Historie a současnost

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Historie a současnost"

Transkript

1 Historie a současnost operačního systému UNIX Aleš Novák, Vítězslav Stříbrný a Pavel Treutner Verze z 23. května 2002

2 2 Tento dokument může být volně distribuován a tištěn pouze v plném znění a se seznamem autorů.

3 Obsah 1 Vývoj Unixu Počátky Hráči na hřišti Současnost Unixu Standardy Unixu Architektura systému Jádro Proces Souborový systém Meziprocesová komunikace Uživatel Knihovny Programátor Sítě Multithreading Paralelizovatelnost Grafický systém Problémy Unixu Použití UNIXu Databázový server Webový server Rozšíření UNIXu NeXT Step Plan Linux NeUnixy Budoucnost UNIXu Vývoj Unixu

4 4 OBSAH

5 Kapitola 1 Vývoj Unixu 1.1 Počátky Na sklonku roku 1964 byl v Bell Telephone Laboratories ve spolupráci s Massachussets Institute of Technology a General Electric Company zahájen ambiciózní projekt operačního systému Multics. Jeho cílem bylo vytvořit systém, spojující všechny tehdejší představy moderního operačního systému, tedy interaktivní přístup, bezpečná práce více uživatelů najednou prostřednictvím vzdálených terminálů. Pro jeho implementaci byla stanovena následující pravidla: 1. Realizaci systému bude předcházet jeho projekt 2. Všude, kde to bude možné, použít jazyk vyšší úrovně (zvolen byl PL/1) 3. Při realizaci systému použít systém pro interaktivní přístup Ač to byl projekt pokrokový a velkorysý, vznikající systém se ukázal být příliš robustní a težkopádný, nepodařilo se do něj zakomponovat některé funkce a obsahoval chyby. Proto od něj BTL v roce 1969 upustila, nicméně MIT s GE ho dovedly k praktickému použití 1. Mnoho technik použitých poprvé v Multicsu další systémy převzaly, např. hierarchický systém souborů, zabezpečení... V BTL však trojice programátorů Kenneth Thompson, Dennis Ritchie a Brian Kernighan, která pracovala na Multics-u, pocítila potřebu relativně nenáročného, ale především použitelného systému. Ken Thompson načrtl návrh elegantního, jednoduše ovladatelného systému a implementoval ho v assembleru pro minipočítač PDP 7. Ostatní programátoři ho doplňovali, začali ale narážet na omezené hranice možností PDP 7. V roce 1970 pokřtil Kernighan systém na UNIX - na světě byl UNIX V1. Tým požádal o prostředky na nákup výkonnějšího PDP 11, ale žádost byla zamítnuta. Thompson proto použil menší lsti, když nabídl vývoj systému pro automatizovanou kancelář (pro interní potřeby) a finance dostal. Přesto mu nemusíme vyčítat trochu nepoctivé jednání, protože Unix od té doby do dneška disponuje řadou mocných funkcí pro práci s texty. 1 Například ve firmě Honeywell 5

6 6 KAPITOLA 1. VÝVOJ UNIXU Tehdy nastal čas pro myšlení na přenositelnost. Fakt, že byl celý systém napsán v assembleru pochopitelně implikoval, že přenos na jinou platformu znamenal kompletní přepsání. Thompson přenesl na Unix jazyk Fortran od kterého přešel k novému jazyku, který nazval B. Byl to interpretovaný jazyk ovlivněný jazykem BCPL. Na to navázal Ritchie, který jazyk upravil tak, že byl vhodný ke generování strojového kódu, rozšířil o typy a nazval C. Ten se ukázal (a stále se ukazuje) jako velice vhodný, nebot je při vysoké efektivitě produkovaného kódu plně přenositelný. To byl také důležitý mezník ve vývoji systému, nebot tím byl značně snížen počet řádků, které je nutné přepsat pri přenosu na novou platformu. Napsat jádro operačního systému v něčem jiném než assembleru byl krok kritizovaný ještě deset let poté, ale přinesl sebou mnoho pozitiv. Hlavně díky tomu se UNIX v následujících několika letech rozšířil na mnoho počítačů, zejména na univerzitní půdu. Když se BTL dostaly pod AT&T, uvolnila tato firma jeho kód některým univerzitám a univerzitu v Berkley pověřila přenesením Unixu na počítače VAX 11. Do té doby přímočarý vývojový strom se v tom místě rozdělil a vznikly dvě poměrně odlišné verze: AT&T, ze které s vzniknul System V, a BSD, ze kterého vzniklo mnoho komerčních odnoží (SunOS, ULTRIX, OSF/1, NextStep,... ) a ke standardu přispěl zejména prací se sítí (Berkley Sockets). 1.2 Hráči na hřišti Historie Unixu je natolik dlouhá, že některé jeho implementace už upadly v zapomění, zatímco jiné existují teprve krátce. Nejprve se zmínim o tradičních : AIX firmy IBM, aktuální verze tohoto systému, který nad ostatními vyniká zejména paralelizovatelností, je Solaris odvozený od z BSD vycházejícího SunOSu firmy Sun Microsystems je tradiční, uživatelsky i programátorsky příjemný Unix HP-UX firmy Hewlett Packard Firma SCO produkuje celou řadu Unixů, původně vycházejících z Xenixu (viz. níže) některé poslední kompatibilní s Linuxem dokonce i binárně Irix od Silicon Graphics, používaný zejména na pracovních stanicích SGI Vedle svého Netware, vyvíjí firma Novell i Unix UNIXware DEC měla svůj Digital Unix (dříve Ultrix), který se po zakoupení firmy Compaqem jmenuje Tru64-Unix Všechny uvedené Unixy byly komerční, budu pokračovat otevřenými. Větev BSD se dělí na OpenBSD, NetBSD a v současné době nejpoužívanější FreeBSD

7 1.2. HRÁČI NA HŘIŠTI 7 Linux 2, původně dílo jediného programátora, nyní se na jeho vývoji aktivně podílí desítky lidí Snahy Richarda Stallmana o opravdu otevřený GNU operační systém vyústily v Hurd, což je mikrojaderný (jako jádro slouží Mach) systém, jehož asi jediným nedostatkem je (jako u většiny mikrojaderných) je rychlost. Nicméně vzhledem k tomu, že mikrojaderná koncepce je opravdu pokrokovější, možná má svou budoucnost ještě před sebou. A vyčtu i některé Unixy, které se příliš neujaly. Xenix od firem Microsoft a SCO byl ve verzích pro Intel a Intel (dokonce i pro i8086, ale to samozřejmě vzhledem k nulovým možnostem ochrany tohoto procesoru nelze považovat za regulérní OS), ale také proto, že firma Microsoft zvolila pro sebe typickou obchodní strategii se neujal. V jeho vývoji později pokračovalo SCO. V mnoha ohledech revoluční NextStep 3, jehož památka přežívá mimo jiné v systému MacOS X 2 viz na straně 21 3 viz

8 8 KAPITOLA 1. VÝVOJ UNIXU

9 Kapitola 2 Současnost Unixu 2.1 Standardy Unixu Aby bylo možné zajistit přenositelnost v systému, který zároveň vyvíjí mnoho firem a institucí, jsou velice důležité standardy. Standardy se vzahují na volání jádra, systémové knihovny, ale i příkazy. Nejuznávanější standardy jsou SVID (System V Interface Definition) podle System V Release 4 z roku 1990 a standardy POSIX (portable operating system based on UNIX), které popisují operační systém na trochu vyšší úrovni abstrakce 1, takže nemusí jít nutně o Unix. Problém přenosu programů mezi Unixy většinou tkví v tom, že každý překladač C má své specialitky oproti ANSI C, které při portaci na jiný systém (a tím i překladač) zapřičiňují nutnost úpravy kódu. 2.2 Architektura systému Od svého počátku je UNIX koncipován jako makrojaderný systém. Klady tohoto řešení spočívají především v nižší náročnosti a celkově vyšší robustnosti. Objevilo se i několik mikrojaderných Unixů, jako například GNU/Hurd, který se stále vyvíjí, ale makrojaderná koncepce stále výrazně dominuje Jádro Při startu systému se (obvykle z bootovacího sektoru) nahraje do paměti zavaděč jádra. Ten nahraje z disku do paměti jádro a předá mu řízení. Jádro pomocí ovladačů obalí hardware počítače a provede spuštění procesu init. Procesy nikdy nepřistupují přímo k hardwaru počítače, ale pouze pomocí relativně úzké množiny unifikovaných volání jádra. Volání jádra dále obsluhují práci se soubory, práci s procesy, meziprocesovou komunikaci a jiné funkce, které si proces nemůže zajistit sám. 1 ;) 9

