Takhle vypadá funkční a bezpečnostní přeliv při přívalech v akci (velký ktišský rybník).

Transkript

1

2 2 v dnešním Zpravodaji se krátce vrátím k událostem, které nás v minulých týdnech poměrně výrazně ovlivnily a to jsou přívalové srážky a s tím spojené povodně. V noci z 1. na 2. června zaznamenalo nejen Brložsko zvýšené srážkové úhrny v řádu až 70 mm na jeden metr čtvereční za den. Vzhledem k nasycení půdy v předcházejících deštivých dnech a týdnech se tyto srážky projevily velmi rychlým vzestupem hladiny brložského potoka. Pro zajímavost přikládám tabulku s hydrologickými daty za měrného profilu v Brloze: datum čas průtok m 3 /s výška hladiny cm :00 0, :00 0, , :00 0, , :00 1, :00 3, :00 5, :00 5, , :00 6,901 80, :00 7,006 80, :00 7, ,2 datum čas průtok m 3 /s výška hladiny cm :00 9, :00 9, , :00 10, , :00 13, , :00 19, , :00 21, , :00 19, , :00 18, , :00 16, , :00 15, ,1 Velmi prudký vzestup hladiny byl v nedělních ranních hodinách, kdy se projevily noční vydatné srážky na Prachaticku, Lipensku a Vojenském prostoru Boletice, mezi sedmou a půl osmou ráno stoupl potok o 30 cm (na 148,8 cm). Naštěstí se pak vzestup hladiny zpomalil a kulminace proběhla kolem deváté hodiny na výšce 160 cm a průtoku kolem 21,5 m 3 za vteřinu. Povodňovou komisi jsem svolal v neděli ráno se srazem v 7:00 v mé kanceláři, ale vzhledem k rychle rostoucí hladině jsme se operativně sešli ještě dříve. Zároveň byla aktivována Jednotka sboru dobrovolných hasičů obce Brloh a její členové byli vysláni plnit pytle s pískem. Potok v té chvíli prakticky nikde nevybřežil (za Brlohem směrem k pile byla zaplavena silnice), ale preventivně se stavěly protipovodňové hráze na známých místech (pod KD, u pošty, u Šebelků, u Paulů...). V souladu s povodňovým plánem obce jsme kontaktovali majitele vytipovaných lokalit a informovali je o možném zhoršení situace. Členové povodňové komise vyrazili do te-rénu a monitorovali situaci nejen v Brloze, ale i na osadách v místech občasných problémů s velkou vodou. Rozvodněny byly prakticky všechny toky (Olešnice, Janský potok) a někde se tvořily potoky i tam kde dříve nebyly. Voda z kopců stékala nasyceným terénem velmi rychle a brala s sebou hodně materiálu, zejména z cest. Před sedmou hodinou jsme dostali informaci z obce Ktiš, že voda v jejich velkém rybníku (po rekonstrukci hráze a okolí) mírně přetéká bezpečnostní přeliv, ale situace Vážení spoluobčané není nijak drama-tická, absolutně nehrozí poškození hráze. Konečně po několika letech obav z velké vody, kdy po roce 2002 byl Ktišský rybník značně poškozen, voda nestačila bezpečnostním přelivem vytékat a proud šel přes hráz, kterou znatelně narušoval, přestal být tento rybník mementem, které nenechávalo v klidu zřejmě nejen mne. I přes poměrně značnou zásobu pytlů jsem vyrazil pro dalších 100 kusů pytlů od HZS do Křemže. Potok stoupal a postupně se vylil na silnici pod bytovkami u bývalého splavu, dále před Šebelků a silnice k pile byla pro osobní auta už neprůjezdná, neboť v dolíku bylo přes půl metru vody. Ochranný protipovodňový val vybudovaný po velké vodě 2002 za cestou u Paulů louky byl platný, ale ukázalo se, že potřebuje ještě prodloužit, neboť potok se rozléval níže přes silnici směrem ke čtyřem novým rodinným domkům. Kolem půl desáté jsme byli nuceni vydat příkaz k uzavření lávek, protože voda je ohrožovala, jejich povrch byl kluzký a někteří lidé nedbajíc nebezpečí pádu do potoka sledovali velkou vodu z lávek i s kočárky... Jsou to věci, které se nevidí každý den, ale aby se při pytlování museli hasiči s technikou uhýbat hloučkům přihlížejících dospělých i dětí, to je trochu moc. Voda v potoce mírně klesala, srážky ustávaly a zase začínaly. Ve čtvrt na jedenáct jsem dostal od HZS Jihočeského kraje telefonickou informaci o protržení hráze nového rybníka ve Ktiši. Více informací mi bohužel nebyli schopni poskytnout (jaký to je vlastně ten nový rybník, kolik je tam vody, jak moc je ta hráz protržená atp.) a tak jsme po krátké poradě raději urychleně vyhlásili rozhlasem informaci o možném nárazovém zvýšení hladiny na potoce, a že případná evakuace občanů bydlících kolem potoka bude vyhlášena sirénou. Mezitím jsme telefonovali na Obecní úřad do Ktiše, aby nám podali více informací. Dostalo se nám sdělení, že se zřejmě jedná o právě stavěný rybník pod oním velkým ktišským, že měl být prázdný a že po obhlídce místa nás budou informovat. Po pár minutách se nám dostalo sdělení, že problém je skutečně na tomto budovaném rybníce Dobročkov, voda z potoka se nekontrolovaně přelila přes nátokovou hranu a napustila přibližně dvouhektarový rybník a ten začal nedokončeným bezpečnostním přelivem vytékat ven (zpět do potoka). Vyrazili jsme s ing. Pechou do Ktiše, zbytek komise připravoval plány na evakuaci osob z míst, kde jsme předpokládali možné zaplavení obytných budov. Situace u rybníka nebyla vůbec dobrá, navíc kolem špatně založených bezpečnostních pasů tohoto přelivu začala voda značně vymílat hráz a hrozilo i to, že betonové pasy nevydrží nápor vody a svalí se z podemleté hráze dolů. Tím by došlo k prakticky okamžitému vypuštění celého rybníka a přívalové vlně, kterou později vodohospodáři odhadli na 40 až 50 cm nad tehdejší stav v Brloze. Z rozhodnutí tamní povodňové komise začaly práce na zamezení přítoku do rybníka, které se protáhly až do večerních hodin a následně i do pondělí. To ale trochu předbíháme. Po návratu z Ktiše jsme situaci vyložili ostatním členům povodňové komise a rozhodli jsme o tom, že evakuace osob není neodkladná a že vyčkáme na další vývoj. Připraveni jsme byli materiálně i kapacitně (škola) a část zasahujících osob (z řad hasičů i zaměstnanců obce) byla vyslána na odpočinek. Situace se i přes střídavé

