ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE

Transkript

1 ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta stavební, Katedra mapování a kartografie Studijní program:geodézie a kartografie Studijní obor: Geodézie a kartografie Studie a hodnocení Palackého mapy Čech z roku 1847 Study and Evaluation of Palacky s map of Bohemia from 1847 year. Bakalářská práce Akademický rok 2010/2011 Vypracovala: Vedoucí bakalářské práce: Magda Valková prof. Ing. Bohuslav Veverka, DrSc.

2

3 Prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci na téma: Studie a hodnocení Palackého mapy Čech z roku 1847 vypracovala samostatně s použitím uvedených zdrojů a literatury. Souhlasím s využitím práce k účelům školy a katedry. V Praze dne 6. května 2011 Magda Valková

4 Poděkování Děkuji panu Prof. Ing. Bohuslavu Veverkovi, DrSc. Vedoucímu bakalářské práce za pomoc, cenné rady a připomínky a čas, který mi věnoval při zpracování daného tématu.

5 Abstrakt: Tato práce se zabývá zkoumáním přesnosti mapy Palackého z roku 1874, tedy její kartometrickou analýzou. Palackého mapa patří mezi známé nejstarší mapy Čech jednotlivců, jako jsou mapy Mikuláše Klaudyána, Johanna Crigingera a Pavla Aretina, ale bývá často opomíjena. Mezi prvky mapy, u kterých jsem určovala přesnost, patří 95 vybraných sídel a 34 soutoků. U těchto prvků jsem po provedené transformaci určila souřadnicové rozdíly, které jsem znázornila v histogramech četností. Z těchto souřadnicových rozdílů jsem vypočetla polohové odchylky. Dále jsem ověřovala měřítko a určovala přesnost zákresu geografické sítě. Klíčová slova: Palackého mapa Čech, kartometrická analýza, polohová odchylka, Helmertova transformace, historická mapa, kartografie Summary: The aim of this bachelor thesis is enquiry of accuracy of the Palacký Map from 1874, which means its cartometric analysis. The Palacký map belongs among the oldest maps of individuals as maps of Mikuláš Klaudyán, Johann Criginger a Pavel Aretin, but this map is sometimes neglected. Among the scrutinized subjects where I identified the accuracy belong selected 95 settlements and 34 junctions. I performed transformations of these subjects and on its basis I determined coordinate differences which I visualized in the histograms of frequency diagram. I counted the positional diversion from coordinate differences. Furthermore I verified the map scale and analyzed accuracy of geographical network projection. Keywords: Palacky map of Bohemia, cartometric analysis, positional diversion, transformation, historical map, cartography Helemert s

6 OBSAH 1. ÚVOD O AUTORECH MAPY František Palacký Josef Kalousek PALACKÉHO MAPA Historie a vznik mapy Fakta o mapě POSTUP ZPRACOVÁNÍ Výpočet souřadnic Helmertova transformace v rovině Výpočet měřítka NAMĚŘENÉ A VYPOČTENÉ HODNOTY Souřadnice průsečíků zeměpisné sítě v systému MAPA a S-JTSK Souřadnice obcí z InfoMapy Souřadnice obcí odečtené z programu KOKEŠ pro jednotlivé sektory Porovnání souřadnic sídel pro sektory Souřadnice sídel transformované pro celou mapu Porovnání souřadnic sídel pro celou mapu Histogramy četnosti rozdílů souřadnic pro celou mapu Souřadnice soutoků z InfoMapy Souřadnice soutoků odečtené z programu KOKEŠ pro jednotlivé sektory Porovnání souřadnic soutoků pro jednotlivé sektory Souřadnice soutoků transformované pro celou mapu Porovnání souřadnic soutoků pro celou mapu Histogramy četnosti rozdílů pro celou mapu ZÁVĚR SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY SEZNAM OBRÁZKŮ SEZNAM PŘÍLOH... 54

7 1. ÚVOD Cílem této bakalářské práce je provézt kartometrickou analýzu přesnosti polohopisných prvků Palackého mapy Čech z roku Nejedná se tedy o hodnocení obsahu této mapy, kterými jsou hranice zeměčeské, její sousední země a knížectví a církevní oblasti, tzv. děkanáty a archiděkanáty. Práce je dle zadání zaměřena na tyto matematické prvky obsahu mapy: a) Odhad měřítka mapy pomoci zobrazené sítě zeměpisných poledníků a rovnoběžek b) Odhad polohové přesnosti zobrazených sídel c) Odhad polohové přesnosti větvení vodních toků d) Odhad přesnosti zákresu geografické sítě. Na soudobých moderních mapách tvoří obraz matematických prvků, tj. rám mapy obrazu kilometrové či geografické sítě tzv. matematickou kostru, na kterou se pověsí polohopisná i výškopisná kresba. U starých map, vyhotovených jednotlivci a navíc v době kdy neexistovaly geodetické polohopisné základy, tento postup uplatnit nelze. Zpravidla neznáme, zda byla například použita astronomická orientace vybraných sídel ani jakým způsobem se zeměpisná sít do mapového obrazu zakreslovala. Je známo, že na řadě starých map nejen, že nebyla zeměpisná síť základním konstrukčním prvkem, ale kreslila se dodatečně a mnohdy s pouze orientační přesností. Pro posouzení polohové přesnosti byly proto uzlové body zeměpisné sítě uvažovány na Besselově elipsoidu a v zobrazeni S-JTSK. Zde je nutno si uvědomit, ze z hlediska matematické kartografie se zřejmé nejedná o zcela korektní řešení, ale zobrazovací rovnice mapy nejsou známy. U ostatních prvků jako jsou zobrazená sídla a soutoky vodních toků, byly vstupní souřadnice těchto bodových prvků získány ze skenu Palackého mapy v jednotkách dpi (dot per inch) a přepočteny na souřadnice S-JTSK v metrech. Byla přitom použita Helmertova transformace a sice jak po polích zeměpisné sítě, tak i u mapy jako celku, za použití software MATKART autorů Veverka-Čechurová. Výsledky byly uspořádány do tabulek, četnosti odchylek byly zobrazeny pomocí sloupcových grafů. Číselné výsledky byly uvedeny v průběhu práce a shrnuty v závěru. 7

