Stav připojení knihoven České republiky k internetu v závěru roku 2001 Zpráva z průzkumu

Transkript

1 Stav připojení knihoven České republiky k internetu v závěru roku 00 Zpráva z průzkumu Typ zprávy: Souhrnná zpráva Zpracovali: PhDr. Vít Richter, Bc. Marta Hejhálková Národní knihovna ČR Koordinační centrum programu VISK Praha Duben 00

2 Obsah. Základní údaje o průzkumu. Celkový počet počítačů v knihovnách 6. Průměrný počet počítačů v jednotlivých typech knihoven 7 4. Počet knihoven používajících vnitřní síť LAN 9 5. Počet počítačů napojených na vnitřní siť LAN 0 6. Počet knihoven napojených na internet 7. Počet počítačů napojených na internet 5 8. Počet souběžně pracujících počítačů napojených na internet 7 9. Plánování rozšíření počtu stanic napojených na internet 8 0. Připojení k internetu z hlediska vlastnictví 9. Provoz internetu v průběhu týdne (rozsah provozní doby). Technologie připojení k internetu 5. Rychlost připojení k internetu 8 4. Měsíční výdaje za připojení k internetu 4 5. Možnost a zájem knihoven změnit poskytovatele internetu 9 6. Používání automatizovaného knihovnického systému 4 Příloha Vzor dotazníku

3 . Základní údaje o průzkumu Název průzkumu Typ průzkumu Lokalita Stav napojení knihoven České republiky k internetu v závěru roku 00 Kvantitativní Knihovny v rámci České republiky Cílová skupina knihoven Knihovny poskytující veřejné knihovnické a informační služby, vybavené ICT a připojené na internet. Rozhodující skupinu knihoven představovaly knihovny poskytující služby nejširší veřejnosti, zejména knihovny zřizované obcí, městem, okresním a krajem Výběrový soubor Průzkumu se celkově zúčastnilo 44 knihoven. Z tohoto množství 00 knihoven nebylo v době průzkumu vybavenou ICT a nebo připojeno na internet. Z tohoto důvodu byla zpracovávána pouze data z 944 knihoven. Základní členění Celkem knihoven Nemá počítač Má počítač Obecní Městské Okresní Krajské Lékařské Vysokoškolské Výzkumné Muzejní Archivní Školní 0 Jiné Celkem Metoda sběru dat Vyplnění anketního dotazníku ve formě webového formuláře, viz příloha. Formulář a sběrný program zpracoval ing. Martin Svoboda, Státní technická knihovna. Provoz formuláře a návazné databáze byl zajištěn na serveru Státní technické knihovny. Knihovny byly k vyplnění anketního dotazníku vyzvány individuální e- mailovou zprávou a v elektronických konferencích KNIHOVNA, VYSKA, REGION, UKR a SKIP. Terénní sběr dat Od.listopadu do 0. listopadu 00 Počítačové Programem Microsoft EXCEL - Bc. Marta Hejhálková zpracování Zpracování zprávy Koordinační centrum programu VISK v Národní knihovně ČR: PhDr. Vít Richter, Bc. Marta Hejhálková, PhDr. Ivo Hoch Uvedený údaj zahrnuje knihovny a jejich pobočky. Průzkumu se zúčastnilo 69 městských knihoven, 60 knihoven v okresních městech a 4 krajských knihoven.

4 4 Průzkum stavu připojení knihoven České republiky k internetu v závěru roku 00 (dále jen průzkum) byl iniciován na společném zasedání zástupců ministerstva dopravy a spojů, ministerstva kultury a firmy Český Mobil, a.s. dne 4. října 00. Základním cílem průzkumu bylo zmapování stavu připojení českých knihoven k síti internet a vytvoření informační báze pro zpracování nabídky Českého Mobilu, a.s. na podporu napojování knihoven k internetu. Základní struktura otázek byla navržena zástupci Českého Mobilu a byla doplněna o některé další otázky s vazbou na problematiku automatizace v knihovnách. Některé otázky byly koncipovány tak, aby bylo možno provést srovnání údajů z obdobného průzkumu, který provedla Národní knihovna ČR v závěru roku 997. Průzkum byl primárně orientován na knihovny zřizované či provozované obcemi, městy, okresními a kraji a dalšími orgány státní správy, ale výzvou k vyplnění dotazníku byly osloveny všechny typy knihoven. Dotazník vyplnilo celkem 44 knihoven všech typů a ze všech oblastí. Z tohoto množství nebylo 00 knihoven zatím vybaveno výpočetní technikou, a proto byly z hodnocení vyřazeny. Pro účely Průzkumu bylo analyzováno 944 dotazníků. Vypovídací schopnost průzkumu bylo možno v některých případech ověřit srovnáním se statistickými údaji z jednotlivých sítí knihoven. Knihovny byly rozděleny do následujících kategorií: Obecní knihovny knihovny zřizované obcí (relevantnost zjištěných údajů přibližně 50%) Městské knihovny knihovny zřizované městy (relevantnost zjištěných údajů přibližně 50%) Knihovny v okresních městech knihovny zřizované okresními úřady nebo okresním městem (účast v Průzkumu více než 90%) Krajské knihovny knihovny zřizované krajem do průzkumu byly zařazeny i ty knihovny, které v době průzkumu nebyly zřizovány krajem, ale které se měly v budoucnu stát krajskými knihovnami, např. Karlovy Vary, Pardubice, Havlíčkův Brod, Zlín (účast v Průzkumu 00%) Lékařské knihovny knihovny všech typů lékařských zařízení včetně Národní lékařské knihovny (účast v Průzkumu %) Vysokoškolské knihovny všechny typy knihoven vysokých škol (účast v Průzkumu 80% - nejdůležitější knihovny v rámci VŠ) Výzkumné knihovny knihovny Akademie věd ČR a další knihovny působící v rámci výzkumných ústavů (účast v Průzkumu 60%) Muzejní knihovny knihovny muzeí a galerií včetně Knihovny Národního muzea (účast v Průzkumu 9%) Archivní knihovny knihovny okresních a oblastních archivů Školní knihovny knihovny základních a středních škol (účast v Průzkumu pouze 0,%, údaje školních knihoven nebyly analyzovány) Jiné odborné knihovny zbývající odborné knihovny, např. Národní knihovna ČR, Státní technická knihovna, Parlamentní knihovna, knihovna ministerstva financí apod. RICHTER, Vít. Využívání informačních technologií v knihovnách ČR. Čtenář, 50, 998, č.7-8, s RICHTER, Vít. Využívání informačních technologií v knihovnách ČR. Čtenář, 50, 998, č., s

