Státní oblastní archiv v Plzni. Československá státní automobilová doprava, n. p., Karlovy Vary (1948) INVENTÁŘ EL NAD: AP: 656

Transkript

1 Státní oblastní archiv v Plzni Československá státní automobilová doprava, n. p., Karlovy Vary (1948) INVENTÁŘ EL NAD: AP: 656 Mgr. Michael Pešťák Plzeň 2010

2 Obsah I. Vývoj původce archivního fondu 3 II. Vývoj a dějiny archivního fondu 6 III. Archivní charakteristika archivního fondu 7 IV. Stručný rozbor obsahu archivního fondu 9 V. Záznam o uspořádání archivního fondu a vyhotovení pomůcky 10 Seznam použitých pramenů a literatury 11 Přílohy: Příloha č. 1 : Seznam zkratek 12 Inventární seznam 13 2

3 I. Vývoj původce archivního fondu Původ podniku "Československá státní automobilová doprava, národní podnik, Karlovy Vary" (dále ČSAD) se datuje ke dni Podnik byl vytvořen na základě zákona č. 311/1948 Sb. ze dne jako "Československá automobilová doprava, národní podnik, Praha; krajská správa 4, Karlovy Vary" (dokumentace podnikové centrály z tohoto období není k dispozici). Jeho základem byla vyčleněná automobilová doprava ČSD, ke které byly připojeny znárodněné, vyvlastněné či "dobrovolně začleněné" soukromé podniky, zabývající se autodopravou. Majetkové změny řešil právní referát, sídlící v Plzni (viz níže). Vlastní působnost původce archivního fondu pokrývala Karlovarský kraj v územním rozsahu z let Úkolem podniku po celou dobu jeho existence bylo provozovat silniční osobní a nákladní dopravu a zasilatelskou činnost včetně skladování, v dobové terminologii "uspokojování přepravních potřeb národního hospodářství". Bezprostředně po vzniku měl podnik jedno ústřední ředitelství s celostátní působností v Praze (při ministerstvu dopravy), jemuž podléhala oblastní ředitelství (pro Karlovy Vary též v Praze) a těm pak jednotlivé krajské správy, které řídily dopravní a dílenské závody, zásobárny a výchovná střediska pro pracující dorost. V lednu 1950 došlo k přejmenování krajských správ na krajské podniky, v listopadu byla v souvislosti se zákonem č. 149/1950 Sb. ze dne provedena změna názvu podniku z Československé automobilové dopravy na Československou státní automobilovou dopravu. Vedle krajských podniků působily ještě detašované orgány ústředního vedení. Byly to Právní referáty Ústředního ředitelství ČSAD u krajských podniků. Tyto orgány byly jen při některých krajských správách a pod jejich působnost spadaly určité oblasti, zahrnující několik krajů. Právní referát (nejen) pro Karlovarský kraj sídlil v Plzni. Řízení celostátního národního podniku se v praxi projevilo jako problematické, proto došlo opatřením ministerstva dopravy z (částka 121 Úředního listu ze dne ) ke dni k jeho rozčlenění na jednotlivé krajské národní podniky. Krajské národní podniky podléhaly Hlavní správě v Praze, která se ale postupně měnila z řídícího orgánu v orgán poradní a koordinační. Dalším klíčovým momentem bylo usnesení vlády ze dne , č o převedení krajských podniků ČSAD pod přímé řízení KNV k Přímé řízení v kraji fungovalo tři a půl roku. V důsledku územní reorganizace došlo k spolu se zrušením Karlovarského kraje i k zániku ČSAD Karlovy Vary jako krajského podniku a ten se rozdělil na samostatné okresní podniky. Vedení podniku po roce 1952 prokazatelně sídlilo na adrese: třída Československé armády 16, Karlovy Vary, lze se ale domnívat, že na dané adrese sídlilo již od zřízení ČSAD. Krajský podnik (do ledna 1950 krajská správa) řídil dopravní, zasilatelské a dílenské závody v kraji, krajskou zásobárnu a do roku 1953 i výchovné středisko pro pracující mládež, které bylo toho roku přemístěno z Mariánských Lázní do Turnova. Vnitřní struktura podniku se v letech rychle a složitě rozdělila na celou řadu úseků a složek. 3

