elaphus) preference listnatých a smíšených lesů s otevřenými plochami (paseky a louky) běžný výskyt i v jehličnatých lesích či v zemědělských oblastech s pěstováním plodin, které poskytují úkryt nejpoč. stavy: Šumava, Krkonoše, Jeseníky Třeboňsko, Písecko, Brdy, Křivoklátsko, lesnaté části jižní Moravy a lužní lesy kolem řek Moravy a Dyje podmínkou je celoroční dostatek vody a příležitost ke kalištění jelení zvěři se říká zvěř vysoká, nebo jenom vysoká (někdy se mluví též o zvěři červené a o zvěři královské nebo ušlechtilé
90 Jelen evropský (Cervus elaphus) přebarvuje dvakrát v roce (zimní, delší, hustší a teplejší srst vyměňuje za kratší, řidší, letní srst a naopak) jarní přebarvování probíhá od konce dubna do začátku června a podzimní přebarvování od září do října (starší zvěř obojího pohlaví ukončuje přebarvování později než mladá zvěř) v letní srsti převládá červenohnědá, v zimní srsti šedohnědá barva (u jelena s tmavou hřívou)
91 Jelen evropský (Cervus elaphus) nejtmavěji bývá zbarven hřbet a vnější strany běhů, nejsvětleji břicho a vnitřní strany běhů váha a výška kolísá (závisí na věku a tělesné vyspělosti zvěře, zda jde o samce či samici, na individuální dispozici jedinců a na lokalitě, z které zvěř pochází) kg
92 Jelen evropský (Cervus elaphus) kolouši mají výrazné bílé skvrny ztrácejí je na podzim při první výměně srsti
93 Jelen evropský (Cervus elaphus) oportunistická potravní strategie: především různé druhy trav a bylin, pupeny, výhonky, semena, listy a kůra dřevin, různé plody a zemědělské plodiny, plodnice hub k úplnému naplnění žaludku potřebuje jelen cca 16 kg a laň 11 kg čerstvé zelené hmoty
94 Jelen evropský (Cervus elaphus) pastevní cyklus je dán kapacitou předžaludků, specializací bakterií a nálevníků a relativně dlouhou dobou zpracování přijaté paše významnou roli hraje též klid v honitbě v letním období se paství nejméně 5x denně, přičemž ranní a večerní periody jsou nejdelší v zimě přibližně 3x denně
95 Jelen evropský (Cervus elaphus) typický stádový druh, kde základ populace tvoří mateřské stádo složené z vedoucí a zároveň vodící laně a jejích několika dcer a vnuček do stáří přibližně 4 let s jejich kolouchy odstřel vedoucí laně je hrubou chybou, která způsobí rozpad rodinného stáda a chaotické chování osiřelých kusů samotářsky žijí nemocné a velmi staré kusy
96 Jelen evropský (Cervus elaphus) říje začíná v polovině září a trvá do poloviny října (počátek a délku ovlivňuje říjnost laní) před říjí jelení zvěř přechází na říjiště (často vzdálená), hlavní jelen svádí říjné laně dohromady a hájí je před soky počet laní u jelena závisí na poměru pohlaví a početnosti zvěře (nejčastěji 2-8)
97 Jelen evropský (Cervus elaphus) říjištím zůstávají laně věrné (nepříliš zarostlé paseky, řídké porosty, volná prostranství) za jasných a chladných nocí se jeleni ozývají troubením říje je rušná, halasná při teplém nebo deštivém počasí je říje tichá jeleni se ozývají zřídka průběh říje závisí i na poměru pohlaví (při větším počtu bývá říje tichá) jeleni pokládají laně podle toho, jak postupně přicházejí do říje
98 Jelen evropský (Cervus elaphus) je-li počet jelenů a laní shodný, obcházejí mladí (2-4letí) jeleni kolem říjiště (boční jeleni ministranti, krejčíci) a jsou od laní odbíjeni hlavním jelenem hl. jelen se během říje téměř nepaství, pouze pije vodu, častěji se kaliští (ztratí i kg) boční jeleni hubnou méně laň je těžká týdnů, koncem května a v červnu klade 1 koloucha, kterého 6-8 týdnů kojí poté začíná přijímat rostlinnou potravu, ale je stále kojen (asi do listopadu)
99 Jelen lesní (Cervus elaphus)
100 Jelen lesní (Cervus elaphus)
101 Stopa jelena lesního
102 Jelenec běloocasý (Odocoileus virginianus) pravlastí je S Amerika vysazen byl na Novém Zélandu, Kubě a různých oblastech Evropy (dobře se aklimatizoval ve Finsku) k nám byl poprvé dovezen v pol. 19.st. na dobříšské panství Colloredo-Mansfeldů do obory Královská Stolice dnes v Brdech, na Jičínsku, Benešovsku, Zlínsku, Prostějovsku aj.
103 Jelenec běloocasý (Odocoileus virginianus) jeho většímu rozšíření u nás pravděpodobně brání potravní konkurence ostatních jelenovitých zdržuje se v lesích, optimální je krajina prostoupená poli a loukami, kam vychází od jara do podzimu za potravou v zimě spíše uvnitř porostů, kde okusuje pupeny, větve, kořeny a sbírá lesní plody
104 Jelenec běloocasý (Odocoileus virginianus) pastevní cyklus - v letním období bere paši přibližně 10x denně a v zimě asi 5x denně jelenci žijí teritoriálním způsobem života podobně jako srnčí zvěř základní jednotkou je mateřské stádo tvořené laní, letošními kolouchy a loňskými laňkami
105 Jelenec běloocasý (Odocoileus virginianus) je útlý, má dlouhý krk a dlouhou hlavu košíčkovitý tvar paroží se 4 i více nahoru směřujícími výsadami v kohoutku měří cm kg
106 Jelenec běloocasý (Odocoileus virginianus) bíle je zbarvena spodní strana dolní čelisti, hrdlo, vnitřní strany běhů, břicho a typická skvrna v dolním koutku slecha v létě jsou stejnoměrně žlutočervení, na hřbetě tmavší, v bocích světlejší