10 10 KAPITOLA 2. SOUČASNOST UNIXU Proces Tímto se dostáváme k důležitému pojmu - pojmu proces. Proces je v UNIXu izolovaná jednotka, která vykonává svou činnost, nenechává se rušit. O každém běžícím procesu udržuje jádro informační strukturu, která obsahuje především: pid - v systému unikátní číslo procesu. Co se týče jeho přidělování si můžeme být jisti pouze tím, že proces init má jedničku ppid - pid rodičovského procesu uid - id uživatele, který proces spouští - vlastníka procesu euid - id efektivního uživatele, tedy uid, které určuje privilegia procesu. Od uid se liší pri použití set-uid souborů nebo pokud si proces (nutně superuživatelský) sám změní identitu seznam otevřených souborů cwd - současný pracovní adresář nice - je hodnota důležitá pro plánovač procesů, říká mu, jak moc (nebo málo) má proces dostávat času k běhu. Pohybuje se od -20 (nejvyšší priorita) po 20 (nejnižší priorita), kdy proces běží pouze pokud už systém opravdu neví co dělat mapa pamět ových regionů určuje, kde v paměti jsou uložené části procesu. Proces sám může žádat o změnu velikosti datového regionu (voláním jádra brk) Volání jádra Se životním cyklem procesu se pojí několik volání jádra: fork je jediným způsobem, jak může vzniknout nový proces. Toto volání vytvoří přesnou kopii volajícího procesu, která se od původního bude lišit pouze návratovou hodnotou funkce fork exec je způsobem, jakým proces provádí program. Zavoláním funkce exec se program nahraje do prostoru procesu a předá se mu vykonávání. Z této funkce není návratu exit provede ukončení procesu. Také z této funkce není návratu wait provede uspání procesu do té doby, než některé z jeho dětí neukončí činnost (tj. neprovede volání exit)

11 2.2. ARCHITEKTURA SYSTÉMU 11 Pokud například (viz. obrázek 2.1) do příkazové řádky shellu napíšete "vi", provede shell volání jádra fork, čímž se vytvoří ještě jedna přesná kopie původního procesu shellu, která ale vzápětí provede volání exec s parametrem vi, čímž se způsobí provedení programu vi, který něco začne vypisovat na výstup a když dopíše, provede volání exit, kterým skončí. Mezitím rodičovský proces shellu provedl volání wait kterým si zajistil, že se opět začne zpracovávat až když dětský proces skončí. sh exec("vi") vi exit() fork() sh wait() sh Obrázek 2.1: Příklad vykonávání programu Souborový systém Souborový systém byl od počátku silnou stránkou UNIXu. Cíle jeho návrhu byly zobecnit v něm veškeré prostředky systému (např. periferie počítače) a zajistit zpopravňování přístupu k němu. To se podařilo zavedením užití tzv. i-node (iuzel), což je pojem v UNIXu skoro stejně důležitý jako pojem proces. i-node Je to struktura obsahující všechny informace o souboru, tedy: typ souboru - zda se jedná o obyčejný diskový soubor, nebo (blokový nebo znakový) soubor, adresář, nebo pojmenovaná roura. vlastníka souboru, identifikaci jednak uživatele a jednak skupiny, o obém bude řeč později přístupové práva jsou tvořená třemi skupinami bitů, které vyjadřují práva pro vlastníka souboru, člena vlastnické skupiny a ostatní uživatele systému, každá po třech bitech, které znamenají práva pro čtení, zápis a provádění souboru (v případě adresáře prohledávání). bloky souboru - v případě obyčejného souboru nebo adresáře seznam bloků na disku, ve kterých je obsah souboru 2 velikost souboru v bytech 2 Tak jednoduché to není, ale popisování systému úrovní přímých a nepřímých bloků opravdu není předmětem této práce

12 12 KAPITOLA 2. SOUČASNOST UNIXU časy poslední modifikace obsahu souboru, poslední modifikace i-uzlu a posledního přístupu k souboru počet odkazů na soubor z adresářové struktury. Pokud je toto číslo rovné nule, může být obsah tohoto souboru odstraněn (a i-node uvolněn) Adresář je tedy reprezentován stejně jako každý jiný soubor a stejně k němu lze i přistupovat, jeho obsah představuje seznam dvojic jméno souboru - číslo jeho i-node. Volání jádra Pro práci se soubory nabízí jádro procesu opět několik volání, zde jsou ta nejzajímavější: open k otevření, popř. i vytvoření souboru close k uzavření otevřeného souboru read k načtení zadaného počtu bytů z otevřeného souboru do paměti write k zápisu zadaného počtu bytů z paměti do souboru mmap pro namapování části souboru do paměti flock pro uzamčení části souboru link vytváří další reprezenaci souboru v adresářové struktuře - jméno a zvyšuje hodnotu položky počet odkazů příslušného i-node unlink jméno maže a počet odkazů snižuje. V případě, že ho sníží na nulu, maže obsah souboru a uvolňuje i-uzel Adresářová struktura a odkazy Jmenná identifikace souboru vychází z hierarchické struktury systému souborů, která je asi docela zřejmá. Na jejím vrcholu stojí adresář /. Ovšem není to tak docela strom, protože odkaz na jeden soubor - resp. i-node (byt třeba jinak pojmenovaný) může být z více adresářů. Každý tento odkaz znamená jednu jednotku v hodnotě položky počet odkazů příslušného i-node. Každému dalšímu odkazu na soubor se zpravidla říká hard link, hard proto, že většina UNIXů nabízí ještě takzvané symbolické linky, což jsou aliasy pro jméno a ne pro i-uzel souboru. Používají se pro odkazy mezi dvěma různými diskovými oddíly, nebo je používají uživatelé, kteří nemají oprávnění vytvářet hardlinky na adresáře. Adresář může sloužit jako tzv. mount point - bod připojení. Do tohoto adresáře lze připojit souborovou strukturu např. z jiného diskového oddílu, ale může to být třeba i vzdálený souborový systém (nejpoužívanější jsou NFS - Net File System, AFS - Andrew filesystem, RFS - Remote File System, GFS - Global File System),

13 2.2. ARCHITEKTURA SYSTÉMU 13 disketa, nebo něco úplně jiného, jen když pro to jádro obsahuje ovladač. Například informace o procesech jádro mapuje do virtuálního souborového systému proc, který se zpravidla připojuje do /proc. Čímž se dostávám k ustálenému stromu adresářů, který víceméně používají všechny UNIXy. /bin základní programy /dev obsahuje většinou všechny speciální soubory, které se v systému nalézají /etc obsahuje systémové konfigurační soubory /home, /u obsahuje domovské adresáře uživatelů /lib základní systémové knihovny /proc zmiňovaná struktura zprostředkovávající vnitřní informace jádra o procesech. Bohužel není vůbec standardizovaná /root domovský adresář uživatele root /usr/bin obsahuje další programy /usr/include headery pro programy v C /usr/lib další knihovny /tmp adresář pro dočasné soubory Meziprocesová komunikace V systému, ve kterém každý proces běží ve vlastním adresovém prostoru nezávisle na ostatních, jsou jistě velice důležité prostředky, kterými spolu mohou procesy komunikovat. Ve standardu System V Release 4 je proto několik způsobů. Nejnovější verze standardu POSIX také obsahuje jejich funkční ekvivalenty, které mají ale trochu jinou syntaxi, z mě známých systémů je ale implementuje pouze SunOS. A podle mých zkušeností s nimi není důvod opouštět skoro dvacet let staré volání podle System V. Roura Roura je velmi pohodlným způsobem komunikace mezi procesy zejména pro objem nestrukturovaných dat, použít jí lze ale pouze mezi procesy, které jsou spolu v pˇríbuzenském vztahu.roura zosobňuje heslo Nech at každý program dělá jednu věc, ale dělá jí dobře, které Unix naplňuje 3. Místo toho, aby každý program uměl všechno a jeho chování ovlivňovaly desítky konfiguračních parametrů, docilujeme kýženého cíle spojováním schopností programů. Klasické je třídění, tuto schopnost jistě vyžadujeme od všech programů, které vypisují seznam čehosi. Vypisující program se ale o třídění starat nebude, pokud ho uživatel bude chtít, pˇresmˇeruje jeho výstup přez rouru na vstup programu sort, který umí třídit podle čehokoliv. Procesy jsou bratři, protože jejich otcem je ten, ze kterého je uživatel vyvolal, tedy 3 Takzvaná konkretizace

14 14 KAPITOLA 2. SOUČASNOST UNIXU třeba shell. Přitom program sám ani neví, jestli jeho výstup jde k uživateli na terminál, do roury, do souboru, nebo třeba přez socket do sítě internet. Signály Signály jsou asi nejstarší, nejprimitivnější, ale také nenahraditelnou cestou IPC (InterProcess Comunication). Každý signál má své číslo. Proces může poslat signál jinému procesu pouze pokud mají stejné uid, nebo pokud má zasílající superuživatelské uid. Proces může signál bud ignorovat, nebo v reakci na jeho příchod vyvolat nějakou akci. Jediný signál, s jehož příchodem proces nic nesvede je SIGKILL (zpravidla má číslo 9). Pokud proces tento signál obdrží, okamžitě končí. Fronta zpráv Fronta zpráv je mnohem sofistikovanější metodou přenosu dat, hodící se pro přenos strukturovaných dat. Každá zpráva má svůj typ, přičemž proces si může (nemusí) vybrat, zprávu jakého typu chce přečíst (a samozřejmě poslat). Zprávy jsou uloženy v paměti jádra. Sdílená pamět Pokud potřebují procesy sdílet určitý úsek paměti fixní velikosti (např. pole nějakých struktur), nabízí se použití sdílené paměti. Název určitě navozuje představu, co by to tak asi mohlo být. Používá se většinou ve spojení se semafory. Semafory Semafory jsou na UNIXu docela často kritizovanou věcí, zejména ze stran ne-unix programátorů, přitom představují pouze implementaci semaforů podle Dijkstrovy práce z roku Slouží většinou (jak jejich název napovídá) k synchronizace práce více procesů s jedním zdrojem Uživatel Unix je multiuživatelský systém. Každý uživatel je zaveden v souboru /etc/passwd 4, kde jsou o něm uloženy následující informace: jméno - jméno uživatele v systému uid - user id, číslo uživatele v systému, kterým je všude identifikován, například ve zmíněné i-node. Uživatel root má uid rovný nule. Zpravidla mají uživatelé mají uid 500 a menší čísla jsou vyhrazena pro speciální uživatele, jako například pro různé daemony atd.. 4 Což je tradiční, pro složitější sít ové systémy se ale používají lepší způsoby, jako je třeba NIS

