Město Rumburk. Třída 9. května 1366/48, Rumburk Odbor regionálního rozvoje a investic

Transkript

1 Město Rumburk Třída 9. května 1366/48, Rumburk Odbor regionálního rozvoje a investic ČJ.: ORRI/ /chm ORRI/ VYŘIZUJE: Simona Ježková DATUM: Posuzování vlivů na životní prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí) zveřejnění návrhu koncepce včetně vyhodnocení vlivů koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví Jako dotčená obec Rumburk zveřejňujeme v souladu s 16 odst. 3 zák. č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů návrh koncepce včetně vyhodnocení vlivů této koncepce na životní zdraví a veřejné zdraví Program zlepšování kvality ovzduší Zóna CZ04 SEVEROZÁPAD Předkladatel koncepce je Ministerstvo životního prostředí, odbor posuzování vlivů na životní prostředí a integrované prevence, Vršovická 65, Praha 10. Do návrhu koncepce včetně vyhodnocení vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví lze nahlížet na el. úřední desce na webových stránkách města Rumburku v termínu od po dobu 15 dnů. Do návrhu koncepce včetně vyhodnocení vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví lze také nahlédnout v Informačním systému SEA na internetových stránkách koncepce pod kódem koncepce MZP233K. Každý může Ministerstvu životního prostředí, odboru posuzování vlivů na životní prostředí a integrované prevence zaslat své písemné vyjádření k návrhu koncepce nejpozději do 5 dnů ode dne konání veřejného projednání. Veřejné projednání nemůže být konáno dříve než Ing. Dagmar Mertlová, v.r. vedoucí Odbor regionálního rozvoje a investic Městský úřad Rumburk tel.: fax: e.mail:epodatelna@rumburk.cz

2 PROGRAM ZLEPŠOVÁNÍ KVALITY OVZDUŠÍ ZÓNA CZ04 SEVEROZÁPAD HODNOCENÍ VLIVŮ KONCEPCE NA EVROPSKY VÝZNAMNÉ LOKALITY A PTAČÍ OBLASTI Michala Kopečková Říjen 2015

3 Kopečková M.: Program zlepšování kvality ovzduší zóna CZ04 Severozápad Hodnocení vlivů koncepce na evropsky významné lokality a ptačí oblasti Předmět hodnocení: Zadavatel: Dodavatel Zpracovatelka: Program zlepšování kvality ovzduší. Zóna CZ04 Severozápad Ministerstvo životního prostředí ČR Integra Consulting,s.r.o. Pobřežní 18/16, Praha 8 Karlín Mgr. Michala Kopečková držitelka autorizace pro hodnocení dle 45i zákona 114/1992 Sb., v platném znění Kontakt: T: E: kopeckova@ametyst21.cz V Plzni dne 8. října Mgr. Michala Kopečková 2

4 Kopečková M.: Program zlepšování kvality ovzduší zóna CZ04 Severozápad Hodnocení vlivů koncepce na evropsky významné lokality a ptačí oblasti Obsah 1 Úvod Postup hodnocení Základní údaje o koncepci Dotčené evropsky významné lokality a ptačí oblasti Identifikace dotčených lokalit Hodnocení vlivů koncepce na dotčené lokality Vyhodnocení úplnosti podkladů pro posouzení Vyhodnocení vlivů PZKO na dotčené lokality a předměty ochrany Vyhodnocení vlivů cílů PZKO Identifikace opatření s potenciálním vlivem na EVL a PO Vyhodnocení opatření s potenciálním vlivem na EVL a PO Vyhodnocení kumulativních vlivů Vyhodnocení možných přeshraničních vlivů Opatření pro prevenci negativních vlivů Závěr Seznam zkratek Použitá literatura a www zdroje Seznam příloh

5 Kopečková M.: Program zlepšování kvality ovzduší zóna CZ04 Severozápad Hodnocení vlivů koncepce na evropsky významné lokality a ptačí oblasti 4

6 Kopečková M.: Program zlepšování kvality ovzduší zóna CZ04 Severozápad Hodnocení vlivů koncepce na evropsky významné lokality a ptačí oblasti 1 Úvod Předmětem hodnocení je vliv koncepce Program zlepšování kvality ovzduší. Zóna Severozápad CZ04 (dále PZKO nebo program ) na evropsky významné lokality a ptačí oblasti. Toto hodnocení je zpracováno v souladu s 45i zákona 114/1992 Sb. jako příloha dokumentace koncepce (SEA). Minimálně jeden z dotčených orgánů nevyloučil významný vliv koncepce na lokality Natura 2000 (stanovisko Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, SCHKO Labské pískovce ze dne ). Autorka hodnocení je držitelkou autorizace k provádění posouzení podle 45i zákona 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění (rozhodnutí Ministerstva životního prostředí ze dne 20. ledna 2012, č. j. 2702/ENV/12, 116/630/12, v příloze 1). Ptačí oblasti (PO) se vyhlašují na základě směrnice o ptácích (2009/147/ES) pro druhy ptáků uvedené v Příloze I. Tyto druhy musí být předmětem zvláštních opatření, týkajících se ochrany jejich stanovišť, s cílem zajistit přežití těchto druhů a rozmnožování v jejich areálu rozšíření. Ptačí oblasti jsou v ČR zřizovány nařízeními vlády. Evropsky významné lokality (EVL) se vyhlašují na základě směrnice o stanovištích (92/43/EEC) a v ČR požívají smluvní ochranu nebo jsou chráněny jako zvláště chráněná území. EVL se vyhlašují pro typy přírodních stanovišť v zájmu Společenství a pro druhy živočichů a rostlin v zájmu Společenství, jejichž ochrana vyžaduje vyhlášení zvláštních oblastí ochrany. EVL jsou obsaženy v tzv. národním seznamu evropsky významných lokalit podle Nařízení vlády č. 132/2005 Sb. a byly přijaty do evropského seznamu. 1.1 POSTUP HODNOCENÍ Hodnocení vlivů dle 45i zákona 114/1992 Sb. byla PZKO podrobena v předložené verzi z července 2015 a následně bylo hodnocení upraveno dle verze ze září Dokument obsahuje opatření na obecné úrovni i konkrétní projekty dopravních staveb. PZKO bude mít na jejich realizaci jen dílčí vliv, jsou navrhovány především z důvodů dopravních požadavků. PZKO nenavrhuje nové projekty, pouze vybírá ze stávajících ty, které jsou významné z hlediska zlepšování kvality ovzduší. Tyto projekty byly nebo budou vyhodnoceny při územním plánování v rámci procesu SEA a na projektové úrovni (EIA). Předmětem PZKO není jejich územní vedení ani technické provedení, lze tedy upozornit na možná rizika, konkrétně však není možné na úrovni PZKO vlivy vyhodnotit. Za předpokladu dodržení zákonných podmínek budou významné negativní vlivy eliminovány, případně mohou být projekty schváleny postupem dle článku 6.4 Směrnice o stanovištích (převažující veřejný zájem). 5

7 Kopečková M.: Program zlepšování kvality ovzduší zóna CZ04 Severozápad Hodnocení vlivů koncepce na evropsky významné lokality a ptačí oblasti 2 Základní údaje o koncepci Účelem Programu je zpracovat komplexní dokument k identifikaci příčin znečištění ovzduší a stanovit taková opatření, jejichž realizace povede ke zlepšení kvality ovzduší a dosažení přípustné úrovně znečištění. Tam, kde jsou tyto úrovně splněny, je třeba realizovat opatření uvedená v Programu v přiměřeném rozsahu tak, aby hodnoty přípustné úrovně znečištění nebyly překročeny. Územní rozsah zahrnuje Ústecký a Karlovarský kraj. Program zlepšování kvality ovzduší se zaměřuje na znečišťující látky uvedené v bodu 1 a 3 přílohy č. 1 zákona. Na území zóny CZ04 Severozápad dochází dlouhodobě k překračování imisních limitů pro suspendované částice frakce PM 10 (36. nejvyšší 24hodinová koncentrace) a benzo(a)pyren (průměrná roční koncentrace). V minulosti dále docházelo k překročení ročního imisního limitu NO 2 na 2 dopravních stanicích, a to na lokalitách Děčín-ZÚ (do roku 2009) a Ústí n.l.-všebořická (hot spot) (do roku 2010). Od počátku měření v roce 2004 došlo v zóně Severozápad pouze jednou k překročení imisního limitu pro průměrnou roční koncentraci PM 2,5 (stanice Most v roce 2006). Dle prostorového zobrazení měřených koncentrací v roce 2011 se 0,2 % území zóny Severozápad pohybuje nad imisním limitem v intervalu µg.m -3. K poslednímu překročení imisního limitu 24hodinové koncentrace SO 2 došlo v roce 2009 na stanici Teplice-ZÚ (144 µg.m -3 ). Pokud by PZKO nebyl uskutečněn (tj. nebyla by provedena uvedená opatření), kvalitu ovzduší by pozitivně ovlivnily následující stávající opatření: Přechodný národní plán snížení emisí spalovacích zdrojů o celkovém jmenovitém tepelném příkonu 50 MW a vyšším (dle Směrnice o průmyslových emisích), Vyhláška č. 415/2012 Sb. snížení emisí spalovacích zdrojů o celkovém jmenovitém tepelném příkonu od 0,3 MW do 5 MW, Zákon o ochraně ovzduší požadavky na emisní třídy u malých spalovacích zdrojů o 300 kw, Národní program snižování emisí ČR opatření pro dodržení národních emisních stropů stanovených pro ČR a ostatní opatření k omezení znečišťování ovzduší. Kvalitu ovzduší by např. dále ovlivnila i postupná obměna vozového parku. Tato stávající opatření by sama o sobě nezajistila požadovanou kvalitu ovzduší, a proto byla Programem stanovena opatření, která jsou podrobně popsána v návrhové části Programu. Cíle Cílem PZKO je dosáhnout na celém území zóny CZ04 Severozápad splnění imisních limitů daných zákonem o ochraně ovzduší v příloze č. 1 v bodě 1 a 3. Cíl programu je stanoven tak, aby: došlo ke snížení koncentrací znečišťujících látek v ovzduší, aby kvalita ovzduší byla zlepšena tam, kde jsou imisní limity překračovány, byla kvalita ovzduší udržena a zlepšována také tam, kde jsou současné koncentrace znečišťujících látek pod hodnotami imisních limitů. Řešené znečišťující látky: PM 10: Dochází k překračování imisního limitu pro 24hodinové koncentrace. 6

8 Kopečková M.: Program zlepšování kvality ovzduší zóna CZ04 Severozápad Hodnocení vlivů koncepce na evropsky významné lokality a ptačí oblasti PM 2,5: Pouze jednou došlo v roce 2006 na stanici Most k překročení imisního limitu pro průměrnou roční koncentraci PM 2,5. Dle prostorové interpretace měřených dat v roce 2011 se 0,2 % území zóny Severozápad pohybuje nad imisním limitem ročních koncentrací PM 2,5 v intervalu µg.m -3. Benzo(a)pyren: Dochází k dlouhodobému překračování ročního imisního limitu. Dle prostorové interpretace měřených dat v roce 2011 se 10,4 % území zóny Severozápad pohybuje nad imisním limitem ročních koncentrací benzo(a)pyrenu v intervalu 1 2 ng.m -3. NO 2: V minulosti docházelo k překročení ročního imisního limitu NO 2 na dvou dopravních stanicích - Děčín-ZÚ (naposled v roce 2009) a Ústí n.l.-všebořická (hot spot) (naposled v roce 2010). Avšak v roce 2011 pro tuto škodlivinu nebylo prostorovou interpretací imisních dat ČHMÚ určeno překročení limitu v žádném čtverci sítě 1 1 km. Důvodem je nízká územní reprezentativnost stanice. Lze však předpokládat, že k překročení ročního limitu pro NO 2 může docházet i na dalších dopravně exponovaných místech, u kterých není znečištění ovzduší sledováno monitorovací stanicí. SO 2: K poslednímu překročení imisního limitu 24hodinové koncentrace SO 2 došlo v roce 2009 na stanici Teplice-ZÚ (144 µg.m-3). V předchozích letech došlo ojediněle k překročení imisního limitu 24hodinové koncentrace SO 2 na městských pozaďových lokalitách (Úštěk v roce 2003 a 2006, Litvínov v roce 2007) a na jedné průmyslové lokalitě (Kostomlaty pod Milešovkou v roce 2006). NO 2 a SO 2 jsou tímto PZKO řešeny nepřímo především skrze dopravní opatření a skrze opatření na spalovacích zdrojích do 300 kw. PM 2,5 jsou řešeny spolu s opatřeními ke snížení částic PM 10. Ostatní znečišťující látky nejsou již delší časové období překračovány a nelze důvodně předpokládat, že by k překročení mělo v budoucnu dojít. Prioritní kategorie zdrojů: Pro každou řešenou znečišťující látku jsou na úrovni zóny CZ04 Severozápad stanoveny následující prioritní kategorie zdrojů. 1. Spalování pevných paliv ve zdrojích jmenovitého tepelného příkonu od 10 do 300 kw, který slouží jako zdroj tepla pro teplovodní soustavu ústředního vytápění nejvýznamnější zdroj imisního zatížení benzo(a)pyrenem, zdroj imisního zatížení PM 10 a PM 2,5. Vytápění domácností nejvýznamněji přispívá k imisnímu zatížení v chladné části roku a v období nepříznivých rozptylových podmínek. 2. Mobilní zdroje (doprava) významný zdroj imisního zatížení PM 10 a PM 2,5, v závislosti na intenzitě dopravy rovněž velmi významný zdroj imisního zatížení benzo(a)pyrenem a NO Vyjmenované bodové stacionární zdroje zdroje vykazovaných a fugitivních emisí PM 10 a PM 2,5 a zdroje prekurzorů sekundárních aerosolů (vyjmenované stacionární zdroje s emisemi SO 2 a NO X). 4. Nevyjmenované zdroje fugitivních emisí pevných částic (TZL, PM 10) - stavební činnost, větrná eroze ze zemědělských a jiných nezpevněných pozemků (výsypky hnědouhelných dolů, nevyužívané průmyslové areály). 7

9 Kopečková M.: Program zlepšování kvality ovzduší zóna CZ04 Severozápad Hodnocení vlivů koncepce na evropsky významné lokality a ptačí oblasti Územní priority: Prioritní města a obce jsou rozdělena do 4 kategorií, podle počtu překročených imisních limitů v prostoru obytné zástavby a podle počtu obyvatel. KATEGORIE I Překročení více než jednoho imisního limitu alespoň na části obytné zástavby obce, o Kategorie Ia - obce nad 1000 obyvatel o Kategorie Ib - obce do 1000 obyvatel KATEGORIE II Překročení jednoho imisního limitu alespoň na části obytné zástavby obce, o Kategorie IIa - obce nad 1000 obyvatel o Kategorie IIb - obce do 1000 obyvatel Uvedené údaje byly převzaty z předložené koncepce. 8

10 Kopečková M.: Program zlepšování kvality ovzduší zóna CZ04 Severozápad Hodnocení vlivů koncepce na evropsky významné lokality a ptačí oblasti 3 Dotčené evropsky významné lokality a ptačí oblasti 3.1 IDENTIFIKACE DOTČENÝCH LOKALIT Jako dotčené jsou na základě územního rozsahu koncepce považovány EVL a PO na území Karlovarského a Ústeckého kraje. Přenosy vlivů ovzduší mohou být ovlivněny i lokality v okolních krajích, protože je ale koncepce zaměřena na snižování emisí, může vliv na ně být pouze nulový nebo mírně pozitivní a není třeba jej dále hodnotit. V Karlovarském kraji se nachází 53 EVL a 2 PO, na území Ústeckého kraje 103 EVL a 5 PO (z toho 2 EVL a 2 PO jsou společné). Mapa 1: Evropsky významné lokality v Karlovarském a Ústeckém kraji (Zdroj Cenia, AOPK ČR) 9

11 Kopečková M.: Program zlepšování kvality ovzduší zóna CZ04 Severozápad Hodnocení vlivů koncepce na evropsky významné lokality a ptačí oblasti Tab. 1: Ptačí oblasti v Karlovarském a Ústeckém kraji Kód CZ CZ CZ CZ CZ Název Doupovské hory (oba kraje) Labské pískovce Nádrž vodního díla Nechranice Novodomské rašeliniště Kovářská (oba kraje) Východní Krušné hory Mapa 2: Ptačí oblasti v Karlovarském a Ústeckém kraji (Zdroj Cenia, AOPK ČR) 10

12 Kopečková M.: Program zlepšování kvality ovzduší zóna CZ04 Severozápad Hodnocení vlivů koncepce na evropsky významné lokality a ptačí oblasti 4 Hodnocení vlivů koncepce na dotčené lokality 4.1 VYHODNOCENÍ ÚPLNOSTI PODKLADŮ PRO POSOUZENÍ Podklady poskytnuté zadavatelem: Program zlepšování kvality ovzduší. Zóna Severozápad CZ04 (verze září 2015) Další podklady: Průvodní zpráva k návrhům evropsky významných lokalit z internetových stránek Evropský prohlížeč lokalit Natura Mapování biotopů ČR AOPK ČR 2015 Nálezová databáze AOPK ČR 2015 Literatura (viz kap. 7) Pro provedení hodnocení byly uvedené podklady shledány jako dostatečné. 11

13 Kopečková M.: Program zlepšování kvality ovzduší zóna CZ04 Severozápad Hodnocení vlivů koncepce na evropsky významné lokality a ptačí oblasti 4.2 VYHODNOCENÍ VLIVŮ PZKO NA DOTČENÉ LOKALITY A PŘEDMĚTY OCHRANY Vyhodnocení potenciálních vlivů proběhlo podle stupnice uvedené v tabulce 3. Tab. 2: Stupnice, podle níž probíhalo hodnocení významnosti vlivů Hodnota Termín Popis -2 Významně negativní vliv -1 Mírně negativní vliv Negativní vliv dle odst. 9 45i ZOPK Vylučuje schválení koncepce obsahující takto vyhodnocené záměry (resp. koncepci je možné schválit pouze v určených případech dle odst. 9 a 10 45i ZOPK) Významný rušivý až likvidační vliv na stanoviště či populaci druhu nebo její podstatnou část; významné narušení ekologických nároků stanoviště nebo druhu, významný zásah do biotopu nebo do přirozeného vývoje druhu. Vyplývá ze zadání koncepce, nelze jej eliminovat (resp. eliminace by byla možná jen vypuštěním problémového dílčího úkolu, záměru, opatření atd.). Omezený/mírný/nevýznamný negativní vliv Nevylučuje schválení koncepce. Mírný rušivý vliv na stanoviště či populaci druhu; mírné narušení ekologických nároků stanoviště nebo druhu, okrajový zásah do biotopu nebo do přirozeného vývoje druhu. Je možné jej dále snížit navrženými zmírňujícími opatřeními. Nejedná se o negativní vliv dle odst. 9 45i ZOPK. 0 Nulový vliv Koncepce resp. její dílčí záměry nemají žádný prokazatelný vliv. +1 Mírně pozitivní vliv +2 Významný pozitivní vliv? Vliv nelze hodnotit Mírný příznivý vliv na stanoviště či populaci druhu; mírné zlepšení ekologických nároků stanoviště nebo druhu, mírný příznivý zásah do biotopu nebo do přirozeného vývoje druhu. Významný příznivý vliv na stanoviště či populaci druhu; významné zlepšení ekologických nároků stanoviště nebo druhu, významný příznivý zásah do biotopu nebo do přirozeného vývoje druhu. Vzhledem k obecnosti koncepce nebo jednotlivého záměru není možné vyhodnotit její vlivy. (Převzato z Metodiky hodnocení významnosti vlivů při posuzování podle 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, Věstník MŽP listopad 2007) Hodnocení je provedeno na strategické úrovni (cíle) a na úrovni opatření Vyhodnocení vlivů cílů PZKO Cílem PZKO je dosáhnout na celém území zóny splnění imisních limitů daných zákonem o ochraně ovzduší v příloze č. 1 v bodě 1 až 3. Řešenými látkami jsou PM 10, PM 2,5, benzo(a)pyren, NO 2 a SO 2. Na předměty ochrany stanoviště i druhy má znečištění ovzduší negativní vliv, především jde o acidifikaci, eutrofizaci a poškození vegetace ozónem, někdy může být problémem i prašnost. Cíl PZKO je tak v souladu se zájmy ochrany EVL a PO. Míra vlivu je obtížně kvantifikovatelná, vzhledem 12

14 Kopečková M.: Program zlepšování kvality ovzduší zóna CZ04 Severozápad Hodnocení vlivů koncepce na evropsky významné lokality a ptačí oblasti k potenciálu PZKO ke snížení imisí a dalším působícím faktorům půjde spíše o mírně pozitivní vliv (+1) Identifikace opatření s potenciálním vlivem na EVL a PO Dále jsou jednotlivá opatření hodnocena z hlediska dalších vlivů mimo vlivy na kvalitu ovzduší, které byly vyhodnoceny na úrovni cílů. Jsou hodnocena pouze technická opatření. Ostatní opatření (emisní stropy, regulace stacionárních zdrojů) nemohou EVL ani PO ovlivnit. Nejprve jsou identifikována ta opatření, která by mohla mít vliv. V následující kapitole jsou vyhodnocena. Kód Tab. 3: Identifikace opatření s potenciálním vlivem Opatření AA1 Parkovací politika (omezení a zpoplatnění parkování v centrech měst) ne AA2 Ekonomická podpora (dotace) provozu veřejné hromadné dopravy ne Může mít vliv na EVL nebo PO AB1 Realizace páteřní sítě kapacitních komunikací pro automobilovou dopravu ano AB2 Obchvaty měst a obcí ano AB3 Odstraňování bodových problémů na komunikační síti ano AB4 Výstavba a rekonstrukce železničních tratí ano AB5 Výstavba a rekonstrukce tramvajových a trolejbusových tratí ne AB6 Odstavná parkoviště, systémy Park&Ride a Kiss&Ride ne AB7 Nízkoemisní zóny ne AB8 Selektivní nebo úplné zákazy vjezdu ne AB9 Integrované dopravní systémy ne AB10 Zvyšování kvality v systému veřejné dopravy ne AB11 Zajištění preference MHD ne AB12 Rozvoj alternativních pohonů ve veřejné dopravě ne AB13 Podpora cyklistické dopravy ano AB14 Podpora pěší dopravy ne AB15 Zvýšení plynulosti dopravy v intravilánu ne AB16 Úklid a údržba komunikací ne AB17 Omezení prašnosti výsadbou liniové zeleně ne AB18 Omezování emisí z provozu vozidel obce/kraje a jeho organizací ne 13

15 Kopečková M.: Program zlepšování kvality ovzduší zóna CZ04 Severozápad Hodnocení vlivů koncepce na evropsky významné lokality a ptačí oblasti Kód AB19 Opatření Podpora využití nízkoemisních a bezemisních pohonů v automobilové dopravě Může mít vliv na EVL nebo PO ne AC1 Podpora carsharingu ne BB1 BB2 Snížení vlivu stávajících průmyslových a energetických stacionárních zdrojů na úroveň znečištění ovzduší Čištění spalin nebo odpadních plynů, úprava technologie Snižování prašnosti v areálech průmyslových podniků, pořízení techniky pro omezení fugitivních emisí ze skládkování/skládek/z volného prostranství/z manipulace se sypkými materiály ne ne BD1 Zpřísňování/stanovování podmínek provozu ne BD2 Minimalizace imisních dopadů provozu nových stacionárních zdrojů v území ne BD3 Omezování prašnosti ze stavební činnosti ne CB2 Snížení emisí TZL a PM 10 omezení větrné eroze ne DB1 Podpora přeměny topných systémů v domácnostech Instalace a využívání nových nízkoemisních či bezemisních zdrojů energie ne DB2 Snížení potřeby energie ne DB3 Rozvoj environmentálně příznivé energetické infrastruktury, rozšiřování sítí zemního plynu a soustav zásobování tepelnou energií ne EA1 Podmínky ochrany ovzduší pro veřejné zakázky ne EB1 EB2 Zpevnění povrchu nezpevněných komunikací a zvyšování podílu zeleně v obytné zástavbě Snižování vlivu dlouhodobých deponií vytěžených materiálů a průmyslových areálů na kvalitu ovzduší ne ne EC1 Informování a osvěta veřejnosti v otázkách ochrany ovzduší ne ED1 Územní plánování ano Vyhodnocení opatření s potenciálním vlivem na EVL a PO AB1 Realizace páteřní sítě kapacitních komunikací pro automobilovou dopravu Budování velkých dopravních staveb je téměř vždy spojeno s negativními vlivy na přírodu a krajinu. Může docházet též k zásahům do EVL a PO. V PZKO jsou jmenovány 3 trasy, které jsou doporučeny jako prioritní. Z nich dvě mohou lokality Natura 2000 ovlivnit. 14

16 Kopečková M.: Program zlepšování kvality ovzduší zóna CZ04 Severozápad Hodnocení vlivů koncepce na evropsky významné lokality a ptačí oblasti R6 Lubenec Karlovy Vary: Novostavba rychlostní silnice podél stávající 2 pruhové. Probíhá po hranicích a místy zasahuje do PO Doupovské hory, pravděpodobně bez významného vlivu. Zasahuje EVL Doupovské hory, okrajově možná Hradiště a Olšová vrata (mimo rizika záboru biotopu je možný vliv na migrující jedince sysla obecného), vliv možný dále na EVL Týniště (předmět ochrany kuňka obecná). R7: Jedná se o rozšíření a přeložky stávající silnice. Kříží EVL Ohře, pravděpodobně bez významnějších vlivů. Vliv nelze na úrovni PZKO hodnotit (?). AB2 Obchvaty měst a obcí Je navržena celá řada opatření. V některých případech může dojít ke střetu s EVL či PO a k vlivům na předměty ochrany. Vlivy byly nebo budou řešeny při SEA územních plánů a EIA jednotlivých projektů. I/13: přeložka v úseku Děčín Benešov nad Ploučnicí: Je možný zásah do EVL Ploučnice. Přeložka Koštice Budyně nad Ohří a východní obchvat: Trasa kříží EVL Ohře. Východní obchvat Kadaně: Trasa kříží EVL Želinský meandr, okrajově zasahuje do PO Doupovské hory. Vliv nelze hodnotit (?). AB3 Odstraňování bodových problémů na komunikační síti Při odstraňování bodových závad se jedná většinou o stavby menšího měřítka, významné vlivy na EVL a PO jsou málo pravděpodobné, bez znalosti konkrétních projektů je však nelze zcela vyloučit. Vliv nelze hodnotit. (?). AB4 Výstavba a rekonstrukce železničních tratí Koncepce navrhuje optimalizaci a případně zkapacitnění řady tras. Vlivy záleží na konkrétní podobě záměru, zejména na přeložkách, což není obsahem koncepce. Trať 140 a 130 Karlovy Vary Ústí nad Labem: Trasa prochází přes EVL a PO Doupovské hory, přes EVL Chomutov zoopark, podél EVL Kopistská výsypka, EVL Černovice a EVL Ostrovské rybníky. Trať 81 Děčín - Rumburk: Trať vede po hranici EVL Dolní Ploučnice a následně ji kříží, přes PO Labské pískovce, podél EVL Honí Kamenice, přes EVL Údolí Chřibské Kamenice a PO Labské pískovce. Trať 83 Rumburk Šluknov Dolní Poustevna: Trať vede krátce po hranici PO Labské pískovce. Trať 89: Rybniště Varnsdorf: Trať vede po hranici PO Labské pískovce a EVL Velký rybník. Dále opatření obsahuje vysokorychlostní trať VRT Drážďany - Praha. Trasa je v přímém územním střetu s EVL Východní Krušnohoří a PO Východní Krušné hory a několika maloplošnými EVL (EVL Údolí Podbradeckého potoka, EVL Ohře, blízko EVL Babinské louky). Přesná trasa a provedení nejsou určeny. V některých místech jsou pravděpodobné tunely, které omezí vlivy. Bez podrobnější specifikace není možné je hodnotit. Vliv nelze na úrovni PZKO hodnotit. (?). 15

17 Kopečková M.: Program zlepšování kvality ovzduší zóna CZ04 Severozápad Hodnocení vlivů koncepce na evropsky významné lokality a ptačí oblasti AB13 Podpora cyklistické dopravy Opatření zahrnuje cyklostezky a cyklopruhy v intravilánu i extravilánu. Konkrétní projekty nejsou doporučeny, nelze tak vyloučit případný střet s EVL nebo PO. Vliv nelze hodnotit. (?). 4.3 VYHODNOCENÍ KUMULATIVNÍCH VLIVŮ Koncepce přispívá ke snižování emisí, které je důsledkem zákona o ochraně ovzduší, emisních norem, energetických úspor apod. Dochází tak k pozitivním kumulativním vlivům na stanoviště a druhy citlivé na znečištění ovzduší. Na druhou stranu dopravní stavby, které mají přispět ke snižování emisí, jsou často spojeny s negativními důsledky na přírodu a krajinu včetně předmětů ochrany a celistvosti EVL a PO. PZKO nenavrhuje žádné nové projekty, které by doposud nebyly v jiných koncepcích. Může přispět k upřednostnění některých staveb, na konkrétní územní vedení a technické provedení, které jsou z hlediska důsledků pro lokality Natura 2000 zásadní, však nemá vliv. Program jako takový tedy nevede ke vzniku kumulativních negativních vlivů. Dílčí projekty, které budou realizovány při jejím naplňování, negativní vliv samostatně nebo ve spojení s dalšími záměry a koncepcemi mít mohou, na této úrovni je však nelze hodnotit. 4.4 VYHODNOCENÍ MOŽNÝCH PŘESHRANIČNÍCH VLIVŮ Snížení emisí bude mít příznivý vliv i na imisní situaci v okolních státech a koncepce tak může mít pozitivní vliv i na EVL a PO zejména v příhraničních oblastech. Plánované silniční stavby mohou přivést více dopravy do sousedních států v místech, kam přicházejí. Tyto vlivy musí být vyhodnoceny v územně plánovacích dokumentacích a na projektové úrovni. 4.5 OPATŘENÍ PRO PREVENCI NEGATIVNÍCH VLIVŮ Eliminace a zmírnění negativních vlivů by měly být zajištěny postupy dle zákona, tedy posouzením konkrétních záměrů, které budou naplňovat cíle koncepce, na úrovni územního plánování a projektu. Negativní vlivy na EVL a PO mohou přinést zejména velké dopravní stavby, na které v souladu se zákonem 114/1992 Sb. musí být v případě možného ovlivnění lokalit Natura 2000 zpracováno hodnocení vlivů. Vždy musí být zvolena taková varianta, která dostatečně řeší dopravní požadavky, vede ke snižování emisí a současně má nejmenší negativní vliv na přírodu a krajinu včetně území Natura Projektem, kterému je třeba věnovat pozornost, je vysokorychlostní trať. Při přípravě konkrétní podoby projektu je třeba respektovat hodnoty území, zejména lokalit Natura

18 Kopečková M.: Program zlepšování kvality ovzduší zóna CZ04 Severozápad Hodnocení vlivů koncepce na evropsky významné lokality a ptačí oblasti 5 Závěr Koncepce Program zlepšování kvality ovzduší zóna Severozápad CZ04 nemá významný negativní vliv na předměty ochrany a celistvost evropsky významných lokalit a ptačích oblastí. 17

19 Kopečková M.: Program zlepšování kvality ovzduší zóna CZ04 Severozápad Hodnocení vlivů koncepce na evropsky významné lokality a ptačí oblasti 6 Seznam zkratek EVL: evropsky významná lokalita NPSE: Národní program snižování emisí ČR 2020 OZE: Obnovitelné zdroje energie PO: ptačí oblast PZKO: Program zlepšování kvality ovzduší (zpracovávané pro jednotlivé zóny a aglomerace) 18

20 Kopečková M.: Program zlepšování kvality ovzduší zóna CZ04 Severozápad Hodnocení vlivů koncepce na evropsky významné lokality a ptačí oblasti 7 Použitá literatura a www zdroje Literatura Metodika hodnocení významnosti vlivů při posuzování dle 45i zákona 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (Věstník MŽP, listopad 2007) Příručka k hodnocení významnosti vlivů na předměty ochrany lokalit soustavy Natura Ministerstvo životního prostředí, Praha Hora J., Brinke T., Vojtěchovská E., Hanzal V., Kučera Z., eds. (2010): Monitoring druhů přílohy I směrnice o ptácích a ptačích oblastí v letech vydání. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 320 s. Chytrý M. a kol., eds. (2010). Katalog biotopů ČR, Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 445 str. Odkazované právní předpisy: Nařízení Vlády č. 132/2005 Sb. ze dne 22. prosince 2004, kterým se stanoví národní seznam evropsky významných lokalit Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění Směrnice 2009/147/ES o ochraně volně žijících ptáků, včetně příloh Směrnice 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, včetně příloh WWW zdroje: Průvodní zpráva k návrhům evropsky významných lokalit z internetových stránek Stránky věnované sledování stavu biotopů a druhů z hlediska ochrany Evropský prohlížeč lokalit soustavy Natura

21 Kopečková M.: Program zlepšování kvality ovzduší zóna CZ04 Severozápad Hodnocení vlivů koncepce na evropsky významné lokality a ptačí oblasti 8 Seznam příloh 1. Rozhodnutí o udělení autorizace k provádění posouzení podle 45i zákona 114/1992 Sb. 20

22 Kopečková M.: Program zlepšování kvality ovzduší zóna CZ04 Severozápad Hodnocení vlivů koncepce na evropsky významné lokality a ptačí oblasti 21

23 Kopečková M.: Program zlepšování kvality ovzduší zóna CZ04 Severozápad Hodnocení vlivů koncepce na evropsky významné lokality a ptačí oblasti 22

24 Evropská unie Spolufinancováno z Prioritní osy 8 Technická pomoc financovaná z Fondu soudržnosti Ministerstvo životního prostředí Státní fond životního prostředí České republiky Zelená linka dotazy@sfzp.cz 23

25 PROGRAM ZLEPŠOVÁNÍ KVALITY OVZDUŠÍ ZÓNA SEVEROZÁPAD - CZ04 ZÁŘÍ, 2015

26 Název dokumentu PROGRAM ZLEPŠOVÁNÍ KVALITY OVZDUŠÍ Zóna Severozápad - CZ04 Datum schválení Září, 2015 Odpovědné orgány, jména a adresy osob odpovědných za vypracování programu: Ministerstvo životního prostředí České republiky Vršovická 1442/65, Praha 10 Bc. Kurt Dědič, ředitel odboru ochrany ovzduší telefon: , Kurt.Dedic@mzp.cz Program zlepšování kvality ovzduší, zóna Severozápad - CZ04 2

27 OBSAH A. ÚVOD...17 B. ZÁKLADNÍ INFORMACE...20 B.1 Vymezení a popis zóny...20 B.1.1 Karlovarský kraj...21 B.1.2 Ústecký kraj...24 B.2 Popis způsobu posuzování úrovní znečištění, umístění stacionárního měření (mapa, geografické souřadnice)...28 B.3 Informace o charakteru cílů vyžadujících v dané lokalitě ochranu...33 B.3.1 Stanovení cílové skupiny obyvatel...33 B.3.2 Vymezení citlivých ekosystémů...34 B.3.3 Odhad rozlohy znečištěných oblastí pro jednotlivé znečišťující látky...35 B.3.4 Velikost exponované skupiny obyvatel...40 C. ANALÝZA SITUACE...48 C.1 Úrovně znečištění zjištěné v předchozích letech vyhodnocení období C.1.1 Suspendované částice PM C.1.2 Benzo(a)pyren...61 C.2 Úrovně znečištění v roce C.3 Odhad vývoje úrovně znečištění...66 C.4 Celkové množství emisí v oblasti...66 C.4.1 Emisní vstupy...66 C.4.2 Emisní bilance vývojové řady...67 C.4.3 Podrobné emisní bilance pro rok C.4.4 Hodnocení emisních bilancí...89 C.5 Analýza příčin znečištění...89 C.5.1 Vyhodnocení příčin znečištění ovzduší...89 C.6 Výčet významných zdrojů znečišťování ovzduší z hlediska emisí doplněný jejich geografickým vyznačením...94 C.6.1 Vyjmenované zdroje - tuhé znečišťující látky...94 C.6.2 Vyjmenované zdroje - benzo(a)pyren...96 C.6.3 Mobilní zdroje (doprava)...97 C.7 Informace o znečištění dálkově přenášeném z okolních oblastí...99 C.7.1 Sekundární aerosoly C.7.2 Pozadí odhad nemodelovaných zdrojů znečištění C.8 Opatření přijatá před zpracováním programu na lokální, regionální, národní a mezinárodní úrovni, která mají vztah k dané zóně a hodnocení účinnosti těchto opatření C.8.1 Opatření přijatá na národní a mezinárodní úrovni C.8.2 Opatření přijatá na regionální úrovni C.8.3 Programy přijaté na lokální úrovni C.8.4 Hodnocení účinnosti uvedených opatření Program zlepšování kvality ovzduší, zóna Severozápad - CZ04 3

28 C.9 SWOT analýza D. CÍLE A PRIORITY PROGRAMU D.1 Identifikace cílů a priorit D.1.1 Stanovení cíle Programu zlepšování kvality ovzduší D.1.2 Řešené znečišťující látky D.1.3 Prioritní kategorie zdrojů D.1.4 Územní priority D.2 Matice logického rámce E. POPIS OPATŘENÍ STANOVENÝCH K POŽADOVANÉMU ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ E.1 Emisní stropy E.1.1 Postup stanovení emisních stropů pro skupiny vyjmenovaných stacionárních zdrojů E.1.2 Redukční Potenciál snížení emisí u skupin stacionárních vyjmenovaných zdrojů a definování hodnot emisních stropů: E.1.3 Postup stanovení emisních stropů pro silniční dopravu E.1.4 Emisní stropy pro silniční dopravu v zóně CZ04 Severozápad E.2 Regulace vyjmenovaných stacionárních zdrojů v souladu s 13 odst. 1 zákona č. 201/2012 Sb E.3 Prověření provozu vyjmenovaných zdrojů v ORP, kde nedochází k překročení imisního limitu E.4 Popis opatření ke snížení emisí a k požadovanému zlepšení kvality ovzduší E.4.1 Opatření ke snížení vlivu silniční dopravy na úroveň znečištění ovzduší E.4.2 Opatření ke snížení vlivu vyjmenovaných stacionárních zdrojů na úroveň znečištění ovzduší E.4.3 Opatření ke snížení vlivu zemědělské výroby na úroveň znečištění ovzduší. 203 E.4.4 Opatření ke snížení vlivu stacionárních zdrojů provozovaných v domácnostech (případně v živnostenské činnosti) na úroveň znečištění ovzduší E.4.5 Opatření vedoucí ke snížení vlivu jiných zdrojů na úroveň znečištění ovzduší E.5 Financování stanovených opatření E.5.1 Posouzení možné podpory u jednotlivých opatření E.5.2 Vyhodnocení možnosti využití externích zdrojů financování F. ODHAD PLÁNOVANÉHO PŘÍNOSU KE SNÍŽENÍ ÚROVNĚ ZNEČIŠTĚNÍ VYJÁDŘENÝ PROSTŘEDNICTVÍM VHODNÝCH INDIKÁTORŮ A PŘEDPOKLÁDANÁ DOBA POTŘEBNÁ K DOSAŽENÍ IMISNÍCH LIMITŮ F.1 Odhad vývoje úrovně znečišťování F.1.1 Modelové vyhodnocení dopadu realizace nově stanovených dopravních opatření F.1.2 Modelové vyhodnocení dopadu realizace nově stanovených opatření v sektoru vytápění domácností (opatření DB1) F.1.3 Modelové vyhodnocení dopadu realizace nově stanovených opatření na vyjmenovaných zdrojích F.2 Indikátory a monitorování implementace Programu Program zlepšování kvality ovzduší, zóna Severozápad - CZ04 4

29 G. SEZNAM RELEVANTNÍCH DOKUMENTŮ A DALŠÍCH ZDROJŮ INFORMACÍ Program zlepšování kvality ovzduší, zóna Severozápad - CZ04 5

30 SEZNAM TABULEK Tabulka 1: Imisní limity vyhlášené pro ochranu zdraví lidí a maximální počet jejich překročení Tabulka 2: Imisní limity vyhlášené pro ochranu ekosystémů a vegetace Tabulka 3: Imisní limity pro celkový obsah znečišťující látky v částicích PM10 vyhlášené pro ochranu zdraví lidí Tabulka 4: Imisní limity troposférický ozón Tabulka 5: Základní údaje, zóna CZ04 Severozápad Tabulka 6: Administrativní členění, zóna CZ04 Severozápad Tabulka 7: Základní charakteristika Karlovarského kraje Tabulka 8: Klimatické charakteristiky, Karlovarský kraj, zóna CZ04 Severozápad Tabulka 9: Zeměpisné souřadnice kraje Tabulka 10: Základní charakteristika Ústeckého kraje Tabulka 11: Klimatické charakteristiky, Ústecký kraj, zóna CZ04 Severozápad Tabulka 12: Zeměpisné souřadnice kraje Tabulka 13: Název měřících lokalit k obrázku (viz Obrázek 6:) zóna CZ04 Severozápad, Tabulka 14: Přehled lokalit imisního monitoringu, zóna CZ04 Severozápad Tabulka 15: Měřicí programy a měřené škodliviny v lokalitách, zóna CZ04 Severozápad, Tabulka 16: Počet obyvatel, Karlovarský kraj, zóna CZ04 Severozápad Tabulka 17: Počet obyvatel, Ústecký kraj, zóna CZ04 Severozápad Tabulka 18: Plocha území (v km2) s překročenými imisními limity dle zákona o ochraně ovzduší, zóna CZ04 Severozápad Tabulka 19: Plocha území (v km2) s překročenými imisními limity dle zákona o ochraně ovzduší, Karlovarský kraj, zóna CZ04 Severozápad Tabulka 20: Plocha území (v km2) s překročenými imisními limity dle zákona o ochraně ovzduší, Ústecký kraj, zóna CZ04 Severozápad Tabulka 21: Plocha území (v %) zóny CZ04 Severozápad s překročením imisních limitů pro jednotlivé škodliviny Tabulka 22: Pětileté průměrné koncentrace, zóna CZ04 Severozápad (v %) území s překročenými imisními limity (LV, limit value) dle zákona o ochraně ovzduší Tabulka 23: Velikost exponované skupiny obyvatelstva (počet obyvatel), v oblastech s překročenými imisními limity dle zákona o ochraně ovzduší, zóna CZ04 Severozápad Tabulka 24: Velikost exponované skupiny obyvatelstva (počet obyvatel), dle zákona o ochraně ovzduší, Karlovarský a Ústecký kraj, zóna CZ04 Severozápad Tabulka 25: Velikost exponované skupiny obyvatelstva (podíl obyvatel v %), dle zákona o ochraně ovzduší, Karlovarský a Ústecký kraj, zóna CZ04 Severozápad Tabulka 26: Počet obyvatel v oblastech s překročenými imisními limity, zóna CZ04 Severozápad Tabulka 27: Podíl obyvatel v oblastech s překročenými imisními limity, zóna CZ04 Severozápad Program zlepšování kvality ovzduší, zóna Severozápad - CZ04 6

31 Tabulka 28: Počet obyvatel v oblastech s překročenými imisními limity, Karlovarský kraj, zóna CZ04 Severozápad Tabulka 29: Podíl obyvatel v oblastech s překročenými imisními limity, Karlovarský kraj, zóna CZ04 Severozápad Tabulka 30: Počet obyvatel v oblastech s překročenými imisními limity, Ústecký kraj, zóna CZ04 Severozápad Tabulka 31: Podíl obyvatel v oblastech s překročenými imisními limity, Ústecký kraj, zóna CZ04 Severozápad Tabulka 32: Obce, na jejichž území je, dle prostorové interpretace dat ČHMÚ, překro čen imisní limit dle zákona o ochraně ovzduší, vyhodnocení pětiletých průměrů , Karlovarský kraj, zóna CZ04 Severozápad Tabulka 33: Obce, na jejichž území je dle prostorové interpretace dat ČHMÚ překročen imisní limit dle zákona o ochraně ovzduší, vyhodnocení pětiletých průměrů , Ústecký kraj, zóna CZ04 Severozápad Tabulka 34: Průměrné roční koncentrace PM10, zóna CZ04 Severozápad, Tabulka 35: 36. nejvyšší 24hodinová koncentrace PM10 za kalendářní rok, zóna CZ04 Severozápad, Tabulka 36: Průměrné roční koncentrace benzo(a)pyrenu, zóna CZ04 Severozápad, Tabulka 37: Lokality imisního monitoringu s překročeným imisním limitem pro roční průměrnou koncentraci, zóna CZ04 Severozápad, Tabulka 38: Lokality imisního monitoringu s překročeným imisním limitem pro 24hodinovou koncentraci, zóna CZ04 Severozápad, Tabulka 39: Členění souhrnných emisních bilancí dle kategorie REZZO Tabulka 40: Emisní bilance stacionárních a mobilních zdrojů, zóna CZ04 Severozápad celkem, členěno dle kategorií zdrojů, vývoj (t/rok) Tabulka 41: Emise bilancovaných znečišťujících látek v zóně CZ04 Severozápad podle jednotlivých ORP a krajů Tabulka 42: Emisní bilance stacionárních a mobilních zdrojů, Karlovarský kraj celkem, členěno dle kategorií zdrojů, vývoj Tabulka 43: Emisní bilance stacionárních a mobilních zdrojů dle ORP, Karlovarský kraj 76 Tabulka 44: Emisní bilance stacionárních a mobilních zdrojů, Ústecký kraj celkem, členěno dle kategorií zdrojů, vývoj Tabulka 45: Emisní bilance stacionárních a mobilních zdrojů dle ORP, Ústecký kraj Tabulka 46: Emise jednotlivých zón/aglomerací na celkových emisích znečišťujících látek v rámci ČR, REZZO 1 až REZZO 4, rok 2011 [t/rok] Tabulka 47: Plošné měrné emise, REZZO 1 až REZZO 4, rok 2011 [t/r/km2] Tabulka 48: Úplná emisní bilance Karlovarského kraje, údaje rok 2011, v podrobném členění dle kategorií REZZO Tabulka 49: Úplná emisní bilance Ústeckého kraje, údaje rok 2011, v podrobném členění dle kategorií REZZO Tabulka 50: Úplná emisní bilance Karlovarského kraje, údaje rok 2011, v členění dle Přílohy 2 zákona, doplněná o dopravu Tabulka 51: Úplná emisní bilance Ústeckého kraje, údaje rok 2011, v členění dle Přílohy 2 zákona, doplněná o dopravu Program zlepšování kvality ovzduší, zóna Severozápad - CZ04 7

32 Tabulka 52: Odhad fugitivních emisí TZL a PM10, zóna CZ04 Severozápad Tabulka 53: Provozovny vyjmenovaných zdrojů s nejvyššími emisemi tuhých znečišťujících látek, stav roku 2011, Karlovarský kraj, zóna CZ04 Severozápad Tabulka 54: Provozovny vyjmenovaných zdrojů s nejvyššími emisemi tuhých znečišťujících látek, stav roku 2011, Ústecký kraj, zóna CZ04 Severozápad Tabulka 55: Provozovny vyjmenovaných zdrojů s nejvyššími emisemi benzo(a)pyrenu, stav roku 2011, Karlovarský kraj, zóna CZ04 Severozápad Tabulka 56: Provozovny vyjmenovaných zdrojů s nejvyššími emisemi benzo(a)pyrenu, stav roku 2011, Ústecký kraj, zóna CZ04 Severozápad Tabulka 57: Deset komunikací s nejvyššími emisemi tuhých znečišťujících látek, stav roku 2011, Karlovarský kraj, zóna CZ04 Severozápad Tabulka 58: Deset komunikací s nejvyššími emisemi tuhých znečišťujících látek, stav roku 2011, Ústecký kraj, zóna CZ04 Severozápad Tabulka 59: Deset komunikací s nejvyššími emisemi benzo(a)pyrenu, stav roku 2011, Karlovarský kraj, zóna CZ04 Severozápad Tabulka 60: Deset komunikací s nejvyššími emisemi benzo(a)pyrenu, stav roku 2011, Ústecký kraj, zóna CZ04 Severozápad Tabulka 61: Přehled schválených projektů OPŽP PO2 v Karlovarském kraji Tabulka 62: Přehled schválených projektů OPŽP PO3 v Karlovarském kraji Tabulka 63: Přehled schválených projektů OP Doprava v Karlovarském kraji Tabulka 64: Vyhodnocení opatření PZKO 2012, Karlovarský kraj Tabulka 65: Přehled schválených projektů OPŽP PO2 v Ústeckém kraji Tabulka 66: Přehled schválených projektů OPŽP PO3 v Ústeckém kraji Tabulka 67: Přehled schválených projektů OP Doprava v Ústeckém kraji Tabulka 68: Vyhodnocení opatření, PZKO 2012, Ústecký kraj Tabulka 69: SWOT analýza, znečišťování ovzduší (emise) Tabulka 70: SWOT analýza, znečištění ovzduší (imise) Tabulka 71: SWOT analýza, řízení kvality ovzduší Tabulka 72: Prioritní města a obce, kategorie Ia, Ústecký kraj, zóna CZ04 Severozápad Tabulka 73: Prioritní města a obce, kategorie Ib, Ústecký kraj, zóna CZ04 Severozápad Tabulka 74: Prioritní města a obce, kategorie IIa, Karlovarský kraj, zóna CZ04 Severozápad Tabulka 75: Prioritní města a obce, kategorie IIa, Ústecký kraj, zóna CZ04 Severozápad Tabulka 76: Prioritní města a obce, kategorie IIb, Karlovarský kraj, zóna CZ04 Severozápad Tabulka 77: Prioritní města a obce, kategorie IIb, Ústecký kraj, zóna CZ04 Severozápad Tabulka 78: Matice logického rámce, zóna CZ04 Severozápad Tabulka 79: Identifikované lokality a navržený způsob regulace vyjmenovaných zdrojů, zóna CZ04 Severozápad Program zlepšování kvality ovzduší, zóna Severozápad - CZ04 8

33 Tabulka 80: Identifikované lokality pro stanovení územního emisního stropu pro skupiny vyjmenovaných stacionárních zdrojů, zóna CZ04 Severozápad Tabulka 81: Identifikované lokality a navržený způsob regulace vyjmenovaných zdrojů, zóna CZ04 Severozápad Tabulka 82: Emisní strop, ORP Bílina, Chomutov, Kadaň, Litvínov, Most, Teplice Tabulka 83: Zdroje skupiny 5 dle přílohy č. 2 k zákonu č. 201/2012 Sb., ORP Bílina, Chomutov, Kadaň, Litvínov, Most, Teplice, zóna CZ04 Severozápad Tabulka 84: Hodnoty potenciálu snížení emisí pro silniční dopravu Karlovarský kraj Tabulka 85: Hodnoty potenciálu snížení emisí pro silniční dopravu Ústecký kraj Tabulka 86: Hodnoty emisních stropů pro silniční dopravu Karlovarský a Ústecký kraj Tabulka 87: Identifikované lokality a stanovený způsob regulace vyjmenovaných zdrojů, zóna CZ04 Severozápad Tabulka 88: Zdroje regulované v souladu s 13, lokalita Libochovany, zóna CZ04 Severozápad Tabulka 89: Zdroje regulované v souladu s 13, lokalita Prackovice n. Labem, Dobkovičky, zóna CZ04 Severozápad Tabulka 90: Zdroje regulované v souladu s 13, lokalita Chraberce, Chožov-Mnichovský Týnec, zóna CZ04 Severozápad Tabulka 91: Zdroje regulované v souladu s 13, lokalita Most-Komořany, zóna CZ04 Severozápad Tabulka 92: Zdroje regulované v souladu s 13, lokalita Hrobčice-Razice, zóna CZ04 Severozápad Tabulka 93: Identifikované lokality a navržený způsob regulace vyjmenovaných zdrojů, zóna CZ04 Severozápad Tabulka 94: Prověření provozu zdroje, lokalita Vřesová, zóna CZ04 Severozápad Tabulka 95: Prověření provozu zdroje, lokalita Nové Sedlo, Královské Poříčí, Chodov, zóna CZ04 Severozápad Tabulka 96: Prověření provozu zdroje, lokalita Šluknov-Císařský, zóna CZ04 Severozápad Tabulka 97: Prověření provozu zdroje, lokalita Libá, zóna CZ04 Severozápad Tabulka 98: Prověření provozu zdroje, lokalita Sokolov-Vítkov, zóna CZ04 Severozápad Tabulka 99: Prověření provozu zdroje, lokalita Cheb-Hrozňatov, zóna CZ04 Severozápad Tabulka 100: Prověření provozu zdroje, lokalita Velký Šenov, zóna CZ04 Severozápad. 149 Tabulka 101: Opatření ke snížení emisí a ke zlepšení kvality ovzduší, zóna CZ04 Severozápad Tabulka 102: Opatření ke snížení vlivu silniční dopravy na úroveň znečištění ovzduší Tabulka 103: Opatření AA Tabulka 104: Opatření AB Tabulka 105: Opatření AB Tabulka 106: Opatření AB Tabulka 107: Opatření AB Program zlepšování kvality ovzduší, zóna Severozápad - CZ04 9

34 Tabulka 108: Opatření AB Tabulka 109: Opatření AB Tabulka 110: Opatření AB Tabulka 111: Opatření AB Tabulka 112: Opatření AB Tabulka 113: Opatření AB Tabulka 114: Opatření AB Tabulka 115: Opatření AB Tabulka 116: Opatření AB Tabulka 117: Opatření AB Tabulka 118: Opatření AB Tabulka 119: Opatření AB Tabulka 120: Opatření AB Tabulka 121: Opatření AB Tabulka 122: Opatření AB Tabulka 123: Opatření AC Tabulka 124: Opatření v oblasti stacionárních zdrojů Tabulka 125: Opatření BB Tabulka 126: Opatření BB Tabulka 127: Opatření BD Tabulka 128: Podopatření BD1a Tabulka 129: Podopatření BD1b Tabulka 130: Podopatření BD1c Tabulka 131: Podopatření BD1d Tabulka 132: Podopatření BD1e Tabulka 133: Podopatření BD1f Tabulka 134: Podopatření BD1g Tabulka 135: Podopatření BD1h Tabulka 136: Opatření BD Tabulka 137: Opatření BD Tabulka 138: Seznam opatření ke snížení vlivu zemědělské výroby na úroveň znečištění Tabulka 139: Opatření CB Tabulka 140: Opatření ke snížení vlivu stacionárních zdrojů provozovaných v domácnostech (případně v živnostenské činnosti) na úroveň znečištění Tabulka 141: Opatření DB Tabulka 142: Opatření DB Tabulka 143: Opatření DB Program zlepšování kvality ovzduší, zóna Severozápad - CZ04 10

35 Tabulka 144: Seznam opatření ke snížení vlivu jiných zdrojů na úroveň znečištění ovzduší 211 Tabulka 145: Opatření EA Tabulka 146: Opatření EB Tabulka 147: Opatření EB Tabulka 148: Opatření EC Tabulka 149: Opatření ED Tabulka 150: Možné zdroje finanční podpory realizace opatření, zóna CZ04 Severozápad Tabulka 151: Vazba aktivit a zdrojů financování Operačních programů, zóna CZ04 Severozápad Tabulka 152: Alokované finanční prostředky Tabulka 153: Vyčíslení potenciálu reálného zlepšení kvality ovzduší, zóna CZ04 Severozápad Tabulka 154: Opatření, řešené znečišťující látky, prioritní skupiny zdrojů Program zlepšování kvality ovzduší, zóna Severozápad - CZ04 11

36 SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 1: Členění ČR na zóny a aglomerace Obrázek 2: Správní členění, Karlovarský kraj, zóna CZ04 Severozápad, v členění podle ORP Obrázek 3: Geografická mapa Karlovarského kraje Obrázek 4: Správní členění, Ústecký kraj, zóna CZ04 Severozápad, členění podle ORP (s vyznačením měst Ústeckého kraje) Obrázek 5: Geografická mapa Ústeckého kraje Obrázek 6: Přehled lokalit imisního monitoringu, zóna CZ04 Severozápad Obrázek 7: Území s překročením LV pro ochranu vegetace a ekosystémů, zóna CZ04 Severozápad, Obrázek 8: Území s překročením LV, zóna CZ04 Severozápad, rok Obrázek 9: Území s překročením LV, zóna CZ04 Severozápad, rok Obrázek 10: Území s překročením LV, zóna CZ04 Severozápad, Obrázek 11: Území s překročením LV, zóna CZ04 Severozápad, Obrázek 12: Průměrné roční koncentrace PM10 na dopravních a průmyslových lokalitách, zóna CZ04 Severozápad, Obrázek 13: Průměrné roční koncentrace PM10 na městských pozaďových lokalitách, zóna CZ04 Severozápad, Obrázek 14: Průměrné roční koncentrace PM10 na předměstských a venkovských pozaďových lokalitách, zóna CZ04 Severozápad, Obrázek 15: Srovnání zprůměrovaných hodnot průměrné roční koncentrace PM10 pro jednotlivé typy stanic, zóna CZ04 Severozápad, Obrázek 16: Pole průměrné roční koncentrace PM10, zóna CZ04 Severozápad, rok Obrázek 17: Pole průměrné roční koncentrace PM10, zóna CZ04 Severozápad, pětiletý průměr za roky Obrázek 18: Pole průměrné roční koncentrace PM10, zóna CZ04 Severozápad, pětiletý průměr za roky Obrázek 19: 36. nejvyšší 24hodinové koncentrace PM10 na dopravních a průmyslových lokalitách, zóna CZ04 Severozápad, Obrázek 20: 36. nejvyšší 24hodinové koncentrace PM10 na městských pozaďových lokalitách, zóna CZ04 Severozápad, Obrázek 21: 36. nejvyšší 24hodinové koncentrace PM10 na předměstských a venkovských pozaďových lokalitách, zóna CZ04 Severozápad, Obrázek 22: Srovnání zprůměrovaných hodnot 36. nejvyšší 24hodinové koncentrace PM10 pro dopravní a pozaďové stanice, zóna CZ04 Severozápad, Obrázek 23: Počet dní s koncentrací PM10 > 50 µg.m-3 v jednotlivých měsících, průměr za roky , zóna CZ04 Severozápad Obrázek 24: Pole 36. nejvyšší 24hodinové koncentrace PM10, zóna CZ04 Severozápad, rok Obrázek 25: Pole 36. nejvyšší 24hodinové koncentrace PM10, zóna CZ04 Severozápad, pětiletý průměr za roky Program zlepšování kvality ovzduší, zóna Severozápad - CZ04 12

37 Obrázek 26: Pole 36. nejvyšší 24hodinové koncentrace PM10, zóna CZ04 Severozápad, pětiletý průměr za roky Obrázek 27: Průměrné roční koncentrace benzo(a)pyrenu, zóna CZ04 Severozápad, Obrázek 28: Pole průměrné roční koncentrace benzo(a)pyrenu, zóna CZ04 Severozápad, rok Obrázek 29: Pole průměrné roční koncentrace benzo(a)pyrenu, zóna CZ04 Severozápad, pětiletý průměr za roky Obrázek 30: Pole průměrné roční koncentrace benzo(a)pyrenu, zóna CZ04 Severozápad, pětiletý průměr za roky Obrázek 31: Podíl kategorií zdrojů na celkových emisích bilancovaných znečišťujících látek, zóna CZ04 Severozápad, rok 2011 [%] Obrázek 32: Podíl kategorií stacionárních a mobilních zdrojů na celkových emisích, Karlovarsky kraj, Ústecký kraj, zóna CZ04 Severozápad, rok Obrázek 33: Skladba počtu jednotlivě evidovaných zdrojů, vyjmenovaných v příloze č. 2 k zákonu o ochraně ovzduší, zóna CZ04 Severozápad, stav roku Obrázek 34: Podíl skupin stacionárních a mobilních zdrojů na sledovaných znečišťujících látkách, zóna CZ04 Severozápad, rok Obrázek 35: Příspěvek skupiny vyjmenovaných stacionárních zdrojů (Bodové zdroje) k průměrné roční koncentraci PM10, stav roku 2011, zóna CZ04 Severozápad Obrázek 36: Příspěvek skupiny zdrojů Vytápění domácností (Vytápění) k průměrné roční koncentraci PM10, stav roku 2011, zóna CZ04 Severozápad Obrázek 37: Příspěvek skupiny mobilních zdrojů (Doprava) k průměrné roční koncentraci PM10, stav roku 2011, zóna CZ04 Severozápad Obrázek 38: Příspěvek skupiny sekundárních aerosolů k průměrné roční koncentraci PM10, stav roku 2011, zóna CZ04 Severozápad Obrázek 39: Příspěvek skupiny Vytápění domácností (Vytápění) k průměrné roční koncentraci benzo(a)pyrenu, stav roku 2011, zóna CZ04 Severozápad Obrázek 40: Příspěvek skupiny mobilních zdrojů (Doprava) k průměrné roční koncentraci benzo(a)pyrenu, stav roku 2011, zóna CZ04 Severozápad Obrázek 41: Příspěvek skupiny vyjmenovaných zdrojů (Bodové zdroje) k průměrné roční koncentraci benzo(a)pyrenu, stav roku 2011, zóna CZ04 Severozápad Obrázek 42: Provozovny vyjmenovaných zdrojů s nejvyššími emisemi tuhých znečišťujících látek, stav roku 2011, zóna CZ04 Severozápad Obrázek 43: Provozovny vyjmenovaných zdrojů s nejvyššími emisemi benzo(a)pyrenu, stav roku 2011, zóna CZ04 Severozápad Obrázek 44: Imisní příspěvky sekundárních aerosolů k průměrným ročním koncentracím suspendovaných částic na území ČR a v jejím okolí Obrázek 45: Příspěvek Sekundárních aerosolů k průměrné roční koncentraci PM10, zóna CZ04 Severozápad Obrázek 46: Celkové emise základních znečišťujících látek, zóna CZ04 Severozápad, Obrázek 47: 36. nejvyšší 24hodinová koncentrace a roční průměrné koncentrace PM10 v letech na vybraných venkovských lokalitách (R) Program zlepšování kvality ovzduší, zóna Severozápad - CZ04 13

38 Obrázek 48: 36. nejvyšší 24hodinová koncentrace a roční průměrné koncentrace PM10 v letech na vybraných městských pozaďových (UB), předměstských pozaďových (SUB), průmyslových (I) a dopravních (T) lokalitách Obrázek 49: Srovnání zprůměrovaných hodnot průměrné roční koncentrace PM10 pro dopravní a pozaďové stanice, zóna CZ04 Severozápad, Obrázek 50: Roční průměrné koncentrace benzo(a)pyrenu v letech na vybraných lokalitách Obrázek 51: Vymezení územních priorit, zóna CZ04 Severozápad Obrázek 52: Příspěvky vyjmenovaných stacionárních zdrojů k průměrné roční koncentraci PM Obrázek 53: Modelové vyhodnocení dopadu nově stanovených opatření v sektoru dopravy, zóna CZ04 Severozápad Obrázek 54: Vliv nově stanovených opatření v sektoru vytápění domácností na úroveň emisí v Karlovarském kraji Obrázek 55: Vliv nově stanovených opatření v sektoru vytápění domácností na úroveň emisí v Ústeckém kraji Obrázek 56: Modelové vyhodnocení dopadu nově stanovených opatření v sektoru vytápění domácností, zóna CZ04 Severozápad Obrázek 57: Příspěvky vyjmenovaných stacionárních zdrojů k průměrné roční koncentraci PM10, zóna CZ04 Severozápad Obrázek 58: Příspěvek vyjmenovaných zdrojů k průměrné roční koncentraci PM10 po aplikaci opatření navržených PZKO, zóna CZ04 Severozápad, stav Program zlepšování kvality ovzduší, zóna Severozápad - CZ04 14

39 SEZNAM ZKRATEK A ZNAČEK µg.m -3 AOT40 As B(a)P BAT CAMx: Cd CDV CNG CO CO2 CZ-NACE CZT ČHMÚ ČIŽP ČSÚ dp EEA EK EMEP EU GIS ha Hg CH4 CHKO IAD IPPC ISKO kt KÚ KVK kw LAU 1 LV MD MW MZe MŽP NATURA 2000 ng.m -3 NH3 Ni NO NO2 NOX NPSE NUTS 2 NUTS 3 O3 mikrogram znečišťující látky v 1 metru krychlovém vzduchu indikátor vlivu přízemního ozónu na vegetaci arsen benzo(a)pyren nejlepší dostupná technika Eulerovský fotochemický disperzní model (Comprehenzive Air Quality Model with Extensions) kadmium Centrum dopravního výzkumu, v.v.i. Stlačený zemní plyn oxid uhelnatý oxid uhličitý odvětvové členění klasifikace ekonomických činností centrální zásobování teplem Český hydrometeorologický ústav Česká inspekce životního prostředí Český statistický úřad denní průměr Evropská agentura pro životní prostředí Evropská komise Protokol k Úmluvě EHK OSN o dálkovém znečišťování ovzduší překračujícím hranice států o dlouhodobém financování programu spolupráce v oblasti monitoring a posuzování (European Monitoring and Evaluation Programme) Evropská unie Geografický informační systém hektar (0,01 km2) rtuť metan chráněná krajinná oblast Individuální automobilová doprava Integrovaná prevence a omezování znečištění Informační systém kvality ovzduší kilotuna (1000 tun) Krajský úřad Karlovarský kraj kilowatt číselník okresů (Local Aministrative Units) imisní limit (Limit Value) Ministerstvo dopravy megawatt Ministerstvo zemědělství Ministerstvo životního prostředí Evropská síť chráněných území nanogram znečišťující látky v 1 metru krychlovém vzduchu amoniak nikl oxid dusnatý oxid dusičitý oxidy dusíku Národní program snižování emisí číselník regionů soudržnosti (Nomenclature of Units for Territorial Statistics) číselník krajů (Nomenclature of Units for Territorial Statistics) ozón Program zlepšování kvality ovzduší, zóna Severozápad - CZ04 15

