o Misale eclensie pragensis ( Mešní kniha ) bohoslužebná kniha 1. úplná tištěná kniha tohoto druhu v Evropě 1479, má přesné datování

Transkript

1 KNIHTISK - vynalezl Johannes Guttenberg r pokusy o knihtisk byly v otrokářských státech na blízkém a dálném východě (razidla, pečetidla, šablony) - Korejci tiskli pomocí do bronzu odlitých písmenných znaků - v Evropě v době renesance - knihtisk jako ucelený proces - v souvislosti s objevením Ameriky je knihtisk považován za předěl mezi středověkem a novověkem Johanes Guttenberg - pocházel z Mohuče - původně se zabýval výrobou zrcadel - z jeho tiskařské činnosti fragment knihy Sybiliny, několik kalendářů, 24 učebnic, modlitby, 24 řádková bible (podle počtu řádků na 1 tiskové straně) KNIHTISK V ČECHÁCH - byl závažnou událostí - začátek dlouhodobého procesu - na počátku se objevuje několik pozoruhodných tisků (neznáme autory ani letopočet) 1. český tisk Kronika trojánská (diskutuje se o tom, tiskař MIKULÁŠ BAKALÁŘ z Plzně důvodem byla katolická církev = Plzeň byla protestantská) 2. Nový zákon z r Pasionál (kniha o životech a utrpení svatých) - většina byla vydána v Plzni - tiskly se nejen české, ale i latinské, německé, hebrejské, italské, polské a španělské tisky - v nejstarším období vznikly 3 latinské prvotisky: o Statuta provinciala amesti nechal pořídit pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic obsahuje údaje o autorovi, název, místo a dataci je z roku 1476 dvoubarevný prvotisk) o Misale eclensie pragensis ( Mešní kniha ) bohoslužebná kniha 1. úplná tištěná kniha tohoto druhu v Evropě 1479, má přesné datování o Agenda pražská ( Agenda pragensis) příručka pro katolické kněze není datovaná analýzou asi v období knihtisku působí u nás kočovní tiskaři - jedním z nejstarších je JOHANN ALAKRAW - působil v Pasově, 1484 ve Vimperku - z jeho dílny nejstarší český nástěnný kalendář, kromě toho 2 latinské a 1 český prvotisk 1

2 - pražský tiskař JONATA Z VYSOKÉHO MÝTA vytiskl na Starém Městě Pražském 2 prvotisky stejným druhem písem: o Žaltář krále a proroka Davida o 2. vydání kroniky trojánské z největších českých tiskáren tiskárna SEVERYNOVA-KAMPOVA - 1. větší dílo Pražská bible (1488) na jejím vydání se podíleli 4 pražští měšťané - po r se objevuje PAVEL SEVERÝN z Kapí hory (syn Severýna 1.) - kromě Pražské bible vytiskla tiskárna: o Ezopovy bajky o kroniku Štrasburského historika zvanou Martimiáni o nástěnný kalendář kombinovaný s astrologickou předpovědí o Usnesení velkého sněmu zemského o Zřízení zemské Petra ze Šternberka o praktické spisy: O tom, co mají lidé činiti, Knihy dvoje o lékařství proti štěstí a neštěstí o Pražská kompaktáta - až do roku 1513 používala pouze české typy písma - později se rozšířily zásoby (kasy) o další typy - zhruba roku 1497 zaváděli titulní listy - tiskař zvaný BENEDA - jméno známe z pražských archívů - tisk o spisu Mistra Pražské univerzity Václava Korandy - Traktát o velebné a božské svátosti KUTNÁ HORA - další významné místo - nejbohatší město v Čechách tiskl MARTIN Z TIŠNOVA dokončil tisk ilustrované Kutnohorské bible nese jeden z prvních signetů = znak KH s W= iniciála krále Wladislava Jagelonského, který drží po stranách 2 havíři MIKULÁŠ BAKALÁŘ - původem Slovák - univerzita v Krakově - v Plzni tiskař do r vytiskl 29 knih spisy náboženské, morálně-filozofickou literaturu, česko-latinský slovník, cestopisy, beletrie, zpěvníky, kalendáře - spis America Vespuci Spis o nových zemích - Podkoní a žák - Hádání smrti s člověkem - 1. tiskaři se snažili napodobit rukopisy - Bakalářovy tisky se řídí typografickými pravidly, rukopisy nenapodobují, mají dobrou technickou úroveň, jsou tištěny 1 druhem švabachu MORAVA 2

