SUCHO V ROCE 1904 A JEHO HYDROLOGICKÉ PARAMETRY

Transkript

1 SUCHO V ROCE 1904 A JEHO HYDROLOGICKÉ PARAMETRY Ing. Libor Elleder PhD. Český hydromeorologický ústav SUCHO A JAK MU ČELIT 15. května 2013

2 H [cm] H [cm] Dráţďany Problémy s historickými suchy Dráţďany Magdeburg Praha Děčín Děčín, hladový kámen Roky

3 Q [m 3.s -1 ] Praha Q [m 3.s -1 ] Dráţďany Nejvýznamnější sucho? Dráţďany Praha Roky -200

4 Počet stanic Počet hydrologických stanic

5 Počátky měření vodních stavů a průtoků Tok Počátek měření stavů Nejstarší hydrometrování 1. Vltava 1825(Praha) někdy před r (Praha) 2. Labe (dolní) 1851 (Děčín) 1871 (Hřensko) 1876 (Děčín) 3. Luţnice 1877 (Ústí) 1877 (U Týna) 4. Ploučnice (Benešov n. P.) 5. Ohře 1879 (Cheb) 1887 (Cheb) 6. Malše 1882 (Kaplice) Jizera 1882 (Železný Brod) 1884 (Ml. Boleslav) 7. Berounka (dolní) 1883 ( Karlštejn) Labe (horní) 1883( Josefov, Poděbrady, Brandýs) 8. Sázava 1884 (Poříčí n. S.) 1884 (Poříčí n. S.) Střela 1884 (Plasy) 1913 (Plasy) Berounka (horní) 1884 (Plzeň) 1886 (Plzeň) 11. Otava 1886 (Písek) 1888(Písek) 12. Úpa 1886 (Poříčí) 1888 (Velká Úpa) 13. Orlice 1889 (Týniště)

6 Proč rok 1904? 1/ Rok 1904 patří mezi nejvýznamnější extrémy 20. století. 2/ V povodí Labe kolem 150 vodočtů a přes 600 srážkoměrů 3/ Četná hydrometrická měření, v období sucha řádově 50 v cca 20 profilech 4/ Relativně přirozený hydrologický režim

7 Jaký byl rok 1904?

8 Souhrnem Nebylo tedy jen sucho Vývoj ledových jevů od prosince 1903 Značné kolísání teplot v lednu vedlo k dřenicím14. až Následovalo několik povodňových situací (11.2., 20.2., 10.3.) Prudké oteplení a srážky, další odtoková fáze Intenzivní bouřky 17. dubna Intenzivní srážky na jihu Čech přelom květen/ červen Požáry, problémy s kvalitou vody, agronomické škody a další dopady sucha a opakované lokální přívaly

9 17. duben příval a bouřka v Praze

10 28. květen přívalové povodně (např. povodeň Výmoly)

11 21. červen, krupobití a přívaly na Boleslavsku

12 13. aţ 16. července poţáry, přívaly

13 18. a 19. červenec zprávy o kvalitě vody ve studnách

14 17. července přívalová povodeň Nové Město

15 20. července nárůst spotřeby vody v Praze

16 20. července - plavba v Praze pokračuje!

17 Konečně! hydrometrická měření Provedlo je 1/ c. k. Zemské hydrografické oddělení zřejmě pod vedením Ing. Jindřicha Richtera(Labe, Orlice, Vltava, Ohře), a) na podnět Zemské komise pro úpravu řek (Jizera, Chrudimka, Blšanka), b) na žádost knížete Schaumburg - Lippe (Úpa) c) ředitelství pro stavbu vodních drah (Labe-Plácky). 2/ Další měření provedl vrchní vrchní rada ing. Machulka.

18 První letní hydrometrování proběhla 17. aţ 26. července Profil Tok datu [cm] m3/s N-let m Jaroměř Labe Josefov Labe Nekoř D. Orlice Těchonín T. Orlice Hradec Králové Orlice cca 5 Rosice Labe Kolín Labe Poděbrady Labe Brandýs n. L Neratovice České Budějovice Týn n. Vlt Vltava Bechyně Lužnice Týn n. Vlt Vltava Kamýk n. V. Vltava Mlčechvosty Vltava Mělník Labe Holedeč Blšanka Louny Ohře l Litoměřice Labe Ústí nad Labem Labe Ústí nad Labem/ Dubkovice Labe

19 Hladiny dále klesaly, 1. srpen, Ústí nad Labem

20 15. srpen Děčín, hladový kámen

21 20. srpna poţáry v Posázaví

22 Hydrometrování 3. aţ 19. srpna Plácky Labe Ţelezný Brod Mladá Boleslav Tuřice Brandýs n. L Davle Vltava Praha, Vltava Modřany Mělník Holedeč Děčín Labe