107 Zimní srst je šedohnědá.
108 Při úprku míří kelka kolmo vzhůru a zvětšuje tak podstatně bílou "varovnou" plochu obřitku.
109 Jelenec běloocasý (Odocoileus virginianus) kelka je nahoře tmavohnědá s černým tónem, po stranách a dole jasně bílá hlava tmavší, brada je ozdobena příčným černým páskem mláďata tmavohnědá, bíle nebo žlutobíle skvrnitá říje probíhá převážně v listopadu, někdy ještě v prosinci na rozdíl od většiny jiných jelenovitých bojují spíše symbolicky po vyjasnění sociálního postavení se samci obvykle začnou pastvit
110 Jelenec běloocasý (Odocoileus virginianus) laň je plná týdnů, klade v květnu až v červnu poprvé většinou 1 mládě, později zpravidla 2, někdy i 3 mláďata matka se stará o mláďata pečlivě, kojí je až do pozdního podzimu teritoriální druh, tvoří rodinná stáda, která obývají určitá území (velikost závislá na úživnosti honitby) lze je přirovnat z hlediska způsobu života k naší domácí srnčí zvěři
111
112 Sika (Cervus nippon) u nás sika ve 2 poddruzích sika japonský (C. nippon nippon) a sika Dybowského (C. nippon dybowskii) křížení mezi oběma poddruhy v našich volných honitbách převládá sika japonský dorůstá velikosti slabého jelena lesního zbarvením se podobá daňčí zvěři, zvláště letní srstí
113 JELEN SIKA (Cervus nippon)
114 Sika (Cervus nippon) původně chován pouze v oborách a parcích, ale velmi dobře se aklimatizoval i ve volných honitbách u nás ve volnosti ve 2 hlavních oblastech a) západočeská populace mezi Manětínskem, Touškovem a Teplou, odkud proniká do Krušných hor, Slavkovského a Českého lesa a západního Pošumaví b) populace na Moravě mezi Zábřehem, Litovlí a Svitavami dále se sika v menší míře vyskytuje např. na Českomoravské vrchovině, Mladoboleslavsku, Rakovnicku a Přibramsku
115 Sika (Cervus nippon) v kohoutku měří cm a dlouhý bývá asi 120 cm jelen váží kolem 55 kg a laň kolem 45 kg srst červenohnědá, v létě posetá bílými skvrnami uspořádanými do podélných řad
116 Sika (Cervus nippon) v zimním šatě převládá jednobarevný tmavohnědý až šedohnědý tón, skvrnění nebývá tak výrazné nebo chybí
117 Sika (Cervus nippon) sika má velký bílý obřitek, po stranách a nahoře skoro černě lemovaný hlava a krk jsou jednobarevné a shodují se se základní barvou těla na hřbetě je typický černý pruh sahající až na konec kelky typické pro siku je také bílé zbarvení horního a spodního pysku, které se jasně odráží od černé špičky větrníku bílý je také spodek kelky
118 Sika (Cervus nippon) jednoduché paroží zpravidla po 4 výsadách menší sika japonský má paroží s max. 4 výsadami větší sika Dybowského má paroží s více výsadami, někdy vytváří i korunu zhruba v 10 měsících začínají samcům růst první nevětvené parohy v místech společného výskytu se také kříží s jelenem lesním nenáročný druh, přizpůsobí se různým podmínkám listnaté lesy parkového typu do 500 m n.m., ale žije i v jehličnatých lesích vrchovin a hor
119 Sika (Cervus nippon) doba říje, za které se jeleni ozývají dlouhým a dosti pronikavým pískáním, probíhá ke konci října až v listopadu jelen se páří se 3-4 laněmi laně jsou plné týdnů a kladou převážně v květnu a červnu po jednom kolouchu, vzácně dvou matka kojí koloucha 3-4 měsíce zvěř poměrně skromná, v pastvě nevybíravá, patří do skupiny tzv. spásačů trav s vysokým obsahem hrubé vlákniny, pastevní cyklus ve vegetační době nejméně 4x denně a v zimním období přibližně 2x denně
120 Poškozování jehličnatých monokultur je nouzovým pokrýváním potřebného objemu hrubé vlákniny v potravě v důsledku znemožnění pravidelné pastvy na travních porostech.
121 JELEN SIKA (Cervus nippon)
122
123 Los (Alces alces) oblast výskytu začíná v Polsku a zabírá území všech evropských severských zemí, území Sibiře a lesnaté části Asie u nás na Jindřichohradecku, okolí Lipna a Nymbursku náš největší savec v dospělosti velikosti koně samci jsou v kohoutku vysocí cm a váží kg samice jsou vysoké cm a jejich váha se pohybuje od 275 do 375 kg široká a roztažitelná kopyta umožňují pohyb v bažinatém terénu
124 Los (Alces alces) zbarvení tmavohnědé, šedé až černé se světlou lysinou na hlavě a bělošedými končetinami parohy dospělého losa mohou mít buď bidlovitý, nebo lopatovitý charakter u bidlovitého typu vyrůstají z krátké lodyhy dlouhé prsty, kdežto u lopatovitého typu paroží vyrůstá z lodyhy lopata trojúhelníkového tvaru a z ní teprve vyrůstají výčnělky prsty nejvhodnější životní prostředí losů jsou rozsáhlé lesy prostoupené jezery, rašeliništi a močály v nížinách a pahorkatinách pohybuje se rychle a je velmi vytrvalý
125 U nás žijící losi mívají bidlovitý tvar paroží.
126 Los (Alces alces) s výjimkou samic s mláďaty vede přes léto samotářský způsob života na podzim se spojuje do stád od 3 do 10 zvířat koncem léta a na podzim podniká až stokilometrové potulky okusovač - měkké listnáče listy, výhonky, větve, kůra vodní a vlhkomilné rostliny (hledá je i pod vodou) denní spotřeba potravy kg pastevní cyklus v letním období se paství asi 10x denně a v zimě přibližně 5x denně
127 Los (Alces alces) říje losů dle geografické polohy od srpna do října trvá asi 4 týdny samci svádějí o samice urputné souboje a vydávají se za nimi na dlouhé cesty losice je březí týdnů a ke konci dubna nebo na začátku května vrhá mláďata poprvé pouze 1, v dalších vrzích zpravidla 2 losíčata losíče po narození váží kg, ale již za půl roku okolo 100 kg plné výšky dosahují až v 6. roce života ve stáří 2,5 roku jsou losi pohlavně dospělí
128 LOS EVROPSKÝ (Alces alces)
129 LOS EVROPSKÝ (Alces alces)
130
131 Daněk evropský (Dama dama) pochází zřejmě z V Středomoří a Malé Asie vysazováním se rozšířil v Evropě, J Africe, Austrálii, na Novém Zélandu a v S a J Americe ve střední Evropě však není novým druhem, vyskytoval se zde již v teplejších meziledových obdobích pleistocénu první zprávy o jeho chovu v ČR již z poloviny 15.st. z Vyškovska dnes se krom obor vyskytuje ve volnosti např. na Domažlicku, Příbramsku, Českolipsku, Kroměřížsku, Olomoucku, Opavsku a Jindřichohradecku
132 Daněk evropský (Dama dama) menší než jelen lesní rozvětvené lopatovité paroží v létě červenohnědý s tmavším hřbetním pruhem a bílým skvrněním nažloutlý obřitek je černě lemovaný
133 Daněk evropský (Dama dama) v zimním šedohnědém zbarvení nebývá skvrnění tak výrazné
134 Daněk evropský (Dama dama) listnaté a smíšené lesy s bohatším keřovým podrostem a s prostoupenými poli a loukami většinou do 500 m n.m. přes den v houštinách, paství se se setměním v nerušených oblastech i denní aktivita patří sice do skupiny tzv. potravních oportunistů, ale při braní paše preferuje trávy před listím a letorosty (spásá asi 60 druhů trav) dále se živí listy keřů a stromů, kapradinami, mechy, houbami, v zimě též jehličím. ve vegetační době se pase minimálně 5x za den a v zimním období zhruba 3x
135 Daněk evropský (Dama dama) nevyhledává kaliště, místo bahnité lázně vyhrabává mělké prašné dolíky v suché zemi během roku žijí odděleně stáda holé zvěře složená z vodících daněl, včetně špičáků, vedená vedoucí a současně vodící danělou dále jsou v populaci početná stáda mladých daňků a menší stáda daňků starších samci shazují parohy v dubnu-květnu a nové jim narůstají koncem srpna a v září
136 Daněk evropský (Dama dama) říje vrcholí na přelomu října a listopadu, doprovází ji méně nápadné troubení samců březost dní většinou 1 mládě v červnu 6-9 měsíců saje mateřské mléko pohlavně dospívá ve 2. roce života v téže době také mladí samci poprvé vytloukají paroží jednoduché stavby náznak lopatovitého zakončení až ve 3. roce života
137 Daněk skvrnitý (Dama dama)
138
139 Daněk skvrnitý (Dama dama)
140 Čeleď: TUROVITÍ (Bovidae)
141 Kamzík horský (Rupicapra rupicapra) u nás nepůvodní druh horská zvěř ve střední Evropě žije v Alpách, menší forma kamzíka v Karpatech (Rumunsko - nejsilnější trofeje na světě), na Balkáně, na Kavkaze a v Malé Asii zajímavý je výskyt kamzíka horského na Novém Zélandě, který se zde aklimatizoval v ČR a na Slovensku se vyskytuje ve 3 hlavních oblastech, ve Vysokých Tatrách (zde je nejpočetnější, původní zvěří), v Jeseníkách a u České Kamenice
