Subjektivní vnímání životního minima, dostatečnosti příjmů, životní úrovně domácností a chudoby. Jana Vavrečková Zdeněk Janata

Transkript

1 Subjektivní vnímání životního minima, dostatečnosti příjmů, životní úrovně domácností a chudoby Jana Vavrečková Zdeněk Janata VÚPSV, v.v.i. Praha 2014

2 Publikace byla schválena ediční vědeckou radou ve složení: doc. Ing. Ladislav Průša, CSc. (VÚPSV, v.v.i. Praha) Ing. Martin Holub, Ph.D. (VÚPSV, v.v.i. Praha) Mgr. Miriam Kotrusová, Ph.D. (FSV UK Praha) Ing. Robert Jahoda, Ph.D. (MU Brno) Ing. David Prušvic, Ph.D. (MF ČR) Ing. Jan Mertl, Ph.D. (VŠFS Praha) Ing. Jan Molek, CSc. (JU České Budějovice) doc. Ing. Olga Poláková, CSc. (Metropolitní univerzita Praha) Vydal Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, v.v.i. Praha 2, Palackého náměstí 4 jako svou 477. publikaci Vyšlo v roce 2014, 1. vydání, stran 75 Tisk: VÚPSV, v.v.i. Recenze: doc. Ing. Otakar Němec, CSc. Ing. Petr Maleček ISBN

3 Abstrakt Monografie je zaměřena na rozbor dotazníkového šetření českých domácností, které bylo realizováno v druhé polovině roku Šetření bylo součástí projektu Prověření věcné náplně a konstrukce životního minima a návrhy na obsahovou stránku a právní úpravy (zadavatel Technologická agentura ČR). První část je zaměřena na problematiku subjektivního hodnocení příjmové situace domácností, pociťovanou chudobu, posouzení životní úrovně a navazující problémy. Výsledky jsou porovnány s tematicky obdobným šetřením z roku 2002, což umožňuje popisovat vývoj postojů české veřejnosti v rozmezí deseti let. Druhá část se zabývá šetřením reálné příjmové úrovně domácností, sonduje představu domácností o výši životního minima, o dobrém a velmi dobrém příjmu a motivující minimální mzdě. Obě části monografie přikládají značný význam základním statistickým závislostem z hlediska identifikace domácnosti i respondenta. Klíčová slova: životní minimum; příjmy domácností; minimální mzda Abstract The monograph focuses on the analysis of the questionnaire survey of Czech households, which was implemented in the second half of This survey was part of the project "Verifying contents and construction of subsistence minimum and suggestions on the content and regulation" (sponsored by owner Technology Agency of the Czech Republic). The first part of the study is focused on the subjective assessment of the income situation of households, perceived poverty, assessment of living standards and related issues. The results are compared with thematically similar survey in 2002, which allows to analyze the attitudes of the Czech public within ten years. The second part of the study deals with the investigation of the real income level, explores the idea of household subsistence level, the good and very good income and motivating minimum wage. Both parts of the study attach considerable importance to basic statistical dependencies in terms of identifying household and respondent. Key words: subsistence minimum; household incomes; minimum wage

4

5 Obsah Úvod Zaměření, cíle a metody šetření ČÁST Hodnocení dostatečnosti příjmu domácností, očekávání příjmového vývoje, pocit chudoby, posouzení životní úrovně, zadluženost domácností a možnosti snížení výdajů Prvotní třídění dat a srovnání výsledků s rokem Subjektivní hodnocení dostatečnosti příjmů a příjmových očekávání Hodnocení příjmové situace domácnosti Očekávání příjmového vývoje Pocit chudoby a hodnocení životní úrovně domácnosti Subjektivní chudoba Postoje k dosažené životní úrovni Potenciální snížení výdajů a zadluženost domácností Postoje ke snížení výdajů Zadluženost domácností a splácení dluhů Základní statistické závislosti Příjmové hodnocení a jeho determinanty Příjmové hodnocení a identifikační znaky domácnosti Příjmové hodnocení a identifikační znaky respondenta Příjmové hodnocení domácnosti a místo života dotázaného Pocit chudoby a její podmíněnost Pocit chudoby a charakteristiky domácnosti - velikosti domácnosti, ekonomicky aktivních, dětí v rodině a charakter rodiny Pocit chudoby a charakteristiky respondenta Pocit chudoby a místo života domácnosti Příjmová očekávání a jejich podmíněnost Životní úroveň podle Van Praagovy škály a její hlavní představitelé ČÁST Reálná příjmová úroveň domácností, životní minimum a ostatní příjmové charakteristiky Příjmová úroveň domácností - dle součtu všech čistých příjmů Celkové výsledky, vyhodnocení Příjmová úroveň a identifikační znaky domácnosti Příjmová úroveň rodin dle demografických znaků respondenta Vztah příjmové úrovně domácností a odhadované výše příjmů potřebných ke krytí základních životních potřeb Výše čistého měsíčního příjmu z hlediska celkových potřeb domácnosti Udávaná výše čistého příjmu domácnosti potřebného ke krytí celkových potřeb dle sociodemografických znaků respondentů Role sociálních dávek v celkových příjmech domácností Podíl sociálních dávek (včetně důchodů) na příjmech domácnosti Podíl dávek na příjmu a identifikační znaky domácnosti a respondentů

