OBECNÍ RECYKLAČNÍ (SBĚRNÝ) DVŮR (OBORD)

Transkript

1 Název úkolu : OBECNÍ RECYKLAČNÍ (SBĚRNÝ) DVŮR (OBORD) TYPOVÝ PROJEKT Objednatel : Kontaktní osoba : Zlínský kraj tř. T.Bati 21, Zlín Ing. Tomáš Hladík tel. : Odpovědný zpracovatel : Spolupráce : Ing. Eva Stašková Lubomír Střelec Manager projektu : Ing. Eva Stašková Jednatel společnosti : RNDr. Oldřich Fišer Typový projekt list 2

2 OBSAH 1. PROČ STAVĚT RECYKLAČNÍ (SBĚRNÉ) DVORY JAK PRACOVAT S TÍMTO NÁVODEM NÁVRH A VÝSTAVBA OBORD CHARAKTERISTIKA Vymezení pojmu OBORD Základní údaje o provozu VÝBĚR LOKALITY PRO UMÍSTĚNÍ OBORD Všeobecně Postup při výběru lokality FÁZE PROJEKTOVÉ PŘÍPRAVY A OBSAH DOKUMENTACE Všeobecně Studie Dokumentace k územnímu řízení Projekt ke stavebnímu řízení Dokumentace realizační STAVEBNÍ OBJEKTY Všeobecně Pozemní komunikace, zpevněné plochy Oplocení Technické zázemí obsluhy Konstrukce pro ochranu před povětrností, přístřešky Kanalizace Vodovod Elektroinstalace Ostatní Úprava terénních nerovností, opevnění svahů, opěrné zídky Boxy pro vytříděné druhy odpadů Vnitřní informační systém Rampy pro shoz odpadu Kóje pro strážní psy Váhy DISPOZICE, PŘÍKLADY USPOŘÁDÁNÍ Dispozice OBORD Příklady uspořádání OBORD Kombinovaný systém Stacionární systém PRÁCE S OBČANY PRŮZKUM VEŘEJNÉHO MÍNĚNÍ OSVĚTA A VÝCHOVNÁ ČINNOST Předškolní a školní mládež Domácnosti Občané staršího věku Pracovníci správních orgánů Obchod MOTIVACE PŘÍLOHY PRŮVODNÍ ZPRÁVA PROJEKTU PRO STAVEBNÍ ŘÍZENÍ VZOR SOUHRNNÁ TECHNICKÁ ZPRÁVA PROJEKTU PRO STAVEBNÍ ŘÍZENÍ - VZOR PROVOZNÍ ŘÁD SBĚRNÉHO DVORA - VZOR...25 Typový projekt list 3

3 1. PROČ STAVĚT RECYKLAČNÍ (SBĚRNÉ) DVORY povinnost vyplývající ze zákona o odpadech 185/2001 Sb. omezení nákladů na likvidaci černých skládek přibližování ke standardům zemí EU Zákon č.185/2001 Sb. postavil obce do nové role původců komunálního odpadu. Z této role vyplývají jisté pravomoci, ale zejména mnoho povinností. K jedné ze základních povinností patří zajistit místo, kam mohou občané odkládat nebezpečné složky komunálního odpadu (tato povinnost může být zajištěna i pravidelným svozem nebezpečných odpadu oprávněnou osobou). Dále nový zákon o odpadech ukládá obcím povinnosti stejné jako původcům ostatních druhů odpadů. Tyto odpady, které sám původce nemůže využít, musí trvale nabízet k využití jiné právnické nebo fyzické osobě. Nelze-li odpady využít, musí zajistit jejich zneškodnění; shromažďovat odpady vytříděné podle jednotlivých druhů a kategorií; zabezpečit odpady před nežádoucím znehodnocením, odcizením nebo únikem ohrožujícím životní prostředí atd. Zákon však zároveň dává obci možnost stanovit ve své samostatné působnosti obecně závaznou vyhláškou systém sběru, třídění, využívání a zneškodňování komunálních odpadů (i stavebních odpadů) vznikajících na jejím území, včetně míst určených k odkládání odpadů. Směřování k modernímu způsobu hospodaření s komunálními odpady nemůže být vedeno pouze potřebou vyhovět nárokům platných právních norem, ale i snahou přiblížit se praxi vyspělých evropských zemí, kde jsou různé způsoby separovaného získávání složek komunálního odpadu významnou, občany respektovanou, součástí nakládání s odpady v obci. Podíl separovaně shromažďovaných složek komunálního odpadu v zemích EU vysoko překračuje hodnoty dosažené v ČR. Význam, který státní orgány přikládají otázkám nakládání s komunálním odpadem v obcích, dokumentují i priority Státního fondu životního prostředí na příštích několik let, kde technologické linky na dotřiďování odpadů a recyklační (sběrné) dvory jsou jedním ze tří preferovaných témat. Související legislativa: Zákon č. 185/2001 Sb., Zákon o odpadech a o změně některých dalších zákonů Vyhláška č. 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů, Seznam nebezpečných odpadů a seznamy odpadů a států pro účely vývozu, dovozu a tranzitu odpadů a postup při udělování souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpadů Vyhláška č. 383/2001 Sb. o podrobnostech nakládání s odpady Nařízení vlády č. 197/2003 Sb. o Plánu odpadového hospodářství České republiky Obecně závazná vyhláška Zlínského kraje č. 2/2004, kterou se vyhlašuje Závazná část Plánu odpadového hospodářství kraje Typový projekt list 4