142 Letní zbarvení červenohnědé, od hlavy až po kořen kelky se táhne tmavohnědý až černý pruh.
143 V zimě hnědočerné až černé zbarvení se světlým břichem.
144 Obličejová část a hrdlo plavé, od boltců se táhnou přes světla k větrníku 2 tmavé pruhy.
145 Kamzík horský (Rupicapra rupicapra) kamzíci i kamzice mají na vysokých kostěných násadcích tmavohnědé až černé rohy, nazývané kamzičími růžky (10-20 cm dlouhé) pohlavní dvojtvárnost není ve velikosti ani zbarvení výrazná, pouze kamzice mají menší a méně zahnuté růžky pravým životním prostředím jsou horské louky a skalnaté terény (u nás Hrubý Jeseník) v nižších polohách se přizpůsobili i k životu v lesním prostředí (Lužické hory)
146 Kamzík horský (Rupicapra rupicapra) společenská zvěř, tvoří početné tlupy skládající se z kamzic, mláďat a mladých kamzíků do věku 2-3 let (až 30 jedinců) stáda vodí stará zkušená kamzice staří samci žijí mimo období říje individuálně nebo v malých skupinách ostražitá zvěř, v případě nebezpečí se kamzík ozývá ostrým hvizdem (vzniká vyfouknutím vzduchu nozdrami) a dupe běhy
147 Kamzík horský (Rupicapra rupicapra) převážně denní aktivita potrava: přízemní druhy rostlin, letorosty, v zimě suché trávy, lišejníky, jehličí v letním období se paství přibližně 8x denně a v zimě zhruba 4x říje v listopadu a na začátku prosince, k tlupám přicházejí staří samci, odhánějí mladší kamzíky, svádějí souboje v době rozmnožování jsou v plné činnosti pachové žlázy (fíky) umístěné u obou pohlaví na hlavě za růžky
148 Kamzík horský (Rupicapra rupicapra) kamzice kladou zhruba po 6 měsících, v květnu, někdy i v červnu, 1-2 kamzíčata (výjimečně až 3) mláďata jsou porostlá hustou, vlnitou, plavě červenou srstí, jsou schopna brzy po vykladení doprovázet matku v obtížném horském terénu rychle rostou, ve třetím měsíci jim začínají růst růžky; tělesný růst ukončují ve 3. roce života stáří zvěře se nejpřesněji určuje podle ročních vrubů na růžcích, ohraničujících každoroční přírůstky (do 5 let jsou přírůstky zřetelné, později často splývají)
149 V žaludcích některých kamzíků (a jiných turovitých) lze najít tzv. bezoárové kameny.
150 Kamzík horský (Rupicapra rupicapra) kromě kamzičích růžků je velmi ceněnou trofejí kamzičí vous kamzičí vous je dlouhá vlasová srst vyrůstající na hřbetě zvěře až 20 cm dlouhá nepochází tedy z brady pouze v zimním šatě obou pohlaví (samci ji mají delší)
151 Kamzík horský (Rupicapra rupicapra)
152 Muflon (Ovis musimon) původní oblast výskytu ve Středomoří s přispěním člověka se dostal do různých částí světa od 18.st. byl vysazován v Evropě (Německo, Francie, Rakousko, Slovensko, Maďarsko, Bulharsko), JZ Asii, Americe, Havaji a dalších ostrovech uvádí se, že v Čechách poprvé chován v 50.letech 19.st. v oboře u Hluboké nad Vltavou současný výskyt ostrůvkovitý po celém území (SZ, Z a J Čechy, Orlické hory, Hrubý Jeseník, Českomoravská vrchovina, S Morava, Slezsko)