40 OOO MŽP OPŽP ORP PAH Pb PJ PM1 PM10 PM2.5 POPs PZKO REZZO rp ŘSD SFŽP SLBD SO2 SYMOS t TK TV TZL ULK VOC ZSJ Odbor ochrany ovzduší Ministerstva životního prostředí Operační program Životní prostředí obec s rozšířenou působností polycyklické aromatické uhlovodíky olovo Petajoule suspendované částice velikostní frakce do 1 mikrometru aerodynamického průměru suspendované částice velikostní frakce do 10 mikrometrů aerodynamického průměru suspendované částice velikostní frakce do 2,5 mikrometrů aerodynamického průměru Persistentní organické polutanty Program zlepšování kvality ovzduší Registr emisí zdrojů znečišťování ovzduší roční průměr Ředitelství silnic a dálnic ČR Státní fond životního prostředí ČR Sčítání lidu, bytů a domů oxid siřičitý Systém modelování stacionárních zdrojů tuna těžké kovy (arsen, chrom, kadmium, mangan, nikl, olovo) cílový imisní limit (Target Value) tuhé znečišťující látky Ústecký kraj těkavé organické látky (Volatile organic compounds) Základní sídelní jednotka Program zlepšování kvality ovzduší, zóna Severozápad - CZ04 16

41 A. ÚVOD Míra znečištění ovzduší je objektivně zjišťována monitorováním koncentrací znečišťujících látek v přízemní vrstvě atmosféry sítí měřicích stanic. Při hodnocení kvality ovzduší jsou porovnávány zjištěné imisní úrovně s příslušnými imisními limity, případně s přípustnými četnostmi překročení těchto limitů, které jsou definovány v zákoně č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, v platném znění (dále také zákon o ochraně ovzduší nebo jen zákon ). Zákon je základní právní normou upravující hodnocení kvality ovzduší. Podrobnosti dále specifikuje vyhláška č. 330/2012 Sb., o způsobu posuzování a vyhodnocení úrovně znečištění, rozsahu informování veřejnosti o úrovni znečištění a při smogových situacích. Česká legislativa reflektuje požadavky Evropské unie na kvalitu ovzduší stanovené směrnicí 2008/50/EC o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu a dále směrnicí 2004/107/ES o obsahu arsenu, kadmia, rtuti, niklu a polycyklických aromatických uhlovodíků ve vnějším ovzduší. Směrnice 2008/50/ES sloučila většinu předchozích právních předpisů do jediné směrnice (s výjimkou směrnice 2004/107/EC) beze změny stávajících cílů kvality ovzduší. Nově jsou stanoveny cíle kvality ovzduší pro PM 2,5 (jemných částic). Směrnice Evropské unie pro kvalitu vnějšího ovzduší, ze kterých vychází i česká právní úprava, požadují po členských státech rozdělit své území do zón a aglomerací, přičemž zóny jsou především chápány jako základní jednotky pro řízení kvality ovzduší. Směrnice pak zejména specifikují požadavky na posuzování klasifikaci zón z hlediska kvality ovzduší. Zákon o ochraně ovzduší stanovuje v 3 základní teze pro přípustnou úroveň znečištění. Imisní limity a přípustné četnosti překročení jsou stanovené v příloze č. 1 k zákonu o ochraně ovzduší. Posuzování a vyhodnocení úrovně znečištění se pak dle ustanovení 5 zákona o ochraně ovzduší provádí pro území vymezené pro účely posuzování a řízení kvality ovzduší (dále jen zóna ) a pro zónu, která je městskou aglomerací s počtem obyvatel vyšším než (dále jen aglomerace ). Seznam zón a aglomerací je uveden v příloze č. 3 k zákonu o ochraně ovzduší. V oblastech, kde nedochází k překročení žádného z imisních limitů, je potřeba zajistit dodržování dobré kvality ovzduší. To odpovídá jedné ze základních zásad směrnice 2008/50/EC, která obdobně požaduje, aby již jednou dosažená vyhovující kvalita ovzduší byla nadále dodržována. V tabulkách č. 1 až 4 je uveden přehled imisních limitů pro účel ochrany zdraví obyvatel a také výčet imisních limitů pro ochranu ekosystémů a vegetace, které jsou stano veny přílohou č. 1 k zákonu o ochraně ovzduší. Tabulka 1: překročení Imisní limity vyhlášené pro ochranu zdraví lidí a maximální počet jejich Znečišťující látka Doba průměrování Imisní limit Maximální povolený překročení Oxid siřičitý SO2 1 hodina 350 µg.m Oxid siřičitý SO2 24 hodin 125 µg.m -3 3 Oxid uhelnatý CO maximální denní osmihodinový 10 mg.m -3 klouzavý průměr 1 Suspendované částice PM10 24 hodin 50 µg.m počet 1 Maximální denní osmihodinová průměrná koncentrace se stanoví posouzením osmihodinových klouzavých průměrů počítaných z hodinových údajů a aktualizovaných každou hodinu. Každý osmihodinový průměr se přiřadí ke dni, ve kterém končí, to jest první výpočet je proveden z hodinových koncentrací během periody 17:00 předešlého dne a 01:00 daného dne. Poslední výpočet pro daný den se provede pro periodu od 16:00 do 24:00 hodin. Program zlepšování kvality ovzduší, zóna Severozápad - CZ04 17

42 Znečišťující látka Doba průměrování Imisní limit Maximální povolený překročení Suspendované částice PM10 1 kalendářní rok 40 µg.m -3 počet Suspendované částice PM2,5 1 kalendářní rok 25 µg.m -3 Olovo Pb 1 kalendářní rok 0,5 µg.m -3 Oxid dusičitý NO2 1 hodina 200 µg.m Oxid dusičitý NO2 1 kalendářní rok 40 µg.m -3 Benzen 1 kalendářní rok 5 µg.m -3 Tabulka 2: Imisní limity vyhlášené pro ochranu ekosystémů a vegetace Znečišťující látka Doba průměrování Imisní limit Oxid siřičitý SO2 kalendářní rok a zimní období ( ) 20 µg.m -3 Oxidy dusíku NOX 2 1 kalendářní rok 30 µg.m -3 Tabulka 3: Imisní limity pro celkový obsah znečišťující látky v částicích PM10 vyhlášené pro ochranu zdraví lidí Znečišťující látka Doba průměrování Imisní limit Arsen As 1 kalendářní rok 6 ng.m -3 Kadmium Cd 1 kalendářní rok 5 ng.m -3 Nikl Ni 1 kalendářní rok 20 ng.m -3 Benzo(a)pyren B(a)P 1 kalendářní rok 1 ng.m -3 Tabulka 4: Imisní limity troposférický ozón Doba průměrování Imisní limit Maximální povolený počet překročení Ochrana zdraví lidí 3 maximální denní osmihodinový klouzavý průměr µg.m -3 25x v průměru za 3 roky Ochrana vegetace 5 AOT µg.m -3.h 2 Součet objemových poměrů (ppbv) oxidu dusnatého a oxidu dusičitého vyjádřený v jednotkách hmotnostní koncentrace oxidu dusičitého. 3 Plnění imisního limitu se vyhodnocuje na základě průměru za 3 kalendářní roky; 4 Maximální denní osmihodinová průměrná koncentrace se stanoví posouzením osmihodinových klouzavých průměrů počítaných z hodinových údajů a aktualizovaných každou hodinu. Každý osmihodinový průměr je připsán dni, ve kterém končí, to jest první výpočet je proveden z hodinových koncentrací během periody 17:00 předešlého dne a 01:00 daného dne. Poslední výpočet pro daný den se provede pro periodu od 16:00 do 24:00 hodin; 5 Plnění imisního limitu se vyhodnocuje na základě průměru za 5 kalendářních let; 6 Pro účely tohoto zákona AOT40 znamená součet rozdílů mezi hodinovou koncentrací větší než 80 µg.m-3 (= 40 ppb) a hodnotou 80 µg.m-3 v dané periodě užitím pouze hodinových hodnot změřených každý den mezi 08:00 a 20:00 SEČ, vypočtený z hodinových hodnot v letním období (1. května července). Program zlepšování kvality ovzduší, zóna Severozápad - CZ04 18

43 Zákon v 9 odst. 1 zavádí povinnost v případě, že je v zóně nebo aglomeraci překročen imisní limit stanovený v bodech 1 až 3 v příloze č. 1 k zákonu o ochraně ovzduší, nebo v případě, že je v zóně nebo aglomeraci imisní limit stanovený v této příloze v bodu 1 překročen vícekrát, než je zde stanovený maximální počet překročení, zpracuje ministerstvo ve spolupráci s příslušným krajským úřadem nebo obecním úřadem do 18 měsíců od konce kalendářního roku, ve kterém došlo k překročení imisního limitu, pro danou zónu nebo aglomeraci program zlepšování kvality ovz duší. Předložený Program zlepšování kvality ovzduší (dále také Program nebo jen PZKO ) byl zpracován v rámci projektu Střednědobá strategie (do roku 2020) ke zlepšení kvality ovzduší v ČR. Program zlepšování kvality ovzduší je zpracován v rozsahu a obsahově tak, aby plně respektoval požadavky přílohy č. 5 k zákonu o ochraně ovzduší. Program je zpracován z podrobných podkladů (podkladové materiály), které nejsou přímou součástí nebo přílohami Programu. Tyto materiály byly poskytnuty krajským úřadům a dalším členům regionálního řídícího výboru k dalšímu využití, obsahují podrobnosti, které v samotném Programu nebylo možno z hlediska jejich rozsahu uvést. Podkladové materiály jsou členěny následovně: Část 01 Popis řešeného území, Část 02 Analýza úrovně znečišťování (Emisní analýza), Část 03 Analýza úrovně znečištění (Imisní analýza), Část 04 Rozptylová studie, Část 05 SWOT analýza, Část 06 Vyhodnocení opatření přijatých před zpracováním programu, Část 07 Podrobnosti o nových opatřeních ke zlepšení kvality ovzduší. Účelem Programu je zpracovat komplexní dokument k identifikaci příčin znečištění ovzduší a stanovit taková opatření, jejichž realizace povede ke zlepšení kvality ovzduší a dosažení přípustné úrovně znečištění. Tam, kde jsou tyto úrovně splněny, je třeba realizovat opatření uvedená v Programu v přiměřeném rozsahu tak, aby hodnoty přípustné úrovně znečištění byly dále plněny. Předložený Program vychází z údajů o emisích a imisním zatížení, které jsou zpracovávány Českým hydrometeorologickým ústavem. Pro vyhodnocení vývoje emisních bilancí je jako základní rok použit rok 2011 a to vzhledem ke skutečnosti, že pro tento rok byla v okamžiku započetí prací na Programu dostupná validovaná data. Vývoj emisních bilancí pak zahrnuje roky Vyhodnocení znečištění ovzduší zahrnuje podrobné informace za roky s důrazem na rok 2011 a to z důvodu srovnání emisních bilancí a imisního zatížení. Podrobné informace jsou v příslušných kapitolách PZKO zaměřeny na znečišťující látky, u kterých dochází či v nedávně době docházelo k překračování imisních limitů. Program zlepšování kvality ovzduší, zóna Severozápad - CZ04 19

44 B. ZÁKLADNÍ INFORMACE B.1 Vymezení a popis zóny Tabulka 5: Základní údaje, zóna CZ04 Severozápad Charakteristika Kód: CZ04 Rozloha: km 2 Počet obyvatel: (k ) Hustota obyvatel: 130 obyvatel/km 2 Zdroj: ČSÚ ( data k Administrativní vymezení zóny Členění na zóny a aglomerace vychází z přílohy č. 3 k zákonu o ochraně ovzduší. Zóna CZ04 Severozápad je tvořená správním obvodem Karlovarského a Ústeckého kraje. Následující okresy tvoří území zóny: Tabulka 6: Administrativní členění, zóna CZ04 Severozápad (CZ-)NUTS 2 NUTS 3 LAU 1 oblast kód kraj kód okres kód NUTS Severozápad CZ04 Karlovarský kraj CZ041 Okres Cheb CZ0411 Okres Karlovy Vary CZ0412 Okres Sokolov CZ0413 Ústecký kraj CZ042 Okres Děčín CZ0421 Okres Chomutov CZ0422 Okres Litoměřice CZ0423 Okres Louny CZ0424 Okres Most CZ0425 Okres Teplice CZ0426 Okres Ústí nad Labem CZ0427 Zdroj: ČSÚ ( Obrázek níže (Obrázek 1:) znázorňuje rozdělení území České republiky na zóny a aglomerace dle přílohy č. 3 k zákonu o ochraně ovzduší. Program zlepšování kvality ovzduší, zóna Severozápad - CZ04 20

45 Obrázek 1: Členění ČR na zóny a aglomerace Zdroj: ČHMÚ B.1.1 Karlovarský kraj Základní charakteristika Karlovarský kraj se nachází na západě České republiky, podle své rozlohy (3 315 km 2 ) zaujímá 4,2 % území republiky. Karlovarský kraj sousedí na severovýchodě s Ústeckým krajem a na jihu a jihovýchodě Plzeňským krajem. Na severu, západě a jihozápadě hraničí Karlovarský kraj se Spolkovou republikou Německo. Podle počtu obyvatel se kraj řadí na desáté místo a dle ukazatele hustoty zalidnění je čtvrtým nejméně zalidněným krajem v republice. Podle dominujících odvětví hospodářství, lze kraj charakterizovat jako průmyslový. Ve struktuře ekonomiky kraje významné postavení zaujímá zpracovatelský průmysl, který je reprezentován výrobou kovů, hutních a kovodělných výrobků, potravinářstvím, strojírenstvím a textilním průmyslem. Dalšími důležitými složkami hospodářství kraje jsou doprava, spoje, obchod, zdravotnictví, stavebnictví a těžba nerostných surovin. Zemědělská půda tvoří (37,6 %) území kraje, lesy se rozkládají na 43,2 % a vodní plochy činí 2,1 % území. 7 Tabulka 7: Základní charakteristika Karlovarského kraje Charakteristika Karlovarského kraje Kód: CZ041 Rozloha: 3 314,5 km 2 Počet obyvatel: (k ) Hustota obyvatel: 91 obyvatel/km 2 Zemědělská půda ha Orná půda ha Lesní půda ha Vodní plochy ha Zdroj: ČSÚ ( data k Zdroj: Program zlepšování kvality ovzduší, zóna Severozápad - CZ04 21

46 Na území Karlovarského kraje se nacházejí jedno velkoplošné zvláště chráněné území. Jedná se o chráněnou krajinnou oblast Slavkovský les (část) o rozloze ha. Na území kraje je 70 maloplošných chráněných území. 8 Karlovarský kraj je proslulý lázeňstvím. Lázeňství, které je spojeno s rozvojem cestovního ruchu, je soustředěno v lázních Františkovy Lázně, Jáchymov, Karlovy Vary, Kynžvart a Mariánské Lázně. Územím kraje procházejí tři významné mezinárodní silniční trasy: E 48 (Německo -Karlovy Vary-Praha), která vede ve směru západ-východ, E 49 (Německo-Cheb-Plzeň-České Budějovice-Rakousko), jež spojuje sever a jih republiky a úsek E 442 (Karlovy Vary-Ústí nad Labem-Hradec Králové-Hranice-Slovensko). Hlavním železničním tahem je mezinárodní železniční koridor (Německo-Cheb-Plzeň-Praha-Ostrava-Slovensko). Napojení na leteckou dopravu je zajištěno mezinárodním letištěm v Karlových Varech. Obrázek 2: Správní členění, Karlovarský kraj, zóna CZ04 Severozápad, v členění podle ORP Zdroj: ČSÚ ( cniplan.nsf/t/d00034e6fc/$file/130212m04.jpg Klimatické údaje Klimatické podmínky kraje jsou v jednotlivých územních celcích značně odlišné. Většina území spadá k mírně teplé klimatické oblasti, severní část pak leží v chladné oblasti. 8 Zdroj: 1&h_kod=&h_nazev=&h_organ_oochp=&h_kraj=CZ041&OKRES=&ORP_ICOB=&POVOB_ICOB=&h_obec=&h_ku =&h_submit=vyhledat Program zlepšování kvality ovzduší, zóna Severozápad - CZ04 22

47 Průměrná roční teplota kolísá mezi 7,0 až 8,0 C, průměrná měsíční teplota nejteplejšího měsíce roku (července) se pohybuje v mezích od 16,0 do 17,0 C, nejstudenějšího pak (ledna) od -4,0 do -3,0 C. Roční úhrn srážek se pohybuje v rozmezí mm. Tabulka 8: Označení klimatické oblasti Klimatické charakteristiky, Karlovarský kraj, zóna CZ04 Severozápad Chladná oblast C7 Mírně teplá oblast MW7 Mírně teplá oblast MW4 Počet letních dní Mírně teplá oblast MW3 Počet dní s prům. teplotou 10 C a více Počet dní s mrazem Počet ledových dní Prům. lednová teplota ( C) Prům. červencová teplota ( C) Prům. dubnová teplota ( C) Prům. říjnová teplota ( C) Prům. počet dní se srážkami 1 mm a více Suma srážek ve vegetačním období (mm) Suma srážek v zimním období (mm) Počet dní se sněhovou pokrývkou Počet zatažených dní Počet jasných dní Zdroj: Atlas podnebí České republiky Topografické údaje Z geografického hlediska lze Karlovarský kraj rozdělit do několika oblastí: centrální část je tvořena Karlovarskou vrchovinou a Podkrušnohorskou oblastí, která směrem na severozápad přechází v Krušnohorskou hornatinu (Krušné hory, Smrčiny), jihozápadní část kraje je představena Českoleskou oblastí. Nejvyšším bodem kraje je v Krušných horách - Klínovec (1 244 m n.m.), nejníže položeným bodem je hladina Ohře (320 m n.m.) v okrese Karlovy Vary. Tabulka 9: Zeměpisné souřadnice kraje Kód: CZ041 Zeměpisná šířka Zeměpisná délka nejsevernější bod: 50 27'30'' 12 49'20'' (okolí obce Mlýn) nejjižnější bod 49 53'30'' 12 40'50'' (okolí obce Trštěnice) nejzápadnější bod 50 15'10'' 12 05'25'' (okolí obce Újezd) nejvýchodnější bod 50 05'55'' 13 18' (okolí obce Žďárek) Program zlepšování kvality ovzduší, zóna Severozápad - CZ04 23

48 Obrázek 3: Geografická mapa Karlovarského kraje Zdroj: ČSÚ ( dicniplan.nsf/t/d00034e6fc/$file/130212m04.jpg) B.1.2 Ústecký kraj Základní charakteristika Ústecký kraj leží na severozápadě České republiky a podle své rozlohy (5 335 km 2 ) zaujímá 6,8 % území republiky. Na severu a severozápadě Ústecký kraj hraničí se Spolkovou republikou Německo, na severovýchodě sousedí s Libereckým krajem, na jihovýchodě se Středočeským a na západě s krajem Karlovarským a Plzeňským. Podle počtu obyvatel se kraj řadí na páté místo v České republice. Podle dominujících odvětví hospodářství, lze kraj charakterizovat jako průmyslový. Hospodářský vývoj Ústeckého kraje byl podmíněn bohatými zásobami nerostných surovin (hnědé uhlí, sklářské a slévárenské písky); proto energetika, těžba uhlí, strojírenství, chemický a sklářský průmysl zaujímají významná postavení v ekonomice kraje. Více než polovinu území kraje tvoří zemědělská půda, lesy se rozkládají na 30 % a vodní plochy činí 2 % území. 9 9 Zdroj: Program zlepšování kvality ovzduší, zóna Severozápad - CZ04 24

49 Tabulka 10: Základní charakteristika Ústeckého kraje Charakteristika Ústeckého kraje Kód: CZ042 Rozloha: 5 334,5 km 2 Počet obyvatel: (k ) Hustota obyvatel: 155 obyvatel/km 2 Zemědělská půda ha Orná půda ha Lesní půda ha Vodní plochy ha Zdroj: ČSÚ ( data k Na území Ústeckého kraje se nachází 5 velkoplošných zvláště chráněných území, kterými jsou Národní park České Švýcarsko (celková rozloha ha) a čtyři chráněné krajinné oblasti České středohoří (část), Kokořínsko (část), Labské pískovce a Lužické hory (část). Celková rozloha CHKO činí ha. Na území kraje je 160 maloplošných chráněných území. 10 Lázeňskými městy jsou Teplice a Mšené-lázně. Kraj má důležitou dopravní polohu danou vazbou na Evropskou unii. Územím kraje prochází významná mezinárodní silniční trasa E 55 spojující sever a jih Evropy (Dresden - Ústí nad Labem Praha). Další významný silniční tah je silnice R 13, která směřuje z Karlovarského kraje podél Krušných hor do severní části Libereckého kraje. Významnou je také spojnice R 7 ze Spolkové republiky Německo přes Chomutov a Louny do Prahy. Hlavním železničním tahem je mezinárodní trať, která vede z Německa přes Ústí nad Labem do Prahy. Řeka Labe je nejdůležitější vodní cestou v České republice a umožňuje lodní přepravu do Hamburku. 10 Zdroj: nazev=&h_organ_oochp=&h_kraj=cz042&okres=&orp_icob=&povob_icob=&h_obec=&h_ku=&h_submit=vyhledat Program zlepšování kvality ovzduší, zóna Severozápad - CZ04 25

50 Obrázek 4: Správní členění, Ústecký kraj, zóna CZ04 Severozápad, členění podle ORP (s vyznačením měst Ústeckého kraje) Zdroj: ČSÚ ( Klimatické údaje Centrální a jižní část Ústeckého kraje spadá k mírně teplé v některých případech k teplé klimatické oblasti, severozápadní (příhraniční) oblast naopak k chladné. Průměrná roční teplota kolísá mezi 8,0 a 9,0 C, průměrná měsíční teplota nejteplejšího měsíce roku (července) se pohybuje mezi 17,0 a 18,5 C, nejstudenějšího (ledna) mezi -3,0 a -2,0 C. Roční úhrn srážek se pohybuje v rozmezí mm. Tabulka 11: Označení klimatické oblasti Klimatické charakteristiky, Ústecký kraj, zóna CZ04 Severozápad Teplá oblast W2 Mírně teplá oblast MW7 Mírně teplá oblast MW11 Chladná oblast C5 Počet letních dní Počet dní s prům. teplotou 10 C a více Počet dní s mrazem Počet ledových dní Prům. lednová teplota ( C) Prům. červencová teplota ( C) Prům. dubnová teplota ( C) Prům. říjnová teplota ( C) Prům. počet dní se srážkami 1 mm a více Program zlepšování kvality ovzduší, zóna Severozápad - CZ04 26

51 Označení klimatické oblasti Teplá oblast W2 Mírně teplá oblast MW7 Mírně teplá oblast MW11 Chladná oblast C5 Suma srážek ve vegetačním období (mm) Suma srážek v zimním období (mm) Počet dní se sněhovou pokrývkou Počet zatažených dní Počet jasných dní Zdroj: Atlas podnebí České republiky Topografické údaje Centrální část území Ústeckého kraje je tvořena Podkrušnohorskou geomorfologickou oblasti, jejímiž součástmi jsou České Středohoří a Mostecká pánev, severo západní (příhraniční) oblasti kraje jsou tvořeny Krušnohorskou hornatinou (Děčínská vrchovina, Krušné hory). Na jihovýchodě kraje leží Středočeská a Severočeská tabule, na severu se nacházejí Šluknovská pahorkatina a Lužické hory, které spolu tvoří severoz ápadní část Krkonošské geomorfologické oblasti. Nejvýše položené místo na území kraje se nachází na úbočí nejvyšší hory Krušných hor, Klínovce, jehož vrchol se však nachází na území Karlovarského kraje, nejníže položeným bodem je hladina řeky Labe u Hřenska (115 m n. m.), což je zároveň nejníže položené místo v ČR. Tabulka 12: Zeměpisné souřadnice kraje Kód: CZ042 Zeměpisná šířka Zeměpisná délka nejsevernější bod: 51 03'20'' 14 19' (okolí obce Lobendava) nejjižnější bod 50 04'40'' 13 22'40'' (okolí obce Blatno) nejzápadnější bod 50 24'40'' 12 56'30'' (okolí obce Loučná) nejvýchodnější bod 50 54'25'' 14 39'10''(okolí obce Varnsdorf). Program zlepšování kvality ovzduší, zóna Severozápad - CZ04 27

52 Obrázek 5: Geografická mapa Ústeckého kraje Zdroj: ČSÚ ( B.2 Popis způsobu posuzování úrovní znečištění, umístění stacionárního měření (mapa, geografické souřadnice) Dle vyhlášky č. 330/2012 Sb. se úroveň znečištění posuzuje: stacionárním měřením ve všech aglomeracích a v těch zónách, kde úroveň znečištění dosahuje nebo přesahuje horní mez pro posuzování úrovně znečištění a kde, v případě troposférického ozonu, úroveň překračuje během posledních pěti let imisní limit stanovený v bodu 5 přílohy č. 1 k zákonu o ochraně ovzduší, výpočtem prostřednictvím modelu v zónách, kde úroveň znečištění nepřesahuje dolní mez pro posuzování úrovně znečišťování, kombinací stacionárního měření a orientačního měření (v souladu s částí II přílohy č. 1 vyhlášky č. 330/2012 Sb.) nebo kombinací stacionárního měření a modelování v zónách, kde je úroveň znečištění ovzduší nižší než horní mez pro posuzování. Horní a dolní meze pro posuzování úrovně znečištění a povolený počet překročení jsou, pro jednotlivé znečišťující látky a jejich doby průměrování, uvedené v příloze č. 4 vyhlášky č. 330/2012 Sb. Mez pro posuzování úrovně znečištění se považuje za překročenou, pokud byla překročena nejméně ve 3 z předcházejících 5 kalendářních let. U znečišťujících látek s dobou průměrování kratší než 1 kalendářní rok se mez považuje za překročenou, pokud je překročena v průběhu jednoho kalendářního roku vícekrát, než je maximální povolený počet překročení stanovený v příloze č. 4 vyhlášky č. 330/2012 Sb. Údaje získané při posuzování úrovně znečištění musí splňovat cíle kvality uvedené v příloze č. 1 k vyhlášce č. 330/2012 Sb., která stanoví pro jednotlivé metody zjišťování: nejistotu, minimální sběr Program zlepšování kvality ovzduší, zóna Severozápad - CZ04 28

53 údajů, minimální časové pokrytí a pro modelování: nejistotu pro - hodinové průměry, osmihodinové průměry, denní průměry a roční průměry Hodnocení imisní situace se opírá o data archivovaná v imisní databázi Informačního systému kvality ovzduší České republiky (ISKO), provozovaného a spravovaného ČHMÚ. Vedle údajů ze staničních sítí ČHMÚ přispívá do imisní databáze ISKO již řadu let několik dalších organizací podílejících se rozhodujícím způsobem na sledování znečištění ovzduší v České republice. V rámci zóny CZ04 Severozápad se na měření kvality ovzduší podílí 6 organizací, které mají autorizaci k měření úrovně znečištění ovzduší. Jedná se o ČHMÚ (modré lokality, viz Obrázek 6:), ČEZ (zelené lokality, viz Obrázek 6:), ZÚ Ústí n. L. (červené lokality, viz Obrázek 6:), ZÚ (žlutá lokalita, viz Obrázek 6:), HEL Cheb (fialová lokalita, viz Obrázek 6:) a SŠZE Žatec (černá lokalita, viz Obrázek 6:). Přehled a charakteristiku lokalit uvádí Tabulka 14: a Obrázek 6:, následující Tabulka 15: pak zobrazuje měřící programy a měřené škodliviny. Obrázek 6: Přehled lokalit imisního monitoringu, zóna CZ04 Severozápad Zdroj dat: ČHMÚ Program zlepšování kvality ovzduší, zóna Severozápad - CZ04 29

54 Tabulka 13: Název měřících lokalit k obrázku (viz Obrázek 6:) zóna CZ04 Severozápad, Číslo Název lokality Číslo Název lokality 1 Fr.Lázně-Chebská 26 Litoměřice 2 Cheb-ESKA 27 Lovosice-MÚ 3 Cheb 28 Měděnec 4 Karlovy Vary 29 Milešovka 5 Mar.Lázně-Krás.Domov 30 Milá 6 Nadlesí 31 Most 7 Přebuz 32 Most-ZÚ 8 Sokolov 33 Nová Víska u Domašína 9 Sokolov1 34 Rudolice v Horách 10 Vítkov 35 Strojetice 11 Blažim 36 Smolnice 12 Děčín 37 Sněžník 13 Děčín-ZÚ 38 Teplice 14 Doksany 39 Teplice-ZÚ 15 Droužkovice 40 Teplice 16 Horní Halže 41 Tušimice 17 Havraň 42 Ústí n.l.-krás.březno 18 Chomutov 43 Ústí n.l.-zú- Pasteurova 19 Kostomlaty pod Mileš. 44 Ústí n.l.-všebořická (hot spot) 20 Krupka 45 Ústí n.l.-kočkov 21 Komáří Vížka 46 Ústí n.l.-město 22 Litvínov 47 Úštěk 23 Lom 48 Valdek 24 Libkovice pod Řípem 49 Výsluní 25 Litoměřice-ZÚ 50 Žatec Zdroj dat: ČHMÚ Tabulka 14: Přehled lokalit imisního monitoringu, zóna CZ04 Severozápad Název lokality Klasifikace 11 Vlastník Kraj Zem. délka Zem. šířka Nadm. výška Fr.Lázně-Chebská T/U/RN ZÚ Ústí n. Karlovarský 12,35 50, L. Cheb-ESKA I/S/I HEL Cheb Karlovarský 12, , Cheb B/S/R ČHMÚ Karlovarský 12, , Karlovy Vary T/U/RC ČHMÚ Karlovarský 12, , Mar.Lázně-Krás.Domov B/U/R ZÚ Ústí n. Karlovarský 12, , L. Nadlesí B/R/AN-NCI ČHMÚ Karlovarský 12, , Přebuz B/R/AN-REG ČHMÚ Karlovarský 12, , Sokolov B/S/R ČHMÚ Karlovarský 12, , Klasifikace stanice: Typ stanice: Dopravní-T, Průmyslová-I, Pozaďová-B; Typ oblasti: Městská-U, Předměstská-S, Venkovská-R; Charakteristika oblasti: Obytná-R, Obchodní-C, Průmyslová-I, Zemědělská-A, Přírodní-N, Obytná/obchodní-RC, Obchodní/průmyslová-CI, Průmyslová/obytná-IR, Obytná/obchodní/průmyslová-RCI, Zemědělská přírodní-an; Podkategorie pozaďových venkovských stanic: Příměstská-NCI, Regionální-REG, Odlehlá-REM Program zlepšování kvality ovzduší, zóna Severozápad - CZ04 30

55 Název lokality Klasifikace 11 Vlastník Kraj Zem. délka Zem. šířka Nadm. výška Sokolov1 I/U/RC ZÚ Ústí n. Karlovarský 12,65 50, L. Vítkov I/S/C ČEZ Karlovarský 12, , Blažim I/R/A ČEZ Ústecký 13, , Děčín B/U/R ČHMÚ Ústecký 14, , Děčín-ZÚ T/U/RC ZÚ Ústecký 14, , Doksany B/R/NA-NCI ČHMÚ Ústecký 14, , Droužkovice I/R/A ČEZ Ústecký 13, , Horní Halže I/R/N ČEZ Ústecký 13, , Havraň I/R/A ČEZ Ústecký 13, , Chomutov B/U/R ČHMÚ Ústecký 13, , Kostomlaty pod Mileš. I/R/A ČEZ Ústecký 13, , Krupka B/R/N-NCI ČHMÚ Ústecký 13, , Komáří Vížka B/R/N-REG ČEZ Ústecký 13, , Litvínov B/U/R ZÚ Ústí n. Ústecký 13, ,6 334 L. Lom B/R/IN-NCI ČHMÚ Ústecký 13, , Libkovice pod Řípem I/R/A ČEZ Ústecký 14, , Litoměřice-ZÚ B/U/RC ZÚ Ústecký 14, , Litoměřice B/U/R ČHMÚ Ústecký 14, , Lovosice-MÚ T/U/IRC ZÚ Ústecký 14, , Měděnec B/R/ANI-NCI ČHMÚ Ústecký 13, , Milešovka B/R/N-REG ČHMÚ Ústecký 13, , Milá I/R/A ČEZ Ústecký 13, , Most B/U/R ČHMÚ Ústecký 13, , Most-ZÚ B/U/R ZÚ Ústí n. Ústecký 13, ,5 305 L. Nová Víska u Domašína I/R/N ČEZ Ústecký 13, , Rudolice v Horách B/R/N-REG ČHMÚ Ústecký 13, , Strojetice B/R/AN-NCI ČHMÚ Ústecký 13, , Smolnice B/R/NA-NCI ČHMÚ Ústecký 13, , Sněžník B/R/N-REG ČHMÚ Ústecký 14, , Teplice B/U/R ČHMÚ Ústecký 13, , Teplice-ZÚ B/U/R ZÚ Ústecký 13, , Teplice B/U/R ČHMÚ Ústecký 13, , Tušimice B/R/IA-NCI ČHMÚ Ústecký 13, , Ústí n.l.-krás.březno B/U/R ZÚ Ústecký 14, , Ústí n.l.-zú- Pasteurova I/U/RI ZÚ Ústí n. Ústecký 14, , L. Ústí n.l.-všebořická (hot T/U/RC ČHMÚ Ústecký 13, , spot) Ústí n.l.-kočkov B/S/RN ČHMÚ Ústecký 14, , Ústí n.l.-město B/U/RC ČHMÚ Ústecký 14, , Úštěk B/U/RC ZÚ Ústecký 14, , Program zlepšování kvality ovzduší, zóna Severozápad - CZ04 31

56 Název lokality Klasifikace 11 Vlastník Kraj Zem. Zem. Nadm. délka šířka výška Valdek B/R/AN-NCI ČHMÚ Ústecký 14, , Výsluní I/R/N ČEZ Ústecký 13, , Žatec B/S/R SŠZE Žatec Ústecký 13, , Zdroj dat: ČHMÚ Tabulka 15: Název lokality Měřicí programy a měřené škodliviny v lokalitách, zóna CZ04 Severozápad, Měřící program 12 Měřené škodliviny ( ) Fr.Lázně-Chebská M SO2 NOx Cheb-ESKA M PM10 SO2 NO2 NOx Cheb A PM10 SO2 NOx NO2 NO Karlovy Vary A CO PM10 SO2 NOx NO2 NO BZN Mar.Lázně- Krás.Domov M SO2 NOx Nadlesí M NO2 SO2 Přebuz A, M O3 PM10 SO2 NO2 NOx NO Sokolov A, 0, D, P PM10 PM2,5 CO O3 SO2 NOx NO2 NO Pb Ni Cd As BZN BaP Sokolov1 A, 0, V CO PM10 SO2 NOx NO2 NO Pb Ni Cd As BZN Vítkov A SO2 NOx NO2 NO Blažim A SO2 NOx NO2 NO Děčín A CO PM10 SO2 NOx NO2 NO Děčín-ZÚ K, 0, T PM10 SO2 NO2 NO NOx Pb Ni Cd As Doksany M NO2 PM2,5 PM10 SO2 Droužkovice A PM10 SO2 NOx NO2 NO Horní Halže A SO2 NOx NO2 NO Havraň A SO2 NOx NO2 NO Chomutov A, M CO PM10 SO2 NOx NO NO2 Kostomlaty pod Mileš. A PM10 SO2 NOx NO2 NO Krupka A CO PM10 SO2 NOx NO2 NO Komáří Vížka A PM2,5 SO2 NOx NO2 NO Litvínov K, 0 O3 PM10 SO2 NOx NO2 NO Pb Ni Cd As Lom A, M, 0 O3 PM10 PM2,5 SO2 NOx NO2 NO Pb Ni Cd As Libkovice pod Řípem A PM10 SO2 NOx NO2 NO Litoměřice-ZÚ K, 0, T O3 PM10 SO2 NO NOx NO2 Pb Ni Cd As Litoměřice A O3 PM10 SO2 NOx NO2 NO Lovosice-MÚ K, 0, T SO2 NOx PM10 Pb Ni Cd As Měděnec A CO PM10 SO2 NOx NO2 NO Milešovka M NO2 SO2 Milá A PM10 SO2 NOx NO2 NO Most A, P CO O3 PM2,5 PM10 SO2 NOx NO2 NO BZN BaP 12 A automatizovaný měřicí program; D měření pasivními dosimetry; K kombinované měření; M manuální měřicí program; P měření polycyklických aromatických uhlovodíků; 0 měření těžkých kovů (TK) v PM10; 5 měření těžkých kovů v PM2,5 Program zlepšování kvality ovzduší, zóna Severozápad - CZ04 32

57 Název lokality Měřící program 12 Měřené škodliviny ( ) Most-ZÚ K, T O3 PM10 SO2 NOx NO2 NO Pb Ni Cd As Nová Víska u A PM10 SO2 NOx NO2 NO Domašína Rudolice v Horách A, M, 0, P O3 PM10 SO2 NO NOx NO2 BZN Pb Ni Cd As BaP Strojetice M NO2 PM10 SO2 Smolnice M NO2 PM10 SO2 Sněžník A, M O3 PM10 SO2 NOx NO2 NO Teplice A, 5, P CO O3 PM10 PM2,5 SO2 NOx NO2 NO Ni As Pb Cd BaP Teplice-ZÚ K, H CO O3 PM10 SO2 NOx NO2 NO BaP Teplice A, 5, P CO O3 PM10 PM2,5 SO2 NOx NO2 NO Ni As Pb Cd BaP Tušimice A, M, D O3 PM10 PM2,5 SO2 NOx NO2 NO BZN Ústí n.l.-krás.březno M, T, O PM10 SO2 NOx Pb Ni Cd As Ústí n.l.-zú- M, T, O, P, PM10 SO2 NOx NO2 NO Pb Ni Cd As BZN BaP Pasteurova V Ústí n.l.-všebořická A, M CO PM10 NO2 NOx NO BZN (hot spot) A, M, 0, 5, Ústí n.l.-kočkov CO O3 PM10 PM2,5 SO2 NOx NO2 NO Pb Ni Cd As BZN BaP D, P Ústí n.l.-město A CO O3 PM10 SO2 NO2 NOx NO BZN Úštěk M SO2 Valdek A, M O3 PM10 SO2 NOx NO2 NO Výsluní A PM2,5 SO2 NOx NO2 NO Žatec A, M SO2 O3 PM10 NO NO2 NOx Zdroj dat: ČHMÚ B.3 Informace o charakteru cílů vyžadujících v dané lokalitě ochranu B.3.1 Stanovení cílové skupiny obyvatel Dosažení přípustné úrovně znečištění, tedy limitních hodnot hmotnostní koncentrace znečišťující látky v ovzduší (imise), je stanoveno ve form ě imisních limitů pro a) zajištění ochrany zdraví lidí a b) ochranu ekosystémů a vegetace Přílohou 1 zákona. Ve vztahu k zajištění ochrany zdraví lidí se obecně jedná o všechny obyvatele na území zóny CZ04 Severozápad, a dále o ekosystémy a vegetaci na území zóny. Cílovou skupinou obyvatel je skupina exponovaných obyvatel v obcích vymezených v kapitole B.3.4. Tabulka 16: Počet obyvatel, Karlovarský kraj, zóna CZ04 Severozápad Skupina obyvatel Počet obyvatel/ Podíl v % Počet obyvatel (k ) Obyvatelé ve věku 0 14 let (%) 14,8 Obyvatelé ve věku 0 14 let (obyvatel) Obyvatelé ve věku 65 + let (%) 16,0 Obyvatelé ve věku 65+ let (obyvatel) Zdroj: ČSÚ, data k Kromě dosažení limitních hodnot koncentrací jsou na území kraje také cíle, u kterých je žádoucí zvýšená péče o kvalitu ovzduší jedná se o lázeňská střediska. Na území Karlovarského kraje se nachází pět lázeňských měst Františkovy Lázně, Jáchymov, Program zlepšování kvality ovzduší, zóna Severozápad - CZ04 33

58 Karlovy Vary, Kynžvart a Mariánské Lázně. V lázeňských městech je nezbytné dbát na zlepšení anebo udržení kvality ovzduší (i v případech, kdy nejsou překročeny imisní limity). Tabulka 17: Počet obyvatel, Ústecký kraj, zóna CZ04 Severozápad Skupina obyvatel Počet obyvatel/ Podíl v % Počet obyvatel (k ) Obyvatelé ve věku 0 14 let (%) 15,5 Obyvatelé ve věku 0 14 let (obyvatel) Obyvatelé ve věku 65 + let (%) 15,7 Obyvatelé ve věku 65+ let (obyvatel) Zdroj: ČSÚ, data k Na území Ústeckého kraje jsou 2 lázeňská města Teplice a Mšené-lázně. V lázeňských městech je nezbytné dbát na zlepšení anebo udržení kvality ovzduší (i v případech, kdy nejsou překročeny imisní limity). B.3.2 Vymezení citlivých ekosystémů Imisní limity se pro ochranu ekosystémů a vegetace uplatňují v oblastech citlivých ekosystémů (příloha č. 1 k zákonu o ochraně ovzduší). Na území zóny CZ04 Severozápad leží Národní park České Švýcarsko a chráněné krajinné oblasti České středohoří (část), Kokořínsko (část), Labské pískovce a Lužické hory (část). Na základě mapování rozložení imisních charakteristik pro rok 2011 relevantních z hlediska ochrany ekosystémů a vegetace je znázorněno rozložení ročních a zimních průměrných koncentrací SO2 a ročních průměrných koncentrací NO x pro ochranu ekosystémů a vegetace. Mapa (viz Obrázek 7:) znázorňuje vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k imisním limitům pro ochranu ekosystémů a vegetace na území národních parků a chráněných krajinných oblastí bez zahrnutí přízemního ozonu. Na území zóny Severozápad jsou zobrazeny 4 CHKO a 1 NP. Na tomto území došlo k překročení imisního limitu pro ochranu ekosystému a vegetace (bez započtení troposférického ozónu) na 1,9 % území této zóny. Program zlepšování kvality ovzduší, zóna Severozápad - CZ04 34

59 Obrázek 7: Území s překročením LV pro ochranu vegetace a ekosystémů, zóna CZ04 Severozápad, 2011 Zdroj dat: ČHMÚ B.3.3 Odhad rozlohy znečištěných oblastí pro jednotlivé znečišťující látky Prostorová interpretace imisních dat ČHMÚ Odhad rozlohy znečištěných oblastí provádí každoročně Ministerstvo životního prostředí na základě výsledků stacionárního měření, výpočtu nebo jejich kombinací a zveřejňuje je prostřednictvím ČHMÚ ( ročenka Znečištění ovzduší na území České republiky ). Pro jednotlivé zóny a aglomerace je zde dle jejich územního členění stanoven procentuální podíl plochy s překročením imisního limitu každé znečišťující látky. Podkladem pro vymezení těchto oblastí jsou analýzy, prováděné Českým hydrometeorologickým ústavem ve čtvercové síti 1 1 km. Jedná se o klouzavý průměr dat posledních pěti let. Z této sítě jsou pak data přepočtena na správní jednotky. Hodnocení kvality ovzduší se tedy týká celého území České republiky, nikoliv jen okolí monitorovacích stanic. Stanovení úrovně znečištění v oblastech, které nejsou pokryty měřením, je provedeno územním odhadem rozložení sledované míry znečištění ovzduší a spočívá v zobecnění bodových měření při dané hustotě (rozložení monitorovacích stanic) a akceptovatelné chybě odhadu na celé hodnocené území. Nezastupitelnou roli mají empirické, matematicko-statistické modely odhadu časového či prostorového rozložení imisních charakteristik. Program zlepšování kvality ovzduší, zóna Severozápad - CZ04 35

60 Při odhadech polí imisních a depozičních charakteristik jsou na podkladě měření na monitorovacích stanicích využívány geostatistické postupy a nástroje mapové algebry geografického informačního systému (GIS). Kromě využití výsledků z přímého měření koncentrací znečišťujících látek jsou využity i výsledky modelování. Pro území ČR se používá gaussovský disperzní model SYMOS 97, který počítá koncentrace na základě podrobných emisních inventur a meteorologických podmínek relevantních pro období hodnoceného kalendářního roku. Do výpočtu jsou zahrnuty poslední dostupné informace o zdrojích znečišťování z emisní databáze ISKO a informace o emisích z liniových zdrojů. V poslední době jsou využívány pro některé látky i výsledky eulerovského chemického disperzního modelu CAMx (Comprehensive Air Quality Model with Extensions tj. souhrnný model kvality ovzduší s rozšířeními). Kromě zdrojů v ČR jsou do výpočtu pravidelně zahrnovány i dostupné informace o emisích ze zahraničních zdrojů, které mají nezastupitelnou úlohu zejména při výpočtu koncentrací v pohraničních oblastech, mohou se však uplatnit i v regionech od hranic vzdálenějších. Do výpočtu jsou zahrnuty i informace o koncentracích látek znečišťujících ovzduší z několika příhraničních stanic v Polsku a Německu, které jsou poskytovány v rámci mezinárodní výměny dat. Kromě rozptylového modelu je v některých případech (např. pro přízemní ozon) aplikován empirický model za využití veličin vykazujících regresní závislost s naměřenými koncentracemi (jako nadmořská výška). Při konstrukci prostorového rozložení koncentrací PM 10 je v současné době používán empirický model, který kombinuje rozptylové modely SYMOS, CAMx, evropský model EMEP a nadmořskou výšku s naměřenými koncentracemi na stanicích za pomoci metodiky vyvíjené v rámci Evropského tematického centra pro znečištění ovzduší a mitigaci klimatických změn ETC/ACC. V tabulce níže je uvedena rozloha oblasti s překročenými imisními limity (LV, limit value) dle přílohy č. 1 k zákonu o ochraně ovzduší. Samostatně je uvedena rozloha území s překročenými imisními limity (LV) pro znečišťující látky podle bodů 1 a 3 této přílohy (viz. LV bez O3) a podle bodů 1, 3 a 4 této přílohy (viz. LV s O3) Tabulka 18: Plocha území (v km 2 ) s překročenými imisními limity dle zákona o ochraně ovzduší, zóna CZ04 Severozápad Rok LV bez O3 LV s O3 km 2 % km 2 % ,04 40, ,29 98, ,91 30, ,94 87, ,39 4, ,71 97, ,90 1, ,28 95, ,92 4, ,48 34, ,93 33, ,00 41, ,96 35, ,33 40, ,02 21, ,26 42,05 Zdroj dat: ČHMÚ Poznámka: LV bez O 3: překročení imisního limitu pro znečišťující látky podle bodů 1 a 3 přílohy č. 1 k zákonu o ochraně ovzduší; LV s O 3: překročení imisních limitů pro znečišťující látky stanovené v bodu 1, 3 a 4 přílohy č. 1 k zákonu o ochraně ovzduší. Pro úplnost uvádíme plochy území s překročenými imisními limity také pro jednotlivé kraje, které jsou součástí zóny CZ04 Severozápad (Tabulka 19:, Tabulka 20:). Program zlepšování kvality ovzduší, zóna Severozápad - CZ04 36

61 Tabulka 19: Plocha území (v km 2 ) s překročenými imisními limity dle zákona o ochraně ovzduší, Karlovarský kraj, zóna CZ04 Severozápad Rok LV bez O3 LV s O3 km 2 % km 2 % ,92 3, ,50 100, ,98 3, ,38 82, ,82 0, ,60 97, ,00 0, ,61 94, ,90 0, ,41 52, ,05 1,48 530,65 16, ,98 0,12 246,60 7, ,97 0, ,69 38,79 Zdroj dat: ČHMÚ Tabulka 20: Plocha území (v km 2 ) s překročenými imisními limity dle zákona o ochraně ovzduší, Ústecký kraj, zóna CZ04 Severozápad Rok LV bez O3 LV s O Zdroj dat: ČHMÚ km 2 % km 2 % 3338,33 62, ,15 98, ,55 46, ,99 90,58 369,15 6, ,47 97,60 125,89 2, ,13 96,60 363,81 6, ,55 23, ,36 54, ,67 57, ,48 58, ,31 61, ,93 34, ,45 44,08 Zákon o ochraně ovzduší stanovuje imisní limity pro vybrané znečišťující látky. Pro rok 2012 jsou tak vymezeny oblasti s překročením imisních limitů hromadně pro všechny znečišťující látky, které jsou sledovány z hlediska ochrany lidského zdraví. Mapa oblastí s překročeným alespoň jedním imisním limitem (Obrázek 8:) podává informaci o kvalitě ovzduší na území zóny CZ04 Severozápad na základě vyhodnocení překročení imisních limitů v roce Imisní limity (bez zahrnutí přízemního ozónu) byly překročeny na ploše téměř 36 % (Obrázek 8:). Vyhodnocení oblastí s překročenými imisními limity v roce 2012 ukazuje na pokles plochy území, kde byl překročen alesp oň jeden imisní limit (21,3 % území zóny CZ04 Severozápad, Obrázek 9:). Program zlepšování kvality ovzduší, zóna Severozápad - CZ04 37

62 Obrázek 8: 2011 Území s překročením LV, zóna CZ04 Severozápad, rok Obrázek 9: 2012 Území s překročením LV, zóna CZ04 Severozápad, rok Zdroj dat: ČHMÚ Zdroj dat: ČHMÚ Program zlepšování kvality ovzduší, zóna Severozápad - CZ04 38

63 Obrázek 10: Území s překročením LV, zóna CZ04 Severozápad, Obrázek 11: Území s překročením LV, zóna CZ04 Severozápad, Zdroj dat: ČHMÚ Zdroj dat: ČHMÚ Program zlepšování kvality ovzduší, zóna Severozápad - CZ04 39

64 Pomocí podrobnější analýzy lze konstatovat, že na zhoršené kvalitě ovzduší se nejvíce podílely nadlimitní koncentrace PM 10 (denní imisní limit) a benzo(a)pyrenu. V některých letech významně navyšovalo rozsah oblasti s překročenými imisními limity překročení imisního limitu pro přízemní ozón (Tabulka 21:). Tabulka 21: Plocha území (v %) zóny CZ04 Severozápad s překročením imisních limitů pro jednotlivé škodliviny Rok SO2 (dp) PM10 (rp) PM10 (dp) NO2 (rp) Benzen As Cd B(a)P O3 PM2,5 Ni ,43 40,02 0, ,49 96, ,06 0,95 26,11 0, ,05 84, ,05-2,50 0, ,62 96, ,64 0, ,17 95, ,01-2,48 0, ,63 30, , ,40 7, ,01-35, ,40 4,71 0, , ,01 20, Zdroj dat: ČHMÚ Ze souhrnných údajů v tabulce (Tabulka 21:) vyplývá, že: z hlediska plošného rozsahu překročení limitu se jeví jako nejvíce problematické škodliviny částice PM10 a benzo(a)pyren, u nějž plocha území s překročeným imisním limitem narůstá. rozsah překročení imisních limitů částic PM 10 byl nejhorší v roce V letech 2010 a 2011se rozsah překročení téměř vyrovnal stavu v roce V roce 2012 a zejména v letech 2007 až 2009 došlo k výraznému zmenšení oblasti, kde jsou překračovány imisní limity. v případě překračování imisních limitů u benzo(a)pyrenu byla situace v průběhu sledovaného období poměrně nestabilní. K pozitivnímu výkyvu došlo v roce 2005 a v letech , naproti tomu rok 2012 byl z pohledu této škodliviny extrémní. u koncentrací troposférického ozónu byl v letech 2010 a 2011 zaznamenán velmi výrazný pokles oproti ostatním rokům. ojediněle v minulosti docházelo k překračování imisních limitů pro SO 2 (v letech 2006, 2007, 2009), pro NO2 (v letech 2005 až 2009) a prostorovou interpretací naměřených dat také v roce 2011 u PM2,5 a SO2. Klouzavý průměr pro pětileté období a ukazuje na nejvýznamnější znečištění částicemi PM10. Tabulka 22: Pětileté průměrné koncentrace, zóna CZ04 Severozápad (v %) území s překročenými imisními limity (LV, limit value) dle zákona o ochraně ovzduší Rok PM10 (dp) B(a)P (rp) pětiletý průměr ,91 2,7 pětiletý průměr ,62 2,7 Zdroj dat: ČHMÚ B.3.4 Velikost exponované skupiny obyvatel Program zlepšování kvality ovzduší, zóna Severozápad - CZ04 40

65 Velikost exponované skupiny obyvatel, v oblastech v nichž je překročen imisní limit je každoročně stanovována Českým hydrometeorologickým ústavem pro jednotlivé škodliviny. V jednotlivých letech se velikost exponované skupiny obyvatel mění dle stanovené rozlohy oblastí s překročenými imisními limity a to zejména v souvislosti s meteorologickými a klimatickými podmínkami. Počet obyvatel žijících v oblasti s překročenými imisními limity se pohybuje od cca 0,294 mil. až po 0,967 mil. Tabulka 23: Velikost exponované skupiny obyvatelstva (počet obyvatel), v oblastech s překročenými imisními limity dle zákona o ochraně ovzduší, zóna CZ04 Severozápad Rok LV bez O3 LV s O3 tis. obyv. % tis. obyv. % ,9 66, ,7 100, ,9 85, ,1 97, ,9 55,1 976,3 85, ,2 25,7 826,7 72, ,0 50,1 619,0 54, ,5 75,8 876,2 76, ,0 66,3 758,9 67, ,8 61,5 716,5 63,5 Zdroj dat: ČHMÚ Tabulka 24: Velikost exponované skupiny obyvatelstva (počet obyvatel), dle zákona o ochraně ovzduší, Karlovarský a Ústecký kraj, zóna CZ04 Severozápad Rok Počet obyvatel (tis.) Karlovarský kraj Počet obyvatel Ústecký kraj LV bez O3 LV s O3 LV bez O3 LV bez O ,6 309,0 669,3 819, ,5 274,2 757,4 820, ,3 178,3 552,6 798, ,6 294,2 728, ,2 91,8 512,8 527, ,2 121,1 752,3 755, ,3 750,0 753, ,2 37,9 673,6 678,6 Zdroj dat: ČHMÚ Tabulka 25: Velikost exponované skupiny obyvatelstva (podíl obyvatel v %), dle zákona o ochraně ovzduší, Karlovarský a Ústecký kraj, zóna CZ04 Severozápad Rok Podíl obyvatel (%) Karlovarský kraj Podíl obyvatel (%) Ústecký kraj LV bez O3 LV s O3 LV bez O3 LV bez O ,8 100,0 81,3 99, ,8 90,0 92,0 99, ,2 58,0 66,5 96, ,0 32,0 35,2 87, ,6 29,8 61,3 63,0 Program zlepšování kvality ovzduší, zóna Severozápad - CZ04 41

66 Rok Podíl obyvatel (%) Karlovarský kraj Podíl obyvatel (%) Ústecký kraj LV bez O3 LV s O3 LV bez O3 LV bez O ,1 39,4 90,0 90, ,0 1,7 90,6 91, ,7 12,6 81,5 82,1 Zdroj dat: ČHMÚ Velikosti exponované populace zóny CZ04 Severozápad vystavené nadlimitním koncentracím dle pětiletých průměrných koncentrací za období a je uvedena v následujících tabulkách. Tabulka 26: Severozápad Skupina obyvatel Počet obyvatel v oblastech s překročenými imisními limity, zóna CZ04 Počet obyvatel B(a)P PM10 24h Počet obyvatel v území s překročenými imisními limity (pětiletý průměr ) 559,5 tis. 501,2 tis. Počet obyvatel v území s překročenými imisními limity (pětiletý průměr ) 519,7 tis. 558,1 tis. Zdroj dat: ČHMÚ Tabulka 27: Severozápad Podíl obyvatel v oblastech s překročenými imisními limity, zóna CZ04 Skupina obyvatel Podíl obyvatel B(a)P PM 10 24h Podíl obyvatel v území s překročenými imisními limity (pětiletý průměr ) 49,1 % 44,0 % Podíl obyvatel v území s překročenými imisními limity (pětiletý průměr ) 45,7 % 49,0 % Zdroj dat: ČHMÚ Tabulka 28: Počet obyvatel v oblastech s překročenými imisními limity, Karlovarský kraj, zóna CZ04 Severozápad Skupina obyvatel B(a)P Počet obyvatel Počet obyvatel v území s překročenými imisními limity (pětiletý průměr ) 12,5 tis. - Počet obyvatel v území s překročenými imisními limity (pětiletý průměr ) - - Zdroj dat: ČHMÚ PM10 24h Tabulka 29: Podíl obyvatel v oblastech s překročenými imisními limity, Karlovarský kraj, zóna CZ04 Severozápad Skupina obyvatel B(a)P Podíl obyvatel Podíl obyvatel v území s překročenými imisními limity (pětiletý průměr ) 4 % - PM10 24h Program zlepšování kvality ovzduší, zóna Severozápad - CZ04 42

67 Podíl obyvatel v území s překročenými imisními limity (pětiletý průměr ) - - Zdroj dat: ČHMÚ Tabulka 30: Počet obyvatel v oblastech s překročenými imisními limity, Ústecký kraj, zóna CZ04 Severozápad Skupina obyvatel Počet obyvatel B(a)P PM10 24h Počet obyvatel v území s překročenými imisními limity (pětiletý průměr ) 546,9 tis. 501,2 tis. Počet obyvatel v území s překročenými imisními limity (pětiletý průměr ) 519,7 tis. 558,1 tis. Zdroj dat: ČHMÚ Tabulka 31: Podíl obyvatel v oblastech s překročenými imisními limity, Ústecký kraj, zóna CZ04 Severozápad Skupina obyvatel Podíl obyvatel B(a)P Podíl obyvatel v území s překročenými imisními limity (pětiletý průměr ) 65,6 % 60,1 % PM10 24h Podíl obyvatel v území s překročenými imisními limity (pětiletý průměr ) 62,4 % 67,0 % Zdroj dat: ČHMÚ Obce, na jejichž území je na základě vyhodnocení pětiletého průměru za roky překračován imisní limit jsou uvedené v následujících tabulkách (Tabulka 32:, Tabulka 33:). Identifikovány byly obce, kde překročení imisního limitu zasahuje do obytné zástavby. Tabulka 32: Obce, na jejichž území je, dle prostorové interpretace dat ČHMÚ, překročen imisní limit dle zákona o ochraně ovzduší, vyhodnocení pětiletých průměrů , Karlovarský kraj, zóna CZ04 Severozápad ORP Obec PM10 (36. nejvyšší 24hodinová koncentrace) B(a)P průměrná roční koncentrace Karlovy Vary Karlovy Vary - ano Karlovy Vary Otovice - ano Zdroj dat: ČHMÚ Tabulka 33: Obce, na jejichž území je dle prostorové interpretace dat ČHMÚ překročen imisní limit dle zákona o ochraně ovzduší, vyhodnocení pětiletých průměrů , Ústecký kraj, zóna CZ04 Severozápad ORP Obec PM10 (36. nejvyšší 24hodinová koncentrace) B(a)P průměrná roční koncentrace Bílina Bílina ano ano Bílina Hostomice ano - Bílina Hrobčice ano - Bílina Ledvice ano - Bílina Ohníč ano - Program zlepšování kvality ovzduší, zóna Severozápad - CZ04 43

68 ORP Obec PM10 (36. nejvyšší 24hodinová koncentrace) B(a)P průměrná roční koncentrace Bílina Světec ano - Děčín Benešov nad Ploučnicí ano ano Děčín Česká Kamenice - ano Děčín Děčín ano ano Děčín Jílové ano ano Děčín Ludvíkovice ano ano Děčín Malšovice ano ano Chomutov Bílence ano - Chomutov Březno ano - Chomutov Hrušovany ano - Chomutov Chomutov ano ano Chomutov Jirkov ano ano Chomutov Nezabylice ano - Chomutov Otvice ano - Chomutov Spořice ano ano Chomutov Strupčice ano - Chomutov Údlice ano - Chomutov Všehrdy ano - Kadaň Chbany ano - Kadaň Kadaň - ano Kadaň Klášterec nad Ohří - ano Litoměřice Bohušovice nad Ohří ano ano Litoměřice Brozany nad Ohří ano - Litoměřice Hoštka ano - Litoměřice Litoměřice ano ano Litoměřice Miřejovice ano ano Litoměřice Mlékojedy ano ano Litoměřice Píšťany ano - Litoměřice Štětí ano ano Litoměřice Terezín ano ano Litoměřice Velké Žernoseky ano - Litoměřice Žalhostice ano - Litoměřice Žitenice ano ano Litvínov Horní Jiřetín ano - Litvínov Litvínov ano ano Litvínov Lom ano ano Litvínov Louka u Litvínova ano - Litvínov Mariánské Radčice ano - Litvínov Meziboří - ano Louny Břvany ano - Louny Cítoliby ano ano Program zlepšování kvality ovzduší, zóna Severozápad - CZ04 44

69 ORP Obec PM10 (36. nejvyšší 24hodinová koncentrace) B(a)P průměrná roční koncentrace Louny Černčice ano ano Louny Dobroměřice ano ano Louny Chraberce ano - Louny Lenešice ano ano Louny Louny ano ano Louny Obora ano - Louny Postoloprty ano ano Louny Výškov ano - Lovosice Čížkovice ano - Lovosice Keblice ano - Lovosice Klapý ano - Lovosice Lhotka nad Labem ano ano Lovosice Libochovice ano ano Lovosice Lovosice ano ano Lovosice Lukavec ano - Lovosice Malé Žernoseky ano - Lovosice Siřejovice ano - Lovosice Sulejovice ano - Lovosice Třebenice ano - Lovosice Vchynice ano - Most Bečov ano - Most Braňany ano - Most Havraň ano - Most Korozluky ano - Most Lišnice ano - Most Lužice ano - Most Malé Březno ano - Most Most ano ano Most Obrnice ano - Most Patokryje ano - Most Polerady ano - Most Volevčice ano - Most Želenice ano - Podbořany Podbořany - ano Roudnice nad Labem Budyně nad Ohří ano - Roudnice nad Labem Dobříň ano ano Roudnice nad Labem Dušníky ano - Roudnice nad Labem Kleneč ano - Roudnice nad Labem Kyškovice ano - Roudnice nad Labem Mnetěš ano - Roudnice nad Labem Mšené-lázně ano - Program zlepšování kvality ovzduší, zóna Severozápad - CZ04 45

70 ORP Obec PM10 (36. nejvyšší 24hodinová koncentrace) B(a)P průměrná roční koncentrace Roudnice nad Labem Nové Dvory ano - Roudnice nad Labem Přestavlky ano - Roudnice nad Labem Račiněves ano - Roudnice nad Labem Roudnice nad Labem ano ano Roudnice nad Labem Straškov-Vodochody ano ano Roudnice nad Labem Vědomice ano ano Roudnice nad Labem Vražkov ano - Rumburk Rumburk - ano Rumburk Šluknov - ano Teplice Bystřany ano ano Teplice Dubí ano ano Teplice Duchcov ano ano Teplice Háj u Duchcova ano - Teplice Jeníkov ano - Teplice Kladruby ano - Teplice Košťany ano - Teplice Krupka ano ano Teplice Lahošť ano - Teplice Modlany ano ano Teplice Novosedlice ano ano Teplice Osek ano ano Teplice Proboštov ano ano Teplice Rtyně nad Bílinou ano - Teplice Teplice ano ano Teplice Újezdeček ano ano Teplice Zabrušany ano ano Ústí nad Labem Dolní Zálezly ano - Ústí nad Labem Chabařovice ano - Ústí nad Labem Chlumec ano - Ústí nad Labem Trmice ano ano Ústí nad Labem Ústí nad Labem ano ano Ústí nad Labem Velké Březno ano ano Varnsdorf Varnsdorf - ano Žatec Bitozeves ano - Žatec Blažim ano - Žatec Libočany ano - Žatec Nové Sedlo ano - Žatec Staňkovice ano - Žatec Velemyšleves ano - Žatec Žatec ano ano Žatec Žiželice ano - Program zlepšování kvality ovzduší, zóna Severozápad - CZ04 46