6 6. Představa minimální výše hrubé měsíční mzdy podmiňující zájem trvalého zaměstnání na plný pracovní úvazek Souvislost mezi představou o výši minimální hrubé měsíční mzdy motivující k trvalému zaměstnání a příslušností k demografické skupině Vztah mezi představou o přiměřené výši minimální hrubé měsíční mzdy a pocitem chudoby Shrnutí a závěry Literatura Příloha 6

7 Úvod Úvod Monografie je součástí projektu Prověření věcné náplně a konstrukce životního minima a návrhy na obsahovou stránku a právní úpravy, jehož zadavatelem byla Technologická agentura České republiky. Projekt byl zařazen do Programu veřejných zakázek ve výzkumu, experimentálním vývoji a inovacích pro potřeby státní správy - BETA, jeho řešitelem se stal Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, v.v.i. Praha a byl řešen v období let V rámci daného projektu jsou kromě jiného podrobně popsány výsledky Výběrového šetření příjmů a životních podmínek domácností (EU-SILC), které Český statistický úřad pravidelně zjišťuje od roku 2005, jehož realizace je pro ČR závazná od vstupu do Evropské unie. 1 Předložená monografie tvoří pouze dílčí výstup celého projektu. Její zaměření vychází ze subjektivního konceptu chudoby. Obsahuje rozbor výsledků dotazníkového šetření českých domácností, které bylo realizováno v roce 2012 a pokud je to možné komparuje tyto výsledky s šetřením VÚPSV z roku 2002; to umožnuje posoudit vývoj názorů na vnímání chudoby (příjmové situace domácností) v průběhu uplynulých deseti let. Monografie obsahuje dvě části. Prvá část monografie je zaměřená na problematiku subjektivního posouzení příjmové situace domácností, očekávání dalšího příjmového vývoje, pociťovanou chudobu, posouzení životní úrovně vlastní domácnosti a další s tím související okolnosti. Dotazník této části je sestaven na obdobném principu, mnohdy s totožnou skladbou otázek, jako výzkum domácností realizovaný v roce Porovnání stavu na konci etapy sociálně-ekonomické transformace s dnešní ekonomicko-sociální situací, ovlivněnou důsledky hospodářské krize přináší řadu cenných poznatků a umožňuje porovnat vývoj postojů v průběhu uplynulých deseti let. Druhá část monografie se zabývá šetřením reálné příjmové úrovně sledovaných domácností, sonduje jejich představu o výši životního minima, tj. nezbytně nutném příjmu k pokrytí základních životních potřeb, o velmi dobrém až nepostačujícím příjmu, zjišťuje sociálních dávek na příjmech domácnosti i jejich představu o hrubé měsíční minimální mzdě motivující k trvalému zaměstnání. S ohledem na mzdový vývoj, míru inflace v ČR a další souvislosti není možné výsledky šetření bezprostředně komparovat s poznatky plynoucími z výzkumu uskutečněného o dekádu dříve. Jejím smyslem je vhodným způsobem doplnit, aktualizovat a rozšířit obzor o příjmové situaci domácnosti a jejím vnímání u české veřejnosti. Obě části monografie kladou vysoký důraz na zjištění podmíněnosti (statistických závislostí) výsledků, a to z hlediska identifikačních znaků domácnosti i samotného respondenta. Monografie zahrnuje tabulkovou přílohu. 1 Účelem tohoto šetření je získávat reprezentativní údaje o úrovni a rozdělení příjmů v jednotlivých typech domácností informace o způsobu, kvalitě a finanční náročnosti bydlení, o vybavení domácností předměty dlouhodobého užívání a o pracovních, hmotných a zdravotních podmínkách dospělých žijících v domácnostech. Data sesbíraná při šetření jsou využívána zejména v souvislosti se zkoumáním míry ohrožení chudobou a úrovní peněžní chudoby českých domácností. 7