153 Samci nosí mohutné, srpovitě zahnuté rohy, cm dlouhé.
154 Samice jsou většinou bez rohů nebo mají vzácněji krátké růžky.
155 Muflon (Ovis musimon) letní krátká srst rezavohnědá, v zimě zhoustne a je hnědočerná až černá s bílou kresbou na hlavě a žlutobílým spodkem těla u samců se objevují i velké světlé skvrny na bocích sedlo
156 Muflon (Ovis musimon) listnaté a smíšené lesy s kamenitým podkladem pahorkatiny a podhůří vyhýbá se vlhkým a podmáčeným terénům s měkkou půdou neumožňuje obrušování kopýtek od jara do podzimu tvoří oddělené tlupy podle pohlaví do jedinců tlupu samic s mláďaty vede stará samice (i v zimě, kdy se někdy připojují i dospělí samci) stáda se pohybují po stálých ochozech, bývají věrná stanovištím
157 Muflon (Ovis musimon) potrava: rostliny, listy, letorosty, plody, kůra rozeklaným horním pyskem spásá vegetaci těsně u země (jako všechny ovce) v letním období se paství nejméně 3x denně, přičemž ranní a večerní pastevní perioda je nejdelší díky dlouhé době trávení a průchodu potravy zažívacím traktem se muflon v noci nepase denní dávku potravy u běžného muflona pokryje přibližně 5 15 kg zelené hmoty v zimě se většinou pase 2-3x denně kratší dobu
158 Muflon (Ovis musimon) ostražitý, před nebezpečím varuje ostrým hvízdnutím nebo zasyknutím říje od října do prosince, samice se jí zúčastňují již ve 2. roce života březost dní, v březnu-květnu se rodí obvykle 1 mládě (vzácně dvojčata) muflončata začínají přijímat zelenou potravu již po 2 týdnech od narození, ale mateřské mléko sají téměř půl roku
159 Koza bezoárová (Capra aegagrus) u nás nepůvodní druh je předkem kozy domácí byla vysazena v roce 1953 na návrh doc. Kostroně na Pálavu
160 Koza bezoárová (Capra aegagrus) důvodem pro jejich vysazení do naší přírody byla nejen jejich exotičnost, ale především skutečnost, že na ostrově Kréta, kde se vyskytovaly původně, byly existenčně ohroženy od roku 1994 stádo převezeno do obory Vřísek u České Lípy
161 Paovce hřivnatá (Ammotragus lervia) v Evropě žije malá introdukovaná populace pouze ve Španělsku do naší přírody se dostala únikem několika jedinců z plzeňské zoologické zahrady v roce 1976
162 Paovce hřivnatá (Ammotragus lervia) zdivočela a v přírodě se i rozmnožovala koncem 20. století čítala populace asi 50 jedinců, v současné době je vyhubená
163 Paovce hřivnatá (Ammotragus lervia) preferuje zejména svažité terény se skalními útvary žije v menších skupinách, staří samci jsou většinou samotáři k říji dochází především v prosinci samice je plná týdnů a rodí 1-2 mláďata, která 6 měsíců kojí potrava podobná jako u muflona
Savci 3. Arnošt Krška
Savci 3 Arnošt Krška 1 podřád: Fissipedia - pozemní šelmy největší špičáky, sekodontní úplný chrup trháky (v dolní čelisti 1. stolička, v horní čelisti poslední praemolár) mohutná lebka prstochodci (kromě
VíceŘád: Sudokopytníci (Artiodactyla)
Řád: Sudokopytníci (Artiodactyla) Řád: Sudokopytníci (Artiodactyla) zvláštní úprava končetin dlouhé nohy se sudým počtem prstů, z nichž obvykle 3. a 4. bývají nejdelší a nejsilnější nesou celou hmotnost
VíceSUDOKOPYTNÍCI. našlapují na 2 prostřední prsty, zbylé 2 menší jsou výš prsty kryté kopýtky (paznehty) býložraví
SUDOKOPYTNÍCI našlapují na 2 prostřední prsty, zbylé 2 menší jsou výš prsty kryté kopýtky (paznehty) býložraví Dělení: Nepřežvýkaví Přežvýkavci: a) Jelenovití b) Turovití c) Žirafy Velbloudi srovnání končetiny
VíceJelen žije většinou ve vysokých lesích
( animace kliknutím na objekt ) Lesní zvěř ( prezentace s výkladem) je těžké ji spatřit, protože je velmi plachá ve dne se ukrývá vychází brzy zrána a večer ( za soumraku ) Jelen žije většinou ve vysokých
VíceSudokopytníci přežvýkaví - jelenovití
Sudokopytníci přežvýkaví - jelenovití Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová Datum (období) tvorby: 2. 10. 2012 Ročník: osmý Vzdělávací oblast: přírodopis Anotace: Žáci se seznámí se sudokopytníky, kteří mají na
VíceVýukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3149 Šablona: V/2 č. materiálu: VY_52_INOVACE_006 Jméno autora: Irena Prexlová Třída/ročník: IV.(4.)
VícePřírodověda - 4. ročník VY_12_INOVACE 02Šti/ČIG/19
Základní škola a Mateřská škola Vrbovec 671 24 Vrbovec 143, tel. 515230171, IČO 750038, E mail: zs.vrbovec@zn.orgman.cz SVĚT POZNÁNÍ Číslo projektu CZ.1 07/1.4. 00/21. 1205 Přírodověda - 4. ročník VY_12_INOVACE
VíceEKOLOGICKÝ PŘÍRODOPIS. Ročník: 6. Téma: Ročník: SAVCI 6. - SUDOKOPYTNÍCI. Autor: Mgr. Martina Kopecká
Základní škola Jindřicha Matiegky Mělník, příspěvková organizace Pražská 2817, 276 01 Mělník www.zsjm-me.cz tel.: 315 623 015 EKOLOGICKÝ PŘÍRODOPIS EKOLOGICKÝ Tematický celek: PŘÍRODOPIS LES Tématický
VíceChov kamzíka horského (Rupicapra rupicapra)
Chov kamzíka horského (Rupicapra rupicapra) Obsah Chov kamzíka horského (Rupicapra rupicapra)... 1 Obsah... 1 Historie... 1 Zoologické zařazení... 2 Rozšíření... 2 Legislativa... 3 Zoologie... 4 Ekologie...
Vícejsou poměrně početný řád třídy ptáků obsahujícím více než 200 druhů jsou to většinou samostatně žijící noční živočichové, kteří se živí malými savci,
Sovy jsou poměrně početný řád třídy ptáků obsahujícím více než 200 druhů jsou to většinou samostatně žijící noční živočichové, kteří se živí malými savci, hmyzem a jinými druhy ptáků, některé, např. ketupy,
VíceSavci 3 šelmy (Carnivora) lichokopytníci (Perissodactyla) sudokopytníci (Cetartiodactyla)
MODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE CZ.1.07/2.2.00/15.0204 Fylogeneze a diverzita obratlovců cvičení Savci 3 šelmy (Carnivora) lichokopytníci (Perissodactyla) sudokopytníci (Cetartiodactyla)
VíceEKOLOGICKÝ PŘÍRODOPIS. Ročník: 6. Autor: Mgr. Martina Kopecká
Základní škola Jindřicha Matiegky Mělník, příspěvková organizace Pražská 2817, 276 01 Mělník www.zsjm-me.cz tel.: 315 623 015 EKOLOGICKÝ PŘÍRODOPIS EKOLOGICKÝ Tematický celek: PŘÍRODOPIS LES Tématický
VíceMírný pás. Stepi Listnaté a smíšené lesy Jehličnaté lesy (tajgy)
Mírný pás Stepi Listnaté a smíšené lesy Jehličnaté lesy (tajgy) Podnebí Střídání čtyř ročních období Mírný pás Stepi ROSTLINY Stepi Pšenice Duté stéblo s kolénky. Plod obilka s výraznou rýhou. Kukuřice
VíceMEDVĚDOVITÍ Mgr. Jaroslav Víšek II. pololetí 2011/2012 Přírodopis 7. ročník Základní škola, Chrudim, Dr. Peška 768
; MEDVĚDOVITÍ Mgr. Jaroslav Víšek II. pololetí 2011/2012 Přírodopis 7. ročník Základní škola, Chrudim, Dr. Peška 768 charakteristika čeledi: - největší žijící šelmy s mohutnou hlavou a zakrnělým ocasem
VíceVY_12_INOVACE_05_SRNEC_A_JELEN. Časová dotace: 45 min Datum ověření:
Kód materiálu: Název materiálu: VY_12_INOVACE_05_SRNEC_A_JELEN Srnec a jelen Předmět: Člověk a jeho svět Ročník: 4. Časová dotace: 45 min Datum ověření: 23. 3. 2012 Jméno autora: Klíčová slova: Výchovné
VíceŘád: Zajíci (Lagomorpha) Čeleď: Zajícovití (Leporidae)
Řád: Zajíci (Lagomorpha) Čeleď: Zajícovití (Leporidae) Zajíc polní (Lepus europaeus) čeleď: ZAJÍCOVITÍ (Leporidae) obývá téměř celou Evropu; na severu se vyskytuje až v jižní Skandinávii, má tendenci pronikat
VíceSpeciální ZŠ a MŠ Adresa
Subjekt Speciální ZŠ a MŠ Adresa U Červeného kostela 110, 415 01 TEPLICE Číslo op. programu CZ. 1. 07 Název op. programu OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost Číslo výzvy 21 Název výzvy Žádost o fin. podporu
VíceNázev projektu: ŠKOLA 21 - rozvoj ICT kompetencí na ZŠ Kaznějov
Název projektu: ŠKOLA 21 - rozvoj ICT kompetencí na ZŠ Kaznějov reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3428 DUM: VY_32_INOVACE_4/56 jméno autora DUM: Tomáš Korelus datum (období), ve kterém byl DUM vytvořen
VíceTygr Indický. Samice měří 1,5-2 m bez ocasu a 2,5-3 m s ocasem. Váží 100-200 kg. V kohoutku měří zhruba 75 cm, délka hlavy je 20-30 cm.