8 2. O AUTORECH MAPY 2.1 František Palacký František Palacký se narodil 14. června 1798 v Hodslavicích na Moravě. Jeho otec byl luteránským učitelem. František měl 11 sourozenců a byl ze všech nejnadanější. Studoval v tehdejším Kunvaldu, latinskou školu v Trenčíně a od roku 1812 evangelické lyceum v Bratislavě, kde se seznámil s Pavlem Josefem Šafaříkem a Janem Kolárem. Pro povolání historika nezískal speciální průpravu studiem oboru historie na vysoké škole, protože to nebylo v jeho době možné. V posledních třech ročnících bratislavského lycea se mu dostalo studia na úrovni filozofického studia na vysoké škole. Obr. 1 Fr. Palacký (1855) [8] Absolventi tohoto lycea se proslavili v mnoha oblastech kulturního života na Slovensku i jinde. V letech působil jako vychovatel ve šlechtických rodinách na Slovensku a v Uhrách. Zejména v Csuzu a v Bratislavě, kde se aktivně účastnil intelektuálních debat, což se stalo motivací pro další vzdělávání a studium českých dějin. Zde začal se svou vlastní literární činnost básnickou, překladatelskou, literárně historickou a estetickou. Z tohoto důvodu kontaktoval Josefa Jungmanna, kterého žádal o poskytnutí základních informací o práci historika. V březnu 1823 napsal dopis podobného znění i Josefu Dobrovskému. V dubnu 1823 přijel do Prahy. V této době uměl mluvit jedenácti jazyky. Zde se jako žák Josefa Dobrovského věnoval ve službách hraběte Františka Šternberka archivní a rodopisné práci. Přijal nabídku od hraběte, aby napsal dějiny rodu Šternberků a to jej finančně zabezpečilo a také zviditelnilo. V roce 1827 se oženil s Terezií Měchurovou, dcerou bohatého pražského advokáta a velkostatkáře. Po tomto sňatku byl finančně zabezpečen a mohl se naplno věnovat bádání. V roce 1829 se konala volba zemského sněmu na titul histografa, kde Palacký zvítězil, ale přes odpor centrálních míst titul získal úředně až v roce

9 Koncem roku 1829 vytvořil projekt českého encyklopedického slovníku. Projekt byl náročný a neuskutečnil se. Při jeho pokusu ale vznikla roku 1831 Matice česká. Jeho největším historickým dílem jsou Dějiny národu českého v Čechách i v Moravě, na které se dlouho a pečlivě připravoval. Byl nesmírně pracovitý a podnikal cesty po mnoha evropských archivech. První díl vyšel roku 1836 v němčině a roku 1848 česky. Toto dílo popisuje historii českého národa od nejstarších dob až do nástupu Habsburků na český trůn v roce Do politiky vstoupil na straně českých liberálů v roce 1848, kdy byl zvolen do Svatováclavského výboru. V tomto roce byl předsedou slovanského sjezdu v Praze a v otevřeném dopise odmítl účast na německém sněmu ve Frankfurtu. Stává se symbolem českého veřejného života a jeho autorita v tomto okamžiku roste doma i v zahraničí. Zastával konstituční austroslavismus, byl přesvědčen, že je v zájmu malých národů žít ve velkém (mocném) státě. Roku 1850 se stal předsedou Sboru pro zřízení Národního divadla. V tomto roce začal být policejně sledován a stáhl se do soukromí. Řadu let v tomto období strávil prací na zámečku Lobkovice (dnes součást Neratovic), který patřil jeho tchánovi Janu Měchurovi. Politicky se začal znovu angažovat teprve roku Mimo jiné v tomto roce zemřela jeho manželka. V roce 1868 poklepal na základní kámen ke stavbě Národního divadla. Za nedlouho byl nazván Otcem národa. V květnu roku 1876 ulehl pro slabý zápal plic a 26. května 1876 ve svém domě v Praze zemřel. Na vlastní přání byl pohřben do rodinné hrobky v Lobkovicích. Poslední květnový den byl vystrojen smuteční průvod městem, kterého se zúčastnilo lidí. Jako většině velkých mužů se i Palackému dostalo mnoho posmrtných poct. Máme Palackého univerzitu v Olomouci, v jeho rodné vesnici Hodslavicích stojí jeho pomník se sochou a jeho rodný dům je přeměněn na muzeum. Roku 1998 jsme si všichni připomněli právě 200 let od jeho narození. Při této příležitosti byly vydány poštovní známka a stříbrná pamětní mince s jeho podobiznou. František Palacký je vyobrazen na naší tisícikorunové bankovce. [3] 9

10 Obr. 2 Pomník F. Palackého v Hodslavicích Obr. 3 Rodný dům F. Palackého v Hodslavicích 10

11 2.2 Josef Kalousek Josef Kalousek, přední český historik, se narodil 2. dubna 1838 v chudé rolnické rodině ve Vamberku. Absolvoval obecnou a měšťanskou školu a poté se vyučil tkalcovskému řemeslu. Po maturitě na reálce v roce 1852, studoval na Technické univerzitě ve Vídni, kde roku 1859 vyhrál cenu za nejlepší stylisticky čistou práci českých žáků na vídeňských školách, kterou věnoval Jiřímu z Poděbrad. Kalousek studoval nejdříve polytechniku, později přešel na žurnalistiku Obr. 4 Josef Kalousek [7] a historii. Během studií překládal pro Pražské noviny. Byl prvním životopiscem Františka Palackého, jeho pokračovatelem a vykladačem. Na oslavu dokonání Palackého Dějin národu Českého vydal Nástin životopisu Fr. Palackého (1876) Zabýval se historickou českou topografií. V roce 1874 napsal článek Nový důkaz, že v dávnýchčechách děkanáty se shodovaly se župami a roku 1876 vydal a doplnil mapu, kterou navrhl Palacký již r. 1847, s výkladem latinským De regni Bohemiae mappa historica commentarius a českým Výklad k historické mapěčech. Právě tato mapa je předmětem mé práce. Žil v rodině Františka Ladislava Riegera v Praze, kde působil jako vychovatel Palackého vnučky Marie Riegrové. V roce 1868 získal doktorát filosofie. V roce 1871 vydal jako čerstvě habilitovaný docent na pražské universitě svoji největší práci České státní právo. Byl obhájcem a bojovníkem za české státoprávní nároky proti jednostranným výkladům německých historiků. Do politiky vstoupil díky zájmu o českou otázku, v roce 1880 se stal zemským poslancem. Byl členem v Královské české společnosti nauk, kde v letech působil jako tajemník. Zemřel v Praze, tři roky před koncem 1. světové války, která znamenala vznik samostatného československého státu, konec Rakouska-Uherska. [7] 11