5 5 Obecně lze konstatovat, že zjištěné údaje mají vysokou relevanci a vypovídací schopnost ve vztahu k obecním, městským, okresním a krajským knihovnám i ke knihovnám z oblasti vysokých škol a Akademie věd ČR. Pro účely tohoto průzkumu byla jako zvláštní skupina vytvořena kategorie Veřejné knihovny, která zahrnuje údaje z obecních, městských, okresních a krajských knihoven. PhDr. Vít Richter

6 6. Celkový počet počítačů v knihovnách Koncem roku 00 bylo v 944 sledovaných knihovnách celkově k dispozici 8678 počítačů Celkový počet počítačů v knihovnách Jiné odborné knihovny 874 Školní knihovny 9 Archivní knihovny 8 Muzejní knihovny 9 Výzkumné knihovny 6 Vysokoškolské knihovny 5 Lékařské knihovny 90 Krajské knihovny 80 Knihovny v okresních městech 5 Městské knihovny 74 Obecní knihovny

7 7. Průměrný počet počítačů v jednotlivých typech knihoven Celkově bylo koncem roku 00 v 944 sledovaných knihovnách k dispozici 8678 počítačů. Počet počítačů se za poslední čtyři roky ve většině typů knihoven téměř zdvojnásobil. Největší nárůst byl zaznamenán v městských knihovnách (o 7%) a ve vysokoškolských knihovnách (o 0%). V okresních, krajských a lékařských knihovnách vzrostl průměrný počet počítačů přibližně o 80%, následují obecní knihovny s nárůstem o 70%. Nejnižší nárůst byl zaznamenán v knihovnách z oblasti výzkumu (0%). Tento nižší nárůst lze vysvětlit zřejmě tím, že naopak rostla vybavenost výzkumných a vývojových pracovišť. Využívání informačních zdrojů v této oblasti nemusí být vázáno na návštěvu knihovny Průměrný počet počítačů v knihovně Jiné 45,7 Školní Archivní Muzejní Výzkumné,6 5,9 5,4,9 VŠ,5 Lékařské 7, Krajské 0,0 Okresní 5,4 Městské Obecní,7 6,5 0,0 0,0 40,0 60,0 80,0 00,0 0,0 40,0 60,0

8 8 Srovnání průměrného počtu počítačů ve vybraných typech knihoven rok 997 a 00 R. 997 R Počet knihoven ,7 6,5 4 5, , 5,5,9

9 9 4. Počet knihoven používajících vnitřní síť LAN Vnitřní síť LAN vlastní 79% knihoven. Krajské knihovny, vysokoškolské knihovny, knihovny výzkumných ústavů a velké ústřední knihovny provozují LAN ve 00 %. Této hodnotě se přibližují i městské, okresní a muzejní knihovny. Podstatný rozdíl je u skupiny archivních knihoven a obecních knihoven, kde využití sítí LAN nedosahuje 60%. Ve srovnání s rokem 997 je možné téměř ve všech skupinách knihoven zaznamenat dynamický růst. Největší nárůst zaznamenáváme v kategorii obecních knihoven, kde v roce 997 používaly síť LAN pouze dvě knihovny, zatímco v roce 00 již 7 knihoven. Rovněž v městských knihovnách se vybavenost sítí LAN zvýšila více než trojnásobně. Jedinou kategorií, kdy nebyl zaznamenán prakticky žádný růst byly vysokoškolské knihovny, které byly již v roce 997 sítí LAN komplexně vybaveny. Využití vnitřní sítě LAN R. 997 R Knihovny

