MASARYKOVA UNIVERZITA

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA Přírodovědecká fakulta Geografický ústav Linda SUDÍKOVÁ LÁZEŇSKÝ CESTOVNÍ RUCH V ČESKÉ REPUBLICE A EVROPĚ Diplomová práce Vedoucí práce: RNDr. Josef Kunc, Ph.D. Brno 2009

2 Jméno a příjmení autora: Název diplomové (bakalářské) práce: Název v angličtině: Studijní obor (směr): Vedoucí diplomové (bakalářské) práce: Linda SUDÍKOVÁ Lázeňský cestovní ruch v České republice a Evropě Spa Tourism in the Czech Republic and in Europe Regionální geografie a regionální rozvoj RNDr. Josef Kunc, Ph.D. Rok obhajoby: 2009 Anotace Práce se věnuje lázeňskému cestovnímu ruchu v České republice, jeho významu, tradicím a současné situaci. Prvky českého lázeňského cestovního ruchu jsou porovnány s trendy v ostatních zemích Evropy a také podrobněji se Slovinskem. Cílem práce je vytvořit typologii českých lázní z hlediska významu pro cestovní ruch. Anotation Thesis presents the spa tourism in the Czech republic, its significancy, tradicion and present circumstances of helth resots. Czech elements of spa tourism are compare with trends in others states in Europe and especially with Slovenia. Objektive of this thesis is create typology of czech spas in term of significancy for tourism in Czech republic.. Klíčová slova: lázeňství, lázně, lázeňský cestovní ruch, wellness Keywords: balneology, spa, health tourism, wellness

3

4 Prohlašuji tímto, že jsem zadanou diplomovou práci vypracovala samostatně pod vedením RNDr. Josefa Kunce, Ph.D. a uvedla v seznamu literatury veškerou použitou literaturu a další zdroje. V Brně dne 7. ledna 2009 vlastnoruční podpis autora

5 Na tomto místě bych ráda poděkovala všem, kteří se na výsledné práci jakkoliv podíleli a také těm, kteří mě při jejím vzniku i během studia podporovali. Jako prvnímu bych ráda poděkovala RNDr. Josefu Kuncovi, Ph.D. za odborné vedení, cenné rady, připomínky a především trpělivost. Velký dík patří také rodině, bez které bych v životě mnoho věcí nedokázala nebo by k cíli vedla mnohem složitější cesta. Dále bych chtěla poděkovat Mgr. Zdeňku Máčkovi, Ph.D., který učinil z mého snu realitu, Katje Vrtačnik Garbas a Irme Potočnik Slavič za milé přijetí na katedře geografie univerzity v Lublani a docentu Dejanu Cigaletovi za odborné vedení a cenné rady při získávání dat a informací. Velké poděkování patří také všem dámám v knihovně katedry, které ochotně zodpovídaly veškeré mé dotazy a jazykové nejasnosti. Zvláštní poděkování náleží i Špele, díky níž se pobyt ve Slovinskou stal takřka pohádkou, na kterou doufám nikdy nezapomenu. Hvala lepa vsem dobrim ljudem v Sloveniji za pomoč s diplomskim delom in za prekrasne trenutke ki sem jih preživela v Sloveniji.

6 OBSAH 1 Úvod a cíl práce Vymezení území Stanovení počtu lázeňských míst Územní vymezení a geografická charakteristika Rozbor literatury Metodika a postup práce Turistická návštěvnost v lázeňských místech Lázeňská zařízení dle zřizovatele Ubytovací kapacity v lázních Typologie lázeňských míst Kapitola lázeňství ve Slovinsku.21 5 Definice a vymezení lázeňství Definice lázeňství Vymezení wellness Formy cestovního ruchu vážící se k lázeňství Legislativa a financování 26 6 Lázeňství v kontextu cestovního ruchu Cestovní ruch ve světě Cestovní ruch v ČR Lázeňství jako jedna z forem cestovního ruchu Statistika lázeňství Druhy lázeňských pobytů Komplexní lázeňská péče (KLP) Příspěvková lázeňská péče (PLP) Samoplátecká lázeňská péče Komplex produktů cestovního ruchu Tradiční pojetí lázeňství Zdravotní služby Ubytovací služby Stravovací služby Kulturní, společenské, sportovní a zábavní služby Moderní pojetí lázeňství Zdravotní služby Ubytovací služby Stravovací služby Kulturní, společenské, sportovní a zábavní služby Lázeňství v Evropě Chorvatsko Maďarsko Německo Rakousko Slovensko Švýcarsko 42 6

7 8 Lázeňství v ČR Návštěvnost v lázeňských zařízeních v roce Typologie 47 9 Obnova zaniklých a vznik nových lázní v ČR Slovinsko Stručná komparace Slovinska a České republiky Závěr..65 Seznam použité literatury..67 Seznam zkratek..72 Přílohy.73 7

8 1 ÚVOD A CÍL PRÁCE Lázeňství jako jedna z forem cestovního ruchu zaujímá v České republice nezastupitelné místo. Je to dáno zejména bohatstvím přírodních léčivých zdrojů na našem území a několikasetletou léčebnou tradicí jednotlivých lázeňských míst. Tato forma cestovního ruchu se také jako jedna z mála neomezuje pouze na určitou část roku a příhodné (klimatické) podmínky, ale je možné ji provozovat prakticky celoročně, nezávisle na počasí. Význam lázeňství roste zejména v posledních letech, kdy v jednotlivých lázních klesá počet klientů, jimž je pobyt plně nebo zčásti hrazen z prostředků zdravotního pojištění (z veřejných zdrojů) a stoupá naopak podíl těch, kteří si celý lázeňský pobyt platí z vlastních zdrojů. Změna úhrad však silně zasahuje do provozu lázeňských zařízení. Zatímco klient komplexní či příspěvkové zdravotní péče stráví v lázních 21 až 28 dní a jeho pobyt je prakticky "jistý", samoplátci dávají přednost kratším víkendovým nebo týdenním pobytům a lázně o ně musí mezi sebou "bojovat". Tuto formu pobytu navíc vyhledává zejména náročnější klientela (často cizinci přinášející devizové příjmy) vyžadující vysoký standard ubytování, stravování, léčebných procedur, širokou nabídku sportovních aktivit a kulturní událostí a velké množství dalších doprovodných služeb (kavárny, kadeřnictví, suvenýry atd.). S tímto faktem se musela jednotlivá lázeňská zařízení vyrovnat, přizpůsobit se přáním a požadavkům klienta a jsou nucena vynakládat značný objem finančních prostředků na svůj rozvoj a vytváření stále nových odpočinkových a relaxačních programů, balíčků služeb a marketingových strategií. Podstatou této práce je shrnout dosavadní poznatky v oblasti lázeňství, definovat funkci a zhodnotit vliv a význam pro cestovní ruch. Práce dále nastiňuje stručný historický vývoj oboru v České republice i v Evropě a zaměřuje se na změny a nové trendy po roce Po vymezení jednotlivých typů (způsobu úhrad) lázeňských pobytů se práce více věnuje léčebným, relaxačním a wellness pobytům hrazených komplexně z prostředků klienta (samoplátci). Předkládaná práce si klade za cíl charakterizovat jednotlivá lázeňská místa z územního hlediska a dále provést klasifikaci lázní dle významu pro cestovní ruch. Zmíněná klasifikace postihuje změny v posledních letech (uzavření některých lázní a postupný vznik nových středisek), které nebyly ještě v literatuře komplexněji popsány (zpracovány). V závěru je provedena komparace vývoje a současného stavu českého lázeňství se situací ve Slovinsku. Přestože obě země mají z pohledu evropského lázeňství stejné postavení, srovnatelný počet lázeňských míst vzhledem k rozloze státu a podobný historický vývoj, jejich současná orientace na poskytované služby se velmi liší. 8