4 2. JAK PRACOVAT S TÍMTO NÁVODEM zvolte systém nakládání s komunálním odpadem vyberte optimální způsob separovaného sběru rozhodněte o výstavbě recyklačních (sběrných) dvorů Cílem autorů tohoto návodu je přispět k úspěšnému zavedení efektivního systému nakládání s komunálním odpadem v obci. Je určen pro potenciální investory, kteří mají v úmyslu vytvořit místa pro odkládání komunálního popř. stavebního nebo i bioodpadu. Návod se zabývá obecně postupy nakládání s komunálním odpadem, separovaným sběrem a problematikou odděleného shromažďování komunálního odpadu v recyklačních (sběrných) dvorech. Popisuje jejich technickou přípravu, informuje o možnostech odbytu vytříděných surovin a některých aspektech osvěty pro získání veřejnosti na podporu třídění odpadů. Způsob separovaného sběru, včetně rozmístění stanovišť nádob a recyklačních (sběrných) dvorů, musí vycházet z hlubší rozvahy o nakládání s komunálním odpadem v obci. Vhodnější je posuzovat větší oblasti (okres, region) s výhledem alespoň 5 let. Takováto regionální koncepce nakládání s komunálním odpadem by však měla být zpracována odbornou firmou, která po nezbytné analýze současného stavu nakládání s odpady vypracuje návrh na nezbytné systémové změny. Samozřejmou součástí jakéhokoliv systému nakládání s komunálními odpady v obci bude tedy realizace některého ze způsobů separovaného sběru. Obecně platným cílem, který si musí klást každý způsob separovaného sběru, je získání co největšího množství složek komunálního odpadu v co nejlepší kvalitě za ekologicky a ekonomicky přijatelných podmínek. Žádný z provozovaných způsobů separovaného sběru v ČR není při současných cenách druhotných surovin finančně samonosný nebo dokonce ziskový. K eliminaci ztrát je nutné, aby obec byla zapojena do systému EKO-KOM. Ze zkušeností je zřejmé, že zavede-li obec jakýkoliv systém nakládání s komunálním odpadem, musí se zabývat otázkami lokalizace, návrhu, výstavby a provozu recyklačních (sběrných) dvorů. 3. NÁVRH A VÝSTAVBA OBORD jak navrhnout a vybavit recyklační dvůr výstavba a provoz recyklačního dvora 3.1 Charakteristika Vymezení pojmu OBORD Pod pojmem místo určené k odkládání komunálního odpadu rozumíme prostor pro přechodné i trvalé umísťování nádob na odpad splňující technické, hygienické, estetické a bezpečnostní podmínky dané příslušnými právními předpisy a připomínkami dotčených orgánů v průběhu stavebního řízení. Je-li takový prostor oplocený, s obsluhou v provozních hodinách eventuelně Typový projekt list 5

5 vybavený i pro dílčí úpravu shromažďovaných materiálů, pak mluvíme o recyklačním (sběrném) dvoře (dále Obecní organizovaný recyklační dvůr - OBORD). Použití dvojího názvu je vedeno snahou vyhovět obecně používanému pojmu (sběrný) i naznačit, že odpady se zde shromažďují k určitému účelu (recyklační) Základní údaje o provozu Provozovat OBORD lze jen se souhlasem příslušného úřadu (dle zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech). Veškerá činnost v rámci OBORD probíhá podle schváleného provozního řádu. Provozovatel OBORD musí být samozřejmě oprávněn nakládat s nebezpečnými odpady na základě souhlasu krajského úřadu. Sklad nebezpečných složek komunálního odpadu je vybaven identifikačními listy odpadu a zvenčí označen grafickými symboly příslušné nebezpečné vlastnosti. Sklad a skladovací prostředky nebezpečných složek komunálního odpadu musí splňovat podmínky dané vyhláškou č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady. Praktické zkušenosti z provozu stávajících recyklačních (sběrných) dvorů ukazují, že základními problémy jsou nízké využití (malá návštěvnost) a vysoké provozní náklady hrazené z rozpočtu obcí. Proto v souladu s nejnovějšími českými a dostupnými zahraničními zkušenostmi OBORD rozšiřuje spektrum svých funkcí. Podstatou je, aby OBORD nabízel občanům ve větší míře služby, které se týkají výrobků na konci, nebo po skončení jejich životnosti. Poznatky z provozovaných recyklačních (sběrných) dvorů ukazují na velký význam vedení evidence jak uživatelů (fyzické osoby - prokázání totožnosti a místa trvalého pobytu občanským průkazem; podnikatelé a firmy - oprávněním k podnikání), tak přijímaných odpadů (zejména se to týká nebezpečných složek komunálního odpadu; kód odpadu, množství odpadu). Důvodem je obchodně-právní vztah mezi orgánem města/obce a provozovatelem OBORD a nutnost příslušného finančního vyrovnání. Účelné je uzavřít obdobné smluvní vztahy i s okolními obcemi, aby tato složka byla i pro jejich občany hrazena z rozpočtu obce. Samozřejmostí je smluvní zajištění odbytu shromážděných odpadů a druhotných surovin a odběru zbývajících odpadů na nejbližší skládku. V rámci OBORD bude probíhat pouze úprava odpadů (např. štěpkování, úprava odpadního dřeva na palivo) nepočítá se s využíváním odpadů (např. kompostováním), nelze to však vyloučit. Pravděpodobnější bude napojení takových zařízení na zpracovatelská místa vybavená příslušnou technikou. Účelným doplňkem recyklačních (sběrných) dvorů, zejména v menších obcích, které nebudou tato zařízení budovat, je sezónní (jaro, podzim) přistavování otevřených velkoobjemových kontejnerů, jejichž obsah se následně v OBORD vytřídí. 3.2 Výběr lokality pro umístění OBORD Všeobecně Obecní recyklační dvůr je nutno řešit tak, aby mohl být chápán jako součást občanského vybavení. Mezi potřebou přiblížit toto zařízení co nejvíce občanům a obecnou snahou vytěsňovat vše co se týká odpadů na okraj obce přetrvává dosud konflikt, který zřejmě při výběru lokality povede ke kompromisním závěrům. Ke změně vžitých představ o místech pro nakládání s odpady, jako místech nepořádku, je nutno vytvářet resp. získávat nové pozitivní zkušenosti. Projekt, musí brát v úvahu také tzv. lidské měřítko, ať už se jedná o OBORD menšího rozsahu nebo jeho kompletní verzi. Typový projekt list 6