4 Nejstarší zaznamenaná struktura měla následující podobu: V čele podniku stál podnikový ředitel, kterému přímo podléhaly: Sekretariátní oddělení (jde o původní termín), kontrolní oddělení a úřední zkušební komisař (mj. školil a zkoušel řidiče). Dále pak řediteli podléhaly úseky a oddělení ekonomického charakteru - úsek plánovací (vedl ho podnikový plánovatel, tvořily ho oddělení plánovací, finanční a ekonomicko statistické); úsek hlavní účtárny (veden hlavním účetním, tvořily ho oddělení organizačně-účetně-evidenční, revizní, bilanční a účetní evidence). Dále byla řazena samostatná oddělení - práce a mezd; materiálně technického zásobování, administrativní a oddělení kádrové a školské. Za ekonomickými složkami v podnikové hierarchii následovaly úseky: provozně technický (veden hlavním inženýrem, zahrnoval podnikového bezpečnostního technika, energetika a oddělení provozní, opravářské, strojně - technické a stavební) a úsek přepravní (veden hlavním vedoucím přepravy, skládal se z oddělení přepravy osob, přepravy nákladů a přepravní kontroly). Výše uvedená oddělení tvořila ředitelství, kterému podléhaly výkonné, organizační a pomocné složky - dopravní závody, podnikové kanceláře pro řízení dopravy, podnikový sklad a opravna, do přemístění též školské středisko. Vnitřní struktura dopravních závodů v zjednodušené formě kopírovala vedení podniku. Dopravních závodů bylo pět typů, členěných podle velikosti a počtu zaměstnanců. Vždy zahrnovaly vedení, ekonomický úsek (ve schématech vykazováno jako několik různých složek s pracovní náplní ekonomického charakteru), provozně-technické oddělení a přepravní oddělení. Nejvíce zaměstnanců bylo v I. typu závodu (53), nejméně v V. typu závodu (7). Nejnižší organizační a zároveň základní provozní jednotku měl tvořit automobilový oddíl, v reálu jí ale byla kolona. Řídil jí vedoucí kolony a tvořil ji určitý počet vozidel, řidičů a techniků. Počet kolon byl limitován velikostí závodu. Obdobnou zjednodušenou strukturu měl i podnikový sklad a opravna. Vedení tvořili vedoucí závodu, sekretariát, technický kontrolor a hlavní technik, ekonomický úsek reprezentovala účtárna, referáty plánovací, administrativní, práce a mezd. Hlavnímu technikovi podléhal referát skladový (vedoucí zásobování a odborní skladníci), referát opravářský (technický vedoucí a úsekoví opravářští mistři), dále pak sklady, úložiště a opravna. Výše popsaná struktura byla jen základní, dílčí rozdělení a názvy některých funkcí se průběžně měnily. V dubnu 1959 vstoupil v platnost nový organizační řád, který platil do likvidace krajského podniku k Pro jeho vznik byly podstatné vládní nařízení č. 44/1954 Sb., o organizaci veřejné dopravy v oboru ministerstva dopravy; zákon č. 51/1955 Sb., o národních podnicích a o některých jiných hospodářských organizacích, ve znění zákona č. 67/1958 Sb. a statut národních podniků ČSAD, schválený opatřením ministra dopravy ze dne , č /58. Základní členění se v organizačním řádu z roku 1959 téměř nezměnilo. Ředitel operativně řídil a byl jediným vedoucím, odpovědným za to, aby podnik plnil veškeré úkoly. Byl řízen radou KNV a za podmínek uvedených ve statutu též vedoucím odboru dopravy KNV. Ředitel podniku měl k dispozici následující poradní orgány: Pro otázky řízení to byla porada vedoucích. Jejími členy byli vedle náměstků ředitele vedoucí útvarů přímo podřízených řediteli a dále pracovníci, které přizval ředitel jako odborníky na projednávanou problematiku. Porady vedoucích se měly konat jednou týdně. Dalším poradním orgánem byla technicko ekonomická rada. Jak již název 4