8 1. Zaměření, cíle a metody šetření 1. Zaměření, cíle a metody šetření Dotazníkové šetření českých domácností proběhlo v druhé polovině roku 2012 ve spolupráci s agenturou ppm factum, která byla pověřena sběrem dat a prvotním vyhodnocením výsledků. Šetření se zúčastnilo domácností vybraných kvótním výběrem; kvótními znaky byly pohlaví, věk, vzdělání, sociální statut a místo života představitele konkrétní domácnosti. Šetření proběhlo ve všech krajích ČR, metodou face to face přímo v domácnostech respondentů, kteří nehovořili za sebe, ale za domácnost, kterou zastupovali. Dotazník měl dvě základní části. První část je převážně orientována na problematiku chudoby, subjektivního posouzení životní úrovně, na otázky zadluženosti a snížení výdajů domácnosti. Druhá část se týká otázek příjmové úrovně domácností, představ o životním minimu a ostatních příjmových charakteristikách. Obě části nelze provázat, neboť se nepracuje s tvrdými daty, ale s deklarovaným příjmem, což představuje opět pouze měkká data. Hlavní zaměření výzkumu je zhodnocení příjmových a výdajových charakteristik domácností s cílem ověření konstrukce a struktury oficiálního životního minima. Důležitou součástí šetření je problematika subjektivně pociťované chudoby, zhodnocení dosažené ŽÚ, příjmů a s tím souvisejících fenoménů. Vycházíme z toho, že lidé žijí v chudobě, jestliže jejich příjem a příjmové zdroje jsou do té míry nedostatečné, že jim neumožňují dosáhnout životní úrovně, která je ještě považována ve společnosti za přijatelnou. Tito lidé jsou často ve společnosti opomíjeni nebo přímo vyloučeni z účasti na hospodářských, sociálních a kulturních činnostech, které jsou pro ostatní občany normou. Tyto širší konsekvence určují základní cíle realizovaného šetření. Jedná se především o: a) zjištění a zhodnocení míry příjmové dostatečnosti/nedostatečnosti u českých domácností v po krizovém období, b) konfrontaci deklarovaných příjmů domácnosti se subjektivní představou o výši ŽM, tj. nezbytně nutném příjmu k pokrytí základních životních potřeb a s představou o dalších minimálních příjmových veličinách, c) percepci chudoby, subjektivní zhodnocení dosažené životní úrovně, zjištění reálných možností snížení výdajů domácností a stavu jejich aktuálního zadlužení, d) určení vývoje pocitu chudoby, životní úrovně, příjmové dostatečnosti u českých domácností za uplynulých deset let a identifikace typů domácností nejvíce ohrožených příjmovou nedostatečností a subjektivně pociťovanou chudobou, d) vymezení a charakteristika základních závislostí (podmíněností) mezi sledovanými jevy a charakteristickými znaky za domácnost a respondenta (např. velikost domácnosti, EA členů, typ rodiny, místo života, sociodemografické a socioprofesní charakteristiky dotázaného atd.). Technická zpráva Respondenti zařazení do průzkumu byli starší 18 let s trvalým pobytem v ČR; terénní sběr dat se uskutečnil ve dnech a účastnilo se ho 149 tazatelů společnosti ppm factum rozmístěných po celé ČR. Otevřené a polootevřené otázky byly nahrány do datové matice a nahraná data verifikována prostřednictvím logických kontrol. Získaný datový soubor byl zpracován ve formátu SPSS. Cílovou skupinou průzkumu hlavního souboru byla obecná populace ČR; re- 8