9 2 VYMEZENÍ ÚZEMÍ 2.1 Stanovení počtu lázeňských míst Jedním z klíčových klíčovým problémů celé diplomové práce bylo stanovení a přesné vymezení území lázeňských míst. Lázeňský zákon obsahuje pouze definici lázeňského místa a jeho vymezení, o seznamu jednotlivých míst s lázeňským statutem však zákon mlčí. Určení konkrétního počtu míst má dále vliv i na použité metody, postup práce, dostupná data a následně i na celkové výsledky práce. K zjištění současného stavu počtu lázeňských míst bylo použito několik různých zdrojů informací. Základním předpokladem pro zařazení určitého místa mezi zájmová byl vyhláškou/usnesením přidělený statut lázeňského místa. Další nutnou podmínkou byla skutečnost, aby se ve vymezeném prostoru nacházelo alespoň jedno léčebné zařízení poskytující léčebné procedury s využitím zákonem vyhlášeného přírodního léčivého zdroje. Primárním zdrojem údajů byla publikace Lázně a lázeňství a seznam platných předpisů a směrnic na portále Ministerstva zdravotnictví ( Příloha Přírodní léčivé zdroje, která je součástí publikace, obsahuje seznam jednotlivých lokalit s vyskytujícím se přírodním léčivým zdrojem a těch s přiděleným statutem lázní. Portál ministerstva zdravotnictví poskytuje soupis zákonů, vyhlášek a nařízení vztahujících se k lázeňské péči v ČR, včetně data přiznání lázeňského statutu. S využitím výše zmíněných zdrojů informací byl získán seznam 34 lázeňských míst s přiděleným statutem 1. Na tomto seznamu se však v současné době nacházejí také dvoje lázně, Běloves jako část obce Náchod a Bílina, které přestože mají statut lázeňského místa, jsou nyní mimo provoz nebo lázeňské provozy zrušeny. Z tohoto důvodu jim nebude v práci věnována větší pozornost a nebudou také zahrnuty mezi lázně určené ke klasifikaci. Celkový počet zkoumaných lázních v této kategorii tak klesá na 32 míst. Složitější situace nastává v případě lázní Hodonín. Na webových stránkách Ministerstva zdravotnictví není u těchto lázní vyhláškou stanovený lázeňský statut. Taktéž v publikaci Lázně a lázeňství (s. 199) je uvedeno, že lokalita nemá dosud statut lázeňského místa. Oficiální webové stránky města Hodonín však zmiňují, že město získalo statut lázeňského místa v roce Tuto informaci potvrzuje i řada dalších důvěryhodných zdrojů, např. portál Jihomoravského kraje a jeho dokumenty. Hodonín je také zároveň členem Sdružení lázeňských míst ČR 3. V souvislosti s výše uvedenými informacemi a s přihlédnutím ke skutečnosti, že webové stránky lázní Hodonín obsahují zmínku o možnosti využít léčebných pobytů hrazených plně nebo zčásti pojišťovnou (lázně bez schváleného statutu poskytují své služby většinou pouze samoplátcům, nemají uzavřeny smlouvy s pojišťovnami), se autorka přiklonila k zařazení lázní Hodonín mezi místa s přiznaným lázeňským statutem. Je si však plně vědoma, že toto rozhodnutí lze považovat za velmi 1 Do roku 2004 náležel statut lázeňského místa také lázním Železnice, v nichž se nacházela dětská léčebna. Ta však byla v roce 2003 zrušena a o rok později byl lázním vyhláškou MZd č. 74/ 2004 Sb. odebrán statut lázeňského místa (Lázně a lázeňství, s. 206) Sdružení lázeňských míst ČR je dobrovolnou zájmovou nestranickou a nevládní organizací lázeňských měst a obcí v ČR, na jejichž území se nacházejí lázeňská zařízení a mají schválený statut lázní ( 9

10 sporné. Po přidání lázní Hodonín získáme seznam 33 obcí se statutem lázeňského místa, v nichž se k léčbě využívá přírodního léčivého zdroje. Jelikož se na našem území nachází relativně dostatek přírodních léčivých zdrojů (zejména termálních vod), začínají postupně v jejich blízkosti vznikat nové lázně. Proces získávání statutu lázeňského místa je velice zdlouhavý proces, během něhož je nutné splnit řadu důležitých kritérií a to může trvat i několik let. Nic však v této době nebrání tomu, aby léčebné zařízení využívalo schválený přírodní léčivý zdroj a nabízelo své služby klientům z řad samoplátců. Takto vznikající nové lázně jsou hůře dohledatelné, získávají se pro ně podstatně složitěji veškeré údaje a nejsou ve většině případů zařazeny do lázeňských statistik. Přesto se autorka rozhodla některé z nich do své práce zařadit. Vedlo ji k tomu totiž přesvědčení o jejich vysokém potenciálu v blízké budoucnosti. Zdrojem informací o nových lázeňských územích byl jednak Atlas cestovního ruchu (VYSTOUPIL a kol. 2006) a jeho list Lázeňství s doprovodným textem a portály sdružení a organizací působící v lázeňství a jimiž jsou jednotlivá lázeňská zařízení členy (např. spas.cz), ale také databáze lázeňských a léčebných zařízení dostupných na internetu (např. czecot.cz). S jejich pomocí byla nakonec stanovena další 3 lázeňská území. Prvním z nich jsou lázně Skalka, které po celkové obnově a rekonstrukci úspěšně fungují již několik let, nemají však dosud přidělen statut lázeňského místa. Na začátku roku 2007 zahájily provoz lázně Lednice. Jedná se o zcela novou lázeňskou lokalitu, která nenavazuje na předchozí historickou lázeňskou tradici. V polovině roku 2008 byly otevřeny lázně v Klášterci nad Ohří (zatím bez ubytovacích kapacit v léčebných zařízeních 4, na jejich dalším rozvoji se však stále intenzivně pracuje). Pro potřeby diplomové práce bylo stanoveno celkem 36 lázní (viz obr. a tab.), z nichž 33 má udělen lázeňský statut, zbytek pak nikoliv. V dalším textu již nebude dále rozlišováno (pokud to nebude nezbytně nutné) mezi oběma kategoriemi a bude pro ně používán společný pojem lázeňská místa. 4 Do roku 2009, tj. těsně před dokončením této práce, vstupují lázně v Klášterci do nové sezony s 13 lůžky a s komplexní nabídkou lázeňských služeb. 10