5 napovídá, měla pomáhat řediteli při řešení technických, ekonomických a také organizačních otázek. Členy rady jmenoval a odvolával ředitel jednak z řad příslušných odborníků či zástupců politických a společenských organizací v rámci podniku, mohl ale se souhlasem příslušných úřadů a institucí angažovat i odborníky mimo okruh podniku. Rada měla fungovat víceméně samostatně a své závěry předkládala řediteli formou, která neměla oslabit jeho pravomoci a postavení. Posledním druhem "poradního orgánu", který musel brát ředitel podniku spolu s politickými orgány na vědomí, byly "aktivy pracovníků", které projednávaly důležitá usnesení strany a vlády v souvislosti s činností podniku. Aktivy se měly konat jednou za čtvrtletí, ale jejich četnost mohly ovlivnit nejrůznější události a výročí. Podnikové ředitelství bylo členěno na odborné útvary, které byly buďto přímo podřízeny řediteli podniku, nebo seskupeny do odborných úseků, vedených jeho náměstky. V přímé podřízenosti ředitele byl sekretariát, který se členil na pracovní skupiny (pro zvláštní úkoly; kádrové evidence; výchovy kádrů; pro zaměstnanecké záležitosti). Ostatní útvary ředitelství byly zařazeny do tří odborných úseků. Přepravní úsek vedl přepravní náměstek. Patřily do něj následující útvary: přepravy osob; přepravy nákladů; provozní kontroly a podnikové přepravní kanceláře. Druhý byl Provozně technický úsek vedený technickým náměstkem s útvary: technické kontroly, provozu a bezpečnosti; opravářským a zabezpečovacím; strojně stavebních investic a rozvoje. Poslední byl Ekonomický úsek vedený ekonomickým náměstkem s útvary: plánovacím a finančním; práce a mezd; národohospodářské evidence; právní a podnikové kontroly. Základními provozními a organizačními jednotkami byly jednotlivé závody (dopravní závody, podnikový sklad a opravna, ústřední autobusové nádraží, odborné učiliště pro výchovu dorostu pro dělnická povolání, sklad jízdenek a tiskopisů, středisko odborných škol atd). Každý závod vedl ředitel, nebo vedoucí, jmenovaný a odvolávaný ředitelem podniku. Závody zřizoval, slučoval nebo rušil podle potřeby ředitel podniku s ohledem na stanovisko ONV a příslušného vyššího odborového orgánu. Závody nebyly právnickými osobami, jejich pravomoci byly dány dílčími organizačními řády. Dopravní závod zajišťoval provádění osobní a nákladní dopravy a zasilatelské činnosti včetně skladování. Závod měl ředitele, sekretariát (s referáty pro zvláštní úkoly; kádrů; správní), tři oddělení: přepravní (výpravna kusových zásilek, automobilový oddíl i nadále členěný na kolony, autobusové nádraží a přepravní kancelář), provozně-technické (dílna), a ekonomické. Pro činnost dopravních závodů byl nezbytný podnikový sklad a opravna. Tento závod zajišťoval pro podnik hmotné zásobování, opravy základních prostředků a také výrobu součástí a ostatního materiálu. Vedle toho sloužil k realizaci investic menšího rozsahu. Jeho řediteli byl podřízen zvláštní útvar (viz níže) a osobní oddělení, dále samostatný kontrolní technik, samostatný technolog (tomu podléhali dílovedoucí, mistři a účetní), ekonom (řídil samostatného referenta pro paliva a maziva, plánovače, normaře, účetní a samostatného likvidátora faktur) a samostatný zásobovač (podřízeni mu byli zásobovači, samostatní skladníci a likvidátor faktur). Po celou dobu existence podniku bylo součástí sekrertariátu ředitele podniku Oddělení pro zvláštní úkoly, na úrovni závodů pak zvláštní útvary. Prakticky se jednalo o záložní systém pro případ likvidace či selhání běžné civilní struktury podniku, zapojený 5

