Gymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav. Zeměpis II. ročník HLAVNÍ MĚSTO PRAHA. referát. Adéla Novotná

Transkript

1 Gymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav Zeměpis II. ročník HLAVNÍ MĚSTO PRAHA referát Jméno a příjmení: Michaela Bušková Adéla Novotná Třída: 6.O Datum:

2 Hlavní město Praha 1. Původ jména Praha Původ jména Praha není dosud jednoznačně objasněn, ačkoliv existuje několik teorií, které se jej pokoušejí objasnit. Nejčastěji je původ jména našeho hlavního města odvozován od slova práh. Kosmas jej chápal ve významu domovní práh. Další možnost nabízí vysvětlení ve významu říční práh, tedy jakýsi brod, díky němuž se lidé dostávali na druhou stranu řeky. Ať už je tedy kterékoliv vysvětlení správné, v obou případech lze práh chápat jako vstup, vstup do domu nebo přechod přes řeku, a tedy i jako vstup do města, do Prahy. Jako další možné vysvětlení se nabízí původ jména od slova pražit ve významu pálit ohněm (např. obilí, kovy či lesy) nebo místo vypálené Sluncem (vyprahlé místo, půda tzv. prajza ). Oficiální jméno Prahy se párkrát za dlouhou dobu její existence změnilo. Například roku 1784 znělo její pojmenování Královské hlavní město Praha. Od roku 1920 zní její oficiální název Hlavní město Praha. V jiných jazycích se můžeme setkat s lehce odlišnými variantami pro pojmenování Prahy. Latinský základ zní Praga, ten převzala i většina románských a slovanských jazyků. Anglické a francouzské pojmenování je Prague a německé jednoduše Prag. Jako zajímavost si můžeme uvést, že když v 10. století arabský kupec a cestovatel Ibráhím ibn Jákúb Prahu navštívil, ve svých spisech (a zároveň také první písemné zmínce o Praze) se o ní vyjadřoval jako o městě Fráze (nominativ Frága). Za staletí své existence Praha získala i mnoho přívlastků. Od středověku se používal přívlastek Praga Caput Regni (Praha hlava království), počátkem 19. století se díky počtu věží ujal přívlastek Praha stověžatá (ačkoliv věží bylo v té době v Praze poněkud víc), v první polovině 20. století se hovořilo o Praze jako o Matce měst (Praga mater urbium) a konečně ke konci milénia se o ní začalo hovořit jako o hlavě republiky (Praga Caput Rei publicae). 2. Historie Obrázek 1: Znak Prahy Nejstarší historie Prahy sahá dokonce až let zpět. V 6. století, v době stěhování národů, začali pražskou kotlinu osídlovat Slované. Důležitý mezník nastává za prvního historicky doloženého přemyslovského knížete Bořivoje, který v 9. století přesunul své sídlo z Levého Hradce do Prahy. Byl vybudován první kostelík, vzniklo nové hradiště, které se brzy bude nazývat hradem a kde budou nastolována příští česká knížata, a také bylo roku 973 založeno pražské biskupství. V podhradí Hradu začaly postupně vznikat kláštery, kostely a první osady. Z Prahy se stalo centrum obchodu a řemesel. Koncem 10 století byl založen Vyšehrad. Přes 2

