PROJEKT ZDRAVÍ - GESUNDHEIT

Transkript

1 PROJEKT ZDRAVÍ - GESUNDHEIT ZDRAVOTNICKÁ ZÁCHRANNÁ SLUŽBA Červen 2011 Vypracovali: Ing. Harry Oberlerchner Josef Zimmermann Markus Glanzer Ing. Milan Klusák, MBA Ing. Naděžda Knězková MUDr. Hana Albrechtová MUDr. Arnošt Růžička JUDr. Petr Smejkal

2 Obsah 1 Úvod Zdůvodnění potřeby přeshraniční spolupráce v oblasti záchranářství Jihomoravský kraj Dolní Rakousko Dílčí cíle práce Zdroje informací Identifikace poskytovatelů PNP v Jihomoravském kraji a spolkové zemi Dolní Rakousko a řešených oblastí k poskytování PNP v obou regionech Identifikace ZZS JMK Identifikace Rakouského Červeného kříže Identifikace řešených oblastí k poskytování PNP v obou regionech Identifikace záměru a předpokladů k úspěšné realizaci Analytická část, analýza současného stavu v poskytování PNP Analýza legislativních norem obou zemí ve vztahu k poskytování PNP na území druhého státu Poskytování PNP na území druhého státu Analýza uznávání kvalifikace lékařů a ostatního zdravotnického personálu v PNP na území druhého státu Analýza legislativních norem obou zemí ve vztahu k úhradám péče poskytnuté na území druhého státu Analýza legislativních norem obou zemí ve vztahu k vybavení sanitních vozidel a vrtulníků technikou, léky a prostředky zdravotnické techniky Analýza trestní odpovědnosti a náhrady škod při zásazích na území druhého státu Analýza předávání pacientů do navazujících lůžkových zdravotnických zařízení akutní péče Analýza spolupráce a koordinace činností mezi operačními středisky poskytovatelů PNP Analýza komunikačních možností při řízení výjezdové skupiny druhého státu Analýza podmínek pro výměnné stáže Analýza potřeb jazykové vybavenosti zdravotnického personálu na operačních střediscích a ve výjezdových skupinách Analýza spolupráce při řešení mimořádných událostí Zjednodušující faktory Návrhová část Definování podmínek pro přeshraniční spolupráci v přednemocniční neodkladné péči/záchranářství mezi Českou republikou a Rakouskem Podmínky pro poskytování PNP na území druhého státu Uznávání kvalifikace lékařů a zdravotnického personálu nelékařských zdravotnických profesí Věcné vybavení sanitních vozidel Léčiva a speciální zdravotnický materiál Jízda sanitních vozidel Vykazování a úhrady péče poskytnuté na území druhého státu Trestní odpovědnost a náhrada škod při zásazích na území druhého státu Definování vybavení sanitních vozidel přístroji a dalšími technickými prostředky, léky a prostředky zdravotnické techniky... 42

3 4.1.9 Zajištění komunikace (radiového spojení, další formy) mezi operačními středisky a výjezdovými skupinami na území druhého státu a komunikace mezi jednotlivými složkami IZS v rámci příhraniční spolupráce Odstranění jazykové bariéry mezi příslušníky České republiky a Rakouské republiky (pacienti, výjezdové týmy, operační střediska) Stanovení postupu předávání pacientů do navazujících zdravotnických zařízení včetně definování rozsahu a obsahu potřebné zdravotní dokumentace Činnost operačních středisek při potřebě součinnosti s výjezdovými skupinami partnera Návrh na využití LZS při zajištění PNP, včetně řešení mimořádných událostí Návrh na vykazování zdravotní péče a vedení zdravotnické dokumentace Návrh způsobu vzájemného proplácení poskytované PNP Bilaterální smlouva Bilaterální smlouva Ujednání o přeshraniční spolupráci mezi oprávněnými subjekty Doporučení pracovní skupiny Závěr... 49