6 prostřednictvím národních výborů do celostátního systému civilní obrany. Jeho úkolem bylo zajistit dopravní činnost v případě mobilizace, válečného konfliktu nebo katastrofy. Stejně jako dříve měly významné slovo ve vedení podniku odbory (ROH), které spolu s KNV rozhodovaly o obsazení všech významějších funkcí a podílely se na řízení podniku. Celý podnik byl od roku 1957 až do svého zániku jako hospodářská jednotka napojen na rozpočet krajského národního výboru, byl přímo podřízen radě KNV a podle zvláštních předpisů, směrnic a statutu podléhal kontrole, revizi a metodickému řízení příslušných výkonných orgánů rady KNV, ministerstva dopravy, orgánů státní správy a jiných veřejných orgánů. II. Vývoj a dějiny archivního fondu Administrativa podniku ČSAD Karlovy Vary fungovala po celou dobu činnosti prakticky standardním způsobem. Došlou poštu roztřídily sekretariáty příjemců, opatřily ji jednacími čísly a přidělily k vyřízení příslušným útvarům či oddělením. Vyřízené písemnosti byly ukládány v pořadí, v jakém byly vyřízeny, případně podle stejného systému průběžně zakládány do spisu k věci, které se týkaly. V první fázi byly ukládány ve spisovně toho, kdo je vyřizoval, následně byly přemístěny do centrální podnikové spisovny. Odesílané písemnosti byly opatřeny jednacím číslem původce a prostřednictvím sekretariátu odeslány, přičemž kopie odeslaného dopisu byla založena u původce. Tyto kopie posléze také zamířily do centrální spisovny. Sekretariát ředitele podniku měl ve své působnosti centrální spisovnu. Ukládání probíhalo podle spisových plánů, které se bohužel nedochovaly. S celostátně vydaným spisovým plánem z roku 1950 systém značení písemností po roce 1956 nekoresponduje. Jednací čísla písemností ukazují, že podnik používal (alespoň pro odeslanou poštu) složitý systém, který se ale nepodařilo zrekonstruovat. Příchozí písemnost obdržela razítko, kde vedle data příjmu mělo být vypsáno ještě jednací číslo. Dochovaná došlá pošta má dnes rozpoznatelné povětšinou jen datum příjmu. Podací razítka a další údaje buď chybí, nebo se pro špatnou kvalitu barviva téměř ztratily (vybledly) a jsou zcela nečitelné. Jednací čísla byla zaznamenávána do podacích protokolů. Odeslané písemnosti byly opatřovány složitými jednacími čísly, jejichž význam se ne vždy podařilo dešifrovat. V čísle 4/52/60 je na prvním místě patrně označení tématické skupiny, na druhém místě je řazeno jeho pořadové číslo a na konci je poslední dvojčíslí roku odeslání. V čísle 600/69/56-M je proti předchozímu navíc značka vyřizujícího pracovníka M (Mádr). V čísle II/ /Tk lze zcela jednoznačně určit jen "58" tedy poslední dvojčíslí roku, II/717 bude patrně označení typu písemnosti, 22/Tk pravděpodobně označuje pořadové číslo a blíže nespecifikovanou spisovou značku (nic v daném případě neukazuje na to, že by šlo o označení vyřizujícího pracovníka). Podací razítko obsahovalo kompletní název podniku, několik oddělených řádek pro údaje identifikující spis (spisová značka, referent, došlo dne, přílohy, vyřízení) a pole 6

