Historie a současnost

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Historie a současnost"

Transkript

1 Historie a současnost operačního systému UNIX Aleš Novák, Vítězslav Stříbrný a Pavel Treutner Verze z 23. května 2002

2 2 Tento dokument může být volně distribuován a tištěn pouze v plném znění a se seznamem autorů.

3 Obsah 1 Vývoj Unixu Počátky Hráči na hřišti Současnost Unixu Standardy Unixu Architektura systému Jádro Proces Souborový systém Meziprocesová komunikace Uživatel Knihovny Programátor Sítě Multithreading Paralelizovatelnost Grafický systém Problémy Unixu Použití UNIXu Databázový server Webový server Rozšíření UNIXu NeXT Step Plan Linux NeUnixy Budoucnost UNIXu Vývoj Unixu

4 4 OBSAH

5 Kapitola 1 Vývoj Unixu 1.1 Počátky Na sklonku roku 1964 byl v Bell Telephone Laboratories ve spolupráci s Massachussets Institute of Technology a General Electric Company zahájen ambiciózní projekt operačního systému Multics. Jeho cílem bylo vytvořit systém, spojující všechny tehdejší představy moderního operačního systému, tedy interaktivní přístup, bezpečná práce více uživatelů najednou prostřednictvím vzdálených terminálů. Pro jeho implementaci byla stanovena následující pravidla: 1. Realizaci systému bude předcházet jeho projekt 2. Všude, kde to bude možné, použít jazyk vyšší úrovně (zvolen byl PL/1) 3. Při realizaci systému použít systém pro interaktivní přístup Ač to byl projekt pokrokový a velkorysý, vznikající systém se ukázal být příliš robustní a težkopádný, nepodařilo se do něj zakomponovat některé funkce a obsahoval chyby. Proto od něj BTL v roce 1969 upustila, nicméně MIT s GE ho dovedly k praktickému použití 1. Mnoho technik použitých poprvé v Multicsu další systémy převzaly, např. hierarchický systém souborů, zabezpečení... V BTL však trojice programátorů Kenneth Thompson, Dennis Ritchie a Brian Kernighan, která pracovala na Multics-u, pocítila potřebu relativně nenáročného, ale především použitelného systému. Ken Thompson načrtl návrh elegantního, jednoduše ovladatelného systému a implementoval ho v assembleru pro minipočítač PDP 7. Ostatní programátoři ho doplňovali, začali ale narážet na omezené hranice možností PDP 7. V roce 1970 pokřtil Kernighan systém na UNIX - na světě byl UNIX V1. Tým požádal o prostředky na nákup výkonnějšího PDP 11, ale žádost byla zamítnuta. Thompson proto použil menší lsti, když nabídl vývoj systému pro automatizovanou kancelář (pro interní potřeby) a finance dostal. Přesto mu nemusíme vyčítat trochu nepoctivé jednání, protože Unix od té doby do dneška disponuje řadou mocných funkcí pro práci s texty. 1 Například ve firmě Honeywell 5

6 6 KAPITOLA 1. VÝVOJ UNIXU Tehdy nastal čas pro myšlení na přenositelnost. Fakt, že byl celý systém napsán v assembleru pochopitelně implikoval, že přenos na jinou platformu znamenal kompletní přepsání. Thompson přenesl na Unix jazyk Fortran od kterého přešel k novému jazyku, který nazval B. Byl to interpretovaný jazyk ovlivněný jazykem BCPL. Na to navázal Ritchie, který jazyk upravil tak, že byl vhodný ke generování strojového kódu, rozšířil o typy a nazval C. Ten se ukázal (a stále se ukazuje) jako velice vhodný, nebot je při vysoké efektivitě produkovaného kódu plně přenositelný. To byl také důležitý mezník ve vývoji systému, nebot tím byl značně snížen počet řádků, které je nutné přepsat pri přenosu na novou platformu. Napsat jádro operačního systému v něčem jiném než assembleru byl krok kritizovaný ještě deset let poté, ale přinesl sebou mnoho pozitiv. Hlavně díky tomu se UNIX v následujících několika letech rozšířil na mnoho počítačů, zejména na univerzitní půdu. Když se BTL dostaly pod AT&T, uvolnila tato firma jeho kód některým univerzitám a univerzitu v Berkley pověřila přenesením Unixu na počítače VAX 11. Do té doby přímočarý vývojový strom se v tom místě rozdělil a vznikly dvě poměrně odlišné verze: AT&T, ze které s vzniknul System V, a BSD, ze kterého vzniklo mnoho komerčních odnoží (SunOS, ULTRIX, OSF/1, NextStep,... ) a ke standardu přispěl zejména prací se sítí (Berkley Sockets). 1.2 Hráči na hřišti Historie Unixu je natolik dlouhá, že některé jeho implementace už upadly v zapomění, zatímco jiné existují teprve krátce. Nejprve se zmínim o tradičních : AIX firmy IBM, aktuální verze tohoto systému, který nad ostatními vyniká zejména paralelizovatelností, je Solaris odvozený od z BSD vycházejícího SunOSu firmy Sun Microsystems je tradiční, uživatelsky i programátorsky příjemný Unix HP-UX firmy Hewlett Packard Firma SCO produkuje celou řadu Unixů, původně vycházejících z Xenixu (viz. níže) některé poslední kompatibilní s Linuxem dokonce i binárně Irix od Silicon Graphics, používaný zejména na pracovních stanicích SGI Vedle svého Netware, vyvíjí firma Novell i Unix UNIXware DEC měla svůj Digital Unix (dříve Ultrix), který se po zakoupení firmy Compaqem jmenuje Tru64-Unix Všechny uvedené Unixy byly komerční, budu pokračovat otevřenými. Větev BSD se dělí na OpenBSD, NetBSD a v současné době nejpoužívanější FreeBSD

7 1.2. HRÁČI NA HŘIŠTI 7 Linux 2, původně dílo jediného programátora, nyní se na jeho vývoji aktivně podílí desítky lidí Snahy Richarda Stallmana o opravdu otevřený GNU operační systém vyústily v Hurd, což je mikrojaderný (jako jádro slouží Mach) systém, jehož asi jediným nedostatkem je (jako u většiny mikrojaderných) je rychlost. Nicméně vzhledem k tomu, že mikrojaderná koncepce je opravdu pokrokovější, možná má svou budoucnost ještě před sebou. A vyčtu i některé Unixy, které se příliš neujaly. Xenix od firem Microsoft a SCO byl ve verzích pro Intel a Intel (dokonce i pro i8086, ale to samozřejmě vzhledem k nulovým možnostem ochrany tohoto procesoru nelze považovat za regulérní OS), ale také proto, že firma Microsoft zvolila pro sebe typickou obchodní strategii se neujal. V jeho vývoji později pokračovalo SCO. V mnoha ohledech revoluční NextStep 3, jehož památka přežívá mimo jiné v systému MacOS X 2 viz na straně 21 3 viz

8 8 KAPITOLA 1. VÝVOJ UNIXU

9 Kapitola 2 Současnost Unixu 2.1 Standardy Unixu Aby bylo možné zajistit přenositelnost v systému, který zároveň vyvíjí mnoho firem a institucí, jsou velice důležité standardy. Standardy se vzahují na volání jádra, systémové knihovny, ale i příkazy. Nejuznávanější standardy jsou SVID (System V Interface Definition) podle System V Release 4 z roku 1990 a standardy POSIX (portable operating system based on UNIX), které popisují operační systém na trochu vyšší úrovni abstrakce 1, takže nemusí jít nutně o Unix. Problém přenosu programů mezi Unixy většinou tkví v tom, že každý překladač C má své specialitky oproti ANSI C, které při portaci na jiný systém (a tím i překladač) zapřičiňují nutnost úpravy kódu. 2.2 Architektura systému Od svého počátku je UNIX koncipován jako makrojaderný systém. Klady tohoto řešení spočívají především v nižší náročnosti a celkově vyšší robustnosti. Objevilo se i několik mikrojaderných Unixů, jako například GNU/Hurd, který se stále vyvíjí, ale makrojaderná koncepce stále výrazně dominuje Jádro Při startu systému se (obvykle z bootovacího sektoru) nahraje do paměti zavaděč jádra. Ten nahraje z disku do paměti jádro a předá mu řízení. Jádro pomocí ovladačů obalí hardware počítače a provede spuštění procesu init. Procesy nikdy nepřistupují přímo k hardwaru počítače, ale pouze pomocí relativně úzké množiny unifikovaných volání jádra. Volání jádra dále obsluhují práci se soubory, práci s procesy, meziprocesovou komunikaci a jiné funkce, které si proces nemůže zajistit sám. 1 ;) 9