11 Obr. 1: Lázně v České republice

12 Tab. 1:Lázeňská místa v České republice dle územního členění a data udělení statutu lázní Lázeňské místo/území Město/obec Okres Kraj Datum udělení statutu lázní Bechyně Bechyně Tábor Jihočeský Běloves Náchod Náchod Královéhradecký Bílina Bílina Teplice Ústecký Bludov Bludov Šumperk Olomoucký Dubí u Teplic Dubí u Teplic Teplice Ústecký Františkovy Lázně Františkovy Lázně Cheb Karlovarský Hodonín Hodonín Hodonín Jihomoravský 1978 Jáchymov Jáchymov Karlovy Vary Karlovarský Jánské Lázně Jánské Lázně Trutnov Královéhradecký Jeseník Jeseník Jeseník Olomoucký Karlova Studánka Karlova Studánka Bruntál Moravskoslezský Karlovy Vary Karlovy Vary Karlovy Vary Karlovarský Karviná 3 - Darkov Karviná Karviná Moravskoslezský statut Klášterec nad Ohří Klášterec nad Ohří Chomutov Ústecký není Klimkovice Klimkovice Ostrava - město Moravskoslezský Konstantinovy Lázně Konstantinovy Lázně Tachov Plzeňský Kostelec u Zlína Zlín Zlín Zlínský Lázně Bělohrad Lázně Bělohrad Jičín Královéhradecký Lázně Bohdaneč Lázně Bohdaneč Pardubice Pardubický Lázně Kundratice Osečná Liberec Liberecký Lázně Kynžvart Lázně Kynžvart Cheb Karlovarský Lázně Libverda Lázně Libverda Liberec Liberecký Lázně Toušeň Lázně Toušeň Praha-východ Středočeský Lednice Lednice Břeclav Jihomoravský není Lipová - lázně Lipová Lázně Jeseník Olomoucký Luhačovice Luhačovice,Pozlovice Zlín Zlínský Mariánské Lázně Mariánské Lázně Cheb Karlovarský Mšené - lázně Mšené -lázně Litoměřice Ústecký Ostrožská Nová Ves Ostrožská Nová Ves Uherské Hradiště Zlínský statut Poděbrady Poděbrady Nymburk Středočeský Skalka Skalka Prostějov Olomoucký není Slatinice Slatinice Olomouc Olomoucký Teplice nad Bečvou Teplice nad Bečvou Přerov Olomoucký Teplice Teplice Teplice Ústecký Třeboň Třeboň Jindřichův Hradec Jihočeský Velichovky Velichovky Náchod Královéhradecký Velké Losiny Velké Losiny Šumperk Olomoucký Vráž u Písku Vráž u Písku Písek Jihočeský Poznámka: Lázeňská místa Běloves a Bílina mají přidělen statut lázeňského místa, v současné době jsou však mimo provoz a nebyla tak v této práci zohledněna. Kurzívou lázně bez přiděleného statutu. Primárním zdrojem informací o přiděleném statutu lázní bylo Ministerstvo zdravotnictví. Pro porovnání byla použita publikace Lázně a lázeňství, ve sporných případech pak také oficiální webové stránky lázeňských měst a obcí. Pokud alespoň jeden ze zdrojů poskytoval informaci o přiděleném statutu, byla obec zahrnuta mezi lázeňská místa. Zdroj: Města a obce online - portál územní samosprávy Lázně a lázeňství, MMR, 2007 Ministerstvo zdravotnictví: Seznam platných předpisů a směrnic Oficiální stránky města Hodonín, 12

13 2.2 Územní vymezení a geografická charakteristika V České republice se v současné době nachází 36 lázeňských míst 5. Lázně jsou na našem území rozmístěny velmi nerovnoměrně, s výjimkou Hlavního města Prahy a Kraje Vysočina se však alespoň jedno lázeňské místo nachází v každém ze zbývajících krajů. Nejvíce lázní (celkem sedm) lze nalézt na území Olomouckého kraje, na druhé místo s celkem pěti lázněmi se řadí Karlovarský kraj, na třetí místo pak se čtyřmi lázněmi Ústecký kraj. Po třech lázeňských místech se nachází v Jihočeském, Královéhradeckém, Moravskoslezském a Zlínském kraji, po dvou v Jihomoravském, Libereckém a Středočeském kraji, pouze jedny lázně lze nalézt v Pardubickém a Plzeňském kraji. Tab. 2: Počet lázní v krajích České republiky Kraj Počet lázní Jihočeský 3 Jihomoravský 2 Karlovarský 5 Královéhradecký 3 Liberecký 2 Moravskoslezský 3 Olomoucký 7 Pardubický 1 Plzeňský 1 Středočeský 2 Ústecký 4 Zlínský 3 Podle Statistického lexikonu obcí byla zjištěna příslušnost lázeňského místa do sídelní struktury obcí České republiky. Údaje z lexikonu byly následně ověřeny a aktualizovány dle informací na serveru Města a obce online. Více o územním členění jednotlivých lázní je uvedeno v Tab. 1. Pro odstranění nesrovnalostí zde budou nyní blíže upřesněna některá ne zcela jasná území. V obci Osečná je lázeňské místo vymezeno pouze na katastru Lázní Kundratice, jenž je jednou z šesti částí obce. Území Kundratic je zastavěno zejména objekty sloužícími pro potřeby lázeňství, areál je do několika málo minut dostupný pěšky z centra obecní části Osečná. Podobná situace nastává i u Zlína, kde se lázeňské místo nachází pouze na území městské části Kostelec vzdálené od centra Zlína několik kilometrů. V samotném Kostelci navíc v roce 2008 roste zájem o jeho osamostatnění. Pro potřeby této práce budeme Kostelec považovat za samostatnou obec a do údajů o obci nebudou zahrnována data za město Zlín. Statut lázeňského místa má i město Dubí. Ačkoliv jediné léčebné zařízení na jeho území Tereziny lázně Dubí, je přímou součástí Lázní Teplice v Čechách a tak zároveň vedeno i pro potřeby statistiky. Lázeňské místo Luhačovice je vymezeno zároveň na území dvou samostatných obcí 5 Vymezených pro potřeby této práce. 13

14 Luhačovice a Pozlovice. Je tomu tak proto, že v roce 1956, kdy byl Luhačovicím přidělen statut lázeňského místa, byly Pozlovice součástí Luhačovic. V roce 1990 se Pozlovice oddělily od Luhačovic a staly se samostatnou obcí 6. Z hlediska velikosti obce měřené počtem obyvatel lze české lázně najít prakticky ve všech velikostních kategoriích obcí. Výjimku tvoří kategorie obcí do 200 obyvatel, kde nenalezneme žádné lázeňské místo. Jak uvádí Chyba! Nenalezen zdroj odkazů. lázně jsou do kategorií rozvrstveny relativně rovnoměrně. Dvě třetiny lázní se nacházejí v obcích mezi 500 a obyvateli, nejvíce lázní najdeme v obcích o velikosti 2 až 5 tisíce obyvatel. Lze tak sledovat skutečnost, že se poloha lázní neodvíjí pouze od existence přírodního léčivého zdroje (ačkoliv ty jsou jejich podstatou a primárním předpokladem), ale také od zázemí, které jim dané místo může nabídnout, a životních podmínek (větší města bývají více ohrožena znečištěním a hlukem). Tab. 3: Lázně dle velikostních kategorií obcí k Velikostní Počet kategorie obcí lázní Názvy lázní/obcí Karlova Studánka, Lázně Libverda, Skalka, Teplice n./b., Vráž Janské Lázně, Konstantinovy Lázně, Velichovky Lázně Kynžvart, Lázně Toušeň, Kostelec u Zlína, Mšené lázně, Osečná-Kundratice, Slatinice Bludov, Jáchymov, Klímkovice, Lázně Bělohrad, Lázně Bohdaneč, Lednice, Lipová-lázně, Ostrožská N.V., Velké Losiny Bechyně, Dubí, Františkovy Lázně, Luhačovice, Třeboň Jeseník, Klášterec n./o., Mariánské Lázně, Poděbrady a více 4 Hodonín, Karlovy Vary, Karviná, Teplice zdroj: Městská a obecní statistika a 6 Statistický lexikon obcí České republiky 1992, s

