Milí spolupracovníci,

Transkript

1 Milí spolupracovníci, za měsíc bude na Lipinách předávána služba v provinciální radě. Ti z nás, kteří službu vykonávají již šest let, ji s ulehčením předají novým členům. Je to pro nás s Ivetou okamžik, kdy se můžeme ohlédnout a poděkovat. Poděkovat Bohu za tenhle dar být členem provinciální rady. Je to opravdová škola formace. Chceme tímto poděkovat celé provinciální radě za společenství, ale obzvlášť formační skupině za spolupráci při tvorbě formačních plánů a dalších věcí, které souvisejí s prací ve formaci. Poděkování patří také vám všem, kteří jste nám byli nápomocni při organizaci každoročního setkání s aspiranty, setkání formátorů v Jeníkově, či při poskytnutí různých vašich námětů či připomínek k textům, které jsme v rámci formace připravovali. V neposlední řadě patří poděkování vám všem, kteří jste nás podporovali svými modlitbami. V tyto dny, před předáním služby, dokončuji témata k jednotlivým setkáním v předaspirantátu. Velice mně oslovily dvě myšlenky z textů, s kterými pracuji a o které se s vámi chci podělit. Stojíme na začátku tříleté přípravy 200 let výročí narození Dona Boska. Tato příprava by nás měla vést k hlubšímu poznání našeho zakladatele a upevnění našeho povolání. Jan Pavel II. ve své přednášce ze dne 4. října 1979 hovoří: Klíčem realizování každého institutu byla jeho věrnost počátečnímu charismatu, které Bůh našel v zakladateli a zakladatelce, aby Církev obohatili. Proto opakuji slova Pavla VI.:,Buďte věrní duchu vašich zakladatelů, jejich evangelním záměrům, příkladu jejich svatosti Právě zde se nachází dynamizmus vlastní každé řeholní rodině. A tato věrnost zůstává bezpečným kritériem na posouzení, jaké církevní činnosti by měl institut a každý jeho člen podniknout, aby přispěl k poslání Krista. Druhá myšlenka je z pera P. Antonia Romana, který ve své úvaze jde ještě dále a píše: Nedostatek živého kontaktu se zkušeností založení může zakladatelovo charisma proměnit v hromadu vyhaslého popela. Kreativním podnětem v tomto procesu je láskyplné naslouchání zakladateli, rozjímání nad jeho písemnostmi, které mají charismatický dopad na celé společenství, starost o vnitřní život, studium, modlitba, rozjímání, společenství života. Jakmile tohle chybí, znamená to, že institut-sdružení nenasákly charisma zakladatele a život společenství se ubírá směrem k neplodnému prožívání a je neúprosnou cestou směřující k jeho zániku Ukotvení v počátku, jako je to v případě Církve, není nostalgickým návratem k minulosti, která je už uložená do archivu, ale je nepřetržitým kontaktem s pramenem, který omlazuje. Přátelé, přejeme vám všem, ať naše povolání není kouskem popela, ale opravdovým ohněm a žárem pro druhé, které můžeme svým příkladem nadchnout pro dílo Dona Boska. Iveta a Petr Nečasovi Moji drazí, Don Bosco ve svém životě hodně kladl důraz na eucharistii a na svátost smíření. V jeho Pamětech Můj život pro mladé jsem našla jeden článek, kde píše o tom, jak zpovídal jednoho chlapce. Má název Klekni si a vyzpovídej se! 1

2 Když jsem viděl, že někdo dlouhý čas tyto důležité povinnosti zanedbává, odvolal jsem ho ze hry a přivedl ke zpovědi. Alespoň jeden případ za mnohé: Jednoho chlapce jsem několikrát vyzval, aby šel ke zpovědi a k přijímání o Velikonocích. Vždy slíbil, ale slovo nedodržel. Jednou odpoledne po pobožnostech se dal s velkým zápalem do hry. Když tak rozpálený a zpocený běhal, rázně jsem mu řekl: Pojď se mnou do sakristie. K něčemu tě potřebuji. Chtěl jít, jak byl, v košili s vyhrnutými rukávy. Ne, řekl jsem mu, vezmi si kabát a pojď. V sakristii jsem mu řekl: Klekni si na klekátko. Pochopil to tak, že klekátko má přenést, a chystal se to udělat. Ne, nech ho tam, kde je. Tak co ode mě chcete? Chci tě vyzpovídat. Nejsem připravený. Já to vím. Tak co mám dělat? Připrav se a pak tě vyzpovídám. Udělal jste dobře, že jste mě sem takto zavolal. Jinak bych se ze studu před chlapci nikdy neodhodlal přijít. Než se připravil, modlil jsem se breviář. Potom se pěkně vyzpovídal a udělal díkůčinění. Od té doby patřil mezi ty, kteří své křesťanské povinnosti plnili nejlépe. Sám o tom říkával svým kamarádům: Don Bosco se zachoval jako mazaný lišák, když se mu podařilo odchytit takového ptáčka, jako jsem já. Možná se nám zdá tento Don Boskův přístup opravdu hodně šibalský, ale měl chlapce moc rád a šlo mu o spásu jejich duší, tak vymýšlel všechno možné. My asi takovou starost nemáme. Spíš můžeme říci, že máme dost dobrých kněží, kterým se můžeme svěřit a přijímat pravidelně svátost smíření. Blíží se ale postní doba a možná bychom potřebovali trošku hloubkovou svátost smíření, skutečně se víc zamyslet nad sebou, nad svým vztahem k našemu Pánu a k našim bližním. Tak si udělejme v této době na sebe čas a zkusme oprášit svoji duši. Hanka Koudelková 1. PROVINCIÁLNÍ RADA JEDNALA Ze zápisu z 19. jednání provinciální rady Praha, Hospodaření PR navrhuje, aby dary společenství za členy zůstaly 400 na osobu a rok. Apoštolátní projekty PR vyhlašuje apoštolátní projekt na rok 2012, termín odevzdání přihlášek do na adresu koordinator.pr@ascczech.cz a zároveň PR vyhlašuje apoštolátní projekt zaměřený na přípravu snoubenců, termín odevzdání přihlášek do na stejnou adresu. Obě přihlášky obdrželi em všichni koordinátoři. Setkání s aspiranty a předaspiranty PR zve všechny aspiranty a předaspiranty (i vedoucí formačních společenství) na setkání v Praze-Karlíně, které se uskuteční (Více v samostatném článku na s. 7.) 2