10 0 Knihovny a pobočky s vnitřní sítí LAN v roce 00 Vlastní LAN Nemá LAN CELKEM Vlastní LAN % Nemá LAN % Obecní knihovny Městské knihovny Knihovny v okresních městech Krajské knihovny Lékařské knihovny Vysokoškolské knihovny Výzkumné knihovny Muzejní knihovny Archivní knihovny Školní knihovny Jiné odborné knihovny CELKEM Počet počítačů napojených na vnitřní síť LAN Z celkového množství počítačů v knihovnách (8678) je více než tři čtvrtiny zapojených do sítě LAN. Procentuálně vyjádřeno je to 88% počítačů napojených na LAN a % počítačů, které napojeny nejsou. Ve srovnání s rokem 997 i v tomto případě dochází k více než stoprocentnímu nárůstu, i když vzájemné proporce mezi množstvím napojených a nenapojených počítačů k síti LAN se téměř nezměnily (86% : 4%). Počítače napojené na vnitřní síť LAN Počítače napojené na LAN Počítače nenapojené na LAN 00% 90% % 0 70% 60% 50% 40% % 89 0% 0% 0% Obecní Městské Okresní Krajské Lékařské VŠ Výzkumné Muzejní Archivní Školní Jiné

11 Počítače napojené na vnitřní síť LAN Počítače napojené na LAN Počítače nenapojené na LAN Počítače celkem Počítače napojené na LAN % Počítače nenapojené na LAN % Obecní knihovny Městské knihovny Knihovny v okresních městech Krajské knihovny Lékařské knihovny Vysokoškolské knihovny Výzkumné knihovny Muzejní knihovny Archivní knihovny Školní knihovny Jiné odborné knihovny CELKEM Počítače napojené na vnitřní síť LAN srovnání roku 997 a Rok 997 Rok Počet počítačů Počítače napojené na LAN Počítače nenapojené na LAN

12 6. Počet knihoven napojených na internet V kategoriích okresní knihovny, krajské knihovny, výzkumné knihovny, knihovny vysokých škol a městské knihovny v městech do 0000 obyvatel jsou na internet napojeny v podstatě všechny knihovny. S největší dynamikou nových připojení na internet je nutno v nejbližším období počítat v kategorii obecních a městských knihoven. Převážně se bude jednat o knihovny působící v obcích s počtem do 000 obyvatel. Podle údajů Koordinačního centra programu VISK zbývá v těchto kategoriích napojit cca 5000 knihoven. Této úrovně by mělo být dosaženo nejpozději do konce roku 006. Tento termín je stanoven všem provozovatelům knihoven knihovním zákonem č. 57/00. V roce 997 nebyla na internet napojená žádná obecní knihovna, zatímco v roce 00 počet připojených knihoven dosáhl hodnoty 0. Počet napojených městských knihoven stoupl více než desetkrát. Knihovny a jejich pobočky napojené na internet Lékařské 4% Krajské 4% Archivní Muzejní % Výzkumné% VŠ 4% 5% Školní % Jiné % Obecní % Okresní % Městské % Podle statistických údajů je v ČR celkem 644 obcí, z nichž 565 má méně než 000 obyvatel. V obcích do 000 obyvatel žije,6 mil. lidí, což je více než čtvrtina celé populace

13 Knihovny napojené na internet v roce 00 údaje z průzkumu Knihovny napojené na internet Obecní 0 Městské 99 Okresní 4 Krajské 6 Lékařské 40 VŠ 48 Výzkumné 4 Muzejní Archivní Školní 0 Jiné 6 CELKEM 9 Knihovny napojené na internet v roce 997 údaje z průzkumu obecní 0 městské 9 okresní 40 státní vědecké knihovny 0 ústřední odborné knihovny 4 VŠ 47 výzkumné 8 lékařské 0 ostatní knihovny 9 celkem 87

14 4 Stav připojení na internet u knihoven zřizovaných obcemi Stav: konec roku 00 Připojeno Nepřipojeno <00 <00 <00 <400 <500 <600 <700 <800 <900 <000 <000 <5000 <0000 < <50000 <00000 >00000 Obce dle počtu obyvatel Veřejné knihovny napojené na internet v okresech ČR stav prosinec 00 4 Okres Beroun, Brno - město, Most, Plzeň, Rakovník, Sokolov, Tachov, Ústí nad Labem Česká Lípa, Havlíčkův Brod, Cheb, Jablonec nad Nisou, Jihlava, Kolín, Kroměříž, Liberec, Louny, Mělník, Mladá Boleslav, Nový Jičín, Pelhřimov, Písek, Plzeň - jih, Praha východ, Rokycany, Rychnov nad Kněžnou, Svitavy, Strakonice, Teplice, Trutnov Blansko, Bruntál, České Budějovice, Český Krumlov, Domažlice, Hodonín, Chomutov, Chrudim, Kladno, Klatovy, Kutná Hora, Litoměřice, Náchod, Nymburk, Ostrava, Plzeň - sever, Praha - město, Prachatice, Příbram, Semily, Uherské Hradiště, Ústí nad Orlicí, Žďár nad Sázavou Počet knihoven do 5 6 až 0 až 5 Benešov, Děčín, Karviná, Karlovy Vary, Opava, Pardubice, Praha - západ 6 až 0 Prostějov, Tábor, Vyškov, Zlín Brno venkov, Frýdek Místek, Jeseník, Jičín, Jindřichův Hradec, Třebíč až 5 Břeclav, Olomouc 6 až 0 Hradec Králové, Přerov, Šumperk, Vsetín, Znojmo až 40 4 Poznámka: výše uvedené údaje nebyly zjištěny v rámci průzkumu, ale byly získány z evidence Koordinačního centra program VISK