3 dešťové přeháňky uklidňovala, přesto jsme monitorovali situaci až do ranních hodin. Paní starostkou přivolaný velký bagr začal ve Ktiši zasypávat nátok do poškozeného rybníka a voda klesala i v potoce, situace se pozvolna uklidňovala. Po opadnutí vody jsme začali sčítat škody na obecním majetku a dospěli jsme k číslu téměř dva miliony korun. Při záchranných a neodkladných pracích jsme spotřebovali cca 50 tis. korun. Největším popovodňovým nákladem bude oprava mostku u Pohodníků přes Olešnici, dále sanace břehu při místní komunikaci z Brloha k pile a opravy cest poškozených přívaly vody. Práce začnou jakmile bude trochu jasnější financování, odhaduji, že do měsíce započneme s opravami cest. Ještě si neodpustím několik slov k rozestavěnému rybníku ve Ktiši. Sečetlo se zde několik dílčích problémů, které vyústily v jeden velký. Pokud toto dílo stavebník staví dle projektu, pak je projekt s největší pravděpodobností špatný. Nepočítá s větší než 5-10 letou vodou, na nátokové hraně, betonové bezpečnostní pasy jsou špatně založeny a hlavně nekvalitně provedeny (mělké založení, absence armatur, nevhodné bednění) a materiál hráze samotné je nejen dle mého názoru nevyhovující (příliš kamenitý). Byl jsem ve Ktiši nakonec přítomen asi čtyřem jednáním s orgány Povodí Vltavy, Městského úřadu Prachatice odbor vodohospodářů i nezávislou institucí, která vydá (možná se tak již stalo) posudek na stavbu celého díla a všichni shledali nedostatky ve stavbě tohoto rybníka. Než bude stavba bezpečná, podařilo se mi při jednáních docílit vynucení přehrabání hráze v dostatečné šířce a hloubce, aby se nemohlo při případných dalších přívalech akumulovat nebezpečné množství vody v rybníce. Toto bylo provedeno následující víkend ovšem ne z popudu majitele, ale ktišské povodňové komise (velký dík patří paní starostce Mikešové, že jí není lhostejný osud obcí níže po toku ktišského/brložského/křemežského potoka). Chápu, že následné úpravy a opravy stavby budou stát nemalé peníze, ale s tím musí investor počítat a pokud na to nemá dostatek financí, do tak velké akce se pouštět nemůže. Budu se zasazovat o to, abych byl přítomen jednáním ohledne dostavby rybníka a zejména o zvýšení bezpečnosti celého hotového díla. Přece jen objem vody tisíc kubických metrů vody by při poškození hráze významně změnil vodní poměry v Brloze i při standardní hladině našeho potoka. Vzhledem k tomu, že nikdo z místních občanů ani firem nehlásil žádné výrazné škody (krom zemědělců zatopené pole, louky, pastviny), obešla se letošní červnová velká voda bez dalších větších škod. Za zmínku ale určitě stojí ještě demolice stodoly poškozené v roce 2002, o které na základě místního šetření rozhodla naše povodňová komise. S majitelem se podařilo v poklidu dohodnout, a tak za pomoci naší techniky, zaměstnanců a členů HZS ze Křemže a Českého Krumlova byla stržena větší část objektu, který hrozil zřícením. Majiteli bych rád vyslovil velký dík za pochopení, v tomto případě dostala přednost ochrana obyvatel před soukromým vlastnictvím. Závěrem chci upřímně poděkovat všem, kdo se podíleli na minimalizaci následků povodně (hasiči, pracovníci obce, členové povodňové komise). Odvedli velmi dobrou práci a tím se podařilo ochránit před poškozením ještě více majetku soukromého i obecního. Za perfektní považuji i spolupráci s Krizovým štábem ORP Český Krumlov v čele s panem starostou Daliborem Cardou a stejně tak jako tradičně bezproblémovou hodnotím i spolupráci s HZS, zastoupeným Pavlem Rožboudem. Takhle vypadá funkční a bezpečnostní přeliv při přívalech v akci (velký ktišský rybník). 3

4 Poškozený bezpečnostní přeliv, hráz se vymílá. 4 Poškozený přeliv po opadnutí vody (pasy mělce založené na kamení v blátě).

5 Hurá, prázdniny! Blíží se nám konec školního roku a tak mi dovolte poděkovat všem, kdo se věnovali a věnují práci s dětmi a mládeží (učitelé, vychovatelé, hudebníci, kroužkaři, trenéři a další) za jejich práci pro děti a obec samotnou. Dětem pak za jejich vystupování při našich akcích a i jim přeji, aby si prázdniny užily co nejlépe a v pořádku se vrátily do školních lavic. Úprava veřejného prostranství Možná jste zaznamenali, že jsme dovybavili další přídavnou technikou novou obecní multikáru tentokrát zametačem s nádobou na smetky. Oproti dosavadnímu stroji je práce rychlejší a nemusíme ručně kopičkovat zametený materiál. Chtěl bych požádat všechny majitele stromů a keřů, které zasahují nad obecní komunikace, aby vhodným způsobem upravili větve těchto stromů tak, aby nebránily bezpečnému provozu na pozemních komunikacích. Ideální hranice je kolmice od hrany komunikace do výšky alespoň 3 m nad povrch vozovky. Tyto větve často brání důkladné zimní údržbě, trpí přitom naše technika a podruhé tam už řidič nepojede blízko vašich domovů tak, jak by se dalo. I při jarním úklidu se např. na silnici z Klondajku ke hřbitovu nedá jet strojem u obrubníku ani s aktivním přimetacím kartáčem, natož autem samotným. Problém nastává i na chodnících, kdy např. pod tíhou sněhu či deště klesnou větve níže, chodci je musí obcházet a často musí vstoupit až do vozovky samé. V úsecích, kde to bude kritické a majitel větve neodstraní sám, učiníme tak v době vegetačního klidu my a náklady s tím spojené přeúčtujeme vlastníku přilehlého pozemku. Tato prosba se týká i osad a rekreačních zařízení. Děkuji za pochopení. Realizace zateplení školy a výměna oken Bohužel Vám musím oznámit, že vzhledem k vleklým problémům s dokončením projektových úprav na výše jmenované akci jsme byli nuceni posunout termín realizace stavby na rok Výběrové řízení bylo zahájeno , otevírání obálek s nabídkami proběhne Martin Toman, starosta obce Z jednání zastupitelstva obce Vážení občané, zastupitelstvo se v uplynulém čtvrtletí sešlo oficiálně jednou, a to 15. dubna na výjezdním zasedání v Jaroníně. Zasedání začalo obvyklým tanečkem, tedy rozpočtovou změnou. Následovalo schválení závěrečného účtu obce, včetně zprávy auditora. Byla schválena již předjednaná smlouva na prodej části obecního pozemku a dílčí změna územního plánu. Dále byla schválena již několik měsíců projednávaná směna pozemků mezi obcí Brloh a Lesy ČR. Také byl navýšen počet zaměstnanců obce, aby mohlo být vytvořeno jedno pracovní místo s podporou úřadu práce. Všechny tyto body byly projednány a schváleny. Diskuse byla pouze kolem usnesení o situaci ve škole. Část zastupitelstva nesouhlasila s odůvodněním výroku, měla jiný názor. Nakonec tedy bylo schváleno pouze usnesení, tedy že zastupitelstvo nepovažuje situaci za tak vážnou, aby bylo důvodem k odvolání vedení školy. V bodě různé vedl starosta především diskusi s občany Jaronína o místních problémech. Na pracovních schůzkách zastupitelstvo řešilo více méně běžné provozní záležitosti. V minulých třech měsících zahýbaly republikou dvě věci. Tou první byly přívalové srážky a následné povodně v české části. Nás se nakonec dotkly, dá se říci okrajově, voda sice způsobila nějaké škody, ale k rozsáhlým záplavám nedošlo. V porovnání s rokem 2002 můžeme říci, že mnohem lépe dnes funguje systém varování a vlastní organizace prací. Z konkrétních opatření je dobře, že se koryto potoka přes Brloh udržuje bez stromů. Ukazují se ale problémy, v horní části Brloha, kde po likvidaci jezu, který byl zničen při povodní 2002, voda dnes nabírá rychlost a vymílá břehy. Škoda, že se nepovedlo postavit uvažovanou halu pro parkování obecních strojů a skladování posypu pro zimní období a dostatečné zásoby písku pro podobné události. Bohužel se také ukázalo, že někteří lidé se nepoučili nebo mají krátkou paměť, jak ukazuje rozestavěná stavba rybníka pod Ktiší. Chyby v projektu a úspory při vlastní stavbě způsobily hodně starostí a obav při povodních a měli jsme štěstí, že hráz se nakonec neprovalila a situaci se podařilo zvládnout. Druhá věc stále ještě probíhá. Tou je pád vlády. Na jednu stranu musíme přiznat dnes již bývalému premiérovi jednu zásluhu. A to je značné omezení zásahů vysokých politiků do práce policie. Obávám se, že za kteréhokoliv dřívějšího premiéra by vyšetřování bylo vyšším zásahem zastaveno a zameteno pod koberec. Jak se situace bude vyvíjet dál, dnes těžko odhadneme. Případ ale ukázal na rozdílné chápání, co se může a co je již za hranicí. Jistě, jedna věc je politická dohoda o tom, že my budeme mít předsedu tohoto výboru a vy tamhle toho. Ovšem slučovat to s placenými posty na úřadech, či firmách, to již většinou chápeme jako sice zákonné, ale nemorální. A tady právě je ten rozdíl. Pánové politici to cítí jako naprosto samozřejmé, podle výroku jednoho z nich je třeba se postarat o bývalé kolegy, oni přece pobytem ve vysoké politice ztratili kontakt se svojí původní profesí a přece nemohou skončit na pracovním úřadě. Díváme se na to a kroutíme hlavou. Připadá nám to vzdálené. Ale možná si neuvědomujeme, že podobné praktiky jsou i blízko nás. Kdysi jsme na setkáních starostů některé praktiky vysoké politiky kritizovali a jako příčinu jsem viděl v tom, že v devadesátých letech naskočili do vysoké politiky lidé bez zkušeností v komunální politice. A hrdě jsme si říkali, až se do vysoké politiky dostanou komunální politici, musí se ty vztahy a praktiky zlepšit. My přece víme, že různé návrhy nemůžeme zamítat jen proto, že je dává někdo z opozice, že je vždy lepší dohoda, než násilné přehlasování a podobně. A pak jsme někteří z nás se zděšením sledovali, jak praktiky z vysoké politiky prorůstají dolů do komunální. Najednou lidé odstupují ze zastupitelstva, aby se tam dostal člověk, který nedostal dost hlasů, aby byl vzápětí prohlasován za starostu, rozlišování pomocí podle toho zda je žadatel v té správné straně nebo ne a s tím hlasy, že starostou musí být člověk z vládnoucí strany a podobně. I Jihočeský kraj měl svou aféru, že z určitých fondů můžete získat peníze jen tehdy, když vám projekt zpracuje ta správná firma a zajdete za tím správným člověkem. Naštěstí většina programů je řízena a administrována lidmi, kteří hlídají, aby docházelo k rozdělování spravedlivému a podle kvality projektu. Občas jsem měl i pocit, že úředníci jsou mnohem vstřícnější, když za mnou necítili stín mocného ochránce. Bohužel tlak mocných 5