3 Různé V sobotu 12. května se uskuteční Festival 2012 v Pardubicích. Prosíme všechny, kteří by se rádi zapojili, aby to nahlásili Milanu Jandáčkovi na adresu rodina.pr@ ascczech.cz Jedná se o workshopy, atrakce pro děti, zajímavou přednášku nebo prezentaci, anebo i možnost vystoupení na pódiu (divadlo, hudební produkce apod.). Lze nabídnout i výpomoc při pořadatelské službě. DC na webu přihlašování na duchovní cvičení bude spuštěno na webu kolem svátku Dona Boska, děkujeme Františku Hynkovi za zajištění přihlašování. MS Jihlava zvolilo novou místní radu. Koordinátorem MS se stala Růžena Procházková, další členové místní rady Jana Vejtasová a Prokop Pospíchal. Další jednání PR: Lipiny Praha-Karlín setkání se slovenskou PR Důležité termíny: setkání PR s předaspiranty a aspiranty, Praha-Karlín Festival 2012, Pardubice Světový kongres ASC, Řím Úmysl modlitby Pomoz nám, Pane, ať s důvěrou vykročíme do nového roku a necháme se pronikat vírou, která je naším společným bohatstvím. Prosíme tě, Pane, o poznání toho, co opustit nebo změnit, a o to, co dělat, abychom rostli ve svatosti a líbili se Otci. Prosíme Ducha svatého za dobrou volbu provinciálního koordinátora a o potřebné dary pro všechny jeho spolupracovníky v nové provinciální radě. 2. DUCHOVNÍ CVIČENÍ Pocvičte si Ducha, aneb kdy a kde... Vydáno dne Loni jsem pod stejným názvem článku psal o jarním počasí s teplotou nad 12 stupňů. Dnešních mrazivých mínus 16 je trošku někde jinde, ale na zásadní věc, kterou je svátek Dona Boska, spojený s možností hlásit se na letošní duchovní cvičení, to nemá zásadní vliv. Pro nás spolupracovníky ale jednu změnu vidím. Dokonce až třikrát se tři termíny setkaly v jeden čas a v jednom případě i na stejném místě. Nebudu zdržovat planými slovy, přesvědčte se sami. Jen pro zajímavost stránka s DC zaznamenala v roce 2011 téměř 10 tisíc návštěv, čemuž odpovídá i dnešní citát: Zázraky se dějí jeho rukama. (Mk 6,2) František Hynek Duchovní cvičení 2012 Milí salesiáni spolupracovníci, na začátku každého roku vám nabízíme termíny duchovních cvičení. Jsou to dny, které nám dává Hospodin, jako milost být s ním blíže. Ne my osobně jdeme k Bohu, ale Bůh nám jde vstříc s otevřenou a laskavou náručí. Využijme proto tento dar, který od Pána dostáváme. Přihlásit se můžeme na Chceme také poděkovat vám všem, kteří jste se ujali služby ředitelů na letošních duchovních cvičeních. Velké poděkování patří také salesiánům, kteří se ujali služby duchovního vedení. Mnozí z nás to berou jako samozřejmost, ale kdo někdy zakusil mít na starost těchto několik dní, zná objem vynaložené práce i starostí. Patří vám proto naše srdečné díky. Přejme nám všem, ať jsou pro nás letošní duchovní cvičení opětovným setkáním s naším Otcem, opravdovou milostí i povzbuzením v salesiánském povolání. Kéž jsou místem klidu a opravdovým setkáním s Kristem a (v neposlední řadě) i s dalšími členy salesiánské rodiny. Vaše provinciální rada 3

4 č. termín exercitátor / ředitelé P. Josef Šplíchal SDB A+E Fajstavrovi (507) P. Jan Komárek SDB M+J Žižlavští (703) P. Jožka Kopecký st. SDB Stanislav Strnad (702) P. Josef Mendel SDB P+I Bažantovi (103) P. Vojtěch Sivek SDB I+J Pospíšilíkovi (705) P. Ladislav Hubáček SDB L+M Žídkovi (704) bude stanoven Čandrlová+Koscelníková (401) P. Josef Šplíchal SDB J+J Koláční (201) P. Antonín Pražan SDB M+V Stodolovi (503) Kapac. / kojenci záloha / cena za osobu 10 / / 100 Místo konání Poznámka Svoboda nad Úpou 20 / / 500 Svatý Hostýn 22 / / 500 Svatý Hostýn 18 / Lipiny (u Votic) 22 / Fryšták DIS středa až sobota, možno zůstat do neděle už jako solo Manželé mají samostatný pokoj se sociálním zařízením Manželé mají samostatný pokoj se soc.zařízením. Možnost dvoulůžkových pokojů bez soc. zařízení; levnější o 50 Kč/noc nutno zavolat nejpozději měsíc před termínem DC. K dispozici jsou též nějaké jednolůžkové pokoje se soc. zařízením (4). Máš-li zájem, ozvi se. Standa DC jsou otevřená i pro členy SHM V pátek pouť na sv. Hostýn. Na DISu je 10 pokojů se sociálním zařízením, ty budou přiděleny prvním deseti párům, které se přihlásí. Ostatní budou mít pokoje se společným sociálním zařízením. Cena za všechny pokoje je stejná. 20 / Český Těšín 15 / Peruc Spaní ve společných prostorách, starší fara. 20 / Lipiny 20 / Moravská Třebová

5 P. Václav Čunek SDB V+J Kapounkovi (701). Emil Matúšů SDB T+J Moravcovi (704) P. Jaroslav Fogl SDB B+F Jakubcovi (104) P. František Blaha SDB Dlabačová,Krieglerovi (701) P. Jožka Mendl SDB L+J Apatsidisovi(105) P. Josef Daněk SDB K+D Šebelovi (605) P. Jiří Šlégr J+J Ratajovi (101) 20 / 25 až 1800 Fryšták DIS 20 / Újezd u Uničova 20 / / 200 Seč Hoješín 1. pokud pojedete s jedním nebo dvěma dětmi děti se přihlašují k dospělým faječkou jako kojenci a pouze ke jménu dospělého připište jméno a věk dítěte (např.jan + Pavlík 5 let) 2. pokud pojedete se třemi a více dětmi (první dvě děti podle bodu 1.) další dítě přihlaste jako dospělého jen ke jménu přidejte věk a faječku jako kojenci DC je určeno především pro rodiny s dětmi do 12-ti let a také pro příznivce SHM. Kapacita: 20 dospělých, 25 dětí Na DC jsou vítáni i účastníci bez dětí :-). Budou zajištěny paralelní programy pro děti a rodiče. O Vaše děti budou pečovat zkušení animátoři. Cena: děti, Kč dospělí Kojenci dle domluvy. Termín podání přihlášek na DC je do (z důvodu přípravy programu pro děti)!!! Zdraví Kapounkovi ubytování: lůžkové pokoje. Cena obsahuje plnou penzi a vlastní spacák nebo vlastní lůžkoviny. Jinak lůžkoviny za poplatek. 26 / Jeníkov 30 Kč za povlečení nebo vlastní spacáky 14 / / / Zdice u Berouna Újezd u Uničova Špindlerův Mlýn Eljon ubytování: lůžkové pokoje, vlastní spacák

6 Pozor! I toto je prázdninový termín. P. Marek Sklenář SDB J+V Mikotovi (303) P. Jožka Kopecký ml. SDB Dana Ovečková (106) P. Johny Komárek SDB Jana Vejtasová (608) P. Leoš Ryška SDB Stanislav Strnad (702) P. Jožka Mendel SDB E+J Švandovi (606) P. František Blaha SDB P+V Semerádovi (102) P. Josef Klinkovský SDB D+J Medovi (604) 18 / Nový Dvůr, klášter trapistů Kapacita: 6 manž. párů včetně ředitelů, 6 mužů včetně exercitátora (muži možné i z řad SHM) 20 / Neratov Cena je za pobyt a jídlo za jednu osobu 25 / Kostelní Vydří 24 / / 500 Svatý Hostýn Poznámky: viz DC č / Kostelní Vydří 14 / Jiřetín pod Jedlovou 26 / / 1000 Vranov u Brna Cena: dle ubytování možnost 1 4lůžkových pokojů, celodenní strava. Jednolůžkový pokoj 2700 Kč; dvoulůžkový pokoj 2050 Kč za osobu; třílůžkový pokoj 1850 Kč za osobu; čtyřlůžkový pokoj 1750 Kč za osobu Popis: V ceně je ubytování dle výběru, pokoje se sociálním zařízením na pokoji, strava 3 denně, možnost nahlášení zdravotní, dietní stravy, adorace a mše v kapli, přednášky v malém sále, dále k dispozici výtah, nápoje za poplatek v jídelně k samoobsluze po celou dobu DC,ohřev kojeneckého jídla, zahrada, poutní místo, nádherná příroda, vzhledem k bezbariérovosti objektu zvláště vhodné pro lidi se zdravotním omezením a pro manžele s kočárky. Záloha: 1000 Kč do 7 dnů od přihlášením na DC, na účet: / 6210, V. S , zpráva pro příjemce:asc záloha+ příjmení, zpráva o provedené platbě na adresu na dana.zizkovska@centrum.cz Doplatek: do převodem na účet: / 6210, V. S , zpráva pro příjemce:asc doplatek + příjmení, zpráva o provedené platbě na adresu na dana.zizkovska@centrum.cz Kapacita: 25 osob, v případě kojenců až 30 osob Kojenci: 4 kojenci, podmínkou je však účast celého manželského páru k zajištění střídání se u dítěte