3 Vltavu byl postaven kamenný Juditin most, severně od Starého města se nacházela židovská osada a východně od Staroměstského náměstí Týnský dvůr, středisko cizích kupců. Přemysl Otakar II. Udělil pražskému podhradí městská práva a vzniklo druhé město: Menší Město, dnes známé jako Malá Strana. O pár desítek let později byly založeny Hradčany. V době panování Karla IV. se Praha stala císařskou rezidencí; císař dokonce uvažoval, že z Prahy udělá hlavní město Svaté říše římské. V této době do města proudil velký dav návštěvníků a začal se projevovat nedostatek prostorů. Karel IV. tak nechal založit Nové Město se třemi náměstími, která původně sloužila jako tržiště: Karlovo (dobytčí trh), Václavské (koňský trh) a Senovážné náměstí (senný trh). Po Cařihradu a Římě byla Praha třetím největším městem a měla kolem čtyřiceti tisíc obyvatel. Karel IV. roku 1348 založil nejstarší univerzitu ve střední Evropě a biskupství bylo povýšeno na arcibiskupství. Juditin most nahradil Karlův most a začala se stavět katedrála sv. Víta. Po upálení náboženského reformátora Mistra Jana Husa a první pražské defenestraci přichází v 15. století husitství a dochází k úpadku města. Roku 1523 byla pražská města sjednocena, jen aby byla o pět let později opět rozdělena. Znovusjednocení se pražská města dočkala až za vlády Josefa II. Roku Rokem 1526 počínaje takřka čtyřistaleté panování habsburských panovníků. České stavovské povstání proti panovníkovi, které skončilo Staroměstskou popravou 27 českých pánů, dalo popud třicetileté válce. Praha ztratila svá práva a postupně docházelo ke germanizaci a rekatolizaci. Roku 1648 Prahu vydrancovali Švédové a ukradli podstatnou část sbírky Rudolfa II., jediného habsburského panovníka, který sídlil v Praze. Koncem 18. potažmo i v 19. století docházelo k národnímu obrození, které si dalo za cíl znovu povznést český jazyk a národní kulturu a omezit vídeňskou vládu. Bylo postaveno Národní divadlo, začaly se vydávat české noviny a knihy. Byla založena řada vědeckých a uměleckých institutů, jmenujme si například Národní muzeum. Započala průmyslová revoluce a Praha se postupně rozrůstala, nastal rozvoj železničních drah a jejich elektrifikace. Čechy byly součástí Rakouského císařství, později Rakouska Uherska. Po skončení první světové války byla vyhlášena první republika s Prahou jako hlavním městem. Ve dvacátých letech město prosperovalo. Třicátá léta se nesla ve znamení hospodářské krize. Před vypuknutím druhé světové války v Praze žilo přes milion obyvatel. 3 Obrázek 2: Dřevořez, Pohled na Prahu Obrázek 3: Mosty přes Vltavu, pohled z Letné

4 Následujících sedm let bylo poznamenáno německou okupací. Roku 1945 vypuklo Pražské povstání, bojovalo se po celém městě. Prahu osvobodila Americká a Rudá armáda. V následujících letech se k moci dostala komunistická strana. Budoval se socialismus, hospodářství jelo podle plánu. Roku 1989 došla k Sametové revoluci, kdy byl komunismus svrhnut a nastal rozvoj demokracie, bylo zavedeno soukromé vlastnictví a začaly se opravovat chátrající budovy v historickém jádře města. V roce 1993 se Čechy i Slovensko rozdělily na samostatné republiky a Praha se stala hlavním městem v té podobě, v jaké ji známe dnes. 3. Poloha Praha, hlavní město České republiky, leží mírně na sever od středu Čech a v podstatě i v srdci Evropy. Sousedí pouze se Středočeským krajem. S rozlohou 496 km 2 je nejmenším ze všech krajů ČR. Zato s téměř 1,27 mil. obyvateli (2016) se řadí na pomyslnou první příčku tabulky nejvíce zalidněných krajů. Hustota zalidnění činí obyvatel/ km 2. Její centrum se rozkládá v údolí řeky Vltavy a jejích přítoků. Středem města prochází 50 severní šířky a 14 východní délky. Nejvyšším bodem je vrch Teleček (399 m. n. m.) v Praze 5 u Sobína a nejnižším je Sedlec u Vltavy (177 m. n. m.) v Praze 6. Průměrná nadmořská výška činí 235 m. n. m. 4. Geomorfologie Území Prahy náleží do geomorfologické provincie Česká vysočina, vyvrásněné hercynským vrásněním v prvohorách. Praha spadá do dvou subprovincií: do České tabule a Poberounské subprovincie. Do České tabule patří Středolabská tabule, do níž patří severovýchodní okraj Prahy. Obrázek 4: Poloha Prahy Obrázek 5: Základní geomorfologické členění ČR 4