9 1. Zaměření, cíle a metody šetření spondenti byli vybíráni podle stanovených kvót. Tazatelé obdrželi rozpis kvót (pohlaví, věk, vzdělání, velikost místa bydliště) pro vlastní sběr dat, elektronickou verzi dotazníku a záznamové archy pro sběr kontrolních údajů. Rozhovory byly prováděny v náhodně vybraných obcích v regionu. Velikost a struktura výběrového souboru Do zpracování dat bylo zahrnuto rozhovorů pro finální soubor. pohlaví věk vzdělání sociální statut kraj N=1005 % muž ,6 žena , let , let , let ,7 60 a více let ,8 základní 57 5,7 vyučení ,1 maturita ,7 VŠ ,5 zaměstnanec ,5 samostatně výdělečně činný 96 9,6 nezaměstnaný do 1 roku 27 2,7 nezaměstnaný déle než 1 rok 28 2,8 důchodce ,2 ostatní 73 7,2 Praha ,3 Středočeský kraj ,7 Jihočeský kraj 61 6,1 Plzeňský kraj 55 5,5 Karlovarský kraj 29 2,9 Ústecký kraj 79 7,8 Liberecký kraj 42 4,1 Královéhradecký kraj 53 5,3 Pardubický kraj 49 4,9 Kraj Vysočina 49 4,9 Jihomoravský kraj ,0 Olomoucký kraj 61 6,1 Zlínský kraj 57 5,6 Moravskoslezský kraj ,8 Organizace terénního sběru dat Sběr dat byl organizován tazatelskou skupinou centrálně ze sídla společnosti ppm factum. Nejprve byli vybráni tazatelé, kteří se na výzkumu eli, a supervizor, který dohlížel na průběh dotazování. Supervizor byl v neustálém kontaktu s tazateli a řešil problémy, které se v průběhu terénního šetření vyskytly (výpadek tazatele atd.). 9

10 1. Zaměření, cíle a metody šetření Tazatelská síť Factum Invenio a kontrola její činnosti Kontrola práce tazatelů probíhala interní formou společnosti a zároveň formou sbírání kontaktů na respondenty pro ověření uskutečněných rozhovorů. Celkem se podařilo získat 634 kontaktů (telefon, ) na respondenty. Jedná se tedy o 63 % vzorku, což je průměrný výsledek. Kontrola byla provedena u 100 % kontaktů. Nebyla zaznamenána žádná negativní odpověď, tj. žádná kontrola neobjevila možný problém. 10

11 1. ČÁST Hodnocení dostatečnosti příjmu domácností, očekávání příjmového vývoje, pocit chudoby, posouzení životní úrovně, zadluženost domácností a možnosti snížení výdajů

12

13 2. Prvotní třídění dat a srovnání výsledků s rokem Prvotní třídění dat a srovnání výsledků s rokem Subjektivní hodnocení dostatečnosti příjmů a příjmových očekávání Hodnocení příjmové situace domácnosti Tabulka č. 1 Současnou příjmovou situaci pokládáte za rok 2012 rok 2002* y abs. počty y abs. počty plně vyhovující 3,6 37 1,2 15 vyhovující 45, ,2 482 spíše špatnou 37, ,6 675 velmi špatnou 12, ,0 88 nevím, neumím posoudit 1, celkem 100, , * V roce 2002 byly respondentům položeny pouze čtyři varianty odpovědí; bez varianty nevím, neumím posoudit. a 2002 Otázka rozděluje soubor dotázaných na dvě téměř vyvážené skupiny; zhruba polovina z nich (48,9 %) hodnotí příjmovou situaci vlastní domácnosti pozitivně, tj. jako plně vyhovující a vyhovující, druhá ně nepatrně vyšší skupina (49,9 %) zastává názor opačný (příjmová situace domácnosti je špatná a velmi špatná). Za pozornost stojí hodnocení krajních variant odpovědí, kdy příjmová situace domácností označená jako velmi špatná je více než třikrát vyšší než příjmová situace plně vyhovující. Porovnání výsledků aktuálního šetření s hodnocením téže otázky před deseti lety ukazuje sice na obdobný trend zjištěný již v roce i tehdy převažovaly domácnosti s velmi špatnou příjmovou situací nad jejich protějšky - ale domácností na obou pólech hodnotící škály jsou nepoměrně vyšší. Za deset let došlo na jedné straně k růstu počtu domácností s deklarovaným, plně vyhovujícím příjmem (3,6 : 1,2), na druhé straně k ještě markantnějšímu navýšení domácností s deklarovanou příjmovou úrovní velmi špatnou (12,0 : 7,0). Počet domácností s deklarovanými velmi špatnými příjmy se v průběhu posledních deseti let téměř zdvojnásobil. To svědčí o postupném, stále vyšším rozvírání nůžek mezi jednotlivými společenskými vrstvami, stále vyšší polarizaci české společnosti s nárůstem subjektivně chudých domácností. 13