7 označené "pokyny". Razítko bylo používáno až do zániku podniku. Razítko podniku, které bylo zřejmě v základu shodné pro všechny organizační jednotky, neslo název podniku a určení organizační jednotky, která ho používala (např. Závod 404 Sokolov). Razítka užívaná na ředitelství podniku obsahovala navíc čísla od jedné do dvaceti (nejvyšší zjištěné číslo), identifikující konkrétní uživatele. Uvedený typ byl také používán do zániku podniku. Skartace měly probíhat a většinou i probíhaly pod kontrolou pracovníků Státního archivu Plzeň. Průběh nejstarších skartací není zdokladován. Spis o fondu obsahuje dva zápisy o prohlídkách jeden z a jeden, který nese dodatečně připsané datum Obě prohlídky měly souvislost se založením podnikového archivu, plánovaným na rok 1960 (součástí spisu o fondu je plán činnosti podnikového archivu z ), jeho vytvoření ale zmařila územní reorganizace a následná likvidace podniku. Spisovna pak přešla do podniku ČSAD Plzeň, závod Karlovy Vary, kde prohlídky a skartace pokračovaly až do zániku podniku. První doložená přejímka materiálu do SOA Plzeň je datována do roku 1965, poslední byly spojeny se zánikem státního podniku ČSAD Plzeň a likvidací jeho spisovny, oficiálně ukončenou roku Ze stavu dochovaného materiálu je možno usuzovat na ztráty při následné delimitaci agendy do jednotlivých okresů. III. Archivní charakteristika archivního fondu Státní oblastní archiv v Plzni přebíral písemnosti ČSAD Karlovy Vary postupně od roku 1965, první pokus o alespoň hrubé přetřídění materiálu proběhl v roce Jak je zmíněno na konci předchozí kapitoly, dokumenty byly u původce kontrolovány pracovníky Státního archivu Plzeň, u následnického podniku prohlídky (vedené nyní již pracovníky SOA Plzeň) dále pokračovaly. Probíhala řádná skartační řízení a přejímky. Převzatý materiál byl původně průběžně ukládán v centrále SOA Plzeň (Sedláčkova 44, Plzeň), v blíže neurčené době byl ale z prostorových důvodů přemístěn do depozitáře v Horšově. V roce 2007 byl materiál dále přestěhován (spolu s fondem ČSAD Plzeň) do prostor pracoviště Klášter (u Nepomuku). Odtud byl na podzim 2009 převezen ke zpracování do centrály SOA, Sedláčkova 44, Plzeň. Zde byl materiál fondu přetříděn a proskartován část materiálu patřila a byla zařazena do fondu ČSAD Plzeň (0,25 bm, ), bylo vyčleněno několik kartonů obsahujících materiály následnických organizací, vzniklých po privatizaci na základě zaniklého závodu (0,25 bm, ). Dále bylo vyřazeno 3,30 bm duplikátů a jednotlivin nearchivní povahy bez trvalé hodnoty (mj. směrnice od nadřízených složek, dílčí hospodářské výkazy a inventury). Seznam vyřazených dokumentů zachycuje Protokol o vyřazení duplikátů a jednotlivin nearchivní povahy č.j.: SOAP/ /2010 ze dne Překartonováním a vyřazením makulatury došlo k úspoře místa v rozsahu 1,20 bm. Časový rozsah fondu byl vymezen léty (1948) , přičemž archiválie 7