7 3. FORMACE Duchovní obnova pro aspiranty a předaspiranty a setkání s PR Zveme všechny aspiranty, předaspiranty a vedoucí formačních společenství na duchovní obnovu spojenou se setkáním s provinciální radou. Těšit se můžete na sobotní přednášku našeho provinciála P. Petra Vaculíka, setkání s těmi, kteří také právě prožívají svoji počáteční formaci, a v neposlední řadě i se členy provinciální rady, která toto setkání připravuje. Během této obnovy je vyhrazen čas na vzájemné sdílení ve Dvouleté katolické střední škole, Vítkova 12, Praha 8 - Karlín Program: Pátek od hod možný příjezd a následuje večeře ve večerní chvály a společenský večer ve společné režii Sobota 8.15 snídaně 9.00 ranní chvály duchovní program v kapli pod vedením P. Petra Vaculíka, SDB (přednášky, ústraní, příležitost ke svátosti smíření) mše svatá oběd odpolední program ve skupinkách s přestávkou na kávu i povídání zhodnocení skupinek požehnání P. Marie Pomocnice; úklid a odjezd Pro mimopražské je zajištěno ubytování v místě, lze domluvit i přespání ze soboty na neděli. Prosíme, uveďte požadavek na nocleh a stravu do přihlášky. Pokud si přejete nocleh ze soboty na neděli, napište to do poznámky. Přihlašovat se můžete na našich webových stránkách od do ( aspiranti2012/aspiranti.php) S sebou vemte spacáky, přezůvky, něco dobrého ke kávě a vůli vytvořit společenství. Prosíme všechna místní společenství, aby o této akci informovala své aspiranty a předaspiranty. Za PR Veronika Semerádová 4. TRVALÁ FORMACE Být salesiány dnes! Vydáno dne Co to znamená být salesiánem dnes? Je to nesmyslná volba s neúměrnými nároky, nebo pozvání, které se může dotýkat i mě? Mít povolání znamená, že život má smysl a směr, cíle k dosažení a obrovskou energii, výsledek motivace. Drazí přátelé, pozdravuji vás tak jako Don Bosco sám, nechť je nový rok naplněn vším dobrým, co očekáváte od života. S potěšením vám opět předkládám pohled na salesiánskou kongregaci prostřednictvím našeho časopisu Salesians Tento rok se zaměřuje zejména na myšlenku povolání. To je jeden ze způsobů, jak reagovat na výzvu, se kterou se Pán neustále obrací na každého mladého člověka na světě: Pojďte a uvidíte. Ale co to znamená být salesiánem dnes? Dětství ve velké rodině Dovolte mi, abych odpověděl tím, že vám řeknu něco o mém vlastním povolání a své osobní zkušenosti, jak pozvat ostatní k následování Ježíše. 7

8 Pocházím z velké rodiny 12 dětí: 6 chlapců a 6 dívek. Já jsem v pořadí osmý. Musím se přiznat, že i když má rodina je velmi katolická a biskup, kněží, řeholnice nás navštěvovali doma, nikdy mě nenapadlo, že bych mohl být knězem. A ve skutečnosti nikdo než já, nikdo jiný z rodiny se nestal knězem nebo řeholnicí. Takže, co se stalo, že jsem dospěl k tomuto rozhodnutí? Něco velmi prostého! Když mi bylo jedenáct let, byl jsem žákem salesiánské školy v Saltillo na severu Mexika. Moje matka náhle onemocněla a za dva týdny zemřela. Tři dny před smrtí jsem měl možnost s ní hovořit. Chtěl jsem nějaké peníze, abych si mohl koupit tretry. Měl jsem rád sportovní hry, především basketbal. Řekla mi: Ale víš, já jsem se stále ptala Boha, zdali by jeden z mých synů mohl být knězem, vždyť jsem měla šest kluků a ani jeden nešel do semináře. Protože jsem chtěl tretry, tak jsem řekl: Já jsem jeden. Usmála se a dala mi peníze na boty. Jak jsem se již zmínil, zemřela za tři dny. Nejzajímavější na tom je, že jsem požádal o tretry a dostal jsem povolání! Ve skutečnosti o pár dní později jsem si šel promluvit s mým učitelem a řekl mu, že bych se chtěl stát salesiánským knězem. Rozhodně jsem se nezmínil o rozhovoru s maminkou. Udělal jsem to až o 14 let později, v den mého svěcení. Tehdy jsem řekl otci, bratrům a sestrám: Možná, že chcete vědět, proč jsem se stal knězem. A tak jsem jim to řekl. Teď vidím, jak Bůh mě vedl po celý život! Byl opravdu úžasný. Nemám na mysli skutečnost, že jsem shodou okolností hlavním představeným salesiánů. Mluvím o daru povolání, protože je to ten nejúžasnější dar, jiný, než je dar života a víry. Život má smysl a směr Mít povolání znamená, že život má smysl, a také, že má směr a cíle k dosažení, i obrovskou energii, která je výsledkem motivace. To je proto, že máme důvod, být tím čím jsme a věnovat se tomu, co děláme rádi s optimistickým přesvědčením, že jsme užiteční. Opravdu si myslím, že obecně problém mladých lidí netkví v drogách, alkoholu a sexualitě, ale spíše v nedostatku životního smyslu a motivace. To je důvod, že upadají do pokušení užít si přítomný okamžik, experimentovat se silnými emocemi nebo jen žít lhostejně. Tím, že jsem se stal salesiánem, chtěl jsem odevzdat celý svůj život Bohu ve prospěch mladých lidí, tak jako Don Bosco. Salesiánská formace Jakmile jsem dokončil svou formaci v Guadalajaře, hned po vysvěcení, jsem byl poslán, abych získal licenciát Písma svatého v Římě na Papežském biblickém ústavu a pak na Hebrejskou univerzitu v Jeruzalémě. Stal jsem se profesorem biblistiky a rektorem semináře v Tlaquepaque v Mexiku na devět let, pak provinciálem v Guadalajaře na šest let. Jakmile jsem ukončil tuto službu, dodělal jsem si doktorát z biblické teologie na Papežské univerzitě v Salamance. V tom čase jsem byl zvolen členem generální rady za region Interamerica, který zahrnuje 18 zemí od Kanady po Bolívii. Pak jsem byl generální kapitulou zvolen (2002) hlavním představeným SDB. Nicméně, moje mise patřila vždy mladým. Oni jsou mým povoláním, mým smyslem bytí. Pozvání stát se salesiánem Jsem velmi šťastný a hrdý na své salesiánské povolání, že se nejen nestydím být salesiánem, ale chci pozvat mladé lidi, které považuji za vhodné k tomuto povolání, aby se stali salesiány, protože chci pro ně to nejlepší, a chci, aby byli tak šťastni jako jsem já. Mohu vám říci, že mezi mými studenty a chlapci v oratoři, kde jsem pracoval, a mezi dobrovolníky, kteří nám pomáhají, existuje celá řada, kterým jsem to navrhnul a kteří odpověděli kladně. 8