15 2.2. ARCHITEKTURA SYSTÉMU 15 gid - group id, číslo uživatelovy skupiny, skupiny jsou uvedené v souboru /etc/group plné jméno uživatele shell který se spustí uživateli, když se úspěšně přihlásí home adresář je domovský adresář uživatele heslo tam bylo dříve, ale ted je tento údaj (z důvodů bezpečnosti) zakryptován uložen v souboru /etc/shadow Přihlašování Uživatel se přihlašuje do systému bud přímo na systémové konzoli (což je případ např. Linuxu na osobním počítači) nebo vzdáleně. Dříve se používaly sériové terminály, což byla jednoduchá zařízení připojená přez sériový kabel. Dnes se používá sít ové připojení, hlavně TCP/IP 5, které umožňuje přihlašování ke vzdálenému počítačí prostřednictvím Internetu. Nejpoužívanější protokoly pro vzdálené přihlašování jsou telnet 6 a relativně bezpečný ssh. Shell Shell je program, který zpracovává příkazy uživatele. Shellů existuje celá řada a uživatel si může vybrat jaký chce (nebo si napsat vlastní). Jmenoval bych klasický bsh - Bourne shell, csh - shell se syntaxí podobnou jazyku C, ksh - Korn shell, bash - Bourne again shell, který je implicitní pro většinu Linuxů (já ho ale používám i na Solarisu), ash - odlehčená verze bashe. Root Root je uživatel, který smí úplně všechno (např. smazat jedním příkazem celý systém), přistupovat k jakýmkoliv souborům, zařízením a k jádru. Tato práva zpravidla nemůže delegovat (existují implementačně závislé pokusy jako např. v Linuxu Sudo). Protože některé systémové procesy tato práva potřebují, musí být spuštěny s právy roota, což ovšem znamená, že musejí být skutečně dobře napsané, aby neumožňovaly obyčejnému uživateli (natož pak někomu zvenčí prostřednictvím sítě) vyvolat nežádoucí akci. Uživatel root je vlastníkem veškerých systémových souborů a je jediný, kdo může zasahovat do konfiguračních souborů. Unix poskytuje výborné možnosti administrace, která spočívá na bedrech uživatele root (resp. těch, kteří znají jeho heslo). Root může nastavit ostatním uživatelům nastavi limit například pro počet procesů apod., aby minimalizovat jejich možnosti zahlcení a následnému zpomalení 5 Transmission Control Protocol / Internet Protocol 6 Který by se měl používat maximálně v rámci malých a bezpečných sítí

16 16 KAPITOLA 2. SOUČASNOST UNIXU systému. Kromě toho existují různé cesty nastavení plánovače procesů, kterými lze například skupině procesů nastavit pevnou část času procesoru Knihovny Dosud jsem zmínil několik nejdůležitějších volání jádra. Těch není mnoho a vzhledem k tomu, že se vývojáři Unixu (narozdíl od jiných) než nějaké přidají zamyslí, jejich počet roste jen pomalu. Neobsluhují nic, co si může proces zajistit vlastní silou. Ovšem volání jádra jsou poměrně syrová. Proto jsou obalena celou řadou knihoven. Asi nejpoužívanější bude standardní vstupní/výstupní knihovna, která obaluje volání jádra open, close, read a write několika desítkami funkcí (přitom zůstává přenositelná). Knihovny jsou k dispozici bud jako staticky, nebo jako dynamicky linkované Programátor Programátorovi nabízí Unix širokou škálu možností, počínaje nepřekonatelným textovým editorem vi a konče propracovanou schopností ladit běžící proces. Jazyky Pro Unix existují implementace pro snad všechny myslitelné programovací jazyky (s výjimkou VisualBasicu a C#). Standardní je překladač jazyka C podle různých norem (c89, ansi, k&r). Velmi často bývá zahrnut také překladač Fortranu (i když neznám nikoho, kdo by ho na Unixu ještě používal). C++ se zatím používá mnohem méně než C, není ho třeba, přestože existuje standardní C++ rozhraní pro práci se systémem podle System V, na systémové programování se více hodí C, jeho překladače proto bývají spíše nadstandardním vybavením. Kromě překladače je samozřejmě potřebný i linker s knihovnami a programy pro prácí s binárními soubory (strip, nm, size,...). Současné Unixy umí jak statické, tak dynamické linkování (sdílené knihovny). Výborný je také program make, který slouží k automatizaci procesu sestavování programu. Skriptování Nelze zapomínat na interpretované jazyky. Samotné příkazové shelly mají mnoho možností pro psaní složitých skriptů a jsou takto často používány. Pokud na něco snad nestačí nebo se nehodí, nabízí se k použití například awk (Aho-Weinberger- Kerninghan), což je programovací jazyk na práci s texty. Stejně jako mnoho jiných prostředků v Unixu používá tzv. regulární výrazy, které umožňují vybírat text podle složitých pravidel. Awk je už součástí POSIXu. Standardem se stává také perl, který umožňuje poměrně pohodlné programování, dříve se hojně používal např. jako jazyk pro CGI skripty. Dnes ho již vytlačují modernější, objektově orientované jazyky jako je Python. Samozřejmostí jsou virtuální stroje pro Javu, Smalltalk, různé typy Lispů....

17 2.2. ARCHITEKTURA SYSTÉMU 17 Ladění Unix nabízí mocný a navíc poměrně jednoduchý způsob ladění programů, kdy je dětský proces laděn svým otcem, alternativně lze ladit i běžící proces. Tyto funkce zajišt uje volání jádra ptrace, keteré uživatel používá prostřednictvím programů jako jsou adb, gdb nebo dbx. Zkoumání příčin pádu programu pomáhá i to, že jádro uloží obsah prostoru procesu, pokud je tento ukončen signálem, který signalizuje kritickou chybu Sítě Práce se sítěmi je jedna z vyzdvihovaných funkcí Unixu. Je pravdou, že prostředky pro komunikaci s jinými počítačí jsou součástí jádra od počátků jeho vývoje a po dlouhou dobu i protokoly DARPA, které představují nejpoužívanější současný standard. Navíc technologie STREAMS používaná v jádru Unixu umožňuje opravdovou implementaci sedmivrstevného modelu OSI 8. Jakmile je navázáno sít ové spojení, je možné s ním pracovat (jako s tzv. BSD schránkou - socketem) prostřednictvím obyčejných I/O volání jádra (read, write) Multithreading Multithreading jakožto možnost vykonávání více vláken najednou v rámci jednoho procesu zároveň byl samozřejmě znova objeven poměrně nedávno, nicméně Unixy ho umí už dlouho. Většina implementací používá standardní POSIX vlákna (pthreads) Paralelizovatelnost Současný uživatel osobního počítače je zvyklý na zvyšování výkonu stroje zvyšováním výkonu jeho komponent. Toto řešení ovšem nebývá vhodné (nebo možné) na velkých výpočetních systémech. Tam se výkon musí zvyšovat paralelizací úloh. O tu se může starat bud vývojář (použitím speciálních knihoven nebo dokonce speciálních jazyků), překladač, nebo hardware stroje. Většinou to ale bývá kombinace těchto řešení. Velice slušná řešení má IBM (SP - Scallable POWER 9 Parallel) a Sun Microsystems. Zmínit je třeba také linuxové clustery. To jsou knihovnami (např. Beowulf) nebo speciálními jádry (Mosix 10 ) vytvářené systémy, poskytující vysoký a škálovatelný výkon spojením obyčejných nebo dokonce zastaralých počítačů. Jeden takový 11 http, sestavený z více než stovky uzlů, mezi nimiž jsou i 486ky, 7 To je známá tajuplná hláška Core dumped 8 Open System Interconnection 9 kde to POWER znamená Performance Optimalization With Enhanced RISC