6 6 politiků není jen v oblastech, kde se jedná o peníze. Setkal jsem se i se steskem jiných pracovníků, že je na ně vyvíjen tlak, aby rozhodovali podle politické příslušnosti nadřízeného, a nikoli v souladu platných zákonů. Dnes vidíme, že podobné praktiky byly uplatňovány především ve státech, které mají dnes vážné problémy, jako například Řecko. A naopak, státy, kde podobné věci jsou mnohem Dnes bych vás chtěla seznámit s třicetiletým působením zahrádkářské organizace v Brloze. Podklady jsem získala od paní Marie Klementové (Ráblovy tety), se kterou jsem si povídala v minulém Zpravodaji. Podnětem k založení organizace byla hlavně výstava ovoce, konaná v listopadu 1960 v místní knihovně. Uspořádala ji Osvětová beseda, jejímž správcem byl František Nejedlý a Místní lidová knihovna, tedy manželé Miloš a Anna Vejvarovi. Odborný učitel Josef Šálek z Českého Krumlova dokázal určit všechny jednotlivé druhy. Bylo vystavováno ovoce pěstitelů z Brloha i okolí a zájem o výstavu byl velký. Myšlenku založit zde místní organizaci uvítal okresní i krajský výbor zahrádkářského svazu. Na 5. března 1961 svolala Osvětová beseda ustavující schůzi, na níž pozvala předsedu okresního spolku přítele (oslovení členů) Losenického. Vzápětí se přihlásilo 17 zakládajících členů: z Jaronína učitel František Nejedlý, z Jánského Údolí Jan Tancer a z Brloha učitel Miloš Vejvara, Josef Borovka, Tomáš Borovka, farář František Honsa, obuvník Jan Hrubeš, František Jakubec, František Kafka, Jakub Mikeš, zahradník František Prűher, František Sixl, František Skorunka, Václav Švarc, Václav Vacko, kolář Václav Vacko a Tomáš Kouba. Prvním předsedou byl zvolen František Prűher a zápisy (kroniku) dělal František Nejedlý. Hned v prvním roce se konala přednáška s filmem o pěstování a ochraně ovocných stromů, zájezd do Průhonic a Žehušic, bylo odpracováno zdarma asi 250 hodin (hlavně na úpravě kolem pomníku padlých) a pro členy hromadně objednány stromky, keře, květiny a hnojiva. Tyto objednávky si všichni velmi pochvalovali a byly praktikovány každý rok dvakrát, zjara a na podzim. Navíc se rozrostly o semena a hlízy květin i zeleniny, růže, ochranné postřiky, rašelinu a další potřeby pro sad a zahradu. Nechyběly ani praktické ukázky roubování nebo prořezávání ovocných stromů a odborné přednášky na různá témata. U potoka od pošty až ke kovárně byl vysázen pámelník. Učitel zdejší školy Miroslav Slanec prováděl na požádání rozbor půdy. V roce 1962 měl spolek 21 členů, o rok později už 31, z toho první dvě ženy Lenku Haklovou a Marii Šafářovou, v roce a ve dvou následujících 39 členů. V roce 1966 byla uspořádána výstava ovoce. Asi na 100 podnosech bylo vystaveno na 60 druhů jablek a 4 druhy hrušek pěstovaných na Brložsku. K vidění byly i některé méně známé druhy zeleniny, domácí výrobky a odborná zahrádkářská literatura. O výstavu byl zájem, v neděli ji shlédlo asi 120 občanů a v pondělí ještě 140 starších žáků s učiteli z místní školy. Podle usnesení výboru byla potom část ovoce rozdělena dětem, které pomohly při přípravě i likvidaci výstavy a navíc při ní během trvání držely služby, a zbytek byl dán do školní jídelny. Pro informovanost členů i občanů byla (spolu se včelaři) na vsi zřízena informační skříňka. Na začátku roku 1967 měla organizace 43 členů. Z historie naší obce méně přijatelné, jsou stabilnější jak po politické stránce, tak hospodářské. Takže se musíme rozhodnout, kterou cestou chceme jít. Zda různé trafiky a strýčkování přijmout za standardní nebo je postavit mimo. Netvrdím, že jsem svatý, a že jsem se nikdy v minulosti o nějaké podobné způsoby nepokusil. Ale právě proto jsem toho názoru, že by neměly být. Libor Lev, místostarosta Přistoupila třetí žena, v úvodu zmiňovaná Marie Klementová, která pak od roku 1969 pracovala ve výboru. Později (od roku 1975) se stala jednatelkou a po Františkovi Nejedlém (odstěhoval se do Mříčí) převzala i velice záslužnou činnost zapisování událostí a zpráv spolku, díky nimž se dnes můžeme o jeho působení a historii dozvědět. V roce 1967 členové odpracovali na 200 brigádnických hodin při stavbě obecního vodovodu, F. Jiřička a M. Vejvara usušili vagon sena, do zásobování bylo dodáno 35 q ovoce, vysázeno 80 ovocných stromků, na hřišti vysazeno 5 francouzských jív, zvýšen taras potoka u Šebelků a dosázen živý plot z pámelníku a v klubovně na hřišti uskutečněna přednáška s promítáním J. Šálka z Č. Krumlova o pěstování pokojových rostlin. V roce 1968 zemřel František Kafka, který byl více jak tři roky předsedou. Po něm funkci převzal Tomáš Borovka. Až do roku 1974 počet členů pohyboval do čísla 45 a celkem obhospodařovali asi 8 hektarů zahrádkářské plochy. V dalších letech členská základna pomaloučku ubývala. V roce 30. výročí konce II. světové války bylo odpracováno 128 hodin při výstavbě kulturního domu (KD) a při zvelebování obce. Po dostavbě vysázeli zahrádkáři u parkoviště KD záhon 50 růží a později dosázeli k obrubníku sedmikrásky a pomněnky. Samozřejmě, že se o vše také starali, pleli, ošetřovali i zazimovávali. V roce 1978 převzal předsednictví Jan Máče. V roce 1986 byla abnormální úroda ovoce. Pan Jiřička vykoupil pro Jednotu Kaplice od místních obyvatel 50 q třešní, 50 q švestek, 5 q borůvek, 5 q rybízu, 1600 q jablek. Většina aktivit spolku se každoročně opakovala. Byly to především hromadné objednávky stromků, semen, sazenic, hnojiv, atd., praktické odborné ukázky řezu a ošetřování i roubování stromů přímo na zahradách členů, vzdělávací přednášky a besedy s promítáním naučných snímků, výstavy, sušení sena, péče o květiny a celý prostor u pomníku padlých, stříhání pámelníku okolo potoka, udržování květin u KD, brigádnické hodiny na budování v obci, pomoc při špičkových pracích v JZD, sběr druhotných surovin i zájezdy. Jan Máče byl předsedou organizace až do roku 1990, kdy funkci převzal Ing. Pavel Pešek. Po sametové revoluci se hodně věcí změnilo a spousta spolků zaniklo, a přesně to postihlo i místní zahrádkáře. Hodně starých členů zemřelo, mladí neměli zájem, a proto na konci roku 1991 definitivně ukončil svaz své bohulibé třicetileté působení v obci. Dnešní mladí lidé asi těžko chápou, že se tady rozplývám nad činností zahrádkářského spolku. Vždyť stačí otevřít internet a najít potřebné informace, nebo si vybrat z nepřeberného množství odborné literatury či zajet do některého z mnoha supermarketů, kde na vás čeká hned několik stojanů se semeny a celá oddělení veškerých potřeb pro zahrádkáře. Bohužel v minulosti tomu tak nebylo a téměř vše se pracně shánělo, i auto měl málokdo. Proto