9 A víte, z čeho vychází toto rozhodnutí? Z osobní zkušenosti. Mezi chlapci v basketbalovém týmu na škole, kde jsem působil jako praktický trenér, byl jeden, který šel do školy bratří de La Salle, a když jsem studoval teologii, tak mi napsal, že se k nim připojil. Sám sebe jsem se ptal, proč jsem mu nenabídl v té době, aby se stal salesiánem! Řekl jsem si: Od této chvíle mám jasno a budu k tomu vybízet. Byla to lekce, kterou jsem se naučil dobře, a přinesla dobré výsledky. Někdo by si řekl: Jak těžké bylo pro Vás povzbuzovat k řeholnímu životu v dnešním kontextu? Jak vyzvat mladé lidi k následování Ježíše, pokud to také znamená jít proti dominantní kultuře. Jsou místa v salesiánském světě, kde propagace takového druhu povolání skutečně funguje? Povolání za Západě a v dalších částech světa Na Západě, zejména v bohatých zemích, existuje celá řada faktorů, které působí proti zasvěcenému životu: méně lidí, řečeno demograficky (méně dětí pro společnost znamená totéž pro církev), sekularismus, který ztěžuje náboženskou nabídku a reakci na ni; blahobyt, který usnadňuje život,nebo neochota přijmout definitivní závazek, stejně jako skutečnost, že stát je nyní soběstačný a může provádět veškeré druhy aktivit, které by byly vhodné pro lidi s náboženským povoláním (školy, nemocnice ). To vše působí kontraproduktivně při úsilí uspořádat si život v oběti a odříkání. Jinde ve světě jsou okolnosti, které přejí zasvěcenému životu: počet mladých je vyšší, kulturní zázemí zůstalo náboženské. Významnější je však chudoba, která nás nutí přemýšlet o tom, jak pomoci lidem, a to především velmi chudým a potřebným, tam, kde stát na to nemá prostředky. Například v současné době nejvíce salesiánských povolání pochází z Indie, Vietnamu, Východního Timoru a některých zemí Latinské Ameriky. I v Polsku a na Ukrajině jsou povolání. Jeden příklad stojí za zmínku. Je to Vietnam, kde provincie roste rychleji než kterákoli jiná za podobných podmínek. Komunistická země, tedy totalitní režim, náboženství převážně buddhistické, a přece zde máme 400 aspirantů salesiánského života, všichni vysokoškolští studenti, kteří se vyznačují vysokou úrovní vytrvalosti. Takže se zdá, že zasvěcený život je mnohem pravděpodobnější v chudých zemích. Ale to neznamená, že salesiánské poslání nemá místo v bohatých, rozvinutých zemích i zde najdete salesiány téměř v každé této zemi. To znamená, že zasvěcený život zde plní další funkce být viditelným, důvěryhodným, čitelným znamením Boha v bezbožné společnosti, kde lidé žijí, jako by Bůh neexistoval. Může to být znamením evangelní identity silně zaměřené k Bohu, svědectvím naprosté odevzdanosti ve službě ostatním. V našem případě stačí, že tam, kde svědčí o víře mladí lidé, existuje důvod, aby se mladým lidem nabízela možnost stát se salesiány, tak jako já to nyní nabízím vám. Udělejte se svým životem něco nádherného! Odvahu! Dejte Bohu šanci a uvidíte, že Vás nezklame. Pascual Chávez, hlavní představený SDB, zdroj: Pozvánka na 2. pouť salesiánské rodiny Vydáno dne za povolání ke všem stavům, za vytváření kultury povolání července 2012 Pouť bude mít dvě trasy pěší a na kole. Sraz v pátek na Velehradě, v 9.30 h společné zahájení. Předběžný program pěší trasy: (po poutní stezce Velehrad Hostýn) 1. den: z Velehradu do Napajedel (nocleh), asi 19 km 9

10 2. den: z Napajedel do Zlína Sal. střediska (nocleh), asi 18 km 3. den: ze Zlína do Fryštáku 5 km (možnost z Fryštáku pokračovat na Hostýn, 15 km) Předběžný program cyklotrasy: 1. den: z Velehradu do Provodova (nocleh), asi 39 km 2. den: z Provodova, do Štípy, Fryštáku a do Zlína Sal. střediska (nocleh), asi 36 km 3. den: ze Zlína na Velehrad, asi 37 km Hledáme řidiče doprovodného vozidla s autem, prosíme, přihlaste se k této službě. Podrobnější informace o pouti budou zveřejněny v květnu. Dotazy a přihlášky do 31. května 2012 přijímají: na cyklotrasu Jana a Pavel Dvořákovi z Kroměříže: dvjana@seznam.cz nebo tel. Pavel ; na pěší trasu Pavla Oklešťková: sekretariat@sdb.cz, Jubilejní 30. Dny salesiánské spirituality Vydáno dne Již 30. Dny salesiánské spirituality se uskutečnily ve dnech ledna v Římě, v generálním domě salesiánů na Pisaně. Sjelo se sem přes tři sta účastníků, členů nejrůznějších skupin salesiánské rodiny. Celému shromáždění předsedal devátý nástupce Dona Boska, don Pascual Chávez. Tématem bylo jako každoročně prohloubení Hesla hlavního představeného Poznávejme a následujme Dona Boska, aby mládež byla posláním našeho života. Ve čtvrtek odpoledne se všichni účastníci sjeli na Pisanu. Setkání zahájil don Adriano Bregolin, vikář hlavního představeného, který má na starosti celou salesiánskou rodinu. Po něm se ujal slova první přednášející, kterým byl biblista don Juan José Bartolomé. Jeho přednáška Synové jednoho snílka, uskutečňovatelé proroctví byla biblickým prohloubením snu z devíti let. Vyšel z textu proroka Ezechiela: Hle, já sám vyhledám své ovce a budu o ně pečovat. Ustanovím nad nimi jednoho pastýře, který je bude pást,..., svého služebníka. Ten je bude pást a ten bude jejich pastýřem. (Ez 34, 11.23) Večer, po zhlédnutí DVD s Heslem na rok 2012, přednesl don Pascual Chávez slůvko na dobrou noc. V pátek po společné modlitbě animované zpěvem schóly ze Sicílie, která nám zpívala po celý čas setkání, přednesl svůj příspěvek don Aldo Giraudo. Byla to prezentace Pamětí oratoře, kterou nazval: Otázky dneška s podtitulem: Manuál pedagogiky a spirituality formou vyprávění. Po něm vystoupil nám dobře známý don Bruno Ferrero, který přednesl své zamyšlení: Myslet jako don Bosco s tématy jako: uskutečni svůj sen, miluj život a následuj hlas srdce, nebe není vzdálené, buď silný, pevný a spolehlivý. Odpoledne jsme se vydali na pouť do kostela Sacro Cuore. Začali jsme společnou modlitbou. Po ní jsme se seznámili s historií kostela a salesiánského díla. Shlédli jsme také film o Don Boskových návštěvách Říma. Završením této části bylo posvěcení nově upraveného muzea místností, kde pobýval Don Bosco. Vrcholem pouti bylo slavení Eucharistie, kterému předsedal don Chávez. Sobotní program začal Kulatým stolem nazvaným Tváře dnešní mládeže se zaměřením na chudobu. Byly představeny tři relace: a) kulturní a spirituální chudoba, b) materiální chudoba, c) sociální a citová chudoba. Další příspěvek měl don Pacual Chávez s komentářem k letošnímu Heslu. 10

