sezona ZDARMA Navštivte Regionální infocentrum ve Vrchlabí Zlato a drahé kovy v horských dolech Významné osobnosti našeho regionu

Transkript

1 jaro/léto/podzim 2008 Krkonoše - svazek měst a obcí zdarma Krkonošská sezona ZDARMA Zajímavosti a užitečné rady pro návštěvníky Krkonoš Pěšky, na kole i cyklobusem... pěknou přírodou s dobrou náladou Navštivte Regionální infocentrum ve Vrchlabí Zlato a drahé kovy v horských dolech Významné osobnosti našeho regionu Vystoupejte na místa výhledů BikeAréna cykloturistika poznání Národní park v Schengenském prostoru Tento projekt byl spolufi nancován z prostředků Libereckého kraje

2 Strana 2 Krkonoše - svazek měst a obcí jaro/léto/podzim 2008 tradičně vás upozorňujeme na další vydání, dnes již můžeme směle říci, oblíbených turistických novin Krkonošská sezona. Obsahují řadu zajímavých informací pro všechny. Na území Krkonoš a Podkrkonoší žije téměř 150 tisíc obyvatel. Velká část jich pracuje ve službách cestovního ruchu. Pro vás, kteří k nám zavítáte, vytváří nejlepší podmínky pro rekreaci, sport, turistiku a odpočinek. Krkonoše a Podkrkonoší jsou bohaté pestrou přírodou - od podhorských listnatých lesů přes rozsáhlé smrčiny na svazích hor s nespočtem potoků a říček, několika krásnými vodopády a pramenem evropského veletoku Labe, až po arktoalpínskou tundru na hřebenech, připomínající tisíce kilometrů vzdálené kraje Skandinávie. Nad tundrou vévodí ledovci vymodelovaný kamenný jehlan nejvyšší české hory Sněžky. Na malém území našich nejvyšších hor má svůj domov jedenadvacet endemitů - rostlin a živočichů - kteří se nevyskytují nikde jinde na světě. Objevte jedinečnou a mimořádnou krásu krkonošské přírody a chraňte ji spolu s námi i pro budoucí generace. Ing. Jan Sobotka předseda Krkonošského svazku měst a obcí Vážení návštěvníci hor a milí čtenáři, Ing. Jan Hřebačka ředitel Správy Krkonošského národního parku Otevřené Krkonoše S první minutou 21. prosince 2007 skončily v naší zemi kontroly na pozemních hraničních přechodech. Česká republika vstoupila do tzv. Schengenského prostoru. Krkonošská příhraniční střediska Harrachov a Malá Úpa si tento v pravdě historický okamžik patřičně užila. Oslavy na východě i západě nejvyšších českých hor byly spontánní, počet zúčastněných Čechů i Poláků nečekaný. Stovky lidí z obou stran dnes již neexistující hranice byly toho dne o půlnoci osobně přítomni u bývalých celnic. Nechyběli političtí činitelé ani novináři. Netřeba zdůrazňovat, že od té chvíle lze téměř kdekoliv (s výjimkou 1. a 2. zóny KRNAPu, kde to je možné jen po vyznačených stezkách) překračovat státní hranici. Více na Na Pomezních Boudách předseda Krkonoš svazku měst a obcí Jan Sobotka a Miroslaw Górecky, starosta města Kowary demontovali označení českého a polského hraničního území a na zeď někdejší celnice umístili pamětní desku připomínající začlenění ČR a Polska do Schengenského prostoru. S Janem Sobotkou na snímku Witold Szczudlowski - ředitel Zwiazku Gmin Karkonoskich. Adolf Klepš náčelník Horské služby ČR, oblast Krkonoše V Harrachově, v prostoru největšího silničního hraničního přechodu v Krkonoších, byl pořádán happening organizovaný městem Harrachov ve spolupráci s partnery z města Sklářská Poreba. Starostové obou měst, Tomáš Ploc a Arkadiusz Wichniak rámovou pilou přeřezali maketu hraniční závory. Na budovu hraničního přechodu umístili pamětní desku připomínající významný den. Vstup do Schengenu je velký krok, díky kterému byla fakticky naplněna zásada Evropského společenství o volném přeshraničním pohybu, uvedl mj. harrachovský starosta Tomáš Ploc. Také někdejší hranici u obce Malá Úpa může překračovat kdokoliv a kdykoliv. Pod organizační záštitou polských Kowar se v Malé Úpě sešli obyvatelé okolních míst i starostové měst či obcí z českého i polského pomezí Krkonoš. Maloúpští budou ve spolupráci s Policií ČR čelit Regiontour v Brně středoevropská křižovatka cestování Helmut Dohnálek 1. náměstek hejtmana Královéhradeckého kraje Turistický region Krkonoše nejen před Brňany každoročně prezentuje zajímavou nabídku svých turistických možností. Návštěvníci mají zájem především o tištěné propagační materiály. První veletržní dny patří odborníkům (pracovníkům v turismu, průvodcům, touroperátorům, aj.). Svůj nezanedbatelný čas a místo mají diskusní setkání a společné mítinky věnované rozvoji turistiky jak v našem, tak i v sousedních regionech. O tématech vypovídá i sestava jednajících u kulatého stolu v expozici Krkonoš při letošním 17. ročníku Regiontour v Brně. Ing. Antonín Schäfer náměstek hejtmana Libereckého kraje Tomáš Ploc, starosta Harrachova a Arkadiusz Wichniak, starosta Sklářské Poreby za pomoci rámové pily přeřezali maketu