7 byla činnost zahrádkářského spolku pro místní občany velkým přínosem. Navíc každý takový spolek lidi sdružuje. A všimli jste si, kolik hodin zdarma odpracovali pro blaho obce a zemědělství? Je bezvadné, že i dnes se najdou lidé, kteří vidí dál než jen ke svému plotu a snaží se zvelebit i společná obecní prostranství. A nejsou to nezaměstnaní! Všem těm patří velký dík. Bohužel pro někoho je problém uklidit si alespoň kolem vlastního domu a dokonce se najde i pár jedinců, kteří dílo jiných ničí. To je moc smutné! Marta Tomanová Jak se žije deváťákům v Brloze Dnes jsem si k povídání pozvala mládí, naší budoucnost, vycházející devítku. Ve třídě je jen deset žáků, a to na rozhovor ještě tři chyběli. Na slovo byli celkem skoupí, přesto doufám, že vás budou názory nejstarších žákovské generace naší školy zajímat. A s kým jsem si povídala? S Radkem Žofčákem, Jiřím Švarcem, Kateřinou Hummlerovou, Anetou Florkovou, Markem Jungwirthem, Dominikem Šolcem a Veronikou Mauerovou. Chyběla Veronika Tomešová, Lenka Klimešová a Tomáš Kapoun. Jste rádi, že vám povinná školní docházka končí, nebo budete na školu rádi vzpomínat? Všichni odpověděli, že se jim určitě bude stýskat, akorát Radek pronesl, že si možná posteskne. Změnila se škola za těch devět let, co jste ji navštěvovali? Všichni se shodli, že se změnila, a to k lepšímu. Nové lavice, technické vybavení, počítače, interaktivní tabule a dokonce uvedli jako plus, že přichází noví učitelé. (Vzpomínám si, že na veřejném lednovém zasedání ve školní jídelně to naopak některým rodičům vadilo!) Myslíte si, že malý počet žáků ve třídě je výhoda nebo ne? (Ve městech to bývá 2 až 3 krát více i nás bylo některý rok 32). Většina to brala jako výhodu, že se lépe poznají, mají k sobě bližší vztah, učitelé se jim mohou více věnovat. Marek s Dominikem by radši, kdyby jich bylo o trochu víc, měli by více kamarádů a méně zkoušení. Chodili byste radši do jiné školy? Jednoznačně ne. A to jsou jenom tři z Brloha a tři z Nové Vsi a Českých Chalup a po jednom ze Chmelné, Stupné, Borové a Českého Krumlova. Káťa to má z vás nejdál, jak ti vyhovuje dojíždění? Tady ve škole se mi líbí, ale dojíždění ne. Protivné je to brzké ranní vstávání a odpoledne zase pařák v autobuse. Závidíte školy dětem ve městě, nevnímáte to jako, že byste byli na vesnici o něco ochuzeni? Ne, vesnické školy jsou lepší, známe se lépe i s dětmi z jiných tříd a učitelé nás taky dobře znají. Navíc ve městě je určitě víc nebezpečí jako šikana, drogy, ale i provoz na silnicích... Jakou máte tady ve škole oblíbenou pani učitelku? Všechny jsou prima i pan učitel je fajn. Určitě víte, že v zimě si několik nespokojených rodičů stěžovalo na školu, na její vedení. Co vy na to jako nejstarší z generace, o jejichž vzdělání se jedná. Jak vás to ovlivnilo, co vám ve škole vadí? My jsme to nijak nevnímali, škola je v pohodě, vyučování to neovlivnilo. (Děti jsou v pohodě, tak proč my dospělí vyvoláváme konflikty a zbytečně se stresujeme?) O dnešní mládeži se tvrdí, že nejvíce času tráví u počítače nebo televize, je to pravda? 4x ne, 3x ano. Tak mi řekněte, co vás baví. Marek být v přírodě, někam jít, povídat si s kamarády, něco dělat venku je pro mne určitě lepší, než sedět u počítače. Káťa počítač. Aneta televize. Radek občas venku, ale u notebooku to taky není špatný. Jirka sport, jakýkoliv. Dominik fotbal a motorky. Veronika být venku, jezdit na kole. Věnujete se aktivně sportu? Jirka a Dominik hrají fotbal za FK Nová Ves-Brloh a chodí na florbalový kroužek ve škole. Ostatní ne. 7

8 Jsme v knihovně, mnozí z vás sem dříve pravidelně chodili, ale poslední roky nic. Nabízí se otázka: Čtete ještě? Ne, moc ne, jen když nás něco zaujme. Jaký žánr preferujete? Fantazy a dobrodružné příběhy. Máte připravené závěrečné divadlo? Hrajeme pohádku Hrátky s čertem. Líbí se nám, zkoušení nás bavilo. Doufáme, že se bude líbit i obecenstvu. Hodně nám pomohla paní učitelka Kratochvílová a za to jí chceme moc poděkovat. Co se vám v Brloze líbí a naopak, co byste změnili? Bezva, líbí, dobrý, v pohodě... Marek a Dominik: Až na tu čekárnu, je moc pěkná, ale nepraktická. Zahání tam déšť i sníh a nejde pořádně uklidit. Káťa: A taky se mi nelíbí chování některých lidí. Nic vám tu nechybí, třeba diskotéka? Aneta: Merkury! (pro ty kdož neznají, Merkury je trojpodlažní obchodní centrum v Českých Budějovicích). Dominik: nějaký florbalový tým. Literární Šumava 2013 Letos jsme se na květnový seminář Literární Šumavy, s podnázvem Chodská putování včera a dnes, vydali do plzeňského kraje, přímo do chodské metropole Domažlic. Po ubytování v Sokolském domě nás na radnici přivítal starosta města Ing. Miroslav Mach. Poté jsme si poslechli zajímavou přednášku ředitele Muzea Chodska Josefa Nejdla o hrdince knihy Manka Římanka. Je to pravdivý příběh z období konce 19. století, kdy prostá žena Marie Bílková z Mrákova (obec nedaleko Domažlic), se odhodlala k činu do té doby téměř nevídanému, vydala se na pěší pouť do italského Říma, a tu dokonce za svůj život podnikla dvakrát. V podvečer nás historickou částí města provedl Bc. Stanislav Antoš a večer jsme shlédli několik filmečků Jana Nováka, na kterých už mnoho let zachycuje tradici, řemesla i folklor Chodska. Obzvlášť unikátní byla výroba čepic z chorošů (dokument vysílala i televize). Druhý den ráno jsme si kousek za hranicemi ve Waldmünchenu prohlédli Pohraniční a Trenckovo muzeum a před polednem jsme se už s fundovaným průvodcem, ředitelem Městských lesů Domažlice Ing. Janem Bendou, kochali výhledem z nejvyšší hory Českého lesa Čerchov. Škoda, že byla taková zima. V objektu Stará pošta v Klenčí pod Čerchovem byly pro nás připraveny ukázky chodského folklóru. Uším lahodil zvučný zpěv chodských písní s dudáckým doprovodem a s úctou a obdivem jsme sledovali zručné ruce žen při vytváření kraslic, paličkování, vyšívání krojů a malování chodské keramiky. Naší pozornosti neunikl ani místní Pozvání do knihovny Jaké máte plány a přání do budoucna? Radek já se jdu učit do Budějovic na automechanika. Jirka já jdu na střední stavební do ČB a pak bych rád, kdyby mi to vyšlo, na vysokou. Káťa do Krumlova na obor kuchař číšník. Aneta já jdu na hotelnictví a turismus a chtěla bych být průvodkyně. Marek - já jdu na provoz a ekonomiku dopravy do ČB, chtěl bych hlavně tu školu dodělat a pak třeba zkusit vysokou. Dominik já jdu taky na automechanika a také bych chtěl na té škole nějak vydržet. Veronika do Lišova na pečovatelskou službu pro jesle a dětské domovy. A ti co chyběli? Z Tomáše se ve Velešíně stane mechatronik, z Veroniky bude zahradnice a Lenka jde na žurnalistiku. Děkuji za rozhovor. Přeji vám všem, aby se vám podařilo zdárně dokončit vybrané školy a také abyste potom byli v zaměstnání úspěšní a spokojení. Hlavně vám přeji pevné zdraví, splnění všech přání a ať potkáváte jen samé dobré lidi. MT kostel sv. Martina, s jehož historií nás seznámil a na zvědavé otázky ochotně odpovídal P. Libor Buček. Samozřejmě, že jsme nevynechali návštěvu a výměnu zkušeností v Městské knihovně Klenčí pod Čerchovem, Místní knihovny v Peci pod Čerchovem a Městské knihovny Boženy Němcové v Domažlicích. V Peci pod Čerchovem jsme ještě zavítali do dřevorubeckého muzea, na jehož založení v roce 2006 měl největší zásluhu místní nadšenec, člen místního Spolku na ochranu památek a manžel paní knihovnice Jan Riederer. Převážná část exponátů v muzeu je zapůjčena nebo darována současnými obyvateli obce, kteří je uchovávali jako památku po svých předcích. Škoda, že se takový obětavec nenajde i u nás, aby příští generace viděly, s čím pracovali a co vyráběli naši předkové. Večer zakončila přednáška PhDr. Jana Štolby, redaktora Literárních novin a dlouholetého zpravodaje ČTK. V sobotu jsme si ještě vyšlápli na Veselou horu a s odborným průvodcem, již zmiňovaným panem Antošem, navštívili kostel sv. Vavřince. Celý seminář s námi absolvoval (již po několikáté) známý filozof a publicista Erazim Kohák (letos oslavil 80. narozeniny) s manželkou Dorothy, který obohatil program vyprávěnými příběhy ze života. Tyto knihovnické akce mám ráda. Setkáme se se starými přáteli, poznáme nové, potěšíme srdíčko, nasytíme ducha, rozšíříme obzory, ochutnáme dobroty od kolegyň (chodské koláče neměly chybu a na šneky najdete návod u receptů) a prozkoumáme další kousek naší krásné vlasti. A to je i tip pro Vás na výlet či dovolenou, opravdu všude kam jsme přišli, byli přívětiví a ochotní lidé. 8 Vzpomínka 9. května by se byla dožila 100 let paní Anna Vejvarová. Do historie Brloha se zapsala nesmazatelným písmem. Od roku 1940 učila na zdejší škole a učení ji provázelo prakticky až do smrti, protože ještě v devadesáti letech dávala několika zájemcům hodiny němčiny. Přes třicet let vedla kroniku obce a stejnou dobu se se svým manželem starala o knihovnu. Navíc založila citerový a pěvecký kroužek. Vychovala své dvě děti a spousty žáků, kteří na ni dodnes vzpomínají. I já jsem jedna z nich. Zemřela před devíti lety v úctyhodném věku 91 let.