11 Odpoledne byla práce ve skupinách. Rozdělili jsme se do skupin podle jazyků. Obsahem bylo zamyšlení nad snem z devíti let a potom jsme v menších skupinkách, podle národností, snili svůj sen o spolupráci složek salesiánské rodiny v zemích, kde žijeme. Odpolední program završila mše svatá. Když jsme po mši svaté šli na večeři, vítala nás před jídelnou řízná dechovka. Hlavní představený pozval tuto dechovku salesiánské školy v Osvětimi, aby přijela zahrát na bratrský večer těchto jubilejních Dnů salesiánské spirituality. Po večeři tedy následoval bratrský večer, při kterém koncertovala střídavě tato dechovka a již zmíněná schóla ze Sicílie. Přišla nám také zatančit skupina tanečnic a tanečníků z jedné římské oratoře FMA. Mezi vystoupení těchto účinkujících vkládal svá kouzla také klaun Papi Daniel Federspiel, salesián z Francie, který byl též účastníkem těchto Dnů salesiánské spirituality. Neděli jsme začali jitřní mší svatou v 8 hodin, kterou v přímém přenosu přenášela italská katolická televize Telepace. Don Chávez při homilii vzpomněl Lauru Vicuňu, protože na 22. ledna připadá její svátek. 30. Dny salesiánské spirituality spěly k závěru. Nejprve jsme se seznámili se sny, které jsme snili v sobotu odpoledne. Úplnou tečku za tímto hezkým setkáním udělal don Pascual Chávez. Představil nám nový dokument: Carta d identitá charismatica della Famiglia Salesiana di Don Bosco. Český překlad by mohl být Charismatický průkaz totožnosti salesiánské rodiny Dona Boska. Je to dokument, který obsahuje dva již dříve vydané Charta společenství a Charta poslání (jak je máme nazvány v češtině), navíc rozšířený a aktualizovaný. Nahrazuje tedy ty dva dříve vydané. Věřím, že jej co nejdříve přeložíme a dáme k dispozici všem složkám salesiánské rodiny u nás. Tento dokument don Pascual každému účastníkovi předal osobně. Na závěr jsme se všichni společně pomodlili modlitbu salesiánské rodiny, která je na konci tohoto dokumentu. S požehnáním dona Pascuala Cháveze všem členům salesiánské rodiny jsme se rozjeli domů. Samozřejmě po dobrém obědě. Johny Komárek, delegát pro salesiánskou rodinu v ČR, za ASC se zúčastnila Magda Ehrlichová z Č. Budějovic 5. APOŠTOLÁT Snoubenecká setkání v rodině Vydáno dne Milí přátelé, bilancujeme rok 2011, a tak se s vámi chceme rozdělit o radost z tohoto apoštolátního díla. Díky spolupracujícím vedoucím párům na různých místech ČR se v roce 2011 v programu SNOUBENECKÁ SETKÁNÍ V RODINĚ připravovalo na manželství 126 mladých lidí. V loňském roce se rozrostly řady vedoucích o 8 mladých manželských párů. Někteří se již na podzim začali věnovat snoubencům. Je to neuvěřitelné, ale přesto, že sňatečnost v ČR klesá, snoubenců se po letošních prázdninách hlásilo k přípravě v rodinách tolik, že jsme v Praze nemohli ani uspokojit poptávku. V říjnu se konal již tradiční vzdělávací seminář. Tentokrát na téma "Manželství v církevním právu", přednášejícím byl ICLic. Mgr. Miloš Szabo. Nemilou zprávou pro nás bylo zrušení dotací MPSV pro projekty zaměřené na podporu přípravy na manželství. Díky tomu, že L. Traxler, průkopník tohoto apoštolátu, kdysi velkoryse věnoval ASC peníze na podporu příprav na manželství, můžeme u PR podávat interní projekt. Jsme si ale jistí, že nadšení a nasazení všech vedoucích párů není závislé na finanční podpoře. Chceme i touto cestou všem spolupracovníkům i kněžím upřímně poděkovat. Hana a Petr Imlaufovi, Praha Botič 11

12 6. DO TVÝCH RUKOU, PANE Zemřel P. Karel Tinka V úterý 20. prosince 2011 si k sobě povolal všemohoucí Bůh svého věrného služebníka P. Karla Tinku, SDB... Poslední rozloučení s otcem Karlem se uskutečnilo v kostele sv. Filipa a Jakuba ve Zlíně a poté i v kostele Panny Marie Pomocnice křesťanů ve Zlíně-Jižních Svazích v úterý 27. prosince 2011 ve hod. Poté byly ostatky P. Tinky uloženy do kněžského hrobu ve Zlíně-Mladcové. Velké poděkování patří spolubratřím ze zlínské komunity, kteří s otcem Karlem do poslední chvíle vytvářeli společenství a byli mu oporou tam, kde ubývaly síly. Salesián otec Karel Tinka Otec Karel se narodil v ukrajinském Kyjeve. Ješte když byl dítetem, se rodina prestehovala na Moravu do Strání, kde bydleli rodice z otcovy strany. Se salesiánským dílem se seznámil v roce 1931 ve Fryštáku, kde zacal studovat strední školu. V roce 1937 složil po rocním noviciáte první sliby na Slovensku ve Sv. (Hronském) Benadiku. Teologická studia dokoncoval v Ostrave a v roce 1947 byl v Oseku u Duchcova vysvecen na jáhna a kneze. Do roku 1950 pak pusobil v Praze jako katecheta a zároven studoval na Prírodovedecké fakulte Univerzity Karlovy (režim mu dovolil složit pouze první státnici). Od dubna do zárí 1950 byl internován v Oseku, do roku 1954 byl u PTP. Po propuštení byl tajne jmenován provinciálem, jak se tehdy ríkalo inspektorem ceské provincie SDB. Otec Tinka pak pracoval dva roky jako zedník. 7. listopadu 1956 byl ale zatcen, nespravedlive odsouzen a ve vezení v Jihlave, Hradci Králové, Litomericích a predevším Valdicích postupne strávil čtyři roky. Po propuštení se v Otrokovicích vyucil elektrikárem, a v roce 1962 dokonce složil mistrovskou zkoušku. Do roku 1968 pracoval jako elektrikár, než se podarilo, že byl na farním úrade ve Zlíne zamestnán jako údržbár. Jako knez nesmel verejne pusobit. Presto se odvážil predevším zpovídat (do zpovednice není videt) a celou tu dobu sloužil mši sv. v nedeli od pul dvanácté, protože v tu dobu byl již církevní tajemník u obeda, jak sám dodával. Po roce 1990 se ve Zlíne i pres nepríjemný revmatismus a bércové vredy obetave pustil do knežské služby v jedné z nejvetších farností v republice, kterou prevzali salesiáni. Neúnavne se venoval príprave snoubencu, rodicu před krtem detí, vedl farní agendu. Roku 1998 byl za své mnohaleté zásluhy odmenen Cenou mesta Zlína. V roce 2000 byla zahájena stavba kostela a strediska mládeže na Jižních Svazích. Celý svuj duchod venoval mesíc co mesíc na stavbu, mužeme jej tak považovat za nejvetšího dobrodince celého díla. Když se v roce 2006 salesiánská komunita presunula do nového areálu na Jižních Svazích, prestehoval se zde i otec Karel s jasným konstatováním: Jsem prece salesián. Ve farnosti Panny Marie Pomocnice krestanu se dál angažoval především v kancelári a ve zpovednici, kde byl ješte zacátkem adventu nástrojem Božího milosrdenství, laskavosti a jemného humoru. Poslední den svého života prožil jako vždy. Pomodlil se s námi ranní chvály, koncelebroval mši svatou, spolecne jsme posedeli u snídane. Jen do kanceláre už nešel, síly docházely na vecnost se odebral vecer 20. prosince. 12