15 5 7. Počet počítačů napojených na internet Z celkového množství počítačů (8678) pracujících v knihovnách bylo na internet napojeno 77% (tj počítačů). Zbývající čtvrtina počítačů je používána pouze pro vnitřní provoz knihoven, zejména pro automatizovaný knihovnický systém, tvorbu databází, ekonomické agendy apod. Ve srovnání s rokem 997 došlo k největšímu progresu v kategorii obecních knihoven, kde v roce 997 nebyl k internetu připojen ještě ani jediný počítač. V kategorii městských knihoven vzrostl počet napojených stanic téměř 7x, v okresních knihovnách 7x a krajských a lékařských knihovnách x. Počítače napojené na internet Počítače napojené na internet Počítače nenapojené na internet 00% 90% 80% 70% % 50% 40% 0% 0% % 0% Obecní Městské Okresní Krajské Lékařské VŠ Výzkumné Muzejní Archivní Školní Jiné Počítače napojené na internet Počítače napojené na internet Počítače nenapojené na internet CELKEM Počítače napojené na internet % Počítače nenapojené na internet % Obecní Městské Okresní Krajské Lékařské VŠ Výzkumné Muzejní Archivní Školní Jiné CELKEM

16 6 Počet počítačů připojených k internetu - srovnání roku 997 a 00 R. 997 R Počet počítačů Obecní Městské Okresní Krajské VŠ Výzkumné Lékařské Ostatní

17 7 8. Počet souběžně pracujících počítačů napojených na internet. 6% všech počítačů v knihovnách napojených na internet je v průběhu provozní doby souběžně v provozu a využívá síť internet. V jednotlivých typech knihoven a v knihovnách různé velikosti jsou počty souběžně pracujících počítačů značně odlišné a pohybují se od 90% (obecní a lékařské knihovny) až do 4% u velkých odborných knihoven. Počet souběžně pracujících počítačů napojených na internet Počet současně pracujících počítačů napojených na internet Počítače napojené na internet Jiné Školní Archivní Muzejní Výzkumné VŠ Lékařské Krajské Okresní Městské Obecní Počet souběžně pracujících počítačů napojených na internet Počet souběžně pracujících počítačů napojených na Počet souběžně pracujících počítačů Počítače napojené na internet internet napojených na internet % Obecní Městské Okresní Krajské Lékařské VŠ Výzkumné 78 4 Muzejní Archivní Školní Jiné CELKEM

18 8 9. Plánování rozšíření počtu stanic napojených na internet Pouze jedna čtvrtina dotázaných knihoven počítá s rozšiřováním počtu stanic napojených na internet. Největší zájem o rozšíření počtu stanic napojených na internet je v kategorii jiných knihoven (67%), krajských knihoven (58%) a vysokoškolských knihoven (6%). Naopak nejmenší zájem o expanzi zaznamenáváme u knihoven archivů (7%), obecních knihoven (%) a knihoven z oblasti výzkumu. Plány knihoven na rozšíření počtu stanic napojených na internet Neplánují rozšíření Plánují rozšíření 00% 80% % 40% % 5 8 0% Obecní Městské Okresní Krajské Lékařské VŠ Výzkumné Muzejní Archivní Školní Jiné 0 Plány knihoven na rozšíření počtu stanic napojených na internet Neplánují rozšíření % Plánují rozšíření % CELKEM Obecní Městské Okresní Krajské Lékařské VŠ Výzkumné Muzejní Archivní Školní Jiné CELKEM

19 9 0. Připojení k internetu z hlediska vlastnictví V síti lékařských, vysokoškolských, výzkumných, muzejních a archivních knihoven využívají všechny knihovny sdílené připojení s institucí, jejíž jsou součástí. Naopak v síti obecních, městských, okresních, krajských a ostatních knihoven využívá sdílené připojení maximálně čtvrtina knihoven. Pokud knihovny sdílejí s nějakou institucí připojení na internet, jedná se v naprosté většině (95%) o nekomerční subjekty, jako jsou obecní úřady a úřady státní správy (6%), školy (%) a jiné nekomerční subjekty (8%), jako jsou muzea, výzkumné ústavy, archivy apod. Pouze % knihoven sdílí připojení na internet s komerčním subjektem. Připojení k internetu z hlediska vlastnictví Vlastní připojení Sdílené připojení 00% 80% % % % 0% Obecní Městské Okresní Krajské Lékařské Vysokoškolské Výzkumné Muzejní Archivní Školní Jiné Vlastnictví př ip o je n í n a in te rn et ve v eř ejných knihovnách Vlastní př ipojení Sdílené př ip o je n í 00% 80% % 40% % 0% P o č e t o b y v a t e l a více Krajské knihovny