9 Pasování na čtenáře Letošní pasování prvňáčků na čtenáře proběhlo v knihovně ve středu 12. června. Děti, které tentokrát přivedla třídní učitelka Mirka Pouzarová, ukázaly, co se za ten první rok v naší škole naučily. A musím je všechny moc a moc pochválit. Každé z nich přečetlo jednu vtipnou básničku a nikdo nekoktal, všichni se podepsali a nikdo neškrtal a všichni věděli, jak se s knihami správně zachází. Pasoval je pan starosta a přidal přání, aby se pro ně knížky staly kamarády na celý život. Na památku si děti odnesly knihu s věnováním, CD s pohádkou, záložku, kterou vyrobily děti v družině a něco dobrého na zub. Také všem přeji, aby je čtení bavilo a v knížkách našly moudrost, poučení i zábavu. Nové knihy Pro nejmenší čtenáře máme NEJKRÁSNĚJŠÍ ČESKÁ ŘÍKADLA, druhou knihu vtipných básniček Jiřího Bartoše NEMRAČTE SE NA SVĚT, knížku písní Zdeňka Svěráka a Jaroslava Uhlíře, která obsahuje i dvě operky (O šípkové Růžence a O dvanácti měsíčkách) KDYŽ JE PĚKNÉ POČASÍ, texty písniček Jiřího Žáčka s notami i CD JAK POČÍTAJÍ KOŤATA, čtyři knížečky bohatě ilustrovaných MINIPOHÁDEK, tři příběhy z edice Nejkrásnější pohádky s poučením: O LVU A MYŠCE o pomoci druhým, ŽABÍ PRINC o dodržení slibu, MÁŠENKA A TŘI MEDVĚDI o ohleduplnosti, fantasy všedního dne CO SI VYPRÁVĚJÍ ANDĚLÉ? a BAJKY tentokrát ve formě oblíbeného obrázkového čtení. Větší 9