12 3. PALACKÉHO MAPA 3.1 Historie a vznik mapy Roku 1847 se rozhodla Česká královská společnost nauk, že k výročí založení Karlovy univerzity vydá mapu Čech, navrženou Františkem Palackým. Mapa měla zobrazovat české království za vlády Karla IV. Práce Palackého byla včas hotova, ale kartograf Václav Merklas práci nedokončil, vyryl jen dvě třetiny mapy na měděnou desku. I když v této nedokončené podobě nemohla mapa vyjít, bylo vytištěno několik exemplářů, a přestože šlo pouze o torzo, dílo významně posloužilo badatelům, kteří měli možnost s ním pracovat. O dokončení díla rozhodla společnost nauk 8. dubna 1874, které předsedal František Palacký, a protože k tomuto rozhodnutí došlo po 27 letech, byl pověřen historik Josef Kalousek, aby doplnil mapu o nové poznatky. Ten ihned s prací začal a mapu nejen doplnil, ale i opravil s využitím map generálního štábu, které byly v té době nejmodernější. Opravil hranice českého království, zobrazil části sousedících zemí i s některými nejpřilehlejšími městy a vesnicemi. Doplnil například hrabství Kladské, které bylo součástí českých zemí až do roku 1742, a naopak vyjmul z mapy Chebsko, které sice patřilo ve 14. Století České koruně zástavním právem, ale nebylo její součástí. Kalousek měl mapu i se všemi změnami a opravami dokončenou v roce 1875, ale V Praze se nepodařilo sehnat mědirytce, který by rozměrnou desku dokončil. Museli se obrátit na Antonína Knora, oficiála v c. k. rakouském vojenském ústavě zeměpisném, který práci provedl lépe než původní profesionální rytec. Mapa vyšla hned v roce 1876 jako příloha k Památkám archeologickým s latinským vysvětlujícím textem a podruhé v roce úmrtí Františka Palackého v pojednání České královské společnosti nauk s českým výkladem. I přes velkou poptávku bylo o dalším vydání mapy rozhodnuto až po dalších osmnácti letech. Opět mapu opravoval Josef Kalousek a jako podklad mu sloužilo například bádání Augusta Sedláčka, autora mimo jiné velkolepého díla o českých hradech. Znovu byl problém se samotnou výrobou mapy, ale nakonec se našel způsobilý měditiskař ve Vídni. Dílo vyšlo v roce 1894 a náklad byl opět rozebrán. Další vydání mapy je z roku 1972 a poslední podoba Historické mapy českého království, která je vydávána dnes, je z roku [4] 12

13 3.2 Fakta o mapě Na mapě jsou typické kompoziční prvky - název mapy, pod kterým jsou tirážní údaje (viz Obr. 5). V pravém horním rohu je měřítko (viz Obr. 6), v levém dolním rohu seznam děkanátů (viz Obr. 7) a legenda s vysvětlením znaků pro obce a hranice, které ohraničují území na země Koruny České, země České a rozdělují území na archiděkanáty a děkanáty (viz Obr. 8). Kalousek uvádí 2180 far okolo roku Na mapě je zobrazena zeměpisná síť s počátečním bodem Ferro. Nejsou zde zakreslené komunikace. Vodní toky jsou popsané a jejich velikost je rozlišena tloušťkou linie. Velikost sídel je rozlišena velikostí písma. Výškopis je v mapě zobrazen krajinnými šrafami. Měřítko mapy: 1 : Rozměr mapového rámu: 687 x 558 mm Obr. 5 Název mapy Obr. 6 Měřítko mapy 13

14 Obr. 7 Rozdělení na děkanáty Obr. 8 Legenda k obcím a hranicím 14

15 4. POSTUP ZPRACOVÁNÍ 4.1 Výpočet souřadnic Na mapě je vyznačena zeměpisná síť s počátečním bodem Ferro, ten je o na západ od Greenwiche. Mapa je vyhotovena v neznámém zobrazení. Pro účely zkoumání a zjišťování přesnosti mapy jsem použila transformaci do Křovákova zobrazení, které je dvojité, konformní kuželové v obecné poloze a bylo navrženo v roce 1922, tudíž v době vzniku Palackého mapy nemohlo být použito, ale v systému S-JTSK lze zjistit souřadnice bodů na území našeho státu a porovnat. Průsečíky zeměpisné sítě, které jsou na mapě, jsem přepočítala pomocí software MATKART v programu VB070 do S-JTSK a odečetla 3x jejich souřadnice rastrové naskenované mapy v programu KOKEŠ. Tyto body jsem použila jako identické pro Helmertovu transformaci. Ukázka uživatelského rozhraní a výstupu ze software MATKART (viz Obr. 9) Obr. 9 Uživatelské rozhraní softwaru MATKART program VB070 15

16 Vybrala jsem podrobné body a odečetla 3x grafické souřadnice v programu KOKEŠ. Celkem jsem odečetla 95 obcí a 34 soutoků řek a potoků a z odměřených souřadnic vypočetla průměr. U obcí jsem odměřovala střed značky. Program KOKEŠ vkládá počátek souřadnicové soustavy do pravého horního rohu rastrového obrázku a orientace os je shodná s S-JTSK. Směr kladné osy +X směřuje na jih a směr kladné osy +Y směřuje na západ. Uživatelské rozhraní programu (viz Obr. 10). Obr. 10 Uživatelské rozhraní programu KOKEŠ Souřadnice grafických souřadnic jsem přepočetla pomocí Helmertovy transformace do S-JTSK v software MATKART v programu VB034. Nejprve jsem vytvořila textové soubory, které jsou uvedeny v příloze 5 (transformační klíč, kde jsou souřadnice identických bodů v obou souřadnicových soustavách a podrobné body kde jsou pouze grafické souřadnice podrobných bodů). Tyto textové soubory jsem vytvořila pro jednotlivé sektory, které jsou ohraničeny obrazy poledníků a rovnoběžek a poté pro celou mapu. Software MATKART vypočte souřadnicové odchylky, hodnoty transformačního klíče a transformované souřadnice podrobných bodů. Ukázka výstupu se softwaru MATKART (viz Obr. 11) 16

17 Obr. 11 Uživatelské rozhraní softwaru MATKART program VB034 V programu InfoMapa jsem zjistila souřadnice obcí a soutoků v S-JTSK a k nim jsem potom vztahovala veškeré odchylky. Ukázka Prostředí programu InfoMapa (viz Obr. 12). Při zjišťování souřadnic z InfoMapy jsem volila starou část obce nebo starý hrad, zámek a pokud to nebylo možné střed obce. Z hodnot souřadnic z InfoMapy a hodnot přetransformovaných souřadnic jsem vypočetla rozdíly a z nich polohovou odchylku. Tu jsem vydělila měřítkem, tedy převedla na vzdálenost v mapě pro lepší názornost. Souřadnice X = Xi - Xm Y = Yi Ym (4.1) D = (4.2) Z hodnot rozdílů souřadnic ve skutečnosti jsem vytvořila graf četností. Toto jsem provedla pouze pro rozdíly vypočtené pro celou mapu zvlášť pro soutoky a sídla. 17