10 10 KAPITOLA 2. SOUČASNOST UNIXU Proces Tímto se dostáváme k důležitému pojmu - pojmu proces. Proces je v UNIXu izolovaná jednotka, která vykonává svou činnost, nenechává se rušit. O každém běžícím procesu udržuje jádro informační strukturu, která obsahuje především: pid - v systému unikátní číslo procesu. Co se týče jeho přidělování si můžeme být jisti pouze tím, že proces init má jedničku ppid - pid rodičovského procesu uid - id uživatele, který proces spouští - vlastníka procesu euid - id efektivního uživatele, tedy uid, které určuje privilegia procesu. Od uid se liší pri použití set-uid souborů nebo pokud si proces (nutně superuživatelský) sám změní identitu seznam otevřených souborů cwd - současný pracovní adresář nice - je hodnota důležitá pro plánovač procesů, říká mu, jak moc (nebo málo) má proces dostávat času k běhu. Pohybuje se od -20 (nejvyšší priorita) po 20 (nejnižší priorita), kdy proces běží pouze pokud už systém opravdu neví co dělat mapa pamět ových regionů určuje, kde v paměti jsou uložené části procesu. Proces sám může žádat o změnu velikosti datového regionu (voláním jádra brk) Volání jádra Se životním cyklem procesu se pojí několik volání jádra: fork je jediným způsobem, jak může vzniknout nový proces. Toto volání vytvoří přesnou kopii volajícího procesu, která se od původního bude lišit pouze návratovou hodnotou funkce fork exec je způsobem, jakým proces provádí program. Zavoláním funkce exec se program nahraje do prostoru procesu a předá se mu vykonávání. Z této funkce není návratu exit provede ukončení procesu. Také z této funkce není návratu wait provede uspání procesu do té doby, než některé z jeho dětí neukončí činnost (tj. neprovede volání exit)

11 2.2. ARCHITEKTURA SYSTÉMU 11 Pokud například (viz. obrázek 2.1) do příkazové řádky shellu napíšete "vi", provede shell volání jádra fork, čímž se vytvoří ještě jedna přesná kopie původního procesu shellu, která ale vzápětí provede volání exec s parametrem vi, čímž se způsobí provedení programu vi, který něco začne vypisovat na výstup a když dopíše, provede volání exit, kterým skončí. Mezitím rodičovský proces shellu provedl volání wait kterým si zajistil, že se opět začne zpracovávat až když dětský proces skončí. sh exec("vi") vi exit() fork() sh wait() sh Obrázek 2.1: Příklad vykonávání programu Souborový systém Souborový systém byl od počátku silnou stránkou UNIXu. Cíle jeho návrhu byly zobecnit v něm veškeré prostředky systému (např. periferie počítače) a zajistit zpopravňování přístupu k němu. To se podařilo zavedením užití tzv. i-node (iuzel), což je pojem v UNIXu skoro stejně důležitý jako pojem proces. i-node Je to struktura obsahující všechny informace o souboru, tedy: typ souboru - zda se jedná o obyčejný diskový soubor, nebo (blokový nebo znakový) soubor, adresář, nebo pojmenovaná roura. vlastníka souboru, identifikaci jednak uživatele a jednak skupiny, o obém bude řeč později přístupové práva jsou tvořená třemi skupinami bitů, které vyjadřují práva pro vlastníka souboru, člena vlastnické skupiny a ostatní uživatele systému, každá po třech bitech, které znamenají práva pro čtení, zápis a provádění souboru (v případě adresáře prohledávání). bloky souboru - v případě obyčejného souboru nebo adresáře seznam bloků na disku, ve kterých je obsah souboru 2 velikost souboru v bytech 2 Tak jednoduché to není, ale popisování systému úrovní přímých a nepřímých bloků opravdu není předmětem této práce

12 12 KAPITOLA 2. SOUČASNOST UNIXU časy poslední modifikace obsahu souboru, poslední modifikace i-uzlu a posledního přístupu k souboru počet odkazů na soubor z adresářové struktury. Pokud je toto číslo rovné nule, může být obsah tohoto souboru odstraněn (a i-node uvolněn) Adresář je tedy reprezentován stejně jako každý jiný soubor a stejně k němu lze i přistupovat, jeho obsah představuje seznam dvojic jméno souboru - číslo jeho i-node. Volání jádra Pro práci se soubory nabízí jádro procesu opět několik volání, zde jsou ta nejzajímavější: open k otevření, popř. i vytvoření souboru close k uzavření otevřeného souboru read k načtení zadaného počtu bytů z otevřeného souboru do paměti write k zápisu zadaného počtu bytů z paměti do souboru mmap pro namapování části souboru do paměti flock pro uzamčení části souboru link vytváří další reprezenaci souboru v adresářové struktuře - jméno a zvyšuje hodnotu položky počet odkazů příslušného i-node unlink jméno maže a počet odkazů snižuje. V případě, že ho sníží na nulu, maže obsah souboru a uvolňuje i-uzel Adresářová struktura a odkazy Jmenná identifikace souboru vychází z hierarchické struktury systému souborů, která je asi docela zřejmá. Na jejím vrcholu stojí adresář /. Ovšem není to tak docela strom, protože odkaz na jeden soubor - resp. i-node (byt třeba jinak pojmenovaný) může být z více adresářů. Každý tento odkaz znamená jednu jednotku v hodnotě položky počet odkazů příslušného i-node. Každému dalšímu odkazu na soubor se zpravidla říká hard link, hard proto, že většina UNIXů nabízí ještě takzvané symbolické linky, což jsou aliasy pro jméno a ne pro i-uzel souboru. Používají se pro odkazy mezi dvěma různými diskovými oddíly, nebo je používají uživatelé, kteří nemají oprávnění vytvářet hardlinky na adresáře. Adresář může sloužit jako tzv. mount point - bod připojení. Do tohoto adresáře lze připojit souborovou strukturu např. z jiného diskového oddílu, ale může to být třeba i vzdálený souborový systém (nejpoužívanější jsou NFS - Net File System, AFS - Andrew filesystem, RFS - Remote File System, GFS - Global File System),

13 2.2. ARCHITEKTURA SYSTÉMU 13 disketa, nebo něco úplně jiného, jen když pro to jádro obsahuje ovladač. Například informace o procesech jádro mapuje do virtuálního souborového systému proc, který se zpravidla připojuje do /proc. Čímž se dostávám k ustálenému stromu adresářů, který víceméně používají všechny UNIXy. /bin základní programy /dev obsahuje většinou všechny speciální soubory, které se v systému nalézají /etc obsahuje systémové konfigurační soubory /home, /u obsahuje domovské adresáře uživatelů /lib základní systémové knihovny /proc zmiňovaná struktura zprostředkovávající vnitřní informace jádra o procesech. Bohužel není vůbec standardizovaná /root domovský adresář uživatele root /usr/bin obsahuje další programy /usr/include headery pro programy v C /usr/lib další knihovny /tmp adresář pro dočasné soubory Meziprocesová komunikace V systému, ve kterém každý proces běží ve vlastním adresovém prostoru nezávisle na ostatních, jsou jistě velice důležité prostředky, kterými spolu mohou procesy komunikovat. Ve standardu System V Release 4 je proto několik způsobů. Nejnovější verze standardu POSIX také obsahuje jejich funkční ekvivalenty, které mají ale trochu jinou syntaxi, z mě známých systémů je ale implementuje pouze SunOS. A podle mých zkušeností s nimi není důvod opouštět skoro dvacet let staré volání podle System V. Roura Roura je velmi pohodlným způsobem komunikace mezi procesy zejména pro objem nestrukturovaných dat, použít jí lze ale pouze mezi procesy, které jsou spolu v pˇríbuzenském vztahu.roura zosobňuje heslo Nech at každý program dělá jednu věc, ale dělá jí dobře, které Unix naplňuje 3. Místo toho, aby každý program uměl všechno a jeho chování ovlivňovaly desítky konfiguračních parametrů, docilujeme kýženého cíle spojováním schopností programů. Klasické je třídění, tuto schopnost jistě vyžadujeme od všech programů, které vypisují seznam čehosi. Vypisující program se ale o třídění starat nebude, pokud ho uživatel bude chtít, pˇresmˇeruje jeho výstup přez rouru na vstup programu sort, který umí třídit podle čehokoliv. Procesy jsou bratři, protože jejich otcem je ten, ze kterého je uživatel vyvolal, tedy 3 Takzvaná konkretizace

14 14 KAPITOLA 2. SOUČASNOST UNIXU třeba shell. Přitom program sám ani neví, jestli jeho výstup jde k uživateli na terminál, do roury, do souboru, nebo třeba přez socket do sítě internet. Signály Signály jsou asi nejstarší, nejprimitivnější, ale také nenahraditelnou cestou IPC (InterProcess Comunication). Každý signál má své číslo. Proces může poslat signál jinému procesu pouze pokud mají stejné uid, nebo pokud má zasílající superuživatelské uid. Proces může signál bud ignorovat, nebo v reakci na jeho příchod vyvolat nějakou akci. Jediný signál, s jehož příchodem proces nic nesvede je SIGKILL (zpravidla má číslo 9). Pokud proces tento signál obdrží, okamžitě končí. Fronta zpráv Fronta zpráv je mnohem sofistikovanější metodou přenosu dat, hodící se pro přenos strukturovaných dat. Každá zpráva má svůj typ, přičemž proces si může (nemusí) vybrat, zprávu jakého typu chce přečíst (a samozřejmě poslat). Zprávy jsou uloženy v paměti jádra. Sdílená pamět Pokud potřebují procesy sdílet určitý úsek paměti fixní velikosti (např. pole nějakých struktur), nabízí se použití sdílené paměti. Název určitě navozuje představu, co by to tak asi mohlo být. Používá se většinou ve spojení se semafory. Semafory Semafory jsou na UNIXu docela často kritizovanou věcí, zejména ze stran ne-unix programátorů, přitom představují pouze implementaci semaforů podle Dijkstrovy práce z roku Slouží většinou (jak jejich název napovídá) k synchronizace práce více procesů s jedním zdrojem Uživatel Unix je multiuživatelský systém. Každý uživatel je zaveden v souboru /etc/passwd 4, kde jsou o něm uloženy následující informace: jméno - jméno uživatele v systému uid - user id, číslo uživatele v systému, kterým je všude identifikován, například ve zmíněné i-node. Uživatel root má uid rovný nule. Zpravidla mají uživatelé mají uid 500 a menší čísla jsou vyhrazena pro speciální uživatele, jako například pro různé daemony atd.. 4 Což je tradiční, pro složitější sít ové systémy se ale používají lepší způsoby, jako je třeba NIS