20 0 Instituce, s nimiž knihovny nejčastěji sdílejí připojení k internetu Neuvedeno % Komerční subjekt % Škola % Jiný nekomerční subjekt 8% Obec, státní správa 6% Instituce, s nimiž knihovny nejčastěji sdílejí připojení k internetu Škola Obec, státní správa Jiný nekomerční subjekt Komerční subjekt Neuvedeno 00% 80% % 40% % 6 0% 9 4

21 Instituce, s nimiž veřejné knihovny nejčastěji sdílejí připojení na internet Neuvedeno % Škola 5% Komerční subjekt 5% Nekomerční subjekt % Obec, státní správa 67% Instituce, s nimiž veřejné knihovny nejčastěji sdílejí připojení na internet Škola Obec, státní správa Nekomerční subjekt Komerční subjekt Neuvedlo 00% 80% % 40% % 0% a více Krajské knihovny P o č e t o b y v a t e l

22 . Provoz internetu v průběhu týdne (rozsah provozní doby) 5 Rozsah provozní doby 6, kdy je v knihovnách využíván a zpřístupňován internet, se v pracovních dnech pondělí až pátek liší pouze nepatrně. Mírné zvýšení můžeme zaznamenat v pondělí a ve středu, naopak mírný pokles v pátek. Výrazný pokles je zaznamenán v sobotu a v neděli, kdy se využívání internetu pohybuje v rozsahu % celkového časového objemu v rámci týdne. V průběhu pracovních dnů připadá 58% provozní doby internetu na odpoledne v období od.00 do 7.00, % provozní doby na dopoledne od 9.00 do.00 a pouze % z celkové provozní doby na období po 7.00 hodin. Zaznamenané proporce jsou podobné ve všech typech knihoven. Provoz internetu v průběhu týdne - všechny typy knihoven Pondělí Úterý Středa Čtvrtek PátekSobota Neděle Celkem Celkem hodin % Dopoledne Odpoledne Večer Celkem hodin Celkem % Provoz internetu v průběhu týdne - všechny typy knihoven Večer Po-Pa % Dopoledne Po-Pa % Odpoledne Po-Pa 58% 5 Provozní doba internetu byla sledována každý den v týdnu ve třech částech dne: Dopoledne od 9.00 do.00 hodin, tj. hodiny Odpoledne od.00 do 7.00 hodin, tj. 5 hodin Večer od 7.00 do 9 hodin, tj. hodiny 6 Z údajů o výši výdajů za úhradu využívání internetu vyplývá, že v případě knihoven, které mají komutovanou linku nebo připojení ISDN, znamenají časové údaje rozsah provozní doby knihovny, a nikoliv čas vlastního využívání internetu.

23 Zpřístupňování internetu v průběhu týdne - všechny knihovny Pátek 8% Sobota % Neděle % Pondělí 0% Čtvrtek 0% Středa 8% Úterý 9% Počet hodin provozu internetu - všechny knihovny Dopoledne Odpoledne Večer Celkový objem provozních hodin Pondělí Úterý Středa Čtvrtek Pátek Sobota Neděle

24 4 Počet hodin provozu internetu - veřejné knihovny Celkový pčet provozních hodin Dopoledne Odpoledne Večer Pondělí Úterý Středa Čtvrtek Pátek Sobota Neděle Průměrná doba zpřístupňování internetu týdně Jiné 55 Školní,9 Archivní 7, D r u h k n i h o v n y Muzejní Výzkumné Vysokoškolské Lékařské Krajské 4,5 46,9 44,8 56,4 08,9 Okresní 7, Městské 6, Obecní 9, P o č e t h o d i n Poznámka: Do průměrné provozní doby byly zahrnuty údaje za knihovny i jejich pobočky.

25 5. Technologie připojení k internetu Nejčastěji používanou technologií připojení k internetu je komutovaná linka, kterou má 6 knihoven (5%), následuje radiové připojení, které má 46 knihoven (6%) knihoven, dále technologie ISDN, kterou má 46 knihoven (5%), následuje pevná linka, kterou má 4 knihoven (%), optické připojení, které má 0 knihoven (%), satelit má 8 knihoven a připojení pomocí kabelové TV knihovny. Obecní knihovny využívají nejčastěji komutovanou linku, následuje technologie ISDN. Naproti tomu u městských knihoven je nejčastější technologií radiové připojení. Také u okresních knihoven nejčastěji převažuje technologie připojení k internetu pomocí radiového pojítka, na druhém místě je připojení pevnou linkou. Krajské knihovny mají nejčastěji radiové připojení, na druhém místě je však již optické připojení. Výskyt používání komutovaných linek u větších knihoven zpravidla signalizuje, že komutovanou linku používají některé menší pobočky. Největší dynamiku lze zaznamenat u přechodu na radiové spojení a ve využívání technologie ISDN. V roce 997 ještě žádná knihovna nepoužívala připojení k internetu pomoci satelitu, kabelové televize a technologií ISDN. Kvantitativně největší nárůst zaznamenalo připojení pomocí komutované linky, což jde na vrub připojení knihoven v malých obcích. Nejnižší dynamika růstu byla zaznamenána u pevné linky. Technologie připojení na internet ve všech knihovnách Satelit % ISDN 5% Kabelová TV 0% Komutovaná linka 5% Radiové připojení 6% Pevná linka % Optické připojení % ISDN Kabelová TV Komutovaná linka Optické připojení Pevná linka Radiové připojení Satelit