hraniční závory. kriminalitě a krádežím: Budeme své území opatrovat. Uskutečníme i společně připravené plány, nejen sportovní a Ing. Rostislav Vondruška ředitel státní agentury CzechTourism kulturní akce - závody na lyžích, saních, koncerty, setkávání škol, besídky, společné turistické pochody, výstupy na Sněžku, dětské dny. Víme jak propojíme cyklotrasy i lyžařské běžecké tratě. Stmelení budou podporovat úřady obou měst. Chceme, aby hranice byla skutečně volná a naši lidé se vzájemně poznali. Nevylučujeme, že i příští generace rodin možná budou smíšené. Jan Sobotka, starosta Vrchlabí a předseda Svazku Krkonoše, uvedl: Oba svazky měst a obcí, český i polský, v mnoha ohledech svými faktickými kroky, respektive projekty, hranice otevřely už dávno. Je dobře, že jsme společně prožívali i jejich otevření ofi ciální, už více méně symbolické. Ať je nám, ale nejen nám, kteří zde žijeme, vstup do schengenského prostoru ku prospěchu. Z celkové délky státní hranice na území KRNAP a jeho ochranného pásma (52 km) připadá omezení vstupu na 28 km. Z Čech do Polska a naopak je zde možné přejít pouze po značených turistických cestách. V národních parcích nedošlo ani k uvolnění dalších aktivit, především jízd motorovými vozidly mimo silnice, místní komunikace a vyhrazená místa. Ani na kole nelze a nebude možné po NP jezdit všude, nýbrž jen po speciálně značených, vyhrazených trasách. Na dodržování zákonů a návštěvních řádů dohlížejí strážci obou NP. Po přistoupení k Schengenu je spolupráce v kontrolní činnosti intenzivnější. Celokrkonošský on-line ubytovací systém Deskline deskline Příští 18. ročník Regiontouru - mezinárodního veletrhu turistických možností v regionech ČR se uskuteční ve dnech 15. až 18. ledna 2009 opět v Brně. I zde budete mít příležitost navštívit expozici Krkonoš a Podkrkonoší a získat užitečné informace pro vaši dovolenou. Celokrkonošské infocentrum Vrchlabí, Krkonošská 8 Tel.: , info@krkonose.eu Turistický region Krkonoše do nedávné doby neměl regionální turistické informační centrum. To komplikovalo koordinaci sítě lokálních turistických center a bránilo plnému využití potenciálu Krkonoš. Město Vrchlabí, s přihlédnutím k poloze v centru Krkonoš, mělo vysoké předpoklady regionální turistické informační centrum na svém území zřídit. Návrh projednaly kompetentní orgány a od 1. dubna 2008 nová příspěvková organizace začala fungovat. Zatím ve stávajících prostorách infocentra (v přízemí MěÚ na náměstí). Krkonoše - svazek měst a obcí je garantem poskytovaných informací z celého pohoří, včetně polské strany. V plánu je rekonstrukce renesanční budovy, do které se městské a regionální informační centrum v dohledné době přestěhuje. Dům č.p. 210 z roku 1591 v centru na náměstí Míru u kostela je znám jako tzv. stará radnice. Patří mezi nejstarší stavební památky Regionální informační centrum Vrchlabí. Na snímku: Z. Kraus - člen Rady Královéhradeckého kraje, L. Tulejová asistentka náměstka hejtmana Královéhradeckého kraje (KHK), H. Dohnálek - náměstek hejtmana KHK, J. Sobotka - starosta Vrchlabí a předseda Svazku Krkonoše, M. Vávra - výkonný ředitel Svazku Krkonoše, P. Klapuš - manažer Svazku Krkonoše, R. Koníř - místostarosta Jičína, J. Lukeš - manažer Sdružení Český ráj, A. Hozdecký - předseda Sdružení Český ráj, H. Maierová - starostka Turnova, A. Schäfer - náměstek hejtmana Libereckého kraje, E. Hamplová - vedoucí odboru KÚ LK, M. Kulhavá - vedoucí odboru KÚ KHK. města. Po roce 1737 se z budovy stal běžný měšťanský dům. V současné době je prázdný. Objekt je od roku 1958 zapsán do státního seznamu kulturních památek. Přízemní část je zděná, roubené patro podpírají 4 pískovcové sloupy s hlavicemi tesanými do jónského tvaru. Zvláštností domu je, že je do ulice obrácen podloubím při podélné straně. Obnovené prostory budou otevřeny pro veřejné a kulturní dění. Poslouží obyvatelům a návštěvníkům regionu, s cílem podpořit rozvoj turismu v Krkonoších. V nově zrekonstruované budově vznikne zázemí pro regionální organizaci cestovního ruchu. Navštivte vrchlabské regionální informační centrum, jistě budete spokojeni. Domácím a zahraničním klientům představujeme Krkonoše komplexně Krkonoše - svazek měst a obcí na webových stránkách a v budoucnosti i na stránkách představuje a nabízí zdarma prezentaci ubytovatelům prostřednictvím mezinárodního informačního a rezervačního systému Deskline. Deskline je další možností jak pomoci při prodeji volných neobsazených míst. Mezi kontaktní střediska uživatelů on-line ubytovacího systému Deskline, která v uplynulém období vlastní iniciativou získala exkluzivitu spolupráce v Krkonoších patří: budoucí IC Štěpánka Kořenov, INFO Špindlerův Mlýn, INFO Janské