15 2.2. ARCHITEKTURA SYSTÉMU 15 gid - group id, číslo uživatelovy skupiny, skupiny jsou uvedené v souboru /etc/group plné jméno uživatele shell který se spustí uživateli, když se úspěšně přihlásí home adresář je domovský adresář uživatele heslo tam bylo dříve, ale ted je tento údaj (z důvodů bezpečnosti) zakryptován uložen v souboru /etc/shadow Přihlašování Uživatel se přihlašuje do systému bud přímo na systémové konzoli (což je případ např. Linuxu na osobním počítači) nebo vzdáleně. Dříve se používaly sériové terminály, což byla jednoduchá zařízení připojená přez sériový kabel. Dnes se používá sít ové připojení, hlavně TCP/IP 5, které umožňuje přihlašování ke vzdálenému počítačí prostřednictvím Internetu. Nejpoužívanější protokoly pro vzdálené přihlašování jsou telnet 6 a relativně bezpečný ssh. Shell Shell je program, který zpracovává příkazy uživatele. Shellů existuje celá řada a uživatel si může vybrat jaký chce (nebo si napsat vlastní). Jmenoval bych klasický bsh - Bourne shell, csh - shell se syntaxí podobnou jazyku C, ksh - Korn shell, bash - Bourne again shell, který je implicitní pro většinu Linuxů (já ho ale používám i na Solarisu), ash - odlehčená verze bashe. Root Root je uživatel, který smí úplně všechno (např. smazat jedním příkazem celý systém), přistupovat k jakýmkoliv souborům, zařízením a k jádru. Tato práva zpravidla nemůže delegovat (existují implementačně závislé pokusy jako např. v Linuxu Sudo). Protože některé systémové procesy tato práva potřebují, musí být spuštěny s právy roota, což ovšem znamená, že musejí být skutečně dobře napsané, aby neumožňovaly obyčejnému uživateli (natož pak někomu zvenčí prostřednictvím sítě) vyvolat nežádoucí akci. Uživatel root je vlastníkem veškerých systémových souborů a je jediný, kdo může zasahovat do konfiguračních souborů. Unix poskytuje výborné možnosti administrace, která spočívá na bedrech uživatele root (resp. těch, kteří znají jeho heslo). Root může nastavit ostatním uživatelům nastavi limit například pro počet procesů apod., aby minimalizovat jejich možnosti zahlcení a následnému zpomalení 5 Transmission Control Protocol / Internet Protocol 6 Který by se měl používat maximálně v rámci malých a bezpečných sítí

16 16 KAPITOLA 2. SOUČASNOST UNIXU systému. Kromě toho existují různé cesty nastavení plánovače procesů, kterými lze například skupině procesů nastavit pevnou část času procesoru Knihovny Dosud jsem zmínil několik nejdůležitějších volání jádra. Těch není mnoho a vzhledem k tomu, že se vývojáři Unixu (narozdíl od jiných) než nějaké přidají zamyslí, jejich počet roste jen pomalu. Neobsluhují nic, co si může proces zajistit vlastní silou. Ovšem volání jádra jsou poměrně syrová. Proto jsou obalena celou řadou knihoven. Asi nejpoužívanější bude standardní vstupní/výstupní knihovna, která obaluje volání jádra open, close, read a write několika desítkami funkcí (přitom zůstává přenositelná). Knihovny jsou k dispozici bud jako staticky, nebo jako dynamicky linkované Programátor Programátorovi nabízí Unix širokou škálu možností, počínaje nepřekonatelným textovým editorem vi a konče propracovanou schopností ladit běžící proces. Jazyky Pro Unix existují implementace pro snad všechny myslitelné programovací jazyky (s výjimkou VisualBasicu a C#). Standardní je překladač jazyka C podle různých norem (c89, ansi, k&r). Velmi často bývá zahrnut také překladač Fortranu (i když neznám nikoho, kdo by ho na Unixu ještě používal). C++ se zatím používá mnohem méně než C, není ho třeba, přestože existuje standardní C++ rozhraní pro práci se systémem podle System V, na systémové programování se více hodí C, jeho překladače proto bývají spíše nadstandardním vybavením. Kromě překladače je samozřejmě potřebný i linker s knihovnami a programy pro prácí s binárními soubory (strip, nm, size,...). Současné Unixy umí jak statické, tak dynamické linkování (sdílené knihovny). Výborný je také program make, který slouží k automatizaci procesu sestavování programu. Skriptování Nelze zapomínat na interpretované jazyky. Samotné příkazové shelly mají mnoho možností pro psaní složitých skriptů a jsou takto často používány. Pokud na něco snad nestačí nebo se nehodí, nabízí se k použití například awk (Aho-Weinberger- Kerninghan), což je programovací jazyk na práci s texty. Stejně jako mnoho jiných prostředků v Unixu používá tzv. regulární výrazy, které umožňují vybírat text podle složitých pravidel. Awk je už součástí POSIXu. Standardem se stává také perl, který umožňuje poměrně pohodlné programování, dříve se hojně používal např. jako jazyk pro CGI skripty. Dnes ho již vytlačují modernější, objektově orientované jazyky jako je Python. Samozřejmostí jsou virtuální stroje pro Javu, Smalltalk, různé typy Lispů....

17 2.2. ARCHITEKTURA SYSTÉMU 17 Ladění Unix nabízí mocný a navíc poměrně jednoduchý způsob ladění programů, kdy je dětský proces laděn svým otcem, alternativně lze ladit i běžící proces. Tyto funkce zajišt uje volání jádra ptrace, keteré uživatel používá prostřednictvím programů jako jsou adb, gdb nebo dbx. Zkoumání příčin pádu programu pomáhá i to, že jádro uloží obsah prostoru procesu, pokud je tento ukončen signálem, který signalizuje kritickou chybu Sítě Práce se sítěmi je jedna z vyzdvihovaných funkcí Unixu. Je pravdou, že prostředky pro komunikaci s jinými počítačí jsou součástí jádra od počátků jeho vývoje a po dlouhou dobu i protokoly DARPA, které představují nejpoužívanější současný standard. Navíc technologie STREAMS používaná v jádru Unixu umožňuje opravdovou implementaci sedmivrstevného modelu OSI 8. Jakmile je navázáno sít ové spojení, je možné s ním pracovat (jako s tzv. BSD schránkou - socketem) prostřednictvím obyčejných I/O volání jádra (read, write) Multithreading Multithreading jakožto možnost vykonávání více vláken najednou v rámci jednoho procesu zároveň byl samozřejmě znova objeven poměrně nedávno, nicméně Unixy ho umí už dlouho. Většina implementací používá standardní POSIX vlákna (pthreads) Paralelizovatelnost Současný uživatel osobního počítače je zvyklý na zvyšování výkonu stroje zvyšováním výkonu jeho komponent. Toto řešení ovšem nebývá vhodné (nebo možné) na velkých výpočetních systémech. Tam se výkon musí zvyšovat paralelizací úloh. O tu se může starat bud vývojář (použitím speciálních knihoven nebo dokonce speciálních jazyků), překladač, nebo hardware stroje. Většinou to ale bývá kombinace těchto řešení. Velice slušná řešení má IBM (SP - Scallable POWER 9 Parallel) a Sun Microsystems. Zmínit je třeba také linuxové clustery. To jsou knihovnami (např. Beowulf) nebo speciálními jádry (Mosix 10 ) vytvářené systémy, poskytující vysoký a škálovatelný výkon spojením obyčejných nebo dokonce zastaralých počítačů. Jeden takový 11 http, sestavený z více než stovky uzlů, mezi nimiž jsou i 486ky, 7 To je známá tajuplná hláška Core dumped 8 Open System Interconnection 9 kde to POWER znamená Performance Optimalization With Enhanced RISC

18 18 KAPITOLA 2. SOUČASNOST UNIXU interpoluje teploty na území celých USA (bohužel nemám příliš představu o složitosti takové operace) Grafický systém Grafické systémy jsou z nějakého důvodu stále ještě pro uživatele velmi atraktivní. Nejdříve si firmy vyvíjející Unixy vyvíjely i vlastní grafické subsystémy, ale po roce 1984, kdy na byl na MITu zahájen rozsáhlý projekt sít ově transparentního, klient-server okenného systému velmi rychle přešly na něj. Tak se zrodily XWindows X9, v aktuální verzi X11 Release6. Ačkoliv holý Unix je orientovaný především znakově, Unixové stanice často sloužily a slouží jako výkonná DTP či CAD pracoviště. XServer XServer program, který spravuje okna a zprostředkovává interakci s uživatelem. Okno je obdélníkový (s jistou výjimkou extenze shape ) objekt (bez rámečku), který může obsahovat jiná okna, o to co se má do okna vykreslovat se ale XServer nestará. O vznik a práci oken se musí starat klienti. XClient Každý program, který si v XServeru vytváří okna, je XClientem. XClient posílá XServeru požadavky na vznik okna, na vykreslování grafických primitiv (rovná čára, text) do oken a naopak přijímá zprávy od XServeru (např. požadavek, aby překreslil obsah okna, nebo zprávu o akci uživatele). Window Manager Jak jsem napsal, XServer se nestará o nějaké rámečky oken apod. To zajišt uje speciální XClient - Okenní Manažer. Toolkit Grafické funkce XServeru (obalené knihovnou Xlib) jsou velmi syrové, nebylo by únosné, aby s nimi přímo pracoval každý, kdo chce psát X aplikaci, navíc by se pak všechny programy chovaly různě. Proto existují různé, objektové i neobjektové nadstavbové knihovny, které obsluhují prvky jako tlačítka, seznamy, tabulky atd.. První byla zřejmě sada X Athena Widget set, později se používal komerční Motif (který se stal vzorem pro mnoho následovníků), OpenLook od Sunu, v poslední době se začínají prosazovat toolkity vyvinuté pro Linux, jako je Gtk, nebo s C++ spjaté Qt.