15 3 ROZBOR LITERATURY Lázeňství je oborem, který svým rozsahem, zaměřením a dopadem náleží do několika vědních disciplín a lze se na něj také z tohoto důvodu dívat z několika pohledů. Lázeňství je jedna z forem cestovního ruchu, má vliv na ekonomiku a rozvoj daného regionu a příznivě přispívá k udržování a zlepšování zdraví obyvatelstva. V důsledku širokého záběru a provázanosti s dalšími obory je literatura věnující se lázeňství poměrně různorodá a vnáší na danou problematiku různé úhly pohledu. Během několika posledních let vzniklo k danému tématu několik ucelených monografických publikací. Bezesporu jednou z nejvýznamnější jsou Křížkovy Obrazy z dějin lázeňství (2002), ve kterých se autorovi podařilo nashromáždit řadu užitečných informací o historii, vývoji a metodách používaných v lázeňství od jeho samého počátku. Křížek se v této publikaci věnuje významu vody a jejímu uctívání, pojednává o jejím využívání k léčebným účelům ve starověkém Řecku a Římě a v Orientu, popisuje praktiky provozované v lázních a lazebnách, blíže také specifikuje využívání přírodních léčivých zdrojů nejen k léčivým účelům, ale také ke každodennímu použití. Informace získané v předchozí publikaci lze dále rozšiřovat v Encyklopedii lázní a léčivých pramenů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku (BURACHOVIČ, 2001). Autor zde heslovitě zachycuje výskyt termálních a léčivých pramenů na území ČR, čtenáři se dále snaží přiblížit současná ale i zaniklá lázeňská místa. Pravděpodobně jako první po roce 1989 sepsal komplexněji pojaté dílo věnující se lázeňství Knop (1999). Přestože se kromě charakteristik lázeňství a vlivům této formy na cestovní ruch věnuje problematice spíše z ekonomického hlediska, zachovává si určitý nadhled a lze tedy toto dílo považovat za primární informační zdroj pro laiky i odborníky napříč obory. Dlouhodobě se problematikou lázeňství zabývá Attl. V roce 2006 obhájil na Katedře obchodního podnikání Vysoké školy ekonomické svou disertační práci s názvem Konkurenceschopnost českého lázeňství. Přestože by mohlo toto dílo jako jedno z mála poskytovat celou řadu cenných a jistě zajímavých informací, není bohužel v knihovně VŠE k dispozici a tak nelze dostatečně docenit případné kvality tohoto díla. Attl je zároveň autorem řady článku jak pro odbornou, tak i laickou veřejnost. Za velký přínos oboru lze považovat jeho stať K pojetí lázeňství (2005), ve které velmi podrobně definuje lázeňský cestovní ruch, jeho formy a vazby na ostatní druhy cestovního ruchu, ale i vlivy na region, ekonomiku či společnost. V časopise Vademecum zdraví jsou pravidelně zveřejňovány Attlovy populárně-naučné články (např. Fenomén jménem wellness, Architektura českých lázní, Pít či nepít minerální vody?, Kdo jsou návštěvníci českých lázní?, Nové lázně v Česku, Kouzlo českých lázní působí již po staletí a další), ve kterých se snaží čtenářům přiblížit lázeňství z různých úhlů pohledu. Významnou měrou se Attl podílel na přípravě a vzniku katalogu Lázní & wellness. Attla tak považovat za jednoho z mála kvalitních odborníků v tomto oboru. Přehledné informace o počtu lůžek a významu jednotlivých českých lázní podává Vystoupil a kol. (2006) na mapovém výstupu list Lázeňství v Atlase cestovního ruchu. Údaje na něm uvedené však nelze považovat již za aktuální, ačkoliv byl atlas vydán teprve v roce Některé informace zobrazené v mapě totiž vychází z Regionalizace cestovního ruchu vydané v roce 1981, což je před více než 25 lety, přičemž lázeňství je 15

16 obor procházející neustálými změnami počtu lázeňských míst, lázeňských zařízení i návštěvnosti. Právě zde se výrazně projevuje nedostatek teoretických výzkumných prací zabývajících se lázeňstvím, klasifikací lázní a jejich významem pro cestovní ruch naší země. Možná to je i jeden z důvodů proč nedokáže naše lázeňství flexibilně reagovat na současné trendy a změnu poptávky, případně předvídat jejich budoucí vývoj. Určitou typologii lázeňských míst nabízí Fialová (2004). Podkladem k ní jsou však výsledky diplomové práce studenta Karlovy univerzity F. Budáka (2002). Nelze tak spolehlivě ověřit, jaký postup Budák při typologii zvolil a jaké ukazatele do ní zahrnul. S takto publikovanou typologií se nelze spokojit a považovat ji za relevantní, přestože ve skutečnosti mohla být ve své době průlomem ve výzkumu českého lázeňství. Po publikování typologie Fialovou navíc dochází k tzv. "řetězové reakci", kdy ji přejímají i další autoři (např. i Szczyrba, 2005a). Budákova typologie, přestože byla zpracována teprve v roce 2002, nejní v současné době již aktuální. Nezachycuje totiž vývoj v posledních několika letech, kdy některé lázně zanikly a na místo nich vznikly lázně nové. Otevírá se zde proto prostor pokusit se v této práci zachytit současné trendy a vytvořit novou aktuální typologii lázeňských podle významu pro cestovní ruch. Szczyrba (2005a) přináší do problematiky lázeňství pohled geografický. Velmi přehlednou a stručnou formou shrnuje historický vývoj a současnou organizační strukturu lázeňství. Vymezuje lázeňská místa podle významu (ačkoliv k této typologii dříve vyjadřujeme negativní stanovisko, jedná se alespoň o nějaké blíže nedefinované rozdělení lázní podle významu) pro cestovní ruch v naší zemi, ale také pro region, ve kterém leží. Dále si všímá také forem podpory rozvoje lázeňského cestovního ruchu. Podobně také Szczyrba (2005b) navíc doplněno výhledem a očekáváním budoucího vývoje. Po řadě zejména ekonomicky zaměřených pracích, se jedná o příznivé osvěžení problematiky lázeňství očima geografa. Typologii lázní vytvořil také Kunc (2006), který je spoluautorem Atlasu cestovního ruchu. Kunc vymezuje tři kategorie dle společenského a kulturního významu. První z nich tvoří lázně mezinárodním významem a s více než 2 tisíci lůžky a vysokou zahraniční návštěvností. Druhá kategorie zahrnuje lázně s dobře rozvinutou nabídkou lázeňských služeb a mají regionální až národní význam. V poslední kategorii můžeme naleznout lázně s malou atraktivitou pro cestovní ruch z hlediska lázeňských funkcí. Lázeňství se věnuje i BINEK a kol. (2008) v jedné z podkapitol pojednávající o typech cestovního ruchu. Podkapitola Lázeňská turistika již na první pohled působí, že je napsána/ ušita tzv. "horkou jehlou". Na rozsahu dvou stran, který jí byl určen, nejsou dostatečně jednoduše, přehledně a uceleně zachyceny všechny charakteristické rysy lázeňství. Pro účely, ke kterým má kniha sloužit (vzdělávání pracovníků veřejné správy) je to možná forma přijatelná, avšak autorka se domnívá, že by toho mohlo být dosaženo přístupnější formou. Taktéž dobrým dojmem nepůsobí převzatá mapa lázeňských míst, jejíž grafická podoba "s hlavami žen mezi sloupy u bazénu" není hodna publikace podporované Ministerstvem pro místní rozvoj a na níž spolupracovali přední čeští odborníci v oblasti cestovního ruchu. Převzetím mapy se také autoři dopustili velké chyby, jelikož její obsah neodpovídá názvu mapy Lázeňská místa v ČR (chybí Dubí, Náchod, Bílina, jiná místa z tohoto pohledu přebývají Lednice, Klášterec nad Ohří). Nejvíce autorů věnujících se lázeňství, se o něj zajímá z ekonomického pohledu. Takovými jsou např. Seifertová (2003)- marketing, Dědina (2004)- management, Kiral ová (2003)- marketing. 16