13 Dekujeme otci Karlovi za jeho vernost v povolání, za ochotu prevzít zodpovednost v hodne težkých dobách, za poctivost a obetavost v knežské službe a duchovní správe, za pozornost k nám, kdo jsme s ním mohli žít v jedné komunite, ale také za jeho osvobozující humor Komunita salesiánu ze Zlína HOMILIE provinciála P. Petra Vaculíka při pohřbu P. Karla Tinky SDB V poslední době bylo zřetelné, jak síly P. Karla ubývají. Týden před smrtí, když upadl a nemohl vstát asi řekl Pánu své nuc dimitis: nyní můžeš Pane propustit svého služebníka. Důležitou je okolností čas, kdy odešel na věčnost. Zemřel v adventu, protože závěr jeho života byl adventem prožíval liturgický advent, historicky naplnil svých 92 let, mysticky-v modlitbě očekával bděle svého Pána a eschatologicky překročil práh věčnosti. Zemřel v době, kdy jsme se v našich komunitách modlili večerní chvály s krásnou adventní antifonou: Klíči Davidův a žezlo Izraelova domu, když ty otevřeš, nikdo nezavře, když ty zavřeš, nikdo už neotevře, přijď a vyveď ze žaláře spoutaného, jež sedí v temnotě a ve stínu smrti. Tato slova se doslova naplnila. Bůh ho vysvobodil z vězení stále menších možností pohybu. Věříme a máme odůvodněnou naději, že mu Kristus otevřel život věčná a převedl ho temnotami smrti do světla své slávy. Bratři je našli ležet na zemi s rukama pozdviženýma k tomu, se kterým se setkal, ke Kristu té, která ho provázela, k Panně Marii. Loučíme se s ním v době vánoční, v čase oslav narození Krista pro nás. (Lev Veliký říká ve vánoční homilii): On nás zbavil strachu ze smrtelnosti. Nechť plesá svatý, blíží se k palmě vítězství, nechť se raduje hříšník, nabízí se mu milost. Původce smrti byl poražen tou přirozeností, jejímž prostřednictvím zvítězil. Čas smrti se zároveň pro člověka stal časem zrození pro nebe. Jaké je poselství jeho života, které je zřejmé přes všechny lidské chyby a slabosti: Jeho chyby a těžkosti z velké míry vycházely s utrpění, které prožil při pronásledování a věznění. Nikdo a nic ho nezlomilo a přesto si nesl zátěž nervové slabosti. Přesto nebo právě v tomto byl statečný. To je první odkaz jeho statečnost. Přemýšlel jsem o tom, jaké slovo nám zanechal svým životem a napadly mne tři charakteristické postoje Vytrvalost v apoštolskému POSLÁNÍ. Pronásledování, věznění, zákazy a přesto stále hledal nové možnosti, jak žít své poslání. Do poslední chvíle sloužil Božímu milosrdenství ve zpovědnici, do poslední chvíle se zajímal o farnost, středisko a veškeré jeho dění. P. Karel si nežil pro sebe, žil pro druhé, proto je zde nesmírné množství těch, kteří jsou mu vděčni za život naplněný službou. SPOLEČNÝ ŽIVOT. I když žil za totality roky sám, bez komunity, dokázal vstoupit do komunitního způsobu života, nesmírně si ho cenil a chránil. Jako bývalý provinciál měl hluboký smysl pro komunitu provincie. Přesto, že ke konci života už do ničeho nechtěl mluvit, ozval se, když šlo o komunitní život. ŘEHOLNÍ KÁZEŇ a pracovitost, za níž byl důsledně žitý řeholní život. Bratři by mohli vyprávět, jak v této komunitě nebylo snadné nevstat na ranní společnou modlitbu, protože Karlovi trvala příprava a cesta do kaple dvě hodiny a nikdy nechyběl. Jsou to tři neoddělitelné prvky našeho charismatu prožívané jako jediné hnutí lásky vůči Bohu i lidem. Apoštolské poslání, bratrské společenství a zachovávání evangelijních rad. Otec Karel odešel skrze Krista, doprovázen Matkou Boží a anděly na místo, které nám Kristus připravil. Poděkujme mu za svědectví víry, naděje; za lásku, kterou projevoval svou službou. Ať ho nejvýš milosrdný Bůh příjme do své slávy. 13

14 Opustila nás paní Marie Jašová Vydáno dne Na Svátek sv.štěpána přešla z pozemské pouti do nebeského království salesiánka spolupracovnice paní Marie Jašová ze společenství Rosice. Pohřeb Marie Jašové bude v pátek ve hod. Vzpomeňme si na ni v modlitbě, ona se za nás již přimlouvá daleko intenzivněji... Maruška zemřela po krátké nemoci, smířena s Pánem a zaopatřena ve věku nedožitých 69 let. Po zádušní mši sv. bude uložena do rodinného hrobu, kde bude očekávat slavné vzkříšení. Míra Staněk Reakce na webu: Vážená smútiaca rodina, milí bratia a sestry ASC v ČR, prijmite našu úprimnú sústrasť nad odchodom našej sestry v Kristovi a donovi Boscovi Márie Jašovej. Nech jej náš láskavý Pán otvorí brány večnosti a svoje otcovské náručie... Za ASC na Slovensku Anton Horváth, provinciálny koordinátor 7. SALESIÁNSKÁ RODINA Ostrava několikrát bíllá Vydáno dne Bílá barva v Ostravě v sobotu 14. ledna 2012 opravdu převládala. Drobná sněhová nadílka přebarvila toto hornické město hned při našem příjezdu do čisté a vznešené bílé. Také bílá výmalba v salesiánském kostele sv. Josefa (Don Bosko) na Vítkovické ulici, připraveného ke slibům Marie a Bohumila ze společenství ŠOP a Evy Turowské ze společenství Ostrava, jenom zářila. Po příchodu koncelebrantů zářily i jejich bílé ornáty. Vše bylo téměř dokonalé, tedy Boží, a kdo chyběl, má ho co mrzet. Více ke slibům můžete dodat v komentářích po drobné inspiraci přiloženým videem. František Hynek Moc zdravím, hlavně slibující, se kterými se s manželem známe z duchovních cvičení. Bylo to milé připomenutí toho, co jsme slibovali loni v květnu. Jana Vejtasová Moc všem přítomným členům salesiánské rodiny děkuji za krásné společenství. Hlavně díky Johnymu Komárkovi, Jirkovi Mácovi a všem ostatním, co nějakým způsobem přispěli ke zdárnému průběhu slibů. Prosím o modlitbu za slibující, aby jim brzo nevyprchal (nejlépe nikdy) salesiánský duch a nadšení. Roman Turowski, MS Ostrava Všem slibujícím ze srdce přejeme hodně Božího požehnání. Nad vašimi kroky a vším, co děláte, ať drží ruku svatý Jan Bosco. Milan & Hana Jandáčkovi. Milí noví přátelé v ASC, srdečně vás vítáme a radujeme se s vámi, že jste se vydali do nebe touto cestou. Výhodou je, že už je vyšlapaná! Hlubokou poklonu pro autora písně, neuvěřitelné! Společenství ASC Praha-střed Návštěva v rodině indického misionáře Sureshe Ekky Výprava českých salesiánů P. Jaroslava Vracovského a P. Jaroslava Mikeše, spolu s Tomášem Nýdrle ze SADBY navštívila v sobotu 21. ledna rodinu salesiána Sureshe Ekky v Corramore, stát Assam, Indie. Suresh Ekka odešel z Indie na misie do Evropy, stal se členem české salesiánské provincie a připojil se k české misii v Bulharsku. Suresh pochází ze státu Assam v severový- 14