10 děti se mohou vydat na dobrodružnou cestu do světa, kde všichni rodiče spí a ony se musí pustit do nemilosrdného boje o přežití SPÍCÍ MĚSTO nebo se zamyslet nad příběhem inspirovaným irským eposem z 12. Století PTAČÍ SNĚM. Naučná literatura pro mládež se nám tentokrát rozrostla hlavně o zajímavé a poučné publikace pro chovatele: PES MALÉHO PLEMENE aktivní, veselý chytrý, KOČKA chov, bydlení, hry, ČINČILA aktivní, zábavná, hbitá, KANÁR zpěvný, čilý, aktivní, TERARIJNÍ ZVÍŘATA exotická, vzrušující, tajuplná a MOJE NEJ- MILEJŠÍ KOČIČÍ KNÍŽKA. Z edice Šikovné ruce nám přibyly KVĚTINY 28 originálních nápadů na výrobu z papíru, textilu, keramiky, šustí a dřeva a SKLÁDÁNÍ ČAJOVÝCH SÁČKŮ 40 jedinečných blahopřání, jmenovek a ozdob. Beletrii pro dospělé dominuje tentokrát krimi, všechny jsou z edice Původní česká detektivka : KEJKLÍŘ SMRT A BLÁZEN, ZLÁ PANENKA, JEN VRAH MLUVÍ PRAVDU, SMRT KAZÍ OBCHOD, ŠPAGÁT, ŠTVANICE, TŘI PANÁKY PRO EVŽENKU, STAŘEC A MORD, KLETBA MARKOMANSKÉ KRÁLOVNY, KRÁSNÁ NETÝKAVKA, VIDINY POPLETENÉ TLUMOČNICE, ABCHAZSKÝ MED, SLANÁ CHUŤ CIGARET a PO SEZONĚ SE NEVRAŽDÍ. Čtivé a hlavně u žen oblíbené jsou historické romance: TŘETÍ KRUH, SPLNĚNÁ PŘÁNÍ, ČAS NEVINNOSTI, PROVINILÉ RADOSTI, KRÁSNÁ SLEČNA a ZÁZRAK LÁSKY. Nechybí ani příběhy ze současnosti, některé dokonce autentické: OBEJ- MI MĚ LÁSKO, JUMARORO, ZAPOMENUTÁ, NÁDHERNĚ TLUSTÁ, MEZI TÍM, ŠTIKA V RYBNÍCE, ANEB, JAK UKRÁST ČESKOU MILIARDU a MÝM MARODŮM, ANEB, JAK VYROBIT PACIENTA. Velmi žádané jsou i historické romány: GENESIS, ŠARLATOVÝ PLÁŠŤ, KRÁLOVNA A LORD M, NEHODNÁ DCERA RODU SMIŘICKÝCH, DŮM OZVĚN, nebo lékařského příběhy - DOKTORKA KATEŘINA SVÉRÁZNÝ PA- CIENT. Nové jsou i dva erotické bestsellery OTROK a HRAČKA, válečný román SIRÉNY Z DUNKERQUE, novely TÓNY a NECHTĚL JSEM BÝT LENINEM, poutavý román Barbary Woodové PANENKY Z RÁJE a třetí závěrečnou část sebraného díla Jana Balabána ve dvou svazcích PUBLICISTIKA A HRY. Beletrii uzavírá pět fantasy knih J. R. R. Tolkiena: HOBIT, ANEB CESTA TAM A ZASE ZPÁTKY, tři díly PÁN PRSTENŮ a SILMARILLION. V oddělení naučné literatury pro dospělé najdete nejvíce přírůstků pod číslem 159, které je spojeno s psychologií. Můžete se například dozvědět TAJNÉ TRIKY, JAK ZÍSKAT VYŠŠÍ PLAT šéf prozrazuje, jak přesvědčit každého šéfa, 40 NEJVĚTŠÍCH MÝTŮ O BUDOVÁNÍ KARIÉRY na čem opravdu záleží, SETKÁNÍ S ANDĚLY pravdivé příběhy o lidech, kteří viděli anděly a pro ty, kteří se chtějí s nimi setkat, další dvě knihy psychiatra Briana L. Weisse JEN LÁSKA JE SKUTEČNÁ neuvěřitelné svědectví o tom, že naši milovaní nás nikdy neopustí a MINULÝMI ŽIVOTY K UZDRAVENÍ objevte sílu regresní terapie k zahojení duševních traumat a zázračné proměně mysli, těla i vztahů, OBJEVTE SVÉ MIMOSMYSLOVÉ SCHOP- NOSTI, o kterých jste možná neměli tušení, ale můžete je využívat k vlastnímu osobnímu i duchovnímu vzestupu, FENG ŠUEJ cestami k domovu podle našich předků a ČTYŘI DOHODY modlitby inspirace a řízené meditace pro život v lásce a ve štěstí. Z edice Největší malíři mohu nabídnout šest publikací: MICHELANGELO, MONET, PICASSO, REMBRANDT, RENOIR, VAN GOGH a ještě ZÁKLADY REALISTICKÉ KRESBY kreslení pravou mozkovou hemisférou. Pro ty, kdož by si chtěli sami něco vybudovat, máme příručky: STAVBA PECE NA PIZZU A CHLEBA v domě i na zahradě, ZIMNÍ ZAHRADY vše od návrhu přes stavbu až po užívání a KACHLOVÉ SPORÁKY konstrukce, řečení, stavba svépomocí. Své obzory si můžete rozšířit s knihou OMYLY ZNÁMÉ A NEZNÁMÉ, velká encyklopedie DŘEVO vás podrobně provede strom za stromem 150 druhy dřeva, TEXTILNÍ DOVEDNOSTI nabízí 54 zajímavých návrhů na pletení, háčkování, prošívání a plstění, NAVŽDY SE OSVOBOĎTE OD DIET obnáší 8 kroků fungujících postupů k dosažení a udržení ideální váhy, BIO KUCHAŘKA obsahuje více než 120 receptů na zdravé vaření pro celou rodinu a ŠŤASTNÉ DÍTĚ přináší to nejlepší z kurzů pro miminka, co můžete provádět sami doma. Z historie si můžete přečíst publikaci MOSKVA 1941 Hitlerova první porážka, nebo zabrousit do ještě hlubší historie, kde na vás čeká VELKÁ ČÍNSKÁ ZEĎ (221 př. n. l n. l.) a KŘIŽÁCKÉ HRADY VE SVATÉ ZEMI ( ). Velmi zajímavý je i výbor z cestopisů českého cestovatele a fotografa E. Stanko Vráze ( ) s názvem V DÁLAVÁCH SVĚTŮ. Přijďte, nabídka je bohatá. Ještě jsem vás chtěla upozornit, že už konečně funguje on-line katalog naší knihovny. Dostanete se na něj přes oficiální stránky obce: nebo: estranky.cz, kde si můžete knihu případně i zarezervovat. Těší se na vás knihovnice Marta Tomanová. 10 Základní a Mateřská škola Brloh Strašidla ze mlejna a okolí V průběhu měsíců březen a duben žáci 2. třídy zapojili do výtvarné soutěže. Malovali a potom vystřihávali vodníky nebo čerty, v květnu dvě žákyně malovaly pozadí (strašidelný mlýn) na balicí papír formátu A1 a potom tam nalepily vystřižená strašidla. Při českém jazyce potom všichni vymýšleli jména jednotlivých strašidel. Resuscitace - oživování (masáž srdce a umělé dýchání) 9. dubna jsme v páté třídě na Ambumenovi nacvičovali poskytování první pomoci při život ohrožujících situacích. Šlo nám to velmi dobře a první pomoc bychom poskytnout uměli. Je to však velmi náročné a vysilující. Rychle nám ubývalo sil a nevím, zda bychom v tempu vydrželi do příchodu dospělého člověka nebo do příjezdu rychlé záchranné pomoci.

11 Den Země Žáci třídy uklízeli naše vesnice Brloh a Novou Ves, žáci třídy dělali pořádek v prostorách školy. Pohádková kovárna - SELIBOV Odměnou za celoroční práci byl pro žáky 1., 2. a 3. třídy výlet do malebné vesničky Selibov nedaleko Tálínského rybníka. Čerti, hastrmani, víly a skřítci nás provázeli v průběhu dopoledne. Další zastávkou bylo MUZEUM EXOTIKY V PROTIVÍNĚ. Expozice Městského muzea jsou zasvěceny exotické přírodě. Vystavené exponáty byly pro nás všechny neobyčejným zážitkem. Pozorovali jsme svět pod mořskou hladinou, exotický svět pobřeží, jezer a řek, savan, pouští a také exotický svět pralesů. Výlet do Prahy Děti z výtvarného kroužku se vydaly na výlet do Prahy. Navštívily úžasný malý svět Království železnic a prohlédly si pozoruhodný model Prahy. Poděkování za uskutečnění výletu patří panu starostovi, který poskytl finanční příspěvek z rozpočtu obce a panu J. Kukačovi a panu J. Jakešovi, kteří se podíleli na dopravě dětí. Poděkování Základní škola a Mateřská škola děkuje hudební skupině Nočník za velice pěkný výchovný koncert. 11

12 Škola nanečisto Budoucí prvňáčci se formou různých her v květnu a červnu seznamovali s prostředím velké školy. První slet brložských čarodějnic a čarodějů Dvůr školy se v úterním dopoledni stal místem reje čarodějnic a čarodějů. Rok 2013 byl vyhlášen rokem kamenů. Co Vás letos nemine, ukáže Vám teď deset bodů stupnice, co stvořil Mohs skřet. Prvňáci, ti se promění na mastek hebké kamení. Druháci v sůl, však znáte to, dražší nám budou nad zlato. Na třeťáky se dostaly z kalcitu krásné krystaly. Ze čtvrťáků se nakonec vyklube čistý kazivec. A páťáci to není vtip, znehybní jako apatit. Šesťáci nebudou stranou, v momentě se živcem stanou. Sedmáci, v očích plamínky, rozzáří čiré křemínky. Osmáky, jen tak pro krásu, zaklejeme do topasu. Devátou pak žáků rundu ukryjeme do korundu. A co naše pedagožky?! Diamantů září plošky! Však každá chyba přijde draze, z diamantů jsou jen saze! Po slavnostním zahájení sletu zazněla píseň brložských čarodějnic v podání pedagogického sboru SABAT MATER za doprovodu kytary. Součástí programu bylo také vystoupení čaroděje Himel Hergot Hilman Hároše. Pod jeho vedením na sletu vybouchly i dvě sopky. Čarodějnice a čarodějové se naučili zaříkávadlo zkamenění a zaříkávadlo proti zkamenění. Bylo odhaleno kouzlo mlýnku všechnodám, který všem malým i velkým čarodějnicím a čarodějům vyčaroval krásný polodrahokam. Součástí sletu bylo vyhlášení výsledků Atletické olympiády z předešlého dne. Zbytek vyučovacího dopoledne se v jednotlivých ročnících a hodinách nesl v čarodějném duchu. 12

13 Na přání dětí a rodičů připravili učitelé ZŠ Brloh pro své žáky dětský den nazvaný Škola jinak. Žáci byli rozděleni do skupin tak, aby v každé skupině spolupracovaly děti z různých tříd. Společně se pak zapojovaly do práce na jednotlivých stanovištích. Každý učitel se věnoval výuce svého předmětu zábavnou formou. Například paní učitelka Němcová seznámila děti s morseovou abecedou, paní učitelka Korchová s nimi rozebírala vtipná anglická přísloví, u paní učitelky Anderlové ochutnaly léčivé bylinné čaje, v hudebně si Škola jinak zazpívaly latinskou písničku, s panem učitelem Hilmanem se učily poznávat různé druhy rostlin a pátraly po jejich názvech ukrytých v textu, s paní učitelkou Markovou objevovaly nebezpečí silničního provozu a u paní učitelky Pouzarové luštily veselé křížovky s přírodovědnou tématikou. Školní den velice rychle ubíhal a po splnění všech úkolů čekala na malé i velké žáky sladká odměna. Tato akce se všem líbila a určitě ji zase do výuky zařadíme. H. Kratochvílová 13