6 Poznámka: Umístění sběrných míst v rozsahu běžně odděleně sbíraných druhů odpadů (sklo, plasty, papír) nevyvolává zvláštní nároky na plochy a jejich úpravu. Jestliže jsou přibližně známa těžiště docházkových vzdáleností, zbývá dořešit vlastní stanoviště sběrných nádob, zejména s ohledem na provoz v daném místě, dostupnost pro obsluhu a pro účastníky sběru Postup při výběru lokality Výběr lokality může postupovat v následujících krocích: formulace základních představ o záměru přípravy OBORD v obci, průzkum území, vytypování vhodných míst, porovnání se záměry územního plánování, vypracování a optimalizace studie OBORD vzhledem k podmínkám území, užší výběr míst ve variantách, veřejné projednání a ve zpětné vazbě dopracování studie, další řízení ve smyslu stavebního zákona (územní řízení, stavební řízení). Některá obecná kriteria pro rozhodování: vlastnické vztahy k pozemku, frekventovanost lokality, dostupnost pro klienty. 3.3 Fáze projektové přípravy a obsah dokumentace Všeobecně Projektová příprava zahrnuje vnější (širší) vztahy OBORD (dopravní řešení, připojení na inženýrské sítě) a řešení vlastního areálu (provoz, stavební objekty, technické popř. technologické vybavení, terénní úpravy a řešení zeleně). Dokumentace v jednotlivých fázích slouží postupně pro ujasnění záměru investora, územní řízení, stavební řízení, provedení stavby, popř. pro dokladování skutečného provedení Studie Projektové práce se odvíjejí od studie, v rámci které by měl být optimalizován záměr investora vzhledem k reálné situaci (možnosti ekonomické, technické, vhodnost z hlediska charakteru území apod.). Jejím výsledkem jsou podklady pro návrh na vydání územního rozhodnutí a následně pro zadání dalších projektových prací. V rámci studie by měly být vyjasněny náležitosti z hlediska odpadového hospodářství (druhy a množství sbíraných odpadů, četnost a druh nádob, provoz recyklačního dvora, technika pro odvoz), možnosti napojení na inženýrské sítě, možnosti dopravního řešení apod. Rozsah zpracování záleží na dohodě investora a projektanta s ohledem na požadavky místně příslušného stavebního úřadu Dokumentace k územnímu řízení Návrh na vydání územního rozhodnutí obsahuje zejména: situační výkres současného stavu území na podkladě pozemkové mapy evidence Typový projekt list 7

7 nemovitostí se zakreslením OBORD a s vyznačením jeho vazeb na okolí ve dvojím vyhotovení; doplnění výkresů na současný stav se doporučuje provést graficky odlišně od zákresů ve snímku katastrální mapy a je nutno, aby na výkresech bylo potvrzeno zpracovatelem, závěry projednání s dotčenými orgány státní správy a s veřejnoprávními orgány, dispozice s vyznačením odstupových vzdáleností stavebních objektů od hranic sousedních pozemků (v měřítku 1 : 500 popř. 1 : 250), architektonické a urbanistické začlenění do území, vzhled a výtvarné řešení, údaje o provozu, včetně základních technických parametrů, navrhovaných technologií a zařízení, hodnocení vlivu stavby resp. provozu na zdraví a životní prostředí, včetně návrhu na opatření k odstranění nebo minimalizaci negativních účinků, nároky na vodní hospodářství, energii, dopravu, předpoklady napojení na stávající vybavení území, dotčená ochranná pásma nebo chráněná území, ochrana stavby před škodlivými vlivy a účinky, včetně informací o vhodnosti geologických a hydrogeologických poměrů v území, rozsah a uspořádání staveniště, ozelenění nezastavěných ploch. Stavební úřad může požadovat doložení snímku katastrální mapy řešeného území bez zákresu navrhované stavby potvrzené razítkem příslušného katastrálního úřadu s omezením stáří dokladu. Územní řízení o umístění OBORD může stavební úřad sloučit se stavebním řízením, jestliže je pro dané území schválen územní plán nebo územní projekt zóny a navrhované umístění stavby je s ním v souladu Projekt ke stavebnímu řízení Projekt ke stavebnímu řízení dokumentuje architektonické a stavební řešení, souvislosti vzhledem k sousedním pozemkům a stavbám, k veškerým podzemním a nadzemním vedením apod. Z projektu ke stavebnímu řízení je zřejmý provoz OBORD a jeho případné negativní vlivy např. pro životní prostředí. V této fázi se obvykle neřeší podrobnosti stavebního řešení. Projekt předkládaný ke stavebnímu řízení obsahuje zejména: a) průvodní zprávu se základními údaji o stavbě, informace o výsledku provedených průzkumů a o dodržení obecných technických požadavků na výstavbu, b) souhrnnou technickou zprávu, ze které je zřejmé: - navrhované urbanistické, architektonické a stavebně-technické řešení stavby, jejich konstrukčních částí a stavebních materiálů, - požárně-bezpečnostní řešení, - nároky na vodní hospodářství, energie, dopravu včetně parkování, likvidace odpadů a řešení napojení stavby na inženýrské sítě a kanalizaci, - údaje o nadzemních a podzemních objektech, včetně inženýrských sítí, - údaje o technickém zařízení a o koncepci skladování, - uspořádání staveniště, - splnění podmínek na ochranu zdraví a životního prostředí stanovených podle zvláštních předpisů, Typový projekt list 8