14 2. Prvotní třídění dat a srovnání výsledků s rokem Očekávání příjmového vývoje Tabulka č. 2 Jaký vývoj příjmové situace Vaší domácnosti očekáváte v příštím období? výrazné zlepšení 1,0 10 určité zlepšení 13,9 140 rok 2012 rok 2002* y abs. čísla y abs. čísla 16,9 213 beze změny 46, ,3 709 určité zhoršení 28,5 286 výrazné zhoršení 6, ,3 255 nevím 3,4 34 6,5 82 celkem 100, , * v roce 2002 byly respondentům položeny pouze tři varianty odpovědí a 2002 Obdobně jako před deseti lety nejvíce respondentů očekává vývoj příjmů domácnosti beze změny (46,4 %). Zdá se však, že vyšší finanční jistota obyvatel byla v roce 2002, neboť domácností s očekávaným příjmovým vývojem beze změny byl o desetinu vyšší. Z výsledků aktuálního šetření je na první pohled zřejmá výrazná převaha pesimistických postojů k budoucímu vývoji příjmové situace domácností; pesimistů převyšuje optimisty více než dvojnásobně (35,3 : 14,9). Toto zjištění nijak nepřekvapuje, neboť koresponduje s přetrvávajícími důsledky světové hospodářské krize, vývojem na trhu práce s přibývajícím počtem nezaměstnaných, ekonomickým vývojem v ČR, vč. prosazovaných úsporných opatření a v neposlední řadě i celkovou atmosférou a náladou ve společnosti. Zlepšení příjmů očekává zhruba pouze každá sedmá domácnost, což je o dvě procenta méně než v roce

15 2. Prvotní třídění dat a srovnání výsledků s rokem 2002 Graf č. 1 Očekávání příjmového vývoje v roce 2012 a 2002 výrazné zlepšení určité zlepšení beze změny určité zhoršení výrazné zhoršení nevím 0,0 10,0 20,0 30,0 40,0 50,0 60,0 a Pocit chudoby a hodnocení životní úrovně domácnosti Subjektivní chudoba Tabulka č. 3 Máte pocit, že jste chudá domácnost, resp. považujete svoji rodinu za chudou? rok 2012 rok 2002 y abs. čísla y abs. čísla určitě ano 10, ,6 121 spíše ano 31, ,8 350 spíše ne 42, ,2 569 určitě ne 15, ,4 219 celkem 100, , a 2002 Výsledky dokládají, že v roce 2012 trpí intenzivním pocitem chudoby každá desátá testovaná domácnost a zhruba každá šestá domácnost chudobu nereflektuje vůbec. Ve zkoumaném vzorku nejvíce zastoupeny střední varianty odpovědí; podle subjektivního vnímání chudoby dosud převládají domácnosti, které se za chudé nepokládají (celkově tvoří 58 %). Obdobné tendence byly zjištěny i v průzkumu 2002; během vývoje uplynulých let se y subjektivně chudých domácností mírně zvýšily, a to jak u intenzivního pocitu chudoby - chudobu pociťuji určitě ANO (10,1 : 9,6), tak u mírnější 15

16 2. Prvotní třídění dat a srovnání výsledků s rokem 2002 varianty - chudobu pociťuji spíše ANO (31,5 % : 27,8 %). Subjektivně chudé domácnosti zůstávají tedy nadále v menšině, ale rodin s mírným a intenzivním pocitem chudoby se za uplynulých deset let zvýšil (41,6 % : 37,4 %). Graf č. 2 Srovnání pocitu chudoby v roce 2012 a určitě ano spíše ano spíše ne určitě ne a Postoje k dosažené životní úrovni Tabulka č. 4 Z uvedených možností vyberte odpověď, která podle Vašeho názoru nejvíce vystihuje situaci Vaši domácnosti? rok 2012 rok 2002 Příjem nám stačí na všechno, nijak se neomezujeme. 5,5 2,3 Příjem nám stačí na všechno, ale hospodaříme šetrně. 33,5 25,4 Příjem nám stačí na základní potřeby, musíme velmi šetřit, abychom si koupili nákladnější věci. 34,3 43,1 Příjem stačí pouze na levné potraviny, ošacení, bydlení. 21,4 25,2 Příjem stačí pouze na nejlevnější potraviny a další nejzákladnější potřeby, někdy musíme využívat půjčky od známých. Příjem je tak malý, že naše domácnost je odkázána na soustavnou pomoc druhých a sociální pomoc obce, státu. 3,7 3,7 1,6 0,3 celkem abs a 2002 K hodnocení životní úrovně (ŽÚ) domácnosti byla i nyní použita klasická šestistupňová škála holandského ekonoma Van Praaga s jemnou modifikací na české podmínky. Jedná se o verbální klasifikaci ŽÚ a způsobu hospodaření domácnosti od 16