18 Obr. 12 Ukázka prostředí programu InfoMapa 18

19 4.2 Helmertova transformace v rovině Je to konformní, transformace s nadbytečným počtem identických bodů. Pro výpočet transformačního klíče podobnostní transformace potřebujeme znát dva identické body (známe jejich souřadnice v soustavě původní i v soustavě, do které transformujeme). U Helmertovy transformace dochází k vyrovnání pomocí MNČ (metoda nejmenších čtverců). U sektorů na okrajích mapového rámu vstupovaly do výpočtu souřadnice pouze dvou identických bodů. V tomto případě přešla transformace na podobnostní. Transformační rovnice Helmertovy transformace: + q R (4.2.1) kde... posuny počátku soustavy S2 q... měřítko R =... matice rotace ω úhel rotace... souřadnice bodů v soustavě S2, do které transformujeme... souřadnice bodů v původní soustavě S1 Po vypočtení přibližného transformačního klíče ze souřadnic identických bodů v obou soustavách se provede transformace a pomocí tohoto převodu dostaneme přibližné hodnoty souřadnic X a Y. Sestavíme rovnice oprav vx, vy a podmínku MNČ, že součet čtverců oprav je minimální. 19

20 Rovnice oprav: v X = X-X (4.2.2) v Y = Y-Y (4.2.3) Podmínka MNČ: + = min. (4.2.5) Výpočet vyrovnaných hodnot transformačního klíče: A matice plánu Parciální derivace transformační rovnice Helmertovy transformace podle jednotlivých neznámých pro každý bod a dosazení přibližných hodnot. Vektor redukovaných měření l = l 0 - l (4.2.5) kde l souřadnice identických bodů v S2 l 0 souřadnice identických bodů po dosazení přibližných hodnot transf. klíče Výpočet vyrovnaných hodnot transformačního klíče: h = h + dh (4.2.6) dh = -(A T A) -1 A T l (4.2.7) Vyrovnané hodnoty souřadnic: Po dosazení vyrovnaných hodnot transformačního klíče do transformační rovnice Helmertovy transformace vypočteme hodnoty souřadnic. [5, 6] 20

21 4.3 Výpočet měřítka Měřítko mapy jsem vypočetla z rozestupu rovnoběžek, který je m, tuto hodnotu jsem vypočetla ze vzorce O = R (4.3.1) kde α 1 Podle obrázku R = 6380 km ρ = Obr. 13 Odvození délky rovnoběžky Nebo také pomocí známého obvodu zeměkoule, měřeného po polednících km, který po vydělení počtem stupňů tj. 360 přejde na rozestup rovnoběžek, jehož hodnota je m. Po vydělení těchto obou hodnot měřítkem 1 : uvedeným na mapě, vyjde vzdálenost 21,2 cm. Ta přibližně odpovídá vzdálenosti odměřené na reprintu mapy, která je po zprůměrování všech naměřených rozestupů rovnoběžek 21,3 cm. Další ověření měřítka jsem provedla porovnáním vzdálenosti měst Žlutice a Svojanov, které jsou nejvzdálenější a zároveň mají malé polohové odchylky. Vzdálenost ze souřadnic z InfoMapy je m a vzdálenost přímo měřená na mapě je 462 mm. Po vydělení těchto vzdáleností vyjde měřítko 1 :

22 5. NAMĚŘENÉ A VYPOČTENÉ HODNOTY 5.1 Souřadnice průsečíků zeměpisné sítě v systému MAPA a S-JTSK PRŮSEČÍK KOKEŠ S-JTSK Y [dpi] X [dpi] Y [m] X [m] Souřadnice obcí z InfoMapy ČÍSLO BODU NÁZEV OBCE Y [m] X [m] ČÁST OBCE 101 Loket hrad 102 Karlovy Vary hrad 103 Ostrov zámecký komplex 104 Kadaň střed obce 105 Toužim střed obce 106 Kynšperk nad Ohří hrad 107 Nejdek střed obce 108 Žlutice hrad Mazanec 109 Horní Slavkov střed obce 110 Děčín oblast staré město 111 Litoměřice střed obce 112 Ústí nad Labem centrum 113 Most střed obce 114 Rakovník střed obce 115 Unhošť střed obce 116 Louny historická brána 117 Ledčice střed obce 118 Slaný střed obce 119 Chomutov střed obce 120 Kolín klášter 22

23 ČÍSLO BODU NÁZEV OBCE Y [m] X [m] ČÁST OBCE 121 Turnov gotický hrad 122 Mladá Boleslav gotický hrad 123 Česká Lípa zámek 124 Hrádek nad Nisou střed obce 125 Frýdlant střed obce 126 Mělník zámek 127 Liberec oblast staré město 128 Poděbrady Poděbrady Nymburk zbytky hradeb 130 Trutnov oblast staré město 131 Náchod střed obce 132 Týnec nad Labem gotická tvrz 133 Pardubice historická budova 134 Hradec Králové seminář-původně hrad 135 Jičín gotické hradby 136 Sudslava střed obce 137 Příchovice střed obce 138 Jaroměř střed obce 139 Teplice nad Metují střed obce 140 Teplá Klášter 141 Stříbro střed obce 142 Tachov střed obce 143 Domažlice Hrad 144 Nýrsko střed obce 145 Stráž střed obce 146 Nečtiny střed obce 147 Příbram tvrz 148 Rokycany střed obce 149 Písek hrad 150 Kašperské hory střed obce 151 Vodňany střed obce 152 Sušice radnice 153 Březnice střed obce 154 Horažďovice střed obce 155 Mníšek pod Brdy barokní zámek 156 Klatovy střed obce 157 Hluboká nad Vltavou zámek 158 Týn nad Vltavou hrad 159 Jindřichův Hradec kostel 160 Pelhřimov centrum 161 Jílové u Prahy střed obce 162 Kutná hora kostel 23

24 ČÍSLO BODU NÁZEV OBCE Y [m] X [m] ČÁST OBCE 163 Bechyně zámek 164 Miličín zámek 165 Benešov střed obce 166 Kamenice nad Lipou zámek 167 Vysoké Mýto náměstí 168 Čáslav oblast staré město 169 Polná střed obce 170 Polička střed obce 171 Chotěboř střed obce 172 Litomyšl zámek 173 Chrudim střed obce 174 Havlíčkův brod střed obce 175 Žumberk střed obce 176 Ústí nad Orlicí střed obce 177 Lanškroun zámek 178 Česká Třebová střed obce 179 Svojanov předměstí 180 Mikuleč střed obce 181 Český Krumlov zámek 182 Volary střed obce 183 Horní Planá střed obce 184 Lhenice střed obce 185 Křemže střed obce 186 Chvalšiny střed obce 187 Horní Vltavice střed obce 188 České Budějovice centrum 189 Nové Hrady hrad 190 Kaplice střed obce 191 Dolní Dvořiště střed obce 192 Rožmitál na Šumavě střed obce 193 Velešín střed obce 194 Trhové Sviny střed obce 195 Malonty střed obce 24