15 chodní Indii, kraje známého pěstováním čaje. Jeho rodná vesnice se nazývá Corramore, leží asi 15 km od hranic s Bhútánem. Sureshova maminka zemřela před jedenácti lety. Jeho otec je supervizor na čajové plantáži, dohlíží tedy na sklizeň čajových lístků. Rodina bydlí v malém domku, který poskytuje čajová společnost svým zaměstnancům. Při návštěvě Sureshovy rodiny jsme tatínkovi, bratrovi a dalším příbuzným pustili krátké video se Sureshem, které si můžete prohlédnout webu. Tatínek byl velmi rád, že viděl svého syna šťastného a vyjádřil díky za jeho povolání. Ve vesnici nás lidé velmi mile přijali. Viděli jsme stavbu místního kostela, který bude kamenný. Nyní lidé chodí na bohoslužby do přístřešku z bambusové konstrukce. Corramore patří do farnosti Tangala. Tu spravují tři kněží, jeden z nich je slepý. Je zde také škola pro stovky dětí a internát pro 150 chlapců. Školu vede P. Peter Pazhayamkottil. Do farnosti patří farníků, kteří žijí v mnoha odlehlých vesnicích. Například cesta do Sureshovy rodné vesnice trvá necelou hodinu po rozbitých silnicích a polních cestách. Kolem jsou čajová pole, večer sem z hor u hranic s Bhútánem přicházejí divocí sloni, kteří jsou často nebezpeční. Mše se ve vesnici koná cca jedenkrát za měsíc. Mohli jsme také navštívit několik formačních domů. Mezi jinými misijní aspirantát, kde se mladí chlapci, kteří mají zájem stát se salesiány a odejít do misií, připravují na své povolání. V misijním aspirantátu v Sirajuli je padesát mladých mužů. Byli jsme také přijati v noviciátu a aspirantátu v Shillongu. V místním noviciátu byl P. John Med pět let novicmistrem. V souvislosti s P. Johnem Medem a Sureshem padla několikrát myšlenka, že ten, kdo dává, dostává zpět. Je to jistá výměna darů. Napsal Tomáš Nýdrle, na web dodal Jan Obruča Milé sestry a bratia, milá saleziánska rodina Vydáno dne Majte sa vždy radi ako bratia, milujte sa, pomáhajte si a navzájom sa znášajte ako bratia. Božia pomoc a pomoc Panny Márie Pomocnice vám nebudú chýbať. Sľúbte mi, že sa budete milovať ako bratia. (sv. don Bosco) Pri príležitosti sviatku dona Bosca, nášho drahého otca a zakladateľa vás srdečne pozdravujem a prajem vám spolu s PR ASC radostné a požehnané prežitie tohto dňa, aby sme sa ustavične inšpirovali charizmou dona Bosca a kráčali s radosťou do neba. Anton Horváth, provinciálny koordinátor ASC 15

16 Jak jsme v Kopřivnici slavili Vydáno dne V neděli 29. ledna se celé spolčo z Moravské brány sešlo i s ratolestmi v naší škole svaté Zdislavy v Kopřivnici, aby oslavilo svátek Dona Boska. Po zahájení v kapli a slavnostním, skoro svatebním obědě náš čekal pestrý program sportovní soutěže v tělocvičně, puzzliáda, pingpongiáda, vědomostní sudoku, promítání fotek ze Svaté země, kterou nedávno navštívila Maruška Andrlíková, a v neposlední řadě ochutnávka soutěžních vzorků štrůdlů a pomazánek. Za úplně všechno dostávaly jednotlivé rodiny body a nakonec ta nejúspěšnější získala putovní pohár. Všichni jsme si krásný den užili! Děkujeme těm, kteří slavnost připravili bylo to dost dobré :-) Pavla Oujeská Oslavy Dona Boska u salesiánek v Kuklenách Vydáno dne V úterý večer jsme se zúčastnili již po několikáté oslav svátku Dona Boska u sester salesiánek v Kuklenách. Slavnost zahájila mše svatá doprovázená obrazy Dona Boska a hudebním doprovodem internátního sborečku. Po mši nás čekalo pohoštění, společný zpěv, soutěže a provedení divadelních scének ze života Dona Boska v podání některých hostů. Opět jsme prožili krásný večer ve společnosti známých, které jsme už delší dobu neviděli, s možností vzájemného sdílení. Za vše velké díky sestřičkám salesiánkám z Kuklen. Chcete-li se podívat na fotky z akce, jsou k dispozici na spolupracovnickém webu. Děkují Hana & Milan Jandáčkovi 16

17 Divadelní představení ke cti Dona Boska v Kobylisích Vydáno dne Salesiáni a jejich příznivci v Praze-Kobylisích oslavili v úterý svátek Dona Boska akademií ke cti zakladatele. Nejprve poděkovali při mši svaté (sloužené Kájou Herbstem) a pak se přesunuli do Salesiánského divadla, kde zhlédli hru Don Bosco aneb nové šaty pro Pannu Marii. Hru Aloise Čápa z roku 1938 v úpravě Zdeňka Jančaříka nastudovali salesiáni z komunity v Praze-Kobylisích spolu s několika věrnými z farnosti. Režie se ujal Zdeněk Jančařík. A zhostil se této nelehké úlohy vskutku se ctí. Všichni diváci v beznadějně přeplněném sále se po celou dobu skutečně výborně bavili, sál se téměř nepřestával smát vtipným scénkám a hláškám, které reflektovaly dění jak ve středisku, tak ve farnosti. A opomenuta nebyla ani fotbalová struna! Všem divadelníkům patří upřímný dík a obdiv! Zdroj: Stopy dobrovolníků jsou vidět Vydáno dne Výprava salesiánů P. Jaroslava Vracovského a P. Jaroslava Mikeše společně s Tomášem Nýdrle ze SADBY se po návštěvě míst spojených s českým misionářem otcem Janem Medem a účasti na oslavách výročí jeho úmrtí přesunula do míst, kde působí či působili čeští dobrovolníci skrze Adopci nablízko. Ze států Manimup a Nagaland vedly kroky výpravy do státu Assam, kde v městě Golaghat učí v přilehlé vesnické škole Junon Jyoti dobrovolník Cyril Vojtěšek. Ve škole učí angličtinu a v případě potřeby supluje za ostatní učitele. Po škole doučuje chlapce, kteří bydlí na internátu a doučování potřebují, aby dokázali uspět při zkouškách a stíhali výuku. Salesián otec Rajesh hodnotí práci dobrovolníků takto: Lidé díky dobrovolníků vzpomínají na první misionáře, kteří jim přinesli evangelium a vzdělání. Uvědomují si, že na ně Evropa nezapomněla. Následně se česká výprava dostala do státu Karnataka, kde čeští dobrovolníci působí v salesiánských střediscích skrze organizaci Breads. V jedenácti milionovém městě Bangalore jsme navštívili dílo salesiánů pro děti ulice. Salesiáni kontaktují děti na ulici, snaží se je vrátit k rodičům, vést je ke školní docházce. Pokud není návrat možný, mají pro děti připravené internáty a zabezpečují jejich školní docházku. Ve středisku Don Bosco Mane, působila česká dobrovolnice Jana Švecová. Doteď udržuje se střediskem kontakty a s pomocí přátel podporuje studium několika dětí. Ředitel střediska 17

18 na ni vzpomínal jako na velmi pracovitou a obětavou osobu. V městečku Hospet jsme navštívili středisko pro zanedbané venkovské děti, kteří by normálně měli chodit do školy, ale kvůli zanedbání ze strany rodičů, dětské práci, či špatné sociální situaci do školy chodit nemohli. Salesiáni je připravují na vstup do školy a vedou pro ně internát. Ve středisku působili čeští dobrovolníci Ondřej Bílý a Pavel Marčík. Učitelé ve středisku Hospet a ve středisku Snehalaya nám s hrdostí ukazovali kresby na stěnách, které tito dobrovolníci nakreslili. Dnes 6. února se nacházíme ve středisku Deodurga, kde salesiáni provozují školu pro venkovské děti. Gramotnost je v této oblasti na úrovni dvaceti procent a tento región patří k nejzaostalejším v Indii. V minulosti tu s dětmi pracovali dobrovolníci manželé Karel a Marie Dvořákovi. Chlapci z místní školy nám při rozhovoru řekli: Na Karla a na Marii si vzpomínáme, učili nás a starali se o nás. Moc je pozdravujte. Přejeme jim, aby měli moc krásnou rodinu a prosíme je o modlitbu. Dobrovolníci pracují pro děti a mladé díky projektu Adopce nablízko. Na práci pro mládež v salesiánských misiích skrze dobrovolníky se můžete podílet i vy skrze podporu Adopce nablízko. Staňte se přáteli Adopce nablízko, i malá pravidelná částka pomůže podpořit práci dobrovolníků. Více se můžete dozvědět na Upřednostňujeme podporu momentálně nejpotřebnějších aktivit, abychom mohli pomoci tam, kde je to nejvíce potřeba. Zdroj: Tomáš Nýdrle, Poznáváme misie, kde působí salesiánští dobrovolníci Svazijsko Zastavme se na chvilku u téhle maličké země, o které u nás většina lidí v životě neslyšela a musím se přiznat, že ani já ne, než jsem se dozvěděl, že sem pojedu. píše Jindřich Kačer, současný dobrovolník ve Svazijsku. Řeklo by se takové poklidné malé království asi s milionem obyvatel vmáčknuté mezi Jihoafrickou republiku a Mosambik. Základní údaje: Rozloha země km², z toho 1 % vodní plochy Počet obyvatel (153. na světě, odhad 2005) Průměrný věk obyvatelstva 32,62 let, nejméně na světě Hlavní město Mbabane (poznámka: Lobamba je sídlo krále a vlády) Státní zřízení monarchie Úřední jazyk angličtina, siswati Náboženství křesťané/sionisté (směs s domorodým kultem předků) 40%, římští katolíci 20%, muslimové 10%, anglikáni, Baha'i, metodisté, mormoni, židé a jiní 30% Dobrovolníci v projektu Cagliero jsou vysíláni do města Manzini viz šipka. Manzini má asi 110 tisíc obyvatel. Bylo britským koloniálním sídlem (od roku 1890), ale bylo zničeno v roce 1902 během anglo-búrské války. Poté bylo správní středisko přeneseno do Mbambe. Nicméně Bremersdorp (později Manzini), zůstalo obchodním, zemědělským a dopravním srdcem Svazijska. Rezidenční oblasti se rozprostírají směrem od centrální obchodní čtvrti. Na západním okraji města na dálnici do Mbabane je KaKhoza, černošská chudinská čtvrť. 18