8 - údaje o organizaci výstavby, c) celkovou situaci stavby (zastavovací plán v měřítku 1 : : 500 s vyznačením stávajících pozemků, stávajících staveb na nich, podzemních inženýrských sítí a návrh přípojek na inženýrské sítě, vytyčovací výkresy nebo potřebné geometrické parametry vyznačené v zastavovacím plánu, d) stavební výkresy pozemních a inženýrských objektů, ze kterých je dostatečně zřejmý navrhovaný (popř. dosavadní stav), především půdorysy, řezy, pohledy (v měřítku 1 : 100) obsahující jednotlivé druhy konstrukcí a jejich části, polohové a výškové uspořádání s vyznačením funkčního určení, schematické vyznačení vnitřních rozvodů a instalací; u objektů s technickým zařízením musí stavební výkresy obsahovat umístění strojů a zařízení, e) projekt organizace výstavby, nepostačí-li informace v souhrnné technické zprávě. Stavební úřad je oprávněn vyžadovat v konkrétních případech doplnění projektové dokumentace (další doplňující výkresy konstrukcí, přípojek, vnitřních instalací, terénních úprav a zeleně, řešení dopravy a parkování apod.) Dokumentace realizační Rozsah prováděcího projektu je sjednáván investorem a není v současné právní úpravě specifikován. Prováděcí projekt u všech objektů dostatečně podrobně dokumentuje technické řešení, umožňuje jednoznačné zadání pro stavební výrobu a kontrolu úplnosti provedení díla. Na základě prováděcího projektu lze vypracovat podrobný výkaz výměr, který slouží pro sestavení nabídkové ceny při výběrovém řízení zhotovitele a pro prognózu ceny díla. 3.4 Stavební objekty Všeobecně Obecní recyklační dvůr sestává z několika stavebních objektů, popřípadě z objektů, které lze mezi stavební objekty zařadit. Ve většině případů jsou součástí stavebního řešení pozemní komunikace a zpevněné plochy, oplocení, technické zázemí pro obsluhu (popř. rozšířené o další funkce), konstrukce pro ochranu ploch a zařízení před povětrností, kanalizace, vodovod, elektroinstalace, terénní úpravy a zeleň. Stavební řešení může dále zahrnovat konstrukce vzájemně oddělující boxy pro odpady, vnitřní informační systém, rampy pro shoz odpadů, kóje pro strážní psy atd Pozemní komunikace, zpevněné plochy Jedná se o příjezdové a vnitřní komunikace, parkoviště, plochy pro ukládání a manipulaci s odpady nebo s kontejnery, plochy pro materiály a výrobky určené k dalšímu využití, přístupové cesty pro pěší. OBORD může být podle místních podmínek budován na volném prostranství nebo s využitím stávajících zpevněných ploch. Při volbě zpevnění je vhodné konzultovat druh povrchu komunikací s firmou, která bude zajišťovat odvoz odpadů ze dvora, protože např. manipulace s kontejnery může na druh zpevnění plochy sběrného dvora (nebo alespoň plochy, kde kontejnery stojí) klást určité požadavky. Obecně lze vytipovat tyto základní druhy zpevnění, které lze v OBORD použít či kombinovat : Typový projekt list 9

9 štěrkový kryt vhodný pro menší a provozně jednodušší sběrné dvory, většinou je nutné je částečně kombinovat i s jiným druhem zpevnění (např. s plochou z panelů, která bude provedena tam, kde štěrková plocha není vhodná (např. pod kontejnery pro jejich snazší manipulaci, jako rezervní plocha pro uložení pneumatik a obdobného materiálu apod.). kryt zpevněný silničními panely většinou vhodné zpevnění pro pojezd vozidel i manipulaci s kontejnery, avšak někdy může být jeho záporem malá estetičnost. cementobetonový kryt pro manipulaci s kontejnery vhodnější než plocha ze silničních panelů, z hlediska realizačního a provozního je třeba zvážit kvalitu podkladních vrstev a podloží. asfaltový nebo asfaltobetonový povrch většinou plně splňuje požadavky provozu i estetiky Oplocení Účelem oplocení je provozně oddělit pozemek nebo prostor vyhrazený pro OBORD od okolí a zabránit vstupu nepovolaných osob. Požadavky na účinnost oplocení v tomto smyslu vyplývají z rozsahu vnitřního vybavení. Případné vizuální oddělení prostoru sběrného dvora od okolí není v tomto případě nutné, naopak lze říct, že může být kontraproduktivní, protože do dvora není vidět, a to může občanům vadit. Nejběžnějším typem oplocení, které je pro tento typ staveb používáno, je z drátěné sítě mezi ocelovými (příp.betonovými) sloupky, dále lze samozřejmě využít i jiné typy (může záležet např. i na požadavku začlenění sběrného dvora do okolní zástavby apod.) Technické zázemí obsluhy Technickým zázemím obsluhy se rozumí především provozní kancelář, dle velikosti a provozní náročnosti sběrného dvora případně doplněná sociálním zařízením (WC, umývadlo, šatna, sprchový kout). Mohou k němu být přiřazeny další funkce jako například poradenství, sklad a prodej použitých předmětů, sběrna použitých výrobků pro opravu, apod. Pro OBORD přicházejí v zásadě do úvahy dva způsoby řešení : mobilní buňky - použité jednotlivě nebo v sestavách, které jsou většinou postavené přímo na zpevněné ploše, případně na ploše ze silničních panelů. zděné budovy většinou se jedná o stávající budovy, které se nacházejí na pozemku, který je pro sběrný dvůr využit Konstrukce pro ochranu před povětrností, přístřešky Účelem těchto konstrukcí je chránit vybrané prostory, materiály, výrobky a zařízení před povětrnostními účinky. Mohou být navrženy jako trvalé, dočasné nebo sezónní; z hlediska vlastního konstrukčního uspořádání je můžeme dělit na: přístřešky otevřené - zakrývají plochy pro ukládání odpadů, které vlivy povětrnosti poškozují (např. odpadní dřevo k volnému odběru) a zařízení vyžadující volný přístup (např. stanoviště pro štěpkování). přístřešky uzavřené - slouží zejména jako ochrana prostor pro manipulaci s použitými předměty. Typový projekt list 10