71 Zdroj dat: ČHMÚ Program zlepšování kvality ovzduší, zóna Severozápad - CZ04 47

72 C. ANALÝZA SITUACE C.1 Úrovně znečištění zjištěné v předchozích letech vyhodnocení období Posuzování úrovně znečištění ovzduší provádí ministerstvo stacionárním měřením, výpočtem nebo jejich kombinací, podle toho, zda v zóně nebo aglomeraci došlo k překročení dolní nebo horní meze pro posuzování úrovně znečištění. Ministerstvo provádí hodnocení, zda v jednotlivých zónách a aglomeracích došlo k překročení dolní nebo horní meze pro posuzování úrovně znečištění a k překročení imisního limitu. Program zlepšování kvality ovzduší se zaměřuje na znečišťující látky uvedené v bodu 1 a 3 přílohy č. 1 zákona. V této části Programu zlepšování kvality ovzduší jsou proto uvedeny podrobnější informace k překročení imisních limitů pro suspendované částice PM 10 a benzo(a)pyren. U těchto látek v zóně dochází k překračování imisních limitů. Pro návaznost uvádíme kromě vyhodnocení 24hodinových koncentrací rovněž vyhodnocení ročních průměrných koncentrací PM10. Na území zóny CZ04 Severozápad dochází dlouhodobě k překračování imisních limitů pro suspendované částice frakce PM10 (36. nejvyšší 24hodinová koncentrace) a benzo(a)pyren (průměrná roční koncentrace). V minulosti dále docházelo k překročení ročního imisního limitu NO2 na 2 dopravních stanicích, a to na lokalitách Děčín-ZÚ (do roku 2009) a Ústí n.l.-všebořická (hot spot) (do roku 2010). Od počátku měření v roce 2004 došlo v zóně Severozápad pouze jednou k překročení imisního limitu pro průměrnou roční koncentraci PM 2,5 (stanice Most v roce 2006). Dle prostorového zobrazení měřených koncentrací v roce 2011 se 0,2 % území zóny Severozápad pohybuje nad imisním limitem v intervalu µg.m -3. K poslednímu překročení imisního limitu 24hodinové koncentrace SO 2 došlo v roce 2009 na stanici Teplice-ZÚ (144 µg.m -3 ). V předchozích letech došlo ojediněle k překročení imisního limitu 24hodinové koncentrace SO 2 na městských pozaďových lokalitách (Úštěk v roce 2003 a 2006, Litvínov v roce 2007) a na jedné průmyslové lokalitě (Kostomlaty pod Milešovkou v roce 2006). C.1.1 Suspendované částice PM 10 Suspendované částice PM10 průměrná roční koncentrace Znečištění ovzduší suspendovanými částicemi frakce PM10 zůstává jedním z hlavních problémů zajištění kvality ovzduší. V referenčním roce 2011 nedošlo ani na jedné lokalitě k překročení imisního limitu pro roční průměrnou koncentraci PM10 (Tabulka 34:). V předešlých letech došlo k překračování imisního limitu převážně na městských lokalitách Děčín, Chomutov, Lom, Litoměřice - ZÚ, Most, Teplice, Tušimice, Ústí n. L.-Všebořická (hot spot), Ústí n.l.- město. V letech nedošlo k překročení imisního limitu ani na jedné stanici. Zvýšené koncentrace (blížící se imisnímu limitu) jsou ojediněle zaznamenány v letech na stanicích Ústí n. L.-Všebořická (hot spot), Ústí n. L.- město a Most. Program zlepšování kvality ovzduší, zóna Severozápad - CZ04 48

73 Tabulka 34: Průměrné roční koncentrace PM 10, zóna CZ04 Severozápad, Název lokality Cheb-ESKA 25,46 28,79 29,84 32,62 28,43 Cheb 21,95 24,79 20,47 19,07 20,64 21,89 21,75 18,04 Karlovy Vary 35,77 38,12 34,57 26,68 26,41 27,19 27,14 27,59 25,55 Přebuz 15,28 13,71 15,83 13,25 14,06 12,45 13,49 14,17 12,03 Sokolov 39,72 21,75 25,13 24,88 20,30 18,91 21,16 21,76 21,01 18,34 Sokolov1 30,96 23,97 28,17 27,87 24,66 22,17 24,55 25,67 Děčín 50,33 41,82 38,28 38,64 29,56 31,83 33,47 34,54 35,57 32,17 Děčín-ZÚ 30,13 31,09 24,11 Doksany 29,70 31,52 22,80 20,55 23,59 27,14 25,28 24,47 Droužkovice 27,16 26,14 26,59 Chomutov 41,61 30,90 32,09 32,10 25,22 24,38 25,96 30,15 30,07 25,78 Kostomlaty pod Mileš. 27,28 24,17 20,92 Krupka 24,92 19,74 22,60 22,23 19,62 20,07 20,66 29,96 26,83 24,46 Litvínov 31,81 26,17 31,75 23,38 21,27 21,48 28,45 Lom 35,69 40,35 31,47 35,00 35,55 35,70 33,43 29,92 Litoměřice-ZÚ 41,43 32,61 32,24 36,72 27,84 28,16 27,91 Litoměřice 31,11 34,45 38,55 26,93 27,58 28,90 30,66 31,97 28,12 Lovosice-MÚ 35,55 31,28 31,82 32,63 Měděnec 21,24 16,53 19,64 17,42 15,82 18,79 18,48 17,99 19,94 16,17 Milá 29,34 25,71 24,24 Most 36,71 39,16 42,94 40,88 30,77 29,25 31,51 35,47 38,08 33,00 Most-ZÚ 28,63 26,82 23,86 22,10 24,01 Nová Víska u Domašína 15,66 15,28 12,96 Rudolice v Horách 22,16 15,90 17,71 15,80 13,98 12,85 13,56 15,12 14,12 15,22 Strojetice 25,94 17,25 14,98 17,94 23,09 21,38 20,07 Smolnice 30,04 29,68 20,29 18,88 20,91 24,56 Sněžník 24,31 28,09 20,71 17,05 21,93 21,06 18,70 17,12 Teplice 46,28 39,43 40,62 43,44 30,36 Teplice-ZÚ 16,75 16,64 16,42 18,39 Teplice 27,43 32,20 32,89 28,45 Tušimice 44,77 32,61 36,66 30,61 24,49 23,53 25,77 28,88 28,15 23,83 Ústí n.l.-krás.březno 32,13 32,14 20,85 20,82 23,11 22,89 Ústí n.l.-zú- 32,25 25,34 19,00 16,09 19,49 24,67 17,04 Pasteurova Ústí n.l.-všebořická 39,04 46,33 34,37 32,33 31,77 35,36 36,25 31,15 (hot spot) Ústí n.l.-kočkov 37,25 31,82 27,82 28,59 22,54 22,76 23,52 24,32 26,73 22,44 Ústí n.l.-město 50,21 44,42 42,02 43,92 32,55 33,21 31,68 32,91 35,90 29,62 Valdek 19,73 19,00 18,39 13,09 14,15 21,05 19,09 17,53 Žatec 34,87 17,28 18,94 Zdroj dat: ČHMÚ Program zlepšování kvality ovzduší, zóna Severozápad - CZ04 49

74 Kromě meteorologických podmínek má na koncentrace suspendovaných částic významný vliv umístění stanice zejména ve vztahu k dopravě. Dopravně zatížené lokality dosahují dlouhodobě vyšších koncentrací, než pozaďové lokality. Následující grafy zobrazují situaci zvláště na průmyslově a dopravně zatížených lokalitách (Obrázek 12:), na městských pozaďových lokalitách (Obrázek 13:) a na předměstských a venkovských pozaďových lokalitách (Obrázek 14:), včetně srovnání průměrných hodnot (Obrázek 15:). V případě průměrných hodnot za všechny dopravní resp. pozaďové lokality je potřeba mít na paměti, že do roku 2005 se jednalo pouze o několik stanic a průměrné hodnoty jsou tedy pouze orientační. Z grafů je patrné, že koncentrace na dopravních lokalitách jsou nejvyšší. Jako jediná překročila imisní limit pro PM10 v roce 2006 na stanici Ústí nad Labem Všebořická (hotspot). V letech jsou již o 2 µg.m -3 vyšší koncentrace v městských pozaďových lokalitách. Jsou dlouhodobě druhé, mohou být také ovlivněny dopravou. Za nimi následují teprve průmyslové lokality a nakonec lokality předměstské a venkovské. Situace je u dopravních lokalit zhoršená z více důvodů doprava je hlavním zdrojem tuhých znečišťujících látek v ovzduší v zóně CZ04 Severozápad, protože kromě exhalací z motorů dochází k emisím tuhých částic z otěrů (brzdové obložení, pneumatiky, vozovka atd.). Dále dochází také k resuspenzi již sedimentovaných částic vlivem proudění způsobeného pohybem vozidel. Resuspenze se na emisích tuhých látek z dopravy může podílet až 40 %. Z grafu na Obrázek 14: je patrné, že koncentrace na všech pozaďových lokalitách (městských, předměstských i venkovských) mají obdobný trend, jsou pouze posunuty o cca 8 µg.m -3. U dopravních lokalit je vyšší variabilita koncentrace. Obrázek 12: Průměrné roční koncentrace PM 10 na dopravních a průmyslových lokalitách, zóna CZ04 Severozápad, Zdroj dat: ČHMÚ Program zlepšování kvality ovzduší, zóna Severozápad - CZ04 50

75 Obrázek 13: Průměrné roční koncentrace PM 10 na městských pozaďových lokalitách, zóna CZ04 Severozápad, Zdroj dat: ČHMÚ Obrázek 14: Průměrné roční koncentrace PM 10 na předměstských a venkovských pozaďových lokalitách, zóna CZ04 Severozápad, Zdroj dat: ČHMÚ Program zlepšování kvality ovzduší, zóna Severozápad - CZ04 51

76 Obrázek 15: Srovnání zprůměrovaných hodnot průměrné roční koncentrace PM 10 pro jednotlivé typy stanic, zóna CZ04 Severozápad, Zdroj dat: ČHMÚ Dle prostorového zobrazení měřených koncentrací (Obrázek 16:) se 47,5 % území zóny CZ04 Severozápad pohybuje v intervalu µg.m -3, 39,2 % pak v intervalu µg.m -3 a 8,3 % leží v intervalu µg.m -3 (Obrázek 16:). Z vyhodnocení pětiletí pro průměrnou roční koncentraci PM 10 v zóně CZ04 Severozápad vyplývá, že převážná část území leží ve dvou intervalech: 46,6 % území leží v intervalu koncentrací µg.m -3 a 45,3 % území v intervalu µg.m -3. Pouze 1,6 % území leží v intervalu µg.m -3. Imisní limit (40 µg.m -3 ) tedy není dlouhodobě překračován (Obrázek 17:). A dále z vyhodnocení klouzavých pětiletých průměrů za léta pro průměrnou roční koncentraci PM10 v zóně CZ04 Severozápad vyplývá, že převážná část území leží v intervalech koncentrací µg.m -3 a µg.m -3 (cca 45 %), 6,6 % v intervalu µg.m -3, pouze 2,3 % v intervalu µg.m -3. Imisní limit (40 µg.m -3 ) tedy není dlouhodobě překračován (Obrázek 18:). Program zlepšování kvality ovzduší, zóna Severozápad - CZ04 52

77 Obrázek 16: Pole průměrné roční koncentrace PM 10, zóna CZ04 Severozápad, rok 2011 Zdroj dat: ČHMÚ Obrázek 17: Pole průměrné roční koncentrace PM 10, zóna CZ04 Severozápad, pětiletý průměr za roky Zdroj dat: ČHMÚ Program zlepšování kvality ovzduší, zóna Severozápad - CZ04 53

78 Obrázek 18: Pole průměrné roční koncentrace PM 10, zóna CZ04 Severozápad, pětiletý průměr za roky Zdroj dat: ČHMÚ Suspendované částice PM nejvyšší 24hodinová koncentrace V případě imisního limitu pro 24hodinovou koncentraci PM 10 je již situace podstatně horší. Imisní limit činí 50 µg.m -3 a může být za kalendářní rok 35x překročen. Ve vyhodnocení se tedy uvažuje 36. nejvyšší 24hodinová koncentrace. Pokud je vyšší než 50 µg.m -3, je překročen imisní limit. Tato charakteristika závisí mnohem více na meteorologických podmínkách, a to především v chladné části roku. Koncentrace vyšší než 50 µg.m -3 se vyskytují takřka výhradně v období říjen březen. Podstatné jsou zejména dny s inverzním charakterem počasí, kdy pod hladinou teplotní inverze takřka nedochází k proudění (stabilní atmosféra) a nemůže tak docházet k rozptylu škodlivin naopak dochází k jejich kumulaci. Při déletrvající epizodě s inverzním charakterem počasí dochází zpravidla k postupnému nárůstu koncentrací suspendovaných částic v ovzduší a k překračování imisních i prahových hodnot (smogové situace). V následující tabulce (Tabulka 35:) je znázorněno překračování imisního limitu na konkrétních stanicích a dále pak v grafech (viz Obrázek 19: až Obrázek 21:) je dobře patrný rozdíl mezi dopravně zatíženými a pozaďovými lokalitami na území zóny CZ04 Severozápad. Na dopravně zatížených lokalitách dochází dlouhodobě k překračování imisního limitu pro 24hodinovou koncentraci PM 10 (včetně průměru ze všech dopravních lokalit). V případě pozaďových lokalit je výrazná závislost na meteorologických podmínkách v daném roce, konkrétně v zimních měsících. Dojde-li k delším epizodám s inverzním charakterem počasí (roky 2003, 2005, 2006 a 2011), dochází k nárůstu koncentrací PM10 na všech typech stanic, kromě roku 2006, kde je to různé (Obrázek 22:). V roce 2010, kdy byla zimní topná sezóna výrazně nejdelší za posledních 10 let, mělo by dojít k výraznému nárůstu koncentrací PM10, ale nedošlo. K mírnému zvýšení došlo na předměstských a venkovských pozaďových lokalitách a průmyslových lokalitách, na městských pozaďových a dopravních lokalitách koncentrace zůstala na hodnotách let Významnější vliv než délka topného období má inverzní charakter počasí. Naopak v letech s příznivými Program zlepšování kvality ovzduší, zóna Severozápad - CZ04 54

79 podmínkami (2004, , 2012) docházelo k poklesu na předměstských a venkovských lokalitách, průmyslových lokalitách (výjimka rok 2009 došlo k mírnému zhoršení) a na dopravních lokalitách byl pokles velmi mírný. Na městských pozaďových lokalitách dochází k překračování imisního limitu téměř na všech stanicích. Na předměstských a venkovských pozaďových lokalitách až na výjimky nedochází k překračování imisního limitu. Průměry z městských pozaďových lokalit a předměstských a venkovských pozaďových lokalit vykazují obdobný trend, přičemž po celou dobu dosahují koncentrace na městských lokalitách o µg.m -3 vyšší hodnoty. Zdrojem vyšších koncentrací na městských pozaďových lokalitách je zřejmě součet dopravy, velkých stacionárních zdrojů a lokálního vytápění v zóně CZ04 Severozápad. Zatímco ve městech převládá vytápění pomocí CZT (více emisí vypouštěných vysokými komíny), v menších obcích se jedná o lokální topeniště, která působí plošně a mají mnohem nižší výduchy než teplárny - nedochází tedy k dobrému rozptylu znečišťujících látek. Tabulka 35: 36. nejvyšší 24hodinová koncentrace PM 10 za kalendářní rok, zóna CZ04 Severozápad, Název lokality Cheb-ESKA 38,00 44,00 45,00 52,00 44,00 Cheb 41,33 45,29 36,83 31,96 34,79 39,75 39,71 34,83 Karlovy Vary 61,29 65,13 58,88 42,29 39,79 42,71 45,88 50,29 44,08 Přebuz 28,69 24,71 31,29 23,83 25,83 21,54 22,50 24,25 22,00 Sokolov 75,55 35,83 45,42 42,21 34,71 30,17 32,88 37,67 39,50 32,50 Sokolov1 52,45 40,48 48,81 48,90 44,35 36,17 42,35 46,04 Děčín 95,85 73,88 69,87 66,13 55,92 57,21 63,04 65,00 67,71 61,88 Děčín-ZÚ 56,00 51,00 46,00 Doksany 51,00 50,00 47,00 42,00 41,00 54,00 51,00 49,00 Droužkovice 51,28 47,28 46,72 Chomutov 73,75 54,33 57,42 54,92 47,29 43,79 45,33 56,88 62,38 50,00 Kostomlaty pod Mileš. 53,46 50,40 41,59 Krupka 46,04 36,00 39,04 38,04 32,67 31,08 36,92 57,92 51,42 47,25 Litvínov 58,00 48,00 52,00 40,00 36,00 31,00 40,00 Lom 66,42 64,38 54,75 57,42 63,54 62,71 69,08 55,46 Litoměřice-ZÚ 80,00 61,00 58,00 58,00 48,00 46,00 43,00 Litoměřice 57,46 61,88 61,88 46,04 49,25 50,75 53,96 65,50 54,17 Lovosice-MÚ 59,00 58,00 59,00 58,00 Měděnec 35,23 29,54 36,83 30,50 30,04 28,04 30,33 31,21 39,88 27,38 Milá 53,05 54,39 48,97 Most 69,35 69,75 82,00 72,33 58,17 51,08 55,46 61,21 73,75 62,25 Most-ZÚ 53,00 42,00 41,00 36,00 42,00 Nová Víska u Domašína 30,34 28,45 23,08 Rudolice v Horách 35,40 27,88 31,83 29,79 25,92 21,83 25,75 26,83 24,25 28,88 Strojetice 49,00 35,00 27,00 32,00 51,00 51,00 41,00 Smolnice 52,00 53,00 41,00 34,00 40,00 46,00 Sněžník 43,54 49,79 37,96 29,21 34,09 38,00 38,00 31,00 Teplice 86,67 72,21 77,25 68,96 54,04 Teplice-ZÚ 30,00 28,00 25,00 33,00 Teplice 44,33 53,38 65,92 53,92 Program zlepšování kvality ovzduší, zóna Severozápad - CZ04 55

80 Název lokality Tušimice 76,98 57,39 67,33 55,33 46,63 41,46 49,92 56,38 58,58 48,29 Ústí n.l.-krás.březno 54,00 52,00 36,00 37,00 39,00 42,00 Ústí n.l.-zú- Pasteurova 49,00 43,00 35,00 28,00 35,00 41,00 26,00 Ústí n.l.-všebořická (hot 68,00 79,14 62,00 56,00 56,00 66,00 71,00 58,00 spot) Ústí n.l.-kočkov 68,67 52,96 49,79 45,96 37,83 39,42 38,33 46,29 51,54 42,00 Ústí n.l.-město 91,94 77,88 83,58 76,17 56,67 60,92 58,21 62,17 73,08 55,00 Valdek 34,54 36,00 32,67 24,46 27,83 41,00 39,00 32,00 Žatec 66,96 27,88 35,33 Zdroj dat: ČHMÚ Obrázek 19: 36. nejvyšší 24hodinové koncentrace PM 10 na dopravních a průmyslových lokalitách, zóna CZ04 Severozápad, Zdroj dat: ČHMÚ Program zlepšování kvality ovzduší, zóna Severozápad - CZ04 56

81 Obrázek 20: 36. nejvyšší 24hodinové koncentrace PM 10 na městských pozaďových lokalitách, zóna CZ04 Severozápad, Zdroj dat: ČHMÚ Obrázek 21: 36. nejvyšší 24hodinové koncentrace PM 10 na předměstských a venkovských pozaďových lokalitách, zóna CZ04 Severozápad, Zdroj dat: ČHMÚ Program zlepšování kvality ovzduší, zóna Severozápad - CZ04 57

82 Obrázek 22: Srovnání zprůměrovaných hodnot 36. nejvyšší 24hodinové koncentrace PM 10 pro dopravní a pozaďové stanice, zóna CZ04 Severozápad, Zdroj dat: ČHMÚ Pro překračování imisního limitu je v zóně CZ04 Severozápad charakteristické, že k němu dochází pouze v chladné části roku, tedy během topné sezóny. Následující graf na Obrázek 23: zobrazuje zprůměrovanou hodnotu počtu překročení 24hodinové koncentrace PM 10 hodnotu 50 µg.m -3 v jednotlivých měsících za roky Z grafu na Obrázek 23: je patrné, že v období květen září dochází k překročení koncentrace PM10 50 µg.m -3 na stanicích imisního monitoringu pouze výjimečně. K překročení vícekrát než jednou za měsíc pouze na dopravně zatížených stanicích. Naproti tomu topná sezóna spolu s nepříznivými meteorologickými a rozptylovými podmínkami (zejména leden a únor) způsobují nárůst dní s koncentracemi vyššími než 50 µg.m -3 v chladné části roku. Největší vliv na zvýšené koncentrace PM 10 mají mobilní zdroje (doprava), velké stacionární zdroje a lokální vytápění. Nejvíce jsou zatížené dopravní lokality, dále městské pozaďové a předměstské a venkovské lokality - ty jsou na tom podobně jako průmyslové lokality. Městské pozaďové lokality dosahují v topné sezóně v průměru zhruba dvojnásobku dní s překročením hodnoty 50 µg.m -3 24hodinové koncentrace PM10 oproti předměstským a venkovským lokalitám. Dopravně zatížené lokality jsou navýšeny o emise z dopravy. Svůj vliv mají i meteorologické podmínky zejména teplotní inverze (nejčastější výskyt v zimě), během nichž dochází pod hladinou inverze ke stabilizaci atmosféry, nedochází k rozptylu škodlivin zejména z menších zdrojů (lokální topeniště) naopak dochází k jejich kumulaci a postupnému souvislému nárůstu koncentrací. Program zlepšování kvality ovzduší, zóna Severozápad - CZ04 58

83 Obrázek 23: Počet dní s koncentrací PM10 > 50 µg.m -3 v jednotlivých měsících, průměr za roky , zóna CZ04 Severozápad Zdroj dat: ČHMÚ Následující Obrázek 24: zobrazuje prostorové rozložení 36. nejvyšší 24hodinové koncentrace PM10 za kalendářní rok Z obrázku je patrné, že podstatná část území zóny CZ04 Severozápad se pohybuje mezi horní mezí pro posuzování a imisním limitem (51,7 %), zhruba 12,4 % území leží pod horní mezí pro posuzování a asi 35,9 % území zóny překračuje imisní limit. Prostorové rozložení 36. nejvyšší 24hodinové koncentrace PM 10 při vyhodnocení pětiletého průměru (Obrázek 25:), ukazuje, že na zhruba 8,9 % území zóny CZ04 Severozápad je překračován imisní limit, většina území leží mezí horní mezí pro posuzování a imisním limitem (66,2 %) a na 24,8 % území zóny CZ04 Severozápad nepřesahuje 36. nejvyšší 24hodinová koncentrace horní mez pro posuzování (30 µg.m -3 ). A prostorové rozložení 36. nejvyšší 24hodinové koncentrace PM 10 při vyhodnocení pětiletého průměru (Obrázek 26:), ukazuje, že na zhruba 12,6 % území zóny CZ04 Severozápad je překračován imisní limit, většina území leží mezí horní mezí pro posuzování a imisním limitem (63,8 %) a u 24,8 % území zóny CZ04 Severozápad nepřesahuje 36. nejvyšší 24hodinová koncentrace horní mez pro posuzování (30 µg.m -3 ). Program zlepšování kvality ovzduší, zóna Severozápad - CZ04 59

84 Obrázek 24: 2011 Pole 36. nejvyšší 24hodinové koncentrace PM 10, zóna CZ04 Severozápad, rok Zdroj dat: ČHMÚ Obrázek 25: Pole 36. nejvyšší 24hodinové koncentrace PM10, zóna CZ04 Severozápad, pětiletý průměr za roky Zdroj dat: ČHMÚ Program zlepšování kvality ovzduší, zóna Severozápad - CZ04 60

85 Obrázek 26: Pole 36. nejvyšší 24hodinové koncentrace PM 10, zóna CZ04 Severozápad, pětiletý průměr za roky Zdroj dat: ČHMÚ Shrnutí Suspendované částice představují spolu s na ně navázanými polycyklickými aromatickými uhlovodíky největší problém z hlediska vlivu znečištění ovzduší na lidské zdraví. V případě částic PM10 je 24hodinový imisní limit překračován zejména na dopravních lokalitách, imisní limit pro PM2,5 nebyl na měřicích stanicích překročen. Stanice, které nejsou přímo ovlivněny dopravou, překračují imisní limit pro 24hodinovou koncentraci PM 10, a to především v letech, kdy se v zimním období vyskytují delší epizody s nepříznivými meteorologickými a rozptylovými podmínkami. Častěji je pak limit překračován v topné sezóně, a to zejména na městských pozaďových lokalitách, kde je významnější vliv všech faktorů. C.1.2 Benzo(a)pyren Ve sledovaném období se měřilo na území zóny CZ04 Severozápad na 5 lokalitách uvedených v tabulce níže (Tabulka 36:). Dlouhodoběji překračuje imisní limit lokalita Teplice, Ústí n.l.-zú- Pasteurova. Koncentrace na ostatních městských a venkovských pozaďových lokalitách překročily imisní limit naposledy v roce 2007 (Obrázek 27:). Tabulka 36: Průměrné roční koncentrace benzo(a)pyrenu, zóna CZ04 Severozápad, Název lokality Sokolov (B) 0,84 0,81 1,02 0,71 0,55 0,65 0,65 0,53 0,67 Most (B) 1,21 2,05 1,22 0,96 0,75 0,92 0,90 0,90 Rudolice v Horách (B) 0,20 0,29 0,36 0,33 0,16 0,18 0,23 Teplice (B) 1,02 1,22 1,12 1,24 Ústí n.l.-zú- Pasteurova (I) 2,00 1,69 2,36 2,34 1,34 1,45 1,68 1,57 1,83 1,11 Program zlepšování kvality ovzduší, zóna Severozápad - CZ04 61

86 Název lokality Ústí n.l.-kočkov (B) 0,83 1,26 0,77 0,66 0,71 0,63 0,58 0,73 Zdroj dat: ČHMÚ Obrázek 27: Průměrné roční koncentrace benzo(a)pyrenu, zóna CZ04 Severozápad, Zdroj dat: ČHMÚ V referenčním roce 2011 překročilo imisní limit zhruba 10,4 % území zóny CZ04 Severozápad (Obrázek 28:). Prostorové rozložení průměrné roční koncentrace benzo(a)pyrenu za vyhodnocené pětiletí (Obrázek 29:), ukazuje, že nad imisním limitem se pohybuje 2,7 % plochy zóny CZ04 Severozápad. Území s koncentracemi pod dolní mezí pro posuzování je v zóně CZ04 Severozápad na rozloze 51,8 %, plocha území mezi dolní a horní mezí pro posuzování tvoří 44 %. A prostorové rozložení průměrné roční koncentrace benzo(a)pyrenu za vyhodnocené pětiletí (Obrázek 30:), ukazuje, že nad imisním limitem se pohybuje 2,7 % plochy zóny CZ04 Severozápad. Území s koncentracemi pod dolní mezí pro posuzování je v zóně CZ04 Severozápad na rozloze 51,8 %, plocha území mezi dolní a horní mezí pro posuzování tvoří 43,9 %. Program zlepšování kvality ovzduší, zóna Severozápad - CZ04 62

87 Obrázek 28: 2011 Pole průměrné roční koncentrace benzo(a)pyrenu, zóna CZ04 Severozápad, rok Zdroj dat: ČHMÚ Program zlepšování kvality ovzduší, zóna Severozápad - CZ04 63

88 Obrázek 29: Pole průměrné roční koncentrace benzo(a)pyrenu, zóna CZ04 Severozápad, pětiletý průměr za roky Zdroj dat: ČHMÚ Obrázek 30: Pole průměrné roční koncentrace benzo(a)pyrenu, zóna CZ04 Severozápad, pětiletý průměr za roky Zdroj dat: ČHMÚ Program zlepšování kvality ovzduší, zóna Severozápad - CZ04 64

89 Shrnutí Imisní limit pro benzo(a)pyren je na některých stanicích zahrnutých do databáze ISKO dlouhodobě překračován, lokality jsou zatíženy průmyslem i dopravou. Imisní limit je dlouhodobě překračován i na pozaďové lokalitě Teplice. Překročení imisního limitu je prostorovou interpretací dat vypočteno zejména v sídlech a to zvláště v návaznosti na množství spalovaných paliv. Podstatná část území zatížená vysokými koncentracemi BaP se kryje s územím, kde je překračován imisní limit pro 24hodinovou koncentraci PM 10. Část území však leží v místech, kde nejsou překračovány ostatní imisní limity. Přibližně % PAH s pěti a více aromatickými jádry (tedy i benzo(a)pyren) je navázáno na suspendované částice, především na frakce menší než 2,5 µm, tedy na tzv. jemnou frakci atmosférického aerosolu PM2,5 (sorpce na povrchu částic). Z tohoto důvodu je vhodné řešit vysoké koncentrace benzo(a)pyrenu v zóně společně s koncentracemi suspendovaných částic. Částice frakce PM 2,5 přetrvávají v atmosféře poměrně dlouhou dobu (dny až týdny), což umožňuje jejich transport na velké vzdálenosti (stovky až tisíce km). C.2 Úrovně znečištění v roce 2013 V tabulkách níže (Tabulka 37:, Tabulka 38:) uvádíme informace o vyhodnocení imisních koncentrací ze stanic imisního monitoringu, na nichž došlo na území zóny CZ04 Severozápad k překročení imisního limitu v roce Jedná se o nejaktuálnější validovaná imisní data, která jsou v době zpracování Programu k dispozici: Roční imisní limit byl překročen pro benzo(a)pyren. Lokalita Teplice je na 17. a lokalita Ústí n.l.-zú-pasteurova na 18. pořadí z celkového počtu 31 lokalit imisního monitoringu (na celém území ČR), na nichž bylo v roce 2013 dostatečné množství dat pro vyhodnocení v souladu s přílohou č. 1 k Vyhlášce č. 330/2012 Sb. Lokality na území zóny CZ04 Severozápad mají roční průměr 1,3 ng.m -3. Tabulka 37: Lokality imisního monitoringu s překročeným imisním limitem pro roční průměrnou koncentraci, zóna CZ04 Severozápad, 2013 Název lokality Znečišťující látka Pořadí lokality Průměrná roční koncentrace Teplice Benzo(a)pyren 17 1,3 ng.m -3 Ústí n.l.-zú-pasteurova Benzo(a)pyren 18 1,3 ng.m -3 Zdroj dat: ČHMÚ Imisní limit pro 24hodinovou koncentraci PM 10 je 50 µg.m -3 s povoleným počtem 35 překročení. Imisní limit byl v roce 2013 překročen více než 35krát na 42 lokalitách imisního monitoringu, z toho na 6 lokalitách na území zóny CZ04 Severozápad. Počet překročení se pohybuje od 36 do 48 dní a maximální hodinová koncentrace 159,1 µg.m -3 byla naměřena na lokalitě Ústí n.l.-město. Tabulka 38: Lokality imisního monitoringu s překročeným imisním limitem pro 24hodinovou koncentraci, zóna CZ04 Severozápad, 2013 Název lokality Znečišťující látka Pořadí Počet Maximální 24hodinová lokality překročení koncentrace Most PM ,1 µg.m -3 Ústí n.l.-všebořická (hot spot) PM ,0 µg.m -3 Děčín PM ,3 µg.m -3 Lom PM ,9 µg.m -3 Program zlepšování kvality ovzduší, zóna Severozápad - CZ04 65

90 Název lokality Znečišťující látka Pořadí Počet Maximální 24hodinová lokality překročení koncentrace Ústí n.l.-město PM ,1 µg.m -3 Krupka PM ,0 µg.m -3 Zdroj dat: ČHMÚ C.3 Odhad vývoje úrovně znečištění Pokud by PZKO nebyl uskutečněn (tj. nebyly by provedeny uvedená ovzduší by pozitivně ovlivnily následující stávající opatření: opatření), kvalitu Přechodný národní plán - snížení emisí spalovacích zdrojů o celkovém jmenovitém tepelném příkonu 50 MW a vyšším dle Směrnice o průmyslových emisích, Vyhláška č. 415/2012 Sb. - snížení emisí středních zdrojů, Zákon o ochraně ovzduší - požadavky na emisní třídy u malých spalovacích zdrojů do 300 kw, Národního program snižování emisí ČR opatření pro dodržení národních emisních stropů stanovených pro ČR a ostatní opatření k omezení znečišťování ovzduší. Kvalitu ovzduší by např. dále ovlivnila i postupná obměna vozového parku. Tato stávající opatření by sama o sobě nezajistila požadovanou kvalitu ovzduší, a proto byla Programem stanovena opatření, která jsou podrobně popsána v návrhové části Programu (kapitola E). Vliv těchto opatření na kvalitu ovzduší je vyhodnocen v kapitole (kapitola F.1). C.4 Celkové množství emisí v oblasti C.4.1 Emisní vstupy Výchozím podkladem pro prezentovanou emisní bilanci jsou u bodově evidovaných zdrojů znečišťování údaje souhrnné provozní evidence za rok 2011 (v době zahájení projektu Střednědobé strategie a přípravy Programu nebyla data za rok 2012 ještě validovaná), ohlašované prostřednictvím Integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností (ISPOP) podle zákona č. 25/2008 Sb. Výsledná databáze vyjmenovaných stacionárních zdrojů je v ČHMÚ k dispozici ve formě relační databáze ve struktuře typizované sestavy SPE (kompletní sestava souhrnné provozní evidence), KLIENT (pouze vybrané položky) a SYMOS (sestava emisí a parametrů jejich vypouštění jednotlivými komíny/výduchy pro účely modelování). Jedná se o údaje k zdrojům (tj. komínům a výduchům). Ohlášené údaje SPE mohou být v důsledku lidského faktoru zatíženy chybami v emisních datech i v technických údajích (např. neúmyslné chyby způsobené špatným vyplněním SPE provozovatelem). Chybné údaje SPE mohou ovlivnit výstupy bilance emisí, ale také modelování jejich rozptylu. Bez spolupráce zainteresovaných orgánů ochrany ovzduší nelze zajistit potřebnou kvalitu dat, nezbytnou pro hodnocení vývoje emisí a kvality ovzduší, ale i pro tvorbu koncepčních dokumentů. Pro celostátní emisní bilance hromadně sledovaných spalovacích zdrojů pro vytápění domácností je využíván model využívající výstupy ze Sčítání lidu, domů a bytů, provedeného ČSÚ v roce 2011, jehož výstupem jsou údaje o spotřebě základních druhů paliv spalovaných v domácnostech. Konečným produktem modelu jsou údaje o emisích znečišťujících látek z vytápění domácností na úrovni základních sídelních jednotek. Emisní bilance dalších hromadně sledovaných stacionárních a mobilních zdrojů je prováděna Program zlepšování kvality ovzduší, zóna Severozápad - CZ04 66

91 zpravidla s využitím dostupných aktivitních údajů (především statistických dat ČSÚ) a emisních faktorů. Bilance mobilních zdrojů zahrnuje emise ze silniční (včetně emise VOC z odparů benzínu z palivového systému vozidel), železniční, letecké a vodní dopravy a dále emise z nesilničních zdrojů (zemědělské, lesní a stavební stroje, vozidla armády, údržba zeleně, apod.). Výpočet emisí z dopravy zajišťuje dle vlastní metodiky instituce CDV Brno spadající pod působnost Ministerstva dopravy. Používaný modelový výpočet využívá podkladů dopravních statistik, údajů o prodeji pohonných hmot, o skladbě vozového parku a odhadech ročních proběhů jednotlivých kategorií vozidel. Emise jsou stanoveny pomocí vypočítaného podílu na spotřebě pohonných hmot jednotlivých kategorií vozidel a příslušných emisních faktorů. V souladu s metodikou pro stanovení emisí v rámci směrnice o emisních stropech jsou z provozu letadel zahrnuty pouze emise přistávací a odletové fáze, emise letové fáze (cca od 1 km výšky letu) a emise letadel pouze přelétávajících území ČR do této bilance zahrnuty nejsou. Bilanční souhrny jsou zpracovány v základním územním členění dle jednotlivých aglomerací a zón. V rámci základního územního členění jsou provedeny mezisoučty za plochy jednotlivý krajů a obcí s rozšířenou působností (ORP), spadající pod hr anice příslušné aglomerace či zóny (pokud do dané zóny spadá jen část kraje, pak krajský mezisoučet obsahuje pouze parciální emise dané části území). C.4.2 Emisní bilance vývojové řady Bilanční souhrny jsou zpracovány v základním územním členění dle jednotlivých krajů a ORP v rámci zóny CZ04 Severozápad. V PZKO jsou uvedeny vybrané výstupy emisní bilance. a) Vývoj od roku Emisní bilance byly pro možné historické porovnání a posouzení vývoje od roku 2001 zpracovány v členění dle kategorizace REZZO. Bilance za jednotlivé roky obsahují údaje o emisích vybraných znečišťujících látek z celostátní emisní bilance stacionárních a mobilních zdrojů, publikované každoročně na webových stránkách ČHMÚ. Tyto bilance do roku 2005 nezahrnovaly postupně přidávané specif ické skupiny zdrojů REZZO 3 (emise TZL a NH3 ze stavebních činností, chovů hospodářských zvířat, aplikace min. hnojiv), proto nejsou ve vývojových řadách tyto emise zařazeny ani po roce U emisí z vytápění domácností došlo k úpravě v roce 2011 na výsledky sčítání lidu, domů a bytů z roku Výše uvedené metodické změny emisní bilance lze zpravidla spolehlivě hodnotit pouze na celorepublikové úrovni. Krajské emisní bilance, bilance po jednotlivých ORP nebo bilance sektorové již jsou zatíženy vyšší mírou nejistoty. b) Výstupní bilance za rok 2011 jsou vypracovány jako úplné, se zahrnutím všech metodických změn. Bilance za rok 2011 byly vstupem do rozptylové studie. Jsou členěny nejen podrobně podle REZZO, ale také podle kategorií zdrojů dle zdrojů dle přílohy č. 2 k zákonu o ochraně ovzduší a doplněné o položku Bydlení, zahrnující lokální vytápění domácností (domovní kotelny, etážové topení a kamna). Z důvodu návaznosti časových řad a vývojových trendů muselo být přistoupeno k vyhodnocení dlouhodobých vztahů v členění dle zákona č. 86/2002 Sb. (kategorie REZZO). Pouze emisní bilance pro rok 2011 je zpracována v členění dle skupin zdrojů v souladu s přílohou č. 2 k zákonu o ochraně ovzduší. Skupiny zdrojů dle uvedené přílohy byly vytvořeny na základě odborného odhadu zpracovatelů emisní bilance ke kategorizaci zdrojů a to vzhledem ke skutečnosti, že provozovatelé zdrojů mají povinnost podat hlášení o emisích v této nové kategorizaci až v hlášeních provedených za rok Program zlepšování kvality ovzduší, zóna Severozápad - CZ04 67

92 Tabulka 39: Kategorie REZZO 1 REZZO 2 REZZO 3 REZZO 4 Členění souhrnných emisních bilancí dle kategorie REZZO Popis REZZO Stacionární zdroje Zvláště velké a velké zdroje (spalovací zdroje s tepelným výkonem nad 5 MW a zvlášť významné technologie) Střední zdroje (spalovací zdroje s výkonem 0,2-5 MW a významné technologie) Malé zdroje (spalovací zdroje s výkonem do 0,2 MW, lokální vytápění, méně významné technologie, stavební činnosti) Doprava Mobilní zdroje Zóna CZ04 Severozápad Tabulka 40: uvádí souhrnné údaje o emisích ze zdrojů kategorie REZZO 1 až REZZO 4 v letech v zóně CZ04 Severozápad. Tabulka 40: Emisní bilance stacionárních a mobilních zdrojů, zóna CZ04 Severozápad celkem, členěno dle kategorií zdrojů, vývoj (t/rok) ROK Kategorie REZZO TZL SO2 NOx CO VOC 2001 REZZO , , , , ,01 REZZO 2 982,30 759,30 556, ,40 485,80 REZZO , ,20 898, , ,50 REZZO ,90 217, , , ,50 Celkem z , , , , , REZZO , , , , ,00 REZZO 2 527,90 727,20 534, ,30 405,30 REZZO , ,70 963, , ,50 REZZO ,90 216, , , ,50 Celkem z , , , , , REZZO , , , , ,28 REZZO 2 476,20 562,10 531,40 974,10 482,00 REZZO , ,40 906, , ,70 REZZO ,50 229, , , ,60 Celkem z , , , , , REZZO , , , , ,25 REZZO 2 379,33 490,74 551,84 828,96 432,58 REZZO , ,10 911, , ,30 REZZO ,40 242, , , ,20 Celkem z , , , , , REZZO , , , , ,54 REZZO 2 452,16 436,37 530,91 672,21 346,65 REZZO , ,90 965, , ,50 REZZO ,80 50, , , ,10 Celkem z , , , , , REZZO , , , , ,66 REZZO 2 479,04 393,75 474,86 547,11 426,01 REZZO , ,50 882, , ,70 REZZO ,90 51, , , ,10 Celkem z , , , , , REZZO , , , , ,43 REZZO 2 586,06 372,87 436,99 536,49 398,38 REZZO , ,14 829, , ,17 REZZO ,10 55, , , ,00 Celkem z , , , , ,98 Program zlepšování kvality ovzduší, zóna Severozápad - CZ04 68

93 ROK Kategorie REZZO TZL SO2 NOx CO VOC 2008 REZZO , , , , ,23 REZZO 2 503,95 335,11 418,45 458,67 377,41 REZZO , ,20 559, , ,40 REZZO ,40 52, , , ,20 Celkem z , , , , , REZZO , , , , ,12 REZZO 2 393,44 313,25 325,71 304,26 303,21 REZZO , ,25 539, , ,84 REZZO ,90 53, , , ,30 Celkem z , , , , , REZZO , , , , ,41 REZZO 2 354,15 272,81 328,77 308,56 301,67 REZZO , ,53 640, , ,02 REZZO ,70 50, , , ,00 Celkem z , , , , , REZZO , , , , ,71 REZZO 2 203,96 239,68 318,79 259,70 380,29 REZZO , ,77 497, , ,02 REZZO ,40 45, , , ,80 Celkem z , , , , ,82 Zdroj dat: ČHMÚ V zóně CZ04 Severozápad došlo mezi roky k poklesu emisí tuhých znečišťujících látek (TZL), produkovaných stacionárními i m obilními zdroji, o cca 26,8 % (2 288 t). Nejvíce se na tomto snížení podílely zdroje REZZO 1 (pokles o 33 %, což bylo t). Emise TZL ze zdrojů REZZO 2 se za sledované období snížila o -79,2 % (-778 t), REZZO 3 o -16,6 % (250 t) a REZZO 4 o 1,6 % (37,5 t). Výraznější pokles za uplynulou dekádu zaznamenaly v zóně CZ04 Severozápad také emise oxidu siřičitého (SO2), které poklesly o 23,6 % ( t). I přes toto snížení však emise SO2 v této zóně činí více než 40 % celkových emisí ČR. V absolutních hodnotách došlo k nejvyššímu snížení emisí SO 2 u zdrojů REZZO 1 (cca t), které za toto období poklesly o 23,3 %. Pokles byl zaznamenán i u všech ostatních kategorií stacionárních i mobilních zdrojů REZZO 2 o 68,4 %, REZZO 3 o 16,4 % a REZZO 4 o 79,1 %. V případě stacionárních zdrojů poklesly emise SO 2 patrně v důsledku změny struktury spalovaných paliv (vytěsňování tuhých a kapalných paliv, plošná plynofikace), restrukturalizace průmyslu, nižší energetické nároky nových budov, zateplování apod. V případě mobilních zdrojů se na výši emisí pozitivně odrazilo zejména snížení obsahu síry v pohonných hmotách. Obdobný sestupný trend vykazují i emise oxidů dusíku (NO x), které za hodnocené období celkově poklesly o 25,1 % ( t). V absolutních hodnotách došlo k nejvyššímu snížení emisí NO x u zdrojů REZZO 1 (cca t), které za toto období poklesly o 23,7 %. Pokles byl zaznamenán i u všech ostatních kategorií stacionárních zdrojů REZZO 2 o 42,7 %, REZZO 3 o 44,6 % i mobilních zdrojů REZZO 4 o 31 %. Nejvyšší relativní pokles zaznamenaly emise oxidu uhelnatého (CO), které za hodnocen é desetiletí klesly o více než třetinu 37,5 % ( t). Dominantní vliv na celkový pokles měl vývoj emisí CO z mobilních zdrojů, kde emise poklesly o 54,1 % ( t). Na celkovém snížení emisí se podílely i stacionární zdroje, Program zlepšování kvality ovzduší, zóna Severozápad - CZ04 69

94 kde u REZZO 2 došlo k poklesu o 79,3 % a REZZO 3 o 31 %. K navýšení však naopak došlo u zdrojů kategorie REZZO 1 o 18,5 % (1 515 t). K výraznému snížení celkových emisí došlo i v případě VOC, kde k celkovému poklesu o 35,4 % (4 897 t) nejvíce přispěly mobilní zdroje REZZO 4 pokles o 47,9 % ( t) a stacionární zdroje z kategorie REZZO 1 24,4 % (1 435 t). I v případě ostatních stacionárních zdrojů REZZO 2 a REZZO 3 došlo v hodnocené dekádě ke snížení emisí VOC o 21,7 % (106 t) resp. 36,8 % (698 t). Program zlepšování kvality ovzduší, zóna Severozápad - CZ04 70

95 Obrázek 31: Podíl kategorií zdrojů na celkových emisích bilancovaných znečišťujících látek, zóna CZ04 Severozápad, rok 2011 [%] Zdroj dat: ČHMÚ Program zlepšování kvality ovzduší, zóna Severozápad - CZ04 71

96 Tabulka 41: Emise bilancovaných znečišťujících látek v zóně CZ04 Severozápad podle jednotlivých ORP a krajů Zdroj dat: ČHMÚ Podíl kategorií stacionárních a mobilních zdrojů (REZZO 1 REZZO 4) na emisích jednotlivých škodlivých látek pro Karlovarský a Ústecký kraj je uveden v grafu níže (Obrázek 32:). Obrázek 32: Podíl kategorií stacionárních a mobilních zdrojů na celkových emisích, Karlovarsky kraj, Ústecký kraj, zóna CZ04 Severozápad, rok 2011 Zdroj dat: ČHMÚ Program zlepšování kvality ovzduší, zóna Severozápad - CZ04 72

97 Karlovarský kraj Tabulka 42: uvádí souhrnné údaje o emisních bilancích ze zdrojů REZZO 1 REZZO 4 v letech v Karlovarském kraji. Tabulka 42: Emisní bilance stacionárních a mobilních zdrojů, Karlovarský kraj celkem, členěno dle kategorií zdrojů, vývoj Rok Kategori e zdrojů Emise znečišťujících látek TZL SO2 NOx CO VOC [t/r] REZZO 1 867, , , , ,91 REZZO 2 765,80 218,20 201,30 633,70 225, REZZO 3 478,10 613,30 277, ,90 594,70 REZZO 4 560,00 51, , , ,80 Celkem z , , , , ,31 REZZO 1 657, , , ,22 883,79 REZZO 2 304,00 165,10 135,60 342,80 128, REZZO 3 512,00 653,90 269, ,50 541,00 REZZO 4 560,50 54, , , ,50 Celkem z , , , , ,19 REZZO 1 667, , ,52 717,06 864,97 REZZO 2 274,20 137,80 162,20 380,80 152, REZZO 3 519,00 492,30 283, ,70 587,90 REZZO 4 598,50 60, , , ,00 Celkem z , , , , ,97 REZZO 1 493, , ,66 878,43 912,88 REZZO 2 209,46 138,89 177,65 366,82 144, REZZO 3 475,00 667,30 275, ,10 504,50 REZZO 4 638,00 67, , , ,80 Celkem z , , , , ,27 REZZO 1 494, , ,96 935,59 777,43 REZZO 2 247,63 131,24 218,73 333,60 98, REZZO 3 500,80 680,70 287, ,40 517,60 REZZO 4 709,20 15, , , ,30 Celkem z , , , , ,39 REZZO 1 825, , , ,09 525,63 REZZO 2 277,54 125,50 156,05 284,54 124, REZZO 3 469,90 662,20 264, ,80 471,00 REZZO 4 749,20 15, , , ,20 Celkem z , , , , ,32 Program zlepšování kvality ovzduší, zóna Severozápad - CZ04 73

98 Rok Kategori e zdrojů Emise znečišťujících látek TZL SO2 NOx CO VOC [t/r] REZZO 1 695, , , ,08 791, REZZO 2 350,52 94,96 168,75 233,38 115,68 REZZO 3 419,42 565,89 248, ,79 439,86 REZZO 4 753,00 16, , , ,10 Celkem z , , , , ,30 REZZO 1 489, , , ,04 813, REZZO 2 287,88 93,42 164,28 216,38 128,00 REZZO 3 453,50 743,90 166, ,10 482,10 REZZO 4 720,10 15, , , ,80 Celkem z , , , , ,02 REZZO 1 561, , , ,18 776, REZZO 2 202,98 74,16 91,20 123,63 82,00 REZZO 3 433,79 529,91 157, ,66 443,95 REZZO 4 755,30 16, , , ,80 Celkem z , , , , ,00 REZZO 1 547, , , ,30 840, REZZO 2 214,12 61,85 94,13 120,36 85,29 REZZO 3 543,44 767,04 183, ,10 515,11 REZZO 4 739,40 15, , ,20 953,30 Celkem z , , , , ,64 REZZO 1 432, , , ,29 672, REZZO 2 70,02 58,00 89,68 86,16 68,88 REZZO 3 413,59 584,74 144, ,30 363,47 REZZO 4 641,10 12, , ,60 826,00 Celkem z , , , , ,48 Zdroj dat: ČHMÚ Celkové emise tuhých znečišťujících látek (TZL) v Karlovarském kraji ze zdrojů REZZO 1 v letech setrvale klesají z 867 t/rok na 432 t/r v roce 2011, emise oxidu siřičitého (SO2) poklesly z t na t/rok, emise oxidů dusíku (NOx) poklesly ze t na t/rok, emise oxidu uhelnatého (CO) poklesly z t na t/rok. Rovněž emise ze zdrojů REZZO 2 u všech sledovaných látek poklesly (nejvýznamněji emise TZL, SO2, nejméně významně emise NOx). Emise ze zdrojů REZZO 3 mírně poklesly (nejvýznamněji u NOx). Emise SO2 jsou víceméně na stejné úrovni po celé sledované období (600 t/rok), Poměrně výrazně vzrostly emise TZL z mobilních zdrojů (REZZO 4) z 560 t na 641 t/rok. U dalších znečišťujících látek emise ze zdrojů REZZO 4 ve sledovaném období poklesly, nejvýznamněji u emisí SO2. Program zlepšování kvality ovzduší, zóna Severozápad - CZ04 74

99 V posledním hodnoceném roce 2011 pocházelo: o 41 % emisí TZL ze zdrojů REZZO 4, 27 % ze zdrojů REZZO 1 a 26 % ze zdrojů REZZO3, o 92 % emisí SO2 ze skupiny REZZO 1 a 6 % ze skupiny REZZO 3, o 69 % emisí NOx ze skupiny REZZO 1 a 27 % ze skupiny REZZO 4, o 56 % emisí CO ze skupiny REZZO 4 a 26 % ze skupiny REZZO 3, Nejvíce celkových emisí ze zdrojů REZZO 1 je emitováno na území ORP Sokolov. Nejvíce emisí ze zdrojů REZZO 3 je emitováno na území ORP Karlovy Vary a Sokolov, Nejvíce emisí ze zdrojů REZZO 4 je emitováno na území ORP Karlovy Vary. V Karlovarském kraji došlo ke snížení emisí na významných vyjmenovaných zdrojích a úroveň emisí z těchto zdrojů je dlouhodobě stabilní. V Karlovarském kraji mají na emisích NOx a SO2 dominantní podíl vyjmenované zdroje. Na emisích částic frakce PM 10 a PM2,5 mají nejvýznamnější podíl mobilní zdroje. Na emisích benzo(a)pyrenu se podílí nejvýznamněji sektor vytápění domácností. V Karlovarském kraji je vytápěno pevnými palivy (uhlí, koks, dřevo) cca 15% bytů, 27 % je vytápěno zemním plynem a cca 45 % je vytápěno z kotelny mimo dům (celková plynofikace je cca 70 %) Ministerstvo pro místní rozvoj, Vybrané údaje o bydlení 2011, březen 2012, dostupné z: Program zlepšování kvality ovzduší, zóna Severozápad - CZ04 75

100 Tabulka 43: Emisní bilance stacionárních a mobilních zdrojů dle ORP, Karlovarský kraj Zdroj dat: ČHMÚ Program zlepšování kvality ovzduší, zóna Severozápad - CZ04 76

101 Ústecký kraj Tabulka 44: uvádí souhrnné údaje o emisních bilancích ze zdrojů REZZO 1 REZZO 4 v letech v Ústeckém kraji. Tabulka 44: Emisní bilance stacionárních a mobilních zdrojů, Ústecký kraj celkem, členěno dle kategorií zdrojů, vývoj Rok Kategori e zdrojů Emise znečišťujících látek TZL SO2 NOx CO VOC [t/r] REZZO , , , , ,09 REZZO 2 216,50 541,10 354,90 619,70 259, REZZO , ,90 620, , ,80 REZZO ,90 165, , , ,70 Celkem z , , , , ,49 REZZO , , , , ,21 REZZO 2 223,90 562,10 398,60 670,50 276, REZZO , ,80 694, , ,50 REZZO ,40 162, , , ,00 Celkem z , , , , ,11 REZZO , , , , ,31 REZZO 2 202,00 424,30 369,20 593,30 329, REZZO , ,10 623, , ,80 REZZO ,00 168, , , ,60 Celkem z , , , , ,61 REZZO , , , , ,37 REZZO 2 169,87 351,84 374,19 462,14 288, REZZO , ,80 635, , ,80 REZZO ,40 175, , , ,40 Celkem z , , , , ,06 REZZO , , , , ,11 REZZO 2 204,53 305,13 312,18 338,61 248, REZZO , ,20 677, , ,90 REZZO ,60 35, , , ,80 Celkem z , , , , ,40 REZZO , , , , ,03 REZZO 2 201,50 268,25 318,80 262,58 301, REZZO 3 996, ,30 618, , ,70 REZZO ,70 36, , , ,90 Celkem z , , , , ,15 Program zlepšování kvality ovzduší, zóna Severozápad - CZ04 77

102 Rok Kategori e zdrojů Emise znečišťujících látek TZL SO2 NOx CO VOC [t/r] REZZO , , , , , REZZO 2 235,55 277,91 268,23 303,11 282,70 REZZO 3 878, ,25 580, , ,31 REZZO ,10 39, , , ,90 Celkem z , , , , ,68 REZZO , , , , , REZZO 2 216,07 241,69 254,17 242,29 249,41 REZZO 3 950, ,30 392, , ,30 REZZO ,30 37, , , ,40 Celkem z , , , , ,22 REZZO , , , , , REZZO 2 190,46 239,09 234,51 180,63 221,21 REZZO 3 920, ,34 382, , ,88 REZZO ,60 37, , , ,50 Celkem z , , , , ,47 REZZO , , , , , REZZO 2 140,03 210,96 234,63 188,20 216,38 REZZO , ,49 456, , ,91 REZZO ,30 35, , , ,70 Celkem z , , , , ,46 REZZO , , , , , REZZO 2 133,94 181,67 229,11 173,54 311,42 REZZO 3 841, ,03 353, ,63 836,55 REZZO ,30 32, , , ,80 Celkem z , , , , ,34 Zdroj dat: ČHMÚ V Ústeckém kraji došlo mezi roky k celkovému poklesu emisí TZL, SO2, NOx, CO i VOC. Celkové emise TZL ze zdrojů REZZO 1 v letech poklesly z t/r na t/r (pokles o cca 20 %), emise SO2 poklesly z t na t/rok (pokles o méně než 10 %), emise NOx poklesly z t na t/rok, emise CO vzrostly z t na t/rok (nárůst o cca 23 %). Rovněž emise TZL, SO2, NOx, CO ze zdrojů REZZO 2 poklesly (nejvýznamněji emise CO). Emise ze zdrojů REZZO 3 poklesly u všech sledovaných látek TZL, SO 2, NOx, CO. Nejvýrazněji poklesly emise NOx, nejméně výrazně emise TZL. Emise ze zdrojů REZZO 4 ve sledovaném období poklesly u TZL, SO 2, NOx, CO. Nejvýraznější pokles je zaznamenán u SO 2 (80 %). Naopak emise TZL jsou téměř na stejné úrovni (pokles jen o 7 %). Program zlepšování kvality ovzduší, zóna Severozápad - CZ04 78

103 V posledním hodnoceném roce 2011 pocházelo: o 43 % emisí TZL ze zdrojů REZZO 1 a 35 % ze zdrojů REZZO 4, o 97 % emisí SO2 ze skupiny REZZO 1 a 2 % ze skupiny REZZO 3, o 87 % emisí NOx ze skupiny REZZO 1 a 11 % ze skupiny REZZO 4, o 41 % emisí CO ze skupiny REZZO 4 a 39 % ze skupiny REZZO 1, Nejvíce celkových emisí je produkováno v ORP Kadaň, na celkových emisích se dominantně podílí zdroje kategorie REZZO 1. Nejvíce celkových emisí ze zdrojů REZZO 3 je emitováno na území ORP Děčín a Ústí nad Labem. Nejvíce emisí je ze zdrojů REZZO 4 emitováno na území ORP Ústí nad Labem. V Ústeckém kraji mají vyjmenované zdroje významný podíl na emisích. Na emisích PM 2,5 a PM10 se významně podílí mobilní zdroje REZZO 4. Na emisích NOX a SO2 se zcela dominantně podílí zdroje REZZO 1. Na emisích benzenu a benzo(a)pyrenu se podílí zejména zdroje REZZO 3 (vytápění domácností) s významným vlivem mobilních zdrojů REZZO 4. Jejich vzájemný poměr v jednotlivých ORP kolísá pravděpodobně v souvislosti s délkou topné sezony a intenzity dopravy. V Ústeckém kraji je vytápěno pevnými palivy (uhlí, koks, dřevo) cca 15 % bytů, 28 % je vytápěno zemním plynem a cca 45 % je vytápěno z kotelny mimo dům Ministerstvo pro místní rozvoj, Vybrané údaje o bydlení 2011, březen 2012, dostupné z: Program zlepšování kvality ovzduší, zóna Severozápad - CZ04 79

104 Tabulka 45: Emisní bilance stacionárních a mobilních zdrojů dle ORP, Ústecký kraj Zdroj dat: ČHMÚ Program zlepšování kvality ovzduší, zóna Severozápad - CZ04 80

105 C.4.3 Podrobné emisní bilance pro rok 2011 V následujících tabulkách (Tabulka 48: až Tabulka 51:) uvádíme pro zónu CZ04 Severozápad také emisní bilanci s komplexními vstupy za kategorii hromadně sledovaných stacionárních zdrojů REZZO 3 (kromě emisí z vytápění domácností i emise PM10 a PM2,5 ze stavební činnosti, zemědělství a VOC z plošného použití organických rozpouštědel) a mobilních zdrojů REZZO 4 (modifikovaná metodika, navíc zahrnuty resuspenze zvířený prach). A v členění dle přílohy č. 2 k zákonu o ochraně ovzduší. Na území zóny CZ04 Severozápad bylo v roce 2011 lokalizováno jednotlivě evidovaných provozoven stacionárních zdrojů, které vykázaly v souhrnné provozní evidenci vypouštění škodlivin prostřednictvím komínů/výduchů. Z tohoto celkového množství bylo 246 provozoven kategorie REZZO 1 (1 481 komínů/výduchů) a provozoven kategorie REZZO 2 (3 381 komínů/výduchů). Obrázek 33: Skladba počtu jednotlivě evidovaných zdrojů, vyjmenovaných v příloze č. 2 k zákonu o ochraně ovzduší, zóna CZ04 Severozápad, stav roku 2011 Z celkového počtu jednotlivě evidovaných zdrojů, vyjmenovaných v příloze č. 2 k zákonu o ochraně ovzduší, činí nadpoloviční většinu zdroje, vyrábějící elektřinu a teplo (kategorie Energetika výroba tepla a el. energie ). Významný počet zdrojů je dále pak evidován ještě v kategorii Použití organických rozpouštědel cca 9 % a Nakládání s benzinem cca 8 %. Z tabulek (Tabulka 46:, Tabulka 47:) vyplývá, že podíl bilancovaných emisí znečišťujících látek ze stacionárních i mobilních zdrojů v zóně CZ04 Severozápad je z celorepublikového pohledu velmi významný - v absolutní výši emisí celkově na 3. místě. Emisemi NOx, SO2 a arzenu dominuje tato zóna mezi ostatními. Emise vyjmenovaných znečišťujících látek mají na svědomí především elektrárny a teplárny lokalizované v této zóně a dále pak těžba uhlí. V plošných měrných emisích se v celkovém hodnocení umístila zóna CZ04 Severozápad na 5. místě. Program zlepšování kvality ovzduší, zóna Severozápad - CZ04 81

106 Tabulka 46: Emise jednotlivých zón/aglomerací na celkových emisích znečišťujících látek v rámci ČR, REZZO 1 až REZZO 4, rok 2011 [t/rok] Podíl zón/aglomerací PM2,5 PM10 NOx SO2 VOC benzen B(a)P arsen kadmium nikl olovo /t/rok) /t/rok) /t/rok) /t/rok) CZ01 - aglomerace Praha CZ02 - zóna Střední Čechy CZ03 - zóna Jihozápad CZ04 - zóna Severozápad CZ05 - zóna Severovýchod CZ06A - aglomerace Brno CZ06Z - zóna Jihovýchod CZ07 - zóna Střední Morava CZ08A - aglomerace Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek CZ08Z - zóna Moravskoslezsko ČR celkem Zdroj dat: ČHMÚ /t/rok) /t/rok) (kg/rok) (kg/rok) (kg/rok) (kg/rok) (kg/rok) Tabulka 47: Plošné měrné emise, REZZO 1 až REZZO 4, rok 2011 [t/r/km 2 ] Podíl zón/aglomerací PM2,5 PM10 NOx SO2 VOC benzen B(a)P arsen kadmium nikl olovo /t/rok) /t/rok) /t/rok) /t/rok) CZ01 - aglomerace Praha 5,420 11,675 18,841 1,117 17,205 0,357 0,327 0,164 0,024 0,604 3,209 CZ02 - zóna Střední Čechy 0,680 1,494 3,066 2,011 2,013 0,032 0,090 0,068 0,008 0,107 0,458 CZ03 - zóna Jihozápad 0,334 0,698 1,251 0,873 0,965 0,016 0,068 0,018 0,004 0,044 0,217 CZ04 - zóna Severozápad 0,494 0,936 7,219 8,142 1,808 0,023 0,058 0,131 0,015 0,596 0,392 CZ05 - zóna Severovýchod 0,489 1,082 2,132 1,539 1,660 0,023 0,087 0,081 0,019 0,265 0,294 CZ06A - aglomerace Brno 2,259 4,008 11,255 0,641 10,081 0,213 0,123 0,059 0,016 0,212 1,114 CZ06Z - zóna Jihovýchod 0,423 0,865 1,691 0,380 1,392 0,024 0,072 0,014 0,007 0,046 0,202 CZ07 - zóna Střední Morava 0,500 1,005 1,882 0,937 1,692 0,028 0,096 0,017 0,004 0,052 0,226 CZ08A - aglomerace Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek 1,354 2,531 11,693 10,649 4,552 0,068 0,332 0,113 0,108 0,757 4,937 CZ08Z - zóna Moravskoslezsko 0,459 0,957 1,393 0,461 1,641 0,024 0,085 0,019 0,003 0,036 0,215 /t/rok) /t/rok) (kg/rok) (kg/rok) (kg/rok) (kg/rok) (kg/rok) Program zlepšování kvality ovzduší, zóna Severozápad - CZ04 82

107 Podíl zón/aglomerací PM2,5 PM10 /t/rok) /t/rok) NOx SO2 VOC benzen B(a)P arsen kadmium nikl olovo /t/rok) /t/rok) /t/rok) /t/rok) (kg/rok) (kg/rok) (kg/rok) (kg/rok) (kg/rok) ČR celkem 0,527 1,095 2,846 2,073 1,718 0,027 0,086 0,050 0,011 0,170 0,415 Zdroj dat: ČHMÚ Tabulka 48: Úplná emisní bilance Karlovarského kraje, údaje rok 2011, v podrobném členění dle kategorií REZZO Zdroj dat: ČHMÚ Poznámka: Kategorie REZZO 4, použitá v tabulkách úplné emisní bilance neodpovídá přesně kategorii REZZO 4 dle bilancí ČHMÚ. Rozdí l se týká položky resuspenze (zvířený prach), která v bilancích ČHMÚ není počítána. Naopak ČHMÚ počítá ještě otěry vozovek, které v této tabulce samostatně uvedeny nejsou (patří pod resuspenzi). Program zlepšování kvality ovzduší, zóna Severozápad - CZ04 83