17 Na lázeňství lze také pohlížet z lékařského hlediska nebo podle kvality a složení přírodního léčivého zdroje (Kříž, 1983; Benda 1986). Všeobecné informace lze nalézt také v publikacích věnujících se lázeňství v teoretické rovině z pohledu cestovního ruchu, např. Čertík (2000), ale také Toušek (2008). V roce 2007 provedla poradenská a konzultační společnost mag Consulting a.s. působící v oblasti obchodu, gastronomie, hotelnictví a cestovního ruchu na základě objednávky České spořitelny, a.s. výzkum s názvem Domácí a příjezdový cestovní ruch ČR, trh cestovního ruchu ČR v členění: ubytovací služby, lázeňské ubytovací služby. "Předmětem studie je analýza potenciálu trhu v oblasti ubytovacích (a lázeňských ubytovacích) služeb, identifikace základních potřeb trhu v dané oblasti a možných cest k jejich naplnění, rozbor současné situace v potřebách financování v oblasti ubytovacích (a lázeňských ubytovacích) služeb, odhad absorpční kapacity trhu v krajích ČR pro realizaci projektů v dané oblasti a predikace budoucího vývoje cestovního ruchu ČR." 7 Další informace je možné najít na nejrůznějších internetových stránkách ( apod.) a časopisech (COT business, ). Tradičně velmi problematickou je zahraniční literatura. Nejen, že u nás stále není příliš dostupná v důsledku vysokých pořizovacích nákladů, ale když už se nějaká vyskytne, bývá ve většině případů pro naše podmínky prakticky nepoužitelná. Navíc je velmi pravděpodobné, že např. v anglosaských zemích nevzniká příliš literatury, která by se věnovala lázeňství a především jeho tradiční formě. V těchto zemích totiž prakticky lázeňství jako takové neexistuje a pokud bychom nějaké přeci jen našli, nebude nejspíš založeno na dlouholetých evropských zkušenostech a tradici. Autorka se však měla možnost seznámit se základní slovinskou literaturou, případně s částí informačních zdrojů pocházejících ze zemí bývalé Jugoslávie. S pomocí této literatury pak byla sestavena kapitola věnující se slovinskému lázeňství

18 4 METODIKA A POSTUP PRÁCE 4.1 Turistická návštěvnost v lázeňských místech V České republice jsou k dispozici dvě různé statistiky návštěvnosti v lázeňských ubytovacích zařízeních lišící se metodikou zjišťování a v důsledku toho i zcela odlišnými výsledky. První z nich poskytuje Český statistický úřad (ČSÚ), druhou pak zveřejňuje Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS). Zkoumaný vzorek ubytovacích zařízeních je u ČSÚ mnohem větší než v případě ÚZIS. ČSÚ považuje za lázeňské ubytovací zařízení takové zařízení, které se nachází na území obce, která má přidělený statut lázeňského místa a zároveň splňuje podmínky (např. léčebné procedury přítomny v objektu) pro zařazení mezi takto definovaná zařízení. Lázeňským ubytovacím zařízením se tak stává řada objektů sloužících jako hromadná ubytovací zařízení (wellness hotely a penziony), která nespadají přímo pod lázně, ČSÚ je však za ně považuje. Host ubytovaný v takovémto zařízení přestože nemusí vůbec využívat léčebných procedur a wellness programu, je automaticky zařazen do statistiky jako lázeňský host (VANČURA, 2008). ÚZIS zjišťuje údaje o lázeňské péči prostřednictvím ročního výkazu L (MZ) 2-01, který vyplňují všechna certifikovaná lázeňská zařízení bez ohledu na jejich zřizovatele (od roku 2003 také omezený počet lázeňských hotelů poskytujících lázeňskou péči). Lázeňské organizace jsou povinny do výkazu pravdivě a podrobně zaznamenat údaje o poskytnuté zdravotní péči podle způsobu úhrad, indikačních skupin, včetně léčby cizinců, s rozlišením na dospělé pacienty, děti a dorost (ÚZIS). Vzhledem k použitým metodikám zjišťování bude v této práci dána přednost návštěvnosti zjišťované podle ÚZIS. Tato statistická data jsou nejen přesnější a podrobněji členěna, ale také úplnější, jelikož nejsou chráněna individuální data. Statistika návštěvnosti dle ČSÚ bude však alespoň pro informaci a porovnání zařazena samostatně v kapitole 6. Není však vhodná k dalším podrobnějším analýzám, jelikož mnohá data v ní podléhají individuální ochraně a nejsou vůbec zveřejněna. 4.2 Lázeňská zařízení dle zřizovatele Základem pro použití statistik ÚZIS o poskytnuté lázeňské péči je zjištění, která zařízení jsou zahrnuta do zkoumaného vzorku. Databázi zdravotnických zařízení poskytuje ÚZIS na svých webových stránkách. V současné době je do ní zařazeno celkem 86 lázeňských zařízení členěných dle krajů a zřizovatele (právnická osoba, fyzická osoba, obec, ministerstvo ). 4.3 Ubytovací kapacity v lázních Základním zdrojem dat o ubytovacích kapacitách byla publikace (2006) České centrály cestovního ruchu, jejíž cílem je propagace českých lázní v ČR i v zahraničí. Obsahuje podrobný výpis ubytovacích kapacit v lázeňských zařízeních, hotelech, hotelech garni a penzionech, s kontakty a adresami webových stránek s informací o standardu ubytování (počtu hvězdiček), kongresových kapacitách i o získaných certifikacích kvality. 18