26 6 Technologie připojení na internet ve veřejných knihovnách ISDN 8% Kabelová TV % Satelit % Komutovaná linka 40% Radiové připojení 6% Pevná linka 0% Optické připojení 4% Technologie připojení k internetu - srovnání roku 997 a 00 (všechny typy knihoven) R. 997 R Počet připojení ISDN Kabelová TV Komutovaná linka Optické připojení Pevná linka 5 Radiové připojení 8 Satelit

27 7 Technologie připojení ve veřejných knihovnách Počet obyvatel ISDN ISDN % Kabelová TV Kabelová TV % Komutovaná Komutovaná linka linka % Optické připojení Optické připojení % Pevná linka Pevná Radiové Radiové Satelit linka % připojení připojení % Satelit % Celkem Celkem % a více Krajské knihovny Celkem Celkem %

28 8. Rychlost připojení k internetu Využívání komutované linky je spojeno zejména s rychlostí připojení 8,8,, a 56,6 kbit/s. Z hlediska celkového počtu knihoven má tuto rychlost k dispozici 8% knihoven. V síti veřejných knihoven má tuto rychlost plných 44% knihoven. Nejčastěji využívanou rychlostí v oblasti veřejných knihoven je rychlost 64 kbit/s. Využívání rychlostí Mbit/s a vyšších je obvyklé u největších knihoven, knihoven vysokých škol a knihoven z oblasti Akademie věd. Rychlost připojení na internet ve všech knihovnách 55 Mbit/s % 00 Mbit/s % Gbit/s % 8,8 Kbit/s 9% 0 Mbit/s 7% Mbit/s 4% 56 Kbit/s 4% 8 Kbit/s 0%,6 Kbit/s % 56,6 Kbit/s 6% 64 Kbit/s 4% Rychlost připojení na internet ve veřejných knihovnách 00 Mbit/s 0% 0 Mbit/s % Mbit/s % 56 Kbit/s 4% 55 Mbit/s 0% 8,8 Kbit/s % 8 Kbit/s 9% 64 Kbit/s 9%,6 Kbit/s 5% 56,6 Kbit/s 7%

29 9 Vztah rychlosti připojení k internetu a technologie připojení Celkem odpovědělo 75 knihoven. ISDN % Kabelová TV % Komutovaná linka % Optické připojení % Pevná linka % Radiové připojení % Satelit % Celkem % 8,8 kbit/s ,6 kbit/s ,6 kbit/s kbit/s kbit/s kbit/s Mbit/s Mbit/s Mbit/s Mbit/s Celkem

30 0 Technologie a rychlost připojení na internet v obecních knihovnách ,8 Kbit/s,6 Kbit/s 56,6 Kbit/s 64 Kbit/s 6 8 Kbit/s 56 Kbit/s ISDN Optické připojení Komutovaná linka Pevná linka Radiové připojení Satelit

31 Technologie a rychlost připojení na internet v městských knihovnách ,8 Kbit/s,6 Kbit/s 56,6 Kbit/s 64 Kbit/s 8 Kbit/s 56 Kbit/s Mbit/s 0 Mbit/s 4 ISDN 8 Kabelová TV Komutovaná linka 8 7 Optické připojení Pevná linka Radiové připojení Satelit 0 0

32 Technologie a rychlost připojení na internet v okresních knihovnách Radiové připojení Pevná linka 0 Optické připojení 8,8 Kbit/s,6 Kbit/s 56,6 Kbit/s 64 Kbit/s 8 Kbit/s 56 Kbit/s Mbit/s Komutovaná linka Kabelová TV ISDN

33 Technologie a rychlost připojení na internet v krajských knihovnách ,5 4 4,5,5,5 0,5 0,6 Kbit/s 64 Kbit/s 8 Kbit/s 56 Kbit/s Mbit/s 0 Mbit/s 00 Mbit/s Radiové připojení Pevná linka Optické připojení Komutovaná linka

34 4 4. Měsíční výdaje za připojení k internetu 7 Celých 8% (4) knihoven neutratí za měsíční používání internetu více než 000 Kč. Tento údaj je velmi často spojen s využíváním komutované linky v malých obecních a městských knihovnách nebo pobočkách větších knihoven. Dalších 5% knihoven (54) uvedlo výdaj v rozmezí od 000 do 000,- Kč. Zjištěné údaje potvrzují známý fakt, že intenzita využití internetu v malých knihovnách je zatím velmi omezená a je limitována především vysokými komunikačními poplatky. Finanční stupnice do a více % 8% % % 4% 8% 5% 8% 4% 7 Dotaz zodpovědělo pouze 60 knihoven. V případě sdílení připojení k internetu s jinou institucí nebyly knihovny často schopny identifikovat své výdaje. Při odpovědích na tento dotaz bylo zjištěno značné množství rozporů. Řada knihoven neuvedla údaj o výdajích z obavy zneužití údajů. Zjištěné údaje doporučujeme proto chápat jako orientační.