10 3.4.6 Kanalizace Většinou se jedná (pokud je třeba budovat) o vnitřní kanalizaci sběrného dvora, která sbírá splaškové a dešťové vody v rámci areálu a kanalizační přípojku, která zabezpečí napojení na veřejnou kanalizaci. Kanalizace může být (a většinou bývá) řešena jako jednotná, ve výjimečných případech je možno ji řešit jako oddílnou. Variantně je také možno navrhnout sbírání splaškových vod ve sběrné jímce (žumpě), která je dle potřeby vyvážena. Způsob odvedení dešťových vod se střech přístřešků a objektu pro obsluhu je třeba vždy posoudit individuálně podle velikosti příslušných ploch, možností odvedení do terénu či kanalizace. Odvod dešťových vod z pozemních komunikací a manipulačních ploch lze řešit odvedením a vsakováním do ploch, které nejsou opatřeny nepropustným krytem nebo odvedením do kanalizace pomocí dvorních vpustí Vodovod Budování vodovodní přípojky nemusí být nutně součástí vlastního návrhu sběrného dvora. Pokud je provoz sběrného dvora řešen spíše na minimální úrovni, není většinou nutné v areálu řešit sociální zázemí pro obsluhu a zásobení pitnou vodou pak lze řešit pomocí balených vod. Pokud je však provoz sběrného dvora na vyšší úrovni (zejména co se týká otevírací doby) je většinou nutné zabezpečit zásobení alespoň užitkovou vodou pro sociální zázemí pro obsluhu. Pak se jedná o vnitřní rozvody v areálu sběrného dvora a vodovodní přípojku, která zabezpečí připojení na vodovodní řad Elektroinstalace Předmětem elektroinstalace OBORD je kabelová přípojka, rozvaděče, silnoproudé rozvody, bleskosvod, slaboproudé rozvody (zvonek, telefon, elektronické zabezpečení) Ostatní Úprava terénních nerovností, opevnění svahů, opěrné zídky Úpravě terénních nerovností je třeba věnovat náležitou pozornost. Uplatňují se zárubní a opěrné zídky monolitické nebo montované. Na trhu stavebních výrobků je dostatečný sortiment prefabrikovaných vegetačních a palisádových systémů umožňujících kvalitní architektonické ztvárnění. Venkovní schody je nutno navrhovat s ohledem na užívání v zimním období Boxy pro vytříděné druhy odpadů Konstrukce vymezující boxy pro vytříděné druhy odpadů jsou jedním z možných řešení vymezení ploch ve sběrném dvoře a mohou být i významným architektonickým prvkem OBORD. Mohou být sestaveny s využitím nejrůznějších roubených, palisádových nebo opevňovacích vegetačních systémů. Sousední boxy mohou být vzájemně odděleny konstrukcemi demontovatelnými nebo pevnými. Demontovatelné "mantinely" jsou účelné u stanovišť, kde se předpokládá v krátkodobém horizontu změna v objemu a sortimentu shromažďovaného odpadu. Pevné dělicí příčky tuto výhodu neposkytují, naproti tomu jejich použití přispívá k ucelenému výrazu recyklačního dvora (mají stejný charakter jako obvodové konstrukce boxu). Typový projekt list 11

11 Vnitřní informační systém Pro snadnou orientaci klientů v recyklačním dvoře a pro seznámení s pravidly o poskytování služeb je důležitý jednoduchý a přehledný informační systém, který návštěvníka zavede od vstupu k cílovému místu. Návrh informačního systému je předmětem zadání pro výtvarníka nebo grafika a neměl by být podceňován. Základními prvky informačního systému sběrného dvora by měly být : Orientační tabule na přístupových komunikacích - název zařízení Informační tabule u vstupu : 1. Název zařízení. 2. Provozovatel, odpovědný zástupce. 3. Druhy shromažďovaných odpadů. 4. Orientační schéma areálu. 5. Provozní doba. 6. Telefon (i v mimoprovozní době). 7. Orgán státní správy, který vydal souhlas s provozem zařízení a provozním řádem. 8. Logo (společné výtvarné řešení). Tabule nad kontejnery (výměnné): 1. Druh shromažďovaného odpadu. 2. Druhy odpadů, které do nádoby/kontejneru nepatří Rampy pro shoz odpadu Užitím ramp, na které najíždějí vozidla přivážející odpady, se usnadňuje manipulace při vykládání do kontejnerů. Mohou být vybudované uměle nebo s využitím tvaru terénu; jejich konstrukce je převážně monolitická betonová, železobetonová nebo zděná. Nájezdy je nutno navrhnout dostatečně pohodlné a bezpečné Kóje pro strážní psy V některých případech kompletněji vybavených recyklačních dvoru může vzniknout potřeba chránit areál mimo pracovní dobu obsluhy strážními psy. Kóje se obvykle vytvářejí z drátěného pletiva; půdorysné rozměry se stanovují dle počtu psů s přihlédnutím k plemenu Váhy Zjišťování hmotnosti odpadů vážením je nákladnou záležitostí a v odpadovém hospodářství se efektivně uplatňuje například u skládek, spaloven, zpracovatelských závodů. Použití váhy v OBORD podle pojetí tohoto návodu bude uplatňováno při přijímání nebezpečných složek komunálního odpadu. 3.5 Dispozice, příklady uspořádání Dispozice OBORD Všeobecné zásady Návrh dispozice OBORD ovlivňují zejména rozloha, tvar a reliéf pozemku, který je pro výstavbu k dispozici, vazby na okolí, způsob využití okolních pozemků, možnosti dopravního napojení Typový projekt list 12