23 21. srpen, Děčín vodní stav-90 cm, Hladový kámen v podstatné míře nad vodou

24 Konec srpna, Děčín - Nebočady

25 Září: Dolní Ţleb kapela stojí poblíţ dalšího hladového kamene

26 Archiv ČHMÚ, Stará Hydrometrie

27 Uţití odvozených reţimových charakteristik z projektu VaV SP/1a6/108/07 DBČ Tok Profil A [km 2 ] Průměr Qmin7d [m 3 s -1 ] dané doby opakování N [roky] Teoretické rozdělení Labe Jaroměř LP3MO Divoká Orlice Klášterec nad Orlicí LP3MO Orlice Týniště nad Orlicí LP3MO Labe Němčice LP3MO Labe Přelouč LP3MO Cidlina Nový Bydţov WE2LM Labe Nymburk LP3MO Jizera Jablonec nad Jizerou LP3MO Jizera Ţelezný Brod LP3MO Jizera Tuřice-Předměřice LP3MO Labe Brandýs nad Labem LP3MO Teplá Vltava Lenora GEVLM Malše Kaplice GEVLM Vltava České Budějovice GEVLM Luţnice Bechyně GEVLM Otava Rejštejn GEVLM Otava Katovice GEVLM Blanice Heřmaň GEVLM Otava Písek GEVLM Sázava Sázava u Ţďáru GEVLM Sázava Chlístov GEVLM Sázava Zruč nad Sázavou GEVLM Sázava Kácov GEVLM Sázava Nespeky GEVLM Radbuza Lhota LP3MO Úhlava Štěnovice LP3MO Berounka Plzeň-Bílá Hora LP3MO Berounka Beroun LP3MO Vltava Praha-Chuchle GEVLM

28 Příklad vyuţití odvozených reţimových charakteristik: Horní Labe Brandýs nad Labem a) cm a průtok 14,75 m 3.s -1 b) cm a, průtok 15,50 m 3.s -1. Přitom vodní stavy pod -60cm tvoří nepřerušenou řadu od 9. 8 do 3. 9., tedy přibližně měsíc, tedy více než 4 krát déle než 7 dní. Takže hodnocení by bylo s ohledem na trvání ještě mnohem významnější.

29 Pokusy o extrapolaci: Poříčí nad Sázavou

30 Pokusy o extrapolaci: Berounka Beroun

31 Srovnání s rokem 1947 Tok Stanice Poznámka Q minviii [m 3.s -1 ] Suma [m 3.s -1 ] Datum Q min [m 3.s -1 ] Datum Jizera Tuřice 5,2 15,5 (18.8) 5,6 (21.9.) Labe Brandýs 15,5 (19.8.) 10,4 (22.9.) Vltava Č. Budějovice 2* 7,5 4,25 (21.9.) Luţnice Bechyně 1,2* 2,3 (1.9.) Otava Písek 1,8* 3,1 (21.9) Sázava Poříčí n. S. 2,5* (18.8.) 1,4 (1.9.) Vltava Davle 7, ,7 (2.9) (Zbraslav) Berounka Beroun 4,5* (18.8) 3,3 (3.9.) (Dobřichovice) Vltava Modřany 12,0 (18.8.) 17,7 (3.9.) Labe Mělník 35,0 (17.8.) 33,4 (22.8.) (Roudnice) Ohře Louny 3,9 9,9 (19.8.) 0,6 (24.9.) Ploučnice Benešov n. P. 3-6? (18.8.) 3,5 (31.5.) Labe Děčín 39** 39 40,1 (22.8.)

32 Mapka letých minim 7 denního trvání

33 Mapka minim z 18. srpna 1904 Horní Vltava: 2 m 3. s -1

34 Závěr Rok 1904 byl extrémní situací Odtok Vltavou může poklesnout na 12 m 3.s -1 Odtok Labem nad Mělníkem může být v době sucha významnější než odtok Vltavou Je samozřejmě nemožné dělat obecnější závěry z jednoho případu. Vyhodnocení dalších suchých období z 60. a 70. let 19. století by mělo být úkolem pro hydrologii a historickou hydrologii v dalších letech.

35 Poděkování: Poděkování: Grantové agentuře MV (Návrh koncepce řešení krizové situace vyvolané výskytem sucha a nedostatkem vody na území ČR) Za poskytnutí fotografií a jiného materiálu: Zlatě Šámalové (Podnik povodí Labe) Josefu Paţourkovi a Oldřichu Kotyzovi (z Muzea v Litoměřicích) za rady a trpělivost Miloňovi a Hance a samozřejmě za pozornost

36 A nakonec zamyšlení o příčinách sucha z prostonárodních písní K. J. Erbena