25 5.3 Souřadnice obcí odečtené z programu KOKEŠ pro jednotlivé sektory Sektor 1 ČÍSLO KOKEŠ MATKART NÁZEV OBCE BODU Y [dpi] X [dpi] Y [m] X [m] 1 Loket Karlovy Vary Ostrov Kadaň Toužim Kynšperk nad Ohří Nejdek Žlutice Horní Slavkov Sektor 2 ČÍSLO KOKEŠ MATKART NÁZEV OBCE BODU Y [dpi] X [dpi] Y [m] X [m] 10 Děčín Litoměřice Ústí nad Labem Most Rakovník Unhošť Louny Ledčice Slaný Chomutov Sektor 3 ČÍSLO KOKEŠ MATKART NÁZEV OBCE BODU Y [dpi] X [dpi] Y [m] X [m] 20 Kolín Turnov Mladá Boleslav Česká Lípa Hrádek nad Nisou Frýdlant Mělník Liberec Poděbrady Nymburk

26 Sektor 4 ČÍSLO KOKEŠ MATKART NÁZEV OBCE BODU Y [dpi] X [dpi] Y [m] X [m] 30 Trutnov Náchod Týnec nad Labem Pardubice Hradec Králové Jičín Sudslava Příchovice Jaroměř Teplice nad Metují Sektor 5 ČÍSLO KOKEŠ MATKART NÁZEV OBCE BODU Y [dpi] X [dpi] Y [m] X [m] 40 Teplá Stříbro Tachov Domažlice Nýrsko Stráž Nečtiny Sektor 6 ČÍSLO KOKEŠ MATKART NÁZEV OBCE BODU Y [dpi] X [dpi] Y [m] X [m] 47 Příbram Rokycany Písek Kašperské hory Vodňany Sušice Březnice Horažďovice Mníšek pod Brdy Klatovy

27 Sektor 7 ČÍSLO KOKEŠ MATKART NÁZEV OBCE BODU Y [dpi] X [dpi] Y [m] X [m] 57 Hluboká nad Vltavou Týn nad Vltavou Jindřichův Hradec Pelhřimov Jílové u Prahy Kutná hora Bechyně Miličín Benešov Kamenice nad Lipou Sektor 8 ČÍSLO KOKEŠ MATKART NÁZEV OBCE BODU Y [dpi] X [dpi] Y [m] X [m] 67 Vysoké Mýto Čáslav Polná Polička Chotěboř Litomyšl Chrudim Havlíčkův brod Žumberk Sektor 9 ČÍSLO KOKEŠ MATKART NÁZEV OBCE BODU Y [dpi] X [dpi] Y [m] X [m] 76 Ústí nad Orlicí Lanškroun Česká Třebová Svojanov Mikuleč

28 Sektor 10 ČÍSLO KOKEŠ MATKART NÁZEV OBCE BODU Y [dpi] X [dpi] Y [m] X [m] 81 Český Krumlov Volary Horní Planá Lhenice Křemže Chvalšiny Horní Vltavice Sektor 11 ČÍSLO KOKEŠ MATKART NÁZEV OBCE BODU Y [dpi] X [dpi] Y [m] X [m] 88 České Budějovice Nové Hrady Kaplice Dolní Dvořiště Rožmitál na Šumavě Velešín Trhové Sviny Malonty

29 5.4 Porovnání souřadnic sídel pro sektory V tabulkách je porovnání souřadnic vypočtených transformací a zjištěných z InfoMapy pro jednotlivé sektory. Sektor 1 ČÍSLO BODU NÁZEV OBCE SOUŘADNICO VÉ ROZDÍLY POLOHOVÁ ODCHYLKA V MAPĚ Y [m] X [m] d [m] s [mm] 1 Loket ,0 2 Karlovy Vary ,1 3 Ostrov ,2 4 Kadaň ,1 5 Toužim ,3 6 Kynšperk nad Ohří ,7 7 Nejdek ,1 8 Žlutice ,9 9 Horní Slavkov ,3 Sektor 2 ČÍSLO BODU NÁZEV OBCE SOUŘADNICO VÉ ROZDÍLY POLOHOVÁ ODCHYLKA V MAPĚ Y [m] X [m] d [m] s [mm] 10 Děčín ,9 11 Litoměřice ,1 12 Ústí nad Labem ,2 13 Most ,9 14 Rakovník ,6 15 Unhošť ,4 16 Louny ,7 17 Ledčice ,8 18 Slaný ,5 19 Chomutov ,3 29

30 Sektor 3 ČÍSLO BODU NÁZEV OBCE SOUŘADNICO VÉ ROZDÍLY POLOHOVÁ ODCHYLKA V MAPĚ Y [m] X [m] d [m] s [mm] 20 Kolín ,8 21 Turnov ,6 22 Mladá Boleslav ,2 23 Česká Lípa ,3 24 Hrádek nad Nisou ,1 25 Frýdlant ,0 26 Mělník ,1 27 Liberec ,3 28 Poděbrady ,2 29 Nymburk ,4 Sektor 4 ČÍSLO BODU NÁZEV OBCE SOUŘADNICO VÉ ROZDÍLY POLOHOVÁ ODCHYLKA V MAPĚ Y [m] X [m] d [m] s [mm] 30 Trutnov ,6 31 Náchod ,2 32 Týnec nad Labem ,1 33 Pardubice ,5 34 Hradec Králové ,9 35 Jičín ,2 36 Sudslava ,3 37 Příchovice ,3 38 Jaroměř ,0 39 Teplice nad Metují ,7 30

31 Sektor 5 ČÍSLO BODU NÁZEV OBCE SOUŘADNICO VÉ ROZDÍLY POLOHOVÁ ODCHYLKA V MAPĚ Y [m] X [m] d [m] s [mm] 40 Teplá ,9 41 Stříbro ,2 42 Tachov ,1 43 Domažlice ,8 44 Nýrsko ,8 45 Stráž ,3 46 Nečtiny ,7 Sektor 6 ČÍSLO BODU NÁZEV OBCE SOUŘADNICO VÉ ROZDÍLY POLOHOVÁ ODCHYLKA V MAPĚ Y [m] X [m] d [m] s [mm] 47 Příbram ,9 48 Rokycany ,8 49 Písek ,5 50 Kašperské hory ,4 51 Vodňany ,6 52 Sušice ,2 53 Březnice ,5 54 Horažďovice ,8 55 Mníšek pod Brdy ,8 56 Klatovy ,3 31

32 Sektor 7 ČÍSLO BODU NÁZEV OBCE SOUŘADNICO VÉ ROZDÍLY POLOHOVÁ ODCHYLKA V MAPĚ Y [m] X [m] d [m] s [mm] 57 Hluboká nad Vltavou ,6 58 Týn nad Vltavou ,0 59 Jindřichův Hradec ,8 60 Pelhřimov ,0 61 Jílové u Prahy ,3 62 Kutná hora ,0 63 Bechyně ,3 64 Miličín ,5 65 Benešov ,8 66 Kamenice nad Lipou ,1 Sektor 8 ČÍSLO BODU NÁZEV OBCE SOUŘADNICO VÉ ROZDÍLY POLOHOVÁ ODCHYLKA V MAPĚ Y [m] X [m] d [m] s [mm] 67 Vysoké Mýto ,9 68 Čáslav ,5 69 Polná ,5 70 Polička ,9 71 Chotěboř ,6 72 Litomyšl ,2 73 Chrudim ,4 74 Havlíčkův brod ,9 75 Žumberk ,5 32