Marek Hák 25.1.2013 Popis Tygr indický je kočkovitá šelma (Panthera tigris tigris) také zvaný tygr bengálský je nejpočetnější poddruh tygra. Vyskytuje se převážně v okolí ústí řeky Gangy, Indii a Bangladéši.
VíceÚkol č. 1 hra na schůzku za bonusovou kartu:
Úkol č. 1 hra na schůzku za bonusovou kartu: Níže jsou uvedeny charakteristiky 11 zvířat volně žijících v ČR. Vaším úkolem je přiřadit ke každému zvířeti 3 charakteristiky. Řešení je uvedeno dole na této
VíceŘád: ZAJÍCI (Lagomorpha) Čeleď: ZAJÍCOVITÍ (Leporidae)
Řád: ZAJÍCI (Lagomorpha) Čeleď: ZAJÍCOVITÍ (Leporidae) Zajíc polní (Lepus europaeus) u nás se vyskytuje téměř všude, nesetkáme se s ním jen v honitbách ležících výše než 1 500 m n. m. a v rozsáhlých lesních
VíceZákladní škola a Mateřská škola G. A. Lindnera Rožďalovice Sudokopytníci na Rožďalovicku
Základní škola a Mateřská škola G. A. Lindnera Rožďalovice Sudokopytníci na Rožďalovicku Jméno a příjmení: Filip Kapal Třída: 9. A Školní rok: 2015/16 Garant/konzultant: Jiří Rejsek Datum odevzdání: 18.
VíceMedvěd hnědý Rozšíření
Medvěd hnědý Naše největší šelma se zavalitým tělem, krátkým ocasem, malýma očima i ušima, silnýma nohama se širokými pětiprstými tlapami a hustou, místy 8-12 cm dlouhou srstí. Ve zbarvení bývá proměnlivý
VíceŠELMY. většinou loví živou kořist (predátoři) pružné a svalnaté tělo, rychlí a mrštní. dobrý sluch, čich, zrak i hmat
ŠELMY většinou loví živou kořist (predátoři) pružné a svalnaté tělo, rychlí a mrštní dobrý sluch, čich, zrak i hmat mají dlouhé špičáky a tzv. trháky (poslední třenový zub v horní čelisti a první stolička
VíceProjekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA KVALITY Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/ EU PENÍZE ŠKOLÁM
ZÁKLADNÍ ŠKOLA OLOMOUC příspěvková organizace MOZARTOVA 48, 779 00 OLOMOUC tel.: 585 427 142, 775 116 442; fax: 585 422 713 email: kundrum@centrum.cz; www.zs-mozartova.cz Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA
VíceVýukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost
Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:
VícePracovní list k projektovému dni - beseda s myslivcem + příloha (fotodokumentace) PD 01/02
Pracovní list k projektovému dni - beseda s myslivcem + příloha (fotodokumentace) PD 01/02 Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Tematický okruh: Cílová skupina: Klíčová slova: Očekávaný výstup: Člověk a
VícePstruh obecný velikost cm. Kapr obecný velikost cm
Kapr obecný velikost 30-70 cm Pstruh obecný velikost 40-100 cm Kapr se za potravou vydává po setmění a je všežravec. Pojídá měkkýše a rostlinnou potravu, kterou nabírá svými vychlípitelnými ústy z bahna
VíceSudokopytníci přežvýkaví - turovití
Sudokopytníci přežvýkaví - turovití Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová Datum (období) tvorby: 19. 10. 2012 Ročník: osmý Vzdělávací oblast: přírodopis Anotace: Žáci se seznámí s nejbohatší skupinou přežvýkavých
VíceCZ.1.07/1.4.00/
CZ.1.07/1.4.00/21.3811 METODIKA: Výkladová prezentace na kliknutí Soutěž v poznávání zvířat LESNÍ ŽIVOČICHOVÉ VEVERKA OBECNÁ hlodavec ocas rovnováha při lezení, drápy pomáhají při lezení střapce chlupů
VícePéče o zvěř I. Ing. Zdeněk Vala, Ph.D.
Péče o zvěř I. Ing. Zdeněk Vala, Ph.D. Chov a ochrana zvěře zákon o myslivosti č. 449/2001 Sb. vyhláška 491/2002 Sb. o způsobu stanovení minimálních a normovaných stavů zvěře a o zařazování honiteb nebo
VíceVýukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost
Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:
VíceŘád: Měkkozobí (Columbiformes) Čeleď: Holubovití (Columbidae)
Řád: Měkkozobí (Columbiformes) Čeleď: Holubovití (Columbidae) COLUMBIFORMES - MĚKKOZOBÍ zobák zrohovatělý pouze na špičce, báze je měkká a krytá na horní čelisti kožovitým ozobím COLUMBIFORMES - MĚKKOZOBÍ
VíceVýukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost
Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:
VíceCHOV ZVĚŘE. Zvěř srstnatá. TŘÍDA SAVCI (Mammalia)
Modul č. 4 MYSLIVOST Téma 5: Chov zvěře Střední lesnická škola Hranice, Jurikova 588, 75301 Hranice Autor modulu: Ing. Lukáš Kandler CHOV ZVĚŘE Zvěř srstnatá TŘÍDA SAVCI (Mammalia) Probírané druhy patří
VíceMalé a ještě ne zcela osrstěné mládě klokana dama, v této době ještě samo neopouští vak samice
Malé a ještě ne zcela osrstěné mládě klokana dama, v této době ještě samo neopouští vak samice Klokan dama obývá pobřežní oblasti v jižní a západní Austrálii, žije i na některých okolních ostrovech. Patří
VícePřed dvěma tisíci lety zabíraly lesy většinu Evropy, Ameriky a Asie, ale značnáčást z nich byla vykácena. Dnes lesy pokrývají asi jednu třetinu
Před dvěma tisíci lety zabíraly lesy většinu Evropy, Ameriky a Asie, ale značnáčást z nich byla vykácena. Dnes lesy pokrývají asi jednu třetinu zemského povrchu. Hlavní příčinou odlesňování je po staletí
VíceEU PENÍZE ŠKOLÁM Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost
ZÁKLADNÍ ŠKOLA OLOMOUC příspěvková organizace MOZARTOVA 48, 779 00 OLOMOUC tel.: 585 427 142, 775 116 442; fax: 585 422 713 e-mail: kundrum@centrum.cz; www.zs-mozartova.cz Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA
VíceNA LOUCE živočichové- obratlovci
NA LOUCE živočichové- obratlovci Většina obratlovců žijících na louce dokonale splývá s okolím. Stačí, aby se přikrčili k zemi a znehybněli a uniknou pozornosti i nejbystřejších nepřátel. Jsou obvykle
VíceVÍTEJTE V BÁJEČNÉM SVĚTĚ ZVÍŘAT ZVÍŘATA JSOU VŠUDE KOLEM NÁS!