Lázně, IC ROKY Rokytnice nad Jizerou, IC FLORA Benecko, IC Turista Pec pod Sněžkou, Markid Černý Důl, Krkonoše svazek měst a obcí Vrchlabí. Hlavním partnerem systému je SITOUR ČR. Projekt zavedení celokrkonošského on-line rezervačního systému je rozdělen do tří etap. První rok pracovalo každé výše jmenované středisko zvlášť. Letos, ve druhém roce, vstoupil jako druhý hlavní partner Krkonoše svazek měst a obcí. Na jaře tohoto roku bylo ve Vrchlabí otevřeno nové regionální turistické informační centrum a jednotlivým střediskům budou vzájemně zpřístupněna všechna data. Využijte příležitost a zařaďte váš objekt (hotel, pension, privátní ubytování, apod.) do celokrkonošského informačního systému zdarma co nejdříve. Pro bližší informace kontaktujte Krkonoše svazek měst a obcí, RNDr. Mirku Chaloupskou, telefon: , nebo písemně na adrese chaloupskamirka@muvrchlabi.cz Inspirujte se turistické aktuality kalendář událostí - výstavy, slavnosti, jarmarky Tipy pro vás nabídka ubytování nápady na pobyt Objevte a zjistěte si informace o regionu o aktivitách a sportovních příležitostech Praktické informace užitečné kontakty adresy

3 jaro/léto/podzim 2008 Krkonoše - svazek měst a obcí Strana 3 Vystoupejte do míst dalekých výhledů Hektický a nezadržitelný rozvoj techniky navrací člověka zpět k přírodě. Stále více lidí se prochází, projíždí na kole, vyjíždí na výlety. Tak odpočívají, relaxují, nabírají energii a těší se z nádherných obrazů přírody. V horách, kde se střídají hluboká údolí a strmé či méně strmé hřebeny, se právě z jejich vrcholů rýsují úžasné a nezapomenutelné rozhledy. Na vyvýšeném místě se cítíte svobodní, volní. Nechybí vám kontakt se stromy, skalami, krajem, který vás obklopuje. Můžete se ho doslova dotknout a cítíte jeho vůni... Místa krásných rozhledů naleznete v Krkonoších i jejich podhůří v Podkrkonoší na mnoha místech... a vlastně ani nemusíte stát na rozhledně... 1 Rozhled ze Sněžky vysoké 1602 metrů nad mořem...impozantní a jedinečný je při vydařeném počasí výhled z nejvyšší hory Čech. Každý správný Čech i návštěvník našich hor ho musí zažít alespoň jednou v životě... 2 Rozhledna Žalý na Benecku Nejstarší (osmnáctimetrová) jediná kamenná rozhledna v nadmořské výšce 1019 metrů v Krkonoších. V roce 1892 ji nechal vystavět hrabě Jan Harrach. Je třetí stavbou na tomtéž místě. První byla dřevěná, druhá kovová, technicky však nevyhovující. V zimních měsících cestu na vrchol zjednodušuje lanovka. Výhled na Labské údolí a masiv Krkonoš stojí za námahu hlavně v letních měsících. K rozhledně vás přivede červeně značená Bucharova cesta z Jilemnice a Benecka a žlutá značka z Vrchlabí. Z rozhledny, která je přístupná za příznivého počasí (otevřeno od 10 do 16 hodin), je krásný rozhled nejen na Krkonoše, ale i do širokého okolí. 3 Rozhledna Černá hora u Janských Lázní Pokud vyjedete kabinovou lanovou dráhou z Janských Lázní na vrchol Černé hory 1299 metrů n. m., můžete po 106 schodech vystoupat do výše 21 metrů na ochoz ocelové konstrukce rozhledny, která vznikla úpravou nevyužité předposlední podpěry původní lanovky. Stojí nedaleko konečné stanice současné kabinové lanovky. Vyhlídkový ochoz je čtyři metry pod vrcholem a lze na něj bez problémů vystoupat, v zimě i v lyžařských botách. Při dobrém počasí se pokocháte panoramatem Krkonoš a českou kotlinou. Postavy procházející se na Sněžce si prohlédnete dvěma dalekohledy. Z vyhlídkové plošiny jsou dále vidět Jeseníky, Orlické hory, Českomoravská vrchovina, dominanty Českého ráje i krajina v sousedním Polsku. Na věži je zařízení pro přenos signálu mobilních telefonů a kamera, která každé ráno monitoruje okolní terén a v pořadu Panorama na ČT 2 živě informuje televizní diváky. Rozhledna na Černé hoře je otevřena celý rok. 4 Foto: Jan Petera Rozhledna Štěpánka u Kořenova Dominantou této části krajiny je rozhledna Štěpánka nad Příchovicemi ve výšce 958 metrů a hora Bukovec u osady Jizerka s výškou 1005 metrů. Štíhlá osmiboká kamenná novogotická rozhledna nazývaná královna Jizerských hor nacházející se na vrchu Hvězda na rozhraní Krkonoš a Jizerských hor byla postavena na základech původní stavby knížete Kamila Rohana z roku Dokončena byla v r Název pochází ze jména arcivévody Štěpána, protektora stavby císařské silnice vedoucí z Liberce do Trutnova. Místa krásných výhledů Harrachova skála na Horních Mísečkách s výhledem na Špindlerův Mlýn a Harrachovy kameny nad Dvoračkami, odkud přehlédnete téměř celé Krkonoše. Cesta česko-polského přátelství vedoucí po hraničním hřebeni od Harrachova po Pomezní Boudy dává příležitost k mimořádným panoramatickým výhledům do sousedního Polska. 