5 Obrázek 6: Geomorfologie Prahy Do Poberounské subprovincie spadají tři celky: největší celek Pražská plošina, na níž se rozkládá většina Prahy, Hořovická pahorkatina a Brdská vrchovina, které zabírají jižní cípek Prahy. Základ reliéfu Pražské plošiny představuje tabule, již protíná úzké a hluboké údolí řeky Vltavy protékající Pražskou kotlinou. Okrajové části plošiny jsou málo členité s drobnými výškovými rozdíly. Směrem dovnitř jsou rozdíly větší (více jak 100 metrů) a reliéf je členitější. Na jihozápadě můžeme nalézt CHKO Český kras. Obrázek 8: červeně Pražská plošina, tmavě šedě Brdská oblast a světle šedě Poberounská subprovincie 5. Vodstvo Obrázek 7: červeně Středolabská tabule, tmavě šedě Středočeská tabule světle šedě Česká tabule Hlavním vodním tokem Prahy je Vltava, nejdelší česká řeka. Vltava pramení na Šumavě a u Mělníku se vlévá do Labe. Její celková délka je 430 km, ale Prahou protéká jen 31 km. V Praze se do ní u Lahovic vlévá Berounka (zleva) a přes dvacet potoků. V nejširším místě má 330 metrů a najdeme na ní devět ostrovů a osmnáct mostů, jmenujme si třeba Karlův most, most Legií a most Barikádníků. Dále v Praze můžeme najít víc jak 80 potoků, přes 10 rybníků a několik vodních nádrží. Velký význam pro vodní dopravu mají jezy, plavební komory a zdymadla. 6. Podnebí V Praze panuje mírné podnebí, které je teplejší, než na jiných místech ve stejné zeměpisné šířce. K tomu přispívá i efekt městského tepelného ostrova, kdy je oblast hustě zastavěna a sluneční záření je absorbováno asfaltem a betonem a není přeměňováno na jinou energii. 5

6 Průměrná lednová teplota se pohybuje okolo -1 C a červencová okolo 20 C. Průměrná roční teplota nabývá zhruba 10 C. V Praze také byla roku 1983 naměřena nejvyšší naměřená teplota 40,2 C. Ročně v Praze spadne asi 500 mm srážek. Nejvíce srážek spadá v květnu (kolem 77 mm) a s dalšími měsíci pozvolna ubývají. Ročně tu je přibližně 30 ledových dnů se sněhem. Jako v jiných velkých městech tu najdeme i zhoršenou kvalitu ovzduší a také i smog, který se drží i silničních okruhů a průmyslových podniků. 7. Ekonomika V porovnání se zbytkem ČR je Praha výrazně bohatší region a ekonomickou silou převyšuje i evropský průměr. Patří k nejdůležitější hospodářským centrům Česka. 80 % lidí pracuje v oblasti terciéru, převážně služeb. Téměř 20 % v sekundéru a necelé procento lidí v priméru. Z celé republiky je v Praze nejnižší míra nezaměstnanosti: 3,4 % (vs. 6-9 % v ČR) a vyšší průměrná mzda (téměř 35 tisíc hrubého platu). Celkové HDP za rok 2015 v Praze činilo 4,55 mil. Kč. HDP na jednoho obyvatele činilo 51 tisíc $. V Praze můžeme najít různé typy průmyslů: zpracovatelský, strojírenský, elektrotechnický, chemický a farmaceutický, polygrafický a papírenský, kovodělný, potravinářský a sklářský. 8. Obyvatelstvo a) Počet obyvatel a struktura Dle statistik ČSÚ čítala Praha k 1. lednu 2016 celkem obyvatel. K roku 2011 zde žilo mužů a žen. Průměrný věk všech obyvatel dosahoval 41,2 let. Obrázek 9: Průměrné celoroční teploty a) Migrace a cizinci V Praze je několik romských komunit, podíl Romů v populaci je však nižší než celkový průměr v České Obrázek 10: Věková pyramida Prahy

7 republice. Pražský magistrát roku 2007 uvedl, že se ve městě pohybuje zhruba 2000 bezdomovců. Praha má vysokou míru počtu přistěhovalých, ale zároveň také počtu vystěhovalých. Velkou část přistěhovalých tvoří cizinci. Pražané se vystěhovávají hlavně do Středočeského kraje, nejvíce pak do okresů Praha-východ Praha-západ. Zde vzniká metropolitní oblast Prahy. V dřívější době žili v Praze vedle Čechů hlavně Němci, Židé a Italové. V roce 2012 tvořili cizinci 13% zdejšího obyvatelstva. Byli to například Ukrajinci, Slováci, Rusové či Vietnamci. 9. Členění Prahy a) Katastrální členění Praha se z pohledu katastrálního členění skládá ze 112 katastrálních území různé velikosti, charakteru i významu. Hranice mnoha městských a správních obvodů, městských částí nejsou závislé na hranicích katastrálních území. Katastrální území jsou proto často rozdělena do více správních a samosprávných částí, nadále jsou rozhodující v oblasti evidencí pozemků, nemovitostí a označování domů. Katastrálním územím jsou například Vinohrady či Smíchov. b) Územní členění Již roku 1960 bylo zřízeno deset městských obvodů, které platí dodnes (Praha 1-10). Dnes nejsou samosprávnými celky ani územněsprávními obvody, organizují se dle nich pouze soudy, pošty nebo správní firmy. Obrázek 11: Mapka pražských městských částí, katastrálních území a správních obvodů c) Správní a samosprávné členění Praha má 57 samosprávných městských částí. Ty jsou spravovány voleným zastupitelstvem, dále pak radou, starostou a úřadem městské části. Roku 2001 se tato úroveň rozdělila do 22 správních obvodů. Rozdělení na 22 správních obvodů se však neshoduje s dělením na územní obvody. Vláda a poslanci proto členění opakované projednává. 7