12 (v širších souvislostech celkové dopravní řešení), požadavky na provoz (rozsah funkcí OBORD), předpokládané technické vybavení, stav a možnosti využití stávajících ploch a staveb. Při řešení a posuzování vnitřního uspořádání se sledují jednotlivé funkce a jejich vztahy. Jedná se o dopravu uvnitř dvora, manipulaci s odpady a nádobami na odpad, umožnění jejich snadného a bezpečného ukládání na vyhrazená místa, snadnou kontrolu obsluhou, funkce pro znovupoužitelné výrobky a materiály (volný odběr použitých výrobků, opravárenská služba) a jejich zpřístupnění pěším návštěvníkům bez zbytečného křížení s automobilovou dopravou, odběr a částečné zpracování odpadu ze zeleně, vhodné oddělení od okolních pozemků oplocením, celkový koncept řešení v konkrétní lokalitě apod. V rámci řešení OBORD je nutno vytvořit dostatečná místa pro parkování, pamatovat na nádoby pro směsný odpad po vytřídění a doplňkově k systému separovaného sběru v obci též na menší kontejnery pro vytříděný papír, sklo a plasty. Pro snadnou orientaci je důležitý jednoduchý a srozumitelný informační systém a dopravní značení v nejbližším okolí OBORD. Vnitřní komunikační uspořádání Vjezd na pozemek bývá obvykle naznačen ze stávající komunikace (a dostatečně předem na této komunikaci avizován). Náročnost dopravního napojení OBORD záleží na vnějším dopravním uspořádání a zatížení. Vnitřní komunikace může být řešena podle tvaru a velikosti pozemku objezdem nebo průjezdem dvora s rozšířením v konci dispozice pro otáčení couváním, popř. úplným zprůjezdněním se dvěma vjezdy. Dispozici větších dvorů je vhodné upravit tak, aby se příliš nekřížil provoz motorizovaných a pěších návštěvníků. Stanoviště pro ukládání odpadů Stanoviště pro ukládání odpadů se umisťují s ohledem na jejich snadný odvoz i příjem po obvodu komunikace nebo uvnitř objezdu. Odpady mohou být ukládány do otevřených nebo uzavřených nádob a volně do otevřených nebo zakrytých boxů (zastřešených popř. chráněných též svislým obvodovým pláštěm). Ukládání do nádob resp. kontejnerů nevyžaduje pracné manuální překládání a umožňuje snadněji udržovat pořádek. Zázemí obsluhy Kancelář obsluhy je třeba situovat tak, aby měla služba dobrý přehled o stanovištích odpadů a o pohybu vozidel a osob. Zároveň se zohledňuje vzdálenost pro připojení na inženýrské sítě. Může být s výhodou umístěna bezprostředně při vjezdu na pozemek jako vrátnice, ale není to pravidlem. Například na členitém pozemku, kde nelze od vstupu OBORD přehlédnout, může být výhodné umístění v centrální části dispozice, případně, je-li pozemek u vjezdu výrazně zúžen, v části, kde je komunikace rozšířena pro otáčení vozidel. Zázemí obsluhy může být izolováno (sloužit jako kancelář a sociální zařízení), nebo může přímo navazovat na některé další funkce, jako například sklad a prodej použitých výrobků, sběrnu pro opravnu, uzamykatelný sklad nebezpečných složek komunálního odpadu, konzultační a poradenský servis. Nebezpečné složky Pro ukládání nebezpečných složek komunálního odpadu se standardně uvažuje uzamykatelný EKOSKLAD, popř. je možno při splnění podmínek pro skladování nebezpečných odpadů, daných Typový projekt list 13

13 vyhláškou a provozním řádem, využít některou část provozního zázemí obsluhy nebo nahradit izolovanými nádobami na nebezpečné složky. Toto místo by mělo být poblíž kanceláře obsluhy, neboť od každého klienta bude nebezpečný odpad přebírán individuálně. Předměty k novému použití Stanoviště pro použitý nábytek a dřevo k volnému odběru zpřístupnit pokud možno pro nákladní automobily a pro pěší odděleně. Sklad a prodej použitých výrobků a sběrnu pro opravy, popřípadě s doplněním občerstvení v nejkompletnějším pojetí OBORD, je vhodné umístit v klidnější části dispozice přístupné po chodníku. Zpracování odpadu ze zeleně Místo pro návoz odpadu ze zeleně, štěpkování a odvoz štěpků nevyžaduje bezprostřední kontakt s kanceláří obsluhy ani s přístupem pro pěší klienty. Může být situováno v odlehlejší části OBORD, popřípadě se samostatným vjezdem. S ohledem na použité zařízení lze doporučit případně uzavření tohoto stanoviště, aby se zabránilo náhodnému poškození strojního vybavení Příklady uspořádání OBORD Z hlediska uspořádání a provozu se nabízejí následující dvě varianty separačních dvorů vybavených v závislosti na systému sběru a svozu nebezpečných odpadů: Kombinovaný systém Využívá mobilního systému svozu nebezpečných odpadů v kombinaci se stacionárním sběrem a tříděním ostatních komodit TDO v areálu separačního dvora. Tento systém je vhodný s možností organizace centrálního svozu Stacionární systém Vychází ze sběru nebezpečných složek i ostatních komodit TDO přímo v místě separačního dvora do příslušných kontejnerů (alternativně mohou být nebezpečné odpady odděleně shromažďovány např. v ekoskladech). Obecně se jedná o systém využívaný v samostatných např. obcích nebo v případech a regionech kde možnost organizace mobilního svozu nebyla zavedena nebo je z různých důvodů neefektivní. Přes některé nesporné výhody mobilního sběru a svozu nebezpečných složek TDO je však často využíván model stacionárního sběru i ve městech vzhledem k velkému počtu odděleně sbíraných komodit požadovaných od výrobců obalů z hlediska povinnosti zpětného odběru. Městské sběrné dvory bývají většinou rozsáhlejší a lépe vybaveny kontejnery pro sběr většího počtu komodit a často i přístrojovou technikou pro jejich další úpravu. Přestože nelze jednoznačně a s obecnou platností doporučit nejvhodnější systém sběru a svozu vyseparovaných složek TKO, je možné vysledovat určitá specifika směrující k volbě optimalizovaného systému: Zejména je třeba si uvědomit, že malé aglomerace obcí vykazují při navrhování optimálního způsobu separace komunálního odpadu ve srovnání s většími celky vždy určité specifické vlastnosti Vzhledem k nízkému počtu obyvatelstva zde není zpravidla příliš efektivní budovat systém rozlehlých sběrných dvorů s množstvím jednotlivých komodit. Také skladba komunálních odpadů je rozdílná oproti městům. Spalitelné frakce odpadu jsou ve zvýšené míře páleny v lokálních topeništích, organický odpad je individuálně kompostován. Množství a počet využitelných surovin se Typový projekt list 14