33 Sektor 9 ČÍSLO BODU NÁZEV OBCE SOUŘADNICO VÉ ROZDÍLY POLOHOVÁ ODCHYLKA V MAPĚ Y [m] X [m] d [m] s [mm] 76 Ústí nad Orlicí ,7 77 Lanškroun ,4 78 Česká Třebová ,6 79 Svojanov ,2 80 Mikuleč ,6 Sektor 10 ČÍSLO BODU NÁZEV OBCE SOUŘADNICO VÉ ROZDÍLY POLOHOVÁ ODCHYLKA V MAPĚ Y [m] X [m] d [m] s [mm] 81 Český Krumlov ,0 82 Volary ,4 83 Horní Planá ,6 84 Lhenice ,5 85 Křemže ,7 86 Chvalšiny ,6 87 Horní Vltavice ,3 Sektor 11 ČÍSLO BODU NÁZEV OBCE SOUŘADNICO VÉ ROZDÍLY POLOHOVÁ ODCHYLKA V MAPĚ Y [m] X [m] d [m] s [mm] 88 České Budějovice ,2 89 Nové Hrady ,8 90 Kaplice ,8 91 Dolní Dvořiště ,1 92 Rožmitál na Šumavě ,0 93 Velešín ,2 94 Trhové Sviny ,7 95 Malonty ,1 33

34 5.5 Souřadnice sídel transformované pro celou mapu ČÍSLO BODU NÁZEV OBCE MATKART Y [m] X [m] 1 Loket Karlovy Vary Ostrov Kadaň Toužim Kynšperk nad Ohří Nejdek Žlutice Horní Slavkov Děčín Litoměřice Ústí nad Labem Most Rakovník Unhošť Louny Ledčice Slaný Chomutov Kolín Turnov Mladá Boleslav Česká Lípa Hrádek nad Nisou Frýdlant Mělník Liberec Poděbrady Nymburk Trutnov Náchod Týnec nad Labem Pardubice Hradec Králové Jičín Sudslava Příchovice Jaroměř Teplice nad Metují

35 ČÍSLO BODU NÁZEV OBCE MATKART Y [m] X [m] 40 Teplá Stříbro Tachov Domažlice Nýrsko Stráž Nečtiny Příbram Rokycany Písek Kašperské hory Vodňany Sušice Březnice Horažďovice Mníšek pod Brdy Klatovy Hluboká nad Vltavou Týn nad Vltavou Jindřichův Hradec Pelhřimov Jílové u Prahy Kutná hora Bechyně Miličín Benešov Kamenice nad Lipou Vysoké Mýto Čáslav Polná Polička Chotěboř Litomyšl Chrudim Havlíčkův brod Žumberk Ústí nad Orlicí Lanškroun Česká Třebová Svojanov Mikuleč

36 ČÍSLO BODU NÁZEV OBCE MATKART Y [m] X [m] 81 Český Krumlov Volary Horní Planá Lhenice Křemže Chvalšiny Horní Vltavice České Budějovice Nové Hrady Kaplice Dolní Dvořiště Rožmitál na Šumavě Velešín Trhové Sviny Malonty

37 5.6 Porovnání souřadnic sídel pro celou mapu V tabulkách je porovnání souřadnic vypočtených transformací a zjištěných z InfoMapy pro celou mapu. ČÍSLO BODU NÁZEV OBCE SOUŘADNICOVÉ ROZDÍLY POLOHOVÁ ODCHYLKA V MAPĚ Y [m] X [m] d [m] s [mm] 1 Loket ,9 2 Karlovy Vary ,9 3 Ostrov ,8 4 Kadaň ,1 5 Toužim ,1 6 Kynšperk nad Ohří ,4 7 Nejdek ,4 8 Žlutice ,9 9 Horní Slavkov ,9 10 Děčín ,4 11 Litoměřice ,7 12 Ústí nad Labem ,3 13 Most ,1 14 Rakovník ,8 15 Unhošť ,7 16 Louny ,1 17 Ledčice ,8 18 Slaný ,0 19 Chomutov ,2 20 Kolín ,5 21 Turnov ,5 22 Mladá Boleslav ,6 23 Česká Lípa ,7 24 Hrádek nad Nisou ,5 25 Frýdlant ,0 26 Mělník ,3 27 Liberec ,0 28 Poděbrady ,1 29 Nymburk ,8 30 Trutnov ,7 31 Náchod ,0 32 Týnec nad Labem ,2 33 Pardubice ,1 34 Hradec Králové ,9 35 Jičín ,0 37

38 ČÍSLO BODU NÁZEV OBCE SOUŘADNICOVÉ ROZDÍLY POLOHOVÁ ODCHYLKA V MAPĚ Y [m] X [m] d [m] s [mm] 36 Sudslava ,0 37 Příchovice ,1 38 Jaroměř ,6 39 Teplice nad Metují ,4 40 Teplá ,6 41 Stříbro ,7 42 Tachov ,4 43 Domažlice ,6 44 Nýrsko ,8 45 Stráž ,3 46 Nečtiny ,5 47 Příbram ,1 48 Rokycany ,6 49 Písek ,1 50 Kašperské hory ,4 51 Vodňany ,5 52 Sušice ,0 53 Březnice ,8 54 Horažďovice ,6 55 Mníšek pod Brdy ,0 56 Klatovy ,5 57 Hluboká nad Vltavou ,2 58 Týn nad Vltavou ,1 59 Jindřichův Hradec ,5 60 Pelhřimov ,2 61 Jílové u Prahy ,3 62 Kutná hora ,3 63 Bechyně ,0 64 Miličín ,2 65 Benešov ,9 66 Kamenice nad Lipou ,7 67 Vysoké Mýto ,6 68 Čáslav ,1 69 Polná ,3 70 Polička ,5 71 Chotěboř ,3 72 Litomyšl ,5 73 Chrudim ,4 74 Havlíčkův brod ,2 38

39 ČÍSLO BODU NÁZEV OBCE SOUŘADNICOVÉ ROZDÍLY POLOHOVÁ ODCHYLKA V MAPĚ Y [m] X [m] d [m] s [mm] 75 Žumberk ,8 76 Ústí nad Orlicí ,1 77 Lanškroun ,1 78 Česká Třebová ,9 79 Svojanov ,5 80 Mikuleč ,1 81 Český Krumlov ,7 82 Volary ,1 83 Horní Planá ,2 84 Lhenice ,4 85 Křemže ,1 86 Chvalšiny ,0 87 Horní Vltavice ,5 88 České Budějovice ,0 89 Nové Hrady ,9 90 Kaplice ,8 91 Dolní Dvořiště ,0 92 Rožmitál na Šumavě ,8 93 Velešín ,8 94 Trhové Sviny ,9 95 Malonty ,2 39