18 18 KAPITOLA 2. SOUČASNOST UNIXU interpoluje teploty na území celých USA (bohužel nemám příliš představu o složitosti takové operace) Grafický systém Grafické systémy jsou z nějakého důvodu stále ještě pro uživatele velmi atraktivní. Nejdříve si firmy vyvíjející Unixy vyvíjely i vlastní grafické subsystémy, ale po roce 1984, kdy na byl na MITu zahájen rozsáhlý projekt sít ově transparentního, klient-server okenného systému velmi rychle přešly na něj. Tak se zrodily XWindows X9, v aktuální verzi X11 Release6. Ačkoliv holý Unix je orientovaný především znakově, Unixové stanice často sloužily a slouží jako výkonná DTP či CAD pracoviště. XServer XServer program, který spravuje okna a zprostředkovává interakci s uživatelem. Okno je obdélníkový (s jistou výjimkou extenze shape ) objekt (bez rámečku), který může obsahovat jiná okna, o to co se má do okna vykreslovat se ale XServer nestará. O vznik a práci oken se musí starat klienti. XClient Každý program, který si v XServeru vytváří okna, je XClientem. XClient posílá XServeru požadavky na vznik okna, na vykreslování grafických primitiv (rovná čára, text) do oken a naopak přijímá zprávy od XServeru (např. požadavek, aby překreslil obsah okna, nebo zprávu o akci uživatele). Window Manager Jak jsem napsal, XServer se nestará o nějaké rámečky oken apod. To zajišt uje speciální XClient - Okenní Manažer. Toolkit Grafické funkce XServeru (obalené knihovnou Xlib) jsou velmi syrové, nebylo by únosné, aby s nimi přímo pracoval každý, kdo chce psát X aplikaci, navíc by se pak všechny programy chovaly různě. Proto existují různé, objektové i neobjektové nadstavbové knihovny, které obsluhují prvky jako tlačítka, seznamy, tabulky atd.. První byla zřejmě sada X Athena Widget set, později se používal komerční Motif (který se stal vzorem pro mnoho následovníků), OpenLook od Sunu, v poslední době se začínají prosazovat toolkity vyvinuté pro Linux, jako je Gtk, nebo s C++ spjaté Qt.

19 2.3. PROBLÉMY UNIXU 19 Sít ová transparence Komunikace mezi XServerem a XClienty může probíhat bud pomocí sdílené paměti, pokud jsou na stejném stroji, nebo přez sít, v čemž spočívá velká síla XWindows. 2.3 Problémy Unixu Bohužel i Unix má své problémy, uvědomme si, že se musí snažit zachovávat i určitou zpětnou kompatibilitu. Za nejhorší bych ale označil respekt, který před ním mnoho lidí má, a který jim brání do něj proniknout. Další nepříjemností se stává osmibitová znaková sada, která brání nativní implementaci národních prostředí. Ideální by bylo kompletně přejít na Unicode, ale to samozřejmě není nikterak lehká záležitost. Také klasický Unixový systém práv už se dá považovat za překonaný, byl navržen s maximálním důrazem na rychlost a nenáročnost na systém. Modularita Unixu ovšem dovoluje v případě potřeby nahradit stávající způsob vylepšeným, aniž by to znamenalo jiné zásahy do zbytku operačního systému. V tomto směru existuje množství funkčních a vyvíjících se projektů, např. LIDS. Stálým problémem operačních systémů je bezpečnost. Narozdíl od jiných, Unix většinou netrápí problémy elementární bezpečnosti, avšak dostatečným problémem se stává udržovat autorizační informace o větším počtu uživatelů. Zde zmíním pouze známý autorizační systém Kerberos, který vznikl v rámci projektu Athena. Největší břímě zodpovědnosti co se bezpečnosti týče leží na administrátorovi systému. Pro schopného roota by neměl být problém zabezpečit systém proti jakémukoliv útoku zvenčí ani zevnitř. 2.4 Použití UNIXu Unix není nikterak nápadný systém, naivnímu uživateli osobního počítače se často dokonce zdá, že žádný Unix už není. To je ovšem naprosto mylná představa, protože existuje mnoho situací, kde může být Unix nahrazen jediným - Unixem Databázový server Jedná se zejména o roli serveru v místech, kde operuje velký počet uživatelů zároveň s objemem dat, at už prostřednictvím aplikace pro obyčejný znakový terminál, client-server aplikace, nebo třeba pouze webového klienta. V takových případech se většinou používá databáze od dalšího výrobce (relační jako například Oracle, DB2 a Informix od IBM, Sybase, mysql, PostgreSQL... ). Výhody takového řešení jsou zřejmé: aplikace se udržuje na jednom místě, data jsou aktuální, uživatel není závíslý na jednom konkrétním terminálu, výkon lze (většinou) podle potřeby (např. růst počtu terminálů) zvyšovat.

20 20 KAPITOLA 2. SOUČASNOST UNIXU Webový server Role samostatného webového serveru je pro Unix také jako stvořená, jednak pro jeho spolehlivost, jednak pro jeho bezpečnost a jednak pro množství možností skriptování apod.... v neposlední řadě pro jeho relativně nízkou náročnost (jako spolehlivý webový server může sloužit i vyřazená 486ka s Linuxem). A samozřejmě existují i mnohem náročnější aplikační servery 12, které, mají-li být používány větším počtem uživatelů, ani nemá smysl provozovat na méně než dvouprocesorovém stroji s méně než gigabajtem paměti. Pro svoji spolehlivost a výbornou schopnost pracovat v síti se často Unixové stroje používají jako poštovní servery, routery, firewally apod., kdy se defacto využívá jen omezená část služeb systému. Další oblastí vždy také byly pracovní stanice, na kterých se provozovaly náročné speciální aplikace (CAD apod.), ovšem s nárůstem výkonu osobních počítačů už samotný pojem pracovní stanice začíná pomalu kamenět, aplikace které dříve byly výhrazeny pracovním stanicím, se stěhují na osobní počítače. 2.5 Rozšíření UNIXu Standardní UNIX je systém s jádrem obsluhujícím standardní volání jádra podle System V, POSIXu, se standardními konfiguračními soubory a standardními programy, jako například shell, s kompilátorem jazyka C apod.. Ovšem taková představa může vzít za své při pohledu na některé vývojové větve NeXT Step V roce 1986 se Steve Jobs rozešel ve zlém se zbytkem vedení Apple Computer a investoval svůj finanční i duševní kapitál do nového projektu - vývoje komfortního, objektově orientovaného operačního systému pro pracovní stanice, schopného provozovat i ty nejnáročnější aplikace. Tak vznikla firma NeXT. Záhy se ukázalo, že neexistuje hardware v cenové kategorii kterou si Jobs představoval, na kterém by nový systém mohl úspěšně pracovat, proto NeXT zahájila i vývoj pracovní stanice NeXTcube, založené na procesoru Motorola MC Systém byl opravdu revoluční, objektový, přitom ale plně kompatibilní s Unixem BSD 4.3, využívající jádra MACH. Jeho standardním programovacím jazykem bylo Objective C (C s prvky Smalltalku), k zobrazování používal Display PostScript Level 2 (který mimo jiné uměl alfa kanál, ano, před deseti lety!). I když však NeXTcube byla vyvinuta přímo pro něj, neposkytovala mu potřebný výkon. Po uvedení její třetí varianty ale dosáhl výkon špičkových osobních počítačů úrovně potřebné pro NeXT Step a zároveň cena pracovní stanice prolomila cenu dolarů, proto byl další vývoj hardware u NeXTu zastaven a firma se soustředila pouze na portování systému pro jiné platformy. Bohužel ale systém 12 konkrétně mám na mysli Javovské aplikační servery jako je WebSphere (od IBM) a třeba Tomcat (od ASF)

monolitická vrstvená virtuální počítač / stroj modulární struktura Klient server struktura

monolitická vrstvená virtuální počítač / stroj modulární struktura Klient server struktura IBM PC 5150 MS DOS 1981 (7 verzí) DR DOS, APPLE DOS, PC DOS 1. 3. Windows grafická nástavba na DOS Windows 95 1. operační systém jako takový, Windows XP 2001, podporovány do 2014, x86 a Windows 2000 Professional

Více

Historie UNIXu a Linuxu. Bohdan Milar bohdan.milar@liberix.cz

Historie UNIXu a Linuxu. Bohdan Milar bohdan.milar@liberix.cz Historie UNIXu a Linuxu Bohdan Milar bohdan.milar@liberix.cz Úvod Liberix, o.p.s. Nestátní nezisková organizace Založena na jaře 2005 Hlavní cíl - Podpora a propagace svobodného a open source softwaru

Více

Definice OS. Operační systém je základní programové vybavení počítače, nezbytné pro jeho provoz.

Definice OS. Operační systém je základní programové vybavení počítače, nezbytné pro jeho provoz. OPERAČNÍ SYSTÉMY Definice OS Operační systém je základní programové vybavení počítače, nezbytné pro jeho provoz. Každý počítač má alespoň jeden procesor, paměť, I/O zařízení. Všechny tyto součásti můžeme

Více

Pár odpovědí jsem nenašla nikde, a tak jsem je logicky odvodila, a nebo jsem ponechala odpověď z pefky, proto je možné, že někde bude chyba.