14 tedy snižuje. Také otázka nebezpečných složek TDO zde vyžaduje rozdílné řešení oproti městům. Z těchto předpokladů by zejména měl vycházet projekt řešení problematiky sběru a separace odpadů v malých aglomeracích. Při aplikaci kombinovaného systému mohou sběrné dvory např. zabezpečit sběr využitelných separovaných složek TDO a to papíru, skla, plastů, železa včetně vyřazených kovových spotřebičů, elektroodpadu, zářivek a pneumatik. Obec, případně jiný vlastník či provozovatel sběrného dvora se tedy může například orientovat především na ekonomicky využitelné komodity odpadů a sběr a svoz nebezpečných odpadů lze přenechat za úplatu odborným firmám. Malé sběrné dvory (minimální vybavení) Tyto sběrné dvory mohou být vybudovány pro obsluhu menších aglomerací, ve kterých se předpokládá systém kombinovaného systému sběru jednotlivých složek odpadu (tj. mobilního systému svozu nebezpečných odpadů v kombinaci se stacionárním sběrem a tříděním ostatních komodit TDO v areálu separačního dvora). Provozní doba bude přizpůsobena počtu obyvatel a jejich požadavkům, předpokládáme, že sběrný dvůr bude otevřen 2-3 x za týden na 2-3 hodiny v jednotlivých dnech. Takto provozovaný dvůr proto nebude nutno vybavovat sociálním zázemím pro obsluhu. Otázka odvozu a zneškodňování nebezpečných odpadů vyžaduje odborný a nákladnější přístup, proto je zde přenechána specializované firmě provádějící mobilní svoz nebezpečných komodit za úplatu. Náklady na vybavení sběrného dvora sběrnými kontejnery se tak výrazně sníží. Celý systém efektivně spojuje výhody - komplexnost mobilního sběru nebezpečných složek s možností stálé separace využitelných složek TKO. Vzhledem k tomu, že provoz sběrného dvora bude jen občasný, není bezpodmínečně nutné jej budovat s kompletně zpevněnou plochou. Pro takový provoz postačí zpevnění štěrkovou plochou s tím, že tato bude kombinována např. s plochou z panelů, která bude provedena tam, kde štěrková plocha není vhodná (např. pod kontejnery pro jejich snazší manipulaci, jako rezervní plocha pro uložení pneumatik a obdobného materiálu apod.). Provozní doba : 2 3 x týdně na 2 3 hodiny Technické požadavky : sociální zařízení pro obsluhu přípojka vody přípojka elektro nebude třeba nebude třeba nebude třeba pro sociální zázemí, je však vhodné zajistit osvětlení plochy dvora plocha min 400 m 2 zpevnění plochy kamenivo, panely oplocení nutné s uzamykatelnou bránou Vybavení dvora kontejner na objemný odpad (10-20 m 3 ) kontejner na stavební suť (cca 10 m 3 ) Typový projekt list 15

15 kontejner na papír (3,2-10 m 3 ) kontejner na plasty (3,2 m 3 ) kontejner na sklo (bílé a barevné) (2,5-5,5 m 3 ) 2 ks kontejner na odpad ze zeleně (4-10 m 3 ) kontejner na kovový odpad (4-10 m 3 ) kontejner na směsný odpad (1,1 m 3 ) rezervní plocha (např. na pneumatiky) cca 20 m 2 Vybavení dvora je navrženo jen v minimální podobě a může být upraveno dle regionálních požadavků. Schema uspořádání malého sběrného dvora : Střední sběrné dvory Tyto sběrné dvory mohou být vybudovány pro obsluhu běžných aglomerací (samostatných obcí či regionů), kde není zaveden mobilní svoz nebezpečných odpadů, případně jeho zavedení není efektivní. Zde bude tedy realizován stacionární systém sběru nebezpečných složek i ostatních komodit TDO přímo v místě separačního dvora do příslušných kontejnerů a nádob. Provozní doba bude přizpůsobena počtu obyvatel a jejich požadavkům, předpokládáme, že takto vybavený sběrný dvůr bude otevřen 2-3 x za týden na celý den. Takto provozovaný dvůr proto bude nutno vybavit sociálním zázemím pro obsluhu, případně k tomuto účelu vyhradit objekt sběrnému dvoru polohově blízký (stávající provozovnu, kanceláře ). Vzhledem k tomu, že provoz sběrného dvora bude celodenní, je pro jeho provoz vhodnější vybudování zpevnění plochy v bezprašném provedení (asfaltobetonový kryt, panely apod.). Typový projekt list 16

16 Provozní doba : 2 3 x týdně na celý den Technické požadavky : sociální zázemí pro obsluhu přípojka vody přípojka elektro pro provoz bude třeba zajištění závisí na způsobu zajištění sociálního zázemí pro obsluhu (je nutná pohotovostní sprcha) zajištění závisí na způsobu zajištění sociálního zázemí pro obsluhu důrazně doporučujeme osvětlení plochy dvora plocha min 750 m 2 zpevnění plochy kamenivo, panely, asfaltový povrch oplocení nutné s uzamykatelnou bránou odvedení dešťových vod musí být zajištěno, způsob závisí na druhu zpevnění plochy a konfiguraci terénu Vybavení dvora kontejner na objemný odpad (10-20 m 3 ) kontejner na stavební suť (cca 10 m 3 ) kontejner na papír (3,2-10 m 3 ) kontejner na plasty (3,2 m 3 ) 2 ks kontejner na sklo (bílé a barevné) (2,5-5,5 m 3 ) 2 ks kontejner na odpad ze zeleně (4-10 m 3 ) kontejner na kovový odpad (4-10 m 3 ) kontejner na pneumatiky (4-10 m3) kontejner na směsný odpad (1,1 m 3 ) 2 ks EKO sklad - kontejner na zářivky (500 l) - kontejner na akumulátory (500 l) - nádoba na staré léky (30, 60 l) - nádoba na staré baterie (20, 120 l) - nádoba na tuhý nebezpečný odpad (500, 800 l) - plastová nádoba na nebezpečné kapaliny (1000 l) - rezervní sud s odnímacím víkem (200 l) 2 ks - záchytná vana + příslušenství rezervní plocha cca 100 m 2 vážní přístřešek přístřešek pro elektrošrot Typový projekt list 17

17 Schema uspořádání středního sběrného dvora : Vybavení je navrženo v optimální podobě pro střední dvory a může být upraveno dle regionálních požadavků (např. je možné dle zkušeností upustit od stabilních nádob pro určité typy materiálů, pokud se v dané oblasti vyskytují jen vyjímečně a jejich sběr pak provést jednorázově; dále je možno toto vybavení i doplnit např. přístřeškem na nábytek apod.). Velké sběrné dvory Tyto sběrné dvory mohou být vybudovány pro obsluhu běžných aglomerací (samostatných obcí či regionů), kde není zaveden mobilní svoz nebezpečných odpadů, případně jeho zavedení není efektivní. Zde bude tedy realizován stacionární systém sběru nebezpečných složek i ostatních komodit TDO přímo v místě separačního dvora do příslušných kontejnerů a nádob. Provozní doba bude přizpůsobena počtu obyvatel a jejich požadavkům, předpokládáme, že takto vybavený sběrný dvůr bude otevřen v pracovní dny na celý den (nebo alespoň odpoledne), v sobotu dopoledne. Takto provozovaný dvůr proto bude nutno vybavit sociálním zázemím pro obsluhu, případně k tomuto účelu vyhradit objekt sběrnému dvoru situativně blízký (stávající provozovnu, kanceláře ). Vzhledem k tomu, že provoz sběrného dvora bude celodenní, je pro jeho provoz vhodnější vybudování zpevnění plochy v bezprašném provedení (asfaltobetonový kryt, panely apod.). Typový projekt list 18