19 2.3. PROBLÉMY UNIXU 19 Sít ová transparence Komunikace mezi XServerem a XClienty může probíhat bud pomocí sdílené paměti, pokud jsou na stejném stroji, nebo přez sít, v čemž spočívá velká síla XWindows. 2.3 Problémy Unixu Bohužel i Unix má své problémy, uvědomme si, že se musí snažit zachovávat i určitou zpětnou kompatibilitu. Za nejhorší bych ale označil respekt, který před ním mnoho lidí má, a který jim brání do něj proniknout. Další nepříjemností se stává osmibitová znaková sada, která brání nativní implementaci národních prostředí. Ideální by bylo kompletně přejít na Unicode, ale to samozřejmě není nikterak lehká záležitost. Také klasický Unixový systém práv už se dá považovat za překonaný, byl navržen s maximálním důrazem na rychlost a nenáročnost na systém. Modularita Unixu ovšem dovoluje v případě potřeby nahradit stávající způsob vylepšeným, aniž by to znamenalo jiné zásahy do zbytku operačního systému. V tomto směru existuje množství funkčních a vyvíjících se projektů, např. LIDS. Stálým problémem operačních systémů je bezpečnost. Narozdíl od jiných, Unix většinou netrápí problémy elementární bezpečnosti, avšak dostatečným problémem se stává udržovat autorizační informace o větším počtu uživatelů. Zde zmíním pouze známý autorizační systém Kerberos, který vznikl v rámci projektu Athena. Největší břímě zodpovědnosti co se bezpečnosti týče leží na administrátorovi systému. Pro schopného roota by neměl být problém zabezpečit systém proti jakémukoliv útoku zvenčí ani zevnitř. 2.4 Použití UNIXu Unix není nikterak nápadný systém, naivnímu uživateli osobního počítače se často dokonce zdá, že žádný Unix už není. To je ovšem naprosto mylná představa, protože existuje mnoho situací, kde může být Unix nahrazen jediným - Unixem Databázový server Jedná se zejména o roli serveru v místech, kde operuje velký počet uživatelů zároveň s objemem dat, at už prostřednictvím aplikace pro obyčejný znakový terminál, client-server aplikace, nebo třeba pouze webového klienta. V takových případech se většinou používá databáze od dalšího výrobce (relační jako například Oracle, DB2 a Informix od IBM, Sybase, mysql, PostgreSQL... ). Výhody takového řešení jsou zřejmé: aplikace se udržuje na jednom místě, data jsou aktuální, uživatel není závíslý na jednom konkrétním terminálu, výkon lze (většinou) podle potřeby (např. růst počtu terminálů) zvyšovat.

20 20 KAPITOLA 2. SOUČASNOST UNIXU Webový server Role samostatného webového serveru je pro Unix také jako stvořená, jednak pro jeho spolehlivost, jednak pro jeho bezpečnost a jednak pro množství možností skriptování apod.... v neposlední řadě pro jeho relativně nízkou náročnost (jako spolehlivý webový server může sloužit i vyřazená 486ka s Linuxem). A samozřejmě existují i mnohem náročnější aplikační servery 12, které, mají-li být používány větším počtem uživatelů, ani nemá smysl provozovat na méně než dvouprocesorovém stroji s méně než gigabajtem paměti. Pro svoji spolehlivost a výbornou schopnost pracovat v síti se často Unixové stroje používají jako poštovní servery, routery, firewally apod., kdy se defacto využívá jen omezená část služeb systému. Další oblastí vždy také byly pracovní stanice, na kterých se provozovaly náročné speciální aplikace (CAD apod.), ovšem s nárůstem výkonu osobních počítačů už samotný pojem pracovní stanice začíná pomalu kamenět, aplikace které dříve byly výhrazeny pracovním stanicím, se stěhují na osobní počítače. 2.5 Rozšíření UNIXu Standardní UNIX je systém s jádrem obsluhujícím standardní volání jádra podle System V, POSIXu, se standardními konfiguračními soubory a standardními programy, jako například shell, s kompilátorem jazyka C apod.. Ovšem taková představa může vzít za své při pohledu na některé vývojové větve NeXT Step V roce 1986 se Steve Jobs rozešel ve zlém se zbytkem vedení Apple Computer a investoval svůj finanční i duševní kapitál do nového projektu - vývoje komfortního, objektově orientovaného operačního systému pro pracovní stanice, schopného provozovat i ty nejnáročnější aplikace. Tak vznikla firma NeXT. Záhy se ukázalo, že neexistuje hardware v cenové kategorii kterou si Jobs představoval, na kterém by nový systém mohl úspěšně pracovat, proto NeXT zahájila i vývoj pracovní stanice NeXTcube, založené na procesoru Motorola MC Systém byl opravdu revoluční, objektový, přitom ale plně kompatibilní s Unixem BSD 4.3, využívající jádra MACH. Jeho standardním programovacím jazykem bylo Objective C (C s prvky Smalltalku), k zobrazování používal Display PostScript Level 2 (který mimo jiné uměl alfa kanál, ano, před deseti lety!). I když však NeXTcube byla vyvinuta přímo pro něj, neposkytovala mu potřebný výkon. Po uvedení její třetí varianty ale dosáhl výkon špičkových osobních počítačů úrovně potřebné pro NeXT Step a zároveň cena pracovní stanice prolomila cenu dolarů, proto byl další vývoj hardware u NeXTu zastaven a firma se soustředila pouze na portování systému pro jiné platformy. Bohužel ale systém 12 konkrétně mám na mysli Javovské aplikační servery jako je WebSphere (od IBM) a třeba Tomcat (od ASF)

konec šedesátých let vyvinut ze systému Multics původní účel systém pro zpracování textů autoři: Ken Thompson a Denis Ritchie systém pojmnoval Brian

konec šedesátých let vyvinut ze systému Multics původní účel systém pro zpracování textů autoři: Ken Thompson a Denis Ritchie systém pojmnoval Brian 02 konec šedesátých let vyvinut ze systému Multics původní účel systém pro zpracování textů autoři: Ken Thompson a Denis Ritchie systém pojmnoval Brian Kernighan v r. 1973 přepsán do jazyka C Psát programy,

Více

monolitická vrstvená virtuální počítač / stroj modulární struktura Klient server struktura

monolitická vrstvená virtuální počítač / stroj modulární struktura Klient server struktura IBM PC 5150 MS DOS 1981 (7 verzí) DR DOS, APPLE DOS, PC DOS 1. 3. Windows grafická nástavba na DOS Windows 95 1. operační systém jako takový, Windows XP 2001, podporovány do 2014, x86 a Windows 2000 Professional

Více

Operační systémy. Tomáš Vojnar IOS 2009/2010. Vysoké učení technické v Brně Fakulta informačních technologií Božetěchova 2, 612 66 Brno

Operační systémy. Tomáš Vojnar IOS 2009/2010. Vysoké učení technické v Brně Fakulta informačních technologií Božetěchova 2, 612 66 Brno Operační systémy IOS 2009/2010 Tomáš Vojnar Vysoké učení technické v Brně Fakulta informačních technologií Božetěchova 2, 612 66 Brno ÚÓ Ò Ö ØºÚÙØ ÖºÞ Úvod do UNIXu p.1/11 Unix úvod Úvod do UNIXu p.2/11

Více

Úvod do Linuxu. SŠSI Tábor 1

Úvod do Linuxu. SŠSI Tábor 1 Úvod do Linuxu SŠSI Tábor 1 Trocha historie konec 60. let - AT&T vyvíjí MULTICS 1969 - AT&T Bell Labs - začátek OS Unix začátek 70.let - AT&T vývoj OS Unix kolem 1975 - University of California at Berkley

Více

Architektura rodiny operačních systémů Windows NT Mgr. Josef Horálek

Architektura rodiny operačních systémů Windows NT Mgr. Josef Horálek Architektura rodiny operačních systémů Windows NT Mgr. Josef Horálek = Velmi malé jádro = implementuje jen vybrané základní mechanismy: = virtuální paměť; = plánování vláken; = obsluha výjimek; = zasílání

Více

Matematika v programovacích

Matematika v programovacích Matematika v programovacích jazycích Pavla Kabelíková am.vsb.cz/kabelikova pavla.kabelikova@vsb.cz Úvodní diskuze Otázky: Jaké programovací jazyky znáte? S jakými programovacími jazyky jste již pracovali?