Pár odpovědí jsem nenašla nikde, a tak jsem je logicky odvodila, a nebo jsem ponechala odpověď z pefky, proto je možné, že někde bude chyba. Odpovědi jsem hledala v prezentacích a na http://www.nuc.elf.stuba.sk/lit/ldp/index.htm Pár odpovědí jsem nenašla nikde, a tak jsem je logicky odvodila, a nebo jsem ponechala odpověď z pefky, proto je

Více

Úvod do operačního systému Linux Mgr. Josef Horálek

Úvod do operačního systému Linux Mgr. Josef Horálek Úvod do operačního systému Linux Mgr. Josef Horálek 2011 20.let Linuxu Historie GNU/Linux = 1970 - Ken Thompson a Dennis Ritchie vyvinuli a implementovali systém UNIX, který se stal základem mnoha moderních

Více

Rozdělení operačních systémů

Rozdělení operačních systémů Rozdělení operačních systémů OS1 Přednáška číslo 2 Podle počtu ovládaných procesorů Jednoprocesorové (monoprocesorové) Víceprocesorové (multiprocesorové) Asymetrický processing (ASMP) na jednom procesoru

Více

Vzdálený přístup k počítačům

Vzdálený přístup k počítačům Vzdálený přístup k počítačům jedna z nejstarších služeb vzdálený přístup k sálovým počítačům nejprve vzdálené terminály později terminálová emulace jako jedna ze služeb počítačové sítě současnost využíváno

Více

Architektura systému GNU/Linux. Bohdan Milar bohdan.milar@liberix.cz

Architektura systému GNU/Linux. Bohdan Milar bohdan.milar@liberix.cz Architektura systému GNU/Linux Bohdan Milar bohdan.milar@liberix.cz Úvod Liberix, o.p.s. Nestátní nezisková organizace Založena na jaře 2005 Hlavní cíl - Podpora a propagace svobodných informačních technologií

Více

Operační systémy. Tomáš Vojnar IOS 2010/2011. Vysoké učení technické v Brně Fakulta informačních technologií Božetěchova 2, 612 66 Brno

Operační systémy. Tomáš Vojnar IOS 2010/2011. Vysoké učení technické v Brně Fakulta informačních technologií Božetěchova 2, 612 66 Brno Operační systémy IOS 2010/2011 Tomáš Vojnar Vysoké učení technické v Brně Fakulta informačních technologií Božetěchova 2, 612 66 Brno ÚÓ Ò Ö ØºÚÙØ ÖºÞ Úvod do UNIXu p.1/15 Unix úvod Úvod do UNIXu p.2/15

Více

VirtualBox desktopová virtualizace. Zdeněk Merta

VirtualBox desktopová virtualizace. Zdeněk Merta VirtualBox desktopová virtualizace Zdeněk Merta 15.3.2009 VirtualBox dektopová virtualizace Stránka 2 ze 14 VirtualBox Multiplatformní virtualizační nástroj. Částečně založen na virtualizačním nástroji

Více

I n f o r m a t i k a a v ý p o č e t n í t e c h n i k a. Operační systém

I n f o r m a t i k a a v ý p o č e t n í t e c h n i k a. Operační systém Operační systém Výpočetní systém a jeho struktura Pojem operační systém Vysvětlení úlohy OS na jeho historickém vývoji Činnost počítače po zapnutí Srovnání operačních systémů Pojmy a vlastnosti operačních

Více

Tomáš Borland Valenta

Tomáš Borland Valenta Architektura GNU/Linuxu Tomáš Borland Valenta Přehled stavebních prvků operačního systému GNU/Linux aneb od základů až po okna... Základní rozdělení Hardware Software Hardware Základní deska CPU Paměť

Více

Vrstvy programového vybavení Klasifikace Systémové prostředky, ostatní SW Pořizování Využití

Vrstvy programového vybavení Klasifikace Systémové prostředky, ostatní SW Pořizování Využití Programové prostředky PC - 5 Informatika 2 Přednáší: doc. Ing. Jan Skrbek, Dr. - KIN Přednášky: středa 14 20 15 55 Spojení: e-mail: jan.skrbek@tul.cz 16 10 17 45 tel.: 48 535 2442 Obsah: Vrstvy programového

Více

Operační systémy 1. Přednáška číslo 11 3. 5. 2010. Souborové systémy

Operační systémy 1. Přednáška číslo 11 3. 5. 2010. Souborové systémy Operační systémy 1 Přednáška číslo 11 3. 5. 2010 Souborové systémy Dělení dle bezpečnosti Souborové systémy s okamžitým zápisem pouze jeden druh operace a další musí čekat. Data se nemohou ztratit, ale

Více

Management procesu I Mgr. Josef Horálek

Management procesu I Mgr. Josef Horálek Management procesu I Mgr. Josef Horálek Procesy = Starší počítače umožňovaly spouštět pouze jeden program. Tento program plně využíval OS i všechny systémové zdroje. Současné počítače umožňují běh více

Více

Operační systémy. Cvičení 1: Seznámení s prostředím

Operační systémy. Cvičení 1: Seznámení s prostředím Operační systémy Cvičení 1: Seznámení s prostředím 1 Obsah cvičení Organizace cvičení Učebna K311 Unixová učebna K327 (Solárium) Přihlášení do Unixu Spouštění vzorových příkladů vzdáleně (Unix) lokálně

Více

Jak funguje GNU/Linux

Jak funguje GNU/Linux Jak funguje GNU/Linux Úvod do operačního systému a filozofie Jiří Jánský SUT SH 12.10.1010 GNU/Linux I. Proč Linux používájí geekové Za více námahy více muziky Příklad s přepsáním titulků Svobody Open

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL. Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632 Číslo projektu

VÝUKOVÝ MATERIÁL. Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632 Číslo projektu VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632

Více

UŽIVATEL, SKUPINA, PROCES

UŽIVATEL, SKUPINA, PROCES UŽIVATEL, SKUPINA, PROCES Systém bez uživatele je jedině Matrix? Uživatelé se seskupují a řídí práci. Group = skupina uživatelů Trocha teorie: LINUX je systémem víceuživatelským. Tzn. Že k dané instanci

Více

Informační systémy. Roman Bartoš

Informační systémy. Roman Bartoš Informační systémy Roman Bartoš Copyright istudium, 2005, http://www.istudium.cz Žádná část této publikace nesmí být publikována a šířena žádným způsobem a v žádné podobě bez výslovného svolení vydavatele.

Více

Korporátní identita - nejcennější aktivum

Korporátní identita - nejcennější aktivum Korporátní identita - nejcennější aktivum Luděk Šafář Services Team Leader lsafar@novell.cz 03/13/2006 Standardní prostředí IT prostředí je diverzifikované a komplexní Administrativní činnosti jsou manuální

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence schopnost, který je spolufinancován

Více

rychlý vývoj webových aplikací nezávislých na platformě Jiří Kosek

rychlý vývoj webových aplikací nezávislých na platformě Jiří Kosek rychlý vývoj webových aplikací nezávislých na platformě Jiří Kosek Co je to webová aplikace? příklady virtuální obchodní dům intranetový IS podniku vyhledávací služby aplikace jako každá jiná přístupná

Více

Využití opensource při stavbě infrastrukturního cloudu Martin Kopta

Využití opensource při stavbě infrastrukturního cloudu Martin Kopta Využití opensource při stavbě infrastrukturního cloudu Martin Kopta 5. listopad 2011 M. Kopta Využití opensource při stavbě IaaS cloudu 1/21 Program Co je cloud? Základní pojmy Struktura IaaS cloudu Z

Více

Datová úložiště v MetaCentru a okolí. David Antoš

Datová úložiště v MetaCentru a okolí. David Antoš Datová úložiště v MetaCentru a okolí David Antoš Přehled úložiště v MetaCentru proč (většinou) nemám počítat nad daty ze /storage? proč je v Brně plné pole? jak mám přesouvat větší data? úložiště v okolí

Více

IMPLEMENTACE OPERAČNÍHO SYSTÉMU LINUX DO VÝUKY INFORMAČNÍCH TECHNOLOGIÍ

IMPLEMENTACE OPERAČNÍHO SYSTÉMU LINUX DO VÝUKY INFORMAČNÍCH TECHNOLOGIÍ Identifikační údaje školy Číslo projektu Název projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Číslo a název materiálu Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská

Více

LABORATORNÍ CVIČENÍ Střední průmyslová škola elektrotechnická

LABORATORNÍ CVIČENÍ Střední průmyslová škola elektrotechnická Střední průmyslová škola elektrotechnická a Vyšší odborná škola, Pardubice, Karla IV. 13 LABORATORNÍ CVIČENÍ Střední průmyslová škola elektrotechnická Příjmení: Hladěna Číslo úlohy: 10 Jméno: Jan Datum

Více

2002 Magister (Mgr.), studijní program: matematika, specializace matematikamanagement

2002 Magister (Mgr.), studijní program: matematika, specializace matematikamanagement Curriculum Vitae Jméno: Michal Brenner Bydliště: Praha, Česká republika Rok narození: 1979 Vzdělání Dosažené vysokoškolské vzdělání: 2002 Magister (Mgr.), studijní program: matematika, specializace matematikamanagement

Více

9. Sítě MS Windows. Distribuce Windows. Obchodní označení. Jednoduchý OS pro osobní počítače, pouze FAT, základní podpora peer to peer sítí,

9. Sítě MS Windows. Distribuce Windows. Obchodní označení. Jednoduchý OS pro osobní počítače, pouze FAT, základní podpora peer to peer sítí, 9. Sítě MS Windows MS Windows existoval ve 2 vývojových větvích 9x a NT, tyto později byly sloučeny. V současnosti existují aktuální verze Windows XP a Windows 2003 Server. (Očekává se vydání Windows Vista)

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL. Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632 Číslo projektu

VÝUKOVÝ MATERIÁL. Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632 Číslo projektu VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632