5 Renesanční radnice v Hostinném Dominantu čtvercového náměstí tvoří na západní straně renesanční radnice - historická památka - s barokně ukončenou věží a hodinami. Věž byla k radniční budově připojena v roce 1525, po požáru r přestavěna italským stavitelem C. Valmadim a ozdobena sgrafi ty. Od roku 1641 stojí v průčelí věže monumentální postavy dvou 4,8 metrů vysokých obrů v římské zbroji. Věž je zakončena ochozem a barokní bání. Po předchozím telefonickém objednání se z jejího vrcholu můžete rozhlédnout po Hostinném. Objednávku vyřídíte v Informačním centru Hostinné. Kontakt získáte na poslední straně turistických novin. 6 Památník generála Gablenze u Trutnova Unikátní vyhlídka je na okraji Trutnova. Dvacetimetrový pomník z roku 1868 na vrchu Šibeníku byl postavený k poctě vojevůdce maršála Ludvíka von Gablenze, který v bitvě u Trutnova vedl vítězné tažení rakouské armády v jedné z bitev prusko-rakouské války. Dutý litinový obelisk se schody vedoucími vnitřkem až na vrchol je od roku 1874 i místem Gablenzova posledního odpočinku. Ze samé špičky obelisku je krásný výhled západním až severovýchodním směrem. Přehlédnete celý Trutnov a okolí. 7 Masarykova věž samostatnosti v Hořicích je postavena na hlubokých základech na pískovcovém podloží. Kámen na stavbu byl vytěžen v nedalekém lomu sv. Josefa. Základy byly položeny za přítomnosti prvního prezidenta Československé republiky T. G. Masaryka. Projekt arch. Blažka počítal s výškou cca 40 m, díky čemuž mohla sloužit jako letecký maják na lince Praha Varšava. Do roku 1938 byla vystavěna do výšky 25 m. Od té doby se ve stavbě nepokračovalo. Uvnitř je umístěno malé muzeum a pietní síň se jmény obětí válek z Hořicka. Po točitém schodišti se dostanete na ochoz, ze kterého je velmi pěkný pohled na město a jeho okolí. Při pohledu na sever je za příznivého počasí výhled na Krkonoše. Vrchol věže je zakryt hvězdářskou kopulí. 8 Čížkovy kameny na východním okraji Trutnova Poříčí vystupují vysoko nad údolí Úpy do výšky 632 metrů nad mořem. Nejhezčí přístupová cesta je z Bohuslavic nad Úpou po zelené značce. Přivede nás k jižní části. Téměř kilometrová různorodě členitá skalní stěna nabízí omezené výhledy do Podkrkonoší. Severní část je tvořena jednotlivými skalkami, z nich vyniká hřib přímo u turistické cesty a vrcholová skalka. 9 Zvičina Významnou rozhlednou Podkrkonoší byla Zvičina ve výšce 671 metrů nad mořem, vévodící celému kraji. Nejdříve tu byla vybudována Raisova turistická chata a k ní v roce 1926 přistavěna vyhlídková věž se skleněnou otáčivou kopulí. V současné době není přístupná. Přesto výhled ze samotného vrchu při dobré viditelnosti umožňuje rozhled na velikou naší republiku. Jako rozhledna je využívána také věž děkanského kostela sv. Jana Křtitele ve Dvoře Králové nad Labem. 10 místo, kam se budete rádi vracet Rozhledna KČT na Hořickém chlumu je nedaleko Masarykovy věže samostatnosti. V roce 1998 byla vystavěna železná telekomunikační konstrukce využívaná jako stanice mobilního operátora s vyhlídkovou plošinou pro veřejnost. Z rozhledny se naskýtají nezapomenutelné výhledy na Podzvičinsko s dominantou Zvičinou (671 metrů n. m.), hřebeny Krkonoš a Jičínskou pahorkatinu. Z jihu se můžete pokochat pohledem na Hořice a do Polabí, východně na Broumovsko a Orlické hory. Rozhledny a místa dalekých výhledů naleznete vyznačena v mapě umístěné uprostřed turistických novin.

4 Strana 4 Krkonoše - svazek měst a obcí jaro/léto/podzim 2008 Podzemí Krkonoš Krkonoše v minulosti nebyly žádný velký a bohatý hornický revír, který republice řada lokalit, která měla celoevropský význam. Ale když horpronikat do okrajových oblastí Koruny české a zde nalézat podobné suronerosty. Na prvním místě bylo zlato, stříbro, potřebovali však i jiné kovy. Podle geologa a speleologa RNDr. Radko Táslera, odborníka a znalce krkov Krkonoších pravděpodobně již v 8. či 9. století. Dolování z té doby sice nebylo hovoří, že se hornictví v nejvyšších českých horách rozvíjí už této v rané době. Výraznější známky hospodářské činnosti člověka na území dnešních Krkonoš spadají do důl, Modrý důl) připomínají dodnes některá tehdejší naleziště, přilákala do hor hledače kamení by v tomto smyslu určoval dějiny. V době středověku byla v České nictví a stříbrné žíly v Kutné hoře slábly, panovník a horníci se snažili viny. Do tehdy nepřístupných Krkonoš přišli prospektoři a hledali V tu dobu měla krkonošská nerostná ložiska obrovský význam. nošského podzemí, navzdory úsudku historiků, započalo hornictví zaneseno v historických zápisech ani nijak archivováno, ale indicie 16. století. Atraktivní rudná ložiska, která svými názvy (Rudník, Obří a zapříčinila boom zdejšího hornictví. Kapku po kapce prýští z pukliny voda a pomalu naplňuje ve skále vytesanou