Více

Historie UNIXu a Linuxu. Bohdan Milar bohdan.milar@liberix.cz

Historie UNIXu a Linuxu. Bohdan Milar bohdan.milar@liberix.cz Historie UNIXu a Linuxu Bohdan Milar bohdan.milar@liberix.cz Úvod Liberix, o.p.s. Nestátní nezisková organizace Založena na jaře 2005 Hlavní cíl - Podpora a propagace svobodného a open source softwaru

Více

Systém souborů (file system, FS)

Systém souborů (file system, FS) UNIX systém souborů (file system) 1 Systém souborů (file system, FS)! slouží k uchování dat na vnějším paměťovém médiu a zajišťuje přístup ke struktuře dat! pro uživatele možnost ukládat data a opět je

Více

Úvod. unx-predn_01-uvod.odt 25.02.2008 16:13:43 1

Úvod. unx-predn_01-uvod.odt 25.02.2008 16:13:43 1 Úvod unx-predn_01-uvod.odt 25.02.2008 16:13:43 1 Operační systém UNIX Přednášky Jan Zajic, zajic@fel.cvut.cz, K226 Web service.felk.cvut.cz/courses Cíl předmětu pokročilý uživatel začínající administrátor

Více

Definice OS. Operační systém je základní programové vybavení počítače, nezbytné pro jeho provoz.

Definice OS. Operační systém je základní programové vybavení počítače, nezbytné pro jeho provoz. OPERAČNÍ SYSTÉMY Definice OS Operační systém je základní programové vybavení počítače, nezbytné pro jeho provoz. Každý počítač má alespoň jeden procesor, paměť, I/O zařízení. Všechny tyto součásti můžeme

Více

Na různých druzích počítačů se používají různé operační systémy. V průběhu času

Na různých druzích počítačů se používají různé operační systémy. V průběhu času 9. Další operační systémy 9.1. Operační systémy Na různých druzích počítačů se používají různé operační systémy. V průběhu času samozřejmě vznikají jejich nové verze, takže v současností používané počítače

Více

Přednáška 2. Systémy souborů OS UNIX. Nástroje pro práci se souborovým systémem. Úvod do Operačních Systémů Přednáška 2

Přednáška 2. Systémy souborů OS UNIX. Nástroje pro práci se souborovým systémem. Úvod do Operačních Systémů Přednáška 2 Přednáška 2 Systémy souborů OS UNIX. Nástroje pro práci se souborovým systémem. 1 Systém souborů (FS) I 2 Systém souborů II Logický systém souborů pro běžného uživatele se jeví jako jediná homogenní struktura

Více

IT ESS II. 1. Operating Systém Fundamentals

IT ESS II. 1. Operating Systém Fundamentals IT ESS II. 1. Operating Systém Fundamentals Srovnání desktopových OS a NOSs workstation síťové OS (NOSs) jednouživatelské jednoúlohové bez vzdáleného přístupu místní přístup k souborům poskytují a zpřístupňují

Více

Operační systém GNU/Linux

Operační systém GNU/Linux Operační systém GNU/Linux Operační systém - obecně:...základní softwarové vybavení počítače, které se stará o správu systémových zdrojů OS není primárně charakterizován tím jak vypadá (uživatelské rozhraní),

Více

Úvod do UNIXu. Okruh č. 1 - přihlášení, historie, práce se soubory. Jakub Galgonek. verze r1. inspirováno materiály Davida Hokszy

Úvod do UNIXu. Okruh č. 1 - přihlášení, historie, práce se soubory. Jakub Galgonek. verze r1. inspirováno materiály Davida Hokszy Okruh č. 1 - přihlášení, historie, práce se soubory verze 1.0.1-r1 inspirováno materiály Davida Hokszy Obsah Práce se soubory Textové editory Uživatelé a práva Regulární výrazy Programování v shellu Administrace

Více

Pár odpovědí jsem nenašla nikde, a tak jsem je logicky odvodila, a nebo jsem ponechala odpověď z pefky, proto je možné, že někde bude chyba.

Pár odpovědí jsem nenašla nikde, a tak jsem je logicky odvodila, a nebo jsem ponechala odpověď z pefky, proto je možné, že někde bude chyba. Odpovědi jsem hledala v prezentacích a na http://www.nuc.elf.stuba.sk/lit/ldp/index.htm Pár odpovědí jsem nenašla nikde, a tak jsem je logicky odvodila, a nebo jsem ponechala odpověď z pefky, proto je

Více

Vzdálený přístup k počítačům

Vzdálený přístup k počítačům Vzdálený přístup k počítačům jedna z nejstarších služeb vzdálený přístup k sálovým počítačům nejprve vzdálené terminály později terminálová emulace jako jedna ze služeb počítačové sítě současnost využíváno

Více

LINUX ADRESÁŘOVÁ STRUKTURA. Co to, hrome, je? V této lekci se budeme brouzdat adresáři. SPŠ Teplice - 3.V

LINUX ADRESÁŘOVÁ STRUKTURA. Co to, hrome, je? V této lekci se budeme brouzdat adresáři. SPŠ Teplice - 3.V LINUX ADRESÁŘOVÁ STRUKTURA Co to, hrome, je? V této lekci se budeme brouzdat adresáři. KOŘENOVÝ ADRESÁŘ kořen = root tak se mu říká Ve skutečnosti se jmenuje / (lomítko, slash). Vše ostatní je v ubuntu

Více

Úvod do operačního systému Linux Mgr. Josef Horálek

Úvod do operačního systému Linux Mgr. Josef Horálek Úvod do operačního systému Linux Mgr. Josef Horálek 2011 20.let Linuxu Historie GNU/Linux = 1970 - Ken Thompson a Dennis Ritchie vyvinuli a implementovali systém UNIX, který se stal základem mnoha moderních

Více

Osnova. Úkoly OS. BIOS (Basic Input-Output System) programy; kontrola nad přístupem k jednotlivým prostředkům hardwaru (procesoru, paměti,

Osnova. Úkoly OS. BIOS (Basic Input-Output System) programy; kontrola nad přístupem k jednotlivým prostředkům hardwaru (procesoru, paměti, Michal Houda houda@kcr.zf.jcu.cz Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Zemědělská fakulta Spuštění počítače BIOS (Basic Input-Output System) konfigurace počítače z paměti CMOS; autonomní test počítače

Více

Nové jazykové brány do Caché. Daniel Kutáč

Nové jazykové brány do Caché. Daniel Kutáč Nové jazykové brány do Caché Daniel Kutáč O čem budeme mluvit.net T/SQL Perl Python MultiValue Basic Téma.NET provider .NET Provider Co lze již dnes Factory / VisM ODBC.NET Web Services Factory a VisM

Více

Operační systémy. Cvičení 1: Seznámení s prostředím

Operační systémy. Cvičení 1: Seznámení s prostředím Operační systémy Cvičení 1: Seznámení s prostředím 1 Obsah cvičení Organizace cvičení Učebna K311 Unixová učebna K327 (Solárium) Přihlášení do Unixu Spouštění vzorových příkladů vzdáleně (Unix) lokálně

Více

UNIX. Historie a základní pojmy. Historie. Před ním. Začátek

UNIX. Historie a základní pojmy. Historie. Před ním. Začátek UNIX Multics (Multiplexed Information and Computing Service) 1965-2000 o MIT Project MAC Multiple Access Computer (Corbató) Man and Computer (Minsky) o Bell Telephone Laboratories BTL, výzkumná složka

Více

úvod Historie operačních systémů

úvod Historie operačních systémů Historie operačních systémů úvod Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Ing. Libor Otáhalík. Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785. Provozuje Národní ústav

Více

Linux Teorie operačních systémů a realita

Linux Teorie operačních systémů a realita ÚVOD DO OPERAČNÍCH SYSTÉMŮ Linux Teorie operačních systémů a realita České vysoké učení technické Fakulta elektrotechnická Ver.1.00 2010 Historie Unixu a Linuxu MULTICS 50. - 60. léta minulého století,

Více

OPS Paralelní systémy, seznam pojmů, klasifikace

OPS Paralelní systémy, seznam pojmů, klasifikace Moorův zákon (polovina 60. let) : Výpočetní výkon a počet tranzistorů na jeden CPU chip integrovaného obvodu mikroprocesoru se každý jeden až dva roky zdvojnásobí; cena se zmenší na polovinu. Paralelismus

Více

TÉMATICKÝ OKRUH Softwarové inženýrství

TÉMATICKÝ OKRUH Softwarové inženýrství TÉMATICKÝ OKRUH Softwarové inženýrství Číslo otázky : 24. Otázka : Implementační fáze. Postupy při specifikaci organizace softwarových komponent pomocí UML. Mapování modelů na struktury programovacího

Více

Martin Kopta. Unixové shelly. Středisko Unixových Technologií, 2009

Martin Kopta. Unixové shelly. Středisko Unixových Technologií, 2009 Martin Kopta Unixové shelly Středisko Unixových Technologií, 2009 Co je shell? Motivace Kde shelly potkáme GNU/Linux (Ubuntu, Debian, Gentoo, Redhat,..) FreeBSD, OpenBSD, NetBSD,.. HPUX, Tru64, Solaris,

Více

Procesy a vlákna (Processes and Threads)

Procesy a vlákna (Processes and Threads) ÚVOD DO OPERAČNÍCH SYSTÉMŮ Ver.1.00 Procesy a vlákna (Processes and Threads) Správa procesů a vláken České vysoké učení technické Fakulta elektrotechnická 2012 Použitá literatura [1] Stallings, W.: Operating

Více

Úvod do Linuxu SŠSI Tábor 1

Úvod do Linuxu SŠSI Tábor 1 Úvod do Linuxu 9.10.2012 SŠSI Tábor 1 Historie Linux je obdoba operačního systému UNIX, vytvořená Linusem Torvaldsem. Na dalším vývoji systému i aplikací dnes pracuje řada dobrovolníků na celém světě.