18 Provozní doba : Po Pá celý den (příp. odpoledne) So dopoledne Technické požadavky : sociální zázemí pro obsluhu přípojka vody přípojka elektro pro provoz bude třeba zajištění závisí na způsobu zajištění sociálního zázemí pro obsluhu (je nutná pohotovostní sprcha) zajištění závisí na způsobu zajištění sociálního zázemí pro obsluhu důrazně doporučujeme osvětlení plochy dvora plocha min 1200 m 2 zpevnění plochy kamenivo, panely, asfaltový povrch oplocení nutné s uzamykatelnou bránou odvedení dešťových vod musí být zajištěno, způsob závisí na druhu zpevnění plochy a konfiguraci terénu Vybavení dvora kontejner na objemný odpad (10-20 m 3 ) 2-3 ks kontejner na stavební suť (cca 10 m 3 ) 2 ks kontejner na papír (10 m 3 ) kontejner na plasty (10 m 3 ) kontejner na sklo (bílé a barevné) (5,5 m 3 ) 2 ks kontejner na odpad ze zeleně (4-10 m 3 ) kontejner na kovový odpad (4-10 m 3 ) kontejner na pneumatiky (4-10 m3) přístřešek na vytříděný elektrošrot a nábytek cca 90 m 2 kontejner na směsný odpad (1,1 m 3 ) 2 ks EKO sklad - kontejner na zářivky (500 l) - kontejner na akumulátory (500 l) - nádoba na staré léky (30, 60 l) - nádoba na staré baterie (20, 120 l) - nádoba na tuhý nebezpečný odpad (500, 800 l) - plastová nádoba na nebezpečné kapaliny (1000 l) - rezervní sud s odnímacím víkem (200 l) 4 ks - záchytná vana + příslušenství rezervní plocha cca 100 m 2 vážní přístřešek (alt. váha) sklad manipulační techniky přístřešek pro elektrošrot Typový projekt list 19

19 Schema uspořádání velkého sběrného dvora : Vybavení dvora je navrženo v optimální podobě pro velké dvory a může být upraveno dle regionálních požadavků (např. je možné dle zkušeností upustit od stabilních nádob pro určité typy materiálů, pokud se v dané oblasti vyskytují jen výjimečně a jejich sběr pak provést jednorázově; dále je možno toto vybavení i doplnit např. přístřeškem na vytříděný elektrošrot a nábytek apod.). Takto vybavený sběrný dvůr pak lze po zvážení prostorových možností a ekonomických otázek dále dovybavit dalšími zařízeními pro úpravu či manipulaci s vytříděnými složkami odpadu (např. štěpkovač, lis na papír a plasty, drtič apod.). Typový projekt list 20

20 4. PRÁCE S OBČANY jak zjistit názory občanů postup osvěty a výchovy u různých cílových skupin motivace občanů Naše i zahraniční praxe jednoznačně ukazuje, že rozhodujícím faktorem pro aktivní zapojení občanů do systému nakládání s komunálním odpadem v obci (separovaný sběr, recyklační dvory) je finanční motivace. Přesto je třeba pokládat podcenění nehmotné motivace (odborné, cílené a soustavné osvětové a výchovné činnosti) za obrovskou chybu společnou pro téměř všechny u nás provozované separované sběry. Průzkum u různých firem provozujících separovaný sběr v ČR ukázal, že pouze v 15 % případů se provedla alespoň jednorázová informační kampaň před zahájením provozu separovaného sběru! Všechny úspěšné systémy nakládání s komunálním odpadem si dokázaly získat důvěru veřejnosti. Dobrá spolupráce může být nastolena transparentním chováním obce a oprávněných osob a dlouhodobou osvětovou a výchovnou prací s občany. Předpokladem úspěšné práce s občany je znalost názorové úrovně občanů v dané oblasti (zpětná vazba), trvalá osvětová a výchovná činnost a motivace. 4.1 Průzkum veřejného mínění Cílem průzkumů veřejného mínění před zavedením systému sběru a třídění komunálních odpadů je určení cílových skupin obyvatel, a to jak potenciálně spolupracujících (děti, ženy, občané se středním či vyšším vzděláním, důchodci, členové občanských iniciativa zájmových svazů), tak nespolupracujících. Průzkum by měl zjistit názory občanů v oblastech charakterizovaných následujícími otázkami: 1. Domníváte se, že ochrana životního prostředí je důležitá? (označit ano/ne) 2. Jaký je stav životního prostředí v obci a jaké hlavní problémy vidíte? (označit vyjmenované možnosti) 3. Jaký význam přikládáte jednotlivým subjektům (stát, místní samospráva, podniky, občané) v ochraně životního prostředí? (označit ve stupnici 1-5) 4. Jaké jsou zdroje Vašich informací o životním prostředí? (označit vyjmenované možnosti) Jsou dostatečné? (označit ano/ne) 5. Jaké první opatření v ochraně životního prostředí v obci byste učinil(a), kdybyste měl(a) patřičnou pravomoc? (označit vyjmenované možnosti) 6. Jste ochoten(na) osobně přispět ke zlepšení životního prostředí v obci? (označit ano/ne) 7. Víte co se děje s Vašimi odpady potom, co je vyhodíte do nádoby? (označit ano/ne) 8. Dáváte přednost nákupu nápojů v obalech jednocestných nebo vratných? (označit ano/ne) 9. Jak hodnotíte současnou úroveň svozu komunálního odpadu v obci? (označit ve stupnici 1-5). V případě nespokojenosti uveďte její důvod. 10. Jaký způsob plateb za odvoz komunálního odpadu preferujete? (označit vyjmenované možnosti) Typový projekt list 21