nádrž. Všude okolo je tma a vlhko. O stěnu opřené žebříky z klád, dřevěná lešení rozepřená ve vysokých komínech a hráně podpírající strop, pozvolna podléhají zkáze. Již dávno nikdo nestoupal s necičkami plnými arzénové rudy povrchu, již dávno neozařovalo sporé světlo havířských kahanů tmavé stěny starého dolu, již dávno nikdo nečerpal vodu z hlubokých dobývek, aby zpřístupnil v nitru hory ukryté poklady. Ústí šachet a vchody štol se zavalily, chodby se na mnoha místech propadly, haldy hlušiny pozvolna pohltil les a po staletí používané hornické chodníky téměř splynuly s okolím... Krkonošské zlato Svoji historii má v České republice, resp. v Krkonoších i těžba zlata. I mezi odborníky je méně známo, že doly na zlato existovaly v okolí Černého Dolu, Svobody nad Úpou a na Rýchorách ve východních Krkonoších. Počátky zdejšího dolování zlata i jiných drahých kovů jsou zahaleny stále tajemstvím. Dochovalo se jen málo zpráv. Známější a geologicky více prozkoumaná ložiska a výskyty zlata jsou ze staré sedimentární pánve, například ze Stupné u Nové Paky. Zlato v Krkonoších se stalo centrem pozornosti geologů na přelomu 70. a 80. let 20. století. Průzkum se soustředil především na východní část Krkonoš, kde byly v té době vyrýžovány v potocích zlatinky. Samotné výsledky průzkumu ukázaly, že zlato v množství, které by se dalo průmyslově těžit, se nenašlo. Geologický průzkum probíhal v širokém pásu táhnoucím se od Sklenářovic až k Lánovu a podrobně byla zdokumentována řada lokalit. Rozsáhlé zbytky po dobývání nebo po podrobném průzkumu nalezneme na Rýchorách, v katastru Mladé Buky, Sklenářovice, Svoboda nad Úpou, Janské Lázně, Rudník, Bolkov, Horní Maršov, Černý Důl. V Horním Maršově Lysečinách je vzpomínán důl Zlatý lev, ze kterého byly historicky zaznamenány první odvody zlata do královské pokladny. Pro krkonošskou přírodu je to možná dobře. Úspěchem bylo, že areál zlatodolů na jižním svahu Rýchor byl zapsán do státního seznamu nemovitých kulturních památek a pozůstatky po dolování se tak uchovají pro další generace. Po Krkonoších je množství malých kutisek a dolů Česká speleologická společnost, základní organizace Albeřice, se důlními díly v Krkonoších zabývá řadu let. RNDr. Radko Tásler přibližuje: V této oblasti máme zdokumentováno přes sto důlních děl. Buď u nich máme jasně doloženo, že v tom místě důlní dílo bylo, nebo sami další místa poznáme, protože jsme geologové, nebo se do nich dá vlézt. Ale takových lokalit je v Krkonoších velice málo. V tomto výčtu nejsou zahrnuty jen tzv. mělké šachtice, ale také místa, u kterých se nemůžeme rozhodnout, co tam vlastně bylo. To by počet ještě více narostl. Malých dolů - kutisek, mohla být v Krkonoších celá řada. Nejsou ale nikde archivovány. Musíme si uvědomit, co v době, o které hovoříme, vlastně Geolog a speleolog RNDr. Radko Tásler, odborník a znalec krkonošského podzemí. důlní díla byla. Nepodobají se těm, která známe z moderní doby. Těžní věž a stovky fárajících dělníků. Ve středověku, když se těžilo na tvrdé hornině jako v Krkonoších, byl postup v čelbě štoly maximálně 2-3 centimetry za den. Když horníci vykutali díru nebo šachtu, která byla 5 10 metrů hluboká, to už bylo něco. Na druhou stranu představme si přírodu, která za 500 let udělá své. Díla samovolně zanikají a je velký problém je najít. TIPY NA VÝLET Od Na Žacléřsku se datuje nález černého uhlí již v r V 17. století se těžba (tehdy velmi primitivní) rozebíhá. Některé sloje zde vycházejí až na povrch, a tak bylo možné pomocí nehlubokých šachtic a úklonných důlních děl mělce uložené uhlí dobývat. Od r přicházeli na Žacléřsko důlní odborníci ze saských a kutnohorských dolů. Od r byla těžba již právně ochráněna, těžaři si kupují vyměřené důl- ní míry. Rozvoj techniky na začátku 19. stol. umožňuje hloubení svislých důlních děl, nafárání hlouběji uložených slojí a je- jich dobývání. Poptávka po uhlí roste. Vzni- kají zde jednotlivé doly Marie 1814, Jiří 1848, Julie 1855, Eliška Ve druhé polovině 19. stol. byla těžba rozdělena mezi tři společnosti, Doly barona Sil- Daniel Mach v Muzeu Žacléř. bersteina, Müllerovo těžařstvo a Doly Mangerovy. V r pracuje v žacléřském podzemí celkem 800 horníků. V r přecházejí jednotlivé doly do majetku Západočeského báňského akciového spolku ve Vídni. Začátkem 20. stol. se v podzemí uplatňují již brázdící a šramací stroje poháněné většinou vzduchem. Koně nahrazují důlní benzolové lokomotivy, hor- níci používají ke svícení místo olejových a karbidových svítilen elektrické lampy. V průběhu 2. světové války zde pracují francouzští a sovětští zajatci. V r jsou doly znárodněny a v r přejmeno- vány na Důl Jan Šverma Žacléř. Těžba uhlí stoupá, hloubí se