108 Tabulka 49: Úplná emisní bilance Ústeckého kraje, údaje rok 2011, v podrobném členění dle kategorií REZZO Zdroj dat: ČHMÚ Poznámka: Kategorie REZZO 4, použitá v tabulkách úplné emisní bilance neodpovídá přesně kategorii REZZO 4 dle bilancí ČHMÚ. Rozdíl se týká položky resuspenze (zvířený prach), která v bilancích ČHMÚ není počítána. Naopak ČHMÚ počítá ještě otěry vozovek, které v této tabulce samostatně uvedeny nejsou (patří pod resuspenzi). Program zlepšování kvality ovzduší, zóna Severozápad - CZ04 84

109 Tabulka 50: Kraj Karlovarský kraj Zdroj dat: ČHMÚ Úplná emisní bilance Karlovarského kraje, údaje rok 2011, v členění dle Přílohy 2 zákona, doplněná o dopravu Emise znečišťujících látek Skupina zdrojů Specifikace skupiny PM 2,5 PM 10 NO x SO 2 VOC benzen B(a)P [t/r] 10 Energetika výroba tepla a el. energie Vyjmenované zdroje 72,04 99, , ,74 536,88 0,29 1,07 Vytápění domácností 204,67 341,37 144,59 584,74 363,47 0,22 105,55 20 Tepelné zpracování odpadu, nakládání s odpady a odpadními vodami Vyjmenované zdroje 0,00 0,00 0,00 0,00 5,33 0,00 30 Energetika ostatní Vyjmenované zdroje 61,20 169,01 32,50 8,02 77,69 0,00 0,28 40 Výroba a zpracování kovů a plastů Vyjmenované zdroje 0,35 0,49 0,33 0,04 1,02 0,00 0,00 50 Zpracování nerostných surovin Vyjmenované zdroje 9,05 22,94 343,00 518,01 10,26 0,00 0,00 60 Chemický průmysl Vyjmenované zdroje 0,72 0,00 70 Potravinářský, dřevozpracující a ostatní průmysl Vyjmenované zdroje 1,07 1,84 3,94 0,06 0,04 0, Chovy hospodářských zvířat Použití organických rozpouštědel Vyjmenované zdroje 0,00 Polní práce a chov zvířat 8,61 130,65 Vyjmenované zdroje 0,73 1,09 0,11 0,00 88,22 0,36 Plošné použití organických rozpouštědel 1 870,72 26, Nakládání s benzinem Vyjmenované zdroje 0,00 0,00 0,00 0,00 10,28 0, Ostatní zdroje Vyjmenované zdroje 5,48 9,39 0,61 0,02 10,57 0,00 Výstavba a demolice 1,00 10, Mobilní zdroje celkem 683, , ,39 12,82 829,83 27,49 50,12 Celkem z Karlovarský kraj 1 048, , , , ,03 54,82 157,02 Program zlepšování kvality ovzduší, zóna Severozápad - CZ04 85

110 Tabulka 51: Úplná emisní bilance Ústeckého kraje, údaje rok 2011, v členění dle Přílohy 2 zákona, doplněná o dopravu Zdroj dat: ČHMÚ Program zlepšování kvality ovzduší, zóna Severozápad - CZ04 86

111 Obrázek 34: Podíl skupin stacionárních a mobilních zdrojů na sledovaných znečišťujících látkách, zóna CZ04 Severozápad, rok 2011 Zdroj dat: ČHMÚ Program zlepšování kvality ovzduší, zóna Severozápad - CZ04 87

112 Jak vyplývá z podrobné emisní bilance pro rok 2011, vyjmenované stacionární zdroje (REZZO 1) emitují stále velmi významné množství emisí v zóně CZ04 Severozápad, jejich vliv na celkové znečišťování ovzduší však přestává být dominantní. Stále více roste význam zdrojů, jako je vytápění domácností a doprava (především resuspenze, kterou doprava způsobuje). Situace je dobře patrná např. pro emise VOC či suspendovaných částic. Pro úplnost byl proveden i odhad fugitivních emisí TZL a PM 10 ze zdrojů neevidovaných v REZZO (Tabulka 52:) tj. emisí, které nejsou emitovány skrze definované výduchy a nejsou evidovány v souhrnné emisní databázi. Tyto fugitivní emise rovněž vstupovaly do provedené rozptylové studie (viz podkladový materiál č. 4 nebo kapitola C.5) Tabulka 52: Odhad fugitivních emisí TZL a PM 10, zóna CZ04 Severozápad Kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Zdroj dat: ČHMÚ, BUCEK Emise znečišťujících látek Skupina zdrojů TZL PM 10 [t/r] Emise z technologií a manipulace 1 005,36 40,68 Fugitivní Emise ze sypkých materiálů 606,00 4,24 emise Reemise ze sypkých materiálů 6 544,80 45,81 Emise z dolů a lomů 54,50 Celkem z Karlovarský kraj 8 210,66 90,74 Emise z technologií a manipulace 420,55 13,69 Fugitivní Emise ze sypkých materiálů 1 315,00 9,21 emise Reemise ze sypkých materiálů ,00 99,41 Emise z dolů a lomů 460,10 Celkem z Ústecký kraj ,65 122,31 Celkový součet ,31 213,05 Rozptylová studie vyhodnotila vliv fugitivních zdrojů emisí na kvalitu ovzduší v zóně jako významný. Z tohoto důvodu bylo provedeno ověření správnosti výpočtů fugitivních emisí v rámci studie ČHMÚ ( Analýza možnosti a dopadů rozšíření emisní databáze o evidenci fugitivních emisí a využití těchto údajů ke zpřesnění prostorové interpretace naměřených dat, 2015) pro vyjmenované stacionární zdroje, u kterých rozptylová studie identifikovala významný příspěvek k překročení imisního limitu (viz dále), dále studie stanovila nové emisní faktory pro výpočet přesného množství fugitivních emisí, na základě kterých by mohla být překontrolována rozptylová studie. Jmenovaná studie ČHMU Analýza možnosti a dopadů rozšíření emisní databáze o evidenci fugitivních emisí a využití těchto údajů ke zpřesnění prostorové interpretace naměřených dat ověřila, že fugitivní emise odhadnuté pro potřeby rozptylové studie odpovídají skutečnosti a tyto fugitivní emise na základě nově stanovených emisích faktorů přepočítala. Vypočítané fugitivní emise s využitím stanovených emisních faktorů dle studie pro významné vyjmenované stacionární zdroje jsou uvedeny v kapitole o emisních stropech (E.1). Studie rovněž ověřila rovněž správnost vypočítaných imisních příspěvků způsobených fugitivními emisemi v rozptylové studii. Program zlepšování kvality ovzduší, zóna Severozápad - CZ04 88

113 C.4.4 Hodnocení emisních bilancí Doprava je majoritním zdrojem emisí tuhých látek i suspendovaných částic PM 10 a PM2,5 na území zóny CZ04 Severozápad, druhým nejvýznamnějším zdrojem jsou pak lokální topeniště (vytápění domácností). Vývoj emisí celé hodnocené oblasti je ovlivněn především produkcí elektráren ČEZ, dalších energetických zdrojů (United Energy - teplárna Komořany, UNIPETROL RPA, Teplárna Trmice) a průmyslových výrob (Sokolovská uhelná, Česká rafinérská, Lovochemie). Nejvýznamněji se to týká emisí SO 2 a NOx, u nichž podíl uvedených zdrojů na celkových emisích stacionárních zdrojů dosahuje cca 90 %. Výrazný pokles emisí SO2 a částečně také TZL v r je spojen s naplněním požadavků Národního plánu snižování emisí ze stávajících zvláště velkých spalovacích zdrojů. Od r dochází rovněž k postupnému poklesu emisí NO x. Nejvýznamnější podíl na tomto má komplexní obnova Elektrárny Tušimice (ze 7,5 kt emisí NO x v r klesly emise na současných cca 1,7 kt). K poklesu došlo i u dalších elektráren a rovněž u provozovny AGC Flat Glass Czech a.s. - závod Řetenice. Emise z vytápění domácností závisí především na charakteru topné sezóny. Lze konstatovat, že dva roky s odlišnými klimatickými podmínkami mohou vychýlit emisní bilanci z vytápění domácností o % v závislosti na druhu emisí. C.5 Analýza příčin znečištění C.5.1 Vyhodnocení příčin znečištění ovzduší Pro PZKO byl vypočten příspěvek jednotlivých skupin zdrojů k průměrným ročním koncentracím PM10 a benzo(a)pyrenu, tedy pro znečišťující látky, u nichž dochází dlouhodobě k překračování imisního limitu (ačkoli na území zóny CZ04 Severozápad dochází k překračování 24hodinové koncentrace PM 10 byly příspěvky skupin zdrojů zjišťovány k průměrné roční koncentraci PM10 a to z metodických důvodů příspěvky k průměrným denním koncentracím nelze modelovacími nástroji stanovit) Průměrné roční koncentrace suspendovaných částic PM10 Na území zóny CZ04 Severozápad nedochází na základě vyhodnocení prostorové interpretace dat ČHMÚ k překračování ročního imisního limitu PM 10. Dochází však k překročení horní meze pro posuzování kvality ovzduší. Na průměrných ročních koncentracích PM 10 se podílejí v sídlech a v souvislosti s intenzitou dopravy nejvýznamněji mobilní zdroje (doprava). Zdroje fugitivních emisí mají nejvýznamnější imisní příspěvky na území ORP Most, Chomutov, Kadaň a Sokolov. Plošně má podstatný vliv vytápění domácností. Plošně je možné označit za významný rovněž vliv sekundárních aerosolů 15. Na obrázcích níže (Obrázek 35: až Obrázek 38:) jsou znázorněny 15 Tzv. sekundární aerosoly vznikají chemickou transformací z plynných znečišťujících látek (prekurzorů). Jsou významnou složkou celkových koncentrací suspendovaných částic. Prekurzory sekundárních aerosolů jsou zejména oxidy síry a dusíku, amoniak a těkavé organické látky, výsledné částice pak mají charakter sulfátů, nitrátů, amonných iontů a organických částic. Vzhledem k délce trvání chemických reakcí jsou pro sekundární aerosoly typické velmi dlouhé transportní dráhy a slabá či žádná prostorová vazba mezi místem emise prekurzorů a lokalitou, v níž se aerosoly ve výsledku projeví formou příspěvku ke koncentracím suspendovaných částic. Program zlepšování kvality ovzduší, zóna Severozápad - CZ04 89

114 mapové výstupy s příspěvky jednotlivých uvedených skupin zdrojů k celkovému imisnímu zatížení PM10. Vyjmenované zdroje přispívají k imisnímu zatížení částicemi PM10 zejména pokud jde o zdroje s významnějšími fugitivními emisemi z technologických celků (povrchové doly paliv, kamenolomy, tepelná úprava uhlí, zařízení na výrobu keramických výrobků vypalováním). Pro jednotlivé imisně významné skupiny zdrojů fugitivních emisí je v PZKO stanoven přehled možných opatření ke snížení emisí tak, aby jejich vliv na kvalitu ovzduší byl trvale snižován. Z imisního vyhodnocení je patrné, že v případě částic PM 10 je imisní limit překračován zejména na dopravních lokalitách, imisní limit pro PM 2,5 nebyl překročen. Doprava je rovněž majoritním zdrojem emisí tuhých látek i suspendovaných částic PM 10 a PM2,5 na území zóny CZ04 Severozápad, druhým nejvýznamnějším zdrojem jsou velké stacionární zdroje, a třetím lokální topeniště PROGRAM (viz Obrázek ZLEPŠOVÁNÍ 34:). Stanice, které nejsou KVALITY přímo ovlivněny dopravou, překračují pouze imisní limit pro 24hodinovou koncentraci PM 10, a to především v letech, kdy se v zimním období vyskytují delší epizody s nepříznivými meteorologickými a rozptylovými podmínkami. OVZDUŠÍ Častěji ZÓNA je pak limit překračován CZ04 v topné sezóně, a to zejména na městských pozaďových lokalitách, kde je vliv všech faktorů. Ve městech, kde je výrazněji zastoupeno CZT, dochází k většímu počtu překročení v topné sezóně z důvodu větších SEVEROZÁPAD objemů spalin (i když CTZ je oproti lokálnímu topení ekologičtější). VYHODNOCENÍ VLIVŮ KONCEPCE DLE ZÁKONA Č. 100/2001 SB., O POSUZOVÁNÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, VE ZNĚNÍ Obrázek 35: Příspěvek skupiny vyjmenovaných stacionárních zdrojů (Bodové zdroje) k průměrné roční POZDĚJŠÍCH koncentraci PM10, PŘEDPISŮ, stav roku 2011, VČETNĚ zóna CZ04 VYHODNOCENÍ Severozápad VLIVŮ KONCEPCE NA EVROPSKY VÝZNAMNÉ LOKALITY A PTAČÍ OBLASTI DLE ZÁKONA Č. 114/1992 SB., O OCHRANĚ PŘÍRODY A KRAJINY, VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ Říjen 2015 Integra Consulting s.r.o. Pobřežní Praha 8 tel.: Program zlepšování kvality ovzduší, zóna Severozápad - CZ04 90

115 2

116 INTEGRA CONSULTING S.R.O. Tato zpráva byla připravena sdružením společností Integra Consulting s.r.o. a Regionální centrum EIA s.r.o. ve spolupráci s dalšími experty pro výhradní použití Ministerstva životního prostředí ČR. Případné použití nebo šíření tohoto dokumentu nebo jeho části jakýmkoliv dalším subjektem je možné pouze za současného uvedení této citace: Integra Consulting a Regionální centrum EIA: Dokumentace vyhodnocení vlivů koncepce PROGRAM ZLEPŠOVÁNÍ KVALITY OVZDUŠÍ ZÓNA CZ04 SEVEROZÁPAD na životní prostředí a veřejné zdraví, MŽP ČR, V Praze,. Mgr. Martin Smutný, jednatel Integra Consulting s.r.o.

117 4

118 OBSAH 1 OBSAH A CÍLE KONCEPCE, JEJÍ VZTAH K JINÝM KONCEPCÍM ZÁKLADNÍ INFORMACE O PROGRAMU OBSAH KONCEPCE CÍLE KONCEPCE VZTAH KONCEPCE K JINÝM STRATEGICKÝM DOKUMENTŮM 21 2 INFORMACE O SOUČASNÉM STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ A JEHO PRAVDĚPODOBNÝ VÝVOJ BEZ PROVEDENÍ KONCEPCE VYMEZENÍ DOTČENÉHO ÚZEMÍ ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ PRAVDĚPODOBNÝ VÝVOJ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ BEZ PROVEDENÍ KONCEPCE 43 3 CHARAKTERISTIKY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V OBLASTECH, KTERÉ BY MOHLY BÝT PROVEDENÍM KONCEPCE VÝZNAMNĚ ZASAŽENY 48 4 VEŠKERÉ SOUČASNÉ PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ JSOU VÝZNAMNÉ PRO KONCEPCI, ZEJMÉNA VZTAHUJÍCÍ SE K OBLASTEM SE ZVLÁŠTNÍM VÝZNAMEM PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ (NAPŘ. OBLASTI VYŽADUJÍCÍ OCHRANU PODLE ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ) HODNOCENÍ VLIVŮ KONCEPCE NA EVROPSKY VÝZNAMNÉ LOKALITY A PTAČÍ OBLASTI DLE ZÁKONA Č. 114/1992 SB., O OCHRANĚ PŘÍRODY A KRAJINY 50 5 CÍLE OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ STANOVENÉ NA MEZINÁRODNÍ, KOMUNITÁRNÍ NEBO VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI, KTERÉ MAJÍ VZTAH KE KONCEPCI, A ZPŮSOB, JAK BYLY TYTO CÍLE VZATY V ÚVAHU BĚHEM JEJÍ PŘÍPRAVY, ZEJMÉNA PŘI POROVNÁNÍ VARIANTNÍCH ŘEŠENÍ CÍLE OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ STANOVENÉ NA MEZINÁRODNÍ A NÁRODNÍ ÚROVNI HODNOCENÍ SOULADU S CÍLI OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ A ZDRAVÍ 73 6 ZÁVAŽNÉ VLIVY (VČETNĚ SEKUNDÁRNÍCH, SYNERGICKÝCH, KUMULATIVNÍCH, KRÁTKODOBÝCH, STŘEDNĚDOBÝCH A DLOUHODOBÝCH, TRVALÝCH A PŘECHODNÝCH, POZITIVNÍCH A NEGATIVNÍCH VLIVŮ) NAVRHOVANÝCH VARIANT KONCEPCE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ HODNOTÍCÍ RÁMEC POSOUZENÍ CELKOVÉHO ZAMĚŘENÍ PZKO 83 5

119 6.3 VYHODNOCENÍ NAVRHOVÉ ČÁSTI PZKO VČETNĚ POTENCIÁLNÍCH KUMULATIVNÍCH VLIVŮ PŘESHRANIČNÍ VLIVY PLÁNOVANÁ OPATŘENÍ PRO PŘEDCHÁZENÍ, SNÍŽENÍ NEBO KOMPENZACI VŠECH ZÁVAŽNÝCH NEGATIVNÍCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ VYPLÝVAJÍCÍCH Z PROVEDENÍ KONCEPCE OVZDUŠÍ VEŘEJNÉ ZDRAVÍ EMISE SKLENÍKOVÝCH PLYNŮ VODA PŮDA A HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ PŘÍRODA, BIODIVERZITA, EKOSYSTÉMY DOPADY KULTURNÍ PAMÁTKY HLUK VÝČET DŮVODŮ PRO VÝBĚR ZKOUMANÝCH VARIANT A POPIS, JAK BYLO POSUZOVÁNÍ PROVEDENO, VČETNĚ PŘÍPADNÝCH PROBLÉMŮ PŘI SHROMAŽĎOVÁNÍ POŽADOVANÝCH ÚDAJŮ (NAPŘ. TECHNICKÉ NEDOSTATKY NEBO NEDOSTATEČNÉ KNOW-HOW) VÝBĚR ZKOUMANÝCH VARIANT POPIS PROVEDENÍ POSOUZENÍ PZKO NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ PROBLÉMY PŘI SHROMAŽĎOVÁNÍ POŽADOVANÝCH ÚDAJŮ STANOVENÍ MONITOROVACÍCH UKAZATELŮ (INDIKÁTORŮ) VLIVŮ KONCEPCE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ POPIS PLÁNOVANÝCH OPATŘENÍ K ELIMINACI, MINIMALIZACI A KOMPENZACI NEGATIVNÍCH VLIVŮ ZJIŠTĚNÝCH PŘI PROVÁDĚNÍ KONCEPCE STANOVENÍ INDIKÁTORŮ (KRITÉRIÍ) PRO VÝBĚR PROJEKTŮ VLIVY KONCEPCE NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ CHARAKTERISTIKY POPULACE V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ POPIS HLAVNÍCH PROBLÉMŮ VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ SOUVISEJÍCÍCH S ŘEŠENOU KONCEPCÍ HODNOCENÍ MOŽNÝCH VLIVŮ PZKO NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A FORMULACE OPATŘENÍ K POSÍLENÍ POZITIVNÍCH VLIVŮ ZÁVĚR 153 6

120 13 NETECHNICKÉ SHRNUTÍ VÝŠE UVEDENÝCH ÚDAJŮ SOUHRNNÉ VYPOŘÁDÁNÍ VYJÁDŘENÍ OBDRŽENÝCH Z HLEDISKA VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A VEŘEJNÉ ZDRAVÍ PŘEHLED ZPŮSOBŮ VYPOŘÁDÁNÍ ZÁVĚRŮ ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ PŘEHLED VYJÁDŘENÍ DOŠLÝCH V RÁMCI ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ VČETNĚ NÁVRHU STANOVISKA KE KONCEPCI ZÁVĚRY HODNOCENÍ NÁVRH STANOVISKA SEZNAM SAMOSTATNÝCH PŘÍLOH PŘÍLOHA Č. 1: VYHODNOCENÍ VLIVŮ KONCEPCE NA EVROPSKY VÝZNAMNÉ LOKALITY A PTAČÍ OBLASTI DLE ZÁKONA Č. 114/1992 SB., O OCHRANĚ PŘÍRODY A KRAJINY 187 7

121 8

122 Program zlepšování kvality ovzduší zóna CZ04 Severozápad vyhodnocení vlivů koncepce dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů Řešitelský kolektiv posouzení vlivů na životní prostředí Mgr. Martin Smutný, Integra Consulting s.r.o. autorizovaná osoba dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí metodika hodnocení vlivů, expertní hodnocení vlivů martin.smutny@integracons.com Mgr. Simona Kosíková Šulcová, Integra Consulting s.r.o. celková koordinace, expertní hodnocení vlivů, zpracování dokumentace hodnocení vlivů simona.kosikova@integracons.com Mgr. Michal Musil, Integra Consulting s.r.o. expertní hodnocení, zpracování dokumentace hodnocení vlivů michal.musil@integracons.com Ing. Andrea Šandová, Integra Consulting s.r.o. zpracování dokumentace hodnocení vlivů andrea.sandova@integracons.com Ing. Radim Seibert, Regionální centrum EIA s.r.o. hodnocení vlivů na ovzduší seibert@rceia.cz Ing. Jitka Kaslová, Regionální centrum EIA s.r.o. expertní hodnocení vlivů kaslova@rceia.cz Mgr. Michala Kopečková, Občanské sdružení Ametyst autorizovaná osoba dle 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny hodnocení vlivů na lokality soustavy Natura 2000, přírodu a ekosystémy kopeckova@ametyst21.cz 9

123 Program zlepšování kvality ovzduší zóna CZ04 Severozápad vyhodnocení vlivů koncepce dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů MUDr. Eva Rychlíková, Zdravotní Ústav Ústí nad Labem autorizovaná osoba dle zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví hodnocení vlivů na veřejné zdraví eva.rychlikova@zuusti.cz Ing. Jana Moravcová, Zdravotní Ústav Ústí nad Labem hodnocení vlivů na veřejné zdraví jana.moravcova@zuusti.cz 10

124 Program zlepšování kvality ovzduší zóna CZ04 Severozápad vyhodnocení vlivů koncepce dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů SEZNAM ZKRATEK AOPK AOX BSK5 ClU CHSKCr CHSKMn ČIŽP ČOV ČSÚ Cd DP EIA ENRF EVL FKOLI GIS GIT HIA CHKO CHLÚ CHOPAV CHOPN ICHS Agentura ochrany přírody a krajiny halogenové organické sloučeniny biologická spotřeba kyslíku (indikátor kvality vody) chlorované uhlovodíky chemická spotřeba kyslíku (indikátor kvality vody) chemická spotřeba kyslíku (indikátor kvality vody) Česká inspekce životního prostředí čistírna odpadních vod Český statistický úřad kadmium dobývací prostor posuzování vlivů záměrů na životní prostředí (Environmental Impact Assessment) Evropský námořní a rybářský fond evropsky významná lokalita fekální a koliformní bakterie geografický informační systém gastrointestinální ústrojí trávicí trakt hodnocení vlivů na zdraví (Health Impact Assessment) chráněná krajinná oblast chráněné ložiskové území chráněná oblast akumulace vod chronická obstrukční plicní nemoc ischemická choroba srdeční IPPC integrovaná prevence znečištění (Integrated Pollution Prevention and Control) LCA LP LULUCF MVA MZe posuzování životního cyklu (Life Cycle Assessment) ložisková plocha sektor využívání krajiny, změn vy využívání krajiny a lesnictví v rámci reportingu o emisích skleníkových plynů podle Kjótského protokolu (Lanu Use, Land Use Change and Forestry malá vodní elektrárna Ministerstvo zemědělství ČR 11

125 Program zlepšování kvality ovzduší zóna CZ04 Severozápad vyhodnocení vlivů koncepce dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů MZCHÚ MŽP N NEL NL NP NPSE OI OOP ORP OZE P PO PAU POK PR PUPFL Q SEA SEKM SEZ SSZO ÚKZÚZ ÚSES VKP VÚV ZOPK ZPF ZPV ZÚR maloplošné zvláště chráněné území Ministerstvo životního prostředí ČR dusík nepolární extrahovatelné látky (ropné látky) nerozpuštěné látky národní park Národní program snižování emisí ČR oblastní inspektorát orgány ochrany přírody obec s rozšířenou působností obnovitelné zdroje energie fosfor ptačí oblast Polycyklické aromatické uhlovodíky Politika ochrany klimatu v ČR přírodní rezervace pozemek určený k plnění funkcí lesa průtok posuzování vlivů koncepcí na životní prostředí (Strategic Environmental Assessment) Systém evidence kontaminovaných míst stará ekologická zátěž Střednědobá strategie (do roku 2020) zlepšení kvality ovzduší v České republice Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský územní systém ekologické stability významný krajinný prvek Výzkumný ústav vodohospodářský zákon o ochraně přírody a krajiny zemědělský půdní fond zákon o posuzování vlivů na životní prostředí zásady územního rozvoje ZVLCHD/ZCHD zvláště chráněné druhy ZVLCHÚ/ZCHÚ zvláště chráněné území 12

126 Program zlepšování kvality ovzduší zóna CZ04 Severozápad vyhodnocení vlivů koncepce dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů Název koncepce: Program zlepšování kvality ovzduší zóna CZ04 Severozápad (dále též jen Program nebo PZKO ) Předkladatel: Ministerstvo životního prostředí ČR Vršovická 1442/65, Praha 10 IČ: Oprávněný zástupce předkladatele: Bc. Kurt Dědič ředitel odboru ochrany ovzduší Ministerstvo životního prostředí Vršovická 1442/65, Praha 10, PSČ Telefon: kurt.dedic@mzp.cz Oprávněný zástupce zpracovatele SEA: Mgr. Martin Smutný jednatel Integra Consulting s.r.o. Pobřežní 16, , Praha 8 Karlín Tel.: martin.smutny@integracons.com Příslušný orgán k vydání stanoviska dle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí: Ministerstvo životního prostředí ČR Odbor posuzování vlivů na životní prostředí a IPPC 13

127 Program zlepšování kvality ovzduší zóna CZ04 Severozápad vyhodnocení vlivů koncepce dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů 14

128 Program zlepšování kvality ovzduší zóna CZ04 Severozápad vyhodnocení vlivů koncepce dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů LEGISLATIVNÍ RÁMEC POSUZOVÁNÍ Posuzování vlivů koncepcí na životní prostředí je v České republice upraveno zákonem č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon zahrnuje požadavky směrnice Evropského parlamentu a Rady o hodnocení účinků určitých plánů a programů na životní prostředí č. 2001/42/ES. Posouzení vlivů Program zlepšování kvality ovzduší zóna CZ04 Severozápad (dále též jen Program nebo PZKO ) proběhlo dle požadavků výše uvedeného zákona. Současně s vyhodnocením z hlediska vlivů na životní prostředí a zdraví obyvatel byl PZKO podroben vyhodnocení vlivů na ptačí oblasti a evropsky významné lokality dle 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Toto vyhodnocení bylo zpracováno na základě stanovisek orgánů ochrany přírody a krajiny, že nelze vyloučit vliv na lokality soustavy Natura Při zpracování posouzení byly zohledněny metodické přístupy k SEA popsané v relevantních mezinárodních dokumentech či metodických pokynech jiných států např. Resource Manual to Support Application of the UNECE Protocol on SEA (OSN a REC, 2007) nebo A Practical Guide to the Strategic Environmental Assessment Directive, UK (Kancelář premiéra, 2005). Obsah a rozsah SEA programu zlepšování kvality ovzduší zóna Severozápad byl stanoven závěrem zjišťovacího řízení podle 10d zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů, který byl vydán Odborem posuzování vlivů na životní prostředí a IPPC Ministerstva životního prostředí dne 8. září 2015, číslo jednací 61007/ENV/15. 15

129 Program zlepšování kvality ovzduší zóna CZ04 Severozápad vyhodnocení vlivů koncepce dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů 16

130 Program zlepšování kvality ovzduší zóna CZ04 Severozápad vyhodnocení vlivů koncepce dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů 1 OBSAH A CÍLE KONCEPCE, JEJÍ VZTAH K JINÝM KONCEPCÍM 1.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O PROGRAMU Program zlepšování kvality ovzduší pro zónu CZ04 Severozápad je připraven dle 9 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, v platném znění (dále také zákon nebo zákon o ochraně ovzduší ). Navrhovaná opatření PZKO CZ04 ke splnění účelu Programu (dodržení imisních limitů) jsou navržena do roku Program zlepšování kvality ovzduší pro zónu CZ04 Severozápad byl zpracován v rámci projektu Střednědobá strategie (do roku 2020) ke zlepšení kvality ovzduší (dále též jen Strategie ). Program je zpracován v rozsahu a obsahově tak, aby plně respektoval požadavky přílohy č. 5 zákona. Programy zlepšování kvality ovzduší jsou vytvářeny pro zóny a aglomerace (stanovené zákonem o ochraně ovzduší), kde došlo k překročení imisního limitu popřípadě k více než povolenému počtu překročení imisního limitu ( 9 odst. 1 zákona). Programy analyzují stav kvality ovzduší v zóně/aglomeraci, jeho příčiny, identifikují významné zdroje znečišťování ovzduší, navrhují opatření vedoucí ke zlepšení stávajícího stavu. Mezi významná nová opatření zavedená zákonem patří stanovení emisních stropů a lhůt k jejich dosažení pro vymezená území a v rámci těchto území i pro vybrané skupiny stacionárních zdrojů a silniční dopravu. V případě, že jsou identifikovány problémy a příčiny zhoršené kvality ovzduší v zóně/aglomeraci, jejichž řešení není na regionální úrovni možné, jsou tyto postupovány na úroveň národní a reflektovány v Národním programu snižování emisí ČR. Program zlepšování kvality ovzduší pro zónu CZ04 Severozápad byl zpracován v rámci projektu Strategie ( Střednědobá strategie (do roku 2020) ke zlepšení kvality ovzduší ). Přípravy všech podkladových materiálů i vlastního Programu se účastnila široká skupina subjektů. Pro účely projednání byly zřízeny na regionální úrovni řídící výbory pro každou zónu a aglomeraci. V řídících výborech byly zastoupeny, kromě ministerstva životního prostředí (dále také MŽP ), i ministerstva dopravy, pro místní rozvoj, průmyslu a obchodu, zemědělství, financí i vnitra, orgány kraje, obcí s rozšířenou působností a obcí, Asociace krajů, Svaz měst a obcí a environmentální nevládní organizace (zástupci Zeleného kruhu) a dalších odborných organizací (ČHMÚ, ČIŽP, Státní fond životního prostředí, Ředitelství silnic a dálnic, atd.). Tyto subjekty měly možnost se na tvorbě strategických dokumentů k ochraně ovzduší podílet a opakovaně je v průběhu přípravy připomínkovat. Připomínky byly průběžně zapracovávány. V červenci 2013 a dubnu 2014 proběhla dvě kola jednání hlavního řídícího výboru (na národní úrovni), v průběhu měsíců prosinec 2013 duben 2014 se dvakrát setkaly i všechny regionální řídící výbory ustavené na úrovni všech zón a aglomerací. V listopadu a prosinci 2014 pak byly jak hlavní řídící výbor, tak regionální řídící výbory seznámeny s pre-finálními verzemi dokumentů. Výstupy jednotlivých etap přípravy Programu byly průběžně poskytovány všem zapojeným subjektům, připomínky jsou v maximální možné míře zohledněny. Veškeré podkladové materiály i výsledné znění Programů byly zveřejněny rovněž na webových stránkách MŽP. 17

131 Program zlepšování kvality ovzduší zóna CZ04 Severozápad vyhodnocení vlivů koncepce dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů Program zlepšování kvality ovzduší - zóna CZ04 Severozápad, stejně jako Programy zlepšování kvality ovzduší pro ostatní zóny a aglomerace, bude vydán MŽP formou opatření obecné povahy a zveřejněn ve věstníku MŽP. 1.2 OBSAH KONCEPCE Hlavní dokument PZKO obsahuje úvodní část, analytickou část, návrhovou část a implementační část. Účelem Programu je zpracovat komplexní dokument k identifikaci příčin znečištění ovzduší a především stanovit taková opatření, jejichž realizace povede ke zlepšení kvality ovzduší a dosažení přípustné úrovně znečištění. Tam, kde jsou tyto úrovně splněny, je třeba realizovat opatření navržená v Programu v přiměřeném rozsahu tak, aby byla dobrá kvalita ovzduší udržena a nedošlo k jejímu zhoršení. V oblastech zóny, kde je imisní limit překročen, musí být implementována stanovená opatření a to v rozsahu uvedeném v Programu. Opatření byla stanovena za pomocí rozptylové studie a byla modelově sestavena způsobem, aby v zóně došlo k dosažení zákonem požadované kvality ovzduší. Program vychází z údajů o emisích a imisním zatížení, které jsou zpracovávány Českým hydrometeorologickým ústavem. Pro zpracování Programu byl jako referenční rok použit rok 2011 (zpracování Programu bylo zahájeno v červnu 2013, rok 2011 byla poslední dostupná a úplná emisní data). K roku 2011 je vztažena analýza příčin znečištění ovzduší, či např. navržená opatření. Analýza znečištění ovzduší zahrnuje nicméně podrobné informace za roky Program je zpracován z podrobných podkladů (podkladové materiály), které nejsou přímou součástí nebo přílohami Programu. Tyto materiály jsou poskytnuty krajským úřadům a dalším členům regionálního řídícího výboru k připomínkám a dalšímu využití a byly rovněž zveřejněny na webových stránkách MŽP. Podkladové materiály jsou členěny následovně: Část 01 Popis řešeného území, Část 02 Analýza úrovně znečišťování (Emisní analýza), Část 03 Analýza úrovně znečištění (Imisní analýza), Část 04 Rozptylová studie, Část 05 SWOT analýza, Část 06 Vyhodnocení opatření přijatých před zpracováním programu, Část 07 Podrobnosti o nových opatřeních ke zlepšení kvality ovzduší. Program obsahuje následující kapitoly: A. ÚVOD B. ZÁKLADNÍ INFORMACE B. 1. Vymezení a popis zóny 18

132 Program zlepšování kvality ovzduší zóna CZ04 Severozápad vyhodnocení vlivů koncepce dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů B. 2. Popis způsobu posuzování úrovní znečištění, umístění stacionárního měření (mapa, geografické souřadnice) B. 3. Informace o charakteru cílů vyžadujících v dané lokalitě ochranu C. ANALÝZA SITUACE C. 1. Úrovně znečištění zjištěné v předchozích letech vyhodnocení období C. 2. Úrovně znečištění v roce 2013 C. 3. Odhad vývoje úrovně znečištění C. 4. Celkové množství emisí v oblasti C. 5. Analýza příčin znečištění C. 6. Výčet významných zdrojů znečišťování ovzduší doplněný jejich geografickým vyznačením C. 7. Informace o znečištění dálkově přenášeném z okolních oblastí C. 8. Opatření přijatá před zpracováním programu na lokální, regionální, národní a mezinárodní úrovni, která mají vztah k dané aglomeraci a hodnocení činnosti těchto opatření C. 9. SWOT analýza D. CÍLE A PRIORITY PROGRAMU D. 1. Identifikace cílů a priorit D. 2. Matice logického rámce E. POPIS OPATŘENÍ STANOVENÝCH K POŽADOVANÉMU ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ E. 1. Emisní stropy E. 2. Regulace vyjmenovaných zdrojů v souladu s 13 odst. 1 zákona č. 201/2012 Sb. E. 3. Prověření provozu vyjmenovaných zdrojů v ORP, kde nedochází k překročení imisního limitu E. 4. Popis opatření ke snížení emisí a k požadovanému zlepšení kvality ovzduší E. 5. Financování stanovených opatření F. ODHAD PLÁNOVANÉHO PŘÍNOSU KE SNÍŽENÍ ÚROVNĚ ZNEČIŠTĚNÍ VYJÁDŘENÝ PROSTŘEDNICTVÍM VHODNÝCH INDIKÁTORŮ A PŘEDPOKLÁDANÁ DOBA POTŘEBNÁ K DOSAŽENÍ IMISNÍCH LIMITŮ F. 1. Odhad vývoje úrovně znečišťování F. 2. Indikátory a monitorování implementace Programu G. SEZNAM RELEVANTNÍCH DOKUMENTŮ A DALŠÍCH ZDROJŮ INFORMACÍ 19

133 Program zlepšování kvality ovzduší zóna CZ04 Severozápad vyhodnocení vlivů koncepce dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů 1.3 CÍLE KONCEPCE Cílem Programu je dosáhnout na celém území zóny CZ04 Severozápad splnění imisních limitů 1 daných zákonem o ochraně ovzduší. Cíl Programu je stanovena tak, aby: došlo ke snížení koncentrací znečišťujících látek v ovzduší, aby kvalita ovzduší byla zlepšena tam, kde jsou imisní limity na území zóny překračovány, a současně aby byla udržena a zlepšována kvalita ovzduší také tam, kde jsou současné koncentrace znečišťujících látek pod hodnotami imisních limitů. Z uvedeného cíle pak pro CZ04 Severozápad vyplývají následující řešené znečišťující látky: suspendované částice: o PM 10 - dochází k plošnému překračování imisního limitu pro 24hodinové koncentrace, o PM 2,5 - pouze jednou došlo v roce 2006 na stanici Most k překročení imisního limitu pro průměrnou roční koncentraci PM 2,5. Dle prostorové interpretace měřených dat v roce 2011 se 0,2 % území zóny Severozápad pohybuje nad imisním limitem ročních koncentrací PM 2,5 v intervalu µg.m -3. benzo(a)pyren: dochází k dlouhodobému překračování ročního imisního limitu. Dle prostorové interpretace měřených dat v roce 2011 se 10,4 % území zóny Severozápad pohybuje nad imisním limitem ročních koncentrací benzo(a)pyrenu v intervalu 1 2 ng.m -3. NO 2: v minulosti docházelo k překročení ročního imisního limitu NO 2 na dvou dopravních stanicích - Děčín-ZÚ (naposled v roce 2009) a Ústí n.l.- Všebořická (hot spot) (naposled v roce 2010). Avšak v roce 2011 pro tuto škodlivinu nebylo prostorovou interpretací imisních dat ČHMÚ určeno překročení limitu v žádném čtverci sítě 1 1 km. Důvodem je nízká územní reprezentativnost stanice. Lze však předpokládat, že k překročení ročního limitu pro NO 2 může docházet i na dalších dopravně exponovaných místech, u kterých není znečištění ovzduší sledováno monitorovací stanicí. SO 2: K poslednímu překročení imisního limitu 24hodinové koncentrace SO 2 došlo v roce 2009 na stanici Teplice-ZÚ (144 µg.m -3 ). V předchozích letech došlo ojediněle k překročení imisního limitu 24hodinové koncentrace SO 2 na městských pozaďových lokalitách (Úštěk v roce 2003 a 2006, Litvínov v roce 2007) a na jedné průmyslové lokalitě (Kostomlaty pod Milešovkou v roce 2006). 1 To znamená dosáhnout imisních limitů u dnes problémových znečišťujících látek, kterými jsou tzv. řešené znečišťující látky 20

134 Program zlepšování kvality ovzduší zóna CZ04 Severozápad vyhodnocení vlivů koncepce dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů NO 2 a SO 2 jsou tímto PZKO řešeny nepřímo především skrze dopravní opatření a skrze opatření na spalovacích zdrojích do 300 kw. PM 2,5 jsou řešeny spolu s opatřeními ke snížení částic PM 10. Ostatní znečišťující látky nejsou již delší časové období překračovány a nelze důvodně předpokládat, že by k překročení mělo v budoucnu dojít. Pro každou řešenou znečišťující látku jsou na úrovni zóny CZ04 Severozápad stanoveny prioritní kategorie zdrojů, přičemž jejich zdůvodnění vyplývá z podílů na celkových emisích jednotlivých škodlivin a zejména na imisním příspěvku jednotlivých skupin zdrojů: Spalování pevných paliv ve zdrojích do jmenovitého tepelného příkonu do 300 kw, který slouží jako zdroj tepla pro teplovodní soustavu ústředního vytápění nejvýznamnější zdroj imisního zatížení benzo(a)pyrenem, zdroj imisního zatížení PM 10 a PM 2,5. Mobilní zdroje (doprava) významný zdroj imisního zatížení PM 10 a PM 2,5, v závislosti na intenzitě dopravy rovněž velmi významný zdroj imisního zatížení benzo(a)pyrenem. Vyjmenované bodové stacionární zdroje zdroje primárních a fugitivních emisí PM 10 a PM 2,5. Zdroje prekurzorů sekundárních aerosolů (vyjmenované stacionární zdroje s emisemi SO 2 a NO X). Nevyjmenované zdroje fugitivních emisí pevných částic (TZL, PM 10) - stavební činnost, větrná eroze ze zemědělských a jiných nezpevněných pozemků (výsypky hnědouhelných dolů, nevyužívané průmyslové areály). 1.4 VZTAH KONCEPCE K JINÝM STRATEGICKÝM DOKUMENTŮM Vzhledem k účelu a charakteru koncepce lze očekávat vazby PZKO s řadou regionálních a místních, případně národních dokumentů. Níže je uveden přehled nejdůležitějších relevantních strategických dokumentů, podrobněji jsou vazby PZKO s relevantními koncepce hodnoceny v kapitole 5. Dokumenty na mezinárodní úrovni Sdělení Evropské komise Evropa 2020 Plán pro Evropu účinněji využívající zdroje Environmentální akční plán Protokol o omezování acidifikace, eutrofizace a přízemního ozonu (Goteborský protokol, 1999, k Úmluvě EHK OSN o dálkovém znečišťování ovzduší překračujícím hranice států Dokumenty ČR - národní úroveň Státní politika životního prostředí ČR Strategický rámec udržitelného rozvoje ČR 21

135 Program zlepšování kvality ovzduší zóna CZ04 Severozápad vyhodnocení vlivů koncepce dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů Strategie ochrany biologické rozmanitosti ČR (na období ) Aktualizace Státního programu ochrany přírody a krajiny ČR (2009) Státní energetická koncepce ( ) Národní akční plán České republiky pro energii z obnovitelných zdrojů (2010) Třetí národní akční plán energetické účinnosti (2014) Surovinová politika ČR - Surovinová politika v oblasti nerostných surovin a jejich zdrojů (2012, na 20 let) Národní program snižování emisí (do roku 2020) Plán odpadového hospodářství ČR ( ) Zdraví Národní strategie ochrany a podpory zdraví a prevence nemocí NEHAP ČR - Akční plán zdraví a životní prostředí Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva ČR Zdraví pro všechny v 21. století Národní akční plán podporující pozitivní stárnutí pro období let 2013 až 2017 CEHAPE, Akční plán pro Evropu zaměřený na zdraví a životní prostředí dětí (Children s Environment and Health Action Plan for Europe - CEHAPE) Ministerská deklarace Parma 2010 závazek identifikovat rizika a snižovat expozici chemickým látkám a fyzikálním faktorům Rámcová směrnice o změně klimatu a Kjótský protokol Koncepce památkové péče v České republice na léta Dokumenty pro území Karlovarského kraje - regionální úroveň Plán odpadového hospodářství Jihočeského kraje (2003) Program rozvoje Karlovarského kraje Aktualizace programu snižování emisí a Programu ke zlepšení kvality ovzduší Karlovarského kraje (2012) Koncepce ochrany přírody a krajiny Akční hlukový plán pro hlavní pozemní komunikace ve vlastnictví Karlovarského kraje (v návrhu z 2014) Dokumenty pro území Ústeckého kraje - regionální úroveň Strategie udržitelného rozvoje Ústeckého kraje Územní energetická koncepce Ústeckého kraje (2004) Krajský program snižování emisí látek přispívajících ke změně klimatu Země Ústeckého kraje Integrovaný krajský program zlepšení kvality ovzduší Ústeckého kraje (2010) 22

136 Program zlepšování kvality ovzduší zóna CZ04 Severozápad vyhodnocení vlivů koncepce dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů Plán odpadového hospodářství Ústeckého kraje (2004) Krajský program pro zlepšení specifických problémů Ústeckého kraje (2004) Akční hlukový plán pro hlavní pozemní komunikace Ústeckého kraje (2008) 23

137 Program zlepšování kvality ovzduší zóna CZ04 Severozápad vyhodnocení vlivů koncepce dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů 2 INFORMACE O SOUČASNÉM STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ A JEHO PRAVDĚPODOBNÝ VÝVOJ BEZ PROVEDENÍ KONCEPCE 2.1 VYMEZENÍ DOTČENÉHO ÚZEMÍ Program zlepšování kvality ovzduší CZ04 zóna Severozápad je zpracován pro území Ústeckého a Karlovarského kraje. Členění na zóny a aglomerace vychází z přílohy č. 3 k zákonu o ochraně ovzduší. Zóna CZ04 Severozápad pokrývá správní obvod Ústeckého a Karlovarského kraje. Území zóny tvoří okresy: Kadaň, Chomutov, Litvínov, Teplice, Most, Bílina, Ústí nad Labem, Děčín, Rumburk, Varnsdorf, Litoměřice, Lovosice, Roudnice nad Labem, Louny, Podbořany, Žatec, Aš, Kraslice, Ostrov, Sokolov, Cheb, Mariánské Lázně, Karlovy Vary VÝČET DOTČENÝCH ÚZEMNÍCH SAMOSPRÁVNÝCH CELKŮ, KTERÉ MOHOU BÝT KONCEPCÍ OVLIVNĚNY Územně samosprávné členění České republiky vychází ze základních jednotek obcí. Jako vyšší územně samosprávné celky jsou definovány kraje. Předpokládá se ovlivnění území dvou krajů České republiky: Karlovarský kraj se sídlem v Karlových Varech Ústecký kraj se sídlem v Ústí nad Labem 2.2 ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ Níže jsou popsány základní charakteristiky stavu životního prostředí potenciálně relevantní z hlediska problematiky řešené v posuzované koncepci OVZDUŠÍ K hlavním problémům kvality ovzduší v ČR v současné době patří znečištění suspendovanými částicemi, benzo(a)pyrenem a přízemním ozonem. Z hlediska zdravotních dopadů v ČR je rozhodující znečištění ovzduší jemnými suspendovanými částicemi (PM 10 a zejména PM 2,5) a na ně vázanými perzistentními organickými polutanty (POP), zejména polycyklickými aromatickými uhlovodíky (PAU). Významný podíl na znečištění ovzduší suspendovanými částicemi mají sekundární částice vznikající z prekurzorů v ovzduší, za které jsou považovány NO x, SO 2, NH 3 a VOC. Emise ze spalovacích procesů v podobě oxidů dusíku a oxidu siřičitého mají negativní vliv na ekosystémy, ať už přímým poškozováním vegetace či v podobě kritických zátěží v důsledku acidifikace půd. 24

138 Program zlepšování kvality ovzduší zóna CZ04 Severozápad vyhodnocení vlivů koncepce dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů Emisní situace Rozhodující podíl na celkových emisích v zóně mají zdroje umístěné v Ústeckém kraji. Podíl Karlovarského kraje na vyprodukovaných emisích v zóně činí jen cca 12-25% (podle jednotlivých znečišťujících látek), pouze v případě NH 3 se jedná o cca třetinový podíl. Na základě emisní bilance ČHMÚ je na následujícím grafu znázorněn vývoj velikosti emisí jednotlivých znečišťujících látek v zóně CZ04 Severozápad v uplynulých letech. Obrázek č. 1: Vývoj emisí hlavních znečišťujících látek v období SO2, NOx, CO TZL, VOC SO2 [t/r] NOx [t/r] CO [t/r] TZL [t/r] VOC [t/r] Zdroj dat: Emisní bilance ČHMÚ V případě všech hlavních znečišťujících látek dochází v zóně Severozápad ke stabilnímu poklesu emisí, a to v celém hodnoceném období. U všech látek je pokles plynulý, pouze v případě SO 2 dochází občasně k rychlejším meziročním změnám ve vazbě na provoz velkých energetických zdrojů na hnědé uhlí (např. skokový pokles mezi roky 2007 a 2008). Na snížení emisí TZL, SO 2 a NO x se nevíce podílelo snížení emisí v energetickém průmyslu (zdroje REZZO 1). Dosažený pokles emisí SO 2 a NO x v ostatních sektorech je s ohledem na dominantní podíl průmyslové energetiky v absolutním množství emisí nevýznamný. Emise oxidu uhelnatého a VOC poklesly v hodnoceném období nejvíce v dopravě, zatímco v jiných sektorech stagnují, resp. jsou nevýznamné (REZZO 2). V případě zóny CZ04 Severozápad je specifickým problémem velké množství emisí, které nejsou zahrnuty ve výše uvedených emisních bilancích. Jedná se o fugitivní úlet prachových částic v místech povrchové těžby uhlí a přepravy s tím spojených sypkých materiálů. Ve skutečnosti je proto podíl průmyslových zdrojů v emisní bilanci velmi významný. Velké množství produkovaných fugitivních emisí TZL z těžebního průmyslu nehraje zásadní roli z hlediska regionální imisní situace, protože se jedná dominantně o relativně velké částice, které snadno sedimentují v okolí zdroje a mají proto pouze lokální imisní dopad. 25

139 Program zlepšování kvality ovzduší zóna CZ04 Severozápad vyhodnocení vlivů koncepce dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů S ohledem na emisní vývoj lze v zóně Severozápad za prioritní látku považovat tuhé znečišťující látky, zejména s ohledem na stagnaci velikosti emisí ve všech sektorech zdrojů kromě průmyslové energetiky a na doprovodné znečištění na povrchu částic v podobě především polycyklických aromatických uhlovodíků, včetně benzo(a)pyrenu. V návaznosti na zcela dominantní a v absolutní velikosti emisí velmi významný podíl energetiky na emisích SO 2 vyprodukovaných v zóně, které se významně podílejí na vzniku sekundárního aerosolu, lze za prioritu považovat také pokračující snižování emisí SO 2 z tohoto sektoru zdrojů. Imisní situace V uplynulých 5-ti letech došlo dle pětiletých průměrů koncentrací publikovaných ČHMÚ v Zóně CZ04 - Severozápad k překročení imisních limitů stanovených pro: nejvyšší denní koncentrace suspendovaných částic PM 10 - souvislá oblast v Ústeckém kraji ohraničená městy Kadaň, Louny, Chomutov, Litvínov, Ústí n. L., Litoměřice, Roudnice n. L., mimo výše položených oblastí Českého středohoří, dále Děčín a Štětí, průměrné roční koncentrace benzo(a)pyrenu - větší obce na území Ústeckého kraje (Ústí n. L., Teplice, Bílina, Chomutov, Most, Louny, Kadaň, Žatec, Louny, Lovosice, Litoměřice, Děčín aj.). Výše uvedené překročení imisních limitů hodnocených látek je doložitelné také výsledky měřením na stanicích imisního monitoringu. Celkově nejvíce zatíženou oblastí zóny je Mostecko. Nevyhovující imisní situaci v zóně rozhodující měrou působí kombinovaný vliv povrchové těžby hnědého uhlí (lokální vliv v okolí velkolomů), energetického průmyslu (regionální vliv), individuálního vytápění pevnými palivy (plošný vliv ve všech obcích, zejména na periferiích měst a menších sídlech) a lokálně automobilové dopravy (v blízkosti dálnice D8 a v centrech měst). Pro látky, které v zóně CZ04 Severozápad překračují imisní limity, lze na základě porovnání pětiletého průměru imisních koncentrací za období let s pětiletým průměrem za období let konstatovat následující celkové trendy vývoje znečištění v zóně: imisní koncentrace suspendovaných částic PM 10 stagnují, imisní koncentrace benzo(a)pyrenu v Ústeckém kraji narůstají, v Karlovarském kraji stagnují. V souvislosti s výše uvedeným hodnocením je potřeba upozornit na zásadně odlišné imisní poměry v Ústeckém a Karlovarském kraji. Zatímco v Ústeckém kraji je kvalita ovzduší silně zhoršená a její trendy neuspokojivé, Karlovarský kraj se vyznačuje v podstatě dobrou kvalitou ovzduší bez negativních trendů, pouze imisní koncentrace benzo(a)pyrenu v Karlových Varech se blíží imisnímu limitu VEŘEJNÉ ZDRAVÍ Zdravotní stav obyvatel Ústeckého kraje patří z pohledu hodnocených indikátorů k nejhorším v rámci krajů České republiky. V převážné většině indikátorů je mezi 14 26

140 Program zlepšování kvality ovzduší zóna CZ04 Severozápad vyhodnocení vlivů koncepce dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů kraji na nejhorším místě. Z hlediska vývoje je pak možné zaznamenat tyto zásadní trendy: od roku 1990 se v Ústeckém kraji i celé ČR prodloužila naděje dožití při narození u žen o 4,7 roku a u mužů o 6,6 roku, je především výsledkem zlepšené zdravotnické péče, v prvé řadě rychlé intervence při mozkových a srdečních příhodách, a také dalším snížením kojenecké úmrtnosti, která v ČR dosáhla jedné z nejnižších měr na světě. Přes uvedené pozitivní změny jsou úmrtnostní podmínky v Ústeckém kraji nejméně příznivé a to jak z celkového pohledu, tak i z pohledu jednotlivých příčin. I přes zvyšující se hodnotu je naděje na dožití u mužů i žen v Ústeckém kraji trvale nejnepříznivější ze všech krajů České republiky (o cca 2 roky nižší oproti průměru ČR u mužů i žen). Zatímco klesá úmrtnost na choroby oběhové soustavy a zhoubné novotvary (měřeno měrami standardizované úmrtnosti), zjištěné případy (incidence) všech zhoubných novotvarů mají trend dlouhodobě rostoucí. Vývoj zdravotního stavu lze obecně charakterizovat dlouhodobým rostoucím trendem výskytu chronických onemocnění diabetes, hypertenzní nemoci, ischemické nemoci srdeční, cévní nemoci mozku, obezita). Výskyt nemocí a jejich závažnost roste s přibývajícím věkem a nemocnost a úmrtnost je vyšší u mužů než u žen. Na základě projekce obyvatelstva Ústeckého kraje do roku 2065 zpracované ČSÚ lze očekávat tyto trendy populačního vývoje v Ústeckém kraji: stagnace (do roku 2030), následně mírný pokles počtu obyvatel (za předpokladu nulové migrace) - v horizontu projekce (do roku 2065) by se tak mohl snížit až o 15%; dynamické stárnutí obyvatelstva: o průměrný věk se do roku 2030 zvýší o 5 let, následně do roku 2065 o dalších 5 let o podíl dětí do 15 let na populaci bude do roku 2030 stagnovat v současné výši 15%, následně bude mírně klesat k úrovni 13%, o dynamicky poroste podíl osob starších 65 let z výchozí úrovně 13% až na konečných 32%, což představuje nárůst o 240% (v roce 2030 bude tento podíl cca 22,5%) a to na úkor ekonomicky aktivní části populace, jejíž zastoupení v populaci se bude ve stejné míře zmenšovat, o index stáří konstruovaný jako podíl počtu osob starších 65 let k počtu dětí do 15 let se zvýší z výchozí úrovně 90% na konečných 250%; budoucí demografický obraz Ústeckého kraje i celé ČR: - přibližně stejný počet obyvatel jako dnes, - přibližně stejně dětí, - méně osob v produktivním věku, - podstatně více seniorů, - podstatně větší nároky na zdravotní péči; Demografické stárnutí v ČR i Ústeckém kraji je neodvratným procesem, který může zmírnit pouze kladné saldo migrace. 27

141 Program zlepšování kvality ovzduší zóna CZ04 Severozápad vyhodnocení vlivů koncepce dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů Prognóza vývoje zdravotního stavu obyvatelstva je zpracována na základě současného zdravotního stavu a budoucího populačního vývoje obyvatelstva Ústeckého kraje a lze (stejně jako v celé ČR) očekávat následující trendy: další prodlužování doby dožití, stárnutí populace a s tím spojené zvyšování počtu lidí ve vyšších věkových skupinách, bude vzhledem k silné závislosti nemocnosti na věku pacientů znamenat další nárůst nemocnosti; pokračující změna struktury onemocnění od akutních k chronickým; další nárůst počtu závažných chronických onemocnění, zejména: - nádorová onemocnění, - onemocnění oběhové soustavy (ischemické nemoci srdeční, cévní nemoci mozku), - muskuloskeletální poruchy, - metabolické poruchy (diabetes, metabolický syndrom, obezita), - astma, chronická obstruktivní onemocnění plic, - vysoký krevní tlak, - onemocnění ledvin, - poruchy zraku, - poruchy sluchu; - nárůst počtu onemocnění nervového systému (demence a Alzheimerovou choroba). (Zdroj: Strategie podpory zdraví a rozvoje zdravotních služeb v Ústeckém kraji na období ) Obrázek č. 2: Počet obyvatel v Karlovarském a Ústeckém kraji v letech ) Zdroj dat: ČSÚ 28

142 Program zlepšování kvality ovzduší zóna CZ04 Severozápad vyhodnocení vlivů koncepce dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů V Ústeckém kraji a Karlovarském kraji se během pěti let zdánlivě udržuje počet obyvatel ve stejné výši. Obrázek č. 3: Počet obyvatel ve věku 0-14 let v Karlovarském a Ústeckém kraji v letech Počet obyvatel 0-14 let - KAR, UST v letech KAR UST Zdroj dat: ČSÚ Senzitivní věkové skupiny (děti a starší obyvatelé) a počet jejích obyvatel se co do počtu chovají zhruba stejně. Nepatrně narůstá počet dětí do 15 let. Obrázek č. 4: Počet obyvatel ve věku 65 a více let v Ústeckém a Karlovarském kraji v letech Zdroj dat: ČSÚ 29

143 Program zlepšování kvality ovzduší zóna CZ04 Severozápad vyhodnocení vlivů koncepce dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů V obou krajích Ústeckém i Karlovarském přibývá obyvatel starších 65 let. Pokud posuzujeme ale počet obyvatel v celé zóně, smutně konstatujeme, že dochází k jeho celkovému úbytku. To znázorňuje následující graf. Obrázek č. 5: Počet obyvatel Severozápadu v letech Zdroj dat: ČSÚ Celkem v celé zóně za posledních pět let došlo k úbytku v Karlovarském kraji o 7327 a v Ústeckém kraji o Sumárně jde o obyvatel. Největší emigrace ze zóny se týká osob v produktivním věku, při čemž přibývá dětí a starších lidí. Určitě by bylo vhodné znát důvod této emigrace, pravděpodobně bude ekonomická a za prací. Obrázek č. 6: Počet obyvatel 0-14 let Severozápadu v letech Zdroj dat: ČSÚ 30

144 Program zlepšování kvality ovzduší zóna CZ04 Severozápad vyhodnocení vlivů koncepce dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů Populační boom Husákových dětí se projevuje i v zóně Severozápad. Obrázek č. 7: Počet obyvatel ve věku 65 a více let Severozápadu v letech Zdroj dat: ČSÚ Prodlužování věku, bohužel, provázené často některou z chronických nemocí obyvatele zóny čeká i v budoucnu a předpověď nemocnosti citovaná ve Strategii podpory zdraví a rozvoje zdravotních služeb v Ústeckém kraji na období , která je uvedena výše. Určitá struktura činností v zóně Severozápad, tedy i struktura sektorů, zapříčiňujících výsledně zdravotní stav populace, je pro území zóny specifická a neopakovatelná v podmínkách života obyvatel ostatních zón a už vůbec ne, aglomerací. Povrchová těžba uhlí a surovin, těžba kameniva (i v centru krajského města), nahromadění energetických zdrojů spalujících tuhá paliva, lokální topeniště na tuhá paliva a chemický průmysl se podílejí na znečišťování ovzduší, při tom ve městech přibývá doprava. Plošná zemědělská činnost realizovaná v jihovýchodní části zóny spolu s meteorologickými faktory se na znečištění také podílí. S uvedenými sektory jsou svázány určité profese, vzdělání, životní styl. Nelze tedy říci, že zdraví a priori a jedině souvisí s kvalitou ovzduší. Může také docházet k paradoxu značný úbytek velkotonážní chemie v Ústí nad Labem, redukce činnosti a její ukončení v dalších výrobách těžkého průmyslu vedlo nejen ke snížení počtu pracovníků, ale také ke snížení počtu ozdravných aktivit (sport) realizovaných Spolchemií a dalšími velkými podniky, které již neexistují. Zdraví obyvatel je ovlivňováno vnitřními i zevními faktory či determinanty. Vnitřními determinanty jsou genetické dispozice, osobní historie, prodělané nemoci, očkování, fyziologický stav, zevními pak životní styl, výživa, profese, návyky, zlozvyky, chemické látky a znečištění uvnitř i mimo uzavřené prostory, kde se člověk 31

145 Program zlepšování kvality ovzduší zóna CZ04 Severozápad vyhodnocení vlivů koncepce dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů vyskytuje. Tyto determinanty se prolínají a působí na člověka v klastrech spojených se sociální determinací tj. vzděláním, zaměřením, zaměstnáním bývalou profesí, pohlavím, náboženstvím, přesvědčením aj. Podle WHO je 23% nemocí spojených s faktory životního prostředí (WHO, 2013) a je tedy preventabilních tj. lze jim předejít. Determinanty mohou působit na zdraví přímo i zprostředkovaně, mohou exacerbovat latentní dispozici k onemocnění, mohou mít vliv zásadní nebo jen omezený v rámci mnohočetných příčin onemocnění. Vliv na zdraví může být jak negativní, tak pozitivní. Účast determinantů na globální zátěži zdraví, vnější ovzduší a ovzduší pronikající dovnitř budov způsobující zdravotní rizika, publikovala WHO v roce Je nutno upozornit, že uvedená fakta v grafu platí pro světovou populaci a indoor smoke platí pro ohniště a topeniště uvnitř obydlí většinou bez kouřovodu. Nicméně znečištění měst jak v bohatých státech, tak v rozvíjejících se, se na zdraví významně podílí (WHO, 2013). Obrázek č. 8: Úmrtí a environmentální rizika Zdoj dat: WHO, 2013 Na území zóny Severozápad jsou překračovány imisní limity. Nejvíce jde o denní aritmetické průměry PM 10, roční limitní hodnotu benzo(a)pyrenu, která je nejvyšší v Mostě, a ne vždy ozónu. V Karlovarském kraji jde pouze o ozón. Opakované a překračování denního imisního limitu pro aerosolové částice PM 10 na území měst Ústeckého kraje. Ve městech dochází k překračování imisních ročních limitů pro benzo(a)pyren a to v rozsahu daleko větším, než je znečištění aerosolovými částicemi. Koncentrace jsou vázány na topnou sezónu se špatnými rozptylovými podmínkami. Kampaňová měření realizovaná za podpory projektů přeshraniční spolupráce a jiných projektů prokázala řádově vyšší znečištění ovzduší ultrajemnými částicemi i částicemi menšími, než je desetina mikronu, než v čistých oblastech Krušnohoří, zátěž dopravou v obou oblastech při tom byla identická ( vozidel denně v Ústí n/l i Annabergu). Měření realizovaná Přírodovědeckou fakultou v Březně u Chomutova zase prokázala PMF analýzou rozdílnou účast zdrojů v topné a netopné 32

146 Program zlepšování kvality ovzduší zóna CZ04 Severozápad vyhodnocení vlivů koncepce dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů sezóně spalujících fosilní paliva při vysokých teplotách (energetika) i teplotách nižších (domácí kamna). V Ústí nad Labem, Lovosicích, Mostě a Sokolově jsou umístěny velké chemické závody, které jsou pravděpodobným zdrojem zápachu. Za určitých meteorologických podmínek je předmětem stížností obyvatel Saska a Vogtlandu. Vnímání pachu souvisí s kvalitou ovzduší a se znečištěním organickými látkami, jejichž emise jsou nejvyšší na Mostecku a Sokolovsku. Ozón je dráždivou látkou, která poškozuje dýchací cesty a může ovlivňovat příjmy do nemocnice a úmrtnost EMISE SKLENÍKOVÝCH PLYNŮ Z hlediska klimatu a jeho změn je k hodnocenému dokumentu relevantní zejména problematika emisí skleníkových plynů. Od roku 1994 je na úrovni ČR trend snižování emisí skleníkových plynů trvalý a případné fluktuace jsou způsobeny např. rozdílnými teplotami v zimních obdobích, meziročními změnami HDP či mírou implementace přijímaných opatření. Znatelný je pokles emisí v sektoru energetiky (stacionární spalování) a v sektoru zemědělství, naopak dlouhodobě narůstají emise z dopravy. K poklesu emisí dochází ve zpracovatelském průmyslu a v ostatních sektorech (bydlení, instituce a služby). Vzhledem k tomu, že do roku 2011 poklesly celkové emise skleníkových plynů v porovnání s rokem 1990 o 34,76 % (včetně LULUCF 2 ), respektive o 31,91 % (bez LULUCF), lze s vysokou pravděpodobností předpokládat úspěšné dosažení národního emisního cíle pro první kontrolní období Kjótského protokolu ( ). Pozitivně se projevuje trend klesajícího podílu tuhých paliv a nárůst podílu zemního plynu. Pozitivní vliv lze také připsat energetickým úsporám (nové výrobní technologie, lepší spotřebiče, zateplování budov apod.). Obdobnou situaci lze konstatovat i pro území Karlovarského a Ústeckého kraje. Ústecký kraj je jedním z hlavních producentů elektrické energie v ČR, s tímto odvětvím je spojena většina emisí CO 2, dalšími zdroji emisí skleníkových plynů je průmysl a doprava. Karlovarský kraj má relativně nízké emise CO 2 z dopravy (měrně emise v roce t CO 2 na km2 a 1,4 tco 2 na obyv.), nicméně i zde je postupný nárůst VODA Drtivá většina zájmového území patří k povodí Ohře, respektive Dolního Labe. Část je odvodňována též do povodí Berounky a Dolní Vltavy, malé části území v Ašském výběžku a Krušných horách jsou odvodňovány na území Spolkové republiky Německo do povodí řeky Muldy. 2 LULUCF je zkratkou z anglického land use, land use change and forestry tj. využívání krajiny, změny ve využívání krajiny a lesnictví, což je jeden ze sektorů, kde jsou sledovány emise skleníkových plynů 33