8 10. Vzdělání V Praze najdeme řadu vysokých škol či akademií. Jmenujme kupříkladu Karlovu univerzitu, která je navíc od roku 1348 nejstarší univerzitou ve Stření Evropě, dále pak České vysoké učení technické, Vysokou školu chemicko-technologickou, Vysokou školu ekonomickou, Českou zemědělskou univerzitu, Akademii výtvarných umění nebo Akademii múzických umění. 11. Sídla firem Praha je významným centrem České republiky hned v několika směrech. Nesmíme opomenout ani to, že je sídlem mnohých známých firem. Uveďme především správce české národní internetové domény CZ, sdružení CZ.NIC, sídlo vyhledávače Seznam.cz, českou pobočku Google či média jako Televize Nova, Televize Prima, Česká televize a Český rozhlas. 12. Doprava Hlavním dopravním uzlem České republiky je bezpochyby právě Praha. Má rozsáhlou dopravní infrastrukturu. Leteckou dopravu zajišťuje Letiště Václava Havla, silniční dopravu klasicky autobusy, železniční vlaky, velmi využívaný způsob cestování je ale také metro či tramvaje. Obrázek 12: Letiště Václava Havla 13. Kultura a památky Není pochyb o tom, že Praha je kulturní metropolí celé České republiky. V centru nalezneme přes 1200 kulturních a historických staveb, v celé Praze téměř Naše hlavní 8

9 město je však také střediskem kulturního dění, je sídlem řady divadel (Stavovské divadlo, Divadlo na Vinohradech), koncertních sálů, muzeí, galerií (Národní galerie), ale také několika hudebních či dramatických festivalů (Pražské jaro, Letní Shakespearovské slavnosti). Praha se navíc pyšní titulem šestého nejnavštěvovanějšího města Evropy. Městské části s největší koncentrací památek spadají pod Pražskou památkovou rezervaci. Toto historické centrum bylo v roce 1992 zapsáno na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Mezi nejvýznamnější památky Pražské památkové rezervace patří například katedrála svatého Víta na Pražském hradě, Betlémská kaple, Strahovský klášter, Palác Kinských, Valdštejnský palác, Národní divadlo, Národní muzeum, Klementinum, Karolinum, Rudolfinum, Karlův most, Obecní dům či Staroměstská radnice a mnoho dalších. Několik těchto památek si představíme konkrétněji. Pražský hrad Pražský hrad je nejvýznamnějším českým hradem. Najdeme na něm prvky románského, gotického, renesančního i barokního stylu. Již od 9. století byl sídlem českých knížat, později králů a v současné době je již od roku 1918 sídlem prezidenta republiky. Jsou zde také uloženy české korunovační klenoty. Součástí Pražského hradu je například již zmiňovaná katedrála svatého Víta nebo Starý královský palác, ale i několik stálých expozic jmenujme třeba Obrazárnu Pražského hradu. Zajímavostí je, že první popis Hradu pochází ze zprávy arabského vzdělance židovského původu, který Prahu navštívil v roce 965 nebo 966. V době jeho návštěvy Hrad existoval nejméně 150 let a sloužil jako centrum státu. Muž o něm ve své zprávě mluví jako o tvrzi. Přesné počátky osídlení hradního ostrohu dosud nejsou známy. Poprvé zaujal lid již v pravěku. Ceněna byla zejména jeho strategicky výhodná poloha a nejméně jeden vydatný vodní pramen. Obrázek 13: Panorama Hradu z Alšova nábřeží 9