Více

Profilová část maturitní zkoušky 2013/2014

Profilová část maturitní zkoušky 2013/2014 Střední průmyslová škola, Přerov, Havlíčkova 2 751 52 Přerov Profilová část maturitní zkoušky 2013/2014 TEMATICKÉ OKRUHY A HODNOTÍCÍ KRITÉRIA Studijní obor: 78-42-M/01 Technické lyceum Předmět: TECHNIKA

Více

Radim Dolák Gymnázium a Obchodní akademie Orlová

Radim Dolák Gymnázium a Obchodní akademie Orlová Radim Dolák Gymnázium a Obchodní akademie Orlová Úvod Cíl prezentace Samba historie a budoucnost Samba - vlastnosti Samba verze 4 a 4.1 Instalace Současný a plánovaný stav Instalace Správa Testování a

Více

MS WINDOWS I. řada operačních systémů firmy Microsoft *1985 -? Historie. Práce ve Windows XP. Architektura. Instalace. Spouštění

MS WINDOWS I. řada operačních systémů firmy Microsoft *1985 -? Historie. Práce ve Windows XP. Architektura. Instalace. Spouštění MS WINDOWS I řada operačních systémů firmy Microsoft *1985 -? Historie Práce ve Windows XP Architektura Instalace Spouštění HISTORIE I MS-DOS 1981, první OS firmy Microsoft, pro IBM PC 16b, textový, jednouživatelský,

Více

Hana Jedličková Novell Tour Praha, 19.4.2012

Hana Jedličková Novell Tour Praha, 19.4.2012 Novell Open Enterprise Server Hana Jedličková Novell Tour Praha, 19.4.2012 Řízení sítí na těch nejstabilnějších základech Novell Open Enterprise Server Open Enterprise Server (OES) nabízí jedinečnou možnost

Více

Případová studie: Adresářové řešení pro webhosting pomocí ApacheDS. Lukáš Jelínek

Případová studie: Adresářové řešení pro webhosting pomocí ApacheDS. Lukáš Jelínek Případová studie: Adresářové řešení pro webhosting pomocí ApacheDS Lukáš Jelínek AIKEN Webhosting primárně pro provoz zakázkových projektů klasická platforma Linux+Apache+PHP+MySQL (LAMP) + databáze SQLite

Více

Úvod do informačních služeb Internetu

Úvod do informačních služeb Internetu Úvod do informačních služeb Internetu Rozdělení počítačových sítí Počítačové sítě se obecně rozdělují do základních typů podle toho, na jak velkém území spojují počítače a jaké spojovací prostředky k tomu

Více

Projekt Datové schránky

Projekt Datové schránky Projekt Datové schránky Datová schránka je elektronické úložiště, které je určeno k doručování a k provádění úkonů vůči orgánům veřejné moci. Pro přístup k datové schránce je zapotřebí speciální aplikace,

Více

Analýza a Návrh. Analýza

Analýza a Návrh. Analýza Analysis & Design Návrh nebo Design? Design = návrh Není vytváření použitelného uživatelského prostředí (pouze malinká podmnožina celého návrhu) Často takto omezeně chápáno studenty nedokáží si představit,

Více

05. Operační systémy PC 1. DOS. Nejdůležitější zástupci DOSu:

05. Operační systémy PC 1. DOS. Nejdůležitější zástupci DOSu: 05. Operační systémy PC Operační systém (OS) je základní programové vybavení počítače, které zprostředkovává komunikaci mezi uživatelem a hardwarem a řídí činnost jednotlivých částí počítače. Operační

Více

Počítačové sítě. Lekce 4: Síťová architektura TCP/IP

Počítačové sítě. Lekce 4: Síťová architektura TCP/IP Počítačové sítě Lekce 4: Síťová architektura TCP/IP Co je TCP/IP? V úzkém slova smyslu je to sada protokolů používaných v počítačích sítích s počítači na bázi Unixu: TCP = Transmission Control Protocol

Více

1 Protokol TCP/IP (Transmission Control Protocol/Internet Protocol) a OSI model

1 Protokol TCP/IP (Transmission Control Protocol/Internet Protocol) a OSI model 1 Protokol TCP/IP (Transmission Control Protocol/Internet Protocol) a OSI model Protokoly určují pravidla, podle kterých se musí daná komunikační část chovat. Když budou dva počítače používat stejné komunikační

Více

Administrace Unixu a sítí

Administrace Unixu a sítí Administrace Unixu a sítí inet6 adr: fe80::210:a4ff:fee1:9e5d/64 Rozsah:Linka AKTIVOVÁNO VŠESMĚROVÉ_VYSÍLÁNÍ BĚŽÍ MULTICAST MTU:1500 Metrika:1 RX packets:66690 errors:0 dropped:0 overruns:0 frame:0 TX

Více

ODBORNÝ VÝCVIK VE 3. TISÍCILETÍ. MEIV - 2.3.1.1 Windows server 2003 (seznámení s nasazením a použitím)

ODBORNÝ VÝCVIK VE 3. TISÍCILETÍ. MEIV - 2.3.1.1 Windows server 2003 (seznámení s nasazením a použitím) Object 12 3 Projekt: ODBORNÝ VÝCVIK VE 3. TISÍCILETÍ Téma: MEIV - 2.3.1.1 Windows server 2003 (seznámení s nasazením a použitím) Obor: Mechanik Elektronik Ročník: 4. Zpracoval(a): Bc. Martin Fojtík Střední

Více

Západočeská univerzita v Plzni Fakulta aplikovaných věd Katedra informatiky a výpočetní techniky UPS. FTP Klient. A05463 fboranek@atlas.

Západočeská univerzita v Plzni Fakulta aplikovaných věd Katedra informatiky a výpočetní techniky UPS. FTP Klient. A05463 fboranek@atlas. Západočeská univerzita v Plzni Fakulta aplikovaných věd Katedra informatiky a výpočetní techniky UPS FTP Klient Plzeň, 2007 František Bořánek A05463 fboranek@atlas.cz Obsah 1 Úvod......2 2 Zadaní......2

Více

MATLAB & Simulink. novinky v roce 2008. Jan Houška houska@humusoft.cz. HUMUSOFT s.r.o.

MATLAB & Simulink. novinky v roce 2008. Jan Houška houska@humusoft.cz. HUMUSOFT s.r.o. MATLAB & Simulink novinky v roce 2008 Jan Houška houska@humusoft.cz Release 2008a a 2008b nové produkty SimElectronics Econometrics Toolbox významné aktualizace MATLAB Symbolic Math Toolbox Parallel Computing

Více

Správa verzí souborů na cvičení

Správa verzí souborů na cvičení Správa verzí souborů na cvičení Úvod do problematiky, metodické pokyny Karel Šimerda Univerzita Pardubice, Fakulta elektrotechniky a informatiky 1. února 2010 Karel Šimerda (KST, FEI) IOOP/INPSW 1. února

Více

ZÁKLADY PROGRAMOVÁNÍ. Mgr. Vladislav BEDNÁŘ 2014 5.3-5.8 9/14

ZÁKLADY PROGRAMOVÁNÍ. Mgr. Vladislav BEDNÁŘ 2014 5.3-5.8 9/14 ZÁKLADY PROGRAMOVÁNÍ Mgr. Vladislav BEDNÁŘ 2014 5.3-5.8 9/14 Co je vhodné vědět, než si vybereme programovací jazyk a začneme programovat roboty. 1 / 12 0:40 UML unifikovaný modelovací jazyk Zkratka tohoto

Více

Učební texty k státní bakalářské zkoušce Správa počítačových systémů Administrace systémů. študenti MFF 15. augusta 2008

Učební texty k státní bakalářské zkoušce Správa počítačových systémů Administrace systémů. študenti MFF 15. augusta 2008 Učební texty k státní bakalářské zkoušce Správa počítačových systémů Administrace systémů študenti MFF 15. augusta 2008 1 6 Administrace systémů Požadavky Instalace systému, plánování síťové topologie,

Více

Unified Communications. Customer Contact. Cisco Unified Contact Center Enterprise. Hlavní výhody. Způsoby nasazení

Unified Communications. Customer Contact. Cisco Unified Contact Center Enterprise. Hlavní výhody. Způsoby nasazení Unified Communications Customer Contact Cisco Unified Contact Center Enterprise Cisco Unified Contact Center Enterprise přináší ucelené řešení poskytující inteligentní směrování a obsloužení hovorů. Jedná

Více

Systém souborů. Účel souborového systému. Organizace dat na disku

Systém souborů. Účel souborového systému. Organizace dat na disku Systém souborů Moderní OS používají téměř výhradně hiearchický systém souborů (adresáře, podadresáře,...). Soubor je základní organizační jednotka pro uchovávání dat na discích či jiných médiích. Souborový

Více

MASSIV. Middleware pro tvorbu online her

MASSIV. Middleware pro tvorbu online her MASSIV Middleware pro tvorbu online her Obsah prezentace Úvod Prostředky poskytované Massivem Využití jádra Massivu v Demu Zhodnocení projektu Prezentace Dema Úvod Část 1. Tým projektu Massiv Zahájení

Více

Správa dat v podniku. MI-DSP 2013/14 RNDr. Ondřej Zýka, ondrej.zyka@profinit.eu

Správa dat v podniku. MI-DSP 2013/14 RNDr. Ondřej Zýka, ondrej.zyka@profinit.eu Správa dat v podniku MI-DSP 2013/14 RNDr. Ondřej Zýka, ondrej.zyka@profinit.eu Obsah o Důležité oblasti pro správu, uchovávání a využívání dat v podniku Něco z historie Řízení dat na úrovni podniku Data