147 Program zlepšování kvality ovzduší zóna CZ04 Severozápad vyhodnocení vlivů koncepce dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů Územím prochází ve svém dolním toku nejvodnatější česká řeka Labe (Litoměřicko, Ústecko, Děčínsko), pro podkrušnohorskou oblast tvoří hlavní odtokovou osu Ohře. Mosteckou pánevní oblastí protéká řeka Bílina. Dalšími významnými toky jsou např. Ploučnice, Kamenice, Chomutovka, Teplá, Rolava, Svatava, či Střela. Území, zejména jeho pánevní oblasti, je v rámci České republiky prostorem, kde došlo k nejmasivnějším antropogenním zásahům do přirozeného vodního režimu původní krajiny. Trasy celé řady vodních toků byly změněny v rámci ochrany povrchových lomů a rozsáhlé průmyslové areály lokalizované ve vodohospodářsky pasivních oblastech si vyžádaly převody vody mezi povodími. Oblast je přitom významná z hlediska ochrany vodních zdrojů. Nejvýznamnější zdroje podzemních vod se nalézají v CHOPAV Chebská pánev Slavkovský les, CHOPAV Krušné hory a do Ústeckého kraje zasahující CHOPAV Severočeská křída. Specifikem je přítomnost významných přírodních léčivých zdrojů pramenů minerálních vod (Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Františkovy Lázně, Jáchymov, Lázně Kynžvart, Vratislavice, Libverda, Teplice ad.) Nejvýznamnějšími vodními nádržemi v území jsou v Ústeckém kraji Nechranice (na vodním toku Ohře), Přísečnice (Přísečnický potok), Fláje (Flájský p.), Újezd (Bílina), Kadaň (Ohře), Jirkov (Bílina), Janov (Loupnice), Křímov (Křímovský p.), Chřibská (Chřibská Kamenice), Všechlapy (Bouřlivý p.) a Chmelař (Červený p.). V Karlovarském kraji lze jmenovat např. nádrže Jesenice (Odrava) a Skalka (Obře). Hlavním účelem těchto vodních děl je zlepšení nízkých průtoků vodních toků pro zásobování pitnou nebo užitkovou vodou a protipovodňová ochrana. Dále mají význam pro zlepšení čistoty toků, chov ryb, případně pro využití vodní energie a pro rekreaci obyvatel. V souvislosti s rekultivacemi území po těžbě vznikají zejména na Sokolovsku rozsáhlé nové vodní plochy (např. vodní nádrž Michal - 30 ha, Medard ha). Celé území je charakteristické vysokým podílem obyvatel napojených na vodovod a kanalizaci. Příčinou je zejména velký podíl městského obyvatelstva, kde je proto technicky i finančně jednodušší vybudovat potřebnou technickou infrastrukturu. Přes významnou roli bodových zdrojů znečištění z průmyslu, mají dominantní podíl na znečištění vod v regionu komunální (splaškové) odpadní vody. A to jak vzhledem k množství odpadních vod, tak i vzhledem k hodnotám přiváděného organického znečištění a vnosu dusíku a fosforu do povrchových vod. Důležitý je rovněž vliv plošných zdrojů, zejména rostlinné výroby v zemědělství (dusík, fosfor a pesticidy), významné jsou také vstupy atmosférickou depozicí (dusík). Z hlediska jakosti povrchových vod je dlouhodobě nejhorší situace u řeky Bíliny, do níž jsou vpouštěny vody z čistíren chemických podniků pánevní oblasti a čerpané důlní vody. Řeka Bílina patří dlouhodobě mezi nejvíce znečištěné vodní toky v ČR, i přesto, že mezi lety došlo k významnému zlepšení. Nejvíce jsou překračovány hodnoty pro ukazatele amoniakální dusík, dusitanový dusík a BSK5. Silně znečištěnou řekou (podle klasifikace ČSN ) je též Chomutovka, velmi znečištěný je např. Teplický potok a Blšanka. Ohře i Ploučnice opakovaně vykazují též vysoké hodnoty znečištění u ukazatele (AOX) vyjadřujícím sumárně znečištění specifickými organickými látkami. Jakost vod v Labi v úseku procházející zájmovým územím se ve většině ukazatelů základní klasifikace jakosti vody pohybuje ve II. a III. třídě. Normy environmentální 34

148 Program zlepšování kvality ovzduší zóna CZ04 Severozápad vyhodnocení vlivů koncepce dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů kvality dle nařízení vlády č. 61/2003 Sb. jsou na Dolním Labi plněny v celé své délce v ukazatelích BSK5, N-NO3-, N-NH4+ a Pcelk. Norma environmentální kvality je překročena u ukazatele CHSKCr v profilu Štětí, k čemuž s největší pravděpodobností přispívá provoz papírem společnosti Mondi Štětí a.s. Z osmi hodnocených profilů jsou normy environmentální kvality dále překročeny v ukazatelích NL, fekální koliformní bakterie a AOX ve třech profilech tohoto úseku Labe. Znečištění Labe těžkými kovy není příliš významné. Měřené koncentrace odpovídají zpravidla přirozenému pozadí. Dle Vodohospodářské bilance dílčího povodí Ohře, dolního Labe a ostatních přítoků Labe (Zpráva o hodnocení jakosti povrchových vod, 2014) všechny profily (na řekách Ohře, Bílina, Ploučnice, Blšanka, Kamenice, Teplá) vyhovovaly v letech (i v období ) v ukazateli ph (indikující kyselost vody) dle NV 61/2003 Sb PŮDA A HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ Geologické složení dotčené oblasti je velmi pestré. Velkou část zájmového území v obou krajích tvoří Krušné hory a související pánve s mocnými usazeninami, podstatné části území jsou rovněž ovlivněny vulkanickou činností (Doupovské hory a České středohoří). Díky této geologické pestrosti se v území nacházejí početná ložiska nerostných surovin: Hnědé uhlí - rozhodující množství (cca 80 % všech evidovaných zásob hnědého uhlí v ČR) se nachází v Mostecké pánvi (Severočeské hnědouhelné pánvi), lokalizované v Ústeckém kraji, druhé největší nahromadění zásob hnědého uhlí v ČR se nachází v Sokolovské pánvi (Karlovarský kraj). Ložiska uhlí se nacházejí dále i v Chebské pánvi. Usnesením vlády ČR č. 490/91 byly stanoveny tzv. závazné územně ekologické limity linie (ÚEL) pro povrchovou těžbu uhlí a hranice vnějších výsypek, čímž byly upřesněny prostory pro těžební činnost. Kaolin - území zahrnuje nejvýznamnější oblasti s ložisky kaolinů v ČR. Největší ložisková oblast se rozkládá v Karlovarském kraji v chodovsko-starorolské, karlovarsko-otovické a hroznětínské oblasti Sokolovské pánve. V Ústeckém kraji pak na Kadaňsku a na Podbořansku. Rudy - Krušné hory a Slavkovský les jsou historickou hornickou oblastí (rudy mědi, železa, uranu, cínu, wolframu, polymetalické rudy). Výskyty rud jsou v Krušných horách v okolí Kraslic, Oloví, Perninku a Jáchymova a ve Slavkovském lese v okolí Krásna. Jíly, písky, cihlářské suroviny - jíly a písky se hojně vyskytují jako tzv. doprovodné suroviny v nadloží i podloží uhelných slojí. Cihlářské suroviny se kromě podkrušnohorských pánví nacházejí i např. na Žluticku, v okolí Bíliny, Libochovic či Podbořan. Kámen bohaté zdroje kamene (čediče, žuly) se nacházejí nepravidelně v Sokolovské pánvi, Krušných horách, Doupovských horách, na Tepelsku. V ústeckém kraji jsou ložiska kamene na Děčínsku, či ve Šluknovském výběžku. Rozsáhlá povrchová těžba uhlí v minulosti i současnosti (a probíhající rekultivace) je jedním z významných faktorů ovlivňujících stav a využití půd v zájmovém území. Nachází se zde i velký počet poddolovaných území s řadou omezení pro jejich 35

149 Program zlepšování kvality ovzduší zóna CZ04 Severozápad vyhodnocení vlivů koncepce dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů budoucí využití, především v Mostecké pánvi (Karlovarský kraj) a v okolí Sokolova, Ostrova, Kraslic a Karlových Varů. Na území ovlivněném těžbou může rovněž docházet ve zvýšené míře k sesuvům či narušení svrchního kolektoru podzemních vod. Ústecký kraj náleží ke krajům s průměrným podílem zemědělského půdního fondu 51,8 % z celkové rozlohy kraje (v rámci ČR je tento podíl 53,7 %), v Karlovarském kraji je naopak nejnižší podíl zemědělské půdy ze všech krajů. Jen menší část území se vyznačuje velkým podílem kvalitní zemědělské půdy. V Karlovarském kraji je poněkud vyšší podíl zastoupení 1. třídy ochrany jen v ORP Aš a Mariánské Lázně. V Ústeckém kraji jsou podmínky lepší především v regionu náležícímu k tradiční zemědělské oblasti v jižní části kraje v okolí Roudnice nad Labem, Litoměřic, Loun, Lovosic a Žatce. Kromě vysokého podílu orné půdy je zde typická i velká rozloha speciálních kultur (ovocné sady, chmelnice atp.). Obecně přitom podíl zemědělské půdy trvale klesá, zejména v důsledku záborů zemědělské půdy kvůli stavební činnosti. Problémem je i zatížení půd průmyslovými hnojivy (zhoršení fyzikálních, chemických a biologických vlastností půdy, riziko pro kvalitu podpovrchových a povrchových vod). Rizikem je i vodní a zejména na zorněných půdách též větrná eroze. Obrázek č. 9: Potenciální ohroženost orné půdy větrnou erozí Zdroj: Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. Geoportál SOWAC-GIS PŘÍRODA A KRAJINA Fauna, flóra: Potenciální přirozenou vegetací jsou ve vyšších polohách bučiny, v nižších doubravy a dubohabřiny, podél vodních toků lužní lesy a na rašeliništích podmáčené smrčiny. Nejcennějším území z hlediska fauny a flóry jsou vyhlášená CHKO, vojenský újezd Doupovské hory a Krušné hory. Specifická a významná je ovšem fauna území ovlivněných těžbou, jako jsou lomy, výsypky, pískovny, různá 36

150 Program zlepšování kvality ovzduší zóna CZ04 Severozápad vyhodnocení vlivů koncepce dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů propadlá území apod., která často hostí druhy živočichů, jež jsou jinde v krajině vzácné. Z hlediska migrací velkých savců jsou zásadní Krušné hory, Doupovské hory, Slavkovský les a České středohoří. Migračními překážkami jsou zejména dálnice a rychlostní silnice a rovněž intenzivně zemědělsky využívaná krajina. Krajina: Na severozápadě lemují území z velké části zalesněné Krušné hory s významným podílem rašelinišť, luk a pastvin, na severu pak Labské pískovce a České Švýcarsko. Lesy převažují i v oblasti Slavkovského lesa a Lužických hor. Smrčiny v Ašském výběžku jsou mozaikou lesů, luk a pastvin, stejně jako České středohoří a Šluknovský výběžek. Specifická je krajina Doupovských hor, kde převládají otevřené travino-křovinné biotopy. V nižších polohách převažuje orná půda v Chebské pánvi na západě a v nížinách podél Ohře a Labe. Podkrušnohoří je silně ovlivněno těžbou nerostných surovin, jsou zde funkční i bývalé povrchové doly na velkých plochách, výsypky a rovněž navazující průmysl a elektrárny. Nevýznamnějším vodním tokem je Ohře, která protéká celým územím ze západu na východ a vlévá se do Labe v Litoměřicích. Významnými vodními nádržemi jsou Skalka, Jesenice, Stanovice, Nechranice, Přísečnice a Fláje, celá řada dalších vodních ploch vznikla cíleně i samovolně na plochách po těžbě. Souvislejší nefragmentovaná krajina (dle polygonů ÚAT) je především v oblasti Slavkovského lesa a Doupovských hor a Krušných hor. Významnými krajinnými prvky ze zákona jsou lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy, dále může orgán ochrany přírody a krajiny zaregistrovat další části krajiny. V území je registrována celá řada VKP, zejména parky, aleje, mokřady apod. Významné krajinné prvky je možné využívat jen tak, aby nedocházelo k jejich poškození. V zájmovém území jsou vymezeny všechny úrovně územního systému ekologické stability, tedy nadregionální, regionální a lokální, zahrnuje především zachovalejší lesy, vodní toky a jejich okolí a větší i menší plochy zeleně. ZCHÚ, Natura 2000: Na řešeném území se nachází 245 maloplošných zvláště chráněných území, a to v kategorii národní přírodní památka (20), přírodní památka (122), přírodní rezervace (86) a národní přírodní rezervace (17). Z velkoplošných ZCHÚ je zde NP České Švýcarsko a CHKO Slavkovský les, České středohoří, Kokořínsko Máchův kraj, Labské pískovce a Lužické hory. Smluvně chráněným územím je vojenský újezd Hradiště a Jílové u Děčína - škola. Dále je zde 153 evropsky významných lokalit náležejících do evropské soustavy chráněných území Natura 2000 a 5 ptačích oblastí. Předměty ochrany ZCHÚ, zejména vegetace, jsou ovlivňovány kvalitou ovzduší. V území je vyhlášeno více než 600 památných stromů nebo skupin stromů. Ramsarskou úmluvou jsou chráněny lokality Krušnohorská rašeliniště a Pramenné vývěry a rašeliniště Slavkovského lesa LESNÍ EKOSYSTÉMY Lesy pokrývají cca 42% území Karlovarského kraje, což je vzhledem k celé ČR nadprůměr, a 30% Ústeckého kraje, což naopak řadí kraj k nejméně lesnatým v ČR. Lesy mají příznivý vliv na klima a ovzduší (zadržování a pomalé uvolňování vody, ochlazování v letních měsících, odčerpávání CO2 a produkce kyslíku, zachytávání prachových částic a znečišťujících látek apod.), protierozní funkci, význam pro biodiverzitu, zdraví a rekreaci obyvatel. Z hlediska kvality ovzduší jsou negativně ovlivňovány zejména acidifikací, kterou způsobují oxidy síry a dusíku a amoniak, 37

151 Program zlepšování kvality ovzduší zóna CZ04 Severozápad vyhodnocení vlivů koncepce dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů eutrofizací, tedy nadměrným ukládáním živin, zejména vlivem oxidů dusíku a amoniaku, a ozónem, který poškozuje vegetaci. Většina lesů v území jsou hospodářské, významný podíl mají i lesy ochranné. Co do druhového složení významně převládá smrk (cca 68% v Karlovarském kraji), dále borovice (cca 9% v KV kraji). Na venkovských lokalitách, kde jsou posuzovány limity koncentrací znečišťujících látek ve vztahu k ekosystémům, k jejich překračování většinou nedochází, větší problémy jsou ve východní části území. Poškození lesů je však stále velmi vysoké a nadále pokračuje, přestože se nejedná již o tak závažné kalamity, k jakým došlo v 70. a 80. letech v Krušných horách. Jako náhradní dřeviny byly pak vysazovány různé druhy, mnohdy zcela nepůvodní nebo stanovištně nevhodné (smrk pichlavý, kleč ). Nejlepší stav lesů je v západní části území. Negativní vliv znečištění ovzduší se kumuluje s dalšími faktory, jako je nevhodná druhová a věková skladba, klimatické jevy (sucho, mráz, vítr, sníh apod.), škůdci, houbové choroby apod. Při obnově porostů jsou v současné době vysazovány porosty vhodnější druhové skladby ODPADY Odpadové hospodářství Ústeckého kraje je dlouhodobě ovlivněno vysokou koncentrací průmyslové výroby s dominancí průmyslové chemie, petrochemie a těžby nerostných surovin a postupnou sanací starých průmyslových zátěží; je pro něj proto charakteristická zvýšená produkce stavebních a průmyslových odpadů. Dlouhodobě vyrovnaná produkce odpadů kolem 2,7 mil. t/rok se v roce 2008 zvýšila na 3,5 mil. t při téměř dvojnásobném zvýšení množství nebezpečných odpadů. V roce 2009 sice celková produkce odpadů mírně klesla, avšak pokračoval nárůst produkce nebezpečných odpadů v souvislosti se sanacemi starých zátěží. Od roku 2011 již celková produkce odpadů klesá: zatímco v roce 2008 dosáhla vrcholu na úrovni 3,47 mil. tun, v roce 2013 vzniklo na území kraje 2,39 mil. tun odpadů. Nejvýznamnější meziroční změny v produkci odpadů se zpravidla týkaly stavebních a demoličních odpadů a souvisely s průběhem velkých stavebních investic a sanačních akcí, popřípadě s likvidací povodňových škod. Produkce komunálního odpadu je relativně konstantní a v roce 2013 dosáhla 423 tis t. Stejně tak způsoby nakládání s komunálním odpadem se již několik let téměř nemění, odpad je nejméně ze tří čtvrtin odstraňován uložením na skládce. Využitelné složky komunálního odpadu jsou především vyváženy do zahraničí, biologicky rozložitelná složka je kompostována, případně inertní odpad je využit na terénní úpravy a rekultivace skládek. Je zřejmé, že míra využívání komunálního odpadu je nízká a v tomto ohledu není plněn cíl dosud platného Plánu odpadového hospodářství Ústeckého kraje (POHÚK I), a to i přesto, že celková míra využití veškerého odpadu dosahuje v kraji 80%. Množství biologicky rozložitelného komunálního odpadu uloženého na skládku má od roku 2008 převážně mírně klesající tendenci a v roce 2013 dosahuje necelých 170 tis. t/rok, což více než dvojnásobně překračuje závazný cíl pro rok

152 Program zlepšování kvality ovzduší zóna CZ04 Severozápad vyhodnocení vlivů koncepce dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů Množství využitých nebo odstraněných odpadů na území Ústeckého kraje převyšuje jeho produkci. Tato disproporce je způsobena migrací odpadů v rámci republiky. Celková míra využívání odpadů v Ústeckém kraji dosahuje cca 80%. Na území kraje bylo ke konci roku 2013 provozováno celkem 11 skládek komunálního odpadu, 4 skládky nebezpečného odpadu, 14 zařízení k využití odpadu na povrchu terénu. Na území kraje je dále provozována spalovna nebezpečného odpadu SITA CZ a.s. s a zařízení k energetickému využití nebezpečného odpadu ve společnosti Lafarge Cement, a.s.. Dále je na území Ústeckého kraje provozováno 18 kompostáren. Celková produkce komunálních odpadů v Karlovarském kraji (dle návrhu koncepce POH KVK) za rok 2013 činila celkem tun, což je 22 % celkového množství odpadu vyprodukovaného v Karlovarském kraji. Trend v produkci KO v letech 2009 až 2013 zaznamenal mírný pokles (s výjimkou mírného nárůstu produkce v letech ). Z tohoto množství je pouze cca 86 tis. tun z obcí. Vyprodukované množství odpadů pro rok 2013 činí celkem 580 tis. tun (všechny odpady), z toho činí 21,5 tis. tun nebezpečné odpady a 558 tis. tun ostatní odpady. K roku 2013 činila měrná produkce všech odpadů 1931 kg/obyvatele, z toho 1859 kg/obyvatele ostatních odpadů a 72 kg/obyvatele nebezpečných odpadů. Z hlediska vztahu odpady x ovzduší patří mezi významné odpady z energetického průmyslu, odpady z ostatních průmyslových odvětví a odpady související s ochranou ovzduší v oblasti individuálního vytápění domácností. Množství odpadů, které souvisejí s ochranou ovzduší, je z hlediska celkové produkce odpadů v ČR významné. Např. pouze samotné vedlejší energetické produkty představují cca mil. tun materiálů (téměř 50% produkce všech odpadů v ČR), které mohou být evidovány jako výrobek nebo jako odpad, přičemž závisí pouze na rozhodnutí provozovatele zdroje, zda daný produkt certifikuje jako výrobek. K tomuto množství, které je významné již samo o sobě, přistupují, mimo jiné, odprašky z jiných průmyslových odvětví a popeloviny z individuálního vytápění domácností pevnými palivy. Míra druhotného využití těchto odpadů má vzhledem k jejich množství potenciál významně ovlivnit celkovou bilanci produkce odpadů jak v ČR, tak i v zóně Severozápad. Odpady související s ochranou ovzduší v energetice S provozem energetických zařízení souvisí produkce sádrovce, popela ložového/strusky a popela úletového. Uvedené vedlejší produkty se částečně stávají odpadem a z větší části výrobkem k dalšímu využití. Na základě dotazníkového šetření mezi provozovateli provedeného v rámci procesu SEA PNP ČR lze odhadnout, že v současné době (rok 2013) vzniká cca t/rok popela úletového, cca t/rok popela ložového, cca t/rok sádrovce a cca t/rok vápence a dolomitu. Z uvedeného množství je cca t/rok výrobků. Politika druhotných surovin ČR uvádí pro vedlejší energetické produkty za rok 2012 odhad 13 mil. tun. Vzhledem k celkové produkci odpadů v ČR se jedná o velmi významné množství, je proto nezbytné u těchto produktů prosazovat co nejvyšší stupeň materiálového využití. V rámci zóny Severozápad vzniká na velkých energetických zdrojích popel úletový cca t/rok, popel ložový cca

153 Program zlepšování kvality ovzduší zóna CZ04 Severozápad vyhodnocení vlivů koncepce dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů t/rok, cca t/rok sádrovce, cca t/rok. Z toho je cca t/rok výrobků a cca t/rok odpadů. Většina (90 % a více) výše uvedených výstupů z energetiky vzniká v Ústeckém kraji. Množství odpadů je však téměř stejné, v Ústeckém kraji vzniká cca t/rok odpadů, v Karlovarském kraji vzniká cca t/rok odpadů. V rámci ČR má hodnocená zóna vysoký podíl výrobků a nízký podíl odpadů. Certifikace odpadů na výrobky je trendem posledních let. Dá se tedy očekávat, že poměr odpad / výrobek bude v zóně Severozápad zachován. Z výše uvedeného je zřejmé, že odpady z energetiky související s ochranou ovzduší nejsou v zóně Severozápad významné. V budoucnu lze do roku 2020 očekávat v návaznosti na již zahájená opatření ke snížení emisí a očekávanou postupnou změnu palivové základny v energetice pokles množství vedlejších energetických produktů (odpady+výrobky) o cca 20%. S významným nárůstem spotřeby močoviny a čpavku pro denitrifikaci spalin je nutno počítat se zhoršením kvalitativních parametrů popílků, což ztíží jejich certifikaci a odbyt na trhu. Tato skutečnost je rizikem, která může zvýšit množství odpadů. Odpady související s ochranou ovzduší v ostatních průmyslových odvětvích Odpady, jejichž produkce souvisí s ochranou ovzduší, jsou především odprašky z čištění spalin a odpadní vzdušiny. Lze očekávat, že do budoucna přetrvá stávající trend, kdy narůstá jejich množství v návaznosti na pokračující zpřísňování emisních limitů a s tím související zvyšování účinnosti odprášení. Odpady z průmyslu jsou pro zónu Severozápad méně významné (v porovnání např. s aglomerací Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek). Obecně lze do budoucna v návaznosti na pokračující zpřísňování emisních limitů očekávat rostoucí trend množství odprašků, které je rizikem z hlediska zvýšení produkce odpadů. Případné navýšení množství průmyslových odprašků bude vhodné kompenzovat rozvojem technologií umožňujících zvýšit podíl materiálového využití těchto produktů. Toto riziko je však pro zónu Severozápad méně významné. Odpady související s ochranou ovzduší v oblasti individuálního vytápění domácností Nejvíce popelovin vzniká v domácnostech ze spalování uhlí, popel z biomasy ovlivňuje celkovou bilanci několikanásobně méně. V Karlovarském kraji je vytápěno pevnými palivy (uhlí, koks, dřevo) cca 15% bytů, 27 % je vytápěno zemním plynem a cca 45 % je vytápěno z kotelny mimo dům (celková plynofikace je cca 70 %). V Ústeckém kraji je vytápěno pevnými palivy (uhlí, koks, dřevo) cca 15 % bytů, 28 % je vytápěno zemním plynem a cca 45 % je vytápěno z kotelny mimo dům. Produkce popelovin se snižuje postupně, vlivem postupné modernizace (zvyšování účinnosti) zdrojů vytápění na pevná paliva. Tento trend bude urychlen blížícím se termínem povinného používání kotlů vyšších emisních tříd od roku Další rizikovou oblastí nakládání s odpady je jejich spalování. Odpady mohou být zdrojem emisí řady nebezpečných znečišťujících látek do ovzduší, především pokud k jejich spalování dochází v zařízeních, která k tomu nejsou určena. To se může týkat jak nevhodných průmyslových spalovacích zařízení, tak zejména spalování 40

154 Program zlepšování kvality ovzduší zóna CZ04 Severozápad vyhodnocení vlivů koncepce dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů odpadů v domácích topeništích, ke kterému někdy dochází v důsledku zvyšujících se cen kvalitních paliv a zvyšujících se nákladů na odvoz komunálního odpadu. Spalování odpadů v lokálních topeništích přitom může významně negativně ovlivnit kvalitu ovzduší i v územích s jinak dobrou kvalitou ovzduší KULTURNÍ PAMÁTKY V zájmovém území se nachází řada kulturních památek všech kategorií - hrady (nebo jejich zříceniny), zámky, historická městská architektura, stavby lidové architektury, technické památky, drobná městská i venkovská architektura (kamenné plastiky, boží muka, kapličky atd.). V karlovarském kraji patří k výrazným a v rámci ČR ojedinělým architektonickým celkům lázeňská architektura nacházející se v Karlových Varech, Mariánských Lázních a Františkových Lázních. Na území Karlovarského kraje jsou tři městské památkové rezervace (Františkovy Lázně, Cheb a Loket) a jedna archeologická památková rezervace (Tašovice), chránící mezolitické sídliště a slovanské hradiště. Mezi nejvýznamnější střediska městského a kulturně orientovaného cestovního ruchu s převahou poznání historie a památek patří Cheb, Loket, Teplá, Kraslice, Nejdek, Chodov, Ostrov, Andělská Hora, Bečov nad Teplou a Horní Slavkov. Rovněž v Ústeckém kraji se nachází řada nemovitých národních kulturních památek: Františkánský klášter Čtrnácti sv. Pomocníků, Zámecký komplex Benešov nad Ploučnicí, Libochovice (zámek), Malá pevnost (Terezín), Národní hřbitov Terezín, Ploskovice (zámek), Rotunda svatého Jiří (Říp), Terezínské krematorium, Říp, Kostel svatého Mikuláše (Louny), Krásný Dvůr (zámek), Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Most), Duchcov (zámek), Klášter Osek, Pomník obětem katastrofy na dole Nelson a Královské pole s pomníkem Přemysla Oráče. V Ústeckém kraji se nalézá pět městských památkových rezervací, a to Kadaň, Litoměřice, Terezín, Úštěk a Žatec a vedle toho dalších 17 městských památkových zón. Dále také 3 vesnické památkové rezervace: Rumburk, Starý Týn, Zubrnice a 13 vesnických památkových zón. V území lze nalézt také řadu zachovalých technických památek. V Ústeckém kraji se řada z nich vyskytuje v okolí Labe, které je ideálním místem pro nádrže, zdymadla a mosty. Mezi tyto památky patří například soubor technických památek Flájský plavební kanál v Českém Jiřetíně, Masarykova zdymadla v Ústí nad Labem, Vodní nádrž Janov v Litvínově, Kamenný most v Děčíně, Císařské schody pod Lovošovem, Železniční viadukt v Železné či zřícenina bývalého mlýna Windsor v Siřejovicích. V Karlovarském kraji patří mezi nejdůležitější technické památky např. tunelová lanovka Imperial v Karlových Varech, lokalita Vlčí jámy s pozůstatky důlní činnosti (Horní Blatná), důl Svornost v Jáchymově, dřevěný krytý most v Radošově, zámek Valeč s napájecí soustavou kaskád v zámeckém parku a zámeckým skleníkem a další. Nejhodnotnější části historických center lázeňských měst Karlovy Vary, Mariánské Lázně a Františkovy Lázně jsou nominovány k zápisu na Seznam světového dědictví UNESCO v rámci nadnárodní nominace Významné lázně Evropy. 41

155 Program zlepšování kvality ovzduší zóna CZ04 Severozápad vyhodnocení vlivů koncepce dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů HLUK Hluk je jedním ze zásadních faktorů životního prostředí, který ovlivňuje lidské zdraví a kvalitu života. Na základě aktuálně dostupných výsledků 1. a 2. kola strategického hlukového mapování (SHM) žije v oblastech s hlukovou zátěží přesahující stanovené mezní hodnoty z pohledu celodenní hlukové zátěže 2,8 % obyvatel ČR a 3,3 % obyvatel je obtěžováno nadměrným hlukem v noci. Podíl zasažených obyvatel je zřetelně vyšší v aglomeracích nad 100 tis. obyvatel, kde je zatíženo nadměrným hlukem celkem 188,8 tis. obyvatel celodenně, tj. 6,8 % obyvatel aglomerací, a 225,3 tis. v noci, tj. 8,1 % obyvatel aglomerací. Doprava na hlavních silničních komunikacích celodenně zatěžuje hlukem dalších cca 1,3 % obyvatel hodnocených krajů (48,3 tis. obyv.) a 1,5 % obyvatel v noci (57,8 tis. obyv.). Hlukové zátěži nad 50 db celodenně, což je nejnižší hladina hluku pro hlukové mapování, je vystavena více než třetina obyvatel ČR (cca 3,6 mil. obyv.), pro noční hlukovou zátěž nad 45 db se jedná o cca 30 % obyvatel. Uvedené hodnoty se vztahují k indikátorům L dvn a L n. Uvedené hodnoty stále nepostihují hlukovou situaci v ČR komplexně, neboť 2. kolo SHM ještě není dokončeno a zbývá zmapovat hlavní silnice v části krajů, hluk z železniční dopravy a z letecké dopravy. Zdrojem nadměrného hluku je téměř výhradně silniční doprava. Hluk není faktorem, který přímo souvisí s emisně-imisními změnami. Může se snížit, bude-li volena regulace dopravy z důvodů imisních mimo obytné území, nebo pokud se intenzita dopravy sníží, může to znamenat i snížení zátěže hlukem v dotčených místech. Na území zóny probíhá implementace Směrnice EU 2002/49/EC o snižování hluku v životním prostředí aproximované v zákoně č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, v platném znění a ve Vyhlášce Ministerstva zdravotnictví ČR č. 523/2006 Sb., o hlukovém mapování, v platném znění. Ministerstvo dopravy podle Čl. XII. odst. 2 změnového zákona č. 222/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zajistilo pořízení akčních protihlukových plánů pro: okolí pozemních komunikací, které jsou ve vlastnictví státu a po kterých projede více než vozidel za rok (cca voz/den); železniční tratě, po kterých projede více než vlaků za rok; v blízkosti hlavních letišť, kde se uskuteční více než vzletů nebo přistání za rok. Od roku 2012 probíhá druhá etapa zpracování hlukových map a akčních plánů pro: silnice, po nichž projede více než vozidel za rok; železnice, po nichž projede více než vlaků za rok; letiště, které má více než vzletů nebo přistání za rok; aglomerace s více než obyvateli, které určí členský stát. Při prvním hlukovém mapování bylo zjištěno, že oba kraje zóny Severozápad nepatří mezi nejvíce hlukově postižená území v rámci republiky. V Ústí nad Labem jsou hlukem dotčena významně největší zdravotnická zařízení. 42

156 Program zlepšování kvality ovzduší zóna CZ04 Severozápad vyhodnocení vlivů koncepce dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů 2.3 PRAVDĚPODOBNÝ VÝVOJ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ BEZ PROVEDENÍ KONCEPCE Ovzduší Změna skladby ani emisní úrovně zdrojů s významným vlivem na kvalitu ovzduší se v hodnocené zóně do roku 2020 nepředpokládá. V případě, že by posuzovaná koncepce nebyla realizována, do roku 2020 by zůstaly stávající trendy vývoje znečištění ovzduší vyhodnocené v kapitole bez významné změny. Výjimkou jsou benzo(a)pyren a SO 2. V případě benzo(a)pyrenu by mohlo dojít ke zmírnění nárůstu koncentrací v návaznosti na snížení emisí z individuálního vytápění domácností vyvolané modernizací spalovacích zařízení (zákaz prodeje emisně nevyhovujících zařízení od roku 2014, zpřísnění emisních parametrů těchto zařízení při uvádění na trh od roku 2018 a zákaz provozu těchto zařízení od roku 2022). Na celkové emise SO 2 bude mít do roku 2020 významný vliv implementace směrnice o průmyslových emisích, ke které dojde v návaznosti na Přechodný národní plán ČR, tedy i bez realizace posuzované koncepce. Významné snížení emisí tohoto polutantu může v regionálním (krajském) měřítku významně snížit imisní koncentrace suspendovaných částic (SO 2 patří mezi hlavní prekurzory sekundárního aerosolu). V případě, že by posuzovaná koncepce nebyla realizována, do roku 2020 by u většiny znečišťujících látek, včetně prioritních polutantů (suspendovaných částic a benzo(a)pyrenu) zůstaly stávající trendy vývoje znečištění ovzduší v zásadě beze změny a neumožnily by ve střednědobém horizontu splnit imisní limity. Veřejné zdraví Cílem PZKO je dosáhnout na celém území zóny CZ04 Severozápad splnění imisních limitů daných zákonem o ochraně ovzduší. V oblastech, kde nejsou imisní limity aktuálně překračovány je cílem další zlepšení kvality ovzduší. V případě, že nebude PZKO CZ04 implementován, může být ohroženo dodržení závazků, na jejichž plnění PZKO cílí tedy dodržení imisních limitů. Pokud by nebyl realizován program se svými opatřeními, veřejné zdraví by se patrně nezlepšovalo z důvodů snížené expozice karcinogennímu benzo(a)pyrenu inhalační cestou. Individuální pravděpodobné zdravotní riziko úmrtí pro karcinom plic a močového měchýře by bylo vyšší (2,4E-4) a bylo by spojeno s pravděpodobhným úmrtím cca 65 exponovaných osob za 70 let jako populačním rizikem. Aritmetický průměr zvýšení koncentrací PM 2,5 nad hodnotu 20 ug/m 3 by v některých lokalitách přinesl aditivních 13,4% úmrtnosti, která se promítá do celkového počtu úmrtí za rok pravděpodobných 692 zemřelých z dlouhodobé inhalace znečištění ovzduší aerosolovými částicemi proti 646 zemřelým ročně po zlepšení. Neušetřilo by se pravděpodobných 46 zemřelých osob. Realizace opatření navržených v programu zlepší kvalitu ovzduší v zóně. Lze očekávat, že dojde i k malému zlepšení zdravotního stavu obyvatel. Polutanty ve znečištění ovzduší působí však většinou bezprahově, a tak i hodnota imisního limitu je provázena pravděpodobným zdravotním rizikem. 43

157 Program zlepšování kvality ovzduší zóna CZ04 Severozápad vyhodnocení vlivů koncepce dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů Kvantifikace přínosů realizace programu, respektive naplnění jeho cílů je součástí kapitoly č. 12 Vlivy koncepce na veřejné zdraví. Emise skleníkových plynů Výsledky projekcí vývoje emisí pro Českou republiku, zpracované v rámci přípravy 6. Národního sdělení ČR k Rámcové úmluvě OSN o změně klimatu v letech , ukazují na další postupné snižování celkových emisí skleníkových plynů. Výraznější pokles emisí by měl pokračovat do roku 2025 na úroveň okolo 45 % pod referenčním rokem 1990, mezi lety je očekáván pouze velmi pozvolný pokles až stagnace. Jak je uvedeno v 6. Národním sdělení ČR k Rámcové úmluvě OSN o změně klimatu, dominantním faktorem, majícím vliv na výsledky projekcí, je ekonomický vývoj. S ohledem na hlavní zdroje emisí skleníkových plynů v řešeném území (tj. energetika zejména v Ústeckém kraji, průmysl, doprava) lze očekávat mírný pokles celkových emisí skleníkových související zejména s poklesem emisí z energetiky. Emise skleníkových plynů ze sektoru domácností budou i v případě pokračující výstavby mírně klesat v důsledku snižování energetické náročnosti budov motivovaného cenami energií. V sektoru dopravy bude pravděpodobně pokračovat nárůst emisí vlivem rozvoje silniční dopravy (ačkoliv Karlovarský kraj má relativně nízké emise CO 2 z dopravy, i zde lze s ohledem na dosavadní trendy očekávat postupný nárůst). Voda Trendy týkající se znečištění vod mají velmi omezenou vazbu k problematice ovzduší. V kontextu posuzované koncepce je relevantní problematika znečištění vod aromatickými uhlovodíky (zejména benzo(a)pyrenem pocházejícím zejména z vytápění domácností) případně dalšími toxickými látkami obsaženými v atmosférické depozici, problematika okyselujících látek (např. oxidů síry) a rovněž problematika eutrofizace vod. Budoucí vývoj celkové jakosti vod bude záviset především na vývoji jednotlivých faktorů, z nichž nejpodstatnější nemají přímou souvislost s kvalitou ovzduší (obsah nutrientů v odpadních vodách, vodní eroze půd s přirozeným obsahem nutrientů, apod.). Velikost příspěvku atmosférické depozice k eutrofizaci bude záviset na vývoji složení palivového mixu, spotřebě elektřiny, vývoji dopravních intenzit a technologických změnách v energetice, dopravě a průmyslu v obecné rovině tedy na vývoji a výkonu ekonomiky jako celku. Do budoucna tedy lze očekávat spíše stagnaci a pokračování existujících problémů. Bez provedení koncepce lze rovněž očekávat pokračování vysoké zátěže vod benzo(a)pyrenem. Půda a horninové prostředí Trendy týkající se půdy a horninového prostředí (zejména degradace půd a zastavování ploch) mají jen minimální vztah k oblasti ochrany ovzduší, respektive k opatřením navrhovaným v posuzované koncepci. Faktory ovlivňujícími tyto trendy jsou zejména zemědělská praxe a územní rozvoj sídel a infrastruktury a v dotčeném území též rozsah těžby uhlí. Tyto trendy mají svojí setrvačnost bez ohledu na opatření navrhovaná v předmětné koncepci. Lze předpokládat, že v závislosti na ekonomickém vývoji se bude rozsah zastavovaných ploch dále zvyšovat, i když díky větší pozornosti věnované (alespoň v rétorické rovině) této tématice v rámci 44

158 Program zlepšování kvality ovzduší zóna CZ04 Severozápad vyhodnocení vlivů koncepce dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů plánovacích a povolovacích procesů, patrně pomalejším tempem než doposud. Rovněž erozní trendy budou patrně pokračovat, pokud nedojde k zásadním změnám zemědělské praxe. Možné dopady klimatické změny na srážkový režim mohou situaci dále umocnit. Možný výskyt intenzivnějších a déle trvajících období sucha může vést k postupné degradaci zorněných zemědělských půd a tím i k většímu riziku vzniku, respektive akcelerace půdní eroze činností větru s negativními vlivy na kvalitu ovzduší. V případě nerealizace koncepce lze očekávat pokračující trendy i v oblasti acidifikace půd a jejich kontaminace polutanty cestou atmosférické depozice. V této souvislosti lze očekávat, bez ohledu na realizaci koncepce, pozitivní vliv implementace směrnice o průmyslových emisích, která by měla přinést další snížení emisí SO 2, které jsou pro zájmové území relativně významným polutantem (ve srovnání s jinými regiony ČR). Obecně bude budoucí situace záviset především na vývoji složení palivového mixu, spotřebě elektřiny, vývoji dopravních intenzit a technologických změnách v energetice a průmyslu. Vzhledem k tomu, že v podmínkách ČR má rozhodující podíl na hodnotách kyselosti půd vliv složení jejich přirozeného horninového pozadí, je možné odhadovat, že i v budoucnu bude situace stabilní. Dotace půd toxickými sloučeninami z ovzduší by měla postupně klesat, v závislosti na snižování emisních intenzit nových technologií v dopravě i průmyslu. Lesní ekosystémy, krajina, biodiverzita Na venkovských lokalitách, kde jsou posuzovány limity koncentrací znečišťujících látek ve vztahu k ekosystémům, k jejich překračování většinou nedochází, větší problémy jsou ve východní části území. Poškození lesů je však stále velmi vysoké a nadále pokračuje, přestože se nejedná již o tak závažné kalamity, k jakým došlo v 70. a 80. letech v Krušných horách. Nejlepší stav lesů je v západní části území. Kvalita ovzduší ovlivňuje i sídelní a mimolesní zeleň, citlivá stanoviště a další ekosystémy. Díky dosud přijatým opatřením a dalším vycházejícím z platné legislativy se bude imisní zatížení nadále snižovat, a tím dojde ke zlepšení stavu lesů a dalších ekosystémů. Vzhledem k dalším působícím faktorům, přetrvávající zátěži z minulosti a přeshraničním vlivům nelze míru zlepšení kvantifikovat. Bez přijetí PZKO však bude menší než v případě jeho realizace. I bez přijetí PZKO bude pokračovat výstavba dopravní infrastruktury spojená se zábory přírodních stanovišť a biotopů zvláště chráněných druhů, sídelní zeleně, zábory a fragmentací lesů, fragmentací krajiny a zhoršování migrační prostupnosti, případně i se zásahy do zvláště chráněných území a území Natura Cílem těchto opatření je především řešení dopravní obslužnosti a nemají primárně za cíl zlepšení kvality ovzduší, takže budou realizována nezávisle na PZKO. Z dalších rozvojových aktivit mimo rámec PZKO může mít významný vliv na ekosystémy rozšiřování zástavby a rozvoj nebo naopak úpadek v sektorech průmyslu a energetiky. Významně se projevuje podpora využití obnovitelných zdrojů energie a tedy výstavba zařízení na jejich využití, jako jsou fotovoltaické a větrné elektrárny, spojené často s negativními vlivy na krajinu a biodiverzitu. Nadále se bude zvyšovat poptávka po dřevu pro spalování v domácích topeništích. Mimo rámec PZKO je pěstování energetických plodin na zemědělské půdě, které se bude pravděpodobně dále rozšiřovat i s negativními vlivy na půdní erozi, eutrofizaci vody a půdy a zatížení ekosystémů pesticidy. 45

159 Program zlepšování kvality ovzduší zóna CZ04 Severozápad vyhodnocení vlivů koncepce dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů Odpady V oblasti odpadů by nerealizací koncepce (opatření) pravděpodobně nedošlo k navyšování odpadů (odprašků) z průmyslu (navýšení množství odprašků riziko z hlediska zvýšení produkce odpadů). Případné navýšení množství průmyslových odprašků bude vhodné kompenzovat rozvojem technologií umožňujících zvýšit podíl materiálového využití těchto produktů. Je tedy potřebné vzít v úvahu také vývoj v průmyslových odvětvích a především vývoj v materiálovém využívání odpadů. Nerealizací koncepce by zároveň nedošlo k podpoření aktivit (které vedou k omezení odpadů) směřujících k náhradě a rekonstrukci stávajících vyjmenovaných stacionárních zdrojů znečišťování a pořízení techniky a úprav technologií směřujících ke snížení primárních emisí TZL, PM 10 a PM 2,5, tzn. nedošlo by k omezení odpadů z těchto technologií. Nerealizací koncepce by nedošlo k vyšší podpoře výměny kotlů na pevná paliva, popř. k přechodu na jiný zdroj (např. zemní plyn), tzn. nedošlo by ke snížení množství odpadů z individuálního vytápění. U ostatních cílů, resp. opatření lze konstatovat, že vzhledem k tomu, že nemají přímý vliv k tématu odpady, bez realizace koncepce nedojde k významnému ovlivnění odpadů a odpadového hospodářství. Kulturní památky Ochrana a údržba movitých kulturních památek je zejména otázkou alokace zdrojů potřebných k jejich údržbě a tedy příslušných politických rozhodnutí. Vliv kvality ovzduší je nezanedbatelný, ale nikoliv rozhodující faktor budoucího vývoje. Intenzita negativního vlivu zhoršené kvality ovzduší bude záviset na vývoji složení palivového mixu, spotřebě elektřiny, vývoji dopravních intenzit a technologických změnách v energetice, dopravě a průmyslu v obecné rovině tedy na vývoji a výkonu ekonomiky jako celku. Do budoucna tedy lze očekávat spíše stagnaci případně mírné zlepšování existujících problémů. Hluk Jak již bylo uvedeno výše, téměř výhradním zdrojem hluku v zóně je doprava. V případě neprovedení koncepce bude pravděpodobně pokračovat stávající trend, tzn. že hluková zátěž zejména v dopravně exponovaných lokalitách bude nadále narůstat, přičemž pro podrobnější hodnocení hlukové zátěže nejsou k dispozici datové podklady, protože dosud nejsou prezentovány kompletní výsledky periodického hlukového mapování a nejsou k dispozici všechny akční plány. Ke kvantifikaci vlivu jednotlivých opatření na hlukovou situaci (a tedy i ke stanovení trendu v případě nerealizace koncepce) by bylo nutné vycházet z konkrétních měření a modelů pro jednotlivé záměry, které v tuto chvíli nejsou a ani nemohou být k dispozici. Opatření navrhovaná koncepcí (především ta dopravní) mohou mít určitý pozitivní vliv na hlukovou situaci, ale pouze za předpokladu, že nebudou jednotlivé záměry umisťovány do lokalit s překročenými hlukovými limity nebo nebudou jejich překročení způsobovat. Tato opatření však musí být v rámci procesu SEA hodnocena samostatně, a to například v rámci 46

160 Program zlepšování kvality ovzduší zóna CZ04 Severozápad vyhodnocení vlivů koncepce dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů hodnocení vlivu jednotlivých územních plánů na životní prostředí a veřejné zdraví a především pak v rámci hodnocení EIA jednotlivých záměrů (na základě konkrétních projektů, měření a modelů). 47

161 Program zlepšování kvality ovzduší zóna CZ04 Severozápad vyhodnocení vlivů koncepce dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů 3 CHARAKTERISTIKY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V OBLASTECH, KTERÉ BY MOHLY BÝT PROVEDENÍM KONCEPCE VÝZNAMNĚ ZASAŽENY Informace o současném stavu a možném budoucím vývoji bez provedení koncepce jsou popsány v předcházející kapitole. Na základě této analýzy jsou níže popsány klíčové oblasti a související specifické problémy, které mají vazbu na problematiku kvality ovzduší a lze tedy předpokládat jejich ovlivnění v důsledku realizace PZKO CZ04. Při určení klíčových oblastí a specifických problémů byl brán zřetel na charakter koncepce, která řeší zlepšení kvality ovzduší a jedná se tedy o specificky a úzce zaměřený dokument. Tabulka č. 1: Oblasti ŽP, u nichž lze předpokládat ovlivnění v důsledku realizace opatření PZKO CZ04 Téma Specifické problémy Souvislost problému s kvalitou ovzduší Ovzduší Zdraví obyvatel Emise skleníkových plynů Překračování imisních limitů suspendovaných částic PM10 a benzo(a)pyrenu. Nejkratší střední délka života a nejvyšší standardizovaná úmrtnost v porovnání s ostatními kraji ČR. Nejvyšší incidence plicních nádorů a úmrtnost na tuto diagnózu v porovnání s ostatními kraji ČR. Emise skleníkových plynů z průmyslu, energetiky a dopravy. Jedná se o látky, které se vyznačují největší mírou překračování imisních limitů s dopadem na zdraví lidí a s trendem, který neumožňuje dosažení imisních limitů v přijatelném časovém horizontu. V případě B(a)P je trend rostoucí. Úmrtnost celková, kardiovaskulární (na kterou většina lidí umírá) i úmrtnost pro nádory je v zóně nevyšší z České republiky. Kvalita ovzduší uvedené parametry zdraví do určité míry ovlivňuje. Zdroje znečištění ovzduší jsou také zdrojem emisí skleníkových plynů. Voda Problémy jakosti povrchových vod Atmosférická depozice nutrientů (zejména dusíku) může přispět k eutrofizaci povrchových vod. Znečištění vod cestou atmosferické depozice (zejména benzo(a)pyrenem, případně kovy vázanými na pevné částice) Půda Riziko acidifikace a kontaminace Atmosferická depozice může být (dílčím) zdrojem okyselujících či toxických látek Úbytek ZPF a nezastavěných ploch v důsledku záboru půd Ohroženost půd erozí Prašnost na zastavěných a zpevněných plochách Větrná eroze s emisemi pevných částic 48

162 Program zlepšování kvality ovzduší zóna CZ04 Severozápad vyhodnocení vlivů koncepce dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů Krajina Lesní ekosystémy Odpady Vysoké rozlohy brownfields a starých ekologických zátěží a pozůstatků důlní činnosti. Špatný stav zeleně Degradace citlivých stanovišť Ubývání zeleně, přírodních stanovišť a ohrožených druhů Narušená integrita a nepříznivý stav ZCHÚ a lokalit Natura 2000 a jejich předmětů ochrany Narušování krajinného rázu výraznými stavbami Fragmentace krajiny a snížená migrační prostupnost. Špatný stav lesů Zábory a fragmentace lesní půdy Rostoucí množství odpadů z průmyslu Zdroj emisí pevných částic Jednou z příčin špatného stavu zeleně a stanovišť je i vysoká imisní zátěž (eutrofizace, acidifikace, ozon, zatížení pevnými látkami). Budování dopravní infrastruktury vede k záboru biotopů, narušování integrity ZCHÚ a záboru jejich předmětů ochrany, likvidaci sídelní zeleně. Krajinný ráz je ovlivňován např. dopravními stavbami. Významným faktorem ovlivňujícím fragmentaci krajiny a migrační prostupnost jsou dopravní stavby, které se realizují mj. z důvodů ochrany ovzduší v sídlech. Lesní ekosystémy v území jsou zatíženy znečištěním ovzduší, vliv působí synergicky s dalšími zátěžemi. K záborům a fragmentaci lesů dochází mj. kvůli dopravním stavbám V souvislosti se snižováním množství prachu unikajícího do ovzduší z průmyslu vzniká více odpadů (odprašků) z průmyslu. Kulturní památky Zajištění ochrany a financování obnovy kulturních památek. Negativní účinky znečištění ovzduší se týkají zejména konstrukčních prvků či uměleckých děl a staveb z materiálů reagujících s chemickými sloučeninami obsaženými v emisích (sloučeniny síry, sloučeniny dusíku, chloridy, oxid uhličitý a ozón). Hluk Hluk z dopravy Doprava majoritně přispívá jak k hlukové zátěži také určitou měrou i ke znečištění ovzduší v zóně, výsledný vliv se potencuje. 49

163 Program zlepšování kvality ovzduší zóna CZ04 Severozápad vyhodnocení vlivů koncepce dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů 4 VEŠKERÉ SOUČASNÉ PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ JSOU VÝZNAMNÉ PRO KONCEPCI, ZEJMÉNA VZTAHUJÍCÍ SE K OBLASTEM SE ZVLÁŠTNÍM VÝZNAMEM PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ (NAPŘ. OBLASTI VYŽADUJÍCÍ OCHRANU PODLE ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ). Stav životního prostředí včetně problémů a hlavních trendů vývoje jeho jednotlivých složek je popsán v kapitolách č. 2 a 3 dokumentace SEA. Jako oblasti se zvláštním významem pro životní prostředí lze chápat evropsky významné lokality a ptačí oblasti, tj. lokality soustavy Natura 2000, dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Součástí této kapitoly je proto shrnutí závěrů posouzení vlivů na tato území. Kompletní dokumentace vyhodnocení vlivů koncepce na lokality soustavy Natura 2000 je samostatnou přílohou č. 1 SEA dokumentace. 4.1 HODNOCENÍ VLIVŮ KONCEPCE NA EVROPSKY VÝZNAMNÉ LOKALITY A PTAČÍ OBLASTI DLE ZÁKONA Č. 114/1992 SB., O OCHRANĚ PŘÍRODY A KRAJINY Hodnocení vlivů dle 45i zákona 114/1992 Sb. byl PZKO podroben v předložené verzi z července 2015 a následně bylo hodnocení upraveno dle verze ze září Dokument obsahuje opatření na obecné úrovni i konkrétní projekty dopravních staveb. PZKO bude mít na jejich realizaci jen dílčí vliv, jsou navrhovány především z důvodů dopravních požadavků. PZKO nenavrhuje nové projekty, pouze vybírá ze stávajících ty, které jsou významné z hlediska zlepšování kvality ovzduší. Tyto projekty byly nebo budou vyhodnoceny při územním plánování v rámci procesu SEA a na projektové úrovni (EIA). Předmětem PZKO není jejich územní vedení ani technické provedení, lze tedy upozornit na možná rizika, konkrétně však není možné na úrovni PZKO vlivy vyhodnotit. Za předpokladu dodržení zákonných podmínek budou významné negativní vlivy eliminovány, případně mohou být projekty schváleny postupem dle článku 6.4 Směrnice o stanovištích (převažující veřejný zájem) VYHODNOCENÍ VLIVŮ CÍLŮ PZKO Cílem PZKO je dosáhnout na celém území zóny splnění imisních limitů daných zákonem o ochraně ovzduší v příloze č. 1 v bodě 1 až 3. Řešenými látkami jsou PM 10, PM 2,5, benzo(a)pyren, NO 2 a SO 2. Na předměty ochrany stanoviště i druhy má znečištění ovzduší negativní vliv, především jde o acidifikaci, eutrofizaci a poškození vegetace ozónem, někdy může být problémem i prašnost. Cíl PZKO je tak v souladu se zájmy ochrany EVL a PO. Míra vlivu je obtížně kvantifikovatelná, vzhledem k potenciálu PZKO ke snížení imisí a dalším působícím faktorům půjde spíše o mírně pozitivní vliv (+1). 50

164 Program zlepšování kvality ovzduší zóna CZ04 Severozápad vyhodnocení vlivů koncepce dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů VYHODNOCENÍ OPATŘENÍ S POTENCIÁLNÍM VLIVEM NA EVL A PO Dále jsou jednotlivá opatření hodnocena z hlediska dalších vlivů mimo vlivy na kvalitu ovzduší, které byly vyhodnoceny na úrovni cílů. Jsou hodnocena pouze technická opatření. Ostatní opatření (emisní stropy, regulace stacionárních zdrojů) nemohou EVL ani PO ovlivnit. AB1 Realizace páteřní sítě kapacitních komunikací pro automobilovou dopravu Budování velkých dopravních staveb je téměř vždy spojeno s negativními vlivy na přírodu a krajinu. Může docházet též k zásahům do EVL a PO. V PZKO jsou jmenovány 3 trasy, které jsou doporučeny jako prioritní. Z nich dvě mohou lokality Natura 2000 ovlivnit. R6 Lubenec Karlovy Vary: Novostavba rychlostní silnice podél stávající 2 pruhové. Probíhá po hranicích a místy zasahuje do PO Doupovské hory, pravděpodobně bez významného vlivu. Zasahuje EVL Doupovské hory, okrajově možná Hradiště a Olšová vrata (mimo rizika záboru biotopu je možný vliv na migrující jedince sysla obecného), vliv možný dále na EVL Týniště (předmět ochrany kuňka obecná). R7: Jedná se o rozšíření a přeložky stávající silnice. Kříží EVL Ohře, pravděpodobně bez významnějších vlivů. Vliv nelze na úrovni PZKO hodnotit (?). AB2 Obchvaty měst a obcí Je navržena celá řada opatření. V některých případech může dojít ke střetu s EVL či PO a k vlivům na předměty ochrany. Vlivy byly nebo budou řešeny při SEA územních plánů a EIA jednotlivých projektů. I/13: přeložka v úseku Děčín Benešov nad Ploučnicí: Je možný zásah do EVL Ploučnice. Přeložka Koštice Budyně nad Ohří a východní obchvat: Trasa kříží EVL Ohře. Východní obchvat Kadaně: Trasa kříží EVL Želinský meandr, okrajově zasahuje do PO Doupovské hory. Vliv nelze hodnotit (?). AB3 Odstraňování bodových problémů na komunikační síti Při odstraňování bodových závad se jedná většinou o stavby menšího měřítka, významné vlivy na EVL a PO jsou málo pravděpodobné, bez znalosti konkrétních projektů je však nelze zcela vyloučit. Vliv nelze hodnotit. (?). AB4 Výstavba a rekonstrukce železničních tratí Koncepce navrhuje optimalizaci a případně zkapacitnění řady tras. Vlivy záleží na konkrétní podobě záměru, zejména na přeložkách, což není obsahem koncepce. Trať 140 a 130 Karlovy Vary Ústí nad Labem: Trasa prochází přes EVL a PO Doupovské hory, přes EVL Chomutov zoopark, podél EVL Kopistská výsypka, EVL Černovice a EVL Ostrovské rybníky. 51

165 Program zlepšování kvality ovzduší zóna CZ04 Severozápad vyhodnocení vlivů koncepce dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů Trať 81 Děčín - Rumburk: Trať vede po hranici EVL Dolní Ploučnice a následně ji kříží, přes PO Labské pískovce, podél EVL Honí Kamenice, přes EVL Údolí Chřibské Kamenice a PO Labské pískovce. Trať 83 Rumburk Šluknov Dolní Poustevna: Trať vede krátce po hranici PO Labské pískovce. Trať 89: Rybniště Varnsdorf: Trať vede po hranici PO Labské pískovce a EVL Velký rybník. Dále opatření obsahuje vysokorychlostní trať VRT Drážďany - Praha. Trasa je v přímém územním střetu s EVL Východní Krušnohoří a PO Východní Krušné hory a několika maloplošnými EVL (EVL Údolí Podbradeckého potoka, EVL Ohře, blízko EVL Babinské louky). Přesná trasa a provedení nejsou určeny. V některých místech jsou pravděpodobné tunely, které omezí vlivy. Bez podrobnější specifikace není možné je hodnotit. Vliv nelze na úrovni PZKO hodnotit. (?). AB13 Podpora cyklistické dopravy Opatření zahrnuje cyklostezky a cyklopruhy v intravilánu i extravilánu. Konkrétní projekty nejsou doporučeny, nelze tak vyloučit případný střet s EVL nebo PO. Vliv nelze hodnotit. (?) VYHODNOCENÍ KUMULATIVNÍCH VLIVŮ Koncepce přispívá ke snižování emisí, které je důsledkem zákona o ochraně ovzduší, emisních norem, energetických úspor apod. Dochází tak k pozitivním kumulativním vlivům na stanoviště a druhy citlivé na znečištění ovzduší. Na druhou stranu dopravní stavby, které mají přispět ke snižování emisí, jsou často spojeny s negativními důsledky na přírodu a krajinu včetně předmětů ochrany a celistvosti EVL a PO. PZKO nenavrhuje žádné nové projekty, které by doposud nebyly v jiných koncepcích. Může přispět k upřednostnění některých staveb, na konkrétní územní vedení a technické provedení, které jsou z hlediska důsledků pro lokality Natura 2000 zásadní, však nemá vliv. Program jako takový tedy nevede ke vzniku kumulativních negativních vlivů. Dílčí projekty, které budou realizovány při jejím naplňování, negativní vliv samostatně nebo ve spojení s dalšími záměry a koncepcemi mít mohou, na této úrovni je však nelze hodnotit VYHODNOCENÍ MOŽNÝCH PŘESHRANIČNÍCH VLIVŮ Snížení emisí bude mít příznivý vliv i na imisní situaci v okolních státech a koncepce tak může mít pozitivní vliv i na EVL a PO zejména v příhraničních oblastech. Plánované silniční stavby mohou přivést více dopravy do sousedních států v místech, kam přicházejí. Tyto vlivy musí být vyhodnoceny v územně plánovacích dokumentacích a na projektové úrovni. 52

166 Program zlepšování kvality ovzduší zóna CZ04 Severozápad vyhodnocení vlivů koncepce dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů OPATŘENÍ PRO PREVENCI NEGATIVNÍCH VLIVŮ Eliminace a zmírnění negativních vlivů by měly být zajištěny postupy dle zákona, tedy posouzením konkrétních záměrů, které budou naplňovat cíle koncepce, na úrovni územního plánování a projektu. Negativní vlivy na EVL a PO mohou přinést zejména velké dopravní stavby, na které v souladu se zákonem 114/1992 Sb. musí být v případě možného ovlivnění lokalit Natura 2000 zpracováno hodnocení vlivů. Vždy musí být zvolena taková varianta, která dostatečně řeší dopravní požadavky, vede ke snižování emisí a současně má nejmenší negativní vliv na přírodu a krajinu včetně území Natura Projektem, kterému je třeba věnovat pozornost, je vysokorychlostní trať. Při přípravě konkrétní podoby projektu je třeba respektovat hodnoty území, zejména lokalit Natura ZÁVĚR Koncepce Program zlepšování kvality ovzduší - zóna CZ04 Severozápad nemá významný negativní vliv na předměty ochrany a celistvost evropsky významných lokalit a ptačích oblastí. 53

167 Program zlepšování kvality ovzduší zóna CZ04 Severozápad vyhodnocení vlivů koncepce dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů 5 CÍLE OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ STANOVENÉ NA MEZINÁRODNÍ, KOMUNITÁRNÍ NEBO VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI, KTERÉ MAJÍ VZTAH KE KONCEPCI, A ZPŮSOB, JAK BYLY TYTO CÍLE VZATY V ÚVAHU BĚHEM JEJÍ PŘÍPRAVY, ZEJMÉNA PŘI POROVNÁNÍ VARIANTNÍCH ŘEŠENÍ 5.1 CÍLE OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ STANOVENÉ NA MEZINÁRODNÍ A NÁRODNÍ ÚROVNI Tato kapitola uvádí přehled dokumentů, které mají vazbu na témata životního prostředí a veřejného zdraví řešená v rámci SEA. Z těchto dokumentů byly vybrány relevantní cíle, které byly využity při hodnocení souladu PZKO CZ04 s cíli ochrany životního prostředí a zdraví (přehled vyhodnocení souladu s vybranými relevantními cíli je uveden v kapitole 5.2). V rámci hodnocení možných vlivů koncepce na jednotlivé složky životního prostředí také hodnotitelé přihlíželi k tomu, zda a jakým způsobem mohou opatření navrhovaná v souvisejících dílčích programech a vedoucí k naplnění cílů PZKO CZ04 přispět k naplnění uvedených referenčních cílů. Dokumenty na mezinárodní úrovni Sdělení Evropské komise Evropa 2020 Strategický dokument stanovující vizi evropského sociálně tržního hospodářství pro 21. století. Strategie určuje směr k vytvoření inteligentní a udržitelné ekonomiky, podporující sociální začleňování. Důraz je kladen zejména na oblasti: zaměstnanost, výzkum, vývoj, inovace, změna klimatu a energetika, vzdělávání, chudoba a sociální vyloučení. Hlavními cíli jsou: 75 % obyvatelstva ve věku od 20 do 64 let by mělo být zaměstnáno, 3 % HDP Evropské unie by měla být investována do výzkumu a vývoje, v oblasti klimatu a energie by mělo být dosaženo cílů (včetně zvýšení závazku na snížení emisí na 30 %, pokud budou podmínky příznivé), podíl dětí, které předčasně ukončí školní docházku, by měl být pod hranicí 10 % a nejméně 40 % mladší generace by mělo dosáhnout terciární úrovně vzdělání, počet osob ohrožených chudobou by měl klesnout o 20 milionů. Z hlediska životního prostředí je relevantní priorita podpory oddělení hospodářského růstu od využívání zdrojů, podpora přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku, větší využití obnovitelných zdrojů energie, modernizace odvětví dopravy a podpora energetické účinnosti. Dále je kladen důraz na udržitelný růst, tedy konkurenceschopnější a ekologičtější ekonomiku méně náročnou na zdroje. Priorita specifikuje následující cíle: 1. Snížit do roku 2020 emise skleníkových plynů o 20 % (v porovnání se stavem v roce 1990). Evropská unie je připravena zvýšit tento cíl až na 30 %, pokud se v rámci celosvětové dohody zaváží i další rozvinuté země učinit totéž a pokud se v rámci svých možností na tomto cíli budou podílet i rozvojové země. 2. Zvýšit podíl obnovitelných zdrojů v celkové energetické spotřebě na 20 %. 54