VÍTEJTE V BÁJEČNÉM SVĚTĚ ZVÍŘAT ZVÍŘATA JSOU VŠUDE KOLEM NÁS! Zvířata žijí na souši, ve vzduchu i ve vodě. Chodí, plazí se, běhají, skáčou, létají a plavou, ať je den, nebo noc. SAVCI Na planetě žije více
VíceŠelmy kunovité. Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová. Datum (období) tvorby: 7. 9. 2012. Ročník: osmý. Vzdělávací oblast: přírodopis
Šelmy kunovité Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová Datum (období) tvorby: 7. 9. 2012 Ročník: osmý Vzdělávací oblast: přírodopis Anotace: Žáci se seznámí s velmi početnou čeledí kunovitých z řádu šelem. Kunovití
VíceSpeciální ZŠ a MŠ Adresa
Subjekt Speciální ZŠ a MŠ Adresa U Červeného kostela 110, 415 01 TEPLICE Číslo op. programu CZ. 1. 07 Název op. programu OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost Číslo výzvy 21 Název výzvy Žádost o fin. podporu
VíceŠELMY. většinou loví živou kořist (predátoři) pružné a svalnaté tělo, rychlí a mrštní. dobrý sluch, čich, zrak i hmat
ŠELMY většinou loví živou kořist (predátoři) pružné a svalnaté tělo, rychlí a mrštní dobrý sluch, čich, zrak i hmat mají dlouhé špičáky a tzv. trháky (poslední třenový zub v horní čelisti a první stolička
VíceATLAS POŠKOZENÍ POLNÍCH PLODIN - SAVCI
ATLAS POŠKOZENÍ POLNÍCH PLODIN - SAVCI PŮVODCI A DRUHY POŠKOZENÍ ZEMĚDĚLSKÝCH PLODIN - SAVCI Příloha závěrečné zprávy projektu NAZV č. QF4192 Metodika hodnocení škod působených zvěří na polních plodinách
VíceDYNAMIKA SKLADBY LOVU ZVĚŘE
IV. DYNAMIKA SKLADBY LOVU ZVĚŘE Kapitola analyzuje myslivecké hospodaření v členění podle kategorií samčí, samičí a mladá zvěř. Porovnání ČR a OK je ve dvou rovinách: První dva grafy znázorňují vykázaný
VíceGepard štíhlý. Hmotnost: 38 43 kg Délka: 110 150 cm + 65 90 ocas Výška: 70 94 cm
KOČKOVITÉ ŠELMY Gepard štíhlý Hmotnost: 38 43 kg Délka: 110 150 cm + 65 90 ocas Výška: 70 94 cm Gepard je nejrychlejší suchozemské zvíře. Může běžet rychlostí přes 110 km/h. Krátkodobě dokonce až 130km/h.
VíceŘád: ŠELMY (Carnivora)
Řád: ŠELMY (Carnivora) ŠELMY (CARNIVORA) většina šelem přizpůsobena k chytání živé kořisti výborné smysly zrak umožňuje vidění i za zhoršených světelných podmínek (zvláštní vrstva barviva za oční sítnicí
VíceGepard. Popis. Rozmnožování
Martinů Lenka 16.1.2011 Popis Gepard štíhlý (Acinonyx jubatus) je kočkovitá šelma, proslulá jako nejrychlejší suchozemské zvíře. Na krátké vzdálenosti může běžet rychlostí přes 100 km/h Hmotnost: 38-43
VíceZměny v dobách lovu zvěře 2016
Změny v dobách lovu zvěře 2016 RNDr. Jiří ZBOŘIL, člen Myslivecké rady ČMMJ Od 1.1.2016 bude účinná vyhláška o době lovu jednotlivých druhů zvěře a o bližších podmínkách provádění lovu č. 343/2015. Původní
VíceOPAKOVÁNÍ SAVCI,PTÁCI
OPAKOVÁNÍ SAVCI,PTÁCI Materiál vznikl v rámci projektu Škola pro život č.proj. CZ.1.07/1.4.00/21.2165 Vypracovala: Soňa Koukalová ZŠ a MŠ Mladoňovice 20.6.2011 Anotace Materiál je zaměřený na zopakování
VíceVY_52_INOVACE_ / Savci přehled hlavních skupin Přehled hlavních skupin savců
1/5 5.2.02.20 Přehled hlavních skupin savců Cíl seznámit se s hlavními skupinami savců - znát zástupce skupin - odvodit jejich místo a způsob života - chápat rozdíl v jejich vývinu - popsat jejich přizpůsobení
VíceEKOLOGICKÝ PŘÍRODOPIS. Ročník: 6. Téma: Ročník: HMYZOŽRAVCI, 6. LETOUNI, HLODAVCI. Autor: Mgr. Martina Kopecká
Základní škola Jindřicha Matiegky Mělník, příspěvková organizace Pražská 2817, 276 01 Mělník www.zsjm-me.cz tel.: 315 623 015 EKOLOGICKÝ PŘÍRODOPIS EKOLOGICKÝ Tematický celek: PŘÍRODOPIS LES Tématický
VíceOdhad věku živé zvěře. Ing. Zdeněk Vala, Ph.D.
Odhad věku živé zvěře Ing. Zdeněk Vala, Ph.D. Posláním člověka od pravěku bylo a zůstává lovit, ne vraždit. Jen volové si to pletou! (Jan Werich) Věk u zvěře: 1) biologický 2) průměrný 3) kulminační Dospělost:
VíceHlodavci. Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová. Datum (období) tvorby: Ročník: osmý. Vzdělávací oblast: přírodopis
Hlodavci Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová Datum (období) tvorby: 6. 9. 2012 Ročník: osmý Vzdělávací oblast: přírodopis Anotace: Žáci se seznámí s velmi početným řádem úspšných a vysoce přizpůsobivých savců.