10 Obrázek 14: Pohled z Petřínské rozhledny Katedrála svatého Víta Svatovítská katedrála je nejvýznamnějším českým katolickým kostelem a dominantou Pražského hradu. Byla vystavena ve stylu gotiky a novogotiky. Součástí katedrály je řada významných uměleckých památek a děl, např. kaple sv. Václava, mozaika Posledního soudu. Karlův most Obrázek 15: Pohled na katedrálu z jihu Karlův most je nejstarší most přes řeku Vltavu a také druhý nejstarší dochovaný most v České republice. Začal se stavět v roce 1357, když byl povodní zničen původní most Juditin. Základní kámen položil sám král Karel IV. Architektem Karlova mostu byl Petr Parléř, ten se mimo jiné podílel na stavbě katedrály sv. Víta. Karlům most je dlouhý 516 metrů, široký 10 metrů. Nad hladinou ho drží 16 pilířů. Postupem času byl most ozdoben celkem třiceti sochami a sousošími se světci. Uprostřed mostu se nachází nejstarší socha Jana Nepomuckého, která má chránit Prahu před povodněmi. 10

11 Obrázek 16: Karlův most z Kampy Národní divadlo Novorenesanční budova Národního divadla vytvořená architektem Josefem Zítkou patří mezi nejvýznamnější české stavby vůbec. Jeho základní kámen byl položen 16. května 1868, 11. června 1881 bylo poprvé slavnostně otevřeno Smetanovou Libuší. 12. srpna 1881 však došlo k požáru, kdy byla zničena měděná kupole, hlediště, opona od Františka Ženíška i samotné jeviště. Po této katastrofě se uspořádala sbírka, díky které se vybralo dostatek peněz na obnovení budovy. Na architektonických pracích se podílel Josef Schulz. K znovuotevření došlo 18. listopadu 1883, opět za uvedení Smetanovy Libuše. Nyní v budově Národního divadla najdeme například oponu namalovanou Vojtěchem Hynaisem či malby od Mikoláše Alše a Františka Ženíška ve foyeru na prvním balkoně. Obrázek 17: Vnitřek divadla po požáru Obrázek 18: Národní divadlo 11

12 14. Seznam obrázků Obrázek 1: Znak Prahy... 2 Obrázek 2: Dřevořez, Pohled na Prahu... 3 Obrázek 3: Mosty přes Vltavu, pohled z Letné... 3 Obrázek 4: Poloha Prahy... 4 Obrázek 5: Základní geomorfologické členění ČR... 4 Obrázek 6: Geomorfologie Prahy... 5 Obrázek 7: červeně Středolabská tabule, tmavě šedě Středočeská tabule světle šedě Česká tabule... 5 Obrázek 8: červeně Pražská plošina, tmavě šedě Brdská oblast a světle šedě Poberounská subprovincie... 5 Obrázek 9: Průměrné celoroční teploty... 6 Obrázek 10: Věková pyramida Prahy Obrázek 11: Mapka pražských městských částí, katastrálních území a správních obvodů... 7 Obrázek 12: Letiště Václava Havla... 8 Obrázek 13: Panorama Hradu z Alšova nábřeží... 9 Obrázek 14: Pohled z Petřínské rozhledny Obrázek 15: Pohled na katedrálu z jihu Obrázek 16: Karlův most z Kampy Obrázek 18: Vnitřek divadla po požáru Obrázek 17: Národní divadlo Citace 1. Portál hlavního města Prahy, Základní informace [online] [Citace: ] 2. Stránka Wikipedia, Praha [online] [Citace: ] 3. Stránka Atlas Česka, Pražské vodstvo [online] [Citace: ] 4. Stránka Klimatopedie Wikia, Podnebí [online] [Citace: ] 12

13 5. Stránka Businessinfo, Charakteristika hl. města Prahy [online] [Citace: ] html#hlmpha11 6. Geografická stránka Hajduch.net, Praha, hl. město [online] [Citace: ] 7. Český statistický úřad, HDP podle krajů v r [online] [Citace: ] 8. SYNEK, Jaroslav, 2006, Ottova obrazová encyklopedie. Praha: Ottovo nakladatelství s. r. o. 9. Stránka Karlův most Praha [online] [Citace: ] Stránka Wikipedia, Praha [online] [Citace: ] Stránka Wikipedia, Katedrála sv. Víta [online] [Citace: ] C3%A1clava_a_Vojt%C4%9Bcha 12. Stránka Wikipedia, Národní divadlo [online] [Citace: ] Stránka Wikipedia, Pražský hrad [online] [Citace: ] Stránka UNESCO Czech [online] [Citace: ] Stránka Šťastní senioři, Stručná historie Prahy [online] [Citace: ] Stránka Praha, Historie Prahy[online] [Citace: ] WENIG, Adolf, 1938, Náš Hrad. Praha: nakladatelství Jos. R. Vilímka. 13