nová jáma Jan, která nakonec dosahuje kóty 996 m. Dobývání se modernizuje, podzemí brázdí kombaj- ny. V r je však těžba z rohodnutí Expozice muzea Žacléř. ministerstva průmyslu ukončena. Likvidaci Dolu Jan Šverma, který byl zasypán, převzala soukromá firma Gemec s. r. o. Se vzpomínkami na dlouholetou hornickou činnost na Žacléřsku se přijďte seznámit do Městského muzea Žacléř. V hornické expozici jsou vystaveny nástroje, nářadí, důlní lampy, dřevěný důlní vůz, ocelová výztuž a mnoho dalších zajímavostí. Na kopci Jiří za červenou kolonií spatříte stavbu strojovny a těžní věž jámy Jiří. Ostatní objekty dolu jsou nepřístupné. středověku pronikali do Krkonoš hledači drahých kamenů a v jejich těsném sledu horníci. Jen pomalu vydávalo podzemí své poklady za cenu tvrdé dřiny, strádání i lidských životů. I vy máte příležitost nahlédnout do nitra hory, kde spatříte ukryté poklady. Překvapí vás, jak velké prostory po těžbě železa, arzenu a mědi horníci zanechali. Právě v divočině Obřího dolu vznikaly pověsti o Krakonošovi. Harrachov Harrachovské ložisko žilního typu je známé od poloviny 18. století. Hlavní žilná výplň je tvořena fl uoritem, barytem, galenitem a křemenem. Kromě toho je zde popsáno dalších 38 minerálů. Průzkumné práce byly započaty v roce 1947 a v roce 1957 bylo ložisko předáno k těžbě. Suroviny získané po úpravě zdejší rudy byly používány hlavně v chemickém a hutním průmyslu. Ložisko bylo rozfáráno slepou jamou a sedmi patry po přibližně 50 metrech, což znamená, že nejhlubší patro je 350 metrů pod úrovní štolového patra nyní prohlídková štola. Za dobu těžby zde bylo vyraženo téměř 21,5 kilometrů chodeb a metrů komínů. Těžba byla jako nerentabilní ukončena Návštěvníci se mohou s harrachovskou těžbou blíže seznámit v Hornickém muzeu. K vidění jsou krásné sbírky hornin, minerálů, hornickým lamp a dalších pracovních pomůcek, rozsáhlá archivní literatura a samozřejmě také exkurse do prohlídkové štoly. Černý Důl - Berghaus Černý Důl - naučná stezka Berghaus. Harrachovská expozice hornictví. je první hornickou stezkou v Krkonoších, která se věnuje dolování a dobývání v nejvyšších českých horách. Na zhruba kilometrovém lesním okruhu s deseti zastaveními si můžete prohlédnout propadlinu po zavalené šachtě hluboké osmdesát metrů, ústí středověkého dolu, zazděné ústí do uranové štoly či středověkou plošinu na úpravu rud. K vidění jsou dva hornické vozy a řada dalších zajímavých věcí. Procházíte bez průvodce. Cesta vede po povrchu, fragmenty jsou zřetelné nejlépe z jara, když není vyrostlá tráva. Na informačních tabulích a panelech jsou popisy všeho, co na povrchu vidíte a fotografi e záběrů z podzemí, kam vstup možný není. Umístěny jsou i nákresy způsobů zpracování rud a kovů i plány důlních děl. Stezka nevede po vysypaném chodníčku, ale rozmanitým terénem i mezi skálami. Trvá necelou hodinu. Ideální je i pro cykloturisty, kteří mohou uzamknout kola, u stolečku s lavičkami posvačit. Hornická stezka Berghaus zatím nemá konečnou podobu. V budoucnu se lidem otevřou i místa, která jsou dnes kvůli bezpečnosti zapovězená. První zážitkovou naučnou stezku o středověké těžbě rud i novodobém průzkumu zásob uranu chce někdejší hornická obec Černý Důl rozšířit i do podzemí.

5 jaro/léto/podzim 2008 Krkonoše - svazek měst a obcí Strana 5 Do krkonošského podzemí až na drobné výjimky nepronikli ani odborníci Důlní díla jsou nepřístupná, jen velmi málo míst mohou turisté navštívit Rekonstruované ústí štoly Barbora dnes slouží turistům jako vstup do podzemí Sněžky. Velkých dolů v Krkonoších nebylo moc. V bohatých partiích, kde byla ruda, měď, železo, arzen, stříbro a olovo vznikla rozsáhlejší díla. Každá lokalita měla svoje specifi ka a ještě dnes je svým způsobem mimořádná. Jmenujme Rýchorské doly, Černý Důl a tři kilometry vzdálený Berghaus, Obří důl, Herlíkovice, Hanapetrovu paseku, Nový Dvůr Rudolfov, Špindlerův Mlýn Svatý Petr, Rokytnici nad Jizerou, Kozinec u Jilemnice, Rudník, Horní Kalnou, Pomezní Boudy, Horní Maršov. Unikátní je Bolkov u Čisté, kde bývala povrchová dobývka. Ještě dnes je tu zřetelná 600 metrů dlouhá a metrů široká a stejně tak hluboká rýha v zemi. Je největší povrchovou dobývkou v Krkonoších. Těžilo se tu možná zlato, protože některé indicie tomu odpovídaly. Mohlo to být klidně i železo, při tom mohli najít stopy zlata. Je to dokonale vybráno. Ve Smrčí pod Pomezními Boudami probíhala těžba sirných rud. Nad Strážným ve Struhadle byly drobné doly, jejichž rozsah je zřetelný dodnes. Pravděpodobně tu těžili také sirné rudy, které obsahovaly železo, měď, arzen. Kdyby to bylo zlato, s největší pravděpodobností by byly dochovány zápisy. Těžbu zlata si panovník ostražitě hlídal. Ve