Více

Co je Symantec pcanywhere 12.0? Hlavní výhody Snadné a bezpečné vzdálené připojení Hodnota Důvěra

Co je Symantec pcanywhere 12.0? Hlavní výhody Snadné a bezpečné vzdálené připojení Hodnota Důvěra Symantec pcanywhere 12.0 Špičkové řešení vzdáleného ovládání pro odbornou pomoc a řešení problémů Co je Symantec pcanywhere 12.0? Symantec pcanywhere, přední světové řešení vzdáleného ovládání*, pomáhá

Více

LINUX uživatelské účty (1)

LINUX uživatelské účty (1) LINUX uživatelské účty (1) Trocha teorie: Jak bylo již mnohokrát řečeno, LINUX je systémem víceuživatelským. Tzn. Že k dané instanci OS se může v reálném čase připojit současně více uživatelů, a to jak

Více

OPERAČNÍ SYSTÉM (ANGLICKY OPERATING SYSTEM)

OPERAČNÍ SYSTÉM (ANGLICKY OPERATING SYSTEM) OPERAČNÍ SYSTÉM (ANGLICKY OPERATING SYSTEM) je prostředník mezi hardwarem (technickým vybavením počítače) a konkretním programem, který uživatel používá. je základní programové vybavení počítače (tj. software),

Více

Výpočetní zdroje v MetaCentru a jejich využití

Výpočetní zdroje v MetaCentru a jejich využití Výpočetní zdroje v MetaCentru a jejich využití Miroslav Ruda Cesnet a Masarykova Univerzita Praha, 2008 Miroslav Ruda (MetaCentrum) Výpočetní zdroje v MetaCentru Praha, 2008 1 / 9 Hardware I. jádro tvoří

Více

Použití databází na Webu

Použití databází na Webu 4IZ228 tvorba webových stránek a aplikací Jirka Kosek Poslední modifikace: $Date: 2010/11/18 11:33:52 $ Obsah Co nás čeká... 3 Architektura webových databázových aplikací... 4 K čemu se používají databázové

Více

EVOLUCE VÝVOJE SOFTWARE V PROSTŘEDÍ MICROSTATION

EVOLUCE VÝVOJE SOFTWARE V PROSTŘEDÍ MICROSTATION EVOLUCE VÝVOJE SOFTWARE V PROSTŘEDÍ MICROSTATION Stanislav Sumbera stanislav@sumbera.com Abstrakt Příspěvek se zabývá jednotlivými programovacími jazyky a vývojovými platformami, které byly do prostředí

Více

Služba ve Windows. Služba (service) je program

Služba ve Windows. Služba (service) je program Služby Windows Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Ing. Libor Otáhalík. Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785. Provozuje Národní ústav pro vzdělávání, školské

Více

Ope p r e a r čn č í s ys y té t m é y y Windo d w o s Stručný přehled

Ope p r e a r čn č í s ys y té t m é y y Windo d w o s Stručný přehled Windows 2008 R2 - úvod Jan Žák Operační systémy Windows Stručný přehled Klientské OS Windows 95, 98, ME Windows NT Windows 2000 Windows XP Windows Vista Windows 7 Windows CE, Windows Mobile Windows Phone

Více

Relační databáze. V dnešní době existuje řada komerčních DBMS, nejznámější jsou:

Relační databáze. V dnešní době existuje řada komerčních DBMS, nejznámější jsou: Relační databáze Pojem databáze, druhy databází Databází se myslí uložiště dat. V době začátků využívání databází byly tyto členěny hlavně hierarchicky, případně síťově (rozšíření hierarchického modelu).

Více

Vývoj moderních technologií při vyhledávání. Patrik Plachý SEFIRA spol. s.r.o. plachy@sefira.cz

Vývoj moderních technologií při vyhledávání. Patrik Plachý SEFIRA spol. s.r.o. plachy@sefira.cz Vývoj moderních technologií při vyhledávání Patrik Plachý SEFIRA spol. s.r.o. plachy@sefira.cz INFORUM 2007: 13. konference o profesionálních informačních zdrojích Praha, 22. - 24.5. 2007 Abstrakt Vzhledem

Více

FREEWAROVÉ ŘEŠENÍ DICOM SERVERU S NÍZKÝMI NÁROKY NA HARDWAROVÉ VYBAVENÍ

FREEWAROVÉ ŘEŠENÍ DICOM SERVERU S NÍZKÝMI NÁROKY NA HARDWAROVÉ VYBAVENÍ FREEWAROVÉ ŘEŠENÍ DICOM SERVERU S NÍZKÝMI NÁROKY NA HARDWAROVÉ VYBAVENÍ Daniel Smutek 1), Ludvík Tesař 2) 1) 3. interní klinika 1.LF UK a VFN, Praha 2) Ústav teorie informace a automatizace, Akademie věd

Více

Operační systém osobního počítače

Operační systém osobního počítače Operační systém osobního počítače Studijní materiál pro žáky SŠ Začlenění dle RVP G Vzdělávací obsah: Očekávaný výstup: Digitální technologie ovládá, propojuje a aplikuje dostupné prostředky ICT využívá

Více

Řešení pro audit činnosti administrátorů UNIX/Linux serverů

Řešení pro audit činnosti administrátorů UNIX/Linux serverů Řešení pro audit činnosti administrátorů UNIX/Linux serverů OpenSource řešení v sítích 29. 10. 2009, Karviná Pavel Běhal Agenda Úvod do problému Dostupné prostředky Technické řešení Kousek zdrojového kódu

Více

Současný svět Projekt č. CZ.2.17/3.1.00/32038, podpořený Evropským sociálním fondem v rámci Operačního programu Praha adaptabilita

Současný svět Projekt č. CZ.2.17/3.1.00/32038, podpořený Evropským sociálním fondem v rámci Operačního programu Praha adaptabilita Aktivní webové stránky Úvod: - statické webové stránky: pevně vytvořený kód HTML uložený na serveru, ke kterému se přistupuje obvykle pomocí protokolu HTTP (HTTPS - zabezpečený). Je možno používat i různé

Více

Wonderware InTouch 2012 R2 Co je nového

Wonderware InTouch 2012 R2 Co je nového Wonderware InTouch 2012 R2 Co je nového Ivan Picek Pantek (CS) s.r.o. Strana 2 Úvod Wonderware InTouch je oblíbený software pro vizualizaci, sběr dat a supervizní řízení technologických procesů kategorie

Více

Počítačová síť. je skupina počítačů (uzlů), popřípadě periferií, které jsou vzájemně propojeny tak, aby mohly mezi sebou komunikovat.

Počítačová síť. je skupina počítačů (uzlů), popřípadě periferií, které jsou vzájemně propojeny tak, aby mohly mezi sebou komunikovat. Počítačové sítě Počítačová síť je skupina počítačů (uzlů), popřípadě periferií, které jsou vzájemně propojeny tak, aby mohly mezi sebou komunikovat. Základní prvky sítě Počítače se síťovým adaptérem pracovní

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence

Více

Open source a Free software

Open source a Free software Open source a Free software Open source a Free software Často pletené pojmy Uživatelé mají pocit, že se jedná o software zdarma to je však public domain Jedná se o software, ke kterému máte specifická

Více

2015 GEOVAP, spol. s r. o. Všechna práva vyhrazena.

2015 GEOVAP, spol. s r. o. Všechna práva vyhrazena. 2015 GEOVAP, spol. s r. o. Všechna práva vyhrazena. GEOVAP, spol. s r. o. Čechovo nábřeží 1790 530 03 Pardubice Česká republika +420 466 024 618 http://www.geovap.cz V dokumentu použité názvy programových

Více

Architektura ArchestrA Všechny systémy ve Vašem podniku pracují v souladu

Architektura ArchestrA Všechny systémy ve Vašem podniku pracují v souladu Architektura ArchestrA Všechny systémy ve Vašem podniku pracují v souladu Wonderware, Pantek (CS) s.r.o. Strana 2 Moderní průmyslová aplikační infrastruktura ArchestrA pro efektivní řešení v průmyslové

Více

SSL Secure Sockets Layer

SSL Secure Sockets Layer SSL Secure Sockets Layer internetové aplikační protokoly jsou nezabezpečené SSL vkládá do architektury šifrující vrstvu aplikační (HTTP, IMAP,...) SSL transportní (TCP, UDP) síťová (IP) SSL poskytuje zabezpečenou

Více

EMBARCADERO TECHNOLOGIES. Jak na BYOD chytře? Možnosti zapojování různých mobilních zařízení do podnikových informačních systémů.