3 - významné středisko Brno a Olomouc (ve středověku hl. město Moravy) - zatímco v Čechách je převážná část prvotisků českých, Morava má 12 latinských, 1 latinsko-německý, 2 německé - moravské tisky jsou z poloviny náboženské, 1 historický, 2 kalendáře - tyto rozdíly se vysvětlují odlišným historickým vývojem - nejvýznamnější města byla katolická s německou správou (němčina byla řečí vzdělanců) KONRAD STAHEL - 1. moravský tiskař - pocházel ze Švábska - pracoval v Pasově, pak v Benátkách, kde vytiskl r Breviář olomoucký - pak se objevuje v Brně Agenda olomucensis psaná latinsky - v Brně působil 14 let - vytiskl více než 10 tisků (náboženské knihy, učebnice latiny, právnické spisy, maďarská kronika Kronika hungarodum, Kniha o léčivých vodách, Žaltář olomoucký, který věnoval biskupovi Stanislavu Turzovi MATIÁS PREINHEIM - byl Stahelovým společníkem - pocházel z Úmu - pokračoval v jeho díle - působil v Brně, pak v Olomouci - kolem roku 1500 působil tiskař KONRAD BAUMGARTEN (Preinheimovo tiskařství zaniká) - imatrikulován na univerzitě - v Olomouci pracoval pro potřeby kapituly - tiskl latinské, náboženské, filozofické spisy - byl zaměřený protibratrsky - řada českých tiskařů působila i v cizině např. PROKOP WALDVOGEL nebo - JOHANN SENZENSCHMIDT - který byl jedním z prvních tiskařů v Norimberku - později pracoval ve Wamburku a Březně - vytiskl Misál pražský, Misál olomoucký MATIÁŠ Z OLOMOUCE (Matyas Moravus) - reprezentoval český knihtisk - působil v Anglii, Janově, 1475 v Neapoli - vytiskl velký počet latinských knih (náboženské, lékařské, astronomické, právnické, gramatické a knihy starověkých klasiků) - vzdělaný humanista - jeho tisky vynikaly krásným písmem a uměleckou úpravou VALENTINO DE MORAVIA - původem z Lisabonu - nejvýznamnější v cizině 3

4 - skvělý matematik a zeměpisec, námořník a obchodník - tiskl námořní mapy - významné postavení u královského dvora - 1. křesťanský tiskař z Lisabonu (ostatní byli Židové) - překládal spisy o zámořských objevech, původní díla zeměpisná, knihy latinské a portugalské - vynikající umělecká výzdoba - neudržoval kontakty s rodištěm - řada Čechů byla zaměstnána v Paříži a Benátkách jako korektoři tamních tiskáren - vazby na zahraniční tiskárny (Češi objednávali zahraniční tisky) - obchodní spojení české země vídenští, lipští i němečtí tiskaři - tisk Benátské bible z r v Kolíně nad Rýnem vytiskl tiskař PETR RICHTENŠTEJN - čeští bratři nechávali tisknout knihy venku - nejstarší období zaznamenává několik charakteristických rysů: o jazyková stránka většinou čeština o obsah světské knihy o tvůrčí poměr Čechů o vysoká úroveň typografická o slabší stránka ilustrační a dekorativní - konec 15 a zač. 16. století není výrazným mezníkem v českých dějinách - je to doba prvotisků - v českém knihtisku se od předchozího liší kniha podobou - výroba knihy záleží na vývoji jednotlivých slohů (barokní, renesanční, ) - velký vliv má renesance a humanismus - Petrarca, Boccaccio - humanismus má velký ohlas u nás - rozšiřuje se druh výzdoby, ornamentů, rozvoj ilustrací, realistické prostředí - období 16. stol. až do Bílé hory velmi příznivé pro rozvoj českého knihtisku VLADISLAV II. FERDINAND I. MAXMILIAN II: RUDOLF II. doba relativně klidná - cenzura omezuje rozvoj knihtisku - omezil knihtisk na Prahu a Plzeň - tisklo se tajně - uklidnění poměrů - velký kulturní rozvoj MIKULÁŠ KONÁČ Z HODIŠOVA - spisovatel, překladatel, tiskař, vydavatel - vydával světská díla (Petrarca, Boccaccio, čes. kroniku Sylvia Pycoh) - výklady 12 článků víry mistra Jana Husa - Praha v 16. století významné středisko knihtisku (tisklo se hebrejsky) potulný židovský tiskař vytiskl 1. hebrejskou kroniku získal právo na tisk pražský Žid HEŘMAN, pak jeho syn MOJŽÍŠ FRANTIŠEK SKORINA - běloruský lékař 4

5 - literárně činný překlady bible do ruštiny, tiskl ji cyrilicí - vytiskl v Praze Bibli ruskou a Pražský žaltář - r opustil Prahu, jel do Wilniusu - zakladatel běloruského knihtisku - vysoká typografická úroveň 1538 JAN SEVERÝN ML. - moc o něm nevíme - vytiskl Hádání Prahy a lži o kněžské zboží a panování jich od Ctibora Tovačovského z Cimburka (Kniha Tovačovská) JAN KOSOŘSKÝ Z KOSOŘE - dědic Severýnovy tiskárny - špatný hospodář - nadaný tiskař - jeho éra netrvala dlouho JIŘÍK ČERNÝ ROZĎALOVSKÝ zvaný MELANTRICH - VŠ vzdělání - zahraniční zkušenosti - základ jeho podniku dal Bartolomej Metolický, který se vzdal svého podniku ve prospěch Melantricha 5