19 V roce 1978 založil Otec Larry Mc- Donnell, SDB Manzini Youth Care (MYC). MYC se stará o děti, které z nějakého důvodu nemůžou být u rodin. Většinou jsou to sociální případy. ( ) Bydlí asi v pěti domech rozdělených podle věku celkem je jich tu prý asi 120, ale to číslo je bez záruky. Poskytují jim vzdělání v zásadě zdarma, což zajišťuje salesiánská škola. Do ní ovšem chodí i jiné děti z Manzini. Jinak je u centra obrovská sportovní hala, kam chodí děti po škole hrát fotbal nebo basketbal, popisuje Jindřich. Jak žijí dobrovolníci? Jindřich popisuje ve svém prvním dopise ze září 2011 první dojmy: Tak jsem se konečně dostal s Ryanem a s Annou do svého budoucího domova, kde strávím tři čtvrtě roku svého života. Říkáme mu Palác. Musím říct, že mě to tu opravdu příjemně překvapilo, i když jsem měl zprávy, že je to tady fajn. Mám vlastní pokoj, velkou postel i velkou skříň, stůl, poličky, židle a vedle skříně umyvadlo. Dobře, nad umyvadlem je trochu plísně a místo zrcadla tam visí velký střep, stropní sádrokarton je na jednom místě slepený izolepou a kusem krabice a postel je dost měkká, až bych řekl taková propadová. Ovšem na takové drobnosti si v Africe fakt nehodlám stěžovat. Záchod i sprcha jsou čisté a fungující, což je nejdůležitější. Nejlepší je tu ovšem parta dobrovolníků. Vedle Ryana je tu jeden Ir jména Terry, dvě Finky Helene a Jenny a zbytek jsou Němci již zmíněná Anna, Katherine, Marius a Mischel. Večer po práci se obvykle scházíme ve společenské místnosti a je náležitě veselo. A to je nejdůležitější. Co dělají dobrovolníci v centru? Učitele a asistenty učitele na základní škole a Enjabulweni Sandrini centru, hudební učitele pro třídy marimbu a další hudební nástroje, sportovní trenéry ve sportovní hale Bosco Youth Centre, večerní lektory v obytných domech dětí (doučování), sociální asistenty ve MYCSocial Welfare Office, publikují MYC Newsletter a další materiály Public Relations, a další na základě dobrovolníkových dovedností a přání! Dobrovolníci se též účastní různých akcí. Hned v září se konalo zábavné odpoledne pro děti z jednoho domu MYC zvaného Mac Corcindale a umístěného dost daleko od Manzini. Jak řekl jeden z organizátorů tohoto odpoledne slavíme jen tak bez nějakého zvláštního důvodu, ale proto, že nás to baví a chceme umožnit dětem skvělé zážitky. Takže se připravila velká grilovačka se spoustou klobás, řízků a kuřat a k tomu salát, typická 19

20 africká kaše a fazole. Prostě paráda dovedete si jistě představit, že pro chudé africké děti to byl vskutku svátek. Kromě toho jsme si tam s nimi zahráli zase nějaké sportovní hry fotbal, frisbee a nějaké to házení balónem. A jak vypadá doučování? Prvním zásadním krokem bylo vyhnat děti od televize, protože zrovna ve své "společenské místnosti" (prostě velká místnost téměř bez vybavení, jen s pár pochybnými sedačkami a skříní s dost starou televizí uzavřenou mříží) sledovali nějakou "hustou americkou akčňárnu". Docela jsem chápal, že za těchto okolností Mischovo zvolání "Study time" několikrát opakované nebylo přijato s nadšením. Nicméně nakonec se děti začaly trousit do své vyučovací místnosti. Pak se tak nějak rozdělily podle stupňů, my si rozdělili je a začalo doučování. V pondělí byli chlapci vcelku klidní, zatímco ve středu se někteří experti rozhodli předvést, co si o celém vzdělávacím systému myslí a dávali to dost hlasitě najevo. Trochu tím rušili ty děti, které se tam přišly prospat. Abych to zase nepřeháněl, někteří byli i docela snaživí a občas si něco načmárali do cvičebnic nebo do sešitu. O vánoční party a co ještě dělají dobrovolníci. Nakonec jsme vánoční party zredukovali na odpoledne plné her a sportu s nějakým tím hudebním doprovodem. ( ) Několik hudebně nadaných hochů celkem zručně zvládlo pár vánočních koled a další vhodné vánoční písně. Po pravdě řečeno to odpoledne trochu zkolabovalo, protože asi polovina z kluků ze vzdálenějších domů prostě nepřišla. Sice jsme to tam v uplynulém týdnu byli dvakrát oznámit, chlapci slíbili, že přijdou, ale nakonec jsme přece v Africe. ( ) Většina kluků nakonec dorazila až v podvečer, aby stihli večerní vánoční mši, kterou nádherně připravil Otec John za asistence samotného salesiánského provinciála Otce Francois, který na tu slávu dorazil až z Johannesburgu. A kdo nestihl mši, stihl aspoň parádní slavnostní večeři, kterou jsme pro všechny přítomné přichystali. Osobně jsem celý pátek večer a sobotní dopoledne strávil výrobou typických českých bramboráků, abych klukům připravil něco netradičního, co tady jen tak nepotkají. Měl jsem trochu strach, jak se s naším jídlem smíří africká chuť k jídlu všichni Evropani i Američani si moje bramboráky pochvalovali, ale v Africe jsou přece jen zvyklí na něco jiného. Naštěstí to dopadlo dobře všichni mě pochválili a našlo se i pár zájemců o recept. Tímto děkuji dodatečně mé mamince, že mě bramboráky naučila dělat. Kromě bramboráků jsme samozřejmě grilovali steaky, pekli brambory v alobalu a přidali nějakou tu zeleninu. Tak tedy proběhl Štědrý večer, který je u nás v Čechách a na Moravě brán jako hlavní vánoční svátek, ale ve většině ostatního světa je to spíš taková předzvěst Vánoc. Pravý vánoční den je až ten následující 25. prosince, což letos připadlo na neděli. O mnoha dalších zážitcích dobrovolníka Jindřicha v salesiánské misii ve Svazijsku si můžete přečíst na jeho blogu A o samotné misii na Přečtěte si také dopisy dalších dobrovolníků na webu Lída a Honza Obručovi. Zdroje: Wikipedie.cz, zapiskysvazijske.blog.cz Jindřicha Kačera, manziniyouthcare.com 20