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL. Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632 Číslo projektu

VÝUKOVÝ MATERIÁL. Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632 Číslo projektu VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632

Více

Tomáš Borland Valenta

Tomáš Borland Valenta Architektura GNU/Linuxu Tomáš Borland Valenta Přehled stavebních prvků operačního systému GNU/Linux aneb od základů až po okna... Základní rozdělení Hardware Software Hardware Základní deska CPU Paměť

Více

Přednáška 5. Identita uživatelů, procesů a souborů. Přístupová práva a jejich nastavení. Úvod do Operačních Systémů Přednáška 5

Přednáška 5. Identita uživatelů, procesů a souborů. Přístupová práva a jejich nastavení. Úvod do Operačních Systémů Přednáška 5 Přednáška 5 Identita uživatelů, procesů a souborů. Přístupová práva a jejich nastavení. 1 Uživatel Při přihlášení do systému musí uživatel: identifikovat systém, na který se chce přihlásit fyzické umístění

Více

OPERAČNÍ SYSTÉMY. Operační systém je prostředník mezi hardwarem (technickým vybavením počítače) a určitým programem, který uživatel používá.

OPERAČNÍ SYSTÉMY. Operační systém je prostředník mezi hardwarem (technickým vybavením počítače) a určitým programem, který uživatel používá. Operační systém je prostředník mezi hardwarem (technickým vybavením počítače) a určitým programem, který uživatel používá. Co vše provádí operační systém: Organizuje přístup a využívání zdrojů počítače

Více

Operační systémy 1. Přednáška číslo 11 3. 5. 2010. Souborové systémy

Operační systémy 1. Přednáška číslo 11 3. 5. 2010. Souborové systémy Operační systémy 1 Přednáška číslo 11 3. 5. 2010 Souborové systémy Dělení dle bezpečnosti Souborové systémy s okamžitým zápisem pouze jeden druh operace a další musí čekat. Data se nemohou ztratit, ale

Více

Úvod do informatiky 5)

Úvod do informatiky 5) PŘEHLED PŘEDNÁŠKY Internet Protokol a služba Jmenná služba (DNS) URL adresa Elektronická pošta Přenos souborů (FTP) World Wide Web (WWW) Téměř zapomenuté služby 1 INTERNET 2 PROTOKOL A SLUŽBA Protokol

Více

Roury a zprávy Mgr. Josef Horálek

Roury a zprávy Mgr. Josef Horálek Roury a zprávy Mgr. Josef Horálek Roury a zprávy = Jde o metodu místní komunikace mezi procesy. = Jedná se o: = Anonymní roury = Pojmenované roury = Komunikace pomocí zpráv Anonymní roury (pipe) = Nejjednodušší

Více

Úvod do operačního systému Linux Mgr. Josef Horálek

Úvod do operačního systému Linux Mgr. Josef Horálek Úvod do operačního systému Linux Mgr. Josef Horálek 2011 20.let Linuxu Historie GNU/Linux = 1970 - Ken Thompson a Dennis Ritchie vyvinuli a implementovali systém UNIX, který se stal základem mnoha moderních

Více

Rozdělení operačních systémů

Rozdělení operačních systémů Rozdělení operačních systémů OS1 Přednáška číslo 2 Podle počtu ovládaných procesorů Jednoprocesorové (monoprocesorové) Víceprocesorové (multiprocesorové) Asymetrický processing (ASMP) na jednom procesoru

Více

Vlákno (anglicky: thread) v informatice označuje vlákno výpočtu neboli samostatný výpočetní tok, tedy posloupnost po sobě jdoucích operací.

Vlákno (anglicky: thread) v informatice označuje vlákno výpočtu neboli samostatný výpočetní tok, tedy posloupnost po sobě jdoucích operací. Trochu teorie Vlákno (anglicky: thread) v informatice označuje vlákno výpočtu neboli samostatný výpočetní tok, tedy posloupnost po sobě jdoucích operací. Každá spuštěná aplikace má alespoň jeden proces

Více

Architektura systému GNU/Linux. Bohdan Milar bohdan.milar@liberix.cz

Architektura systému GNU/Linux. Bohdan Milar bohdan.milar@liberix.cz Architektura systému GNU/Linux Bohdan Milar bohdan.milar@liberix.cz Úvod Liberix, o.p.s. Nestátní nezisková organizace Založena na jaře 2005 Hlavní cíl - Podpora a propagace svobodných informačních technologií

Více

ČÁST 1. Základy 32bitového programování ve Windows

ČÁST 1. Základy 32bitového programování ve Windows Obsah Úvod 13 ČÁST 1 Základy 32bitového programování ve Windows Kapitola 1 Nástroje pro programování ve Windows 19 První program v Assembleru a jeho kompilace 19 Objektové soubory 23 Direktiva INVOKE 25

Více

Historie UNIXu a LINUXu - 1

Historie UNIXu a LINUXu - 1 Historie UNIXu a LINUXu - 1 Původně operační systém, který byl vytvořen v Bellových laboratořích firmy AT & T okolo roku 1970. Tento systém není již dále vyvíjen, ale dal vzniknout řadě operačních systémů

Více

Common Object Request Broker Architecture

Common Object Request Broker Architecture Common Object Request Broker Architecture Tvorba aplikací, jejichž komponenty budou komunikovat přes počítačovou síť Programátor jedné aplikace volá metody vzdálených objektů podobně jako u sebe lokální

Více

Základy informatiky. Operační systémy

Základy informatiky. Operační systémy Základy informatiky Operační systémy Zpracoval: Upraveno: Ing. Pavel Děrgel Daniela Ďuráková Cíle dnešní přednášky Operační systém základní funkce souborové systémy Windows historie, vlastnosti Linux historie

Více

Simluátor Trilobota. (projekt do předmětu ROB)

Simluátor Trilobota. (projekt do předmětu ROB) Simluátor Trilobota (projekt do předmětu ROB) Kamil Dudka Jakub Filák xdudka00 xfilak01 BRNO 2008 1 Úvod Jako školní týmový projekt jsme si zvolili simulátor trilobota 1 a jeho prostředí. Simulátor komunikuje

Více

VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA FAKULTA STROJNÍ DATABÁZOVÉ SYSTÉMY ARCHITEKTURA DATABÁZOVÝCH SYSTÉMŮ. Ing. Lukáš OTTE, Ph.D.

VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA FAKULTA STROJNÍ DATABÁZOVÉ SYSTÉMY ARCHITEKTURA DATABÁZOVÝCH SYSTÉMŮ. Ing. Lukáš OTTE, Ph.D. VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA FAKULTA STROJNÍ DATABÁZOVÉ SYSTÉMY ARCHITEKTURA DATABÁZOVÝCH SYSTÉMŮ Ing. Lukáš OTTE, Ph.D. Ostrava 2013 Tento studijní materiál vznikl za finanční podpory

Více

Pokročilé architektury počítačů

Pokročilé architektury počítačů Pokročilé architektury počítačů Tutoriál 2 Virtualizace a její dopady Martin Milata Obsah Virtualizace Jak virtualizace funguje Typy HW podpora virtualizace Dopady virtualizace Jak virtualizace funguje?

Více

Přednáška 1. Úvod. Historie OS Unix. Architektura OS Unix. Interpret příkazů. SHELL. Zpracování příkazové řádky. Speciální znaky. Zkratky příkazů.

Přednáška 1. Úvod. Historie OS Unix. Architektura OS Unix. Interpret příkazů. SHELL. Zpracování příkazové řádky. Speciální znaky. Zkratky příkazů. Přednáška 1 Úvod. Historie OS Unix. Architektura OS Unix. Interpret příkazů SHELL. Zpracování příkazové řádky. Speciální znaky. Zkratky příkazů. 1 Hodnocení studentů III Klasifikace 90 100 bodů A (výborně)

Více

IMPLEMENTACE OPERAČNÍHO SYSTÉMU LINUX DO VÝUKY INFORMAČNÍCH TECHNOLOGIÍ

IMPLEMENTACE OPERAČNÍHO SYSTÉMU LINUX DO VÝUKY INFORMAČNÍCH TECHNOLOGIÍ Identifikační údaje školy Číslo projektu Název projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Číslo a název materiálu Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence schopnost, který je spolufinancován

Více

VirtualBox desktopová virtualizace. Zdeněk Merta

VirtualBox desktopová virtualizace. Zdeněk Merta VirtualBox desktopová virtualizace Zdeněk Merta 15.3.2009 VirtualBox dektopová virtualizace Stránka 2 ze 14 VirtualBox Multiplatformní virtualizační nástroj. Částečně založen na virtualizačním nástroji

Více

09. Operační systémy PC 1. DOS. Nejdůležitější zástupci DOSu:

09. Operační systémy PC 1. DOS. Nejdůležitější zástupci DOSu: 09. Operační systémy PC Operační systém (OS) je základní programové vybavení počítače, které zprostředkovává komunikaci mezi uživatelem a hardwarem a řídí činnost jednotlivých částí počítače. Operační