35 5 do a více Odpovědělo Obecní knihovny Městské knihovny Knihovny v okresních městech Krajské knihovny 7 7 Lékařské knihovny Vysokoškolské knihovny 6 Výzkumné knihovny 4 6 Muzejní knihovny Archivní knihovny Školní knihovny 6 9 Jiné odborné knihovny 7 Celkem Technologie připojení na internet - průměrná cena za měsíc Satelit 800 Radiové připojení 5500 T e ch n o l g i e Pevná linka Optické připojení Komutovaná linka Kabelová TV 00 ISDN C e n a

36 6 Technologie připojení na internet - cena za měsíc ISDN Kabelová TV Komutovaná linka Optické připojení Pevná linka Radiové připojení Satelit 00% 80% 60% % 0% 0% do a více do a Celkem Celkem uvedlo více uvedlo % ISDN Kabelová TV 0 Komutovaná linka Optické připojení Pevná linka Radiové připojení Satelit 4 Celkem uvedlo Celkem uvedlo %

37 7 Rychlost připojení na internet - průměrná cena za měsíc 55 Mbit/s Mbit/s Mbit/s 900 R y ch l o s t Mbit/s 56 Kbit/s 8 Kbit/s 64 Kbit/s ,6 Kbit/s 00,6 Kbit/s 900 8,8 Kbit/s C e n a Rychlost připojení na internet - cena za měsíc 8,8 Kbit/s,6 Kbit/s 56,6 Kbit/s 64 Kbit/s 8 Kbit/s 56 Kbit/s Mbit/s 0 Mbit/s 00 Mbit/s 55 Mbit/s 00% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 0% 0% 0% 0% do a více C e n a

38 8 do ,8 kbit/s ,6 kbit/s ,6 kbit/s kbit/s kbit/s kbit/s a více Mbit/s 4 0 Mbit/s 4 00 Mbit/s 55 Mbit/s Měsíční cena za internet ve všech knihovnách do a více 00% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 0% 0% 0% 0%

39 9 5. Možnost a zájem knihoven změnit poskytovatele internetu Zájem nebo možnost změn poskytovatele internetu vyjádřilo celkem 7% knihoven. Celkově vyšší zájem o změnu je v kategorii veřejných knihoven, tj. obecních, městských, okresních a krajských. Podstatně nižší potenciál změny registrujeme zejména u těch knihoven, které své připojení sdílí se svou mateřskou institucí. To platí zejména o vysokoškolských knihovnách a knihovnách Akademie věd ČR, které využívají vysokorychlostní akademickou síť. Možnost a zájem přejít k jinému poskytovateli internetu - postoj všech typů knihoven Změna Ano 7% Změna Ne 8%

40 40 Možnost a zájem přejít k jinému poskytovateli inetrnetu - postoj všech druhů knihoven Změna Ano Změna Ne 00% 80% 60% % 0% %

41 4 6. Používání automatizovaného knihovnického systému 64% knihoven (66) používá automatizovaný knihovnický sytém (dále jen AKS). 7 knihoven AKS nepoužívá. Vyšší množství knihoven bez AKS zaznamenáváme pouze v kategorii obecních knihoven, kde rozsah knihovního fondu je v některých případech tak malý, že ani v budoucnu nebude užitečné AKS využívat. Podíl jednotlivých AKS ukazuje naprostou převahu sytému Lanius a jeho 54% podíl na automatizaci. Tento systém je instalován v 5 knihovnách 8. Následuje Kp-sys s 77 aplikacemi (%), dále T-Series s 4 aplikacemi (5%), přežívá ještě CDS/ISIS s aplikacemi, dále Kp-win s 8 aplikacemi, Clavius s 7 aplikacemi, Rapid Library s 6 aplikacemi, Aleph s 4 aplikacemi, Smartlib s aplikacemi, DaWinci s aplikacemi a Bibis s 0 aplikacemi. 4 knihoven pak používá jiné, nespecifikované systémy. Ve srovnání s rokem 997 můžeme zaznamenat následující trendy:! Dynamický růst ve výši přibližně 00% u systémů Lanius, Kp-sys a Bibis! Vznik nových systémů: Clavius, Kp-win a DaWinci.! Stabilní počet aplikací nebo mírný nárůst u systémů T-Series, Rapid Library a Aleph.! Značný pokles využívání systému CDS/ISIS a Smartlib. Automatizovaný knihovnický systém ve všech knihovnách Nemá systém 6% Má systém 64% 8 Pro vyhodnocení tohoto údaje nebyly brány v úvahu údaje o jednotlivých pobočkách knihoven. Hodnoceno bylo pouze zavedení AKS v hlavním objektu knihovny.