40 5.7 Histogramy četnosti rozdílů souřadnic pro celou mapu V grafech je znázorněn počet rozdílů souřadnic transformovaných a oproti InfoMapě v určitém intervalu. Obr. 14 Histogram četnosti rozdílů souřadnic sídel v ose Y Obr. 15 Histogram četnosti rozdílů souřadnic sídel v ose X 40

41 5.8 Souřadnice soutoků z InfoMapy ČÍSLO BODU SOUTOK Y [m] X [m] 1 Ohře - Teplá Ohře - Bystřice Labe - Ploučnice Labe - Ohře Ohře - Hutná Labe - Bílina Labe - Vltava Vltava - Rokytka Labe - Cidlina Labe - Jizera Labe - Orlice Labe - Úpa Orlice Diviká - Orlice Tichá Labe - Chrudimka Mže - Úhlavka Mže - Úterský potok Radbúza - Zubřina Radbúza - Mže Vltava - Otava Radbuza - Úhlava Berounka - Střela Vltava - Sázava Vltava - Lužnice Sázava - Blanice Nežárka - Lužnice Sázava - Šlapanka Doubrava - Hostačovka Loučná - Desná Doubrava - Barovka Tichá Orlice - Třebovka Moravská Sázava - Ostrovský potok Vltava - Polečnice Vltava - Malše Lužnice - Dračice

42 5.9 Souřadnice soutoků odečtené z programu KOKEŠ pro jednotlivé sektory Sektor 1 ČÍSLO KOKEŠ MATKART SOUTOK BODU Y [dpi] X [dpi] Y [m] X [m] 1 Ohře - Teplá Ohře - Bystřice Sektor 2 ČÍSLO KOKEŠ MATKART SOUTOK BODU Y [dpi] X [dpi] Y [m] X [m] 3 Labe - Ploučnice Labe - Ohře Ohře - Hutná Labe - Bílina Sektor 3 ČÍSLO KOKEŠ MATKART SOUTOK BODU Y [dpi] X [dpi] Y [m] X [m] 7 Labe - Vltava Vltava - Rokytka Labe - Cidlina Labe - Jizera Sektor 4 ČÍSLO KOKEŠ MATKART SOUTOK BODU Y [dpi] X [dpi] Y [m] X [m] 11 Labe - Orlice Labe - Úpa Orlice Diviká - Orlice Tichá Labe - Chrudimka Sektor 5 ČÍSLO KOKEŠ MATKART SOUTOK BODU Y [dpi] X [dpi] Y [m] X [m] 15 Mže - Úhlavka Mže - Úterský potok Radbúza - Zubřina

43 Sektor 6 ČÍSLO KOKEŠ MATKART SOUTOK BODU Y [dpi] X [dpi] Y [m] X [m] 18 Radbúza - Mže Vltava - Otava Radbuza - Úhlava Berounka - Střela Sektor 7 ČÍSLO KOKEŠ MATKART SOUTOK BODU Y [dpi] X [dpi] Y [m] X [m] 22 Vltava - Sázava Vltava - Lužnice Sázava - Blanice Nežárka - Lužnice Sektor 8 ČÍSLO KOKEŠ MATKART SOUTOK BODU Y [dpi] X [dpi] Y [m] X [m] 26 Sázava - Šlapanka Doubrava - Hostačovka Loučná - Desná Doubrava - Barovka Sektor 9 ČÍSLO KOKEŠ MATKART SOUTOK BODU Y [dpi] X [dpi] Y [m] X [m] 30 Tichá Orlice - Třebovka Moravská Sázava - Ostrovský potok Sektor 10 ČÍSLO KOKEŠ MATKART SOUTOK BODU Y [dpi] X [dpi] Y [m] X [m] 32 Vltava - Polečnice Sektor 11 ČÍSLO KOKEŠ MATKART SOUTOK BODU Y [dpi] X [dpi] Y [m] X [m] 33 Vltava - Malše Lužnice - Dračice

44 5.10 Porovnání souřadnic soutoků pro jednotlivé sektory V tabulkách je porovnání souřadnic vypočtených transformací a zjištěných z InfoMapy pro jednotlivé sektory. Sektor 1 ČÍSLO BODU SOUTOK SOUŘADNICOVÉ ROZDÍLY POLOHOVÁ ODCHYLKA V MAPĚ Y [m] X [m] d [m] s [mm] 1 Ohře - Teplá ,6 2 Ohře - Bystřice ,2 Sektor 2 ČÍSLO BODU SOUTOK SOUŘADNICOVÉ ROZDÍLY POLOHOVÁ ODCHYLKA V MAPĚ Y [m] X [m] d [m] s [mm] 3 Labe - Ploučnice ,2 4 Labe - Ohře ,8 5 Ohře - Hutná ,6 6 Labe - Bílina ,9 Sektor 3 ČÍSLO BODU SOUTOK SOUŘADNICOVÉ ROZDÍLY POLOHOVÁ ODCHYLKA V MAPĚ Y [m] X [m] d [m] s [mm] 7 Labe - Vltava ,0 8 Vltava - Rokytka ,9 9 Labe - Cidlina ,8 10 Labe - Jizera ,4 Sektor 4 ČÍSLO BODU SOUTOK SOUŘADNICOVÉ ROZDÍLY POLOHOVÁ ODCHYLKA V MAPĚ Y [m] X [m] d [m] s [mm] 11 Labe - Orlice ,3 12 Labe - Úpa ,2 13 Orlice Diviká - Orlice Tichá ,8 14 Labe - Chrudimka ,7 44

45 Sektor 5 ČÍSLO BODU SOUTOK SOUŘADNICOVÉ ROZDÍLY POLOHOVÁ ODCHYLKA V MAPĚ Y [m] X [m] d [m] s [mm] 15 Mže - Úhlavka ,6 16 Mže - Úterský potok ,6 17 Radbúza - Zubřina ,3 Sektor 6 ČÍSLO BODU SOUTOK SOUŘADNICOVÉ ROZDÍLY POLOHOVÁ ODCHYLKA V MAPĚ Y [m] X [m] d [m] s [mm] 18 Radbúza - Mže ,4 19 Vltava - Otava ,3 20 Radbuza - Úhlava ,8 21 Berounka - Střela ,5 Sektor 7 ČÍSLO BODU SOUTOK SOUŘADNICOVÉ ROZDÍLY POLOHOVÁ ODCHYLKA V MAPĚ Y [m] X [m] d [m] s [mm] 22 Vltava - Sázava ,1 23 Vltava - Lužnice ,0 24 Sázava - Blanice ,4 25 Nežárka - Lužnice ,3 Sektor 8 ČÍSLO BODU SOUTOK SOUŘADNICOVÉ ROZDÍLY POLOHOVÁ ODCHYLKA V MAPĚ Y [m] X [m] d [m] s [mm] 26 Sázava - Šlapanka ,1 27 Doubrava - Hostačovka ,5 28 Loučná - Desná ,9 29 Doubrava - Barovka ,2 45