8 pocházející z doby před založením samostatného krajského národního podniku jsou považovány za vlastní priora. S ohledem na vývoj podniku a jeho struktury bylo rozhodnuto o vytvoření umělého pořádacího schématu. Schéma vychází z poslední známé podnikové struktury z roku 1959 a dělí archiválie do dvou fondových oddělení - na Vedení podniku a na Závody. V oddělení Vedení podniku tvoří inventární jednotky jednotlivé tématické skupiny archiválií, jejichž vnitřní členění je chronologické. V oddělení Závody tvoří inventární jednotky dokumenty jednotlivých závodů, v případě dochování většího množství dokumentace pak tématické skupiny písemností. Vnitřní členění dochovaného materiálu vychází z organizačního schématu závodů a uvnitř podskupin je chronologické. Vedení podniku se člení na jednotlivé úseky, z nichž první a nejrozsáhlejší je Úsek ředitele, rozdělený na dvě části. První část obsahuje písemnosti ředitele podniku. Obsah tvoří příkazy ředitele ( ), směrnice ( ) a zápisy z nejrůznějších porad vedení podniku ( ). Druhá část sekretariát obsahuje zápisy z porad kádrového oddělení ( ), kolektivní smlouvy (1954, ), socialistické soutěže a závazky ( ), organizační a provozní písemnosti ( ). Na závěr jsou řazeny písemnosti vzešlé ze styku s různými subjekty (mj. KNV, KSČ, podniky, ). Přepravní úsek ( ) obsahuje úkoly přepravy a přepravní zprávy. Provozně technický úsek ( ) zahrnuje pouze písemnosti, vzešlé z revize Hlavní správy na Sokolovsku. Ekonomický úsek ( ) se skládá ze tří útvarů plánovacího a finančního, práce a mezd a národohospodářské evidence. Plánovací a finanční útvar zahrnuje zápisy z porad a instruktáží ekonomů a plánovatelů, hospodářských plánů, hospodářských výsledků podniku, účetních výkazů a písemností hlavního účetního. Útvar práce a mezd soustřeďuje příslušné směrnice, písemnosti k úpravám pracovní doby a mezd, přehled platů a funkcí a dokumentaci k ředitelskému fondu odměn. Útvar národohospodářské evidence obsahuje písemnosti z generální inventury a její výsledky. Fondové oddělení Závody ( ) tvoří dochované písemnosti jednotlivých závodů. Stav dochování se liší závod od závodu, ale všeobecně je v tomto případě více než torzovitý a zdánlivě široký časový rozsah nezřídka zahrnuje pouze několik náhodně dochovaných jednotlivin. Dochovaly se jednotlivé písemnosti závodů 401 Mariánské Lázně, 402 Karlovy Vary, 403 Cheb, 404 Sokolov, 405 Kadaň, 407 Žlutice, 451 Tuhnice, 471 Drahovice a 491 (PSO) Karlovy Vary Rybáře. Většinou zůstaly zachovány hospodářské plány a výkazy o hospodaření závodů, někdy i organizační a provozní záležitosti, případně jednotlivé zápisy z porad vedení. 8

9 Nejvíce písemností se dochovalo ze závodu 401 Mariánské Lázně (porady, hlášení, plán, hospodářské výkazy, celkem 0,22 bm) a ze závodu 404 Sokolov, kde jsou navíc proti výše zmíněným materiálům ještě k dispozici linkové spisy (vedené již ČSD od roku 1948) a záznamy z jednání o organizaci hromadné dopravy s ONV, ČSD, podniky a dalšími subjekty (celkem 0,10 bm). Materiály z ostatních závodů jsou dochovány v rozsahu 0,001-0,02 bm, v některých případech jde o torza v rozsahu jednotlivých listů. Na tomto místě je třeba upozornit, že v souvislosti s bádáním ve fondu ČSAD Karlovy Vary je třeba zároveň zkoumat i odpovídající materiály ve fondech ČSAD Plzeň a KNV Karlovy Vary. Krajský národní výbor byl po jistou dobu ( ) zřizovatelem podniku, potřebné souvislosti je tedy možno do jisté míry dohledat i v jeho materiálech. Je tedy více než vhodné vytěžovat informace z uvedených fondů současně. Celkový stav fondu lze po fyzické stránce hodnotit jako dobrý, ale protože obsahuje řadu cyklostylovaných materiálů na papíře nepříliš dobré kvality a značné množství zápisů vedených na zadní straně nepoužitých staničních jízdních řádů, bude třeba ho pravidelně kontrolovat. Z hlediska dochování je možno fond hodnotit jako torzovitý. Jazyk fondu je český. Fond spadá do kategorie II. IV. Stručný rozbor obsahu archivního fondu Archivní fond Československá státní automobilová doprava, n. p., Karlovy Vary je přes torzovitý stav dochování důležitým pramenem k dějinám silniční dopravy v někdejším Karlovarském kraji ( ), na jehož území leželo těžiště činnosti organizace. Význam podniku však hranice kraje do jisté míry přesahoval. Materiály fondu zachycují situaci a stav silniční dopravy v 50. letech 20. století tedy v rané fázi budování socialismu, jejich prostřednictvím se současně dostávají badateli sice kusé, ale o to zajímavější informace o dalších aspektech, jako byl stav silnic, vztahy mezi podniky, orgány státní správy a monopolními dopravci (ČSD a ČSAD). Nezanedbatelné jsou i informace o dobových vztazích podniku a jeho zaměstnanců a některé další reálie. Dochované archiválie zachycují prakticky celé období existence podniku, ale jen velmi torzovitě. Zejména z nejstaršího období činnosti podniku je dochováno minimum dokumentů ( jen několik plánů a směrnic), jen o málo lépe je na tom střední období ( ) a relativně nejlépe je na tom poslední fáze existence ( ). Starší dokumentace, sahající před vznik ČSAD (do roku 1948) se nachází mezi linkovými spisy závodu 404 Sokolov. Z hlediska badatelského jsou nejzajímavější zápisy z porad vedení na všech úrovních, dále jednání s různými orgány o vedení linek hromadné dopravy a již uvedené linkové spisy (dokumentace k jednotlivým linkám). Pro statistiku mají význam hlavně různé výkazy o hospodaření na všech úrovních. 9