14 Dne se 9. ročník zúčastnil exkurze v místní firmě Pokorný sítě. Žáci si připravili informace o uměle vyrobených materiálech, které našly uplatnění v životě člověka. V trojicích si zpracovali plakáty na témata: (PP) polypropylén, (PE) polyetylén a (PAD) polyamid. Povídání o umělých vláknech jim pan Pokorný doplnil a přidal vzorky konkrétních výrobků, které se ve firmě vyrábí. Žáci si prohlédli ukázky Exkurze Pokorný-sítě různě silných lan, ukázky sítí s různě velkými oky apod. Dozvěděli se, že mezi odběratele hokejových sítí patří evropské severské země i Rusko. Práce na sítích je kolektivní. Ušití jedné sítě do fotbalové brány trvá 15 minut. Pan Pokorný za dobu svého působení ve firmě a z životní zkušenosti dal žákům do života jednu radu... výrobků šmejdů je na světě víc než dost, budete-li něco vyrábět, dělejte to kvalitně. Sportovní den V pondělí proběhla na zdejším místním hřišti Školní atletická olympiáda za účasti všech tříd. Soutěžilo se ve čtyřech disciplínách (vytrvalý běh, sprint 60 m, hod míčkem nebo koulí, skok daleký). Nejlepší žáci byli oceněni diplomy. Tabulky zobrazují výsledky nejlepších žáků v jednotlivých soutěžních disciplínách. (1.-3. třída) Chlapci Dívky Disciplína Vytrvalý Říha Vácha Turchetta Polášková Šolcová Konzalová běh (300 m) Michal Václav Matteo Cl. Karolína Nikola Jana Sprint Hrubeš Burda Říha Hrubešová Fišerová Steinbauerová (60 m) Daniel Daniel Michal Petra Kristina Tereza Hod Turchetta Plánský Zwiefelhofer Valešová Urbanová Fišerová míčkem Matteo Cl. Václav Vojtěch Adéla Kateřina Kristina Skok Sklář Burda Vácha Polášková Šolcová Konzalová daleký Matěj Daniel Václav Karolína Nikola Jana 14 (4.-5. třída) Chlapci Dívky Disciplína Vytrvalý Zwiefelhofer Hakr Říha Russfellová Pavlíková Konzalová běh (300 m) Václav Mikuláš Marek Denisa Jana Jana Sprint Zwiefelhofer Jakeš Říha Russfellová Postlová Pavlíková (60 m) Václav Tomáš Marek Denisa Jana Jana Hod Zwiefelhofer Pavlík Kocian Pavlíková Russfellová Žofčáková míčkem Václav Karel Marek Jana Denisa Tereza Skok Hemmer Zwiefelhofer Kellner Postlová Russfellová Pavlíková daleký Vojtěch Václav Robin Jana Denisa Jana

15 (6.-7. třída) Chlapci Dívky Disciplína Vytrvalý Veber Tancer Ihnačák Jakešová Šustová Vávrová běh (300 m) Jakub Lubomír Milan Kristýna Michaela Veronik Sprint Tancer Veber Jungwirth Jakešová Šustová Proboštová (60 m) Lubomír Jakub Jan Kristýna Michaela Tereza Hod Hlaváček Veber Tancer Vávrová Šustová Kukačová míčkem Josef Jakub Lubomír Veronik Michaela Markéta Skok Tancer Hrubeš Veber Jakešová Proboštová Šustová daleký Lubomír Jan Jakub Kristýna Tereza Michaela (8.-9. třída) Chlapci Dívky Disciplína Vytrvalý Švarc Šolc Podhora Hummlerová Maurerová Maurerová běh (300 m) Jiří Dominik René Kateřina Veronika Jana Sprint Šolc Švarc Žofčák Hummlerová Maurerová Maurerová (60 m) Dominik Jiří Radek Kateřina Veronika Jana Hod Šolc Švarc Podhora Hummlerová Klimešová Maurerová míčkem Dominik Jiří René Kateřina Lenka Veronika Skok Šolc Švarc Podhora Maurerová Hummlerová Maurerová daleký Dominik Jiří René Veronika Kateřina Jana Ve středu 5. června se vybraní žáci 4. a 5. třídy zúčastnili okresní atletické olympiády konané v Kaplici. Přestože ze sebe vydali své maximum, na nejlepší místa to nestačilo. Ovšem bez medaile jsme nezůstali. Závodilo se ve čtyřech disciplínách: sprint, vytrvalostní běh, skok do dálky a hod míčkem. A právě v hodu míčkem vybojovala Jana Pavlíková 3. místo. Děkuji všem zúčastněným za vzornou reprezentaci školy. Alena Pulkertová Pěveckou soutěží jsme navázali na tradici v sólovém zpěvu lidových a umělých písní. Chlapci i děvčata zpívali ve třech kategoriích. Pětičlenná porota hodnotila jejich pěvecké výkony. Tou nejdůležitější kategorií pro nás všechny však zůstává radost, kterou nám zpívání přináší. I. Kategorie: 1. Petra Hrubešová 2. Adéla Pulkertová 3. Tereza Farská II. Kategorie: 1. Adéla Valešová 2. Jana Postlová 3. Karel Pavlík BRLOŽSKÝ ZVONEK III. Kategorie: 1. Klára Štindlová 2. Markéta Kukačová 3. Jakub Veber Výhercům blahopřejeme. Na čtvrtém místě se umístili: Lukáš Postl, Anežka Procházková, Lukáš Skýpala, Magdalena Hrubešová, Michal Krejčíř, Tereza Steinbauerová, Ondřej Stropek, Nikola Šolcová, Kristina Fišerová, Jana Konzalová, Vítek Hakr, Daniel Hrubeš, Tereza Žofčáková, Martin Masáček, Milan Ihnačák, Anežka Váchová, Eliška Salzerová a Kristýna Jakešová. Blahopřejeme. Hudba a rytmus nacházejí cestu k nejskrytějším místům duše. Platón 15

16 Schola ludus aneb když deváťáci hrají divadlo Na počátku druhého pololetí se naši deváťáci rozhodli, že se v duchu tradic naší školy rozloučí se svojí povinnou školní docházkou divadelním představením. Letos byla vybrána pohádka Hrátky s čertem. Jednak proto, že osloví děti i dospělé, a pak také proto, že počet rolí zhruba odpovídal možnostem nepříliš početné třídy. Scénář jsme dotvořili společnými silami a pro dospělé diváky jsme se do něj snažili zapracovat několik aktuálních vtipných narážek. Role jsme rozdělili tak, aby hercům co nejlépe seděly. Princeznu Dišperandu si zahrála Aneta Florková, jejího tatínka krále Radek Žofčák, doktora Solferna usilujícího o její duši Jiří Švarc, strašlivého loupežníka Sarka Farku Dominik Šolc. Jako zástupce pekelné sňatkové kanceláře se představil Tomáš Kapoun, jeho herecký výkon pěkně doplňovaly naše hezké čertice v podání Veroniky Maurerové a Lenky Klimešové. Statečného Martina Kabáta ztvárnil Marek Jungwirth a jeho divokou Káču, snažící se rychle dostat pod čepec, Kateřina Hummlerová. Chybujícím lidským duším pomáhal ze všech sil anděl, tedy Veronika Tomešová. Práci jevištního technika zastali naši kamarádi osmáci Pepa Anderle a René Podhora. Byl zvažován i návrh, aby byla do role poustevníka nasazena naše paní učitelka, ale ubránila se. Rádi bychom touto cestou poděkovali všem, kteří nám pomáhali, učitelům naší školy za pomoc při výrobě kulis, a to i těch zvukových, rodičům a známým za zapůjčení kostýmů, obci, která nám umožnila použít místní kino, a vám všem, kteří jste nám přišli zatleskat. Kdosi moudrý řekl, že člověk opouští dětství, když se poprvé ohlédne zpátky, místo aby se bezhlavě řítil vpřed. Myslím, že naši deváťáci, když před vámi stáli, se už ohlédli... Helena Kratochvílová a její herci výročí příchodu sv. Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu U příležitosti jubilejních oslav příchodu sv. Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu jsme v pondělí 24. června zhlédli ve školní tělocvičně divadelní a hudební představení souboru,,rovnátka" (studenti Gymnázia v Kaplici) pod vedením Mgr. Štěpánky Talířové. 16