EMBARCADERO TECHNOLOGIES. Jak na BYOD chytře? Možnosti zapojování různých mobilních zařízení do podnikových informačních systémů. Jak na BYOD chytře? Možnosti zapojování různých mobilních zařízení do podnikových informačních systémů. Trendy a móda EMBARCADERO TECHNOLOGIES Popularita a prodej mobilních zařízení roste Skoro každý má

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence schopnost, který je spolufinancován

Více

Svět svobodného softwaru

Svět svobodného softwaru Svět svobodného softwaru Jinonický informační pondělek 15. října 2012 Václav Jansa ÚISK FF UK vaclav.jansa@gmail.com Vznik svobodného softwaru Podmíněn komunikací a sdílením informací Počátky v univerzitních

Více

3. Počítačové systémy

3. Počítačové systémy 3. Počítačové systémy 3.1. Spolupráce s počítačem a řešení úloh 1. přímý přístup uživatele - neekonomické. Interakce při odlaďování programů (spusť., zastav.,krok, diagnostika) 2. dávkové zpracování (batch

Více

Server-side technologie pro webové aplikace

Server-side technologie pro webové aplikace Server-side technologie pro webové aplikace PIA 2011/2012 Téma 6 Copyright 2006 Přemysl Brada, Západočeská univerzita Server-side scriptování Cíl dynamické generování webového obsahu/rozhraní integrace

Více

Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Hořovice

Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Hořovice Kód DUM : VY_32_INOVACE_LIN.1.13 Název materiálu: Anotace Autor Jazyk Očekávaný výstup 13_ Síťové služby- databázový server MySQL + PHP 1. díl DUM provede žáka instalací, základní konfigurací a zprovozněním

Více

Distribuovaný systém je takový systém propojení množiny nezávislých počítačů, který poskytuje uživateli dojem jednotného systému.

Distribuovaný systém je takový systém propojení množiny nezávislých počítačů, který poskytuje uživateli dojem jednotného systému. 1. B4. Počítačové sítě a decentralizované systémy Jakub MÍŠA (2006) Decentralizace a distribuovanost v architekturách počítačových sítí. Centralizovaná a distribuovaná správa prostředků, bezpečnostní politika

Více

Vývoj SW pro mobilní zařízení s ios. Petr Hruška, Skymia s.r.o. Teorie a praxe IP telefonie, 6.12.2012

Vývoj SW pro mobilní zařízení s ios. Petr Hruška, Skymia s.r.o. Teorie a praxe IP telefonie, 6.12.2012 Vývoj SW pro mobilní zařízení s ios Petr Hruška, Skymia s.r.o. Teorie a praxe IP telefonie, 6.12.2012 Perspektiva 3 roky zkušeností s vývojem aplikací pro ios 1 rok vývoj pro Android desítky aplikací Obsah

Více

1. Programování proti rozhraní

1. Programování proti rozhraní 1. Programování proti rozhraní Cíl látky Cílem tohoto bloku je seznámení se s jednou z nejdůležitější programátorskou technikou v objektově orientovaném programování. Tou technikou je využívaní rozhraní

Více

Platforma ArcGIS. Platforma ArcGIS se skládá ze čtyř komponent: dat, zdrojů, portálu a aplikací.

Platforma ArcGIS. Platforma ArcGIS se skládá ze čtyř komponent: dat, zdrojů, portálu a aplikací. Platforma ArcGIS Platforma ArcGIS Platforma ArcGIS je tvořena datovým obsahem, službami a softwarovými produkty, které spolu vzájemně komunikují. Je určena každému, kdo chce snadno a rychle sdělit informaci

Více

Maturitní témata Školní rok: 2015/2016

Maturitní témata Školní rok: 2015/2016 Maturitní témata Školní rok: 2015/2016 Ředitel školy: Předmětová komise: Předseda předmětové komise: Předmět: PhDr. Karel Goš Informatika a výpočetní technika Mgr. Ivan Studnička Informatika a výpočetní

Více

1.2 Operační systémy, aplikace

1.2 Operační systémy, aplikace Informační a komunikační technologie 1.2 Operační systémy, aplikace Studijní obor: Sociální činnost Ročník: 1 Programy (Software - SW) V informatice se takto označují všechny samospustitelné soubory které

Více

Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ

Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ Název projektu Číslo projektu Název školy Autor Název šablony Název DUMu Stupeň a typ vzdělávání Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Tematický okruh Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ CZ.1.07/1.5.00/34.0748

Více

OBJEDNÁVÁNÍ DÁRCŮ KRVE PŘES INTERNET Naděžda Kalužová, Zdeněk Slanina

OBJEDNÁVÁNÍ DÁRCŮ KRVE PŘES INTERNET Naděžda Kalužová, Zdeněk Slanina OBJEDNÁVÁNÍ DÁRCŮ KRVE PŘES INTERNET Naděžda Kalužová, Zdeněk Slanina 60 Anotace Ve spolupráci FNO Ostrava a VŠB-TU vzniká informační systém pro krevní centra, jehož hlavní úlohou je nabídka jednoduchého

Více

Internet - způsoby připojení

Internet - způsoby připojení Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Ing. Hana Šmídová Název materiálu: VY_32_INOVACE_08_INTERNET_P2 Číslo projektu: CZ 1.07/1.5.00/34.1077

Více

Počítačové sítě. IKT pro PD1

Počítačové sítě. IKT pro PD1 Počítačové sítě IKT pro PD1 Počítačová síť Je to soubor technických prostředků umožňujících komunikaci a výměnu dat mezi počítači. První počítačové sítě armádou testovány v 60. letech 20.století. Umožňuje

Více

Architektura počítačů

Architektura počítačů Architektura počítačů Studijní materiál pro předmět Architektury počítačů Ing. Petr Olivka katedra informatiky FEI VŠB-TU Ostrava email: petr.olivka@vsb.cz Ostrava, 2010 1 1 Architektura počítačů Pojem

Více

Jednotlivé hovory lze ukládat nekomprimované ve formátu wav. Dále pak lze ukládat hovory ve formátu mp3 s libovolným bitrate a také jako text.

Jednotlivé hovory lze ukládat nekomprimované ve formátu wav. Dále pak lze ukládat hovory ve formátu mp3 s libovolným bitrate a také jako text. 1.0 Nahrávání hovorů Aplikace Nahrávání hovorů ke svému chodu využívá technologii od společnosti Cisco, tzv. Built-in bridge, která snižuje nároky na síťovou infrastrukturu, snižuje náklady a zvyšuje efektivitu

Více

3. Je defenzivní programování technikou skrývání implementace? Vyberte jednu z nabízených možností: Pravda Nepravda

3. Je defenzivní programování technikou skrývání implementace? Vyberte jednu z nabízených možností: Pravda Nepravda 1. Lze vždy z tzv. instanční třídy vytvořit objekt? 2. Co je nejčastější příčinou vzniku chyb? A. Specifikace B. Testování C. Návrh D. Analýza E. Kódování 3. Je defenzivní programování technikou skrývání

Více

Webové rozhraní pro datové úložiště. Obhajoba bakalářské práce Radek Šipka, jaro 2009

Webové rozhraní pro datové úložiště. Obhajoba bakalářské práce Radek Šipka, jaro 2009 Webové rozhraní pro datové úložiště Obhajoba bakalářské práce Radek Šipka, jaro 2009 Úvod Cílem práce bylo reimplementovat stávající webové rozhraní datového úložiště MU. Obsah prezentace Úložiště nasazené

Více

PSK2-14. Služby internetu. World Wide Web -- www

PSK2-14. Služby internetu. World Wide Web -- www PSK2-14 Název školy: Autor: Anotace: Vzdělávací oblast: Předmět: Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola, Božetěchova 3 Ing. Marek Nožka Nejpoužívanější služby Internetu Informační a komunikační

Více

1. Úvod do Ajaxu 11. Jak Ajax funguje? 13

1. Úvod do Ajaxu 11. Jak Ajax funguje? 13 Obsah Úvodem 9 1. Úvod do Ajaxu 11 Jak Ajax funguje? 13 Popis 13 Ukázky 13 Jaké jsou možnosti tvorby interaktivních webových aplikací? 15 Co je třeba znát? 16 Jak fungují technologie Ajaxu 16 Jak funguje

Více

BI-AWD. Administrace Webového a Databázového serveru Instalace webového serveru Apache httpd

BI-AWD. Administrace Webového a Databázového serveru Instalace webového serveru Apache httpd BI-AWD Administrace Webového a Databázového serveru Instalace webového serveru Apache httpd Příprava studijního programu Informatika je podporována projektem financovaným z Evropského sociálního fondu

Více

3. CPU - [si: pi: ju: sentrl prousisiη ju:nit] (centrální procesorová jednotka) Základní součást počítače, která provádí výpočty a řídí překlad i

3. CPU - [si: pi: ju: sentrl prousisiη ju:nit] (centrální procesorová jednotka) Základní součást počítače, která provádí výpočty a řídí překlad i ZÁKLADNÍ HARDWARE 1. HARDWARE - [ha:d we ] Souhrn hmotných technických prostředků umožňujících nebo rozšiřujících provozování počítačového systému. HARDWARE je sám počítač, jeho komponenty (paměť, ( viz

Více

Aplikační programové vybavení

Aplikační programové vybavení Aplikační software Aplikační software Programy z nejrůznějších oblastí využití počítače. Dnes existují stovky programů a u každého druhu pak často desítky konkrétních programů, které s větším nebo menším

Více

Souborové systémy Mgr. Josef Horálek

Souborové systémy Mgr. Josef Horálek Souborové systémy Mgr. Josef Horálek Souborové systémy = Prostředky pro práci se souborovými systémy patří mezi nejsilnější stránky linuxového jádra. = Využívají unixový přístup k souborové hierarchii

Více