VíceAnotace Sudokopytníci
Anotace Sudokopytníci Anotace - Pracovní list k procvičení plynulého čtení s porozuměním, schopnosti k zapamatování si podrobností, díky kterým žáci odliší správné a nesprávné tvrzení Autor - Mgr. Martina
VíceTřída: SAVCI (MAMMALIA)
Obecná charakteristika savců Třída: SAVCI (MAMMALIA) Savci jsou vývojově nejvyspělejší obratlovci. Ve fylogenetickém vývoji vznikli s plazů zvaných savcovití plazi. První savci se na Zemi objevili asi
VíceVýukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3149 Šablona: V/2 Jméno autora: Třída/ročník: Datum vytvoření: č. materiálu: VY_52_INOVACE_007
VíceVY_52_INOVACE_02.17 1/5 5.2.02.17 Savci vývoj, přizpůsobování prostředí Savci
1/5 5.2.02.17 Savci Cíl chápat rozmanitost živočišné říše - popsat vývoj savců - odvodit společné rysy savců - vysvětlit význam stavby těla s ohledem na jejich způsob života - znát orgánovou stavbu savců
VíceVýukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3149 Šablona: V/2 č. materiálu: Jméno autora: VY_52_INOVACE_008 Irena Prexlová Třída/ročník: IV.(4.)
VícePracovní list č. 4 Pozorování rostlin a živočichů v okolí vody
Pracovní list č. 4 Pozorování rostlin a živočichů v okolí vody Úkol 1: Místo: Doba: Pomůcky: Postup: Úkol 2: Úkol 3: Pozoruj a zapiš všechno co se děje v okolí rybníků rybníky Budkovan a Vrbový ryb. 30
VíceStanovení věku živé a ulovené zvěře. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.
Stanovení věku živé a ulovené zvěře Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 - zásahy s cílem zvyšování kvality populací (viz znění
VíceZákladní škola a Mateřská škola, Moravský Písek
Základní škola a Mateřská škola, Moravský Písek Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.0624 Název šablony klíčové aktivity: Využití ICT III/2 Inovace a zkvalitnění výuky Název DUM: Savci (řád: šelmy čeleď:
VíceOkoun říční - Perca fluviatilis
Okoun říční - Perca fluviatilis Okoun říční je značně rozšířenou rybou celého severního mírného pásu. Obývá Evropu, značnou část Asie a také Severní Ameriku. kde žije poddruh P. fluviatilis flavescens
Víceřád: SUDOKOPYTNÍCI 1. VEJCORODÍ a) PTAKOŘITNÍ 2. ŽIVORODÍ a) VAČNATCI b) PLACENTÁLOVÉ obr. č. 1
řád: SUDOKOPYTNÍCI 1. VEJCORODÍ a) PTAKOŘITNÍ 2. ŽIVORODÍ a) VAČNATCI b) PLACENTÁLOVÉ obr. č. 1 2. ŽIVORODÍ b) Placentálové znaky: vývoj v těle matky dokonalá placenta = výţiva plodu a odvod odpadních
VíceRozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/
Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Prameny 6. 7. třída (pro 3. 9.
VíceVyhláška o způsobu stanovení minimálních a normovaných stavů zvěře a o zařazování honiteb nebo jejich částí do jakostních tříd
Vyhláška o způsobu stanovení minimálních a normovaných stavů zvěře a o zařazování honiteb nebo jejich částí do jakostních tříd Citace: 491/2002 Sb. Částka: 171/2002 Sb. Na straně (od-do): 9610-9650 Rozeslána
VíceZávěrečná práce z předmětu aplikační software Práce s programe MS Word
Carnivora - Šelmy - Carnivores Šelmy plní v přírodě funkci vrcholových predátorů a stojí na konci potravních řetězců. Aţ na několik výjimek je většina z nich přizpůsobena tělesnou stavbou, pohybovými schopnostmi
VíceZákladní škola Kaznějov, příspěvková organizace, okres Plzeň-sever
Základní škola Kaznějov, příspěvková organizace, okres Plzeň-sever DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Název projektu Registrační číslo projektu UČENÍ JE SKRYTÉ BOHATSTVÍ INOVACE VÝUKY ZŠ KAZNĚJOV CZ.1.07/1.1.12/02.0029
VíceSAVCI, STAVBA TĚLA, ROZMNOŽOVÁNÍ
Škola: Autor: DUM: Vzdělávací obor: Tematický okruh: Téma: Masarykovo gymnázium Vsetín Mgr. Zuzana Staňková VY_32_INOVACE_MGV_B_SS_1S3_D18_Z_ZOO_Savci_stavba_tel a_rozmnozovani_t.docx Člověk a příroda
VíceChráněné rostliny a živočichové Květnice
Chráněné rostliny a živočichové Květnice Oměj vlčí Zvonek boloňský Roste ve vlhkost zadržujících, avšak dobře odvodňovaných půdách na horských loukách. Jeho tmavě zelené listy postrádají palisty. Tyto
VícePřírodní rezervace Boubínský prales
Mateřská škola, Základní škola a Dětský domov, Ivančice Přírodní rezervace Boubínský prales Autor: Bc. Petra Krysová III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Vzdělávací oblast: Člověk a jeho
VíceMyslivecké plánování. Ing. Tomáš Kušta, Ph.D.
Myslivecké plánování Ing. Tomáš Kušta, Ph.D. 2015 Příslušná legislativa Vyhláška 491/2002 Sb., o způsobu stanovení minimálních a normovaných stavů zvěře a o zařazování honiteb nebo jejich částí do jakostních
VíceEKOSYSTÉM LES. Anotace: Materiál je určen k výuce přírodovědy ve 4. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními znaky a organismy ekosystému lesa.
EKOSYSTÉM LES Anotace: Materiál je určen k výuce přírodovědy ve 4. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními znaky a organismy ekosystému lesa. Ekosystém lesa produkují velké množství kyslíku jsou zásobárnou
VíceEU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663
EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 Speciální základní škola a Praktická škola Trmice Fűgnerova 22 400 04 1 Identifikátor materiálu:
VíceORLÍ PERO Urči v přírodě 3 druhy našich plazů. O-21
ORLÍ PERO Urči v přírodě 3 druhy našich plazů. O-21 Vítězslav Čermák Atana Definice: PLAZ Plazi jsou obratlovci, jejichž tělo je pokryté tuhými šupinami nebo štíty, a kladou vejce. Patří ke studenokrevným
VíceOblasti chovu zvěře. jako. management populací
Oblasti chovu zvěře jako management populací Zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti Ing. František Malý Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018
VíceZákladní údaje o honitbách, stavu a lovu zvěře 2015
Základní údaje o honitbách, stavu a lovu zvěře 2015 Metodické vysvětlivky I. Základní údaje o honitbách II. Klasifikace honiteb normované a minimální stavy zvěře a výměra honebních ploch podle jakostních
VíceKočka domácí je domestikovaná forma kočky divoké, která je již po tisíciletí průvodcem člověka. Stejně jako její divoká příbuzná patří do podčeledi malé kočky, a je typickým zástupcem skupiny. Má pružné
VícePTÁCI zástupci. 1. Běžci 2. Tučňáci 3. Brodiví 4. Vrubozobí 5. Potápky 6. Veslonozí 7. Dravci
PTÁCI zástupci 1. Běžci 2. Tučňáci 3. Brodiví 4. Vrubozobí 5. Potápky 6. Veslonozí 7. Dravci Běžci zakrnělá křídla (nelétají) prapory obrysových per nedrží pohromadě na vejcích často sedí Pštros dvouprstý
VíceMyslivecké plánování a statistika. Ing. Zdeněk Vala, Ph.D.