17 2. Prvotní třídění dat a srovnání výsledků s rokem 2002 nejnižší po nejvyšší příčku, kdy respondent vybírá variantu, která nejvíce vystihuje finanční situaci jeho domácnosti. S nejvyšším oceněním, prakticky bez omezení spotřeby, vyjádřené výrokem příjem nám stačí na všechno, nijak se neomezujeme se ztotožnilo 5,5 % domácností. Ve srovnání s rokem 2002, kdy byla respondentům položena totožná otázka, je evidentní více jak dvojnásobný nárůst bohatých domácností v ČR (5,5 : 2,2). Druhý nejvyšší stupeň životní úrovně, vyjádřený výrokem příjem nám stačí na všechno, ale hospodaříme šetrně, zvolila třetina domácností; v roce 2002 byla skupina, která se s tímto postojem ztotožnila, viditelně nižší, tehdy se jednalo o čtvrtinu testovaných domácností, což opět znamená nárůst kategorie domácností s dobou životní úrovní, růst činní více než osm procentních bodů. Postačující, tj. snesitelná životní úroveň bývá v literatuře označována slovy příjem nám stačí na základní potřeby, musíme velmi šetřit, abychom si mohli koupit nákladnější věci, v obou šetřeních se s variantou ztotožnila nejnější skupina domácností. Ale zatímco v roce 2002 měla skupina markantní většinu (43,1 %) oproti ostatním variantám, v roce 2012 jsou výsledky podobné jako u předcházející příčky ŽÚ (34,3 %). Rozdíl v zastoupení činí deset procentních bodů, což je zároveň nejvyšší rozdíl ve srovnávaných variantách šestibodové škály - došlo zde k největšímu posunu a zdá se směrem k vyšší příčce ŽÚ. V literatuře bývá tento stupeň označen jako tzv. sociální minimum, což je někdy charakterizované jako dolní hranice všeobecně uznávaného životního standardu - životního minima. O příčku nižší životní úroveň je charakterizována výrokem příjem nám stačí pouze na levné potraviny, ošacení, bydlení, odpovídá čtvrtému stupni Van Praagovi škály a v teorii je označován jako hranice pásma existenčního minima. V aktuálním šetření se s odpovědí ztotožnila více než pětina domácností, což je o čtyři procentní body méně než v roce I na této úrovni životního standardu sledujeme tedy mírný pokles domácností, ale rozdíl není nějak výrazný. Finanční situace rodin pod existenčním minimem je vyjádřena výrokem příjem stačí pouze na nejlevnější potraviny a další nejzákladnější potřeby, někdy musíme využívat půjčky od známých, tuto odpověď zvolila marginální část domácností (3,7 %) a téměř stejný jako před deseti lety (3,7 : 3,6). Poslední příčku van Praagovi škály příjem je tak malý, že naše domácnost je odkázána na soustavnou pomoc druhých a sociální pomoc obce, státu volila ještě nižší skupina domácností (1,6 %). Varujícím signálem je skutečnost, že těchto viditelně deprimovaných a sociálně vyloučených domácností v české společnosti zřetelně narůstá (1,6 : 0,3). Skupina představuje totální závislost na sociálním dávkovém systému státu, příp. jiném druhu pomoci a současně vysoký stupeň sociální exkluze. 17