Strážném je poměrně veliká halda. Obří důl - Kovárna V Krkonoších většina hornin v malém procentu obsahuje sirné rudy. Ne že by se dala těžit, ale zvětrává. Respektive její některé komponenty. Ty, které obsahují sirné rudy, se na horní vrstvě hromadí. Proto tehdejší horníci mohli těžit zvětralinové partie výchozů. O důlních pracích v malých lokalitách nejsou dostupné žádné informace. To ale neznamená, že to byla díla bezvýznamná. Odborníky bylo prozkoumáno slovanské sídliště Valy u Mostku nad Labem v Podkrkonoší. Je dokázáno, že tu v některé době bydlelo až 3 tisíce lidí. Potřebovali platidlo a nerostné suroviny. Každopádně kutali měď a železo. Nejbohatší ložiska byla v Obřím a Modrém dole a ve Vrchlabí. V té době musela nastat první etapa hornického podnikání v Krkonoších. I tady musela být veliká štola. V Poniklé jsou registrovány doly na železo. Do nich se nepodařilo proniknout. Zajímavé je, že se tu z určitého typu neúplně rozvětraných dolomitů těžil písek na nádobí, který byl vyvážen za hranice. Vznikla tu síť chodbiček situovaných do šachovnice. V Arnultovicích u Hostinného jsou viditelné těžební rýhy, jako zbytky po hornické činnosti. Doly na železo jsou udávány i v Dolním Lánově. V Horním Maršově je známá lokalizace, ví se, kde asi přibližně důl byl. Žije tu i pamětník, který ho navštívil. V Dolní Úpě je doložena existence štoly u kostela. Kousek od ní naproti je mříží zajištěn důl Barrandov. V Temném Dole se rudy netěžily. Měla tu být vystavěna přehrada Lata. Vyhloubeny byly dva pásy průzkumných inženýrsko - geologických štol do svahů okolních hor. Měly ověřit kvalitu masivu ke vhodnosti založení přehradního tělesa. Byly dlouhé od 10 do 15 metrů. V současné době jsou zavalené. Herlíkovice - Hlavní postavou herlíkovického horního podnikání byl Kryštof Gendorf. Těžila se tu nejkvalitnější železná ruda. V té době ve Vrchlabí vznikly železárny. Vyráběly válcované plechy nejkvalitnější v celé střední Evropě. Pro Krkonoše to mělo obrovský význam. V Herlíkovicích po vyčerpání ložiska už nebyla zahájena žádná další těžba. Během 1. světové války, v době hladu po železe, znovu zkoušeli těžit. Vyrazili technickou štolu, ale starých dobývek se nedotkli ani je nepoškodili. Proto v nich dnes odborníci zřetelně vidí sázení ohněm. To je metoda speciální technologický postup ze středověku kdy horníci rozpálili horninu a pak ji nechali vychladnout. Hornina žárem rozpraskala a lépe se želízkem a dlátkem ručně dobývala. Obří důl - Ve středověku započatá těžba pokračovala s přestávkami až do roku Obří důl je pověstný nerostným bohatstvím. Na úpatí Sněžky se nachází největší krkonošský důlní systém. Právě odtud pocházejí i jedny z nejstarších písemných zpráv o Krkonoších, které se týkají i zlata a drahých kamenů. Vlašští prospektoři pronikali do Krkonoš a odvážili se až do nejvyšších oblastí. Šlo jim nejen o zlato, ale o drahé kameny na fl orentské mozaiky a drahocenné šperky. Nedlouhé štoly a drobné povrchové odkrývky během staletí zanikly. Zbyla tu a tam do skal vytesaná tajemná znamení, jimiž si tito první hledači značili cesty k pokladům, a také takzvané Vlašské knihy, popisující naleziště podle balvanů a nejrůznějších přírodních útvarů znamení jsou i pod Kralickým Sněžníkem. Těžil se především arzén a měď, i rudy olovnaté stříbrné. Ještě roku 1866 je uváděna roční produkce až 26 tun mědi a 71 tun arseniku. Černý Důl - má historicky doloženu těžbu zlata. Díky zlatu také vznikl jako Jeskyně v Krkonoších hornická obec. Jsou tu zřetelné obrovské haldy, ale v podstatě se nedochovalo nic jiného. V místech dnešního lyžařského areálu byly někdejší vchody do důlních děl. Nově je tu otevřena naučná zážitková stezka Berghaus. Probíhal tu velký uranový průzkum. Průvalem vod do jedné ze štol prý poklesly léčivé minerální prameny v Janských Lázních. I to byl jeden z důvodů, proč se tu nezačalo těžit, přestože je tu, jako na jediném místě v Krkonoších, smolinec - uranová ruda. Svatý Petr u Špindlerova Mlýna - je známý nejen těžbou stříbra. Odborníci se domnívají, že tu byly i sirné rudy, arzen, železo, měď. Stará důlní díla byla přefárána v době, kdy tu v 50. letech 20. století probíhal uranový průzkum. Štoly byly rozšířeny. Dva roky po ukončení uranového průzkumu nastoupil průzkum rudný. Odborníci mají dochované důlní mapy vznikaly ve vápencích v karbonátových horninách. Krkonoše jich nemají mnoho a nejsou veřejnosti přístupné. V Horních Albeřicích je nejdelší jeskyně nejvyšších českých hor Albeřická. Je dlouhá 250 metrů. Mezi další významné krkonošské jeskyně prozkoumané odborníky patří: Krakonošova jeskyně v Horních Albeřicích a Celní jeskyně v Albeřicích, Trucovna v Horním Maršově, jeskyně v