Myslivecké plánování a statistika Ing. Zdeněk Vala, Ph.D. Plán mysliveckého hospodaření, myslivecká evidence a statistika Právní předpisy 36, 37, 38 zákona č. 449/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů
Vícepásmo cejnové dolní tok řek (velmi pomalý tok řeky) pásmo parmové střední tok řek pásmo lipanové podhorské potoky a řeky
Ryby sladkovodní Sladkovodní ryby žijí jak ve stojatých, tak i tekoucích vodách, které podle rychlosti proudu, teploty a obsahu kyslíku rozdělujeme do čtyř pásem, které jsou pojmenovány podle typického
VíceŠelmy kočkovité. Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová. Datum (období) tvorby: 18. 9. 2012. Ročník: osmý. Vzdělávací oblast: přírodopis
Šelmy kočkovité Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová Datum (období) tvorby: 18. 9. 2012 Ročník: osmý Vzdělávací oblast: přírodopis Anotace: Žáci se seznámí se šelmami, které představují modelové lovce. Kočkovití
Více553/2004 Sb. VYHLÁŠKA. Strana 1 / 26. ze dne 26. října 2004
553/2004 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 26. října 2004 o podmínkách, vzoru a bližších pokynech vypracování plánu mysliveckého hospodaření v honitbě Ministerstvo zemědělství stanoví podle 36 odst. 6 zákona č. 449/2001
VíceZákladní škola a Mateřská škola G. A. Lindnera Rožďalovice
Základní škola a Mateřská škola G. A. Lindnera Rožďalovice Plazi Jméno a příjmení: Tomáš Vyhnal Třída: 5 Školní rok: 2013/14 Garant / konzultant:mgr. Marcela Sasková Datum odevzdání: 31. 3. 2014 1 ČESTNÉ
VíceZásady selektivních zásahů do populací siky japonského. Obsah. Zásady u laní. Zásady u jelenů
Zásady selektivních zásahů do populací siky japonského Obsah Zásady selektivních zásahů do populací siky japonského... 1 Obsah... 1 Zásady u laní... 1 Zásady u jelenů... 1 Posuzování věku živé zvěře...
VíceVýukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ107/1400/213149 Šablona: V/2 Jméno autora: Třída/ročník: Datum vytvoření: č materiálu: VY_52_INOVACE_033 Irena
VíceLETOUNI Mgr. Jaroslav Víšek II. pololetí 2011/2012 Přírodopis 7. ročník Základní škola, Chrudim, Dr. Peška 768
; LETOUNI Mgr. Jaroslav Víšek II. pololetí 2011/2012 Přírodopis 7. ročník Základní škola, Chrudim, Dr. Peška 768 Charakteristika řádu letouni: - jediní létající savci, což značně pozměnilo jejich morfologii,
VíceSpeciální ZŠ a MŠ Adresa
Subjekt Speciální ZŠ a MŠ Adresa U Červeného kostela 110, 415 01 TEPLICE Číslo op. programu CZ. 1. 07 Název op. programu OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost Číslo výzvy 21 Název výzvy Žádost o fin. podporu
VíceNÁZEV ŠKOLY: Základní škola a Mateřská škola Jakubčovice nad Odrou okres Nový Jičín, příspěvková organizace
NÁZEV ŠKOLY: Základní škola a Mateřská škola Jakubčovice nad Odrou okres Nový Jičín, příspěvková organizace AUTOR: Mgr. Šrámková Lenka NÁZEV: VY_32_INOVACE_2.3.13.4._PŘ TÉMA: společenstva lesů ČÍSLO PROJEKTU:
VíceMěstský úřad Kroměříž
Městský úřad Kroměříž odbor životního prostředí Spisová značka: MeUKM/49971/2012/01/OZP/Li č.j.: MeUKM/49971/2012 V Kroměříži 2.10.2012 Tel.: 573 321 327 Oprávněná úřední osoba: Ing. Martin Liška Městský
VíceZÁKLADNÍ ŠKOLA OLOMOUC
ZÁKLADNÍ ŠKOLA OLOMOUC příspěvková organizace MOZARTOVA 48, 779 00 OLOMOUC tel.: 585 427 142, 775 116 442; fax: 585 422 713 e-mail: kundrum@centrum.cz; www.zs-mozartova.cz Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA
Víceřád: ŠELMY PSOVITÉ 1. VEJCORODÍ a) PTAKOŘITNÍ 2. ŽIVORODÍ a) VAČNATCI b) PLACENTÁLOVÉ obr. č. 1
řád: ŠELMY PSOVITÉ 1. VEJCORODÍ a) PTAKOŘITNÍ 2. ŽIVORODÍ a) VAČNATCI b) PLACENTÁLOVÉ obr. č. 1 2. ŽIVORODÍ b) Placentálové znaky: vývoj v těle matky dokonalá placenta = výživa plodu a odvod odpadních
VíceGejša po dvaceti letech opustila Zoo Brno
Strana 1 / 1 Gejša po dvaceti letech opustila Zoo Brno V úterý 17. prosince se zoologická zahrada rozloučila se svou nejdéle žijící obyvatelkou lachtaní babičkou Gejšou. Ta odjela na zasloužený důchod
VíceRozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162
Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Prameny 6. 7. třída (pro 3. 9.
VíceSešit pro laboratorní práci z biologie
Sešit pro laboratorní práci z biologie téma: Les autor: Mgr. Alena Hyánková vytvořeno při realizaci projektu: Inovace školního vzdělávacího programu biologie a chemie registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/01.0002
Víceřád: ŠELMY KOČKOVITÉ 1. VEJCORODÍ a) PTAKOŘITNÍ 2. ŽIVORODÍ a) VAČNATCI b) PLACENTÁLOVÉ obr. č. 1
řád: ŠELMY KOČKOVITÉ 1. VEJCORODÍ a) PTAKOŘITNÍ 2. ŽIVORODÍ a) VAČNATCI b) PLACENTÁLOVÉ obr. č. 1 2. ŽIVORODÍ b) Placentálové znaky: vývoj v těle matky dokonalá placenta = výživa plodu a odvod odpadních
VíceNázev materiálu: Šelmy - členění
Základní škola Nový Bor, náměstí Míru 128, okres Česká Lípa, příspěvková organizace e-mail: info@zsnamesti.cz; www.zsnamesti.cz; telefon: 487 722 010; fax: 487 722 378 Registrační číslo: CZ.1.07/1.4.00/21.3267
VícePříprava na vyučování oboru Člověk a jeho svět s cíli v oblastech OSV a čtenářství
Liška, medvěd a divočák Příprava na vyučování oboru Člověk a jeho svět s cíli v oblastech OSV a čtenářství Název učební jednotky (téma) Liška, medvěd a divočák Stručná anotace učební jednotky Žáci se prostřednictvím
VíceI. Střelectví chladné palné střelné c) brokové, kulové, kombinované hlaveň, závěr, spoušťové, bicí a pojistné ústrojí, pažba 4,5
I. Střelectví 1. Jaké je základní rozdělení zbraní? - chladné - palné - střelné 2. Jaké rozlišujeme druhy loveckých palných zbraní? a) brokové, kulové, mechanické b) brokové, kulové, plynové c) brokové,
Více