18 2. Prvotní třídění dat a srovnání výsledků s rokem 2002 Graf č. 3 Srovnání životní úrovně v roce 2012 a 2002 podle van Praagovy škály Příjem nám stačí na všechno, nijak se neomezujeme Příjem nám stačí na všechno, ale hospodaříme šetrně. Příjem nám stačí na základní potřeby, musíme velmi šetřit, abychom si koupili nákladnější věci. Příjem stačí pouze na levné potraviny, ošacení, bydlení. Příjem stačí pouze na nejlevnější potraviny a další nejzákladnější potřeby, někdy musíme využívat půjčky od známých. Příjem je tak malý, že naše domácnost je odkázána na soustavnou pomoc druhých a sociální pomoc obce, státu a 2002 S vnímáním životní úrovně souvisí i hodnocení finanční situace domácností tentokrát podle toho, co si mohou vzhledem k dosaženému příjmu dovolit. Respondenti hodnotí konkrétní možnosti domácností na základě čtyřstupňové škály - bez problému, jen obtížně, vůbec ne, nevím - netýká se. Výsledky zobrazuje následující tabulka. Tabulka č. 5 Umožňuje finanční situace Vaší domácnosti následující činnosti - (řádkové vyhodnocení) bez problémů jen obtížně vůbec ne nevím, netýká se nákup dražších potravin 30,9 39,2 25,1 4,8 nákup luxusnějšího ošacení 19,4 29,5 42,4 8,7 obnovu vybavení bytu (rod. domu) a zařízení domácnosti placené vzdělání členů domácnosti vč. zájmových kroužků placené zdravotní služby nad rámec zdravotního pojištění 18,0 41,8 34,1 6,1 28,5 25,0 20,7 25,8 28,1 36,5 28,9 6,5 účast na sportovních a kulturních akcích 38,6 35,4 19,2 6,8 vytváření finančních rezerv v zabezpečení v nemoci, stáří atd. 24,4 37,3 33,2 5,1 placenou rekreaci 28,1 35,7 30,6 5,6 nákup automobilu nebo obnovu ojetého automobilu rekonstrukci nebo koupi bytu, rodinného domu a ,5 34,7 45,6 8,2 10,7 32,3 47,4 9,6 18

19 2. Prvotní třídění dat a srovnání výsledků s rokem 2002 Vzhledem k zaměření projektu se nejprve soustředíme na ty položky, které si domácnosti nemohou dovolit vůbec. Z tohoto pohledu zjišťujeme, že nákup dražších potravin si nemůže vůbec dovolit čtvrtina domácností a více než třetině z nich neumožňuje finanční situace obnovu bytu/rod. domu a jeho zařízení. Za závažné zjištění považujeme, že každá třetí domácnost zkoumaného souboru si vůbec nemůže dovolit vytvářet finanční rezervy pro nemoc a stáří a pro téměř 30 % z dotázaných domácností jsou nedosažitelné placené zdravotní služby nad rámec zdravotního pojištění. Nejvyšší y negativních hodnocení napříč spektrem domácností se podle očekávání kumulují v položce nákup automobilu/obnova ojetého auta (46 %), v rekonstrukci nebo koupi bytu/rodinného domu (48 %) a v nákupu luxusnějšího ošacení. Podíváme-li se na výsledky z druhé strany, pak bez problému umožňuje finanční situace sledovaných domácností krýt zejména kulturní a sportovní akce (téměř 40 %). Nákup dražších potravin, placené vzdělání, vč. zájmových kroužků, placenou rekreaci a placené zdravotní služby nad rámec zdravotního pojištění může bez problémů financovat zhruba 30 % domácností. Vytvářet finanční rezervy na stáří a nemoc si bez problémů může dovolit zhruba každá čtvrtá dotázaná domácnosti (zatímco, jak již bylo uvedeno, každá třetí rodina si to nemůže dovolit vůbec), méně než pětině domácností dovolují finance bez problémů nakupovat luxusnějšího ošacení a obnovovat vybavení bytu/rodinného domu a nakupovat zařízení pro domácnosti. Nákup automobilu, rekonstrukci nebo koupi bytu/rodinného domu deklaruje bez problému jen zhruba každá desátá domácnost. U realizace s obtížemi dominují položky obnova vybavení bytu/rodinného domu, vč. nákupu zařízení pro domácnosti, nákup dražších potravin, vytváření finančních rezerv na nemoc a stáří, zajištění placených zdravotních služeb nad rámec zdravotního pojištění, placená rekreace, účast na kulturních a sportovních akcích a nákup nebo obnova automobilu; domácností, které se takto vyjádřily, kolísá mezi 35-40procentními body. 19