17 Výtvarný kroužek Model Brloha Děti z výtvarného kroužku po několikaleté a usilovné práci završily své dílo. Stavba modelu Brloha je ukončena. O úplné umělecké ztvárnění modelu se postarali studenti Střední uměleckoprůmyslové školy sv. Anežky České z Českého Krumlova pod vedením pana profesora J. Hanusche, který byl konzultantem během celé tvorby modelu a má obrovské zásluhy na jeho vytvoření. Model zachycuje naší vesnici po druhé světové válce a veřejnosti bude zpřístupněn o srpenské pouti v kině. Letní zprávičky z naší školičky Školní rok 2012/2013 je pomalu u konce a s ním i malé ohlédnutí co naše děti dokázaly, co se dověděly, co se naučily... Je toho hodně a tak v úvodu našich zpráviček použijeme výstižná slova lidového filozofa Roberta Fulghuma: Všechno, co opravdu potřebuju znát, jsem se naučil v mateřské školce. Nejprve se vrátíme do měsíce dubna a května. 16. dubna naši předškoláčci navštívili 1. třídu. Společně s prvňáčky usedli do lavic a začala hodina českého jazyka i matematiky. Jak se dětem líbilo, jaké byly jejich prožitky? Děti dostaly otázku: Co se ti líbilo v základní škole, v první třídě? 17

18 Paní učitelka v první třídě byla hodná a hezky nám četla. V pracování byla sranda udělal jsem jeden zelenej knedlík. Mně se líbilo ga, ga (písmenka) Gábinka kreslila je maminka. Jak jsem pracovala s Anežkou a jak jsem dostala od p. učitelky jedničku, za odměnu jsem si mohla odnést obrázek. Mně se líbily obrázky malování koníka a taky jak mi to Honzík četl a já udělal dvě uši pejskovi. Že jak jsme malovali, že u mě byl kamarád a pomáhal mi. Mně se líbilo, že jsme tam dělali úkoly. Líbilo se mi, jak tam cvičili žabičku. Četli dobře. Předškoláčci to ještě neví, ale brzy zjistí, že platí: ŠKOLA, ZÁKLAD ŽIVOTA! V měsíci květnu jsme se s dětmi obou tříd zaměřili na nácvik besídky pro maminky. Kuřátka i Koťátka předvedla pestrá pásma plná básniček, písniček, pohádek i tanečků ( ). Kuřátka 18 Koťátka

19 Naše maminky i babičky si to zaslouží. V týdenních blocích jsme si povídali o rodině a dávali dětem otázky na toto téma. Kuřátka: Jak je nám doma dobře s maminkou, tatínkem, babičkou? Já ráda vařím, maminka si se mnou hraje s panenkama. Já rád pomáhám, také jí vyndavám z auta nějaké věci. My spolu s mamkou a taťkou spinkáme. Pomáhám mamince vařit a uklízet. Stavíme si spolu lego. My hrajeme s mamkou a taťkou doma pexeso. Prohlížíme doma s taťkou knížky, třeba dinosaury. Moc rád se doma s tatínkem mořím, a taky mám rád, když mamka čte večer příběhy na dobrou noc. Koťátka: 1) Jaká je moje maminka? (přídavná jména) hodná hezká krásná usmívá se šikovná roztomilá laskavá skvělá úžasná nejúžasnější milá Hodná. Když jí zlobíme, tak se taky zlobí a je zlá. pracovitá usměvavá 2) Co všechno umí moje maminka? (slovesa) Umí péct bábovku a buchty. Umí žehlit, vařit, umí dělat blombičky (v práci), umí nás stříhat, Janičce dělá copánky a umí háčkovat. Umí zasadit kytky, umí vařit. Když zlobíme, tak se taky zlobí. Umí lézt po horolezecké stěně, umí uklízet. Péct bábovku, péct beránka, umí sekat dříví. Umí dávat pusy, starat se o Míšu. Uklízí, vaří, umí osedlat koníka, umí zalévat kytky, sázet kytky a umí vozit hnůj na kolečku, umí sázet bylinky. Vařit dobrý jídlo, hraje si se mnou, jezdí na výlety (se mnou). Malovat princezny, vyrábět, vybarvovat, balit zelňáky. TAK VIDÍTE: TA DĚLÁ TO A TA ZAS TOHLE! 30. května jsme se, společně s dětmi z MŠ Nová Ves, vydali na výlet do ZOO Hluboká nad Vltavou. Zážitků měly děti dostatek. O všechny se s Vámi formou odpovědí podělí. Kromě cesty autobusem a návštěvy zvířátek byly hodně vykulené z toho, že se cizí chlapeček v ZOO ztratil strašně plakal. My jsme mu pomáhali najít jeho kamaráda ze školky. Povedlo se. Najednou se všichni ptali: Jak se to stalo? Zlobil? Lezl, kam neměl? Utíkal? Tato situace nám učitelkám hodně pomohla, neboť i některé naše děti nás dokázaly v ZOO pěkně potrápit. 19

20 Odpovědi k výletu ze ZOO: Co se ti líbilo v ZOO? Papoušci, atilopa, klokan, ryby. Vousatej opičák, velbloudi, ptáci, opice, co jedly listy, medvědi, hadi, želvy, velkej čáp s dlouhým zobákem. Malá opička, co dělala bl, bl, bl, bl. Jak tam byli koně a les. Vydry. Vydry nejvíc. Chudák vlk jak běhal pořád dokola, kočka s dlouhýma ušima. Mně se líbila všechna zvířátka, ale nelíbilo se mi, jak se tam jeden kluk ztratil. Jako každoročně, tak i letos s nejstaršími dětmi připravujeme program na loučení se školkou. Nazvali jsme ho: Pojďte s námi do pohádky a uskuteční se 25. června. Do velké školy odchází 17 předškoláků a Ti nám všem (až na jednoho) odpověděli na otázku: 20 CO JSI SE NAUČIL(A) V MATEŘSKÉ ŠKOLCE? Pája: Naučil jsem se kytičky tulipány. Honzík: Já už umím ze školky malovat. Matýsek: Stavět ze stavebnice, kde jsou bílé kostky SEVA i z LEGA pro velký. Martínek: Vyrábět z chlupatého drátku, z papíru např. okýnka. Cvičit, hrát si. Rozárka: Umím cvičit větrné mlýny, cvik krokodýla, jak se kouká na ocásek, hada, jak se vyhřívá na sluníčku (cvik). Tancovat MAZURKU. Natálka: Hrát si, cvičit, hrát pohybovou hru např. Na lišku a Budulínka, Na medvěda Anička: Cvičit s kroužkama, jíst. Jako malá jsem se v jídle vrtala a teď jako velká jsem se naučila jíst. S kamarádkama jsem se naučila si hrát. Milánek: Hrát si s kuchyňkou a s hasičema. Honzík: Hraní s hračkama LEGO ZOO. Ve školce jsem se naučil lvy z papíru. Líbilo se mi divadlo od Vás O Koblížkovi a líbí se mi, jak jsme se naučili hrát pohádky. A jak já hraju Kašpárka. Tadík: Hezky malovat a taky cvičit klek na kolena, otočit se a kouknout na ocas krokodýlovi. Jo a taky si hezky hrát. Víťa: Uklízet kuchyňku, chodit s chůdama, plnit úkoly, skládat puzzle, nalévat si pití, jíst polívku (doma jsem jí nejedl ), držet malýho z Kuřátek za ruku na procházce. Matýsek: Hezky si hrát s kamarádem, lepit, vystřihovat, taky bejt na kamarády hodnej. Rozdělit se třeba o hračku, a když se přinesou bonbóny do školky, taky se o ně rozdělit. Filípek: Naučil jsem se těžké úkoly, básničku, písnička Kam koníčky pojedeme a Mámo, táto. Matýsek: Vyrábět, malovat a hrát si. Terezka: Malovat a lepit a stříhat, hrát si a neprat se, cvičit. Martínek: Cvičit, kreslit, vyrábět. Co dodat na závěr našich zpráviček? Snad jen to, že naše dětičky mají šikovné hlavičky a ve školce se toho naučily dost a slovy R. Fulghuma se rozloučíme: Žij vyrovnaně trochu se uč a trochu přemýšlej a každý den trochu maluj a kresli a zpívej a tancuj a hraj si a pracuj! Pěkné prázdniny přeje ŠKOLIČKA