19 Lázně uvedené v katalogu se prakticky shodují s lázněmi vymezenými pro tuto práci. Bylo nutné pouze za pomoci internetu doplnit údaje u třech menších lázeňských míst, Slatinice, Skalka a Vráž. Vyčleněním Tereziiných lázní původně zahrnutých do Teplic, vznikly ubytovací kapacity i v lázních Dubí. Z katalogu lázní byla pořízena podrobná databáze ubytovacích kapacit, s níž bylo dále pracováno. Pokud byly v průběhu zpracovávání typologie lázeňských míst zjištěny nesrovnalosti mezi databází a současnou situací, byly údaje v databázi aktualizovány. Aktualizace probíhala pouze u lázeňských léčebných zařízení. Namátkovým porovnáním ubytovacích kapacit v některých větších lázních bylo zjištěno, že v katalogu nejsou uvedeny zdaleka všechny ubytovací kapacity v rámci vymezených kategorií. Jejich skutečný počet může být až o několik stovek vyšší. Tuto skutečnost však nelze mít katalogu za zlé. Je pravděpodobné, že nebylo jeho cílem poskytnout všechny ubytovací kapacity v daném místě a navíc dochází k neustálému vývoji, kdy jsou otvírány nebo hotely a penziony, zatímco jiné ukončily svou činnost. 4.4 Typologie lázeňských míst Vstupními daty pro typologii lázeňských míst byl: celkový počet lůžek v lázeňských místech (včetně hotelů a penzionů), počet lůžek v lázeňských zařízeních, průměrná cena lůžka, vybavenost obce sportovními aktivitami, celková návštěvnost v LZ, počet klientů-samoplátců. Celkový počet lůžek a lůžka v LZ byla získána vytvořením databáze podle údajů v Katalogu lázní & wellness. Při určování průměrné ceny lůžka byly uvažovány pouze ubytovací kapacity nacházející se v lázeňských zařízeních. Zdrojem dat byly webové stránky jednotlivých lázeňských společností. Rozhodujícím obdobím pro vstupní data byla cena platná během hlavní turistické sezony v roce 2008, tj. konkrétně od do Za každé lázeňské zařízení byla stanovována výsledná průměrná cena jako suma cen za jedno lůžko dle kategorie ubytování dělená počtem kategorií ubytování. Kategorií ubytování rozumíme jednotlivé typy pokojů nabízené ubytovacím zařízením (jednolůžkové, dvoulůžkové, standard, nadstandard, apartmán a další) Průměrná cena lůžka za celé lázeňské zařízení je stanovena jako suma násobků průměrných cen v LZ s celkovým počtem lůžek v zařízení vydělená celkovým počtem lůžek ve všech lázeňských zařízeních v daném lázeňském místě. Během samotného získávání údajů však bylo nutné vyřešit několik problémů, data očistit a zajistit tak co nejpřesnější porovnatelnost informací. Lázeňská zařízení totiž mohou rozeznávat až tři druhy cen za ubytování. První je stanovena pro komplexní lázeňskou péči (KLP) a příspěvkovou lázeňskou péči (PLP) a je osvobozena od platby DPH. Druhým typem je cena za samoplátecký pobyt, kdy se 19

20 k předchozí ceně připočte DPH. Poslední možností je pak komerční hotelové ubytování, kdy se pacient ve většině případů neúčastní léčby. Pro naší typologii jsme použili ceny platné pro léčebný pobyt samoplátců. Jestliže byla uvedena pouze cena na příspěvkovou léčbu bylo k této hodnotě připočteno DPH (9 %). Pokud byly zveřejněny pouze ceny pro příspěvkové pacienty a za hotelové ubytování, byla dána přednost cenám pro PLP s dopočtem DPH. V řadě případů uvádí společnosti pouze celkovou cenu za pokoj. V takové situaci byla cena vydělena počtem lůžek v pokoji, aby bylo dosaženo ceny platné pouze za jedno samostatné lůžko. Nebyly uvažovány doplatky za obsazení vícelůžkového pokoje nižším počtem osob. Větším problémem bylo stanovení cen, do nichž byla zahrnuta snídaně, případně polopenze nebo plná penze. V takových případech byla snaha nalézt na webových stránkách této společnosti alespoň cenu za stravování, která by byla od ceny ubytování odečtena. Pokud ceny stravování nebyly zveřejněny, byla použita obvyklá cena v ostatních podobných zařízeních v ČR. Ceny standardního stravování byly stanoveny pro tyto účely takto: snídaně 90 Kč, oběd a večeře po 130 Kč. Výjimku tvoří Karlovy Vary, kde jsou ceny za poskytované služby výrazně vyšší. Navíc jsou ceny ve většině případů stanoveny pouze v eurech (celý výpočet probíhal v eurech, přepočet na českou měnu byl proveden až u celkové ceny lůžka v daném lázeňském zařízení, převodový kurz 1 = 25 Kč). Pro Karlovy Vary byly ceny stravování určeny takto: snídaně 5 (125 Kč), 7,5 za oběd i večeři (187,5 Kč), za plnou penzi pak 20 (500 Kč). Podobným způsobem bylo postupováno i v případech, kdy byly na webových stránkách nabízeny pouze několikadenní wellness a relax pobyty. Z takových cen musely být krom stravování očištěny také zahrnuté léčebné procedury. Sportovní vybavenost byla zjišťována na základě údajů o vybavenosti těmito aktivitami dostupných na webových lázeňských zařízení, měst a obcí. Byly posuzována vybavenost v celkem 16 kategoriích: cyklistika, běžecké trasy, bowling, fotbal, golf, hokej, inline bruslení, jezdectví, minigolf, pétanque, rybolov, sportovní střelba, tenis (včetně squash), turistických a vinařských tras, zimní sporty (sjezdové a běžecké lyžování). Celková návštěvnost hostů a členění dle forem úhrady za zdravotní péči byla získána s využitím dat o Lázeňské péči v roce 2007 od ÚZIS zjišťovanými v jednotlivých krajích ČR. Lůžka v jednotlivých LZ byla sečtena dle příslušnosti k jednotlivým krajům. Získáme tak dvoje již srovnatelné údaje členěné dle krajů (hosté v LZ dle forem úhrady a počet lůžek v LZ), s jejichž pomocí snadno vypočítáme počet návštěvníků připadající na jedno lůžko v každém kraji. Zpětně pak tuto hodnotu vynásobíme počtem lůžek v každém lázeňském místě. Takto získaná vstupní data pro typologii je nutné převést do podoby, kterou bude možné jednotlivé údaje snadno porovnat. Pro tento účel byla zvolena metoda relativizace do škály hodnot 0-100, kdy nejvyšší zjištěná hodnota činila 100 %, ostatní hodnoty byly procentuálními podíly. Z procentuálně vyjádřených kategorií vstupujících do typologie byla vypočtena průměrná procentuálně vyjádřená hodnota. Seřazením těchto hodnost dle velikosti, kdy 100 % vyjadřuje největší význam lázeňského místa, vznikla výsledná typologie lázeňských míst. V typologii se lázně člení do pěti kategorií dle významu pro cestovní ruch. Do samostatné kategorie mezinárodního významu byly vyčleněny Karlovy Vary, jelikož jejich význam významně převyšuje všechny ostatní lázně jak v počtu lůžek, tak i v celkové návštěvnosti. V kategorii nadnárodního významu se nachází hned po Karlových Varech našich 6 20