20 2. Prvotní třídění dat a srovnání výsledků s rokem Potenciální snížení výdajů a zadluženost domácností Postoje ke snížení výdajů Tabulka č. 6 Kde vidíte možnosti snížení výdajů v případě nenadálé nepříznivé životní situace? možnosti úspor vůbec ne, nepatrně cca o 1/4 cca o 1/2 více než o 1/2 strava 38,7 48,2 10,4 2,7 bydlení 70,8 20,0 6,9 2,3 péče o zdraví a ní vzhled 46,4 33,9 12,3 7,4 jízdní (MHD, vlaky, autobusy) 66,8 19,9 6,7 6,6 vlastní doprava (auto, motocykl) 45,8 33,2 11,1 9,9 pojištění a spoření 48,7 27,1 12,8 11,4 odívání 34,8 34,3 19,0 11,9 kultura a sport 41,4 26,6 13,4 18,6 rekreace 35,5 23,0 15,7 25,8 splátka úvěrů 75,3 13,5 5,2 6,0 vzdělání 68,6 14,5 4,8 12,1 Nejstabilnější výdajovou položkou, kterou podle respondentů nelze redukovat (vůbec nebo pouze nepatrně) se jeví splátky úvěrů, bydlení a výdaje na dopravu (MHD, vlaky, autobusy); s tímto názorem se ztotožnila markantní většina domácností (u úvěrů tři čtvrtiny domácností, u bydlení a dopravy zhruba dvě třetiny). Co se týče stravy, téměř dvě pětiny si myslí, že se nedá ušetřit nic, ale téměř polovina domácností (48,2 %) si v případě nenadálé nepříznivé situace dovede představit redukci výdajů na stravu o čtvrtinu. Razantnější snížení výdajů na stravu cca o polovinu a více připouští pouze každý osmý dotázaný. U nákladů na bydlení se více než 70 % domácností domnívá, že se prakticky snížit nedají, pouze každý pátý připouští jejich případnou redukci (zhruba o čtvrtinu). Obdobné postoje zjišťujeme u hodnocení výdajů na jízdné v rámci veřejné dopravy (67 % vůbec ne, 20 % snížení cca o 1/4) a u výdajů na vzdělání (69 % : 15 %). O nemožnosti úspor při splácení úvěru jsou přesvědčeny tři čtvrtiny domácností a pouze necelých 14 % si dovede představit jejich snížení o čtvrtinu. Nejvyšší úspory spatřují domácnosti ve výdajích na rekreaci (ve 42 % případů o polovinu a více), v oblasti kultury a sportu (32 %) a v položce odívání (31 %), přičemž snížení výdajů u odívání o více než polovinu si dokáže představit pouze každý desátý. Méně razantní snížení výdajů, tj. o čtvrtinu současného rozpočtu, si v případě nenadálé nepříznivé životní situace dovedou domácnosti představit především v oblasti stravování (48 %), v položce zdraví a ního vzhledu (34 %), odívání (34 %) a ve výdajích na vlastní dopravu (34 %); určité rezervy spatřují i v položce pojištění a spoření (27 %) a v oblasti kultury a sportu (27 %). 20

21 2. Prvotní třídění dat a srovnání výsledků s rokem Zadluženost domácností a splácení dluhů Otázka sondující zadluženost dotázaných domácností, přinesla následující zjištění - převaha domácností sledovaného souboru dluhy nemá, dluhy deklarují dvě pětiny domácností (40,6 %; v absolutních číslech to znamená, že ze souboru respondentů má dluhy 408 rodin. Dalším zjištěním je, že největší skupině z nich objem dluhů klesá (58,5 %), v 30 % případů se objem dluhů nemění a necelým 12 procentům domácností (11,5) se dluhy zvyšují. Co se týče splácení dluhů, více jak polovina zadlužených domácností nemá se splácením problémy, více jak třetina (36,5 %) má problémy dílčí, příp. odklad splátek a zbývající část (12,3 %), tj. zhruba každá osmá zadlužená domácnost deklaruje se splácením velké problémy, splácejí pouze část dluhů nebo dluhy nesplácejí vůbec, přičemž poslední varianta je zastoupena minimálně (postihuje pouze tři zadlužené domácnosti a tvoří méně než jedno procento domácností, pro které je problém aktuální). Podíl domácností s problémy při splácení úvěrů značně koresponduje s identifikací těch, kterým se dluhy navyšují. Tabulka č. 7 Je Vaše domácnost schopná splácet dluhy? y abs. čísla nemáme žádné problémy 51,2 209 máme dílčí problémy, odklad splátek 36,5 149 máme velké problémy, splácíme pouze část dluhů 11,5 47 dluhy nesplácíme 0,8 3 celkem 100,0 408 Exekuční řízení vyhlášené soudem je ve vzorku domácností marginálním případem, do činění s ním má 3,5 % rodin (v absolutních číslech se jedná o 19 rodin), přičemž necelé dvě procenta exekuce již postihla a zbývající část (1,6 %) ji očekává, resp. jim exekuční řízení v budoucnu hrozí. 21