Více

Vrstvy programového vybavení Klasifikace Systémové prostředky, ostatní SW Pořizování Využití

Vrstvy programového vybavení Klasifikace Systémové prostředky, ostatní SW Pořizování Využití Programové prostředky PC - 5 Informatika 2 Přednáší: doc. Ing. Jan Skrbek, Dr. - KIN Přednášky: středa 14 20 15 55 Spojení: e-mail: jan.skrbek@tul.cz 16 10 17 45 tel.: 48 535 2442 Obsah: Vrstvy programového

Více

Jak funguje GNU/Linux

Jak funguje GNU/Linux Jak funguje GNU/Linux Úvod do operačního systému a filozofie Jiří Jánský SUT SH 12.10.1010 GNU/Linux I. Proč Linux používájí geekové Za více námahy více muziky Příklad s přepsáním titulků Svobody Open

Více

Operační systémy. Tomáš Vojnar IOS 2010/2011. Vysoké učení technické v Brně Fakulta informačních technologií Božetěchova 2, 612 66 Brno

Operační systémy. Tomáš Vojnar IOS 2010/2011. Vysoké učení technické v Brně Fakulta informačních technologií Božetěchova 2, 612 66 Brno Operační systémy IOS 2010/2011 Tomáš Vojnar Vysoké učení technické v Brně Fakulta informačních technologií Božetěchova 2, 612 66 Brno ÚÓ Ò Ö ØºÚÙØ ÖºÞ Úvod do UNIXu p.1/15 Unix úvod Úvod do UNIXu p.2/15

Více

PHP framework Nette. Kapitola 1. 1.1 Úvod. 1.2 Architektura Nette

PHP framework Nette. Kapitola 1. 1.1 Úvod. 1.2 Architektura Nette Kapitola 1 PHP framework Nette 1.1 Úvod Zkratka PHP (z anglického PHP: Hypertext Preprocessor) označuje populární skriptovací jazyk primárně navržený pro vývoj webových aplikací. Jeho oblíbenost vyplývá

Více

2010/2011 ZS. Operační systém. úvod základní architektury

2010/2011 ZS. Operační systém. úvod základní architektury Principy počítačů a operačních systémů Operační systém úvod základní architektury Historický vývoj 1. generace počítačů (40.-50. léta 20. stol.) technologie relé, elektronky programování strojový kód propojovací

Více

Radim Dolák Gymnázium a Obchodní akademie Orlová

Radim Dolák Gymnázium a Obchodní akademie Orlová Radim Dolák Gymnázium a Obchodní akademie Orlová Úvod Cíl prezentace Samba historie a budoucnost Samba - vlastnosti Samba verze 4 a 4.1 Instalace Současný a plánovaný stav Instalace Správa Testování a

Více

Operační systémy. Přednáška 1: Úvod

Operační systémy. Přednáška 1: Úvod Operační systémy Přednáška 1: Úvod 1 Organizace předmětu Přednášky každé úterý 18:00-19:30 v K1 Přednášející Jan Trdlička email: trdlicka@fel.cvut.z kancelář: K324 Cvičení pondělí, úterý, středa Informace

Více

Principy operačních systémů. Lekce 1: Úvod

Principy operačních systémů. Lekce 1: Úvod Principy operačních systémů Lekce 1: Úvod Sylabus Lekce 1: Úvod 2 Literatura Lekce 1: Úvod 3 Operační systém Základní programové vybavení počítače, které se zavádí do počítače při jeho startu a zůstává

Více

11. Přehled prog. jazyků

11. Přehled prog. jazyků Jiří Vokřínek, 2016 B6B36ZAL - Přednáška 11 1 Základy algoritmizace 11. Přehled prog. jazyků doc. Ing. Jiří Vokřínek, Ph.D. Katedra počítačů Fakulta elektrotechnická České vysoké učení technické v Praze

Více

Úvod. Programovací paradigmata

Úvod. Programovací paradigmata .. Úvod. Programovací paradigmata Programovací techniky doc. Ing. Jiří Rybička, Dr. ústav informatiky PEF MENDELU v Brně rybicka@mendelu.cz Cíl: programování efektivně a bezpečně Programovací techniky

Více

I n f o r m a t i k a a v ý p o č e t n í t e c h n i k a. Operační systém

I n f o r m a t i k a a v ý p o č e t n í t e c h n i k a. Operační systém Operační systém Výpočetní systém a jeho struktura Pojem operační systém Vysvětlení úlohy OS na jeho historickém vývoji Činnost počítače po zapnutí Srovnání operačních systémů Pojmy a vlastnosti operačních

Více

Identita uživatelů, přístupová práva. Linux

Identita uživatelů, přístupová práva. Linux Identita uživatelů, přístupová práva Linux Uživatel Při přihlášení do systému musí uživatel: identifikovat systém, na který se chce přihlásit fyzické umístění (lokální přihlášení) jméno systému/ IP adresa

Více

Co je Symantec pcanywhere 12.0? Hlavní výhody Snadné a bezpečné vzdálené připojení Hodnota Důvěra

Co je Symantec pcanywhere 12.0? Hlavní výhody Snadné a bezpečné vzdálené připojení Hodnota Důvěra Symantec pcanywhere 12.0 Špičkové řešení vzdáleného ovládání pro odbornou pomoc a řešení problémů Co je Symantec pcanywhere 12.0? Symantec pcanywhere, přední světové řešení vzdáleného ovládání*, pomáhá

Více

Architektura a koncepce OS OS a HW (archos_hw) Architektura a koncepce OS Jádro OS (archos_kernel) Architektura a koncepce OS Typy OS (archos_typy)

Architektura a koncepce OS OS a HW (archos_hw) Architektura a koncepce OS Jádro OS (archos_kernel) Architektura a koncepce OS Typy OS (archos_typy) Architektura a koncepce OS OS a HW (archos_hw) Aby fungoval OS s preemptivním multitaskingem, musí HW obsahovat: 1. (+2) přerušovací systém (interrupt system) 2. (+2) časovač Při používání DMA: 1. (+1)

Více

K čemu slouží počítačové sítě

K čemu slouží počítačové sítě Počítačové sítě Počítačová síť je spojení dvou a více počítačů kabelem, telefonní linkou, nebo jiným způsobem tak, aby spolu mohly vzájemně komunikovat. K čemu slouží počítačové sítě Sdílení prostředků

Více

Obsah. Kapitola 1 Hardware, procesory a vlákna Prohlídka útrob počítače...20 Motivace pro vícejádrové procesory...21

Obsah. Kapitola 1 Hardware, procesory a vlákna Prohlídka útrob počítače...20 Motivace pro vícejádrové procesory...21 Stručný obsah 1. Hardware, procesory a vlákna... 19 2. Programování s ohledemna výkon... 45 3. Identifikování příležitostí pro paralelizmus... 93 4. Synchronizace a sdílení dat... 123 5. Vlákna v rozhraní

Více

Instalace a konfigurace web serveru. WA1 Martin Klíma

Instalace a konfigurace web serveru. WA1 Martin Klíma Instalace a konfigurace web serveru WA1 Martin Klíma Instalace a konfigurace Apache 1. Instalace stáhnout z http://httpd.apache.org/ nebo nějaký balíček předkonfigurovaného apache, např. WinLamp http://sourceforge.net/projects/winlamp/

Více

IB111 Programování a algoritmizace. Programovací jazyky

IB111 Programování a algoritmizace. Programovací jazyky IB111 Programování a algoritmizace Programovací jazyky Programovací jazyky Programovací jazyk Prostředek pro zápis algoritmů, jež mohou být provedeny na počítači Program Zápis algoritmu v programovacím

Více

Programování v C++ Úplnej úvod. Peta (maj@arcig.cz, SPR AG 2008-9)

Programování v C++ Úplnej úvod. Peta (maj@arcig.cz, SPR AG 2008-9) Programování v C++ Úplnej úvod Co se naučíte? tak samozřejmě C++, s důrazem na: dynamické datové struktury Objektově Orientované Programování STL (standardní knihovna šablon) vytváření vlastních šablon

Více

Úvod Seznámení s předmětem Co je.net Vlastnosti.NET Konec. Programování v C# Úvodní slovo 1 / 25

Úvod Seznámení s předmětem Co je.net Vlastnosti.NET Konec. Programování v C# Úvodní slovo 1 / 25 Programování v C# Úvodní slovo 1 / 25 Obsah přednášky Seznámení s předmětem Co je.net Vlastnosti.NET 2 / 25 Kdo je kdo Petr Vaněček vanecek@pf.jcu.cz J 502 Václav Novák vacnovak@pf.jcu.cz?? Při komunikaci

Více

Základní informace. Operační systém (OS)

Základní informace. Operační systém (OS) Základní informace Operační systém (OS) OS je základní program, který oživuje technické díly počítače (hardware) a poskytuje prostředí pro práci všech ostatních programů. Operační systém musí být naistalován

Více

UŽIVATEL, SKUPINA, PROCES

UŽIVATEL, SKUPINA, PROCES UŽIVATEL, SKUPINA, PROCES Systém bez uživatele je jedině Matrix? Uživatelé se seskupují a řídí práci. Group = skupina uživatelů Trocha teorie: LINUX je systémem víceuživatelským. Tzn. Že k dané instanci