21 nejvýznamnějších lázní (Mariánské Lázně, Františkovy Lázně, Luhačovice, Poděbrady, Jáchymov a Teplice). Zbývající lázní se zařadily do jedné z ostatních kategorií s národním, regionálním a lokálním významem. Autorka si je vědoma jistého subjektivního i objektivního zkreslení v důsledku zvolených vstupních dat. Na základě výsledků analýz a komparací vstupních a výsledných dat, dostupných informací, a také na základě historických souvislostí se rozhodla s výsledky získanými statistickými výpočty již dále nemanipulovat a ponechat je v této podobě. Rámeček 1: Změny nezachycené v typologii Výsledná typologie lázní bohužel nezachycuje změny, ke kterým došlo těsně před dokončením této práce. Ke konci roku 2008 se totiž na oficiálních webových stránkách Lázní Evženie v Klášterci nad Ohří se konečně objevily první cenné informace o ubytování a poskytovaných procedurách. K tomuto datu lázně nabízí celkem 13 lůžek ve dvoulůžkových pokojích a apartmánech, celodenní stavování, léčebné a preventivní programy, ze sportovních aktivit pak pěší turistiku, cykloturistiku, tenis celoročně, nordic walking, in-line bruslení, lyžování, běžky, možnost zapůjčení sportovních potřeb. Lázně jsou tak před nadcházející sezónou a pouze půl roku od otevření připraveny začít přijímat první hosty a poskytovat jim kompletní a kvalitní služby. 4.5 Kapitola lázeňství ve Slovinsku Kapitola popisující současnou situaci slovinského lázeňství vznikla během autorčina několikaměsíčního studijního pobytu na Univerzitě v Ljubljani v roce Ke zpracování kapitoly byly použity dostupné zdroje literatury zejména v podobě diplomových prací studentů geografie na FF UL, knih zabývajících se tématikou cestovního ruchu, článků v časopisech a příspěvků z vědeckých konferencí. Cenným informačním zdrojem byly kvalitně zpracované webové stránky Skupnosti slovenskih naravnih zdravilišť, organizace sdružující lázeňská místa ve Slovinku. Jistým negativem slovinského lázeňství je výrazné zaostávání výzkumu a publikační činnosti v této oblasti za veskrze pozitivním vývojem celého oboru. 21

22 5 DEFINICE A VYMEZENÍ LÁZEŇSTVÍ 5.1 Definice lázeňství Dle Dědiny (2004, 10) lze pojem lázeňství chápat ve třech různých rovinách. Lázeňstvím tedy rozumíme vědní lékařský obor, kde je za pomoci přírodních léčivých zdrojů zajišťována prevence a léčba přesně definovaných onemocnění a zajišťována tak ochrana veřejného zdraví. Lázeňství je zároveň souhrn činností a jednání ekonomického charakteru, jejichž funkcí je dosažení co nejlepších ekonomických výsledků za použití co nejnižších provozních nákladů. Poslední rovinu tvoří sociálně-politický systém, jehož podstatou je poskytování lázeňské péče občanům na základě doporučení ošetřujícího lékaře. Pásková (2000, 158) definuje lázeňství (angl. balneology) jako souhrn aktivit, specifické infrastruktury a lidských zdrojů v oblasti poznání a praxe zaměřený na znalost přírodních léčivých zdrojů (balneologie) a realizaci technik a procedur pro léčení různých somatických, psychosomatických i psychologických problémů (balneoterapie). Souhrnným cílem lázeňství je prevence a léčení lidských chorob, regenerace sil a relaxace. Je spojeno s využíváním síly přírodních léčivých zdrojů, krásy přírodního i kompozice kulturního prostředí. Balneologie 8 (angl. balneology) nebo také tzv. lázeňské lékařství je lékařský obor prohlubující znalosti o přírodních léčivých zdrojích (minerální prameny pitné kúry, bahenní lázně, koupele aj.) a vytvářející tak předpoklady pro jejich využití jako lázeňských léčebných metod (PÁSKOVÁ, 2000, 31). Balneoterapií 9 (angl. balneotherapy) se rozumí soubor technik a procedur zaměřených na léčení různých somatických, psychosomatických i psychologických problémů (PÁSKOVÁ, 2000, 31). Jako lázně (angl.spa, health resort, baths) označujeme komplex ubytovacích, stravovacích, rehabilitačních, sportovních a léčebných zařízení, využívajících pro dosažení léčebného účinku na klienty přírodních léčivých zdrojů (minerální a termální prameny, peloidy, humidity (slatiny, rašeliny) a bahna (prostá, sirná), vřídelní plyny, klimatické podmínky, moře, vysoká nadmořská výška, jeskyně) a léčebných procedur. Podle přírodních zdrojů je časté dělení lázní na termální, klimatické a bahenní. (PÁSKOVÁ, 2000, 158). Rámeček 2: Význam lázní pro cestovní ruch V některých zemích včetně ČR je statut lázní dán zákonem. Lázně jsou významnou atraktivitou nejen pro lázeňský CR a léčebný CR, ale také pro kulturně-poznávací CR, městský CR aj. V ČR je dlouholetá tradice lázeňství a propojení s kulturním a společenským životem (pobyty známých osobností), vysoká kvalita péče a léčebných metod, vysoký potenciál rozvoje do budoucna. (PÁSKOVÁ, M. 2000, 158). 8 balneologie nauka o léčivých vodách, lázních a jejich účincích na lidský organismus (Slovník cizích slov, 1996) 9 balneoterapie lázeňská léčba (Slovník cizích slov, 1996) 22

23 Lázeňské místo 10 (angl. spa resort, health resort) je území, kde jsou nebo mají být zřízeny přírodní léčebné lázně, které prohlásí vláda ČR na návrh ministra zdravotnictví za lázeňské místo. Pro lázeňská místa se vydávají lázeňské statuty, v nichž se blíže vymezí rozsah lázeňského území a stanoví se v něm i potřebná ochranná opatření (PÁSKOVÁ, 2000, 158). Léčebným zařízením (angl. health (accommodation) establishment) se rozumí zařízení poskytující léčebnou péči včetně ubytování, např. lázně, horská sanatoria, termální lázně a další obdobná zařízení. (PÁSKOVÁ, 2000, 159). Přírodním léčivý zdrojem 11 (natural health resources, medicinal/curative resources) jsou myšleny přirozeně se vyskytující příznivé klimatické podmínky, minerální vody, plyny, peloidy, humidity (slatiny, rašeliny), bahna (prostá, sirná), vysoká nadmořská výška, jeskyně a další přírodní zdroje, které příznivě působí na lidské zdraví. Představuje významnou součást zdrojů léčebného a lázeňského CR. (PÁSKOVÁ, 2000, 237). Minerální voda 12 (mineral water) je podzemní voda, která obsahuje velké množství rozpuštěných minerálů různého složení a koncentrace a často i vysoký podíl rozpuštěných plynů (CO2). Minerální voda se běžně používá jako voda pitná (případně po úpravě a ochucení), resp. v lázeňství jako jedna ze složek léčebných procedur. (PÁSKOVÁ, 2000, 179). Podzemní vody se na základě chemického složení, obsahu plynů nebo i teploty vody dělí na prosté a minerální (KŘÍŽ, 1983, 70-74). Prostá podzemní voda má nízký obsah rozpuštěných tuhých látek i plynů a poměrně nízkou teplotu. Slouží k vodohospodářským účelům. Minerální voda se dle: 1. mineralizace, tj. dle obsahu rozpuštěných látek dělí na: vody prosté max. 1 gram rozpuštěných látek v jednom litru vody, vody slabě mineralizované - od 1 do 5 g/l, středně mineralizované od 5 do 15 g/l, vody silně mineralizované více než 15 g/l. 2. podle obsahu rozpuštěných plynů: uhličité tj. kyselky, s obsahem nejméně 1 g oxidu uhličitého v litru, sirné (sirovodíkové) u vývěru nejméně 1 g sirovodíku v litru, 10 Lázeňským místem se rozumí území nebo část území obce nebo více obcí, v němž se nacházejí přírodní léčebné lázně (= soubor zdravotnických a jiných souvisejících zařízení sloužících k poskytování lázeňské péče), stanovené za lázeňské místo podle zákona č. 164/2001 Sb. (ZÁKON č. 164/2001 Sb.) 11 Přírodním léčivým zdrojem je přirozeně se vyskytující minerální voda, plyn nebo peloid, které mají vlastnost vhodnou pro léčebné využití, a o tomto zdroji je vydáno osvědčení. Peloidem se rozumí rašelina, slatina nebo bahno. Minerální vodou pro léčebné využití se rozumí přirozeně se vyskytující podzemní voda původní čistoty s obsahem rozpuštěných pevných látek nejméně 1 g/l nebo s obsahem nejméně 1 g/l rozpuštěného oxidu uhličitého nebo s obsahem jiného pro zdraví významného chemického prvku anebo která má u vývěru přirozenou teplotu vyšší než 20 C nebo radioaktivitu radonu nad 1,5 kbq/l (ZÁKON č. 164/2001 Sb.). 12 Zdrojem přírodní minerální vody je přirozeně se vyskytující podzemní voda původní čistoty, stálého složení a vlastností, která má z hlediska výživy fyziologické účinky dané obsahem minerálních látek, stopových prvků nebo jiných součástí (ZÁKON č. 164/2001 Sb.). 23