10 V. Záznam o uspořádání archivního fondu a vyhotovení pomůcky Fond uspořádal, inventář sestavil a úvod napsal v roce 2009 a 2010 pracovník I. oddělení Státního oblastního archivu v Plzni Mgr. Michael Pešťák. V Plzni dne:

11 Seznam použité literatury : Prameny: Archivní fond KNV Karlovy Vary (nezpracováno, zápisy ze zasedání plén, ). Archivní fond ZKNV Plzeň (nezpracováno, zápisy ze zasedání plén a rady, , zápisy ze zasedání komisí ). Sbírka zákonů Republiky Československé 1948, 1950, 1954, 1957, Sbírka zákonů Československé socialistické republiky Literatura: Gajdošíková, Dana, Kapitoly z dějin ČSAD Plzeň n. p., seminární práce. Pedagogická fakulta Plzeň Šindelář, Josef, Organizace a plánování automobilové dopravy. Praha Voráček, Čeněk a kolektiv, 30 let socialistické dopravy ČSSR. Praha

12 Seznam zkratek Příloha č. 1 bm běžný metr č. číslo ČSAD Československá státní automobilová doprava ČSD Československé státní dráhy ČSSR Československá socialistická republika ev. j. evidenční jednotka inv. č. inventární číslo KNV krajský národní výbor KSČ Komunistická strana Československa mj. mimo jiné MěV městský výbor n. p. národní podnik ONV okresní národní výbor PSO podnikový sklad a opravna ROH Revoluční odborové hnutí Sb. sbírka SBČS Státní banka československá SOA státní oblastní archiv ZKNV Západočeský krajský národní výbor 12

13 INVENTÁRNÍ SEZNAM 13

14 Inv. č. Obsah a popis I. Vedení podniku Časový rozsah Číslo ev. j. Úsek ředitele 1 Organizační řády a statuty (1949) N Organizační a provozní záležitosti (mj. změny podřízenosti závodů, pokus o přemístění sídla podniku) N1 3 Příkazy ředitele N1 4 Směrnice N1 5 Zápisy z kontrolně bilančních porad a porad vedení N1 6 Zápisy z porad vedoucích dopravy N1 7 Zápisy z porad vedoucích inženýrů N1 Sekretariát 8 Zápisy z porad kádrového oddělení N2 9 Podnikové kolektivní smlouvy N2 10 Kolektivní smlouvy závodů (1954, 1959,1960) N2 11 Socialistické závazky (1956, 1960) N2 12 Socialistické soutěže N2 13 Styk s KNV N2 14 Styk s politickými subjekty (ROH, KSČ) N2 15 Styk s ostatními subjekty (mj. státními orgány, organizacemi a závody) N2 Přepravní úsek 16 Úkoly přepravy N3 17 Přepravní zprávy N3 18 Tarifní vysvětlivky N3 Provozně technický úsek 19 Zápisy z kontrol ministerstva dopravy na Sokolovsku N3 Ekonomický úsek Plánovací a finanční útvar 20 Zápisy z porad a instruktáží ekonomů a plánovatelů N3 21 Hospodářské plány (1950) N Hospodářské plány N4 22 Hospodářské výsledky podniku (sumáře, rozbory) (1950) N Hospodářské výsledky podniku (sumáře, komplexní rozbory 1954, 1955, 1958) N5 23 Účetní výkazy (chybí rok 1958) N5 24 Oběžníky hlavního účetního (1953, 1954, 1956) N5 25 Vysvětlivky hlavního účetního 1954 N5 14