42 4 Automatizovaný knihovnický systém v knihovnách Má AKS Nemá AKS 00% 80% 60% 40% % 67 0% Aleph Bibis CDS- ISIS Clavius DaWinci Kpsys Kpwin Lanius Rapid Smartlib T-Series Library Jiný Celkem Jiné odborné knihovny Školní knihovny Archivní knihovny Muzejní knihovny Výzkumné knihovny Vysokoškolské knihovny Lékařské knihovny Krajské knihovny Knihovny v okresních městech Městské knihovny Obecní knihovny Celkem

43 4 Podíl jednotlivých automatizovaných knihovnických systémů ve všech knihovnách Aleph Bibis CDS-ISIS Clavius DaWinci KP-Sys KP-Win Lanius Rapid Library Smartlib T-Series Jiný 4% % % % 5% % 4% 5% 6% % % 54% Automatizované knihovnické systémy - srovnání roku 997 a 00 R. 997 R. 00 Počet knihoven používajících AKS CDS/ISIS ALEPH T-SERIES LANIUS CLAVIUS RAPID LIBRARY KP-WIN SMARTLIB DAWINCI BIBIS 5 4

44 44 AKS v obecních knihovnách Aleph CDS-ISIS Clavius DaWinci KP-Sys KP-Win Lanius Rapid Library Smartlib Jiný 4% % % 4% % 7% % % % 65% V obecních knihovnách kraluje systém Lanius, který používá 65% obecních knihoven. Následuje Kp-sys, který využívá 7% knihoven. Další systémy mají podíl mezi -4% aplikací. AKS v městských knihovnách CDS-ISIS Clavius DaWinci KP-Sys KP-Win Lanius Rapid Library Smartlib Jiný % % % % % % 0% 0% 77% V městských knihovnách je situace ohledně aplikací systému Lanius ještě výraznější. Je používán v 77% městských knihoven. Kp-sys používá 0% městských knihoven a ostatní systémy jsou využívány v -% městských knihoven.

45 45 AKS v knihovnách v okresních městech Clavius DaWinci KP-Sys KP-Win Lanius Rapid Library T-Series % % % % % % 75% Také v okresních knihovnách je výrazný podíl systému Lanius 75%. Kp-sys je využíván v % okresních knihoven, další systémy až % okresních knihoven. AKS v krajských knihovnách Clavius Aleph KP-Sys T-Series Lanius Rapid Library Jiný 0% 7% 0% % % 7% 0% V krajských knihovnách je situace různorodější. Nejpoužívanějšími systémy jsou zde systémy Aleph (0%), T-Series (0%) a Kp-sys (0%). Následuje Rapid Library, který je využíván v % krajských knihoven. Systém Lanius je využíván v 7% krajských knihoven, právě tak jako systém Clavius. Celkem odpovědělo 4 knihoven.

46 46 AKS ve vysokoškolských knihovnách KP-Sys KP-Win Aleph T-Series Jiný % 6% 5% 8% 50% V polovině vysokoškolských knihoven je využíván systém T-Series, následuje Kp-win s %, Aleph s 5% a Kp-sys s 6%. Jiný systém využívá 6% vysokoškolských knihoven. Odpovědělo 48 knihoven. AKS ve výzkumných knihovnách Aleph Bibis CDS-ISIS Clavius Smartlib KP-Sys KP-Win T-Series Jiný 9% % % % % % 6% % % % výzkumných knihoven ještě stále používá CDS/ISIS (%), dále systém Bibis (9%). Z dalších systémů je zastoupen T-Series (%), Kp-sys (6%) a jiné systémy %. Odpovědělo 4 knihoven.

47 47 AKS v muzejních knihovnách Aleph T-Series CDS-ISIS Clavius DaWinci KP-Sys KP-Win Lanius Rapid Library Jiný 5% 6% % % % A 6% % 4% % 6% V muzejních knihovnách je nejrozšířenější používání systému T-Series (5%), dále systémy Kp-win a Lanius (oba %), CDS/ISIS a Kp-sys (oba 6%), DaWinci a Rapid Library (oba %). Jiný systém používá 4% muzejních knihoven. Odpovědělo 8 knihoven. AKS v archivních knihovnách CDS-ISIS Clavius DaWinci Jiný 5% 8% 8% 59% Archivní knihovny využívají nejvíce systém Clavius (5%), dále DaWinci a CDS/ISIS (oba 8%). Jiný systém využívá 59% archivních knihoven. Opovědělo 4 knihoven.

48 48 AKS v ostatních odborných knihovnách Aleph 7% CDS-ISIS 7% KP-Sys 7% T-Series 7% KP-Win % V jiných odborných knihovnách je situace vyrovnanější.. Nejrozšířenějším systémem je zde Kp-win (%), dále Aleph, Kp-sys, CDS/ISIS a T-Series s 7% aplikací.