Více

Úvod do Operačních Systémů

Úvod do Operačních Systémů Úvod do Operačních Systémů 1. cvičení Úvod, práce v grafickém prostředí, jednoduché příkazy. 1 Obsah Organizace cvičení Seznámení s učebnou Přihlašování a odhlašování Práce v grafickém prostředí Příkazová

Více

rychlý vývoj webových aplikací nezávislých na platformě Jiří Kosek

rychlý vývoj webových aplikací nezávislých na platformě Jiří Kosek rychlý vývoj webových aplikací nezávislých na platformě Jiří Kosek Co je to webová aplikace? příklady virtuální obchodní dům intranetový IS podniku vyhledávací služby aplikace jako každá jiná přístupná

Více

MS WINDOWS I. řada operačních systémů firmy Microsoft *1985 -? Historie. Práce ve Windows XP. Architektura. Instalace. Spouštění

MS WINDOWS I. řada operačních systémů firmy Microsoft *1985 -? Historie. Práce ve Windows XP. Architektura. Instalace. Spouštění MS WINDOWS I řada operačních systémů firmy Microsoft *1985 -? Historie Práce ve Windows XP Architektura Instalace Spouštění HISTORIE I MS-DOS 1981, první OS firmy Microsoft, pro IBM PC 16b, textový, jednouživatelský,

Více

Univerzita Pardubice Fakulta elektrotechniky a informatiky ISOSY. 2010 Matěj Trakal

Univerzita Pardubice Fakulta elektrotechniky a informatiky ISOSY. 2010 Matěj Trakal Univerzita Pardubice Fakulta elektrotechniky a informatiky ISOSY 2010 Matěj Trakal Obsah 1 4. přednáška 2 1.1 Práva................................. 2 1.1.1 Obecné informace....................... 2 1.1.2

Více

9. Sítě MS Windows. Distribuce Windows. Obchodní označení. Jednoduchý OS pro osobní počítače, pouze FAT, základní podpora peer to peer sítí,

9. Sítě MS Windows. Distribuce Windows. Obchodní označení. Jednoduchý OS pro osobní počítače, pouze FAT, základní podpora peer to peer sítí, 9. Sítě MS Windows MS Windows existoval ve 2 vývojových větvích 9x a NT, tyto později byly sloučeny. V současnosti existují aktuální verze Windows XP a Windows 2003 Server. (Očekává se vydání Windows Vista)

Více

Úvod, jednoduché příkazy

Úvod, jednoduché příkazy A7B38UOS Úvod do operačních systémů cvičení LS 2012/13 1. Cvičení Úvod, jednoduché příkazy Přednášející Cvičící Kdo je kdo v UOS doc. Ing. Jaroslav Roztočil, CSc. Ing. Jan Koller, Ph.D. Ing. Radek Havlíček,

Více

Systém souborů (File System)

Systém souborů (File System) (File System) Základní pojmy Běžný uživatel vidí logický systém souborů jako jeden strom. Kořen stromu je kořenový adresář ( / = Root Directory ). Uzly stromu jsou adresáře (d = Directory). Listy stromu

Více

Paralelní výpočty ve finančnictví

Paralelní výpočty ve finančnictví Paralelní výpočty ve finančnictví Jan Houška HUMUSOFT s.r.o. houska@humusoft.cz Výpočetně náročné úlohy distribuované úlohy mnoho relativně nezávislých úloh snížení zatížení klientské pracovní stanice

Více

Programovací jazyky Přehled a vývoj

Programovací jazyky Přehled a vývoj Programovací jazyky Přehled a vývoj 1 Programování a programovací jazyk Historie a současnost programovacích jazyků Objektově orientované a vizuální programování Značkovací a skriptovací jazyky 2 Programování

Více

Korporátní identita - nejcennější aktivum

Korporátní identita - nejcennější aktivum Korporátní identita - nejcennější aktivum Luděk Šafář Services Team Leader lsafar@novell.cz 03/13/2006 Standardní prostředí IT prostředí je diverzifikované a komplexní Administrativní činnosti jsou manuální

Více

Operační systémy. Tomáš Hudec. Tomas.Hudec@upce.cz. http://asuei01.upceucebny.cz/usr/hudec/vyuka/os/

Operační systémy. Tomáš Hudec. Tomas.Hudec@upce.cz. http://asuei01.upceucebny.cz/usr/hudec/vyuka/os/ Operační systémy Tomáš Hudec Tomas.Hudec@upce.cz http://asuei01.upceucebny.cz/usr/hudec/vyuka/os/ Osnova definice OS historie rozdělení dle určení koncepce systémová volání rozdělení dle struktury 2 Literatura

Více

Management procesu I Mgr. Josef Horálek

Management procesu I Mgr. Josef Horálek Management procesu I Mgr. Josef Horálek Procesy = Starší počítače umožňovaly spouštět pouze jeden program. Tento program plně využíval OS i všechny systémové zdroje. Současné počítače umožňují běh více

Více

ZOS OPAKOVÁNÍ. L. Pešička

ZOS OPAKOVÁNÍ. L. Pešička ZOS OPAKOVÁNÍ L. Pešička ZÁKLADNÍ PRAVIDLO Důležité je znát nejen fakta, ale porozumět jim a zasadit je do kontextu celého OS Př. algoritmus Second Chance využívá bitu Referenced tak, že (fakta) a kdy

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL. 3. ročník učebního oboru Elektrikář Přílohy. bez příloh. Identifikační údaje školy

VÝUKOVÝ MATERIÁL. 3. ročník učebního oboru Elektrikář Přílohy. bez příloh. Identifikační údaje školy VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Číslo projektu Název projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Číslo a název materiálu Anotace Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková

Více

Software programové vybavení. 1. část

Software programové vybavení. 1. část Software programové vybavení 1. část Software Vše co není HW je SW = pojem se někdy vztahuje jak na programy, tak na data Oživuje hardware (zdaleka ne jen počítače) Je-li přítomen procesor, musí být i

Více

FIREBIRD relační databázový systém. Tomáš Svoboda

FIREBIRD relační databázový systém. Tomáš Svoboda FIREBIRD relační databázový systém Tomáš Svoboda xsvobo13@fi.muni.cz Firebird historie 80. léta - Jim Starkey (DEC) InterBase 1994 - odkoupila firma Borland 2000 - Borland uvolnil zdrojové texty InterBase

Více

Souborové systémy a logická struktura dat (principy, porovnání, příklady).

Souborové systémy a logická struktura dat (principy, porovnání, příklady). $TECH 13 Str. 1/5 Souborové systémy a logická struktura dat (principy, porovnání, příklady). Vymezení základních pojmů Soubor První definice: označuje pojmenovanou posloupnost bytů uloženou na nějakém

Více

Případová studie: Adresářové řešení pro webhosting pomocí ApacheDS. Lukáš Jelínek

Případová studie: Adresářové řešení pro webhosting pomocí ApacheDS. Lukáš Jelínek Případová studie: Adresářové řešení pro webhosting pomocí ApacheDS Lukáš Jelínek AIKEN Webhosting primárně pro provoz zakázkových projektů klasická platforma Linux+Apache+PHP+MySQL (LAMP) + databáze SQLite

Více

LINUX SOUBORY. Zadejme příkaz ls l! V této lekci se odrazíme od dlouhého výpisu příkazu ls a uvidíme, kam nás to zanese. SPŠ Teplice - 3.

LINUX SOUBORY. Zadejme příkaz ls l! V této lekci se odrazíme od dlouhého výpisu příkazu ls a uvidíme, kam nás to zanese. SPŠ Teplice - 3. LINUX SOUBORY Zadejme příkaz ls l! V této lekci se odrazíme od dlouhého výpisu příkazu ls a uvidíme, kam nás to zanese. Dlouhý výpis příkazu ls Zadejte příkaz ls s parametrem l. Před každou položkou (souborem

Více

http://www.zlinskedumy.cz

http://www.zlinskedumy.cz Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast Autor Ročník 1 Obor CZ.1.07/1.5.00/34.0514 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Operační systém a textový editor,

Více

Real Time programování v LabView. Ing. Martin Bušek, Ph.D.

Real Time programování v LabView. Ing. Martin Bušek, Ph.D. Real Time programování v LabView Ing. Martin Bušek, Ph.D. Úvod - související komponenty LabVIEW development Konkrétní RT hardware - cíl Použití LabVIEW RT module - Pharlap ETS, RTX, VxWorks Možnost užití

Více

Projekt do předmětu PAS. Textový editor

Projekt do předmětu PAS. Textový editor Projekt do předmětu PAS Textový editor 1. prosince 2005 Kamil Dudka, xdudka00@gmail.com Fakulta informačních technologií Vysoké Učení Technické v Brně Obsah 1 Úvod 1 2 Návrh 1 2.1 Uživatelskérozhraní.....

Více

Systémová administrace portálu Liferay

Systémová administrace portálu Liferay 02 Systémová administrace portálu Liferay 1 Agenda Administrace Instalace lokálního a serverového prostředí Základní práce s uživateli Role a oprávnění Konfigurace portálu 2014 IBA CZ, s. r. o. 2 Portálová

Více

Principy operačních systémů. Lekce 5: Multiprogramming a multitasking, vlákna

Principy operačních systémů. Lekce 5: Multiprogramming a multitasking, vlákna Principy operačních systémů Lekce 5: Multiprogramming a multitasking, vlákna Multiprogramování předchůdce multitaskingu Vzájemné volání: Implementován procesem (nikoliv OS) Procesu je přidělen procesor,

Více