24 3. na základě zvýšené přirozené radioaktivity: radonové záření způsobené radonem nebo jeho izotopy bylo nejméně 1369 Bq. l -1 Kříž (1983) dále dělí podzemní vody podle teploty na: 1. studené (akratopegy)- teplota při vývěru nižší než 25 C, 2. teplé/termální (akratotermy)- vyšší než 25 C, 1.) vlažné (hypotermální) C, 2.) teplé (homeotermální či izotermální) C, 3.) horké (hypertermální)- teplota vyšší než 42 C. Peloidy 13 jsou látky, které vznikly v přírodě geologickými pochody a kterých se používá v rozmělněném stavu ve směsi s vodou v lékařství jako bahenních koupelí nebo zábalů. (Benda, 1986, 11). Peloidy se podle hlavní složky a hydrogeologického poměru dělí na (BENDA, 1989,12): humolity (obsahují více než 30 % organických látek 14 ), - rašeliny, - slatiny, - slatinné zeminy, bahna (obsahují méně než 20 % organických látek 14 ), - bahna prostá, - bahna slaná. 5.2 Vymezení wellness Attl (2006b) definuje wellness jako aktivity lidí vedoucí k pocitu uspokojení z pohody, kterou si vytváří jedinec souborem příjemných impulsů, ať již psychického nebo fyzického rázu. Mezi tyto aktivity můžeme zařadit pohyb, regenerace, příjemná hudba, relaxace, uklidnění, pozitivní vjemy a prožitky. Podle Attla (2006) lze pojmem wellness rozumět jako stav zdraví založený na kombinaci zdravého pohybu, zdravé výživy, kdy se tělo, mysl a duše nacházejí v harmonii. Wellness je složeninou slov well-being (dobrý pocit) a fitness (tělesný pobyt). Skládá se ze 4 základních prvků: tělesného pohybu, zdravé stravy, duševní aktivity a tělesné relaxace. Wellness představuje novou formu pohybu, který představuje nový přístup k vlastnímu zdraví. Jeho počátky lze najít v USA, kde americký lékař Dunn vydal v roce 1961 knihu High-Level Wellness (o těsném vztahu mezi tělem, myslí a duchem). Od 80. let se tento životní styl začal rychle šířit do všech společenských oblastí (KOLAR, 2004). Wellness aktivity se stávají v posledních letech stále oblíbenější a vyhledávanější. Souvisí to se současným trendem zachování zdraví do vysokého věku a potlačení projevů stárnutí. Řada evropských zemí se postupně také začíná orientovat na tento druh aktivit. Attl (2006) uvádí, že např. v Rakousku se dnes nachází více než 500 wellness hotelů a poptávce se velmi rychle přizpůsobuje i Německo a Švýcarsko. 13 Pojem peloidy ( z řeckého pelos = bahno) byl zaveden v roce 1938 organizací International Society of Medical Hydrology jako společný název pro přírodní sedimenty využívané v lázeňství ve formě různých koupelí, zábalů či tampónů (BENDA, 1989,11) 14 HULE,

25 Rychlý vývoj zaznamenávají i samotné wellness aktivity, mezi které můžeme zařadit např. jógu, strečink, kalanetiku, nordic walking, pobyt v aquaparku a další. Využívá se také některých na zdraví příznivých prostředí jako jsou účinky moře (thalassoterapie) a pobyt v jeskyních (Přírodních, umělých, solných). Moderními se také v poslední době stále více stávají léčebné a relaxační techniky východní medicíny (aromaterapie, akupunktura, akupresura, ayurveda). Jak je vidět, wellness vykazuje některé podobné charakteristické rysy s lázeňstvím a stává se mu určitou konkurencí. Obě formy však dokáží vedle sebe prakticky bez problémů existovat, jelikož mají zcela odlišné zájmy. Zatímco podstatou lázeňství je léčebná funkce a účastní se ho převážně nemocní, wellness pobytů se účastní zejména zdraví jedinci, kterým není jejich zdraví lhostejné (prevence). Obě formy mohou být navíc lokalizovány ve zcela jiných oblastech, jelikož zatímco lázeňství je vázáno na výskyt přírodních léčivých zdrojů, wellness zařízení nejsou vázána žádnými podmínkami. Odlišné jsou u obou forem také způsoby úhrady. V lázeňství existují tři základní způsoby financování (komplexní, příspěvková a samoplátecká lázeňská péče), wellness pobyty jsou čistě samopláteckou záležitostí. 5.3 Formy cestovního ruchu vážící se k lázeňství V rámci cestovního ruchu lze vymezit nejrůznější formy cestovního ruchu, které lze charakterizovat jako soubory aktivit vážící se k cestovnímu ruchu a mající určitou konkrétní podobu a charakteristické rysy. Každý typ CR tak vykazuje jiné nároky na prostředí, infrastrukturu, lidské zdroje i chování jednotlivých účastníků cestovního ruchu (BINEK, 2008, 71). Pro lázeňská místa jsou charakteristické níže uvedené formy cestovního ruchu (zpracováno dle PÁSKOVÁ, 2008, v závorce za formou CR uvedena strana): lázeňský cestovní ruch (angl. health tourism, spa tourism) (158) druh CR, účast na němž je charakteristická pobytem v lázních, až již za účelem regenerace, poznání nebo sociálních kontaktů. Moderním trendem jsou kondiční a preventivnězdravotní pobyty v lázních. Vzhledem k dlouhodobé tradici a pověsti českého lázeňství a klientele s nadprůměrnými výdaji (a tedy s vysokou návratností investic) se jedná o jednu z klíčových forem aktivního cestovního ruchu pro ČR. První dva roky ( ) Programu státní podpory CR v ČR byly proto orientovány na rozvoj lázeňství. léčebný cestovní ruch (curative tourism) (159) forma CR, jejíž účastníci jsou motivováni zlepšováním vlastního zdravotního stavu, tělesné i psychické kondice. Jedná se tedy o pobyty spojené s podstupováním léčebných kúr, procedur a terapií, rekonvalescenční pobyty apod. Nekryje se plně s lázeňským CR, neboť nemusí být provozován vždy v lázních a naopak pobyt v lázeňském středisku nemusí být spjatý výlučně s léčením. (PÁSKOVÁ, 2008, 159). incentivní cestovní ruch (incentive tourism) (116) forma CR, která využívá cestovní ruch pro motivaci zaměstnanců a zvýšení ztotožnění se zaměstnance s firmou nejčastěji ve formě zájezdu hrazeného firmou, vedle rekreační a poznávací náplně může mít i náplň vzdělávací (přednášky, semináře) 25