4 1 Úvod Zdravotnictví v jednotlivých evropských zemích odpovídá podmínkám, ve kterých se dlouhodobě vyvíjelo, samozřejmě i finančním možnostem rozpočtů, ze kterého je financováno. V České republice (ČR) je v současné době přednemocniční neodkladná péče organizována sítí profesionálních zdravotnických záchranných služeb zřizovaných kraji a Hlavním městem Prahou. V Rakousku jde o péči poskytovanou v mnohem hustší síti výjezdových stanovišť, a to několika subjekty ve smíšeném systému poskytovatelů od profesionálních záchranných týmů, přes posádky dopravní zdravotní služby až po výjezdová stanoviště obsazená posádkami dobrovolných záchranářů. Vzájemný pohyb osob sousedních států spolu s odkrytím zajišťovaného území v případě výjezdu k případu na základě tísňové výzvy či spolupráce v případě mimořádné události s velkým počtem zraněných osob stále více vyžadují součinnost zdravotnických záchranných týmů nejen na národní úrovni v rámci mezikrajské spolupráce, ale také v rámci přeshraniční spolupráce zdravotnických záchranářů. Projekt Zdraví Gesundheit v oblasti záchranářství je vynikající příležitostí analyzovat podmínky poskytování přednemocniční neodkladné péče (PNP) v ČR a Rakousku a stanovit podmínky, jejichž splnění je podmínkou poskytování tohoto specifického druhu péče na území druhého státu. 1.1 Zdůvodnění potřeby přeshraniční spolupráce v oblasti záchranářství Jihomoravský kraj Příhraniční oblast mezi Jihomoravským krajem (JMK) a Dolním Rakouskem (DR) je na území JMK poměrně řídce osídlená. Některá výjezdová stanoviště (VS) jsou přitom obsazena pouze jednou posádkou rychlé zdravotnické pomoci (RZP). Je neekonomické organizovat síť VS tak, aby bylo dosaženo 100% pokrytí území s dojezdem stanoveným 3, odst. 2 vyhlášky č. 434/1992 Sb. o zdravotnické záchranné službě. Mnohem efektivnější je řešit zajištění dojezdnosti s okolními kraji či zeměmi za využití sil a prostředků VS na základě oboustranných smluv o spolupráci.

5 1.1.2 Dolní Rakousko Spolková země Dolní Rakousko má mnohem hustší síť VS. Výjezdová stanoviště jsou v některých případech organizována jen v denní či noční době, některá VS zajišťují činnost pouze ve vymezených dnech v týdnu. I v tomto případě se jeví jako výhodné řešení využití sil a prostředků partnera na základě smluvního vztahu. Rovněž řešení mimořádných událostí v blízkosti vzájemných hranic vyžaduje koordinaci záchranářských týmů včetně komunikace operačních středisek, které zásah řídí. K tomu je nutné mít připravený systém komunikace mezi všemi zúčastněnými subjekty tak, aby nedocházelo ke zbytečným chybám či zdržení odsunu zraněných osob do nejbližšího vhodného zdravotnického zařízení k zajištění další léčby. Také zvládání mimořádných událostí v blízkosti společné hranice vyžaduje koordinaci záchranářských týmů a komunikaci mezi operačními středisky, které svolávají výjezdové prostředky. K tomu musí být k dispozici systém komunikace všech zúčastněných zásahových organizací, aby se zabránilo zbytečným chybám nebo prodlením při odvozu raněných k další péči do nejbližšího zdravotnického zařízení. Z pohledu Rakouského Červeného kříže je užitečné vytvořit rámcové podmínky, které umožní v případě vytížení příslušné zdravotnické záchranné služby (ZZS) dané země provádět výjezdy na cizí státní území. K tomu by měl být vytvořen teoretický 20 km koridor vlevo a vpravo od hranice, na kterém by měla být umožněna přeshraniční pomoc (Příloha č. 1). Tento záměr ovšem oba partnery nezbaví zásadní povinnosti pokrýt své území vlastní záchrannou službou. 1.2 Dílčí cíle práce - Analyzovat legislativní normy obou zemí z pohledu možného působení posádek na území druhého státu. - Definovat model vzájemné spolupráce, který by vyhovoval situaci poskytování PNP každého z partnerů. - Zpracovat v písemné formě strategii zajištění vzájemné spolupráce Zdravotnické záchranné služby Jihomoravského kraje, p.o. (ZZS JMK) a Rakouského Červeného kříže (RČK) - pro vzájemnou přeshraniční spolupráci při zajištění PNP. - Navrhnout změny zákonů tak, aby bylo možno poskytovat PNP na území druhého státu.