168 Program zlepšování kvality ovzduší zóna CZ04 Severozápad vyhodnocení vlivů koncepce dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů 3. Dosáhnout 20 % zvýšení energetické účinnosti. Kromě těchto cílů specifikuje dokument následující předpoklady pro dosažení udržitelného růstu: Vytvořit konkurenceschopnější nízkouhlíkovou ekonomiku, která rozumným a udržitelným způsobem využívá všechny zdroje. Chránit životní prostředí, snížit objem emisí a zabránit úbytku biologické rozmanitosti. Využít náskoku, který Evropa má ve vývoji nových ekologických technologií a výrobních postupů. Zavést výkonné a inteligentní rozvodné sítě elektrické energie. Využívat celoevropské sítě a dodat tak podnikům v EU (především malým výrobním firmám) další konkurenční výhodu. Zlepšovat podnikatelské prostředí, zejména v případě malých a středních podniků. Umožnit spotřebitelům, aby se na základě dostatečných informací mohli co nejlépe rozhodnout. Snižovat emise a využívat nové technologie, které mají možnost zachycování sekvestrace uhlíku. Plán pro Evropu účinněji využívající zdroje Je jednou ze sedmi stěžejních iniciativ v rámci strategie Evropa 2020, jejímž cílem je dosáhnout inteligentního a udržitelného růstu. Tato strategie je nyní hlavní evropskou strategií pro zajištění růstu a zaměstnanosti a má podporu Evropského parlamentu a Evropské rady. Členské státy a orgány EU spolupracují při koordinaci opatření, která mají zaručit nezbytné strukturální reformy. Cílem této stěžejní iniciativy je vytvořit politický rámec, jenž přispěje k posunu směrem k nízkouhlíkovému hospodářství, které účinně využívá zdroje, a pomůže nám: zvýšit hospodářskou výkonnost při současném snížení spotřeby zdrojů, určit a vytvořit nové příležitosti pro hospodářský růst a větší inovace a zvýšit konkurenceschopnost EU, zabezpečit dodávky hlavních zdrojů, bojovat proti změně klimatu a omezit dopady využívání zdrojů na životní prostředí. Cílem Programu zlepšování kvality ovzduší je splnění imisních limitů daných zákonem o ochraně ovzduší, tak aby došlo ke snížení koncentrací znečišťujících látek v ovzduší. Vzhledem k těmto cílům se dá předpokládat, že cíle iniciativy budou provedením PZKO podpořeny. Environmentální akční plán Sedmý akční program pro životní prostředí uvádí devět prioritních cílů. Tři z nich se týkají hlavní oblasti činnosti: ochrany přírody, efektivnějšího využívání zdrojů a zavedení nízkouhlíkového hospodářství a ochrany lidského zdraví před environmentálními tlaky. Další čtyři se soustředí na to, jak mohou EU a členské státy spolupracovat na dosažení těchto záměrů, zatímco poslední dva cíle jsou horizontální a zaměřují se na lepší městské prostředí a globální spolupráci. 55

169 Program zlepšování kvality ovzduší zóna CZ04 Severozápad vyhodnocení vlivů koncepce dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů Jedním z cílů, které si 7. akční program pro životní prostředí klade, je zastavení úbytku biologické rozmanitosti do roku 2020 a uvedení alespoň 15 % degradovaných ekosystémů do zdravého stavu. Druhá priorita zdůrazňuje menší spotřebu a větší efektivnost. Priorita číslo tři se zaměřuje na zásadní význam životního prostředí pro náš blahobyt. Znečištění ovzduší a vody, nadměrný hluk a nebezpečné chemické látky představují vážné hrozby pro zdraví lidí. Sedmý akční plán pro životní prostředí uvádí, jak lze těchto cílů dosáhnout: lepším prováděním právních předpisů EU v oblasti ŽP špičkovou vědou a výzkumem, aby přijímané politiky vycházely z lepších poznatků širšími a prozíravějšími investicemi zahrnujícími tzv. zelené pobídky a promítajícími environmentální náklady do cen silnější integrací environmentálních otázek do politik ostatních oblastí. Jasně definované cíle akčního plánu jsou v souladu s cíli Programu zlepšování kvality ovzduší v jednotlivých zónách a aglomeracích České republiky. Akční plán bude prostřednictvím PZKO podpořen ve svých environmentálních zájmech a především v otázce efektivnějšího využívání zdrojů a zavedení nízkouhlíkového hospodářství. Protokol o omezování acidifikace, eutrofizace a přízemního ozonu (Goteborský protokol, 1999, k Úmluvě EHK OSN o dálkovém znečišťování ovzduší překračujícím hranice států Úmluva EHK/OSN o dálkovém znečišťování ovzduší překračujícím hranice států z roku 1979 je pokládána za jeden z nejúspěšnějších mezinárodních environmentálních právních nástrojů, která tvoří páteř mezinárodního práva ochrany ovzduší. Je zaměřena na problémy ovzduší v přízemní vrstvě atmosféry vyvolané hlavními antropogenními znečišťujícími látkami. Můžeme sem zařadit cíle omezení acidifikace a eutrofizace nebo omezení emisí amoniaku ze zemědělství. Mezinárodní úmluvy, včetně úmluv zaměřených na ochranu ovzduší, formulují především povinnosti smluvních stran, které jsou plněny primárně na úrovni států. S vývojem nástrojů regulace jsou protokoly úmluv zaměřovány více na účinky a na podrobnější úroveň regulace, kterou lze v podstatě zajistit jen s podporou této regulace na úrovních nižších - v podmínkách ČR se jedná o regulaci na úrovni místní. V roce 2012 byl protokol pozměněn a rozšířen o dvě nové přílohy. Cílem těchto změn je zvýšit úsilí o dosažení cílů v oblasti dlouhodobé ochrany lidského zdraví a životního prostředí. Navrhovaná změna protokolu z roku 1999 stanovuje nové národní závazky ke snížení emisí pro období od roku Vztahuje se na čtyři látky znečišťující ovzduší síru (zejména oxid siřičitý), oxidy dusíku, amoniak a nemethanické těkavé organické sloučeniny a na částice. Tato změna zahrnuje zejména: snižování emisí černého uhlíku, aktualizaci mezních hodnot emisí stanovených v příloze protokolu, nové normy pro obsah nemethanických těkavých organických sloučenin ve výrobcích. 56

170 Program zlepšování kvality ovzduší zóna CZ04 Severozápad vyhodnocení vlivů koncepce dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů Rovněž doplňuje oznamovací povinnost pro emise látek znečišťujících ovzduší. Tyto změny protokolu je nyní třeba schválit na úrovni EU. 3 Dokumenty ČR - národní úroveň Státní politika životního prostředí ČR Dokument vydaný v roce 2012 vymezující plán na realizaci efektivní ochrany životního prostředí v České republice do roku Hlavním cílem je zajištění zdravého a kvalitního životního prostředí pro občany České republiky. Dále pak výrazně přispět k efektivnímu využívání veškerých zdrojů a minimalizovat negativní dopady lidské činnosti na životní prostředí, včetně dopadů přesahujících hranice státu, a přispět tak k zlepšování kvality života v Evropském ale I celosvětovém měřítku. Politika se zaměřuje na tyto tématické oblasti: A. Ochrana klimatu a zlepšení kvality ovzduší 1. Snižování emisí skleníkových plynů a omezování negativních dopadů klimatické změny. 2. Snížení úrovně znečištění ovzduší. 3. Efektivní a přírodě šetrné využívání obnovitelných zdrojů energie. 4. Zlepšit kvalitu ovzduší v místech, kde jsou překračovány imisní limity a zároveň udržet kvalitu v územích, kde imisní limity nejsou překračovány. Dle politiky by mělo do roku 2020 dojít ke snížení emisí tuhých znečišťujících částic SO 2, NOx, VOC, CO a NH 3. V případě SO 2 se k roku 2020 předpokládá snížení emisí o více než 40 % v porovnání s rokem Z hlediska produkce emisí SO2 zůstává dominantní vliv sektoru veřejné a průmyslové energetiky. Emise NOx poklesnou v roce 2020 o téměř 45 %, jejich dominantním producentem bude nadále energetika a doprava. Relativně malé snížení se předpokládá u emisí VOC, a to o necelých 25 %. Důvodem je například nárůst automobilové dopravy. Důležitým faktorem pro snižování emisí skleníkových plynů je pak podpora obnovitelných zdrojů a úspora energie. Opatření zvyšující energetickou účinnost, prostřednictvím zavádění energeticky účinnějších technologií vede k úsporám energie, které napomáhají snížit závislost států na dovozu energie. B. Ochrana a udržitelné využívání zdrojů 1. Zajištění ochrany vod a zlepšování jejich stavu 2. Omezování vzniku odpadů a jejich negativního vlivu na životní prostředí a podpora jejich využívání jako náhrady přírodních surovin 3 Dne 31. ledna 2012 předložila Komise návrh rozhodnutí Rady o přijetí revidovaného znění Göteborského protokolu jménem EU. Rada tento návrh v současné době projednává. Evropský parlament bude také muset vyjádřit svůj souhlas. 57

171 Program zlepšování kvality ovzduší zóna CZ04 Severozápad vyhodnocení vlivů koncepce dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů 3. Ochrana a udržitelné využívání půdního a horninového prostředí C. Ochrana přírody a krajiny 1. Ochrana přírodních stanovišť, původních druhů rostlin a živočichů, cenných částí přírody a přírodních procesů 2. Zachování přírodních a kulturně-historických hodnot krajiny a jejích přirozených funkcí 3. Zlepšení kvality prostředí v sídlech D. Bezpečné prostředí 1. Předcházení rizik 2. Ochrana prostředí před negativními dopady krizových situací způsobenými antropogenními nebo přírodními hrozbami Strategický rámec udržitelného rozvoje ČR Na národní úrovni patří k základním dokumentům stanovující cíle relevantní pro politiku životního prostředí. Tento zastřešující národní dokument schválený v lednu 2010, vytvářející rámec pro zpracování dalších materiálů koncepčního charakteru (sektorových politik či akčních programů), zohledňuje cíle Národního programu reforem ČR (národní akční plán ČR pro implementací tzv. obnovené Lisabonské strategie EU) i Národního strategického referenčního rámce a na základě konsensu všech resortů stanovuje dlouhodobé priority a cíle směřování ČR v horizontu roku SRUR ČR formuluje následující priority rozdělené do pěti prioritních os: Prioritní osa 1: Společnost, člověk a zdraví Priorita 1.1: Zlepšování podmínek pro zdravý život Priorita 1.2: Zlepšování životního stylu a zdravotního stavu populace Priorita 1.3: Přizpůsobit politiky a služby demografickému vývoji a podpořit mezigenerační a rodinnou soudržnost. Prioritní osa 2: Ekonomika a inovace Priorita 2.1: Podpora dynamiky národní ekonomiky a posilování konkurenceschopnosti (průmyslu a podnikání, zemědělství, služby) Priorita 2.2: Zajištění energetické bezpečnosti státu a zvyšování energetické a surovinové efektivity hospodářství Priorita 2.3: Rozvoj lidských zdrojů, podpora vzdělávání, vědy a výzkumu Prioritní osa 3: Rozvoj území Priorita 3.1: Upevňování územní soudržnosti Priorita 3.2: Zvyšování kvality života obyvatel území Priorita 3.3: Účinněji prosazovat strategické územní plánování Prioritní osa 4: Krajina, ekosystémy a biodiverzita Priorita 4.1: Ochrana krajiny jako předpoklad pro ochranu druhové diverzity 58

172 Program zlepšování kvality ovzduší zóna CZ04 Severozápad vyhodnocení vlivů koncepce dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů Priorita 4.2: Odpovědné hospodaření v zemědělství a lesnictví Priorita 4.3: Adaptace na změny klimatu Prioritní osa 5: Stabilní a bezpečná společnost Priorita 5.1: Posilování sociální stability a soudržnosti Priorita 5.2: Efektivní stát, kvalitní veřejná správa a rozvoj občanského sektoru Priorita 5.3: Zvyšování připravenosti ke zvládání dopadů globálních a jiných bezpečnostních hrozeb a rizik a posilování mezinárodních vazeb. Strategie ochrany biologické rozmanitosti ČR (na období ) Jedná se o první dokument, který nastiňuje možnosti dalšího postupu v ochraně biodiverzity a jeho hlavním cílem je vytvořit dokument pro potřeby ochrany biodiverzity v ČR, který bude svým charakterem dokumentem meziresortním a mezioborovým. Strategie je komplexní, strukturovaný a mnohostranný dokument, který významně přispívá k aktivnímu přístupu v ochraně přírody, kdy se upouští od izolovaného konzervačního přístupu, který vylučuje lidskou činnost v ochraně přírody, a přechází k aktivnímu přístupu ochrany s účastí člověka na těchto procesech, vyžadující jeho aktivní zapojení do péče o přírodu. Strategie se rozděluje dle témat na témata strategická, mezi které patří: - Ochrana biologické rozmanitosti in situ - Invazní druhy - Ochrana biologické rozmanitosti ex situ - Genetické banky - Udržitelné využívání - Přístup ke genetickým zdrojům a rozdělování přínosu z nich - Ekosystémový přístup jako hlavní princip v péči o ekosystémy - Případová studie ČR nerekultivované plochy - Identifikace a monitorování biodiverzity - Strategie výzkumu biodiverzity - Výměna informací - Výchova, vzdělávání a informování veřejnosti - Biodiverzita a ekonomika A dále do témat biodiverzita v sektorových a složkových politikách - Zemědělsky obhospodařované ekosystémy - Lesní ekosystémy - Travinné ekosystémy - Vodní a mokřadní ekosystémy - Horské ekosystémy - Regionální politika a územní plánování - Doprava - Energetika - Cestovní ruch - Změna klimatu a biodiverzita - Mezinárodní spolupráce 59

173 Program zlepšování kvality ovzduší zóna CZ04 Severozápad vyhodnocení vlivů koncepce dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů Aktualizace Státního programu ochrany přírody a krajiny ČR (2009) Aktualizovaný program analyzuje stav přírodního a krajinného prostředí v ČR. Představuje dlouhodobé cíle a opatření, která jsou nezbytná k jejich dosažení. Státní program se zabývá problematikou ochrany krajiny obecně a rovněž detailně dle jednotlivých typů krajinných ekosystémů, chráněnými územími a druhovou ochranou. Aktualizace Státního programu respektuje princip udržitelného rozvoje, vychází ze současně platných právních předpisů ČR, bere v úvahu ustanovení mezinárodních mnohostranných úmluv, kterých je ČR smluvní stranou, a závazky ČR jako členského státu EU. Mezi mezinárodní úmluvy řadíme Úmluvu o biologické rozmanitosti, Úmluvu o mokřadech a Evropskou úmluvu o krajině. Aktualizace programu se zabývá stavem a vývojem přírody a krajiny v ČR, jejich cíli a opatřeními se zaměřením na krajinu, lesní ekosystémy, vodní a mokřadní ekosytémy, horské ekosystémy, agroekosystémy, travinné ekosystémy, chráněná území a jednotlivé druhy. Vyjmenovány jsou nástroje ochrany přírody a krajiny a to legislativní, ekonomické, odborné informační nástroje a práce s veřejností. Hlavní cíle státního programu jsou: 1. Udržet a zvyšovat ekologickou stabilitu krajiny s mozaikou vzájemně propojených biologicky funkčních prvků a částí, schopných odolávat vnějším negativním vlivům včetně změn klimatu. 2. Udržet a zvyšovat přírodní a estetické hodnoty krajiny. 3. Zajistit udržitelné využívání krajiny jako celku především omezením zástavby krajiny, zachováním její prostupnosti a omezením další fragmentace s přednostním využitím ploch v sídelních útvarech, případně ve vazbě na ně. 4. Zajistit odpovídající péči o optimalizovanou soustavu ZCHÚ a vymezený ÚSES jako o nezastupitelný základ přírodní infrastruktury krajiny, zajišťující zachování biologické rozmanitosti a fungování přírodních, pro život lidí nezbytných procesů. Státní energetická koncepce ( ) Státní energetická koncepce patří k základním součástem hospodářské politiky České republiky. Je výrazem státní odpovědnosti za vytváření podmínek pro spolehlivé a dlouhodobě bezpečné dodávky energie za přijatelné ceny a za vytváření podmínek pro její efektivní využití, které nebudou ohrožovat životní prostředí a budou v souladu se zásadami udržitelného rozvoje. Tuto zákonnou odpovědnost stát naplňuje stanovením legislativního rámce a pravidel pro chod a rozvoj energetického hospodářství. Státní energetická koncepce ve své vizi stanovuje strategické cíle a definuje strategické priority v horizontu stanoveném zákonem a současně na období, ve kterém je obvykle zajištěna ekonomická návratnost investic do všech typů zdrojů a sítí. Dlouhodobou vizí energetiky ČR je spolehlivé, cenově dostupné a dlouhodobě udržitelné zásobování domácností i hospodářství energií. Takto vymezená vize je obsažena v trojici vrcholových strategických cílů energetiky ČR, těmi jsou bezpečnost konkurenceschopnost udržitelnost. 60

174 Program zlepšování kvality ovzduší zóna CZ04 Severozápad vyhodnocení vlivů koncepce dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů Při volbě priorit, cílů a souboru nástrojů Státní energetické koncepce byla respektována hlediska energetická, ekologická, ekonomická a sociální. Hlavní cíle jsou definovány čtyři, přičemž každý z nich obsahuje několik dílčích cílů. Hlavní cíle jsou tyto: 1. Maximalizace energetické efektivnosti 2. Zajištění vhodného poměru spotřeby prvotních energetických zdrojů 3. Zajištění maximální šetrnosti k životnímu prostředí 4. Dokončení transformace a liberalizace energetického hospodářství V rámci vizí státní energetické koncepce jsou definovány základní priority, které mají být v průběhu návrhového období dosaženy a dodrženy v této podobě: Maximální nezávislost na cizích zdrojích energie, na zdrojích energie z rizikových oblastí, na spolehlivosti dodávek cizích zdrojů. Bezpečnost zdrojů energie včetně jaderné bezpečnosti, spolehlivost dodávek všech druhů energie. Udržitelný rozvoj a ochrana životního prostředí. Národní akční plán České republiky pro energii z obnovitelných zdrojů (2010) Národní akční plán pro energii z obnovitelných zdrojů stanoví národní cíle členských států pro podíly energie z obnovitelných zdrojů v dopravě a při výrobě elektřiny, vytápění a chlazení v roce Akční plán směřuje: ke zlepšení životního prostředí pro občany, zejména snížení emisí do ovzduší, ke zvýšení energetické nezávislosti kraje, ve smyslu rozvoje využití obnovitelných zdrojů (slunce, biomasa) na úkor spotřeby fosilních paliv, ke zvýšení schopnosti autonomního zásobování energiemi při vzniku krizových situacích, zejména přírodními pohromami, teroristickými útoky, nadprojektovými haváriemi. Třetí národní akční plán energetické účinnosti (2014) V pořadí třetí NAPEE uvádí odhad očekávaných úspor energie do roku 2020, a to jak v domácnostech, tak v průmyslu, v zemědělství, v dopravě a v sektoru služeb. Plán uvádí politicko-ekonomická opatření k dosažení vnitrostátního orientačního cíle do roku 2020, kdy by měla Česká republika dosáhnout tzv. celkových nových úspor na konečné spotřebě energie ve výši 47,78 PJ (13,27 TWh). Surovinová politika ČR - Surovinová politika v oblasti nerostných surovin a jejich zdrojů (2012, na 20 let) Surovinová politika je souhrn všech aktivit, kterými stát ovlivňuje vyhledávání a využívání tuzemských zdrojů surovin a získávání surovin v zahraničí s cílem zabezpečit jimi chod své ekonomiky. Předmětem politiky nerostných surovin jsou palivoenergetické, rudní, nerudní a stavební suroviny, a to jak z prvotních, tak i z druhotných zdrojů. Politika neřeší suroviny z obnovitelných zdrojů, jako je voda, dřevo, zemědělské suroviny atd.; zabývá se však všemi druhotnými surovinami jak z hlediska jejich vlivu na úspory 61

175 Program zlepšování kvality ovzduší zóna CZ04 Severozápad vyhodnocení vlivů koncepce dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů prvotních nerostných zdrojů, tak i z hlediska vlivu na úspory energie, která je vkládána do úpravy prvotních surovin a jejich dalšího zpracování. Národní program snižování emisí (do roku 2020) Obecným východiskem Programu je: zlepšit kvalitu ovzduší v lokalitách, kde jsou imisní limity překročeny; udržet a usilovat o zachování co nejlepší kvality ovzduší v lokalitách, kde jsou imisní limity dodržovány. Strategický cíl: co nejrychlejší snížení rizik plynoucích ze znečištění ovzduší pro lidské zdraví (zejména zkrácení očekávané doby dožití vlivem expozice suspendovanými částicemi PM 2.5, předčasná úmrtí vlivem přízemního ozónu) a snížení negativního vlivu na ekosystémy a vegetaci (acidifikace, eutrofizace, vliv přízemního ozónu) a na materiály cestou dodržení národních závazků snížení emisí a dodržení platných imisních limitů. Hlavní specifické cíle Programu jsou: nepřekračování od roku 2020 hodnoty národních emisí stanovených na základě scénáře NPSE-WaM; plnění od roku 2020 emisních stropů pro skupiny stacionárních a mobilních zdrojů dle scénáře NPSE-WaM; Další specifické cíle programu: Dosažení a udržení imisního limitu stanoveného pro roční průměrné koncentrace suspendovaných částic PM 10 v období 2016 až Dosažení a udržení imisního limitu stanoveného pro 24-hodinové koncentrace suspendovaných částic PM 10 v období 2016 až Dosažení a udržení imisního limitu stanoveného pro roční průměrné koncentrace suspendovaných částic PM 2.5 v období 2016 až Dosažení a udržení imisního limitu stanoveného pro roční průměrné koncentrace benzo(a)pyrenu v období 2016 až Dosažení a udržení ostatních platných imisních limitů v období Snížení průměrné výměry ekosystémů s nadkritickou depozicí dusíku z hledíška eutrofizace v období 2016 až 2020 o 50 % oproti roku 2005 (tj. na hodnotu nižší než km2). Snížení průměrné výměry lesů s nadkritickou kyselou depozicí, v období 2016 až 2020 o 50 % oproti roku 2005 (tj. na hodnotu nižší než km2). Dodržení k roku 2020 směrných cílových hodnot zátěže přízemním ozónem pro ochranu lidského zdraví (2,9 ppm.h) a pro ochranu úrody a vegetace (10 ppm.h) ve všech územních jednotkách (čtvercích území 150 x 150 km). Udržení kvality ovzduší pod imisními limity v lokalitách, kde jsou imisní limity dodržovány, usilování o další snižování koncentrací znečišťujících látek. 62

176 Program zlepšování kvality ovzduší zóna CZ04 Severozápad vyhodnocení vlivů koncepce dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů Vytvoření podmínek pro dosažení národních emisí k roku 2025 a 2030 maximálně ve výši scénáře NPSE-WaM. Plán odpadového hospodářství ČR ( ) Plán je nástroj pro řízení odpadového hospodářství ČR a pro realizaci dlouhodobé strategie odpadového hospodářství. Plán představuje klíčový dokument pro nakládání s odpady, obalovými odpady a výrobky s ukončenou životností. Součástí POH je i Program předcházení vzniku odpadů. Plán se zaměřuje na upřednostnění způsobů nakládání s odpady podle celoevropské odpadové hierarchie a plnění evropských cílů ve všech oblastech nakládání s odpady. Strategie navržená v POH ČR vede k jednoznačnému odklonu odpadů ze skládek skrze předcházení odpadů, zvýšení recyklace a materiálového využití odpadů. Hlavními cíli Plánu jsou: Předcházení vzniku odpadů a zvýšení recyklace a materiálového využití odpadů. Minimalizace nepříznivých účinků vzniku odpadů a nakládání s nimi na lidské zdraví a životní prostředí. Udržitelný rozvoj společnosti a přiblížení se k evropské recyklační společnosti. Maximální využívání odpadů jako náhrady primárních zdrojů a přechod na oběhové hospodářství. Zdraví Národní strategie ochrany a podpory zdraví a prevence nemocí Strategie je rámcovým souhrnem opatření pro rozvoj veřejného zdraví v ČR, zároveň představuje nástroj pro implementaci programu WHO Zdraví Hlavním účelem Národní strategie je především stabilizace systému prevence nemocí a ochrany a podpory zdraví a nastartování účinných a dlouhodobě udržitelných mechanismů ke zlepšení zdravotního stavu populace a snižovat výskyt nemocí a předčasných úmrtí, kterým lze předcházet. Rozpracovává vizi systému veřejného zdraví jako dynamické sítě zainteresovaných subjektů na všech úrovních společnosti a je tedy určena nejen institucím veřejné správy, ale také všem ostatním složkám jedincům, komunitám, neziskovému a soukromému sektoru, vzdělávacím, vědeckým a dalším institucím. NEHAP ČR - Akční plán zdraví a životní prostředí Akční plán zdraví a životního prostředí ČR je národní aplikací Evropského akčního plánu (EHAPE), který dohromady tvoří plány jednotlivých států Evropy. EHAPE byl přijat na druhé konferenci ministrů životního prostředí a zdravotnictví v červnu 1994 v Helsinkách, opírá se o metodiku WHO. NEHAP ČR byl přijat usnesením vlády ČR č. 810 z roku Dokument obsahuje soubor doporučení, směřujících ke zlepšení životního prostředí a zdravotního stavu populace v ČR. Zabývá se širokou škálou problémů životního prostředí a koncepční podpory zdraví. Na NEHAP navazují místní Akční plány zdraví a životního prostředí (LEHAP). 63

177 Program zlepšování kvality ovzduší zóna CZ04 Severozápad vyhodnocení vlivů koncepce dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva ČR Zdraví pro všechny v 21. století Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva České republiky Zdraví pro všechny v 21. století je národní variantou programu Světové zdravotnické organizace (WHO) Health for all in the 21st century. Tento program byl v roce 2014 nahrazen rámcovým programem Evropského Regionu WHO Zdraví Tento program byl přijat českou vládou a v současné době jsou zpracovány akční plány, zaměřené ponejvíce na chronická onemocnění populace. Současně dosud platí ještě cíle Zdraví 21. Národní akční plán podporující pozitivní stárnutí pro období let 2013 až 2017 Od roku 2003 je to v pořadí již čtvrtý dokument, který zahrnuje všechny průřezové oblasti týkající se problematiky stárnutí populace. Záměrem je komplexní přístup k řešení problematiky stárnutí populace, koordinace a propojování jednotlivých strategií rezortů v oblasti přístupů ke stárnutí a vytvoření společných priorit všech přijatých opatření. Základním rámcem Národního akčního plánu je zajištění dodržování a ochrany lidských práv seniorů. CEHAPE, Akční plán pro Evropu zaměřený na zdraví a životní prostředí dětí (Children s Environment and Health Action Plan for Europe - CEHAPE) V roce 2004 byl na 4. Ministerské konferenci v Budapešti věnované zevnímu prostředí a zdraví přijat Akční plán pro Evropu zaměřený na zdraví a životní prostředí dětí (Children s Environment and Health Action Plan for Europe - CEHAPE). Ve zmíněném plánu se státy zavázaly připravit, koordinovat a realizovat opatření týkající se životního prostředí a přispívající ke zdraví dětí. Ministerská deklarace Parma 2010 závazek identifikovat rizika a snižovat expozici chemickým látkám a fyzikálním faktorům Ministři životního prostředí a zdravotnictví 53 členských zemí WHO se zavázali identifikovat rizika a přijímat opatření ke snížení expozic karcinogenům, mutagenům a reprotoxickým látkám včetně radonu, UV záření, azbestu a endokrinních disruptorů. Do r by měla být rizika po možnosti identifikována a eliminována. Rámcová směrnice o změně klimatu a Kjótský protokol Rámcová úmluva OSN o změně klimatu (dále jen Úmluva ) byla přijata na Konferenci OSN o životním prostředí a rozvoji v Rio de Janeiru v roce 1992 a vstoupila v platnost dne Úmluva poskytuje rámec mezinárodním vyjednávání o možném řešení problémů spojených s probíhající změnou klimatu, tato vyjednávání zahrnují problematiku snižování emisí skleníkových plynů, vyrovnávání se s negativními dopady změny klimatu i finanční a technologickou podporu rozvojovým zemím. Úmluva a následný Kjótský protokol jsou právním podkladem pro snížení emisí skleníkových plynů na úroveň, která by nebyla z hlediska vzájemné interakce s klimatickým systémem Země pro další vývoj planety nebezpečná. Úmluva je založena na čtyřech hlavních principech: principu mezigenerační spravedlnosti, t. j. chránit klimatický systém ve prospěch nejen současné, ale i příštích generací; 64

178 Program zlepšování kvality ovzduší zóna CZ04 Severozápad vyhodnocení vlivů koncepce dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů principu společné, ale diferencované odpovědnosti, který říká, že ekonomicky vyspělé země nesou hlavní odpovědnost za rostoucí koncentrace skleníkových plynů v atmosféře, přičemž jejich povinností je i poskytovat pomoc rozvojovým zemím; principu potřeby chránit zejména ty části planety, které jsou více náchylné na negativní dopady změn klimatického systému, tj. především těch zemí, které jsou v rámci svého hospodářského vývoje a geografického umístění zranitelnější; principu tzv. předběžné opatrnosti, tj. nutnosti neodkládat řešení problému, a to ani v tom případě, že doposud nelze některé důsledky změny klimatu přesně kvantifikovat. Kjótský protokol k Rámcové úmluvě OSN o změně klimatu byl přijat v prosinci roku 1997 na Třetí konferenci smluvních stran (COP-3) v Kjótu. Země Přílohy I Úmluvy se v Protokolu zavázaly do konce prvního kontrolního období ( ) snížit emise skleníkových plynu nejméně o 5,2 % ve srovnání se stavem v roce V prosinci 2012 byl na Osmnácté konferenci smluvních stran (COP-18) v Doha schválen dodatek, kterým bylo potvrzeno pokračování Protokolu a jeho druhé kontrolní období, které bylo stanoveno na osm let ( ). V rámci druhého kontrolního období se část zemí Přílohy I Úmluvy zavázala přijat nové redukční závazky, které by měly přispět ke snížení emisí skleníkových plynů o nejméně 18 % pod úroveň roku EU a jejích 27 členských států se zavázalo snížit do roku 2020 emise skleníkových plynů o 20 % v porovnání s rokem Toto snížení odpovídá cíli formulovanému v příslušných předpisech EU přijatých v rámci tzv. klimatickoenergetického balíčku z roku Koncepce památkové péče v České republice na léta Předkládaná koncepce vychází ze společného obecného resortního koncepčního materiálu Státní kulturní politiky stejně jako koncepční materiály ochrany dalších složek kulturního dědictví tj. Koncepce účinnější péče o movité kulturní dědictví v České republice na léta Památková péče zajišťuje ochranu části kulturního dědictví a ochraně kulturních památek obecně. Dotýká se nejen orgánů veřejné správy, ale především velmi širokého okruhu subjektů, vlastníků kulturních památek a vlastníků nemovitostí ležících v památkově chráněných územích. Dokumenty pro území Karlovarského kraje - regionální úroveň Plán odpadového hospodářství Karlovarského kraje (2003) Vzhledem k tomu, že v současné době probíhá proces SEA pro nový POH Karlovarského kraje, tzn. koncepce není v současné době schválená, uvádíme zde jako související koncepci POH Karlovarského kraje z roku Strategický směr: Předcházení vzniku odpadů, omezování jejich množství a nebezpečných vlastností Strategické cíle: Snižovat měrnou produkci odpadů nezávisle na úrovni ekonomického růstu, 65

179 Program zlepšování kvality ovzduší zóna CZ04 Severozápad vyhodnocení vlivů koncepce dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů Maximálně využívat odpady jako náhrady primárních přírodních zdrojů, Minimalizovat negativní vlivy na zdraví lidí a životní prostředí. 2. Strategický směr: Nakládání s komunálním odpadem Hlavní cíl: Snížit maximální množství biologicky rozložitelných komunálních odpadů (dále jen BRKO) ukládaných na skládky tak, aby podíl této složky činil v roce 2010 nejvýše 75% hmotnostních, v roce 2013 nejvýše 50% hmotnostních a výhledově v roce 2020 nejvýše 35% hmotnostních z celkového množství BRKO vzniklého v roce Strategický směr: Nakládání s nebezpečnými odpady Hlavní cíl: Snížit produkci nebezpečných odpadů o 20% do roku 2010 ve srovnání s rokem 2000 s předpokladem dalšího snižování. 4. Strategický směr: Nakládání s vybranými výrobky, odpady a zařízeními podle části čtvrté zákona o odpadech Hlavní cíle: Odstranit odpady PCB a zařízení s obsahem PCB nebo zajistit jejich dekontaminaci do roku Zvyšovat množství zpětně odebraných odpadních olejů a zajistit jejich vyšší materiálové využití v souladu s POH ČR. Zvýšit kontrolované nakládání s použitými bateriemi a akumulátory a zvýšit jejich materiálové využití. Vytvářet podmínky pro ekologické nakládání s kaly z čistíren odpadních vod s odpovídající produkcí kalů. Zvýšit kontrolované nakládání s odpady azbestu a zabránit rozptylu azbestu a azbestových vláken do složek životního prostředí. Vytvářet podmínky pro ekologické nakládání s autovraky a iniciovat a vytvořit optimální síť pro sběr autovraků. 5. Strategický směr: Vytváření přiměřené sítě zařízení k nakládání s odpady Hlavní cíl: Vytvářet podmínky pro integrovaný systém nakládání s odpady na regionální úrovni, který bude naplňovat požadavky POH kraje s možností jeho propojení na celostátní síť zařízení pro nakládání s odpady. 6. Strategický směr: Recyklace odpadů Hlavní cíl: Zvýšit využívání odpadů s upřednostněním recyklace na 55% všech vznikajících odpadů do roku 2012 a zvýšit materiálové využití komunálních odpadů na 50% do roku Strategický směr: Ukládání odpadů na skládky Hlavní cíl: Snížit hmotnostní podíl odpadů ukládaných na skládky do roku 2010 ve srovnání s rokem 2000 a s výhledem dalšího jeho postupného snižování. 66

180 Program zlepšování kvality ovzduší zóna CZ04 Severozápad vyhodnocení vlivů koncepce dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů Program rozvoje Karlovarského kraje Strategická vize Karlovarského kraje: Karlovarský kraj, ekonomicky prosperující region, otevřený vůči evropským výzvám a impulzům, poskytující svým obyvatelům prostor pro kvalitní život založený na atraktivních přírodních podmínkách a sociálně vstřícném prostředí. Globálními cíli pro roky jsou: A. Růst ekonomické konkurenceschopnosti kraje B. Růst atraktivity kraje pro jeho obyvatele C. Intenzivnější přeshraniční vztahy lepší spolupráce lidí, organizací a podniků Specifické cíle: Rozvoj výzkumných a vývojových kapacit firem Kultura inovačního podnikání Regionální inovační infrastruktura Spolupráce v oblasti rozvoje lidských zdrojů Kvalita a relevance ve vzdělávání Rozvoj vzdělávacích kapacit kraje Rozvoj firem v klíčových hodnotových řetězcích Strategické zahraniční investice Infrastruktura pro podnikání Vyvíjet aktivity destinačního managementu Zvýšit kvalitu lidských zdrojů v cestovním ruchu Kvalitativně i kvantitativně dostačující nabídka poskytovaných sociálních služeb v kraji Zlepšování dostupnosti a kvality zdravotní péče, podpora zdravého životního stylu Energie zvýšit podíl obnovitelných zdrojů na výrobě energie a tepla a snížit energetickou náročnost budov Zvýšit podíl tříděného odpadu a jeho dalšího využívání Obnova/zachování přírodního prostředí a kulturní krajiny Environmentální výchova a osvěta, podpora obč. sdružení Zlepšování vodohospodářské infrastruktury a snižování rizika povodní Zlepšení napojení kraje na vnější nadřazenou dopravní síť Kvalitní spojení mikroregionálních center a jádrové oblasti kraje Rozvoj potenciálu letiště Karlovy Vary Řízení v územní samosprávě (kraj, obce), včetně dokončení informatizace ve veřejné správě 67

181 Program zlepšování kvality ovzduší zóna CZ04 Severozápad vyhodnocení vlivů koncepce dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů Zvyšování efektivity a kvality poskytovaných služeb v oblasti veřejné správy Systém řízení bezpečnosti Aktualizace programu snižování emisí a Programu ke zlepšení kvality ovzduší Karlovarského kraje (2012) Globálním cílem Programu je zajistit na celém území zóny Karlovarský kraj kvalitu ovzduší splňující zákonem stanovené poţadavky (imisní limity a cílové imisní limity) a přispět k dodrţení závazků, které Česká republika přijala v oblasti omezování emisí znečišťujících látek do ovzduší (národní emisní stropy). Specifické cíle Programu jsou: snížit úroveň znečištění ovzduší pod stanovené imisní limity a cílové imisní limity v oblastech, kde jsou tyto limity překračovány; udrţet podlimitní úroveň znečištění ovzduší v oblastech, kde nedochází k překračování imisních limitů a cílových imisních limitů; dodržet doporučené hodnoty krajských emisních stropů pro oxid siřičitý, oxidy dusíku, těkavé organické látky a amoniak. Prioritní kategorie zdrojů Pro zacílení nápravných opatření navrhujeme pro prioritní znečišťující látky následující prioritní (cílové) typy zdrojů znečišťování ovzduší. A. Oblast kvality ovzduší Pro PM 10 by měly být prioritními kategoriemi zdrojů následující zdroje (typy zdrojů): primární prašnost a resuspenze prachových částic, doprava, malé energetické zdroje (REZZO 3). V případě B(a)P by měly být prioritními kategoriemi zdrojů následující zdroje (typy zdrojů): doprava, malé energetické zdroje (REZZO 3). B. Oblast omezování emisí Pro NH 3 by měly být prioritními kategoriemi zdrojů následující zdroje (typy zdrojů): zdroje REZZO 3, které se podílely v roce 2009 na celkových krajských emisích z téměř 80%. Pro NO x by měly být prioritními kategoriemi zdrojů následující zdroje (typy zdrojů): velké a zvláště velké energetické zdroje znečišťování ovzduší (REZZO 1), zejména: Sokolovská uhelná, právní nástupce, a.s.- zpracovatelská část Vřesová; ČEZ, a. s., Elektrárna Tisová. 68

182 Program zlepšování kvality ovzduší zóna CZ04 Severozápad vyhodnocení vlivů koncepce dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů Koncepce ochrany přírody a krajiny Karlovarského kraje na období Koncepce ochrany přírody a krajiny Karlovarského kraje je pořizována za účelem rozpracování systému střednědobých adlouhodobých cílů, pravidel a patření, která mají přispět ke zlepšení stavu přírody a krajiny v regionálním měřítku a s přihlédnutím k jeho specifikům. Základní principy tvorby koncepce strategie ochrany přírody a krajiny je skutečnost, že zachování a obnova biodiverzitya ekologické stability krajiny je základem udržitelného hospodaření v krajině a předpokladem udržení ekologicky vyváženého stavu srespektováním měnících se podmínek prostředí. Hlavní cíle koncepce: lesní hospodářství - podpora mimoprodukčních funkcí lesů, zlepšení druhové, věkové a prostorové skladby, zajištění existence ekotonů a biotopů bezlesí, zemědělství - podpora ekologického zemědělství a biodiverzitních projektů, sladění podpory zemědělského hospodaření s ochranou biodiverzity, optimalizace zemědělství v zájmových územích OP (Natura 2000, ZCHÚ apod.), podpora rozmanitosti a tradičních způsobů hospodaření, pěstování tradičních ovocných odrůd, ochrana krajinných prvků, pramenišť, niv a ekotonů, vodní hospodářství - obnova přírodě blízkého vodního režimu jednotlivých povodí včetně přirozených retenčních prvků, revitalizace vodních toků, ekosystémových funkcí niv a mokřadů, mimoprodukční funkce rybníků a zvýšení biologické hodnoty toků, ochrana minerálních pramenů, turistika a rekreace - ochrana krajinného rázu a celkové prostupnosti krajiny pro pěší a cyklisty jako podmínek pro šetrnou a ekologicky únosnou turistiku, podpora ekoturistiky jako zdroje pracovních příležitostí, doprava - základní rozvojové parametry dopravy sladit s ekologickou únosností území, podporovat opatření proti fragmentaci populací, zajistit prostupnost krajiny pro faunu, nerostné bohatství ve spolupráci s příslušnými orgány a organizacemi stanovit možnosti a meze účelného dotěžení otevřených dobývacích prostorů s respektováním charakteru neobnovitelných přírodních zdrojů a s důrazem na biologickou rekultivaci a revitalizaci lokalit narušených těžbou, územní plánování - rozpracovat systém kategorizace krajiny (na území kraje) z hlediska limitů rozvoje území kraje, definovaných ve vztahu k ochraně přírodního a krajinného prostředí, ekologické stabilitě ekosystémů, míře antropického narušení a vhodnosti pro základní rozvojové aktivity. Akční hlukový plán pro hlavní pozemní komunikace Karlovarský kraj, v návrhu z 2014 Cílem je řízení postupů a priorit při vytváření budoucí akustické situace pomocí plánovaných opatření v rámci územního plánování, inženýrských opatření v oblasti dopravních systémů, plánování dopravy, snižování hluku ochrannými 69

183 Program zlepšování kvality ovzduší zóna CZ04 Severozápad vyhodnocení vlivů koncepce dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů protihlukovými opatřeními a řízením v oblasti zdrojů hluku ve venkovním prostředí a docílit tak snížení počtu hlukově zatížených osob v okolí sledovaných zdrojů hluku. Dokumenty ro území Ústeckého kraje - regionální úroveň Strategie udržitelného rozvoje Ústeckého kraje Environmentální oblast- Strategické cíle: Nárůst podílu pořízených investic na ochranu životního prostředí Ústeckého kraje na 5 % z celkových pořízených investic do r Nárůst podílu pořízených investic na ochranu přírody a krajiny na 0,7 % z celkových pořízených investic na ochranu životního prostředí do r Nárůst podílu investic na ochranu ovzduší na 0,9 % z celkových pořízených investic na ochranu životního prostředí do r Snížit podíl oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší z celkové rozlohy Ústeckého kraje na 5,5 % do r Zpracovat Plány zlepšování kvality ovzduší pro všechny obce v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší do konce r Snížit emise skleníkových plynů do roku Snížit emise prašných částic v t/km 2 o 40 % do roku 2020 a emise NOx v t/km 2 o 50 % do r Zvýšit podíl veřejných silničních dopravních prostředků využívající alternativní paliva do r Dobudovat a zkvalitnit systém cyklotras v Ústeckém kraji do r Zvýšit celkové rozlohy pěších zón v centrech měst a celkové rozlohy zón s omezenou dopravou do r Snížit celkovou rozlohu nevyužívaných, zdevastovaných ploch a objektů ( brownfields ) do r Snížit podíl celkové rozlohy ploch, na nichž nebyla provedena sanace starých ekologických zátěží z celkové plochy starých ekologických zátěží do r Snížit podíl rozlohy nově zastavovaných ploch za rok z celkové rozlohy zastavitelného území na území Ústeckého kraje do r Snížit podíl produkce průmyslových odpadů včetně odpadů z energetiky v Ústeckém kraji na HDP v tun/mil. Kč o 23 % do r Snížit produkci komunálního odpadů na obyvatele v Ústeckém kraji o 11 % do r Snížit podíl skládkování odpadů na celkovém nakládání s odpady v Ústeckém kraji na 15% do r Průběžně zvýšit podíl recyklace a materiálového a energetického využití odpadů na celkovém nakládání s odpady na 25 % do r

184 Program zlepšování kvality ovzduší zóna CZ04 Severozápad vyhodnocení vlivů koncepce dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů Zvýšit podíl trvalých travních porostů z celkové rozlohy zemědělské půdy Ústeckého kraje na 28 % do r Zvýšit podíl listnatých dřevin na celkovém zalesňování území Ústeckého kraje do r Zvýšit podíl obcí do 2000 ekvivalentních obyvatel napojených na kanalizaci s koncovou čistírnou odpadních vod do r Snížit podíl zemědělsky neobhospodařované půdy z celkové rozlohy zemědělské půdy Ústeckého kraje do r Zvýšit celkovou plochu mimolesní zeleně do r Územní energetická koncepce Ústeckého kraje, 2004 Základní cíl: Maximalizace systémové efektivnosti zajištění energetických potřeb území Podcíl: optimální rozvoj energetického systému - maximalizace energetické efektivnosti - maximalizace využití potenciálu úspor energie - maximalizace užití obnovistelných zdrojů energie - minimalizace měrné spotřeby PEZ na obyvatele - maximalizace ekonomického efektu - minimalizace investiční náročnosti - minimalizace provozních nákladů - minimalizace systémových nákladů - minimalizace negativních vlivů na životní prostředí - minimalizace celkového znečištění ovzduší - minimalizace produkce emisí SO 2 a NO X - minimalizace produkce CO 2 maximalizace rozvoje území Krajský program snižování emisí látek přispívajících ke změně klimatu Země Ústeckého kraje Hlavním cíle tohoto programu je snížení emisí látek ovlivňujících klimatický systém Země. Program je zpracován v souladu s požadavky návhu Integrovaného národního programu snižování emisí ČR (06/2003) a návhu Státní energetické koncepce (06/2003). V programu jsou respektovány výstupy a opatření navržená v Územní energetické koncepci Ústeckého kraje, Krajském programu snižování emisí tuhých znečišťujících látek oxidu siřičitého a oxidů dusíku Ústeckého kraje a Integrovaném krajském programu zlepšení kvality ovzduší Ústeckého kraje. 71

185 Program zlepšování kvality ovzduší zóna CZ04 Severozápad vyhodnocení vlivů koncepce dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů Integrovaný krajský program snižování emisí Ústeckého kraje (2010) Primárním cílem Programu je dosáhnout doporučených hodnot krajských emisních stropů pro oxid siřičitý (SO 2), oxidy dusíku (NO x), těkavé organické látky (VOC) a amoniak (NH 3) stanovených pro Ústecký kraj. Základním cílem Programu je dále omezování emisí těch znečišťujících látek (či jejich prekurzorů), u kterých bylo zjištěno nedodržování imisních limitů a stabilizace emisí těch znečišťujících látek, u kterých k nedodržování imisních limitů nedochází. Vedlejší cíle Programu jsou: - přispět k omezování emisí skleníkových plynů, zejména oxidu uhličitého a metanu (cestou preference nástrojů a opatření omezujících současně jak emise znečišťujících látek, tak emise skleníkových plynů); - přispět k šetrnému nakládání s energiemi a přírodními zdroji; - přispět k omezování vzniku odpadů. Plán odpadového hospodářství Ústeckého kraje (2004) Vzhledem k tomu, že v současné době probíhá proces SEA pro nový POH Ústeckého kraje, tzn. koncepce není v současné době schválená, uvádíme zde jako související koncepci POH Ústeckého kraje z roku Účelem plánu je: a) předcházení vzniku odpadů, omezování jejich množství a nebezpečných vlastností a nakládání s nimi podle zákona o odpadech a zákona o obalech a dalších souvisejících předpisů, v souladu s principy udržitelného rozvoje, a za účelem plnění mezinárodních a vlastních závazků ČR a Ústeckého kraje; b) stanovení podmínek pro vytvoření funkčního systému hospodaření s odpady v kraji a zajištění dynamického, vnitřně provázaného rozvoje celého systému odpadového hospodářství, určení směrů a cílů pro budoucí nakládání s odpady a stanovení zásad, opatření, postupů a nástrojů k jejich dosažení, při zachování environmentální, sociální a ekonomické rovnováhy a zachování standardů ochrany lidského zdraví; c) vytvoření podkladu pro zpracování navazujících plánů odpadového hospodářství původců odpadů ( 43 odst. 12 zákona o odpadech). Krajský program pro zlepšení specifických problémů Ústeckého kraje (2004) Cílem programu je formulovat v základních souvislostech stávající parametry ovlivňující kvalitu ovzduší, identifikovat hlavní problémové kruhy a navrhnout reálná opatření ke zlepšení kvylity ovzduší tak, aby byly v této oblasti vytvořeny odpovídající podmínky pro provoz lázeňství v předmětných městech. Jedná se o města Teplice, Bílina, Kláštěrec nad Ohří. Akční hlukový plán pro hlavní pozemní komunikace Ústecký kraj, 2008 Cílem je řízení postupů a priorit při vytváření budoucí akustické situace pomocí plánovaných opatření v rámci územního plánování, inženýrských opatření v oblasti dopravních systémů, plánování dopravy, snižování hluku ochrannými 72

186 Program zlepšování kvality ovzduší zóna CZ04 Severozápad vyhodnocení vlivů koncepce dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů protihlukovými opatřeními a řízením v oblasti zdrojů hluku ve venkovním prostředí a docílit tak snížení počtu hlukově zatížených osob v okolí sledovaných zdrojů hluku. 5.2 HODNOCENÍ SOULADU S CÍLI OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ A ZDRAVÍ Na základě analýzy relevantních dokumentů a rozboru obsahu návrhu PZKO CZ04 byla provedena analýza souladu tohoto PZKO s vybranými cíli v oblasti ochrany životního prostředí a zdraví na národní a regionální úrovni. Shrnutí hodnocení je prezentováno v tabulkové formě níže. Hodnocení pomocí následujících symbolů + (plus) synergie mezi PZKO CZ04 a daným cílem tj. implementace PZKO CZ04 může přispět k plnění cíle - (minus) potenciální konflikt mezi PZKO CZ04 a daným cílem tj. implementace PZKO CZ04 může ohrozit plnění cíle 73

187 Program zlepšování kvality ovzduší zóna CZ04 Severozápad vyhodnocení vlivů koncepce dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů 74

188 Program zlepšování kvality ovzduší zóna CZ04 Severozápad vyhodnocení vlivů koncepce dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů Tabulka č. 2: Hodnocení souladu s cíli ochrany životního prostředí a zdraví Téma životního prostředí a veřejného zdraví Ovzduší Relevantní cíl Zdrojový dokument Hodnocení vazby mezi PZKO a daným cílem Specifický cíl 4. 1: Energie zvýšit podíl obnovitelných zdrojů na výrobě energie a tepla a snížit energetickou náročnost budov Navrhnout reálná opatření ke zlepšení kvality ovzduší tak, aby byly v této oblasti vytvořeny odpovídající podmínky pro provoz lázeňství v předmětných městech. Program rozvoje Karlovarského kraje Krajský program pro zlepšení specifických problémů Ústeckého kraje + Komentář k hodnocení V rámci cíle se jedná zejména o tyto aktivity, které budou PZKO významně ovlivněny: Realizace a naplňování cílů Programu ke zlepšování kvality ovzduší Jihočeského kraje - dokument bude posuzovanou koncepcí nahrazen Osvěta v oblasti přípravy, zajištění financování a realizace ekonomicky efektivních opatření pro snížení emisí a imisí včetně podpory přípravy konkrétních projektů - osvětová činnost je zahrnuta v opatřeních PZKO Podpora změny způsobu vytápění v domácnostech (včetně realizace příslušné osvěty v této oblasti) - opatření je součástí PZKO + Opatření pro snížení spotřeby tepla v obytných budovách, úpravu topenišť v malých zdrojích, úprava dopravní infrastruktury a zklidnění dopravy se v podstatě kryjí s příslušnými opatřeními v PZKO 75

189 Program zlepšování kvality ovzduší zóna CZ04 Severozápad vyhodnocení vlivů koncepce dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů Snížit podíl oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší z celkové rozlohy Ústeckého kraje na 5,5 % do r Strategie udržitelného rozvoje Ústeckého kraje PZKO navrhuje opatření k plnění imisních limitů a ke snížení emisí suspendovaných částic. Zdraví Snížit emise prašných částic v t/km² o 40 % do roku 2020 a emise NOx v t/km² o 50 % do r Zlepšit zdravotní stav populace a snižovat výskyt nemocí a předčasných úmrtí, kterým lze předcházet. Snižovat expozice chemickým látkám a fyzikálním faktorům Zdraví Plnění PZKO ve spojitosti s plněním dalších strategických dokumentů bude mít určitý pozitivní vliv na relevantní cíle ochrany veřejného zdraví. NEHAP + Ministerská deklarace Parma CEHAPe + Vzhledem k velmi špatné situaci v zóně z hlediska veřejného zdraví je realizace účinných opatření a naplnění cílů PZKO v co nejratším časovém úseku naprosto nezbytná. Emise skleníkových plynů Snížení emisí skleníkových plynů v rámci EU ETS o 21 % a omezení nárůstu emisí mimo Státní politika životního prostředí ČR v + Realizací opatření PZKO ke zlepšení kvality ovzduší v příslušných sektorech lze předpokládat také 4 Dne vláda ČR přijala strategii Zdraví 2020, která pokrývá mj. i cíle programu Zdraví pro všechny v 21. století, který bude ukončen v roce Vzhledem k tomu, že se cíle jednotlivých politik do značné míry prolínají, byly v souladu se zvolenou metodikou zařazeny do následující tabulky právě dva, které svým rozsahem překrývají i ostatní relevantní cíle. 76

190 Program zlepšování kvality ovzduší zóna CZ04 Severozápad vyhodnocení vlivů koncepce dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů EU ETS na 9 % do roku 2020 oproti úrovni roku 2005 návaznosti na: energeticko-klimatický balíček EU snížení emisí skleníkových plynů Rámcovou úmluvu OSN o změně klimatu Kjótský protokol Snížit emise skleníkových plynů do roku 2020 Strategie udržitelného rozvoje Ústeckého kraje Realizací opatření PZKO ke zlepšení kvality ovzduší v příslušných sektorech lze předpokládat také snížení emisí skleníkových plynů Voda Snížení významného látkového zatížení živinami a znečišťujícími látkami Národní plán povodí Labe - Nadregionální strategie k dosažení cílů ochrany vod jako složky životního + Omezení emisí sledované posuzovanou koncepcí obecně přispěje ke snížení rizika vnosu znečišťujících látek z plošných zdrojů do vod prostředí Půda a horninové prostředí Omezování acidifikace, eutrofizace Protokol o omezování acidifikace, eutrofizace a přízemního ozonu (Goteborský protokol, 1999, k Úmluvě EHK OSN o dálkovém znečišťování ovzduší překračujícím hranice států + Opatření koncepce budou mít příznivý dopad na cíle dotýkající se omezení kontaminace a acidifikace půd. Omezení eroze Koncepce vodohospodářské politiky Ministerstva zemědělství + Omezení eroze bude mít vedle pozitivního vlivu na ochranu půd i pozitivní vliv na ovzduší (omezení větrné eroze). 77

191 Program zlepšování kvality ovzduší zóna CZ04 Severozápad vyhodnocení vlivů koncepce dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů do roku 2015 Příroda a krajina Zvýšení ekologické stability krajiny, Omezení a zmírnění dopadů fragmentace krajiny Státní politika životního prostředí ČR -,+ Výsadby dřevin pro omezení větrné eroze a podél silnic přispěje ke zlepšování ekologické stability krajiny. Negativní vliv má naopak dopravní infrastruktura. PZKO nicméně nové dopravní stavby nenavrhuje a pouze přebírá již plánované stavby z ÚPD Zlepšení systému zeleně v sídlech a jeho struktury Státní politika životního prostředí ČR + PZKO povede ke zvětšování ploch zeleně v obcích. Lesní ekosystémy Zlepšit kvalitu ovzduší v místech, kde jsou překračovány imisní limity, a zároveň udržet kvalitu v územích, kde imisní limity nejsou překračovány. Státní politika životního prostředí ČR + Uvedený cíl se týká i limitů pro ochranu ekosystémů. Ty v současnosti převážně jsou dodržovány, jde tedy především o udržení kvality a dílčí zlepšení. PZKO k naplnění tohoto cíle přispěje. Odpady 5 Předcházení vzniku odpadů a snižování měrné produkce odpadů. Plán odpadového hospodářství ČR (2014) 0 / - Většina opatření navržených v PZKO má nulový vztah k tématu odpady. Některá navržená opatření mohou vést k zvyšování množství odpadů z průmyslu (tj. vyšší odprášení). Týká se to především opatření BB2 a BD1, které směřují ke zvyšování účinnosti odprášení a tím ke zvyšování 5 Vzhledem k tomu, že v současné době vznikají nové krajské Plány odpadového hospodářství, není možné stanovit relevantní cíl na krajské úrovni, resp. není účelné brát v úvahu (více než 10 let staré) platné POH jednotlivých krajů. Nově zpracovávané krajské POH vycházejí z již schváleného POH ČR, dále z Programu předcházení vzniku odpadů, Politiky druhotných surovin a nastavené hierarchie nakládání s odpady. 78

192 Program zlepšování kvality ovzduší zóna CZ04 Severozápad vyhodnocení vlivů koncepce dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů množství odpadů. Kulturní památky Ochrana kulturních památek Koncepce památkové péče v České republice na léta (Odbor památkové péče Ministerstva kultury, březen 2011) + Snižování emisí obecně přispěje k nižšímu dopadu kyselé depozice na nemovité památky (snížení koroze atp.) Hluk Snížit v rámci celé Evropské unie do roku 2020 počet obyvatel zasažených hlukem ve venkovním prostředí hladinou Ldvn nad 65 db minimálně o 20 % Směrnice /49/ES a Akční hlukové plány +/- Mezi cíli PZKO a relevantním cílem není žádná vazba, nicméně v případě některých konkrétních opatření (zejména v sektoru doprava) určitá vazba mezi PZKO a relevantním cílem existuje. Vazba může být pozitivní (pro lokality, ze kterých bude vyvedena zbytná doprava), ale zároveň 6 Strategické plánování v oblasti snižování a řízení hluku v životním prostředí představuje aplikaci postupů a požadavků stanovených Směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2002/49/EC o hodnocení a řízení hluku ve venkovním prostředí, označované i jako END - Environmental Noise Directive. Směrnice END byla implementována do českého právního řádu v roce 2006 nepřímou novelou zákona č. 258/2006 Sb., a to zákonem č. 222/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci. Cílem směrnice 2002/49/ES je na základě stanovených priorit definovat společný přístup k vyvarování se, prevenci nebo omezení škodlivých, či obtěžujících účinků hluku ve venkovním prostředí. Strategickým a finálním cílem Směrnice 2002/49/ES je snížit v rámci celé Evropské unie v roce do roku 2010 počet obyvatel zasažených hlukem ve venkovním prostředí hladinou Ldvn nad 65 db minimálně o 10 % a do roku 2020 o 20 %.K tomuto procesu a k jeho cílům slouží jako podklad dva cyklicky se opakující dokumenty, a to strategické hlukové mapy a na ně navazující akční hlukové plány. Referenčním politickým dokumentem pro hodnocení matice cílů a opatření PZKO je tedy: Směrnice 2002/49/ES, Akční hlukový plán aglomerace Ostrava, duben

193 Program zlepšování kvality ovzduší zóna CZ04 Severozápad vyhodnocení vlivů koncepce dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů negativní (pro lokality, kam bude doprava přesměrována), a to když nebude svedena výhradně mimo obydlená území, což lze v některých konkrétních případech jen těžko zajistit (např. přivaděč D8 z Děčína). Vazbu bude možno konkretizovat až na základě znalostí přesného trasování jednotlivých záměrů, což není předmětem programu. 80

194 Program zlepšování kvality ovzduší zóna CZ04 Severozápad vyhodnocení vlivů koncepce dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů 6 ZÁVAŽNÉ VLIVY (VČETNĚ SEKUNDÁRNÍCH, SYNERGICKÝCH, KUMULATIVNÍCH, KRÁTKODOBÝCH, STŘEDNĚDOBÝCH A DLOUHODOBÝCH, TRVALÝCH A PŘECHODNÝCH, POZITIVNÍCH A NEGATIVNÍCH VLIVŮ) NAVRHOVANÝCH VARIANT KONCEPCE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Hodnocení možných vlivů Programu bylo provedeno ve dvou rovinách. V první strategické rovině byly hodnoceny cíle a priority Programu. Hodnocení bylo provedeno verbální formou, jak dosažení cílů PZKO (tj. obecně dosažení imisních limitů pro určité znečišťující látky) ovlivní dané téma životního prostředí, respektive veřejné zdraví (viz kap. 6.2). Ve druhé rovině byla hodnocena jednotlivá opatření PZKO (kap. 6.3) s ohledem na strukturu PZKO byly primárně hodnoceny možné vlivy plynoucí z obecné části jednotlivých opatření (tj. popis opatření v části c) tabulky opatření), nikoli možné vlivy jednotlivých navrhovaných aktivit (tj. aktivity popsané v rámci aplikace opatření pod jednotlivými tabulkami opatření). Nicméně v některých případech, zejména z hlediska možných vlivů na přírodu, krajinu a lesní ekosystémy, byla popsána možná rizika plynoucí z konkrétních projektů (tj. např. některých dopravních staveb). S ohledem na skutečnost, že tyto konkrétní aktivity či projekty nebudou prostřednictvím PZKO schvalovány, byly tyto v rámci hodnocení brány jako prostředky k naplnění navržených opatření. Identifikovaná rizika je tedy nutné řešit nikoliv v rámci PZKO, ale při dalších plánování, schvalování a realizaci jednotlivých aktivit. 6.1 HODNOTÍCÍ RÁMEC Základní rámec pro hodnocení PZKO zóny Severozápad představuje sada témat a složek životního prostředí a související specifické problémy. Tento rámec byl stanoven na základě: požadavků zákona 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí ve znění pozdějších předpisů; analýzy stavu životního prostředí v zájmovém území; a zohledněním požadavků závěru zjišťovacího řízení. Níže v této kapitole je shrnuto hodnocení vlivů PZKO na jednotlivá témata a složky životního prostředí, která tvoří rámec pro hodnocení. Tato sada témat a složek životního prostředí zohledňuje požadavky zákona 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí ve znění pozdějších předpisů, a byla dále specifikována na základě analýzy stavu životního prostředí v rámci přípravy oznámení koncepce a požadavků závěru zjišťovacího řízení. Tabulka níže shrnuje hodnocená témata a související specifické problémy, které mohou být PZKO ovlivněna takto je zároveň navržen rozsah hodnocení: 81

195 Program zlepšování kvality ovzduší zóna CZ04 Severozápad vyhodnocení vlivů koncepce dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů Tabulka č. 3: Hodnotící rámec pro vyhodnocení vlivů PZKO zóny Severozápad Téma Ovzduší Zdraví Emise skleníkových plynů Voda Půda a horninové prostředí Příroda a krajina Lesní ekosystémy Odpady Kulturní památky Hluk Specifické problémy Překračování imisních limitů suspendovaných částic PM10 a benzo(a)pyrenu. Jedná se o látky, které se vyznačují největší mírou překračování imisních limitů s dopadem na zdraví lidí s trendem, který neumožňuje dosažení imisních limitů v přijatelném časovém horizontu. V případě B(a)P je trend rostoucí. Nejkratší střední délka života a nejvyšší standardizovaná úmrtnost v porovnání s ostatními kraji ČR. Nejvyšší incidence plicních nádorů a úmrtnost na tuto diagnózu v porovnání s ostatními kraji ČR. Emise skleníkových plynů z průmyslu, energetiky a dopravy. Znečištění toxickými látkami (např. benzo(a)pyrenem, kovy) Eutrofizace vod. Atmosférické emise nejsou primární příčinou, nicméně mohou přispět k vnosu nutrientů (zejména dusíku) do vod. Eroze Acidifikace Kontaminace toxickými látkami Vysoké rozlohy brownfields a starých ekologických zátěží a pozůstatků důlní činnosti. Zábory volných ploch půdy včetně ZPF Špatný stav zeleně. Degradace citlivých stanovišť vlivem imisního zatížení. Ubývání zeleně, přírodních stanovišť a ohrožených druhů. Narušování integrity a nepříznivý stav ZCHÚ a lokalit Natura 2000 a jejich předmětů ochrany. Narušování krajinného rázu výraznými stavbami. Fragmentace krajiny a snížená migrační prostupnost. Špatný stav lesů. Zábory a fragmentace lesní půdy. Rstoucí množství odpadů z průmyslu. V zóně Severozápad se nejedná o zcela zásadní problém v porovnání se zbytkem ČR. V rámci zóny se problém týká především větších měst, popř. jejich okrajových částí. Poškozování památek vlivem atmosférické depozice Hluk z dopravy především ve městech. Návrhová část PZKO CZ04 je hodnocena z hlediska, zda a jakým způsobem jeho realizace ovlivní stav, případně trendy vývoje v rámci daného tématu životního prostředí, zejména při zvážení relevantních specifických problémů. Kromě toho bylo samostatně provedeno též vyhodnocení PZKO CZ04 z hlediska veřejného zdraví (viz kapitola 12). 82