Poniklé a Rokynici nad Jizerou. a po rudném průzkumu i geologickou dokumentaci s počty kilometrů šachet, vchodů a jejich umístění. V Dlouhém dole v údolí Sv. Petra nedaleko za sezonním informačním srubem Správy KRNAP je v terénu zřetelný, ale mříží uzavřený vstup do někdejší štoly. Historie je neznámá, není jasné co tu těžili. Uranový průzkum ji navíc poničil skladem trhavin potřebným pro okolní důlní díla. Je zmapována, nafocena a podrobně probádána, ale zbytky těžené rudy se nenašly. Hanapetrova paseka v Dolním Dvoře - Je pokračováním geologického ložiska vedoucího v jednom pohoří z Herlíkovic. Odborníci mají řadu archivních materiálů kromě map. Podzemí ale nikdo z nich neviděl. Jediný důl, který se podařilo zdokumentovat je na Godrových Domkách v Rudolfově u Dolního Dvora. Byly tu dvě až tři šachty, nyní jsou bezpečnostně zajištěné mříží. V dobývce se pravděpodobně těžil jistý druh páskované železné rudy. Nikde jinde v Krkonoších podobná objevena nebyla. Důl se jmenoval Svatá trojice a je jediným, kde v této oblasti mohou odborníci nahlédnout do podzemí. Rudník v Podkrkonoší, Horní Kalná, Kozinec - Jsou lokality měkčích hornin, sedimentální měděné rudy, charakteristické nazelenalou barvou, které se tu těžily. V načervenalých horninách rudy vytvářely ložní žily - ukloněnou desku, dobývala se v komorách, které byly postupně zavalovány. Doly jsou víceméně až na výjimky zaniklé, vchody bezpečnostně zajištěny, zavaleny, zabetonovány. Vstup je nebezpečný, jedině lokalitu Kozinec mohou studovat odborníci. Průzkum loni objevených krasových dutin. Členové České speleologické společnosti Albeřice začali s průzkumem podzemí Obřího dolu v roce Čekala je nesmírně namáhavá práce i mnohá překvapení. Během postupného znovu objevování jedinečného sedmikilometrového důlního systému (z nich je 5 km zachováno) se rozhodli jeho část zpřístupnit veřejnosti. Obří důl v Krkonoších je nejrozsáhlejší a nejlépe zachovalé důlní dílo. Zdejší dobývkové komory v této kvalitě dochování nemají v republice obdoby. Turistický provoz v nejstarší části dolu Kovárna byl zahájen v roce Návštěvníci mají možnost nejen spatřit 250 metrů unikátních prostor vydobytých v masivu Sněžky, ale vyzkoušet si i práci středověkých havířů a zhlédnout funkční repliky historického důlního zařízení. Vstup do důlního díla je u bývalé boudy Kovárna, v Obřím dole. Z centra Pece pod Sněžkou se tam dostanete asi po půldruhé hodině pěší chůze. Na sestup do podzemí doporučujeme pevnou obuv, teplejší oblečení (teplota tu je zhruba 7 C a 100% vlhkost) a věk doporučujeme nad 10 let. Plášť, přílba, čelové svítidlo, doprovod a výklad průvodce jsou zajištěny. Podzemní štola má místy nízký profi l, příkrá schodiště a pohledy do hloubky. Vstup si musíte předem objednat v infocentru Veselý výlet V turisticky zpřístupněné části dolu Kovárna návštěvníky překvapí ohromné komory, které tady zanechali dávní horníci po těžbě arzénové a měděné rudy. v Peci pod Sněžkou. Podrobnosti a další informace získáte tamtéž. Vstup je možný skupinám o maximálním počtu 10 lidí. RNDr. Radko Tásler, odborný garant a manažer Speleo Albeřice, vystudoval geologii. Jako profesionál hledal v Krkonoších zlato. Účastnil se úspěšných zahraničních expedicí. Jak sám říká, vždycky ho lákalo podzemí, ale v době, kdy studoval vysokou školu, se o krasu a jeskyních na fakultě nepřednášelo. Dnes je multifunkční speleolog se znalostmi horninového masívu a zakladatel občanského sdružení České speleologické společnosti Speleo Albeřice. Díky nim mají obyvatelé a návštěvníci Krkonoš možnost postupně se seznamovat s podzemním bohatstvím nejvyšších českých hor. Česká speleologická společnost z Albeřic společně s vedením obce Černý Důl připravují projekt Podzemí Krkonoš. RNDr. Radko Tásler upřesnil: Lidé často neznají horniny, neví jak vypadá například krásný křemen. Není jim známo, kolem jakých hornin v Krkonoších chodí. Je to svým způsobem škoda, proto jsme vypracovali projekt, jehož náplní je Expozice Podzemí Krkonoš připravovaná k instalaci v suterénu budovy MěÚ v Černém dole. Zájemci by se zde měli seznámit s historií dolování, prohlédnout si výstupové prostředky pro speleologii, prostřednictvím fotografií nahlédnout do podzemí, kam nikdy nevstoupí. Chceme, aby expozice byla akční, proto v ní budou uloženy jak minerály, kameny, tak i například tématické stavby podzemí. Dalším projektem je podpora unikátu - další zpřístupnění spodních dobývek v Obřím dole. V plánu je realizace autostezky vedoucí z polských Kowar, přes Pomezní Boudy, do Albeřic, k jeskyni, na vyhlídkovou plošinu rekonstruované vápenné pece, s návštěvou Obřího dolu a hornické stezky Berghaus v Černém Dole. Foto: Radko Tásler