15 Inv. č. Obsah a popis Časový rozsah Útvar práce a mezd 26 Směrnice N6 27 Prémiové řády (1950) N Zkrácení pracovní doby N6 29 Úprava mezd - vyhodnocení 1959 N6 30 Přehled platů a funkcí N6 31 Odměny ředitelský fond N6 Útvar národohospodářské evidence 32 Generální inventura - zápisy N6 32 Generální inventura rozbory, soupisy nemovitostí N7 Závod 401 Mariánské Lázně II. Závody 33 Zápisy z gremiálních porad N7 34 Hlášení nadřízeným složkám N7 35 Plán na rok N7 36 Výkazy o hospodaření závodu ( červen 1952) (1950)1952 N7 36 Výkazy o hospodaření závodu ( červenec ) N8 Závod 402 Karlovy Vary 37 Rozpisy plánu pro závod a provozovny N8 Závod 403 Cheb 38 Zápisy z porad vedení N9 39 Organizační a provozní záležitosti (mj. výměna ředitele) N9 40 Plán na rok N9 41 Pasport ukazatelů hospodářské a finanční činnosti 1958 N9 Závod 404 Sokolov 42 Zápisy z pracovních porad N9 43 Jednání s KNV, ONV a podniky o provozu (mj. obsahuje 8 fotografií) (1951) N Organizační a provozní záležitosti (mj. kontroly; 1956, ) N9 45 Plán na rok N9 46 Pasport ukazatelů hospodářské a finanční činnosti N9 15 Číslo ev. j.

16 Inv. č. Obsah a popis Časový rozsah 47 Linkové spisy Kraslice, Sokolov (1948) Číslo ev. j. N9 Závod 405 Kadaň 48 Zápis o předání funkce ředitele 1959 N10 Závod 407 Žlutice 49 Plán na rok N10 50 Rozbor hospodaření závodu 1954 N10 Závod 451 Tuhnice 51 Zápisy z pracovních porad N10 52 Plán na rok N10 53 Pasport ukazatelů hospodářské a finanční činnosti N10 Závod 471 Drahovice 54 Plán na rok N10 55 Pasport ukazatelů hospodářské a finanční činnosti N10 Závod 491 (PSO) Karlovy Vary - Rybáře 56 Organizační a provozní záležitosti (mj. spojení PSO a ředitelství) 1958 N10 57 Plán na rok N10 58 Hospodaření závodu (rozbor 1954, Pasporty ukazatelů hospodářské a finanční činnosti ) N10 16

17 Tiráž Název archivní pomůcky: Československá státní automobilová doprava, n. p., Karlovy Vary Značka archivního fondu: ČSAD Karlovy Vary Časový rozsah : (1948) Počet evidenčních jednotek: 10 (kartony) Počet inventárních jednotek: 58 Rozsah v bm: 1,20 bm Stav ke dni: Zpracovatel archivního fondu: Mgr. Michael Pešťák Zpracovatel archivní pomůcky: Mgr. Michael Pešťák Počet stran: 17 Počet exemplářů: 5 Schválil: Mgr. Petr Hubka ředitel SOA v Plzni Dne: č. j.:soap/ /