196 Program zlepšování kvality ovzduší zóna CZ04 Severozápad vyhodnocení vlivů koncepce dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů 6.2 POSOUZENÍ CELKOVÉHO ZAMĚŘENÍ PZKO Hodnocení na strategické úrovni Ovzduší Hodnocení koncepce je provedeno na základě matice logického rámce navržené v PZKO. Výsledky a výstupy v této matici vycházejí z matematického modelování (rozptylové studie) vlivu opatření, které bylo provedeno při vypracování Střednědobé strategie zlepšení kvality ovzduší v ČR. S ohledem na rozsah a komplexnost tohoto modelování nelze v rámci SEA správnost výsledků ověřit. Jeho správnost je předpokládána na základě souladu s odborným odhadem hodnotitele (hlavní výstupy, tj. predikovaná velikost imisních příspěvků a podílu zdrojů na znečištění ovzduší v různých místech zóny odpovídají zkušenostem a předpokladům hodnotitele). Z výše uvedených důvodů není v rámci SEA hodnoceno, zda je výše potřebného snížení imisních příspěvků a emisí v PZKO správně navržena. Následující hodnocení je zaměřeno na identifikaci rizik spojených s dosažením navržených hodnot emisí a imisní zátěže. Pro vybrané obce jsou v matici logického rámce, mimo jiné, stanoveny tyto výstupy koncepce: Snížení emisí PM 10 z mobilních zdrojů na území vybraných obcí až o 40% Snížení emisí B(a)P z vytápění domácností na území vybraných obcí až o 55% Jedná se o výstupy, které se jeví velmi ambiciózně. Z analytické části PZKO vyplývá, že jejich dosažení je nezbytné, mají-li být imisní limity splněny na celé ploše zóny. Koncepční cíle k dosažení imisních limitů navržená v PZKO jsou založeny na výsledcích analytické části a hodnotitel SEA je považuje za logické a správné. Je potřeba upozornit na skutečnost, že uvedená významná snížení imisních koncentrací budou v praxi velmi obtížně dosažitelná a v horizontu do roku 2020 je jejich splnění na celé ploše zóny prakticky vyloučeno. Zmíněná vysoká ambicióznost cílů snížení imisních koncentrací není nedostatkem PZKO, protože vyplývá ze správně vyhodnoceného nezbytného snížení imisních koncentrací pro dosažení imisních limitů. Podrobně jsou rizika a náročnost praktické realizace PZKO komentována v kapitole 7, kde jsou uvedena také doporučení pro snížení rizik a maximalizaci očekávaných pozitivních efektů. Veřejné zdraví Posuzovaný program je důležitým nástrojem pro zlepšení kvality ovzduší na regionální úrovni. Je přímo zaměřen na snižování vlivů lidské činnosti na životní prostředí a veřejné zdraví. Cíle programu směřují ke snížení emisí těch látek, které lze v rámci evropského prostoru, České republiky i řešené zóny považovat za prioritní (benzo(a)pyren, suspendované částice a NO 2). Vzhledem k tomu, že navržená opatření jsou zacílena na snížení emisí těchto látek ve všech významných sektorech zdrojů znečišťování, jedná se o program s potenciálně poměrně významným pozitivním vlivem na veřejné zdraví. 83

197 Program zlepšování kvality ovzduší zóna CZ04 Severozápad vyhodnocení vlivů koncepce dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů Především v případě benzo(a)pyrenu nelze, vzhledem k dosavadním trendům, nízké vymahatelnosti plnění (především v klíčovém sektoru doprava) i krátké době na přípravu, schválení a realizaci jednotlivých projektů, zaručit, že snížení imisí dosáhne ve stanoveném časovém horizontu na úroveň současně platných limitů (i když i ty jsou výrazně měkčí než limity doporučené WHO), a tedy ani pozitivní vliv na veřejné zdraví nemusí dosáhnout potřebné míry. Emise skleníkových plynů Cíle hodnoceného dokumentu explicitně neřeší problematiku emisí skleníkových plynů. Nicméně s ohledem na sektorové zaměření cílů PZKO (energetika, průmysl a doprava), řešící sektory, které jsou významným zdrojem emisí skleníkových plynů, lze při dosažení navržených cílů PZKO předpokládat také příspěvek k plnění cílů v oblasti snižování emisí skleníkových plynů. Význam toho příspěvku však nelze na strategické úrovni PZKO blíže odhadnout, neboť se bude odvíjet od rozsahu realizace jednotlivých opatření respektive od konkrétních zvolených řešení na úrovni dílčích projektů. Voda Vztah posuzované koncepce k problematice vody je velmi volný. Realizace navrhovaných opatření nebude mít zásadní vliv na dané téma životního prostředí. V oblasti ochrany vody před eutrofizací bude mít koncepce dílčí pozitivní vliv. Snížení emisí, respektive atmosférické depozice dusíkatých látek bude znamenat oslabení jednoho z faktorů zodpovědných za eutrofizaci vod. Obecně jakékoliv snížení emisí bude mít pozitivní vliv z hlediska snížení atmosférické depozice znečišťujících látek do vodního prostředí (okyselující látky, kovy, benzene(a)pyren, a další). Míru tohoto zlepšení nelze na úrovni detailu, s nímž pracuje předmětná koncepce stanovit, nebude však zřejmě mít zásadní dopad na celkovou kvalitu povrchových či podzemních vod, která je v rozhodující míře ovlivňována jinými faktory než je atmosférická depozice. Okrajový pozitivní vliv mohou přinést opatření ke snížení větrné eroze, tato problematika je ale primárně řešena na koncepční i technické úrovni v resortu zemědělství a navrhovaná koncepce reálně žádný významný posun (kvalitativní či kvantitativní) nezajišťuje. Půda a horninové prostředí Rovněž z hlediska vývoje v oblasti půda a horninové prostředí nebude mít realizace navrhovaných opatření zásadní vliv na dané téma životního prostředí. Problematika ochrany půd před erozí je primárně řešena na koncepční i technické úrovni v resortu zemědělství a navrhovaná koncepce reálně žádný významný posun (kvalitativní či kvantitativní) nezajišťuje. V oblasti ochrany půdy před acidifikací a kontaminací bude mít koncepce dílčí pozitivní vliv. Snížení emisí, respektive atmosférické depozice bude znamenat oslabení jednoho z faktorů zodpovědných za acidifikaci a kontaminaci půd. Opatření zahrnující výstavbu dopravní infrastruktury mohou mít negativní vliv v podobě záboru půd, včetně ZPF. Koncepce však nenavrhuje nová opatření oproti plánů zpracovávaným rezortem dopravy, a její role spočívá toliko v potenciální pomoci k urychlení realizace opatření (PZKO tedy nebude mít vliv na realizaci záborů půdy). 84

198 Program zlepšování kvality ovzduší zóna CZ04 Severozápad vyhodnocení vlivů koncepce dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů Lesní ekosystémy, příroda a krajina Na úrovni cílů PZKO lze předpokládat pozitivní vliv na přírodu, krajinu a ekosystémy. Cíl programu dosáhnout na celém území zóny CZ04 Severozápad splnění imisních limitů daných zákonem o ochraně ovzduší v příloze č. 1 v bodě 1 až 3 je v souladu s cíli ochrany přírody. Snižování emisí a tedy i imisní zátěže povede ke zlepšování zdravotního stavu a snížení nutriční zátěže lesních ekosystémů, přírodních stanovišť a sídelní zeleně. PZKO se zaměřuje na suspendované částice PM 10 a PM 2,5, NO 2, SO 2 a benzo(a)pyren, které mají vliv na rostliny a živočichy. Snížení množství těchto látek je tedy v souladu se zájmy ochrany přírody. Mírně příznivě tak budou ovlivněny složky přírody a krajiny chráněné zákonem, tj. zvláště chráněná území a druhy, lokality Natura 2000, VKP, USES, volně žijící druhy živočichů a rostlin. Míra vlivu je obtížně vyhodnotitelná, protože zde působí řada dalších faktorů včetně přetrvávající zátěže z minulosti. Obecně lze konstatovat, že pozitivní vliv bude tím větší, čím nižší budou emise znečišťujících látek. Lze očekávat spíše mírné zlepšení stavu. Konkrétní projekty, kterými budou cíle naplňovány, však mohou mít negativní vlivy na přírodu a krajinu. Opatření, která mohou mít negativní vliv, jsou hodnocena níže. Odpady Jedním z cílů PZKO je, aby došlo ke snížení koncentrací znečišťujících látek v ovzduší, aby kvalita ovzduší byla zlepšena tam, kde jsou imisní limity na území zóny překračovány, z velké části se jedná o znečišťující látky PM 10 a PM 2,5. Uvedené znečišťující látky vznikají také z provozů, u nichž se jako nejvhodnější způsob omezování těchto ZL jeví jejich zachytávání- vyšší odprášení. V některých případech se může jednat o převedení problému z oblasti ovzduší do oblasti odpadů. Nicméně z komplexního hlediska se jedná o vhodné řešení problému. Kulturní památky Vztah posuzované koncepce problematice kulturních památek je velmi volný. Realizace navrhovaných opatření nebude mít zásadní vliv na dané téma životního prostředí. Jakékoliv snížení emisí bude mít dílčí pozitivní efekt z hlediska snížení negativních vlivů atmosférické depozice na památky, tedy např. snížení poškozování konstrukčních prvků či uměleckých děl a staveb z materiálů reagujících s chemickými sloučeninami obsaženými v emisích (sloučeniny síry, sloučeniny dusíku, chloridy, oxid uhličitý a ozón). Opatření koncepce k energetickým úsporám (zateplování apod.) může na druhou stranu s sebou přinášet riziko poškození cenných objektů. Hluk Posuzovaný program je jedním z nejdůležitějších nástrojů pro zlepšení kvality ovzduší na regionální úrovni, ale není primárně určen k plnění cílů směřujících k ochraně před hlukovou zátěží. Vliv realizace PZKO z hlediska hlukové zátěže může být v konečném důsledku pozitivní pro lokality, ze kterých bude vyvedena zbytná doprava, ale zároveň negativní pro lokality, kam bude doprava přesměrována. Vliv bude možno 85

199 Program zlepšování kvality ovzduší zóna CZ04 Severozápad vyhodnocení vlivů koncepce dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů konkretizovat až na základě znalostí jednotlivých (zejména dopravních) záměrů, které budou samostatně posuzovány v rámci procesu EIA. 6.3 VYHODNOCENÍ NAVRHOVÉ ČÁSTI PZKO VČETNĚ POTENCIÁLNÍCH KUMULATIVNÍCH VLIVŮ V návaznosti na rámcové vyhodnocení vazeb opatření PZKO na témata životního prostředí a veřejného zdraví (viz výše) bylo provedeno podrobné vyhodnocení jednotlivých opatření, u nichž lze předpokládat možnost významných pozitivních a/nebo negativních vlivů. Výstupy hodnocení jsou souhrnně uvedeny níže, doporučení k minimalizaci identifikovaných rizik a nejistot vyplývajících z hodnocení jsou pak obsahem kapitoly č. 7. V souvislosti s hodnocením možných vlivů jednotlivých opatření je nutné opět poznamenat, že samotný Program nezahrnuje konkrétní územně specifikované projekty, s výjimkou projektů dopravních staveb, které nově nenavrhuje, ale dává jim v rámci strategie prioritu z hlediska cílů ochrany ovzduší. S ohledem na množství opatření byl v prvním kroku hodnocení proveden screening tj. vyhodnocení vazeb mezi opatřeními PZKO a tématy životního prostředí a veřejného zdraví. Pro hodnocení byla použita následující stupnice k hodnocení síly vazby mezi opatřeními PZKO a tématy životního prostředí a veřejného zdraví: +2 silná pozitivní vazba (tj. implementace opatření může pozitivně ovlivnit ovlivnit danou složku životního prostředí respektive zdraví přímo či nepřímo, ale s vysokou pravděpodobností a/nebo v celém řešeném území), +1 slabá pozitivní vazba (tj. implementace opatření může pozitivně ovlivnit danou složku životního prostředí respektive zdraví přímo či nepřímo, ale s nízkou pravděpodobností nebo pouze lokálně, 0 bez vazby, -1 slabá negativní vazba (tj. implementace opatření může negativně ovlivnit danou složku životního prostředí respektive zdraví přímo či nepřímo, ale s nízkou pravděpodobností nebo pouze lokálně, -2 silná negativní vazba (tj. implementace opatření může negativně ovlivnit danou složku životního prostředí respektive zdraví přímo či nepřímo, ale s vysokou pravděpodobností a/nebo v celém řešeném území). V návaznosti na vyhodnocení vazeb byly slovně popsány možné vlivy pro ta opatření, u kterých byla identifikována určitá vazba na dané téma životního prostředí či veřejné zdraví (tj. opatření s hodnocením +2, +1, -1, -2 v tabulce níže). Slovní popis možných vlivů opatření s identifikovanou vazbou, strukturovaný dle jednotlivých složek životního prostředí, je uveden dále v kap , resp. kapitoly 12 (veřejné zdraví). Doporučení k minimalizaci identifikovaných rizik a nejistot vyplývajících z hodnocení, respektive návrhy k posílení efektivity a pozitivních dopadů implementace Programu, jsou obsahem kapitoly 7. 86

200 Program zlepšování kvality ovzduší zóna CZ04 Severozápad vyhodnocení vlivů koncepce dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů Tabulka č. 4: Identifikace vazeb mezi PZKO a tématy životního prostředí a veřejného zdraví (1. část) Téma životního prostředí a veřejného zdraví Jednotlivá opatření PZKO AA1 AA2 AB1 AB2 AB3 AB4 AB5 AB6 AB7 AB8 AB9 AB10 AB11 AB12 AB13 AB14 AB15 AB16 AB17 Ovzduší Zdraví / / Emise skleníkových plynů /+1-1 / / +1 0/ +1-1 / Voda Půda a horninové prostředí Příroda a 0 0 0/-1 0/-1 0 0/-1 0 0/ /

201 Program zlepšování kvality ovzduší zóna CZ04 Severozápad vyhodnocení vlivů koncepce dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů krajina Lesní ekosystémy Odpady /0 0 Kulturní památky Hluk / -1 +1/ /

202 Program zlepšování kvality ovzduší zóna CZ04 Severozápad vyhodnocení vlivů koncepce dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů Tabulka č. 4: Identifikace vazeb mezi PZKO a tématy životního prostředí a veřejného zdraví (2. část) Téma životního prostředí a veřejného zdraví Jednotlivá opatření PZKO AB18 AB19 AC1 BB1 BB2 BD1 BD2 BD3 CB2 DB1 DB2 DB3 EA1 EB1 EB2 EC1 ED1 Ovzduší Zdraví Emise skleníkových plynů Voda

203 Program zlepšování kvality ovzduší zóna CZ04 Severozápad vyhodnocení vlivů koncepce dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů Půda a horninové prostředí Příroda krajina Lesní ekosystémy a / / /-1 Odpady /+1-1 / Kulturní památky /? Hluk

204 Program zlepšování kvality ovzduší zóna CZ04 Severozápad vyhodnocení vlivů koncepce dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů OVZDUŠÍ Jak je vyhodnoceno v kapitole 6.2, celkové zaměření a cíle PZKO jsou navrženy v souladu s aktuálnimi potřebami kvality ovzduší v zóně. Při jejich splnění posuzovaná koncepce přinese v zóně zlepšení kvality ovzduší pod úroveň imisních limitů. Dosažení správně definovaných ambiciózních imisních cílů bude závislé na úspěšnosti praktické realizace koncepce. V následujícím textu je proto posouzen vliv jednotlivých navržených koncepčních opatření. Emisní stropy a regulace podle 13 zákona o ochraně ovzduší Jedná se o specifický region s extrémně vysokým podílem zdrojů fugitivních emisí suspendovaných částic z těžební činnosti. Navržené územní emisní stropy jsou proto v zóně potenciálně efektivním nástrojem ke snížení imisních koncentrací do vzdálenosti řádově cca 1 km od zdrojů (areálů povrchových dolů), což může pozitivně působit na kvalitu ovzduší a zdraví obyvatelstva v nejbližších obcích. Regionální efekt těchto opatření nelze očekávat (imisní příspěvky těchto zdrojů mají lokální dosah). Stanovení emisního stropu pro silniční dopravu má z hlediska regionální kvality ovzduší podpůrný význam, lokálně (ve městech) se však jedná o zásadní opatření. O obtížnosti dosažení navržených cílů redukce emisí je pojednáno v kapitole 7. Prověření provozu vyjmenovaných stacionárních zdrojů V lokalitách kde není překračován imisní limit, ale jsou zde provozovány zdroje, jejichž příspěvek k imisní zátěži PM 10 je vyšší než 4 µg.m -3 je doporučeno provedení kontroly stanovených podmínek provozu zdroje a zvážení uplatnění některých z opatření. Toto opatření je logické a potřebné, může ovlivnit lokální imisní situaci v okolí příslušného zdroje. Vzhledem k velkému počtu zdrojů navržených k realizaci tohoto opatření bude mít toto opatření potenciálně významně pozitivní vliv i z regionálního hlediska. Mělo by být realizováno při jakýchkoliv technických změnách podléhajících vyjádření orgánu ochrany ovzduší i u dalších zdrojů, nejen zdrojů s příspěvkem nad 4 µg.m -3. V případě, že se jedná o zdroje spadající do působnosti zákona o integrované prevenci, je legislativní povinností udržování emisní úrovně v souladu s BAT a krajské úřady mají k přezkumům povolení dostatek příležitostí. Z tohoto důvodu je uvedení těchto zdrojů v PZKO nadbytečné. Konkrétní opatření ke snížení emisí a k požadovanému zlepšení kvality ovzduší AA1 Parkovací politika (omezení a zpoplatnění parkování v centrech měst) Částečně již zavedeno, v zóně se nenacházejí velká města, kde by mohlo mít opatření největší přínos. Jedná se o doplňkové opatření, které se projeví lokálním pozitivním vlivem. AA2 Ekonomická podpora (dotace) provozu veřejné hromadné dopravy V PZKO je řešeno společně s AB10, proto není samostatně hodnoceno. 91

205 Program zlepšování kvality ovzduší zóna CZ04 Severozápad vyhodnocení vlivů koncepce dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů AB1 Realizace páteřní sítě kapacitních komunikací pro automobilovou dopravu Většina navržených komunikací se vyznačuje vyššími návrhovými dopravní intenzitami oproti současnosti. Pozitivní efekty této výstavby jsou omezeny na realizaci obchvatů, které jsou jejich součástí. Opatření povede potenciálně k vyšší produkci celkových emisí z automobilové dopravy v zóně a oproti stávající dopravní síti nepřinese regionální zlepšení imisní situace. Toto hodnocení se opírá o výsledek SEA Dopravní sektorové strategie 2. fáze. Z hlediska ovzduší se jedná o opatření, které v sobě zahrnuje pozitivní i negativní vlivy, celkový vliv hodnotíme jako indiferentní. AB2 Obchvaty měst a obcí Překrývající se opatření s AB1. S ohledem na působnost očekávaného zlepšení v obydlených oblastech představuje významný pozitivní vliv na ovzduší. AB3 Odstraňování bodových problémů na komunikační síti Malý potenciál ke zlepšení ovzduší v zóně (lokální efekt pouze v Karlových Varech, Děčíně, Litoměřicích a Oseku). Může vést ke zkapacitnění a vyššímu komfortu silniční dopravy, proto z hlediska ochrany ovzduší může být celkově kontraproduktivní (lze očekávat lokální krátkodobé imisní zlepšení vlivem plynulejší dopravy, celkově ale zvyšuje komfort individuální automobilové dopravy na příslušné komiunikaci a může proto vyvolat vyšší intenzity silniční dopravy doprovázené vyššími emisemi). Neřeší hlavní příčinu vysoké imisní zátěže z dopravy (vysoké intenzity). Přednost by měla mít systémová opatření (odstraňující příčinu nevyhovujícího stavu) v podobě naředění silniční dopravy, modernizaci vozového parku a ve městech k vyššímu využití MHD. Efekt opatření bude málo významný. Konkrétní opatření v zóně nejsou navržena. Nelze proto vyhodnotit, zda bude převládat pozitivní, či negativní efekt opatření. AB4 Výstavba a rekonstrukce železničních tratí Koncepčně správné a přínosné opatření s potenciálním pozitivním vlivem, ale do roku 2020 se imisní efekty pravděpodobně významně neprojeví (opatření nepovede k významnému zvýšení železničních přepravních výkonů na úkor silniční dopravy). AB5 Výstavba a rekonstrukce tramvajových a trolejbusových tratí Lokální potenciální pozitivní vliv (Ústí nad Labem), z regionálního hlediska málo významné opatření (malý rozsah opatření z důvodu absence velkých měst). AB6 Odstavná parkoviště, systémy Park&Ride a Kiss&Ride Koncepčně zcela správné opatření vyžadující důslednou realizaci. Usnadňuje využití hromadné dopravy, cílí na příčinu současného nevyhovujícího stavu (nadměrné využívání automobilové dopravy), ale vzhledem k velikosti měst v zóně a počtu plánovaných nových parkovišť (s výjimkou Ústí n. L. pouze 1 až 2 ve městě) nebude pozitivní vliv významný. Mezi priority lze zařadit pouze v Ústí nad Labem, kde je více rozvinuta MHD. AB7 Nízkoemisní zóny Opatření s potenciálem snížit emise v centrech měst s lokálním významně pozitivním efektem. Z navržených 12 obcí, kde je účelné NEZ realizovat, lze ve více než polovině zavést NEZ bez návaznosti na jiné dopravní stavby. Doporučujeme 92

206 Program zlepšování kvality ovzduší zóna CZ04 Severozápad vyhodnocení vlivů koncepce dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů proto zahájit neprodleně jejich přípravu, přednostně ve větších městech (Ústí n. L., Most, Litvínov, Louny). AB8 Selektivní nebo úplné zákazy vjezdu S ohledem na velký počet obcí, ve kterých lze opatření realizovat, může mít v obytné zástavbě významně pozitivní vliv. Snadná kontrola a dobrá vymahatelnost opatření. Do roku 2020 však realizovatelné pouze v omezené míře (v mnoha obcích časová návaznost na dostavbu obchvatů). Doporučujeme neprodleně zavést především ve větších městech, např. v Lovosicích a Mostu. AB9 Integrované dopravní systémy V případě důsledné realizace, která by zajistila srovnatelný komfort dojezdu do zaměstnání prostřednictvím hromadné dopravy, jaký poskytuje individuální automobilová doprava, může opatření významně snížit přepravní výkony individuální dopravy, což se projeví jak v rámci mimoměstských oblastí, tak i ve městech (např. podporuje snadnější přestup na MHD). Žádoucí je zejména zkrácení času přepravy, včetně přestupů. Konkrétní opatření však v PZKO nebyla identifikována. S ohledem na nekonkrétnost opatření předpokládáme, že ve skutečnosti bude mít málo významný pozitivní vliv. AB10 Zvyšování kvality v systému veřejné dopravy Potenciální pozitivní efekty ve městech. Z regionálního hlediska málo významný pozitivní vliv. AB11 Zajištění preference MHD Lokální pozitivní málo významný efekt (s ohledem na velikost sídel v zóně malý počet vhodných lokalit). AB12 Rozvoj alternativních pohonů ve veřejné dopravě Veřejná doprava není hlavním emisním problémem v zóně, vozidla jsou snadno kontrolovatelná a udržována, jedná se z hlediska nákladů na tunu snížení emisí o drahé opatření. Má doplňkový význam, hlavně v případě náhrady nejstarších vozidel (EURO2 a starší, kterých je však v MHD již minimum). Opatření bude mít málo významný pozitivní vliv. AB13 Podpora cyklistické dopravy Přínosné doplňkové opatření s málo významným lokálním pozitivním vlivem na imisní situaci. AB14 Podpora pěší dopravy Přínosné doplňkové opatření s málo významným lokálním pozitivním vlivem na imisní situaci. AB15 Zvýšení plynulosti dopravy v intravilánu Protichůdné efekty opatření. Plynulejší doprava vede při zachování intenzity ke snížení emisí, ale lepší průjezdnost představuje vyšší komfort pro individuální automobilovou dopravu a vede ke zvýšení dopravních intenzit, a tedy i emisí. Opatření neřeší prioritní problém v sídlech (vysoké dopravní intenzity), spíše naopak. Je nutno upřednostnit odvedení dopravy mimo obydlené oblasti (obchvaty). Lepší průjezdnost obcí může vést také k nižší atraktivitě obchvatů a 93

207 Program zlepšování kvality ovzduší zóna CZ04 Severozápad vyhodnocení vlivů koncepce dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů devalvovat tak prostředky vynaložené na jejich výstavbu. Vliv opatření hodnotíme jako indiferentní, bude záviset na konkrétním provedení. AB16 Úklid a údržba komunikací Přínosné doplňkové opatření, není směrováno na hlavní problém spojený s dopravou (vysoké intenzity dopravy), ale má významný potenciál relativního snížení emisí PM 10. S ohledem na specificky vysoké depozice částic v okolí těžebních prostorů má v zóně mimořádně vysoký přínos (ve srovnání s jinými regiony). Potenciální vliv je proto významně pozitivní. AB17 Omezení prašnosti výsadbou liniové zeleně Přínosné doplňkové opatření s malým a lokálním pozitivním vlivem. Pouze kompenzační opatření, není směrováno na hlavní příčinu zhoršené kvality ovzduší v zóně (vysoké intenzity automobilové dopravy). AB18 Omezování emisí z provozu vozidel obce/kraje a jeho organizací Relativně malý dopravní podíl těchto vozidel, jsou snadno kontrolovatelná a udržována. Ve vozovém parku MHD je již minimum starších vozidel (EURO 3 a nižší). Drahé opatření v přepočtu na uspořenou tunu emisí. Opatření má proto málo významný pozitivní vliv. AB19 Podpora využití nízkoemisních a bezemisních pohonů v automobilové dopravě Plošný významně pozitivní efekt opatření, snižuje automobilové emise minimálně o desítky %. Jeho potenciál ale nebude možné do roku 2020 dostatečně využít. Bez zásadně motivačních opaření dojde do roku 2020 pouze k nevýznamné změně vozového parku v zóně. Reálný pozitivní imisní vliv opatření bude do roku 2020 pravděpodobně málo významný. AC1 Podpora carsharingu Velmi malý předpokládaný podíl car-sharingových vozidel, v podmínkách zóny (malá a střední sídla) se zanedbatelným pozitivním vlivem. BB1 Snížení vlivu stávajících průmyslových a energetických stacionárních zdrojů na úroveň znečištění ovzduší Čištění spalin nebo odpadních plynů, úprava technologie Není jasný vztah navržených opatření v sektoru průmyslové energetiky k opatřením, která jsou realizována v rámci Přechodného národního plánu. V tomto sektoru se jeví jako duplicitní a nejsou proto hodnocena. Další průmyslové zdroje, na které je opatření zacíleno, většinou podléhají zákonu o integrované prevenci a plnění BAT je u nich proto legislativní podmínkou. Opatření na těchto zdrojích proto nejsou přínosem PZKO a jejich vliv proto není hodnocen. Ostatní zdroje (ne energetické, popř. nepodléhající IPPC) nemají z regionálního hlediska významný imisní vliv (z těžby nerostných surovin, která je v zóně emisně a imisně významná, unikají emise zcela dominantně fugitivně, opatření zaměřené na snižování komínových emisí bude mít proto pouze málo významný efekt). Celkově bude mít opatření málo významný pozitivní vliv. 94

208 Program zlepšování kvality ovzduší zóna CZ04 Severozápad vyhodnocení vlivů koncepce dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů BB2 Snižování prašnosti v areálech průmyslových podniků, pořízení techniky pro omezení fugitivních emisí ze skládkování/skládek/z volného prostranství/z manipulace se sypkými materiály Lokálně až významný potenciální pozitivní efekt, zejména v okolí povrchových dolů a lomů. S ohledem na velký počet a rozlohu těchto záměrů v zóně má opatření celkově významný potenciální pozitivní vliv na kvalitu ovzduší i z regionálního hlediska. Podmínkou pro reálné významné potizivní vlivy je však důsledná aplikace technik navržených v PZKO: čistící (zametací) techniky, vodní clony, systémy pro zkrápění, zakrytování/zaplachtování volně ložených sypkých materiálů. BD1 Zpřísňování/stanovování podmínek provozu Potenciální efekt bude lokální v blízkosti zdrojů. S ohledem na podíl relevantních stacionárních zdrojů (recyklační linky, kamenolomy, betonárny) bude pozitivní vliv na celkovou imisní situaci v zóně málo významný. BD2 Minimalizace imisních dopadů provozu nových stacionárních zdrojů (případně rekonstrukce stávajících zdrojů) v území Nové zdroje a modernizované výroby nepředstavují potenciální problém ochrany ovzduší v zóně. Ukládání plnění BAT je u nových záměrů vyžadováno již v současnosti - je hodnoceno a připomínkováno již v EIA, následně v povolovacím řízení zdroje, popř. při žádosti o integrované povolení. Potenciální pozitivní vliv tohoto opatření na kvalitu ovzduší je proto nevýznamný. BD3 Omezování prašnosti ze stavební činnosti Lokální a krátkodobý pozitivní vliv (relativně velké a rychle sedimentující částice, převážně minerálního původu, tzn. bez toxikologicky závažného znečištění). CB2 Snížení emisí TZL a PM 10 omezení větrné eroze Větrná eroze představuje málo významný faktor kvality ovzduší v zóně. Opatření sníží potenciálně emise především velkých částic minerálního původu, které mají pouze lokální imisní dopad (sedimentace v blízkosti zdrojů). Případný pozitivní vliv pouze v suchých větrných obdobích, tedy v době dobrých rozptylových podmínek bez překračování imisních limitů. Lze očekávat málo významný až nevýznamný vliv na kvalitu ovzduší v zóně. DB1 Podpora přeměny topných systémů v domácnostech Instalace a využívání nových nízkoemisních či bezemisních zdrojů energie Cílí na emisně velmi významný sektor zdrojů prioritních látek v zóně. Podmínkou dosažení cíle PZKO a s tím spojených významných pozitivních vlivů je masivní kampaň v rámci aktivity Rozvíjet informační a poradenské služby v rámci podpory přeměn topných systémů. Potenciálně má opatření významný pozitivní vliv na kvalitu ovzduší. DB2 Snížení potřeby energie Navržené aktivity zahrnují pouze veřejné budovy. Imisní vliv spojený s vytápěním těchto budov je v současnosti relativně nízký (časté napojení na CZT, jiné používané zdroje tepla jsou kontrolovány a udržovány), zejména ve srovnání s vlivem budov sloužících k individuálnímu bydlení. Potenciální pozitivní efekt opatření je proto málo významný. 95

209 Program zlepšování kvality ovzduší zóna CZ04 Severozápad vyhodnocení vlivů koncepce dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů DB3 Rozvoj environmentálně příznivé energetické infrastruktury, rozšiřování sítí zemního plynu a soustav zásobování tepelnou energií Podpora CZT má významný potenciál snížit imisní příspěvky z vytápění budov. Vhodné je zejména rozšiřování systémů CZT. Plynofikace zóny je již na řadě míst dostatečná, problémem je však její nedostatečné využití z ekonomických důvodů. V PZKO je opatření navrženo pouze v obecné rovině, bez věcné a územní specifikace. Do roku 2020 se opatření významně neprojeví (příprava a výstavba CZT systémů je časově náročná). Potenciální pozitivní vliv je významný, reálně do roku 2020 předpokládáme zanedbatelný vliv. EA1 Podmínky ochrany ovzduší pro veřejné zakázky Opatření má potenciálně až významný pozitivní efekt, skutečný přínos bude závislý na konkrétním provedení. EB1 Zpevnění povrchu nezpevněných komunikací a zvyšování podílu zeleně v obytné zástavbě Navržená opatření v zóně se týkají pouze výsadeb zeleně. Tato opatření mají lokální pozitivní efekt, navíc se jedná pouze o kompenzační opatření neřešící příčinu (velikost emisí). Celkově bude mít opatření málo významný pozitivní vliv. EB2 Snižování vlivu dlouhodobých deponií vytěžených materiálů a průmyslových areálů na kvalitu ovzduší Významný pozitivní vliv na koncentrace suspendovaných částic, zejména v blízkosti výsypek (lokální efekt). Málo významný pozitivní vliv na celkovou situaci v zóně. EC1 Informování a osvěta veřejnosti v otázkách ochrany ovzduší Případná osvěta v oblasti individuálního vytápění cílí na významný problém kvality ovzduší a skupinu zdrojů a může omezit riziko nedostatečné účinnosti navržených opatření (zvýší motivaci obyvatel k modernizaci), má významný dopad na rychlost realizace opatření. Velikost pozitivního vlivu bude závislá na intenzitě a zaměření informačních kampaní. ED1 Územní plánování Problémem v zóně je zejména zátěž ze stávajících zdrojů - automobilové dopravy a vytápění domácností. Na řešení těchto 2 problémů nebude mít realizace navrženého opatření celkově významný vliv (potenciálně významný může být lokálně v případě vedení dopravních staveb v blízkosti obytné zástavby). Významně proto neovlivní celkovou imisní situaci v zóně. Celkový pozitivní vliv hodnotíme z regionálního hlediska jako málo významný. Možné kumulativní vlivy Pozitivní kumulativní vliv na kvalitu ovzduší lze očekávat v případě všech realizovaných opatření. PZKO je koncipován tak, aby při kumulativním opatření všech navržených aktivit došlo ke snížení imisních koncentrací pod úroveň imisních limitů. Z toho vyplývá, že pro dosažení cílů PZKO je nezbytná realizace všech navržených dílčích opatření, která jednotlivě představují většinou málo významný vliv na kvalitu ovzduší, ale v celkovém souhrnu jsou při důsledném provedení významně pozitivní efekt v podobě splnění imisních limitů. 96

210 Program zlepšování kvality ovzduší zóna CZ04 Severozápad vyhodnocení vlivů koncepce dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů Pozitivní kumulativní vliv PZKO je zřejmý zejména v případě realizace řady dílčích opatření v dopravě. Jedná se o všechna navržená dopravní opatření s výše vyhodnocenou s vazbou +1 nebo +2. Tato opatření je pro dosažení maximálního efektu vhodné realizovat souběžně, resp. se zohledněním potřebných časových návazností (např. soustředit maximální úsilí a prostředky na dobudování obchvatů v rámci AB2, které teprve následně umožní realizovat selektivní zákazy vjezdu a nízkoemisní zóny v rámci AB7 a AB8). Za velmi významný pozitivní kumulativní efekt považujeme také souběžnou realizaci opatření DB1 (Podpora přeměny topných systémů v domácnostech) a informačních kampaní v rámci EC1 (Informování a osvěta veřejnosti v otázkách ochrany ovzduší). Podle názoru hodnotitele je koordinovaná realizace těchto opatření zohledňující jejich časové návaznosti podmínkou pro snížení rizik a dosažení cílů PZKO VEŘEJNÉ ZDRAVÍ Program zlepšení kvality ovzduší zóny CZ04 Severozápad přinese určité zlepšení kvality ovzduší pro četnou populaci a vzhledem k lineárnímu vztahu a bezprahovému znečištění a odpovědi ve veřejném zdraví i určité zlepšení zdravotního stavu. Jak již je výše uvedeno, situace v této zóně je oproti jiným územím republiky významně horší, a proto je nezbytné se na realizaci účinných opatření v tomto regionu zaměřit především. Vyhodnocení vlivů opatření na veřejné zdraví, včetně kumulativních vlivů je uvedeno v kap EMISE SKLENÍKOVÝCH PLYNŮ Parkovací politika (omezení a zpoplatnění parkování v centrech měst) (AA1) V případě, že implementací opatření dojde ke snížení přepravních výkonů individuální automobilové dopravy, lze očekávat snížení emisí skleníkových plynů z dopravy. Navržené opatření má možný pozitivní vliv na snížení emisí skleníkových plynů, míra a rozsah vlivu bude záviset na efektivitě implementace opatření a výsledných změnách intenzity dopravy v řešeném území. Ekonomická podpora (dotace) provozu veřejné hromadné dopravy (AA2) Opatření je hodnoceno společně s opatřením AB10 níže. Realizace páteřní sítě kapacitních komunikací pro automobilovou dopravu (AB1) Předpokládané zkapacitnění silničních komunikací může vést ke zvyšování dopravních intenzit (zvýšení atraktivity silniční sítě a tím zavlékání nové dopravy do aglomerace) a tím i zvýšení emisí skleníkových plynů z dopravy. Navržené opatření má možný negativní vliv na snížení emisí skleníkových plynů, míra a rozsah vlivu bude záviset na změnách intenzity dopravy v řešeném území. 97

211 Program zlepšování kvality ovzduší zóna CZ04 Severozápad vyhodnocení vlivů koncepce dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů Obchvaty měst a obcí (AB2) Opatření může vést ke zvýšení plynulosti dopravy, snížení kongescí a s tím spojenému snížení emisí skleníkových plynů. Rizikem je však možné zvýšení atraktivity silniční sítě a tím nárůst dopravní intenzity. Navržené opatření tak má možný pozitivní i negativní vliv na snížení emisí skleníkových plynů, charakter a míra vlivu bude záviset na rozsahu a efektivitě realizace opatření a výsledných změnách intenzity dopravy v řešeném území. Odstraňování bodových problémů na komunikační síti (AB3) Opatření může vést ke zvýšení plynulosti dopravy, snížení kongescí a s tím spojenému snížení emisí skleníkových plynů. Rizikem je však možné zvýšení atraktivity silniční sítě a tím nárůst dopravní intenzity. Navržené opatření tak má možný pozitivní i negativní vliv na snížení emisí skleníkových plynů, charakter a míra vlivu bude záviset na rozsahu a efektivitě realizace opatření a výsledných změnách intenzity dopravy v řešeném území. Výstavba a rekonstrukce železničních tratí (AB4) V případě, že implementací opatření dojde ke snížení přepravních výkonů automobilové dopravy, lze očekávat snížení emisí skleníkových plynů z dopravy. Navržené opatření má možný pozitivní vliv na snížení emisí skleníkových plynů, míra a rozsah vlivu bude záviset na efektivitě implementace opatření a výsledných změnách intenzity dopravy v řešeném území. Výstavba a rekonstrukce tramvajových a trolejbusových tratí (AB5) V případě, že implementací opatření dojde ke snížení přepravních výkonů automobilové dopravy, lze očekávat snížení emisí skleníkových plynů z dopravy. Navržené opatření má možný pozitivní vliv na snížení emisí skleníkových plynů, míra a rozsah vlivu bude záviset na efektivitě implementace opatření a výsledných změnách intenzity dopravy v řešeném území. Odstavná parkoviště, systémy Park&Ride a Kiss&Ride (AB6) V případě, že implementací opatření dojde ke snížení přepravních výkonů individuální automobilové dopravy, lze očekávat snížení emisí skleníkových plynů z dopravy. Navržené opatření má možný pozitivní vliv na snížení emisí skleníkových plynů, míra a rozsah vlivu bude záviset na efektivitě implementace opatření a výsledných změnách intenzity dopravy v řešeném území. Nízkoemisní zóny (AB7) V případě, že implementací opatření dojde ke snížení přepravních výkonů automobilové dopravy, lze očekávat snížení emisí skleníkových plynů z dopravy. Navržené opatření má možný pozitivní vliv na snížení emisí skleníkových plynů, míra a rozsah vlivu bude záviset na efektivitě implementace opatření a výsledných změnách intenzity dopravy v řešeném území. Selektivní nebo úplné zákazy vjezdu (AB8) V případě, že implementací opatření dojde ke snížení přepravních výkonů automobilové dopravy, lze očekávat snížení emisí skleníkových plynů z dopravy. Navržené opatření má možný pozitivní vliv na snížení emisí skleníkových plynů, míra 98

212 Program zlepšování kvality ovzduší zóna CZ04 Severozápad vyhodnocení vlivů koncepce dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů a rozsah vlivu bude záviset na efektivitě implementace opatření a výsledných změnách intenzity dopravy v řešeném území. Integrované dopravní systémy (AB9) V případě, že implementací opatření dojde ke snížení přepravních výkonů individuální automobilové dopravy, lze očekávat snížení emisí skleníkových plynů z dopravy. Navržené opatření má možný pozitivní vliv na snížení emisí skleníkových plynů, míra a rozsah vlivu bude záviset na efektivitě implementace opatření a výsledných změnách intenzity dopravy v řešeném území. Zvyšování kvality v systému veřejné dopravy (AB10), Ekonomická podpora (dotace) provozu veřejné hromadné dopravy (AA2) V případě, že implementací opatření dojde ke snížení přepravních výkonů individuální automobilové dopravy, lze očekávat snížení emisí skleníkových plynů z dopravy. Navržená opatření mají možný pozitivní vliv na snížení emisí skleníkových plynů, míra a rozsah vlivu bude záviset na efektivitě implementace opatření a výsledných změnách intenzity dopravy v řešeném území. Zajištění preference MHD (AB11) V případě, že implementací opatření dojde ke snížení přepravních výkonů individuální automobilové dopravy, lze očekávat snížení emisí skleníkových plynů z dopravy. Navržené opatření má možný pozitivní vliv na snížení emisí skleníkových plynů, míra a rozsah vlivu bude záviset na efektivitě implementace opatření a výsledných změnách intenzity dopravy v řešeném území. Rozvoj alternativních pohonů ve veřejné dopravě (AB12) Implementací opatření dojde k vyššímu využití alternativních pohonů v městské hromadné dopravě, lze tedy očekávat snížení emisí skleníkových plynů z dopravy. Navržené opatření má možný pozitivní vliv na snížení emisí skleníkových plynů, míra a rozsah vlivu bude záviset na efektivitě implementace opatření. Podpora cyklistické dopravy (AB13) V případě, že implementací opatření dojde ke snížení přepravních výkonů individuální automobilové dopravy, lze očekávat snížení emisí skleníkových plynů z dopravy. Navržené opatření má možný pozitivní vliv na snížení emisí skleníkových plynů, míra a rozsah vlivu bude záviset na efektivitě implementace opatření a výsledných změnách intenzity dopravy v řešeném území. Reálný dopad na snížení emisí skleníkových plynů lze však předpokládat velmi nízký. Podpora pěší dopravy (AB14) V případě, že implementací opatření dojde ke snížení přepravních výkonů individuální automobilové dopravy, lze očekávat snížení emisí skleníkových plynů z dopravy. Navržené opatření má možný pozitivní vliv na snížení emisí skleníkových plynů, míra a rozsah vlivu bude záviset na efektivitě implementace opatření a výsledných změnách intenzity dopravy v řešeném území. Reálný dopad na snížení emisí skleníkových plynů lze však předpokládat velmi nízký. Zvýšení plynulosti dopravy v intravilánu (AB15) Opatření může vést ke zvýšení plynulosti dopravy, snížení kongescí a s tím spojenému snížení emisí skleníkových plynů. Rizikem je však možné zvýšení 99

213 Program zlepšování kvality ovzduší zóna CZ04 Severozápad vyhodnocení vlivů koncepce dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů atraktivity silniční sítě a tím nárůst dopravní intenzity. Navržené opatření tak má možný pozitivní i negativní vliv na snížení emisí skleníkových plynů, charakter a míra vlivu bude záviset na rozsahu a efektivitě realizace opatření a výsledných změnách intenzity dopravy v řešeném území. Omezování emisí z provozu vozidel obce/kraje a jeho organizací (AB18) V případě, že implementací opatření dojde k vyššímu využití alternativních pohonů v městské hromadné dopravě, lze očekávat snížení emisí skleníkových plynů z dopravy. Navržené opatření má možný pozitivní vliv na snížení emisí skleníkových plynů, míra a rozsah vlivu bude záviset na efektivitě implementace opatření. Podpora využití nízkoemisních a bezemisních pohonů v automobilové dopravě (AB19) V případě, že implementací opatření dojde k vyššímu využití alternativních pohonů v automobilové dopravě, lze očekávat snížení emisí skleníkových plynů z dopravy. Navržené opatření má možný nepřímý pozitivní vliv na snížení emisí skleníkových plynů, míra a rozsah vlivu bude záviset na efektivitě implementace opatření. Podpora carsharingu (AC1) V případě, že implementací opatření dojde ke snížení přepravních výkonů individuální automobilové dopravy, lze očekávat snížení emisí skleníkových plynů z dopravy. Navržené opatření má možný pozitivní vliv na snížení emisí skleníkových plynů, míra a rozsah vlivu bude záviset na efektivitě implementace opatření a výsledných změnách intenzity dopravy v řešeném území. Snížení vlivu stávajících průmyslových a energetických stacionárních zdrojů na úroveň znečištění ovzduší Čištění spalin nebo odpadních plynů, úprava technologie (BB1) Realizací opatření může dojít ke zlepšení stávajících technologií v průmyslu a energetice a tím ke snížení spotřeby energie a souvisejícímu snížení emisí skleníkových plynů v těchto sektorech. Navržené opatření má možný pozitivní vliv na snížení emisí skleníkových plynů, míra a rozsah vlivu bude záviset na efektivitě implementace opatření. Minimalizace imisních dopadů provozu nových stacionárních zdrojů v území (BD2) Realizací opatření může zajistit využití účinných technologií v průmyslu a energetice a tím ke snížení spotřeby energie a souvisejícímu snížení emisí skleníkových plynů v těchto sektorech. Navržené opatření má možný pozitivní vliv na snížení emisí skleníkových plynů, nicméně lze předpokládat, že nové provozy již budou vybaveny moderními technologiemi, tj. míra vlivu bude spíše nízká. Podpora přeměny topných systémů v domácnostech Instalace a využívání nových nízkoemisních či bezemisních zdrojů energie (DB1) Podpora moderních technologií vytápění a ohřevu teplé vody povede ke snížení emisí skleníkových plynů z lokálních zdrojů. Navržené opatření má možný pozitivní vliv na snížení emisí skleníkových plynů, míra a rozsah vlivu bude záviset na rozsahu a efektivitě implementace opatření. 100

214 Program zlepšování kvality ovzduší zóna CZ04 Severozápad vyhodnocení vlivů koncepce dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů Snížení potřeby energie (DB2) Opatření se vztahuje k emisím skleníkových plynů ze sektoru energetiky a sektoru vytápění komerčních budov. Energetický průmysl je hlavním zdrojem emisí skleníkových v ČR, naopak emise z vytápění komerčních budov představují cca 1/5 emisí ze sektoru vytápění residenčních a komerčních budov tj. méně než 2% celkových emisí skleníkových plynů. Implementací opatření dojde ke snížení spotřeby energie, což může snížit emise skleníkových plynů ze sektoru energetiky a vytápění komerčních budov. Navržené opatření má možný pozitivní vliv na snížení emisí skleníkových plynů, míra a rozsah vlivu bude záviset na rozsahu a efektivitě implementace opatření. Rozvoj environmentálně příznivé energetické infrastruktury, rozšiřování sítí zemního plynu a soustav zásobování tepelnou energií (DB3) Opatření se vztahuje k emisím skleníkových plynů ze sektoru energetiky. Implementací opatření dojde ke snížení spotřeby energie z pevných paliv, což může snížit emise skleníkových plynů ze sektoru energetiky. Navržené opatření má možný pozitivní vliv na snížení emisí skleníkových plynů, míra a rozsah vlivu bude záviset na rozsahu a efektivitě implementace opatření. Možné kumulativní vlivy Opatření PZKO, relevantní z hlediska snižování emisí skleníkových plynů, jsou zaměřena především na oblast dopravy a energetiky. Celkové vlivy PZKO na emise skleníkových plynů z dopravy lze odhadnout jen obtížně opatření ke zvýšení plynulosti dopravy sice mohou snížit kongesce, na druhou stranu mohou zvýšit atraktivitu dopravní sítě pro automobilovou dopravu a tím mohou vést k navýšení intenzity dopravy. Opatření ke zvýšení atraktivity veřejné dopravy mohou reálně snížit využívání IAD a tím přispět ke snížení emisí skleníkových plynů z dopravy, naopak opatření k podpoře cyklistické a pěší dopravy budou mít vliv pouze nízký. Pozitivní vlivy lze očekávat v sektoru energetiky zejména v souvislosti s podporou nových technologií vytápění v domácnostech, respektive snižování spotřeby energie. Míra celkového vlivu PZKO však bude výrazně záviset na rozsahu a efektivitě implementace navržených opatření VODA Opatření snižující emise znečišťujících látek relevantních pro kvalitu vod (okyselující látky, toxické látky, nutrienty, ) budou mít obecně pozitivní vliv, jeho rozsah však nelze na úrovni individuálních opatření odhadnout, respektive bude spíše marginální. Míra přínosu jednotlivých opatření se bude odvíjet od reálného příspěvku ke snížení emisí (viz hodnocení pro oblast Ovzduší). V kontextu hodnocení dopadů PZKO na vody, lze z jednotlivých opatření zmínit AB19 Podpora využití nízkoemisních a bezemisních pohonů v automobilové dopravě, reprezentující skupinu opatření s potenciálem ke snížení relevantních emisí z dopravy, a tedy zátěže vod atmosférickou depozicí (zejména NOx, BaP), ovšem zřejmě až v dlouhodobější perspektivě. Z dalších opatření lze předpokládat pozitivní vliv např. u opatření DB1 Podpora přeměny topných systémů v domácnostech Instalace a využívání nových nízkoemisních či bezemisních zdrojů energie (redukce atmosférické 101

215 Program zlepšování kvality ovzduší zóna CZ04 Severozápad vyhodnocení vlivů koncepce dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů depozice sloučenin dusíku, síry dalších látek [např. BaP] do vod). Velikost tohoto vlivu bude nicméně záviset na rozsahu odezvy domácností (tzn. mimo jiné i na atraktivitě podmínek podpory). Naproti tomu opatření zahrnující snížení emisí z průmyslových zdrojů (např. BB1, BB2, BD1, BD2) zřejmě nebudou mít zásadní efekt na jakost vod z hlediska znečištění benzo(a)pyrenem a okyselujícími látkami, vzhledem k tomu, že největší potenciál pro snížení emisí těchto zdrojů se jeví u pevných částic (viz hodnocení vlivů na ovzduší). Dílčí vliv může mít rovněž opatření AB16 Úklid a údržba komunikací, kde lze předpokládat snížení znečištění vod splachy z komunikací (nutrienty, toxické látky), což je vzhledem k vysoké zátěži zájmového území emisemi pevných částic, které mohou být zdrojem kontaminace vod (např. navázanými kovy) nezanedbatelné. Toto opatření, podobně jako některá další, např. BB1 Snížení vlivu průmyslových a energetických stacionárních zdrojů na úroveň znečištění ovzduší Čištění spalin nebo odpadních plynů, úprava technologie či BB2 Snižování prašnosti v areálech průmyslových podniků, mohou na druhou stranu zvyšovat spotřebu vody. Opatření k omezení větrné eroze (CB2) bude mít sekundárně pozitivní vlivy i na omezení vodní eroze a tudíž i jistý pozitivní vliv z hlediska omezení vnosu nutrientů a eutrofizace vod. Pozitivní vliv na povrchové i podzemní vody z hlediska omezení zdrojů kontaminace lze předpokládat u opatření EB2 Snižování vlivu dlouhodobých deponií vytěžených materiálů a průmyslových areálů na kvalitu ovzduší. Možné kumulativní vlivy Opatření koncepce ke snižování emisí mají vesměs potenciál přispět k snížení zátěže vod z hlediska eutrofizace. Nejde však o vlivy významné, z hlediska celkového stavu vod představují spíše dílčí příspěvek k potenciálnímu zlepšení, kterého může být dosaženo v kumulaci s dalšími opatřeními mimo rámec hodnocené koncepce (změny zemědělského hospodaření, změny rozsahu a charakteru čištění komunálních odpadních vod ad.). Dílčí pozitivní vliv lze předpokládat v důsledku kumulativního snížení zátěže benzo(a)pyrenem. Potenciální významné negativní kumulativní vlivy nejsou předpokládány PŮDA A HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ Opatření snižující emise znečišťujících látek (okyselující látky, toxické látky) budou mít obecně pozitivní vliv, jeho rozsah však nelze na úrovni individuálních opatření odhadnout, respektive bude spíše marginální. Míra přínosu jednotlivých opatření se bude odvíjet od reálného příspěvku ke snížení emisí (viz hodnocení pro oblast Ovzduší). V kontextu hodnocení dopadů PZKO na půdy, lze z jednotlivých opatření zmínit AB19 Podpora využití nízkoemisních a bezemisních pohonů v automobilové dopravě, reprezentující skupinu opatření s potenciálem ke snížení relevantních emisí z dopravy, a tedy zátěže půd atmosférickou depozicí (zejména NOx, BaP). Z dalších opatření lze předpokládat větší než marginální pozitivní vliv např. u opatření DB1 Podpora přeměny topných systémů v domácnostech Instalace a využívání nových nízkoemisních či bezemisních zdrojů energie (redukce atmosférické depozice okyselujících látek [sloučenin dusíku, síry] a dalších látek [např. BaP] na půdách). 102

216 Program zlepšování kvality ovzduší zóna CZ04 Severozápad vyhodnocení vlivů koncepce dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů Opatření zahrnující výstavbu dopravní infrastruktury, AB1 Realizace páteřní sítě kapacitních komunikací pro automobilovou dopravu, AB2 Obchvaty měst a obcí, AB4 Výstavba a rekonstrukce železničních tratí, či AB6 Odstavná parkoviště, systémy Park&Ride a Kiss&Ride budou s velkou pravděpodobností spojena s negativními vlivy v podobě záborů půdy, včetně ZPF. Rozsah těchto záborů nelze na úrovni detailu, s nímž koncepce pracuje určit, navíc tato problematika je primárně koncepčně řešena resortem dopravy a posuzovaná koncepce nenavrhuje změny oproti probíhající přípravě projektů dopravní infrastruktury v intencích koncepčních dokumentů resortu dopravy, pouze identifikuje projekty prioritní z hlediska pozitivních dopadů na kvalitu ovzduší (s cílem podpořit urychlení jejich realizace). Obdobné riziko negativních vlivů v podobě záborů půdy lze předpokládat i při nepromyšlené realizaci opatření AB13 Podpora cyklistické dopravy. Z definice lze očekávat pozitivní vliv na půdy od opatření CB2 Snížení emisí TZL a PM 10 Omezení větrné eroze. Posuzovaná koncepce však sama o sobě nezajišťuje změnu existujících trendů postižení půd erozí, pro které je rozhodující uplatňování správné zemědělské praxe (případně i opatření jdoucích za její rámec) což je dlouhodobě řešená problematika spravovaná resortem zemědělství. Pozitivní vliv na půdy z hlediska omezení zdrojů kontaminace lze předpokládat u opatření EB2 Snižování vlivu dlouhodobých deponií vytěžených materiálů a průmyslových areálů na kvalitu ovzduší. Toto opatření může mít relevanci ve vztahu k evidovaným chráněným ložiskovým územím, dobývacím prostorům jakož i k již prováděné hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem a konkrétní způsoby implementace bude nutné zajistit ve spolupráci s báňským úřadem. V obecné rovině, revitalizace a rekultivace lokalit, které jsou zdrojem emisí a na nichž byla již hornická činnost ukončena, umožní nové využití těchto ploch a může snížit tlak na zábory ZPF. Možné kumulativní vlivy Opatření koncepce ke snižování emisí mají vesměs potenciál přispět k snížení zátěže půd z hlediska acidifikace, kontaminace a případně eroze. Nejde však o vlivy významné, z hlediska celkového stavu půd představují spíše dílčí příspěvek k potenciálnímu zlepšení, kterého může být dosaženo v kumulaci s dalšími opatřeními mimo rámec hodnocené koncepce (změny, zemědělského hospodaření, změny využití území a údržba krajiny, změny kvality povrchových vod ad.). Potenciální negativní kumulativní vlivy připadají v úvahu při realizaci velkých záborů půdy pro výstavbu dopravní infrastruktury. V tomto smyslu však koncepce nepřináší změny či odchylky od plánů připravovaných a projednávaných v rámci koncepcí resortu dopravy PŘÍRODA A KRAJINA, LESNÍ EKOSYSTÉMY AB1 Realizace páteřní sítě kapacitních komunikací pro automobilovou dopravu Budování velkých dopravních staveb je téměř vždy spojeno s negativními vlivy na přírodu a krajinu. Dochází k záboru přírodních stanovišť a k ochuzování biodiverzity, k záborům biotopů zvláště chráněných a ohrožených druhů, zhoršení migrační 103

217 Program zlepšování kvality ovzduší zóna CZ04 Severozápad vyhodnocení vlivů koncepce dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů prostupnosti krajiny, fragmentaci ekosystémů a krajiny, narušení krajinného rázu, vlivům na ÚSES a VKP, záborům a fragmentaci lesní půdy. V některých případech mohou být přímo či nepřímo ovlivněna zvláště chráněná území a lokality Natura Vyhodnocení jednotlivých záměrů je prováděno při územním plánování v rámci procesu SEA a na projektové úrovni (EIA). Hlavním důvodem pro jejich budování jsou dopravní požadavky. PZKO některé stavby doporučuje k prioritní realizaci a má na tak jejich realizaci dílčí vliv. Program ovšem neřeší jejich územní vedení, které je z hlediska vlivů nejvýznamnější. Níže uvedené hodnocení tak má pouze informativní charakter a upozorňuje na možná rizika, přesná kvantifikace vlivů a eliminace významnějších negativních vlivů musí být provedena na jiných úrovních. D8 Bílinka Řehlovice: Úsek přes CHKO České středohoří s významnými vlivy na toto území. R6 Lubenec Karlovy Vary: Trasa vede víceméně souběžně se stávající dvoupruhovou silnicí, Probíhá po hranicích a místy zasahuje do PO Doupovské hory, pravděpodobně bez významného vlivu. Zasahuje EVL Doupovské hory, okrajově možná Hradiště a Olšová vrata (mimo rizika záboru biotopu je možný vliv na migrující jedince sysla obecného), vliv možný dále na EVL Týniště (předmět ochrany kuňka obecná). Zasahuje do CHKO Slavkovský les (zde rozšířením stávající silnice). Vlivy na ÚSES a VKP, dojde k záborům přírodních stanovišť. Kříží migračně významné území a 5x dálkový migrační koridor. R7: Jedná se o rozšíření a přeložky stávající silnice. Kříží EVL Ohře. Má vlivy na ÚSES, VKP a přírodní stanoviště. Kříží dálkový migrační koridor. Možný významný negativní vliv AB2 Obchvaty měst a obcí K realizaci je vytipováno velké množství staveb v různém stupni přípravy. Při realizaci může docházet k obdobným vlivům jako při budování páteřní sítě, i když vlivy jsou obvykle menšího rozsahu. Předmětem PZKO není územní vedení, které nejvíce určuje vlivy, níže uvedené vlivy jsou tak pouze potenciální, uvedeny jsou přitom pouze možné vlivy na ZCHÚ, Naturu 2000 a přírodní parky. Bude docházet též k záborům přírodních stanovišť, mimolesní zeleně a lesních pozemků, vlivům na ÚSES a VKP, mohou být ovlivněny zvláště chráněné druhy, celkový rozsah vlivů nelze blíže vyhodnotit. Vyhodnocení jednotlivých záměrů je prováděno při územním plánování a na projektové úrovni. Podmínkou realizace musí vždy být volba optimální varianty s nejmenšími negativními vlivy. I/13: přeložka v úseku Děčín Benešov nad Ploučnicí: Silnice vede v CHKO České středohoří. Je možný zásah do EVL Ploučnice. Přeložka Koštice Budyně nad Ohří a východní obchvat: Trasa kříží EVL Ohře. Prochází přes př. park Dolní Poohří. I/13 přeložka silnice v úseku Knínice Děčín: Vede přes CHKO České středohoří, přibližuje se PP Jílovské tisy. Východní obchvat Kadaně: Trasa kříží EVL a PP Želinský meandr, okrajově zasahuje do PO Doupovské hory. Možný negativní vliv 104

218 Program zlepšování kvality ovzduší zóna CZ04 Severozápad vyhodnocení vlivů koncepce dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů AB3 Odstraňování bodových problémů na komunikační síti Při odstraňování bodových závad se jedná většinou o stavby menšího měřítka, může přitom docházet k omezeným vlivům na přírodní stanoviště, lesy, VKP a biodiverzitu. V opatření jsou jmenovány obce, které mají zájem o realizaci opatření, konkrétní záměry ale nejsou uvedeny. Vliv nelze určit. AB4 Výstavba a rekonstrukce železničních tratí Koncepce navrhuje optimalizaci a případně zkapacitnění řady tras. Bude docházet k vlivům na zeleň, přírodní stanoviště, VKP, ÚSES, krajinný ráz. Trasy procházejí rovněž přes ZCHÚ a lokality Natura Vlivy jsou závislé na provedení, zejména na rozsahu přeložek. Dále opatření zahrnuje vysokorychlostní trať VRT Drážďany - Praha. Trasa je v přímém střetu se ZCHÚ a lokalitami Natura 2000 a dalšími významnými územími a bude mít nezanedbatelný vliv na přírodu a krajinu. Míra vlivů je však závislá na provedení, např. v některých místech jsou pravděpodobné tunely, které vlivy omezí. Bez podrobnější specifikace není možné je hodnotit. Vliv nelze určit AB5 Výstavba a rekonstrukce tramvajových a trolejbusových tratí Výstavba stavebně oddělených tramvajových tratí může být spojena s menšími zábory sídelní zeleně. Lze však očekávat spíše minimální vlivy a v případě záborů je možná kompenzace. K realizaci je vytipováno několik tratí v Ústí nad Labem. Bez vlivu. AB6 Odstavná parkoviště, systémy Park&Ride a Kiss&Ride Při výstavbě parkovišť a parkovacích domů jsou pravděpodobné zábory sídelní zeleně, případně přírodních stanovišť, může dojít k ovlivnění krajinného rázu. Méně pravděpodobné jsou zásahy do ÚSES, VKP nebo lesních pozemků. Konkrétní lokalizace projektů není uvedena. Možný negativní vliv. AB13 Podpora cyklistické dopravy Opatření zahrnuje výstavbu cyklostezek v extravilánu i intravilánu. Může docházet k menším záborům sídelní zeleně, přírodních stanovišť a biotopů zvláště chráněných a ohrožených druhů, případně lesních pozemků, prvků ÚSES a VKP. Předem nelze vyloučit ani vlivy na ZCHÚ a lokality Natura Konkrétní projekty nejsou uvedeny. Vliv nelze určit. AB14 Podpora pěší dopravy Opatření se bude týkat spíše intravilánu. Nelze vyloučit menší zábory sídelní zeleně, celkový rozsah vlivů však bude minimální a lze jej kompenzovat. Bez vlivu. 105

219 Program zlepšování kvality ovzduší zóna CZ04 Severozápad vyhodnocení vlivů koncepce dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů AB17 Omezení prašnosti výsadbou liniové zeleně Opatření bude realizováno prioritně u obytné zástavby. Je doporučeno doplnit vegetační pásy podél hlavních silničních tahů, zakládání a revitalizace parků a doplňování zeleně na vhodných plochách. To povede ke zvětšování plochy a zvyšování kvality sídelní a mimolesní zeleně a podpoře biodiverzity. Může příznivě ovlivnit i prvky ÚSES, případně VKP. Možný pozitivní vliv. CB2 Snížení emisí TZL a PM 10 Omezení větrné eroze Opatření zahrnuje výsadby ochranných lesních pásů a stromořadí. To by vedlo ke zvyšování podílu mimolesní zeleně, zlepšování struktury krajiny, zvyšování biodiverzity, zlepšení funkce prvků ÚSES a VKP, případně ke zvyšování rozlohy lesních pozemků. Možný pozitivní vliv. DB2 Snížení potřeby energie Nevhodné provedení zateplování domů (zateplování fasád, rekonstrukce střech) může znamenat usmrcení zvláště chráněných druhů, zejména rorýsů a netopýrů, a ke ztrátě jejich hnízdních biotopů a úkrytů. Riziko je třeba řešit na projektové úrovni. Možný negativní vliv. DB3 Rozvoj environmentálně příznivé energetické infrastruktury rozšiřování sítí zemního plynu a soustav zásobování tepelnou energií Rozšiřování sítí zemního plynu a CZT lze předpokládat především v sídlech, kde může mít dočasné vlivy na zeleň. Nelze zcela vyloučit dočasné vlivy na biotopy i mimo zastavěné území. Pravděpodobnost významnějších a trvalých vlivů je však nízká. Bez vlivu. EB1 Zpevnění povrchu nezpevněných komunikací a zvyšování podílu zeleně v obytné zástavbě Opatření povede k rozšiřování ploch a zlepšování kvality sídelní zeleně. Možný pozitivní vliv. EB2 Snižování vlivu dlouhodobých deponií vytěžených materiálů vytěžených a průmyslových areálů na kvalitu ovzduší Výsypky a brownfieldy mohou mít negativní vliv na krajinný ráz nebo být centrem šíření invazivních druhů a jejich rekultivace a nové využití tak může přispět ke zlepšení stavu. Na druhou stranu jsou zde často významné výskyty zvláště chráněných a ohrožených druhů, které jsou vázány na disturbované a sukcesní plochy ve všech stádiích. Necitlivě provedená rekultivace tak má významné negativní vlivy na tyto druhy, které se mnohdy jinde v krajině nevyskytují nebo jen zřídka. Navíc k rekultivaci se přistupuje často až po delší době, kdy už jsou vyvinuta přírodní společenstva, a dojde tak k jejich likvidaci. Ke každé rekultivaci výsypek a brownfieldů, zejména vojenských, je proto bezpodmínečně nutné přistupovat individuálně po důkladném průzkumu bioty. 106