46 Sektor 9 ČÍSLO BODU SOUTOK SOUŘADNICOVÉ ROZDÍLY POLOHOVÁ ODCHYLKA V MAPĚ Y [m] X [m] d [m] s [mm] 30 Tichá Orlice - Třebovka ,7 31 Moravská Sázava - Ostrovský potok ,3 Sektor 10 ČÍSLO BODU SOUTOK SOUŘADNICOVÉ ROZDÍLY POLOHOVÁ ODCHYLKA V MAPĚ Y [m] X [m] d [m] s [mm] 32 Vltava - Polečnice ,9 Sektor 11 ČÍSLO BODU SOUTOK SOUŘADNICOVÉ ROZDÍLY POLOHOVÁ ODCHYLKA V MAPĚ Y [m] X [m] d [m] s [mm] 33 Vltava - Malše ,8 34 Lužnice - Dračice ,3 46

47 5.11 Souřadnice soutoků transformované pro celou mapu ČÍSLO BODU SOUTOK MATKART Y [m] X [m] 1 Ohře - Teplá Ohře - Bystřice Labe - Ploučnice Labe - Ohře Ohře - Hutná Labe - Bílina Labe - Vltava Vltava - Rokytka Labe - Cidlina Labe - Jizera Labe - Orlice Labe - Úpa Orlice Diviká - Orlice Tichá Labe - Chrudimka Mže - Úhlavka Mže - Úterský potok Radbúza - Zubřina Radbúza - Mže Vltava - Otava Radbuza - Úhlava Berounka - Střela Vltava - Sázava Vltava - Lužnice Sázava - Blanice Nežárka - Lužnice Sázava - Šlapanka Doubrava - Hostačovka Loučná - Desná Doubrava - Barovka Tichá Orlice - Třebovka Moravská Sázava - Ostrovský potok Vltava - Polečnice Vltava - Malše Lužnice - Dračice

48 5.12 Porovnání souřadnic soutoků pro celou mapu V tabulkách je porovnání souřadnic vypočtených transformací a zjištěných z InfoMapy pro celou mapu. ČÍSLO BODU SOUTOK SOUŘADNICOVÉ ROZDÍLY POLOHOVÁ ODCHYLKA V MAPĚ Y [m] X [m] d [m] s [mm] 1 Ohře - Teplá ,9 2 Ohře - Bystřice ,4 3 Labe - Ploučnice ,7 4 Labe - Ohře ,7 5 Ohře - Hutná ,6 6 Labe - Bílina ,9 7 Labe - Vltava ,1 8 Vltava - Rokytka ,3 9 Labe - Cidlina ,6 10 Labe - Jizera ,5 11 Labe - Orlice ,3 12 Labe - Úpa ,2 13 Orlice Diviká - Orlice Tichá ,6 14 Labe - Chrudimka ,1 15 Mže - Úhlavka ,7 16 Mže - Úterský potok ,5 17 Radbúza - Zubřina ,1 18 Radbúza - Mže ,0 19 Vltava - Otava ,3 20 Radbuza - Úhlava ,7 21 Berounka - Střela ,9 22 Vltava - Sázava ,5 23 Vltava - Lužnice ,3 24 Sázava - Blanice ,1 25 Nežárka - Lužnice ,7 26 Sázava - Šlapanka ,5 27 Doubrava - Hostačovka ,5 28 Loučná - Desná ,0 29 Doubrava - Barovka ,1 30 Tichá Orlice - Třebovka ,7 31 Moravská Sázava - Ostrovský potok ,7 32 Vltava - Polečnice ,4 33 Vltava - Malše ,4 34 Lužnice - Dračice ,1 48

49 5.13 Histogramy četnosti rozdílů pro celou mapu V grafech je znázorněn počet rozdílů souřadnic transformovaných a oproti InfoMapě v určitém intervalu. Obr. 16 Histogram četnosti rozdílů souřadnic soutokůů v ose Y Obr. 17 Histogram četnosti rozdílů souřadnic soutoků v ose X 49

50 6. ZÁVĚR Cílem práce bylo provézt kartometrickou analýzu přesnosti polohopisných prvků Palackého mapy Čech z roku Mezi tyto polohopisné prvky jsem podle zadání zařadila vybraná sídla, soutoky, zobrazenou geografickou síť a následně ověření měřítka. Ke sběru dat, tedy odečtení rastrových souřadnic jsem použila software KOKEŠ, a ke zjištění souřadnic S-JTSK software InfoMapa. Ke zpracování těchto dat jsem použila software MATKART autorů Veverka-Čechurová. Dále program Microsoft Office Excel 2007 pro výpočty rozdílů, polohových odchylek a zobrazení grafů. Rozdíly souřadnic odečtené graficky a přetransformované do S-JTSK oproti souřadnicím z InfoMapy jsou v řádu kilometrů. Průměrná polohová odchylka u sídel vypočtená ze souřadnic transformovaných pro celou mapu je 1768 m a maximální polohová odchylka je 6455 m. Průměrná polohová odchylka pro soutoky vodních toků je 1700 m a maximální polohová odchylka je 3923 m. Z rozdílů souřadnic jsem vytvořila grafy četností v rámci celé mapy. Při vytvoření grafů četností pro rozdíly souřadnic u sídel lze konstatovat, že se podobají grafům normálního rozdělení. U rozdílů souřadnic soutoků jde o soubor o malém počtu měření, proto by tato podobnost mohla být čistě náhodná. Oba tyto typy histogramůčetností jsou pouze informativní. V těchto grafech je vidět kumulace kolem průměrné hodnoty, ale nesplňují podmínku symetričnosti kolem této hodnoty. K nepřesnostem mapy je nutné přičíst i vliv odečtení souřadnic v rastrové mapě a navíc je mapa je naskenovaná sice s rozlišením 400 dpi, ale skener nemá atestaci, proto může mít tato skutečnost také vliv na zjišťované odchylky. Měřítko mapy, které je uvedené na mapovém poli reprintu mapy, je správné. Ověření jsem provedla dvěma způsoby. U prvního jsem použila vlastnosti poledníků a rovnoběžek. Při tomto způsobu je výsledkem měřítko přesně takové, jako je uvedené na mapě, tedy 1 : Druhý způsob ověření měřítka jsem provedla porovnáním vzdálenosti dvou měst odměřené z mapy a vypočtené ze souřadnic. Výsledkem je měřítko 1 : Při vypočtení klíče ze souřadnic průsečíků geografické sítě, u Helmertovy transformace pro celou mapu, byla celková střední chyba 802,5 m. Při převedení do měřítka mapy je tato hodnota 1,5 mm. 50