220 Program zlepšování kvality ovzduší zóna CZ04 Severozápad vyhodnocení vlivů koncepce dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů Vliv nelze určit. ED1 Územní plánování Územní plánování je příležitostí k optimálnímu umístění potenciálně problematických opatření. Na druhou stranu pokud nejsou zájmy ochrany přírody a krajiny při plánování dostatečně zohledněny, může dojít k významně negativním vlivům. To platí i pro zapracování požadavků ochrany ovduší do územních plánů. Je proto třeba klást důraz na kvalitu zpracování ÚPD. Vliv nelze určit. Možné kumulativní vlivy Všechna opatření směřují ke snižování emisí a tím i ke zlepšování zdravotního stavu lesů, mimolesní i sídelní zeleně, VKP a prvků ÚSES, snížení imisní zátěže citlivých stanovišť včetně předmětů ochrany ZCHÚ a lokalit Natura Potenciál PZKO ke snížení imisí NO 2 a SO 2, které jsou z řešených znečisťujících látek ve vztahu k ekosystémům nejvýznamnější, však v koncepci nebyl spočítán. Není proto možné pozitivní vlivy blíže kvantifikovat. Negativní vlivy na přírodu a krajinu, zejména v podobě záboru a fragmentace biotopů a lesních porostů, zásahů do ÚSES a VKP, do krajinného rázu, případně do ZCHÚ a lokalit Natura 2000 a snižování migrační prostupnosti krajiny má rozvoj dopravní infrastruktury. Koncepce tak přispívá k trendu rozšiřování zastavěných ploch na úkor přírodních stanovišť a volné krajiny. Současně se však jedná o opatření s potenciálem ke snížení emisí NO 2. Pro ohrožené a zvláště chráněné druhy jsou velmi významné antropogenní biotopy, jako jsou vojenská cvičiště nebo jiné brownfieldy a výsypky. Při jejich využívání a rekultivaci jsou mnohdy hodnoty území ignorovány a dochází k jejich likvidaci. Tato stanoviště přitom nahrazují přirozené biotopy, které vlivem lidské činnosti zanikly, a zaslouží si proto ochranu. K tomu může při nevhodné aplikaci přispět i opatření EB ODPADY Obecně je níže uvedené hodnocení opatření vztaženo k tématu odpady, tzn. vznik nových odpadů je považován z pohledu hodnoceného tématu za nežádoucí. Z komplexního hlediska je však zcela jednoznačné, že se jedná o vhodné řešení pozitivní přínosy, které představuje zachytávání prachových části, popílků apod. zde zcela převažuje nad negativním pohledem navyšováním množství odpadů. AB16 Úklid a údržba komunikací bez vlivu popř. možný negativní vliv. Odstraňování zvířeného prachu z vozovek (samosběrné vozy) může představovat riziko navýšení množství odpadů. BB1 Snížení vlivu stávajících průmyslových a energetických stacionárních zdrojů na úroveň znečištění ovzduší Čištění spalin nebo odpadních plynů, úprava technologie - možný pozitivní vliv. Náhradou a rekonstrukcí stávajících vyjmenovaných stacionárních zdrojů znečišťování a pořízením techniky a úpravou technologie za účelem snížení primárních emisí TLZ, PM10, PM2,5 se sníží potřeba zachytávání TZL na filtrech 107

221 Program zlepšování kvality ovzduší zóna CZ04 Severozápad vyhodnocení vlivů koncepce dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů apod. tzn. nenavyšování množství odpadů z průmyslu, popř. možnost snížení mn. těchto odpadů. BB2 Snižování prašnosti v areálech průmyslových podniků, pořízení techniky pro omezení fugitivních emisí ze skládkování/skládek/z volného prostranství/z manipulace se sypkými materiály - opatření může mít pozitivní i mírně negativní vlivy k tématu odpady. Pozitivně jsou hodnoceny především aktivity, které vedou k zamezení prašnosti vlivem změny technologie apod. Negativně (z pohledu odpadů) mohou být chápány aktivity vedoucí k zachytávání prachu, resp. fugitivních emisí tuhých znečišťujících látek z kamenolomů a zpracování kamene, recyklačních linek stavební suti, pískoven apod., kdy se může jednat o přesunutí problému z oblasti ovzduší do oblasti odpadů. BD1 Zpřísňování/stanovování podmínek provozu - opatření může mít pozitivní i mírně negativní vlivy k tématu odpady. Pozitivně jsou hodnoceny především aktivity, které vedou k zamezení prašnosti vlivem změny technologie apod. Negativně (z pohledu odpadů) mohou být chápány aktivity vedoucí k zachytávání prachu, resp. fugitivních emisí tuhých znečišťujících látek z kamenolomů a zpracování kamene, recyklačních linek stavební suti, pískoven apod., kdy se může jednat o přesunutí problému z oblasti ovzduší do oblasti odpadů. DB1 Podpora přeměny topných systémů v domácnostech Instalace a využívání nových nízkoemisních či bezemisních zdrojů energie Výměnou kotlů na pevná paliva za účinnější kotle, popř. přechod na jiný zdroj (např. zemní plyn) se významně sníží množství produkce odpadů z individuálního vytápění. Možné kumulativní vlivy Kumulativní vlivy nelze v současné době přesně identifikovat, nicméně vhodnou kombinací zdrojů vytápění (individuálního) může dojít ke snížení množství odpadů o cca 20-25%, tj. cca tis. tun odpadu/rok KULTURNÍ PAMÁTKY Všechna opatření koncepce vedoucí ke snižování emisí budou mít pozitivní vliv na ochranu památek před poškozením chemickými sloučeninami obsaženými v atmosférických emisích (zejména sloučeniny síry, sloučeniny dusíku, chloridy, oxid uhličitý a ozón). Tyto přínosy však nejde jednoznačně kvantifikovat a budou v kontextu komplexní problematiky ochrany památek spíše marginální. Opatření DB2 Snížení potřeby energie může v dílčích případech být v konfliktu se zásadami ochrany památkově chráněných objektů. Existuje riziko narušení památkově cenných objektů např. charakteru fasád díky nevhodně provedenému zateplení, či nevhodných stavebních zásahů při změně technologií vytápění, apod.) Zateplení ničí nejenom vzhled památky, ale není také často kompatibilní s fyzikálním chováním historických konstrukcí. Za předpokladu dodržení standardních procesních postupů památkové ochrany je nicméně riziko minimální. 108

222 Program zlepšování kvality ovzduší zóna CZ04 Severozápad vyhodnocení vlivů koncepce dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů Možné kumulativní vlivy Opatření koncepce ke snižování emisí mají vesměs potenciál přispět k snížení zátěže a ke snížení zhoršování stavu nemovitých kulturních památek. Nejde však o vlivy významné, z hlediska celkového komplexu faktorů představuje vliv ovzduší spíše dílčí příspěvek k potenciálnímu zlepšení, kterého může být dosaženo v kumulaci s dalšími opatřeními mimo rámec hodnocené koncepce (památková ochrana, investice do údržby a obnovy památkových objektů.). Potenciální významné negativní kumulativní vlivy nejsou předpokládány HLUK Specifickým problémem (tématem životního prostředí) je i v případě zóny Severozápad obtěžování obyvatelstva a případné poškozování zdraví hlukem, a to především z dopravy. Z hlediska ČR není však řešená zóna nijak extrémně zatížená, nadměrný hluk se týká především dopravně exponovaných lokalit a velkých měst. Ochrana lidského zdraví před hlukem je zakotvena v zákoně č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, konkrétně v tohoto zákona. Limity pro hluk jsou pak podrobně stanoveny nařízením vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Strategické hlukové mapování bylo dopracováno v roce 2015 a v současné chvíli není ještě plně zveřejněno. Z těchto map a z výsledků jednotlivých hlukových studií zpracovávaných pro jiné koncepční dokumenty a konkrétní záměry vyplývá, že dochází k překračování hlukových limitů, a to především podél komunikací, hlavním zdrojem hluku je tedy bezpochyby doprava. AB1 Realizace páteřní sítě kapacitních komunikací pro automobilovou dopravu může mít pozitivní vliv na hodnocené téma, a tedy na hlukovou situaci v místech odkud bude stávající doprava odvedena, naopak negativní vliv v lokalitách, kam bude svedena, a to v případě, že se nebude jednat o vyloženě neobydlená území. V současné chvíli nejsou dostupné všechny podklady (jednotlivé záměry, které musí být provázeny hlukovou studií), aby bylo možné kvantifikovat vliv. Rizika: vhodné trasování komunikací nové komunikace nesmí být umisťovány do oblastí s překračovanými hlukovými limity nebo jejich překračování způsobit, popřípadě musí být realizovány s takovými technickými opatřeními, která zamezí obtěžování a poškozování zdraví hlukem, nedostatek finančních prostředků, rychlost povolovacího procesu. AB2 Výstavba obchvatů měst a obcí může mít pozitivní vliv na hodnocené téma, a tedy na hlukovou situaci v místech odkud bude stávající doprava odvedena, naopak negativní vliv v lokalitách, kam bude svedena, a to v případě, že se nebude jednat o vyloženě neobydlená území. V současné chvíli nejsou dostupné všechny podklady (jednotlivé záměry, které musí být provázeny hlukovou studií), aby bylo možné kvantifikovat vliv. Rizika: vhodné trasování obchvatů nové komunikace nesmí být umisťovány do oblastí s překračovanými hlukovými limity nebo jejich překračování způsobit, popřípadě musí být realizovány s takovými technickými opatřeními, která zamezí obtěžování a poškozování zdraví hlukem, nedostatek finančních prostředků, rychlost povolovacího procesu. 109

223 Program zlepšování kvality ovzduší zóna CZ04 Severozápad vyhodnocení vlivů koncepce dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů AB4 Výstavba a rekonstrukce železničních tratí může mít v konečném důsledku pozitivní vliv na dané téma, a tedy na hlukovou situaci, a to tam, kde bude snížen podíl automobilové dopravy a kde dojde při rekonstrukci stávajících tratí k realizaci technických protihlukových opatření (protihlukové stěny, opatření v kolejišti, technický stav souprav). Na druhé straně podél nově budovaných tratí (v případě zón Severovýchod jde o novostavby úseků) nebo i při zvýšení dopravy na stávajících tratích (např. plánovaná zdvojkolejnění) dojde ke zhoršení hlukové situace. V současné chvíli nejsou dostupné podklady (jednotlivé záměry a hlukové studie) pro kvantifikaci vlivu. AB8 Selektivní nebo úplné zákazy vjezdu (a to především nákladní dopravy) mohou mít v lokálním měřítku pozitivní vliv na dané téma, a tedy na hlukovou situaci. Rizika: naprostou většinu konkrétních plánovaných opatření bude možné realizovat až po dostavbě nezbytných obchvatů realizace opatření v potřebné míře je tak ve značné časové tísni. AB13 Podpora cyklistické dopravy může mít pozitivní vliv na hlukovou situaci, ale pouze v případě, že v konečném důsledku dojde ke snížení celkového objemu motorové dopravy jako zdroje hluku. Nelze ovšem předpokládat významný vliv. Rizika: při současném stavu může být pozitivní vliv dopravní funkce cyklistiky na hlukovou situaci ve vztahu k veřejnému zdraví velmi sporný vyšší využití cyklodopravy může vést k omezení emisí hluku z dopravy, nicméně právě cyklisté jsou ve vyšší míře vystaveni expozici hluku především z okolní motorové dopravy, což může mít naopak negativní vliv na jejich zdraví (včetně nehodovosti způsobené nemožností identifikovat nebezpečí). Doporučení: Vybudování bezpečných tras, co nejvíce mimo motorizované trasy, a to v extra i intravilánu, omezení zbytné motorizované dopravy. AB14 Podpora pěší dopravy může mít pozitivní vliv na hlukovou situaci, ale pouze v případě, že v konečném důsledku dojde ke snížení celkového objemu motorové dopravy jako zdroje hluku. Nelze předpokládat významný vliv. Rizika: při současném stavu může být pozitivní vliv pěší dopravy na hlukovou situaci ve vztahu k veřejnému zdraví velmi sporný - může vést k omezení emisí hluku z dopravy, nicméně právě chodci jsou ve vyšší míře vystaveni expozici hluku především z okolní motorové dopravy, což může mít naopak negativní vliv na jejich zdraví (včetně nehodovosti způsobené nemožností identifikovat nebezpečí). Doporučení: Vybudování bezpečných tras, co nejvíce mimo motorizované trasy, a to v extra i intravilánu, omezení zbytné motorizované dopravy. AB17 Výsadba liniové zeleně bude mít mj. i určitý omezený pozitivní vliv na snížení hluku, je ovšem nutno realizovat hustou masivní zeleň s podrostem a v dostatečně širokém pásu. Zeleň pak povede k významnému snížení teploty v intravilánu měst v době extrémních veder a k ochraně před dalšími extrenalitami. Zlepší mikroklima, a tím i lidské zdraví. Jedná se o významné opatření s mnohostranným pozitivním vlivem (znečištění ovzduší, hluk, mikroklima, celkový životní komfort). Je potřeba zvýšit informovanost veřejnosti, ale i orgánů státní správy a samospráv o významu zeleně, porostů stromů, keřů a popínavé zeleně v obci a podpořit realizaci tohoto opatření v maximálně možném rozsahu. EB1 Část opatření spočívající ve zvyšování podílu zeleně v obytné zástavbě může mít mj. i pozitivní vliv na snížení hluku, ale zároveň na poměrně významné snížení teploty v intravilánu měst v době extrémních veder a na celkově příznivější 110

224 Program zlepšování kvality ovzduší zóna CZ04 Severozápad vyhodnocení vlivů koncepce dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů mikroklima, tedy i na lidské zdraví. Jedná se opět o významné opatření s mnohostranným pozitivním vlivem (znečištění ovzduší, hluk, mikroklima, celkový životní komfort). Je potřeba zvýšit informovanost veřejnosti, ale i orgánů státní správy a samospráv o významu zeleně a podpořit realizaci tohoto opatření v maximálně možném rozsahu. Je nutné volit vhodnou druhovou a především prostorovou skladbu porostů tak, aby byla zajištěna co možná nejvyšší ochrana před hlukem. Důsledně trvat na zachování vzrostlé zeleně v maximální možné míře (i poměrně rozsáhlá náhradní výsadba ještě mnoho let není schopna z hlediska snížení negativního vlivu hluku nahradit původní vzrostlé a zapojené dřeviny). Nutná změna přístupu samospráv měst a obcí v rámci územního plánování a orgánů státní správy v rámci povolování staveb. ED1 Územní plánování by mělo být významným nástrojem využitelným ke zlepšování životního prostředí, a tedy i snížení hlukové zátěže. V případě důsledného naplňování zásad uvedených v navrhovaném opatření může dojít mj. i k pozitivnímu vlivu hlukovou situaci. Rizika: Vysoký nárok na kvalitu činnosti orgánů územního plánování a orgánů ochrany ŽP, využívání legislativních nástrojů v plném rozsahu, rezistence vůči investorským i politickým tlakům. Doporučení: zvážit možnosti zapracování zásad uvedených v opatření přímo do legislativy, tak aby byly pro povolovací a vyjadřovací činnost co nejzávaznější a orgány státní správy měly při prosazování zájmů veřejnosti potřebnou oporu a snížily se možnosti tlaku na jejich mírnější přístup. Možné kumulativní vlivy Pozitivní kumulativní vliv na hlukovou situaci lze očekávat především v případě realizace opatření v sektoru doprava, ale pouze v případě respektování níže uvedených doporučení. Hluk je faktorem, který, pokud je jeho zdrojem doprava, může ovlivňovat stejnou cílovou skupinu populace se stejnými kritickými dopady jako znečištění ovzduší. Nesouvisí sám přímo s emisně-imisními změnami. Může se snížit, bude-li volena regulace dopravy z důvodu snížení imisí mimo obytné území nebo pokud se intenzita dopravy celkově sníží snížení imisní zátěže může jít ruku v ruce se snížením zátěže hlukem. Hluk se může dále nepatrně snížit použitím speciálního asfaltu s tímto efektem. Na druhou stranu je riziko zvýšení hlukové zátěže v oblastech, kam bude doprava přesměrována jednotlivé záměry nesmí být umisťovány do oblastí s obytnou zástavbou a překračovanými hlukovými limity nebo jejich překračování způsobit, popřípadě musí být realizovány s takovými technickými opatřeními, která překračování limitů zamezí. Podobně není vhodné realizovat odklon dopravy do tichých rekreačních oblastí. 6.4 PŘESHRANIČNÍ VLIVY Na úrovni detailu, s nímž PZKO CZ04 pracuje, nebyly identifikovány žádné potenciálně negativní vlivy přesahující hranice ČR. 111

225 Program zlepšování kvality ovzduší zóna CZ04 Severozápad vyhodnocení vlivů koncepce dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů 7 PLÁNOVANÁ OPATŘENÍ PRO PŘEDCHÁZENÍ, SNÍŽENÍ NEBO KOMPENZACI VŠECH ZÁVAŽNÝCH NEGATIVNÍCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ VYPLÝVAJÍCÍCH Z PROVEDENÍ KONCEPCE. 7.1 OVZDUŠÍ Posuzovaná koncepce je jedním z nejdůležitějších nástrojů pro zlepšení kvality ovzduší pro zónu Severozápad. Je přímo zaměřena na snižování vlivů lidské činnosti na životní prostředí a veřejné zdraví. U opatření u nichž je možnost negativního ovlivnění životního prostředí a veřejného zdraví, byla navržena opatření k předcházení, snížení nebo kompenzaci možných vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví, popř. jsou navržena opatření k posílení pozitivních vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví viz níže. Opatření k posílení pozitivních vlivů PZKO jsou založena na identifikaci rizik spojených s praktickou realizací této koncepce. Při identifikaci rizik byly zváženy následující aspekty: Souhlasíme s rizikem identifikovaným zpracovateli koncepce, definovaným jako Ekonomické nástroje fungují (dotace). Tento předpoklad bude klíčový pro dosažení navrženého snížení emisí jak v sektoru individuálního vytápění domácností, tak i v dopravě. Předpokládané snížení emisí z individuálního vytápění domácností (o 40%, resp. 55% dle jednotlivých obcí) se v horizontu 5 let působnosti koncepce ( ) jeví jako náročný úkol s obtížně odhadnutelnou úspěšností, protože dostatečnost motivačních opatření (dotací) je provozovateli stávajících zařízení vnímána subjektivně (zvyklosti obyvatel se bez represivních opatření mění velmi pomalu, ekonomická výhodnost je pouze jedno z mnoha hledisek při rozhodování o změně zdroje vytápění). Hodnotitel se proto domnívá, že k výraznější výměně dojde až po roce 2020, kdy se bude blížit legislativně stanovený termín zákazu provozu starších kotlů (za předpokladu dořešení účinné kontroly v domácnostech). V dopravě bude nutné pro splnění navržených cílů zaměřit se na důsledné snižování jak výfukových emisí, tak i resuspenze. Pro požadovanou emisní změnu v oblasti výfukových emisí z automobilů bude nezbytné nahradit zejména dieselová vozidla třídy EURO 2 a starší (benzínové motory mají emise PM řádově nižší a mají z tohoto hlediska zanedbatelný význam) vozidly splňujícími normu o 1 až 2 emisní třídy vyšší nebo vozidly na zemní plyn (elektromobilita u těchto vozidel nepřichází do roku 2020 v úvahu). V praxi to znamená snížit stáří tohoto segmentu vozového parku v průměru o cca 5 let, což se za předpokladu stávající nebo rostoucí ekonomiky ČR jeví jako náročné, ale při důsledné realizaci a monitoringu průběhu opatření reálné. Resuspenzi, která má na celkové dopravní emise suspendovaných částic významný vliv, lze významně omezit zlepšením údržby vozovek a očistou komunikací a také odstraněním příčiny depozice prachu, zejména omezováním fugitivních emisí. Potenciál dalších protiprašných opatření, 112

226 Program zlepšování kvality ovzduší zóna CZ04 Severozápad vyhodnocení vlivů koncepce dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů např. v podobě ozelenění města, je z hlediska snížení emisí suspendovaných částic nízký a nemůže významně ovlivnit celkovou imisní zátěž z dopravy ve městě. Jedná se navíc pouze o kompenzační opatření, která neřeší příčinu (vysoké emise). Na základěprovedeného posouzení navržených opatření uvádíme následující doporučení pro posílení pozitivních vlivů koncepce, resp. pro omezení identifikovaných rizik: 1) Konkretizovat opatření EC1 Informování a osvěta veřejnosti v otázkách ochrany ovzduší s cílem omezit riziko nedostatečného zájmu o dotační podporu modernizace individuálního vytápění (Ekonomická motivace je pouze jedním z řady faktorů vedoucích k rozhodnutí o výměně kotle. Zaběhané zvyklosti a univerzálnost stávajících nevyhovujících kotlů mají na rychlost modernizace zdrojů tepla v rodinných domech významný vliv). 2) Urychlit přípravu a budování obchvatů (AB2), které na sebe váží realizaci dalších opatření ke snížení emisí (AB7 a AB8). 3) Vytvořit legislativní a technické podmínky pro omezení nelegálních excesů při provozu motorových vozidel, které významně zvyšují emise oproti výpočtovým předpokladům - demontáže filtrů pevných částic, nefunkční katalyzátory, korupční praktiky při měřeních emisí v rámci STK apod. 4) Zavést kontrolu využití samosběrných vozů (Pro dostatečný imisní efekt je nezbytná dostatečná četnost čištění, tj. mimo srážková období minimálně 1x týdně, která by pro omezení rizika uvádění nesprávných údajů měla být kontrolována v terénu, nikoliv pouze např. na základě ročního výkazu kilometrů a motohodin). 5) Konkretizovat opatření EA1 Podmínky ochrany ovzduší pro veřejné zakázky. Současný nevyhovující stav veřejných zakázek ve vztahu k ochraně ovzduší vyplývá, mimo jiné, z malé váhy jiných než finančních kritérií ve výběrových řízeních. Podle zákona o veřejných zakázkách je základním hodnotícím kritériem pro zadání veřejné zakázky ekonomická výhodnost nabídky nebo nejnižší nabídková cena. To v praxi vede k požadavku na minimálně 70% váhu ekonomického kritéria, běžně však činí 100%. Stávající možnost zohlednění ochrany ovzduší kritériem přijatelnosti zakázky je nedostatečné, protože nemotivuje účastníky řízení k předložení co nejekologičtější nabídky a zakládá riziko korupčního jednání (podmínky přijatelnosti šité na míru konkrétnímu uchazeči). Současný přístup k výběrovým řízením je v rozporu se zájmy ochrany ovzduší a vyžaduje revizi. Opatření není v PZKO konkrétně rozpracováno. Lze proto doporučit přípravu metodického návodu pro výběrová řízení se zřetelem na zájmy ochrany ovzduší. 7.2 VEŘEJNÉ ZDRAVÍ Z hlediska vlivu na veřejné zdraví uvádíme následující doporučení pro předcházení negativních vlivů koncepce: 1) Neumisťovat nově budované komunikace (včetně obchvatů) do lokalit s překračovanými limity znečištění ovzduší. 2) Vybudování bezpečných cyklotras a tras pro pěší co nejvíce mimo motorizované úseky. 113

227 Program zlepšování kvality ovzduší zóna CZ04 Severozápad vyhodnocení vlivů koncepce dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů 3) Nepovolovat nové zdroje znečišťování ovzduší na území s překračovanými imisními limity nebo pouze za předpokladu, že nahradí stávající zdroj, a to za podmínek uvedených v opatření BD2. Doporučení k posílení pozitivních vlivů programu jsou formulována v kapitole 12. Vlivy na veřejné zdraví. 7.3 EMISE SKLENÍKOVÝCH PLYNŮ Opatření nejsou navržena. 7.4 VODA Vztah posuzované koncepce problematice ochrany vod je velmi volný. Případné dílčí vlivy budou vesměs pozitivní. Potenciální riziko nárůstu spotřeby vody v průmyslu rozšířením postupů omezujících prašnost a čištění spalin či odpadních plynů, náročných na spotřebu vody (zkrápění apod.) je třeba zohlednit při projektové přípravě jednotlivých opatření preferencí úsporných technologií. 7.5 PŮDA A HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ Opatření nejsou navrhována. Vztah posuzované koncepce problematice ochrany půd a horninového prostředí je velmi volný. Případné dílčí vlivy budou vesměs pozitivní. Rizika potenciálního negativního kumulativního vlivu na zábor ploch (zejména ZPF) pro výstavbu dopravní infrastruktury mohou být kontrolována standardními nástroji územního plánování. Při realizaci opatření EB2 Snižování vlivu dlouhodobých deponií vytěžených materiálů a průmyslových areálů na kvalitu ovzduší je potřebné postupovat ve spolupráci s báňským úřadem, aby bylo možné vyloučit střet zájmů z hlediska ochrany a využití nerostného bohatství České republiky, na základě evidovaných výhradních ložisek nerostů, chráněných ložiskových území a dobývacích prostorů, které do plošného rozsahu předmětné koncepce zasahují nebo ji obklopují. 7.6 PŘÍRODA, BIODIVERZITA, EKOSYSTÉMY Při přípravě konkrétních projektů naplňujících cíle Programu je nutné aplikovat opatření k prevenci a zmírnění negativních vlivů na přírodu a krajinu. Ve vztahu k záměrům vyplývajícím z PZKO jde především o následující: 1) Při plánování dopravních staveb je třeba respektovat zájmy ochrany přírody a krajiny a volit trasu s nejmenším negativním vlivem (při současném naplnění dopravních požadavků). 2) Zábory sídelní zeleně musí být kompenzovány. To je žádoucí nejen pro biodiverzitu, ale i z hlediska ochrany ovzduší. 3) Při výsadbě dřevin mimo zastavěné území je třeba uplatňovat výhradně geograficky původní, stanovištně vhodné dřeviny. Výsadby je vhodné propojovat se stávajícími krajinnými prvky. 114

228 Program zlepšování kvality ovzduší zóna CZ04 Severozápad vyhodnocení vlivů koncepce dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů 7.7 DOPADY 4) Při zajišťování výsypek proti větrné erozi je třeba v maximální míře uplatňovat metodu ponechání samovolnému vývoji, ponechání neosázených ploch. Lze doplnit umělé vytváření tůní. Pro případné výsadby je třeba použít geograficky původní, stanovištně vhodné dřeviny. Před zahájením jakékoli rekultivace by měl být proveden biologický průzkum a zjištěné cenné druhy a stanoviště je třeba zachovat. 5) Při revitalizaci brownfieldů musí být zachovány případné přírodní hodnoty území. 6) Zásadní význam má kvalitní územní plánování, které musí vycházet z přírodních a krajinných hodnot. Tato opatření směřují mimo vlastní úroveň PZKO. Nejsou navrhována. 7.8 KULTURNÍ PAMÁTKY Opatření nejsou navrhována. 7.9 HLUK Z hlediska vlivu na hlukovou situaci uvádíme následující doporučení pro předcházení negativních vlivů koncepce: 1) Neumisťovat nově budované komunikace (včetně obchvatů) do lokalit s překračovanými hlukovými limity, popřípadě realizovat tyto stavby s takovými technickými opatřeními, aby k překračování limitů nedocházelo. 2) Realizaci nových železničních tratí, popřípadě zkapacitnění těch stávajících provádět s takovými technickými opatřeními, která zamezí nadměrnému obtěžování obyvateltva hlukem. 115

229 Program zlepšování kvality ovzduší zóna CZ04 Severozápad vyhodnocení vlivů koncepce dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů 8 VÝČET DŮVODŮ PRO VÝBĚR ZKOUMANÝCH VARIANT A POPIS, JAK BYLO POSUZOVÁNÍ PROVEDENO, VČETNĚ PŘÍPADNÝCH PROBLÉMŮ PŘI SHROMAŽĎOVÁNÍ POŽADOVANÝCH ÚDAJŮ (NAPŘ. TECHNICKÉ NEDOSTATKY NEBO NEDOSTATEČNÉ KNOW-HOW) 8.1 VÝBĚR ZKOUMANÝCH VARIANT PZKO je zpracován jako invariantní. Při hodnocení SEA byla popsána tzv. nulová varianta tj. předpokládaný vývoj při nerealizaci koncepce (viz kap. 2.3). Na základě výstupů z vyhodnocení možných vlivů PZKO na jednotlivá témata a složky životního prostředí a veřejné zdraví (kap. 6, respektive 12 dokumentace hodnocení vlivů) lze konstatovat, že implementace PZKO (tj. návrhová varianta ) přinese zlepšení jak stavu životního prostředí, tak zdraví obyvatel, v porovnání s vývojem bez provedení koncepce. 8.2 POPIS PROVEDENÍ POSOUZENÍ PZKO NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Posouzení vlivů PZKO na životní prostředí bylo provedeno v souladu se zákonem č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění. Proces posuzování vlivu PZKO na životní prostředí byl zahájen v únoru 2015 tj. v době, kdy byla k dispozici úplná pracovní verze dokumentu, nicméně v dalších měsících byl PZKO dále upravován a finalizován, mimo jiné také na základě meziresortního projednání. Metodické kroky provedení posouzení vlivů PZKO na životní prostředí byly následující: 1. Analýza dosavadního vývoje a aktuálního stavu životního prostředí a zdraví obyvatel. 2. Vymezení témat životního prostředí a veřejného zdraví relevantních pro PZKO, respektive specifických problémů, které mohou být mít vazbu na PZKO. Tato analýza byla zpracována již jako součást oznámení PZKO s cílem směřovat navazující zjišťovací řízení zejména na hlavní příležitosti, které PZKO z hlediska zlepšení životního prostředí přináší, respektive na případné rizika spojená s jeho implementací. Navržená témata byla mimo jiné stanovena na základě posouzení NPSE a SSZO, nicméně s příhlédnutím na charakteristiku řešeného území. 3. Odhad budoucího možného vývoje bez implementace PZKO tj. popis nulové varianty. 4. Posouzení vlivů PZKO na témata životního prostředí a veřejného zdraví. V návaznosti na provedení vyhodnocení celkového zaměření PZKO ve vztahu k cílům stanoveným relevantními koncepčními dokumenty na národní i regionální úrovni (viz kapitola 5.2) a relevantním složkám životního prostředí (viz kapitola 6.1) bylo provedeno vyhodnocení opatření návrhové části PZKO. 116

230 Program zlepšování kvality ovzduší zóna CZ04 Severozápad vyhodnocení vlivů koncepce dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů 5. Návrh opatření pro předcházení či snížení možných negativních vlivů implementace PZKO na životní prostředí (včetně návrhu indikátorů) v návaznosti na identifikovaná rizika. 6. Zpracování SEA dokumentace včetně návrhu stanoviska SEA a její předložení spolu s PZKO příslušnému úřadu pro posuzování, tj. Odbor posuzování vlivů na životní prostředí a integrované prevence MŽP. 8.3 PROBLÉMY PŘI SHROMAŽĎOVÁNÍ POŽADOVANÝCH ÚDAJŮ Ze strany předkladatele koncepce tj. Ministerstva životního prostředí ČR, bylo zpracovateli SEA poskytnuto dostatečné množství relevantních údajů pro zpracování hodnocení. 117

231 Program zlepšování kvality ovzduší zóna CZ04 Severozápad vyhodnocení vlivů koncepce dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů 9 STANOVENÍ MONITOROVACÍCH UKAZATELŮ (INDIKÁTORŮ) VLIVŮ KONCEPCE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Ovzduší Pro hodnocení vlivů realizace koncepce na ovzduší a její úspěšnosti je plně postačující výčet indikátorů navržených v PZKO, kapitole D. 2, tabulce Matice logického rámce, zóna CZ04 Severozápad. Další indikátory proto nenavrhujeme. Veřejné zdraví Posuzovaný program vhodně navrhuje mj. i indikátory využitelné pro sledování vlivu realizace programu na kvalitu ovzduší, a to podíl území zóny s překročeným imisním limitem pro jednotlivé hodnocené znečišťující látky. Mimo to, je z pohledu veřejného zdraví vhodné sledovat i tyto indikátory: Název: Jednotky: % Sleduje: Podíl populace zóny žijící v oblastech s nadlimitními koncentracemi (klouzavé průměry za uplynulých 5 let) částic PM 10 pro roční imisní limit ČHMÚ Název: Jednotky: % Sleduje: Podíl populace zóny žijící v oblastech s nadlimitními koncentracemi (klouzavé průměry za uplynulých 5 let) částic PM 10 pro denní imisní limit ČHMÚ Název: Jednotky: % Sleduje: Podíl populace zóny žijící v oblastech s nadlimitními koncentracemi (klouzavé průměry za uplynulých 5 let) částic PM 2,5 ČHMÚ Název: Jednotky: % Sleduje: Podíl populace zóny žijící v oblastech s nadlimitními koncentracemi (klouzavé průměry za uplynulých 5 let) částic benzo(a)pyrenu ČHMÚ Název: Jednotky: % Podíl populace zóny žijící v oblastech s nadlimitními koncentracemi (klouzavé průměry za uplynulých 5 let) NO 2 118

232 Program zlepšování kvality ovzduší zóna CZ04 Severozápad vyhodnocení vlivů koncepce dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů Sleduje: ČHMÚ Název: Jednotky: Sleduje: Incidence nádorových onemocnění v zóně (nutno přepočíst z údajů pro jednotlivé okresy) abs. počet ÚZIS Název: Jednotky: Sleduje: Incidence kardiovaskulárních onemocnění v zóně (nutno přepočíst z údajů pro jednotlivé okresy) abs. počet ÚZIS Název: Jednotky: Sleduje: Incidence respiračních chorob u dětí onemocnění v zóně (nutno přepočíst z údajů pro jednotlivé okresy) abs. počet ÚZIS Název: Jednotky: Sleduje: Incidence vrozených vad v zóně (nutno přepočíst z údajů pro jednotlivé okresy) abs. počet ÚZIS Název: Jednotky: Sleduje: Incidence genetických poškození v zóně (nutno přepočíst z údajů pro jednotlivé okresy) abs. počet ÚZIS Emise skleníkových plynů Název: Jednotky: Sleduje: Emise skleníkových plynů t CO 2ekv ČHMÚ, CENIA Komentář: Systém inventarizace emisí skleníkových plynů zahrnuje všechny relevantní sektory. Z hlediska PZKO jsou významné zejména sektory doprava, energetický průmysl, vytápění residenčních a komerčních budov. Standardně jsou však data sledována pouze na úrovni ČR, tj. pro PZKO je tento indikátor pouze doplňkový a informativní. 119

233 Program zlepšování kvality ovzduší zóna CZ04 Severozápad vyhodnocení vlivů koncepce dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů Voda Název: Jednotky: Sleduje: Počet překroční limitů NEK (normy environmentální kvality) pro ukazatele ze skupiny PAU (respektive pro benzo(a)pyren) počet Povodí Labe, a.s. Půda a horninové prostředí Indikátory nejsou navrhovány. Příroda a krajina, lesní ekosystémy Název: Jednotky: % Sleduje: Míra defoliace lesních porostů v Karlovarském a Ústeckém kraji Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti v.v.i. Komentář: Zdravotní stav stromů je hodnocen podle úrovně defoliace, která je definována jako relativní ztráta asimilačního aparátu v koruně stromu v porovnání se zdravým stromem, rostoucím ve stejných porostních a stanovištních podmínkách. Je to ztráta, která je způsobena především vlivem nepříznivých změn prostředí lesních ekosystémů jako důsledku dlouhodobého a nadměrného znečištění ovzduší různými škodlivinami (SO 2, NO X, O 3, prachové částice aj.) Odpady Indikátory nejsou navrhovány. Kulturní památky Indikátory nejsou navrhovány. Hluk Indikátory nejsou navrhovány. 120

234 Program zlepšování kvality ovzduší zóna CZ04 Severozápad vyhodnocení vlivů koncepce dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů 10 POPIS PLÁNOVANÝCH OPATŘENÍ K ELIMINACI, MINIMALIZACI A KOMPENZACI NEGATIVNÍCH VLIVŮ ZJIŠTĚNÝCH PŘI PROVÁDĚNÍ KONCEPCE Plánovaná opatření jsou popsána v kapitole 7 SEA vyhodnocení. 121

235 Program zlepšování kvality ovzduší zóna CZ04 Severozápad vyhodnocení vlivů koncepce dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů 11 STANOVENÍ INDIKÁTORŮ (KRITÉRIÍ) PRO VÝBĚR PROJEKTŮ Kritéria pro výběr projektů byla navržena pouze pro ta témata životního prostředí a veřejného zdraví, kde byly vyhodnoceny hlavní vlivy implementace PZKO, tj. ovzduší a veřejné zdraví, a tedy zohlednění kritérií pro tato témata při výběru konkrétních projektů může významně ovlivnit efektivitu implementace Programu. Pro výběr aktivit realizovaných v rámci PZKO doporučujeme tato kritéria: Ovzduší Pro výběr aktivit realizovaných v rámci PZKO doporučujeme tato kritéria: časově upřednostňovat klíčová opatření před ostatními (výstavbu obchvatů obcí, modernizaci individuálního vytápění a vylepšení integrovaných dopravní systémů), zejména pokud podmiňují realizaci dalších opatření s pozitivním vlivem na kvalitu ovzduší; ve výběrových řízeních upřednostňovat projekty, resp. zakázky, s nižšími emisemi (podrobnosti viz doporučení v bodu 6); Veřejné zdraví provořadé upřednostnění projektů, které působí synergicky a lze odstranit zároveň znečištění benzo(a)pyrenem a aerosolovými částicemi jedním technickým způsobem; dále upřednostnit projekty, které pokryjí snížením imisního dopadu velké procento populace exponované překročeným imisním limitům. 122

236 Program zlepšování kvality ovzduší zóna CZ04 Severozápad vyhodnocení vlivů koncepce dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů 12 VLIVY KONCEPCE NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ Účelem Programu je zpracovat komplexní dokument k identifikaci příčin znečištění ovzduší a především stanovit taková opatření, jejichž realizace povede ke zlepšení kvality ovzduší a dosažení přípustné úrovně znečištění ovzduší. Tam, kde jsou tyto úrovně splněny, je třeba realizovat opatření navržená v Programu v přiměřeném rozsahu tak, aby byla dobrá kvalita ovzduší udržena a nedošlo k jejímu zhoršení. V oblastech zóny, kde je imisní limit překročen, musí být implementována stanovená opatření, a to v rozsahu uvedeném v Programu. Metodika hodnocení vlivů na zdraví Pro účel hodnocení jsme shromáždili aktuální cíle zdravotních politik a porovnali, zda budou plněny naplněním Programu. Vztah cílů zdravotních politik jsme porovnali s naplňováním cílů PZKO. Dále jsme provedli hodnocení vlivu na zdraví pomocí vztahu dávky a účinku uvedených v projektu WHO HRAPIE na celkovou úmrtnost pro aerosolové částice PM 10. Prioritně bylo využito koncentrací PM 2,5 z měřící sítě znečištění ovzduší. Pro další území po vyhodnocení vztahu PM 2,5 a PM 10 byly koncentrace aerosolových částic konvertovány na PM 2,5 a vyhodnoceny co do vlivu na zdraví. Pro hodnocení bezprahového působení benzo(a)pyrenu a arsenu jsme využili jednotky rizik publikované WHO v Ambient quality guidelines for Europe, Second edition (WHO, 2000). Zdraví Národní strategie ochrany a podpory zdraví a prevence nemocí Strategie je rámcovým souhrnem opatření pro rozvoj veřejného zdraví v ČR, zároveň představuje nástroj pro implementaci programu WHO Zdraví Hlavním účelem Národní strategie je především stabilizace systému prevence nemocí a ochrany a podpory zdraví a nastartování účinných a dlouhodobě udržitelných mechanismů ke zlepšení zdravotního stavu populace a snižovat výskyt nemocí a předčasných úmrtí, kterým lze předcházet. Rozpracovává vizi systému veřejného zdraví jako dynamické sítě zainteresovaných subjektů na všech úrovních společnosti a je tedy určena nejen institucím veřejné správy, ale také všem ostatním složkám jedincům, komunitám, neziskovému a soukromému sektoru, vzdělávacím, vědeckým a dalším institucím. Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva ČR Zdraví pro všechny v 21. století Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva České republiky Zdraví pro všechny v 21. století je národní variantou programu Světové zdravotnické organizace (WHO) Health for all in the 21st century. Jeho hlavním záměrem je prostřednictvím 21 cílů vybudovat fungující model komplexní péče o zdraví a podpory zdraví celé společnosti. Program ZDRAVÍ 21 představuje rozsáhlý soubor aktivit zaměřených na stálé a postupné zlepšování všech ukazatelů zdravotního stavu obyvatelstva a předpokládá účast všech složek společnosti na jeho plnění. Základní zodpovědnost za plnění programu ZDRAVÍ 21 má vláda a její Rada pro zdraví a životní prostředí, při níž je zřízen také Výbor pro tento program. 123

237 Program zlepšování kvality ovzduší zóna CZ04 Severozápad vyhodnocení vlivů koncepce dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů Cíle programu: Solidarita v Evropském regionu Spravedlnost ve zdraví Zdravý start do života Zdraví mladých Zdravé stárnutí Zlepšení duševního zdraví Prevence infekčních onemocnění Snížení výskytu neinfekčních onemocnění Snížení výskytu poranění způsobených násilím a úrazy Zdravé a bezpečné životní prostředí Zdravější životní styl Snížit škody způsobené alkoholem, drogami a tabákem Zdravé místní životní podmínky Zdraví důležité hledisko všech resortů Integrovaný zdravotnický sektor Řízení v zájmu kvality péče Financování zdravotnických služeb a rozdělování zdrojů Příprava zdravotnických pracovníků Výzkum a znalosti v zájmu zdraví Mobilizace partnerů pro zdraví Opatření a postupy směřující ke zdraví pro všechny Národní akční plán podporující pozitivní stárnutí pro období let 2013 až 2017 Od roku 2003 je to v pořadí již čtvrtý dokument, který zahrnuje všechny průřezové oblasti týkající se problematiky stárnutí populace. Záměrem je komplexní přístup k řešení problematiky stárnutí populace, koordinace a propojování jednotlivých strategií rezortů v oblasti přístupů ke stárnutí a vytvoření společných priorit všech přijatých opatření. Základním rámcem Národního akčního plánu je zajištění dodržování a ochrany lidských práv seniorů. NEHAP ČR - Akční plán zdraví a životního prostředí ČR Akční plán zdraví a životního prostředí ČR je národní aplikací Evropského akčního plánu (EHAPE), který dohromady tvoří plány jednotlivých států Evropy. EHAPE byl přijat na druhé konferenci ministrů životního prostředí a zdravotnictví v červnu 1994 v Helsinkách, opírá se o metodiku WHO. 124

238 Program zlepšování kvality ovzduší zóna CZ04 Severozápad vyhodnocení vlivů koncepce dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů NEHAP ČR byl přijat usnesením vlády ČR č. 810 z roku Dokument obsahuje soubor doporučení, směřujících ke zlepšení životního prostředí a zdravotního stavu populace v ČR. Zabývá se širokou škálou problémů životního prostředí a koncepční podpory zdraví. Na NEHAP navazují místní Akční plány zdraví a životního prostředí (LEHAP). CEHAPE, Akční plán pro Evropu zaměřený na zdraví a životní prostředí dětí (Children s Environment and Health Action Plan for Europe - CEHAPE) V roce 2004 byl na 4. Ministerské konferenci v Budapešti věnované zevnímu prostředí a zdraví přijat Akční plán pro Evropu zaměřený na zdraví a životní prostředí dětí (Children s Environment and Health Action Plan for Europe - CEHAPE). Ve zmíněném plánu se státy zavázaly připravit, koordinovat a realizovat opatření týkající se životního prostředí a přispívající ke zdraví dětí. Ministerská deklarace Parma 2010 závazek identifikovat rizika a snižovat expozici chemickým látkám a fyzikálním faktorům Ministři zdravotnictví a životního prostředí 53 členských zemí WHO se zavázali identifikovat rizika a přijímat opatření ke snížení expozic karcinogenům, mutagenům a reprotoxickým látkám včetně radonu, UV záření, azbestu a endokrinních disruptorů. Do r by měla být rizika po možnosti identifikována a eliminována. Národní síť Zdravých měst ČR V hodnocené zóně existují i další komunity, kde veřejné zdraví je stimulováno strategickými dokumenty, zahrnujícími i cíle zdraví - MA 21, a to: Národní síť Zdravých měst ČR je asociací aktivních místních samospráv, které se programově hlásí k principům udržitelného rozvoje, zapojují veřejnost do rozhodovacích procesů a podporují zdravý životní styl svých obyvatel. V souhrnu lze říci, že Zdravá města, obce a regiony se promyšleně snaží utvářet město (obec, region) jako kvalitní, zdravé, příjemné a udržitelné místo pro život, na základě dohody s místními obyvateli. Zdravé město Litoměřice, Zdravé město Ústí nad Labem Zdravé město Úštěk Zdravé město Benešov nad Ploučnicí Zdravá obec Telnice Zdravé město Štětí 12.1 CHARAKTERISTIKY POPULACE V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ Dotčenou populací vzhledem k posuzovanému programu rozumíme obyvatelstvo Ústeckého a Karlovarského kraje. Počet obyvatel této zóny ke dni byl

239 Program zlepšování kvality ovzduší zóna CZ04 Severozápad vyhodnocení vlivů koncepce dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů Obrázek č. 10: Počet obyvatel zóny Severozápad k ( ) (zdroj dat: ČSÚ) Populace zón CZ04 Severozápad, Ústeckého kraje a Karlovarského kraje, ubývá v průběhu let zhruba o Obrázek č. 11: Podíl obyvatel vybraných věkových kategorií v zóně Severozápad v % ( ) (zdroj dat: ČSÚ) Počet obyvatel je důsledkem nízké porodnosti a malého počtu obyvatel dětského věku, a přestože přibývání seniorské populace činí 3% za 6 let, obyvatel ubývá. Úbytek se bude patrně týkat populace v produktivním věku. Umírá buď předčasně, nebo, v lepším případě, opouští zónu CZ04 a žije jinde. 126

240 Program zlepšování kvality ovzduší zóna CZ04 Severozápad vyhodnocení vlivů koncepce dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů Obrázek č. 12: Hrubá míra porodnosti (na 1000 obyvatel) ( ) (zdroj dat: ČSÚ) Výše uvedené údaje souvisí s významným demografickým ukazatelem, jímž je hrubá míra porodnosti, která klesla v roce Nejnižších hodnot dosáhly všechny zóny, nejhůře dopadla aglomerace Ostrava-Karviná-Frýdek/Místek. Nejlépe je v Brně, Praze, Středních Čechách. 127

241 Program zlepšování kvality ovzduší zóna CZ04 Severozápad vyhodnocení vlivů koncepce dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů Obrázek č. 13: Standardizovaná úmrtnost (SDR) v jednotlivých zónách/aglomeracích na obyvatel ( ) Přepočet na standardní evropskou populaci (znění z posl. revize v r. 2013), přímá standardizace (zdroj dat: ČSÚ) Pro vyhodnocení úmrtnosti obyvatel zón a aglomerací jsme provedli přímou standardizaci na evropskou standardní populaci ve znění poslední revize z r Standardizovaná úmrtnost je vyjádřena počtem zemřelých na obyvatel. Absolutně nejvyšší SDR má obyvatelstvo hodnocené zóny CZ04 Severozápad o 500 zemřelých více/ obyvatel než nejlepší Brno. 128

242 Program zlepšování kvality ovzduší zóna CZ04 Severozápad vyhodnocení vlivů koncepce dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů Obrázek č. 14: Hrubá míra úmrtnosti na choroby kardiovaskulárního systému na 1000 obyvatel ( ) (zdroj dat: ČSÚ) Hrubá míra úmrtnosti pro kardiovaskulární nemoci není standardizovaným parametrem. V zóně CZ04 Severozápad je třetí nejvyšší v ČR. Obrázek č. 15: Hrubá míra úmrtnosti na novotvary průdušek a plic (C33 - C34) na 1000 obyvatel ( ) (zdroj dat: ČSÚ) 129

243 Program zlepšování kvality ovzduší zóna CZ04 Severozápad vyhodnocení vlivů koncepce dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů V hrubé míře úmrtnosti populace pro nádory průdušek a plic je zóna Severozápad absolutně bez konkurence. Patrně lze tento jev odůvodnit tím, že se týká části populace během života exponované karcinogenním rizikům v kombinaci s kouřením a vysokým znečištěním venkovního ovzduší od padesátých let do data onemocnění a úmrtí. Problém může být způsoben i pozdní diagnostikou u disimulující populace, která nevnímá svoje potíže, včasná diagnostika karcinomu plic je obtížná. Obrázek č. 16: Kojenecká úmrtnost (na 1000 živě narozených) ( ) (zdroj dat: ČSÚ) Kojenecká úmrtnost v zóně CZ04 Severozápad je dlouhodobě nejvyšší v České republice. Pro správnou interpretaci je nutno zjistit i další indikátory, kterým jsou věk matky, pořadí porodu, zdraví novorozence, péče v graviditě aj. 130

244 Program zlepšování kvality ovzduší zóna CZ04 Severozápad vyhodnocení vlivů koncepce dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů Obrázek č. 17: Míry úmrtnosti ve vybraných kategoriích v zóně Severozápad (na 1000 obyv.) (HMÚ na ZN průdušek a plic - pravá osa) (zdroj dat: ČSÚ) Hrubá míra úmrtnosti pro kardiovaskulární nemoci se během let nemění a pro nádory plic a průdušek kolísá. Obrázek č. 18: Incidence zhoubných novotvarů průdušek a plic (C33-C34) na obyvatel ( ) (zdroj dat: ÚZIS) Incidence nádorů plic a průdušek mezi roky strmě stoupá a je absolutně nejvyšší v průběhu období v České republice. 131

245 Program zlepšování kvality ovzduší zóna CZ04 Severozápad vyhodnocení vlivů koncepce dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů Obrázek č. 19: Počet dispenzarizovaných pacientů pro astma bronchiale (J 45) na obyvatel ( ) (Uvedena celá zóna CZ06 a CZ08) (zdroj dat: ÚZIS) Astma je onemocněním, které se při epizodách znečištění ovzduší zhoršuje, nemocná populace bude tedy tou, která bude profitovat z opatření programu. Ale prevalence onemocnění je druhá nejnižší v ČR. Obrázek č. 20: Počet léčených diabetiků v % ( ) (zdroj dat: ÚZIS) 132

246 Program zlepšování kvality ovzduší zóna CZ04 Severozápad vyhodnocení vlivů koncepce dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů Diabetes je onemocnění, které je dáváno do souvislostí se znečištěním ovzduší jemnými částicemi. Na druhé straně diabetická populace je kandidátem pro onemocnění kardiovaskulární a je tak citlivá vůči environmentální zátěži, jíž znečištění ovzduší je. Tato populace bude mít zlepšené podmínky pro průběh nemoci, pokud dojde ke zlepšení ovzduší. Obrázek č. 21: Počet dispenzarizovaných pacientů u PL pro dospělé pro hypertenzní nemoci (I10 - I15) v % (Zdroj: ÚZIS) Hypertenzní choroba je oběhovým onemocněním a její prevalence narůstá ve všech zónách a aglomeracích České republiky. Je to onemocnění, které se bude pravděpodobně zhoršovat v důsledku znečištění ovzduší, ale také v souvislosti s faktory, které způsobují nepohodu. Je to hluk (související s dopravou) a pachové látky. Dopravní opatření snižující hluk i imise zároveň se zde mohou pozitivně uplatnit. 133

247 Program zlepšování kvality ovzduší zóna CZ04 Severozápad vyhodnocení vlivů koncepce dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů Obrázek č. 22: Počet dispenzarizovaných pacientů u PL pro ischemické choroby srdce (I20 I25) v % ( ) (Zdroj: ÚZIS) V zóně CZ04 Severozápad je v péči praktických lékařů péče o dospělé relativně velmi málo pacientů s ischemickými nemocemi srdce. Jejich počet nenarůstá v průběhu let Severozápad má jednu z nejnižších dispenzarizací během celého období. Související determinanty zdraví Úroveň osobních, sociálních, ekonomických a environmentálních faktorů, které ovlivňují zdraví populace je nazvána determinantem. Zdraví obyvatel je ovlivňováno vnitřními i zevními faktory či determinantami. Determinanta je prvek, který identifikuje nebo určuje původ něčeho nebo který upřesňuje podmínky pro dopad. Vnitřními determinantami jsou genetické dispozice, osobní anamnéza, prodělané nemoci, očkování, fyziologický stav, zevními pak životní styl, výživa, profese, návyky, zlozvyky, chemické látky a znečištění uvnitř i mimo uzavřené prostory, kde se člověk vyskytuje. Tyto determinanty se prolínají a působí na člověka v klastrech spojených se sociální determinací tj. vzděláním, zaměřením, zaměstnáním bývalou profesí, pohlavím, náboženstvím, přesvědčením aj. Podle WHO je 23% nemocí spojených s faktory životního prostředí a je preventabilních, tj. lze jim předejít. Determinanty mohou působit na zdraví přímo i zprostředkovaně, mohou exacerbovat latentní dispozici k onemocnění, mohou mít vliv zásadní nebo jen omezený v rámci mnohočetných příčin onemocnění. Vliv na zdraví může být jak negativní, tak pozitivní. 134

248 Program zlepšování kvality ovzduší zóna CZ04 Severozápad vyhodnocení vlivů koncepce dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů Determinanty zdraví podle WHO zahrnují: Sociální a ekonomické prostředí (vzdělání, zaměstnanost, plat a sociální status, síť sociálních vztahů a další) sociální determinanty fyzické prostředí (mikroklimatické podmínky, hluk, znečištění ovzduší a další) fyzické determinanty individuální charakteristiky osob a jejich chování. Zdravotní determinanty mají velký potenciál k udržení nebo zlepšení zdravotního stavu obyvatel. Představují kategorie vlastností lidí, jejich činností a faktorů prostředí, které je obklopuje. Jde o chování osob a jejich životní styl, vlivy uvnitř komunit, které mohou přispívat nebo naopak poškozovat zdraví, životní a pracovní podmínky a přístup ke zdravotním službám a obecné sociálně-ekonomické, kulturní a environmentální podmínky Obyvatelé České republiky z více, než 70% žijí ve městech. Regionálně se počty osob žijících ve velkých městech a malých obcích liší. K městům se pojí městský způsob života, koncentrace dopravy, někdy urban sprawls s dalšími nároky na dopravu, street-canyony, a tím špatný rozptyl a znečištění ovzduší a hluk. Lidé žijící blízko rušných ulic všude v Evropě jsou stále exponováni vysokému znečištění. Poškozující koncentrace NO 2 nad limitem v roce 2010 byly registrovány na 44% dopravních stanicích. Koncentrace částic PM 10 překročily limity na 33% těchto míst. Těžký průmysl a těžba nerostů přinášejí specifické profese, podmínky, sociální zajištění Sociální determinanty jsou okolnosti, do kterých se lidé narodili a ve kterých vyrostli a stále žijí, pracují a stárnou. A také systémy, které zajišťují prevenci a léčení nemocí. Tyto systémy kopírují široké rozložení sil ekonomiku, sociální politiky a politiku vůbec (WHO. int. 2015). Podle pravidel hodnocení vlivů na zdraví publikovaných Světovou zdravotnickou populací, by hodnocení strategie m.j. mělo vést k ekvitě. Ze zpracování musí být jasné, jaká skupina dotčené populace může být znevýhodněna, jak bude ze strategie profitovat a jak bude nutné situaci řešit. Ukazatele sociální determinace jsou na následujících obrázcích a zdaleka nesvědčí pro ekvitu v zónách a aglomeracích. Všude žije jiná populace. Nezaměstnanost v zónách se diametrálně liší až o osm procent mezi nejlepší a nejhorší zónou a aglomerací. 135

249 Program zlepšování kvality ovzduší zóna CZ04 Severozápad vyhodnocení vlivů koncepce dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů Obrázek č. 23: Obecná míra nezaměstnanosti - roční průměr (v %) ( ) (Uvedena celá zóna CZ06 a CZ08) (zdroj dat: ČSÚ) Zóna CZ04 severozápad se dlouhá léta potýká s krátkodobou i dlouhodobou nezaměstnaností, která souvisí s dosud plně nerealizovanými strukturálními změnami a nemožností uplatnění některých skupin populace v pracovním procesu. Zóna má mnoho sociálně vyloučených lokalit, někdy v jednom městě i více. 136

250 Program zlepšování kvality ovzduší zóna CZ04 Severozápad vyhodnocení vlivů koncepce dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů Obrázek č. 24: Průměrný podíl nezaměstnaných osob podle krajů ČR ( ) (podíl uchazečů o zaměstnání ve věku 15 až 64 let k obyvatelstvu ve stejném věku (v %)) (zdroj dat: ČSÚ, CZ 08 představuje celý MSK kraj) Nezaměstnanost v zónách se diametrálně liší až o osm procent mezi nejlepší a nejhorší zónou, kterou je zóna CZ04 Severozápad. Rok 2013 ještě znamenal zvyšování průměrného podílu nezaměstnaných v celé republice. Fyzické determinanty: Mezi fyzické determinanty patří i kvalita ovzduší, kterou obyvatelé zóny Severozápad dýchají. Období, kdy docházelo k velmi vysokému překračování imisních limitů, doufejme, skončilo. Nicméně stále zůstávají aktuálními dny, kdy dojde k překročení denních imisních limitů PM10 a ročních průměrných imisních limitů pro karcinogenní benzo(a)pyren. Ve východní části zóny je situace horší. V zóně jsou přítomni, i přes odsíření, nejvyšší emise oxidu siřičitého a imisní koncentrace jsou zde o něco vyšší, než ve zbylých částech republiky. 137

251 Program zlepšování kvality ovzduší zóna CZ04 Severozápad vyhodnocení vlivů koncepce dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů Obrázek č. 25: Průměrné roční koncentrace částic PM10 v městských lokalitách v zóně Severozápad CZ04 [μg/m 3 ] (zdroj dat: ČHMÚ) Znečištění ovzduší aerosolovými částicemi, které patří mezi prioritní znečišťující látky, ovlivňuje zdraví, v současnosti zejména prostřednictvím svého dlouhodobého efektu. Nicméně i denní změny koncentrací mají svoji odezvu u senzitivní populace. Monitoring jemných aerosolových částic v Ústeckém a v Karlovarském kraji přináší dost zajímavý obraz. V roce došlo k významnému poklesu koncentrací, které se v letech pohybovaly na nízkých hladinách, poté došlo k poměrně vysokému nárůstu. Významně nižší znečištění jemnými aerosolovými částicemi lze najít v Tušimicích, lokalizovaných přímo v sousedství zdrojů znečištění. Odlišný charakter má průběh imisní křivky charakterizující znečištění ovzduší aerosolovými částicemi v letech v Sokolově na Karlovarsku. Aerosolové částice jsou charakterizovány svojí velikostí, ale také poměrem jemných a hrubých aerosolových částic ve směsi v ovzduší. Srovnání je vidět na dalším grafu. Zatímco v Sokolově a Teplicích je poměr obou aerosolů v letech téměř identický, významnou změnu lze najít ve všech ostatních měřících místech. Velký obsah hrubých částic oproti jemným lze nalézt v Lomu a Tušimicích. Hrubé částice aerosolu bývají zpravidla mechanicky vzniklé např. rozpojováním hornin. 138

252 Program zlepšování kvality ovzduší zóna CZ04 Severozápad vyhodnocení vlivů koncepce dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů Obrázek č. 26: Poměr hrubých částic PM10 a jemných aerosolových částic v zóně CZ04 Severozápad Poměrně stabilní poměr částic jemných a hrubých je v Teplicích. Měřící místo je trvale v dosahu působení dopravy a lokálních topenišť. Obrázek č. 27: Průměrné roční koncentrace částic PM10 v pozaďových předměstských lokalitách v zóně Severozápad CZ04 [μg/m 3 ] (zdroj dat: ČHMÚ) Znečištění ovzduší hrubými částicemi PM 10 na pozaďových předměstských stanicích se podobají. V Sokolově je téměř identické znečištění jako měření v Chebu. 139

253 Program zlepšování kvality ovzduší zóna CZ04 Severozápad vyhodnocení vlivů koncepce dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů Podobná křivka, ale v mnohem vyšších koncentracích je nalézána v Ústí nad Labem Kočkově. Obrázek č. 28: Průměrné roční koncentrace částic PM10 v pozaďových venkovských lokalitách v zóně Severozápad CZ04 [μg/m 3 ] (zdroj dat: ČHMÚ) V pozaďových venkovských lokalitách měření se znečištění chová odlišně jinak vypadá znečištění hrubým aerosolem PM 10 v Krušných horách, jinak v údolních obcích. Nejvyšší koncentrace jsou zjišťovány v blízkosti těžby uhlí. Uplatňují se pravděpodobně i lokální topeniště. 140

254 Program zlepšování kvality ovzduší zóna CZ04 Severozápad vyhodnocení vlivů koncepce dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů Obrázek č. 29: Průměrné roční koncentrace částic PM10 na dopravních lokalitách v zóně Severozápad CZ04 [μg/m 3 ] (zdroj dat: ČHMÚ) Některé dopravně zatížené měřící stanice se chovají podobně, zřejmě se na znečištění uplatňují i další zdroje kromě dopravy. Obrázek č. 30: Průměrné roční koncentrace částic PM2,5 u vybraných lokalit měření v zóně Severozápad CZ04 [μg/m 3 ] (zdroj dat: ČHMÚ) 141

255 Program zlepšování kvality ovzduší zóna CZ04 Severozápad vyhodnocení vlivů koncepce dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů Průběh imisního zatížení se liší podle přítomnosti zdrojů a podle rozptylových podmínek, průběh ročních koncentrací je však velmi podobný ve všech měřených lokalitách. Obrázek č. 31: Průměrné roční koncentrace částic PM2,5 u vybraných lokalit měření v zóně Severozápad CZ04 [μg/m 3 ] v letech Znečištění ovzduší aerosolovými částicemi PM 2,5 v letech má až na výjimky, pomalu narůstající trend POPIS HLAVNÍCH PROBLÉMŮ VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ SOUVISEJÍCÍCH S ŘEŠENOU KONCEPCÍ Zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší v příloze č. 1 stanovuje imisní limity a případně přípustné četnosti jejich překročení pro vybrané znečišťující látky. Tento zákon dále zavádí povinnost v případě, že je v zóně nebo v aglomeraci překročen imisní limit (nebo v případě, že je tento imisní limit překročen vícekrát, než je stanovený počet překročení), aby ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s příslušným krajským úřadem nebo obecním úřadem do 18 měsíců od konce kalendářního roku, ve kterém došlo k překročení imisního limitu, pro danou zónu nebo aglomeraci vypracovalo program zlepšování kvality ovzduší. Účelem programu je zpracovat kompletní dokument k identifikaci příčin znečištění ovzduší a stanovit taková opatření, jejichž realizace povede ke zlepšení kvality ovzduší a dosažení limitů, tedy přípustné úrovně znečištění. Problémem (tématem veřejného zdraví) v případě zóny CZ04 Severozápad, jsou mj. i determinanty a faktory vycházející ze znečištění ovzduší. Těmi jsou znečišťující látky v ovzduší, expozice, která se s různou mírou uplatňuje a populace, na kterou mohou znečišťující látky pravděpodobně působit. Výsledkem je pravděpodobnost nebo jiný způsob vyjádření efektu. Celý pravděpodobný příčinný řetězec je spojený s nejistotami, které jsou diskutovatelné. Významné postavení má současný zdravotní stav exponované populace. Zdravotní stav totiž může být aktuálně měněn expozicí a zároveň může být důsledkem expozice, která proběhla již dříve. Historická expozice mohla probíhat v pracovním prostředí a v prostředí komunálním. Takto senzitivizovaná populace může 142