6 - Definovat doporučení pro implementaci zvolené strategie k realizaci přeshraniční spolupráce v oblasti poskytování PNP. 1.3 Zdroje informací - Prezentace projektu Zdraví Gesundheit ze v Laa an der Thaya - Smlouva mezi ČR a Rakouskem o vzájemné pomoci při katastrofách nebo velkých haváriích - Zákon ČR č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, v platném znění - Zákon ČR č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění v platném znění - Zákon ČR č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, v platném znění - Zákon ČR č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně ČR (VZP ČR) - Zákon ČR č. 280/1992 Sb., o rezortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách - Zákon ČR č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné způsobilosti, v platném znění - Zákon ČR č. 95/2004 Sb., o lékařských zdravotnických povoláních, v platném znění - Zákon ČR č. 96/2004 Sb., o nelékařských zdravotnických povoláních, v platném znění - Zákon ČR č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátním zdravotnickém zařízení, v platném znění - Zákon ČR č. 200/1990 Sb., o přestupcích, v platném znění - Zákon ČR č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, v platném znění - Zákon ČR č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, v platném znění - Zákon ČR č. 378/2007 Sb., o léčivech, v platném znění - Vyhláška Ministerstva zdravotnictví ČR (MZ ČR) č. 434/1992 Sb., o zdravotnické záchranné službě - Vyhláška ČR č. 49/1993 Sb., pravidla pro technickou vybavenost pracovišť, v platném znění - Vyhláška ČR 30/2001 Sb., kterou se provádějí pravidla provozu na pozemních komunikacích a úprava a řízení provozu na pozemních komunikacích, v platném znění - Sdělení Ministerstva zdravotnictví ČR č. 275/2007 Sb., kterým se vyhlašují doklady osvědčující nabytá práva o dosažené kvalifikaci - Dokumenty používané při poskytování PNP v ZZS JMK a RČK - Vzory dokumentů MZ ČR k doložení odborné způsobilosti, žádostí a oznámení, pokyny k vyplnění

7 - Vzory dokumentů Ministerstva zdravotnictví Rakouské republiky k doložení odborné způsobilosti, žádostí a oznámení, pokyny k vyplnění - Zákon Rakouské republiky č. GP XXI RV 872 AB 930, StF: BGB1. I č. 30/2002, o vzdělávání, činnosti a povolání zdravotníků, v platném znění - Výpis legislativy k oprávnění k výkonu povolání a činnosti zdravotnických záchranářů v Rakousku - Podmínky k uznávání kvalifikace záchranáře a zdravotnického záchranáře v Rakousku - Nostrifikace - Vybavení sanitních vozidel ZZS JMK - Vybavení vrtulníku EC 135, využívaného ZZS JMK - Vybavení sanitních vozidel RČK - Metodika pro pořizování a předávání dokladů - Pravidla pro vyhodnocování dokladů ve VZP ČR - Tarify úhrad PNP v Rakousku - Návrh směrnice pro expertní jednání k uzavření Rámcové smlouvy o přeshraniční spolupráci v oblasti zdravotnické záchranné služby mezi ČR a Sjednocené republiky německo (SRN) - Dohoda zdravotnických záchranných služeb Euregionu NISA o spolupráci a přeshraniční pomoci - Vzory dokumentů používaných v rámci přeshraniční spolupráce Euregionu NISA - Záznam o výměnné stáži v rámci projektu přeshraniční spolupráce v Euregionu NISA

8 2 Identifikace poskytovatelů PNP v Jihomoravském kraji a spolkové zemi Dolní Rakousko a řešených oblastí k poskytování PNP v obou regionech 2.1 Identifikace ZZS JMK ZZS JMK je zřízena Jihomoravským krajem. Je příspěvkovou organizací s právní subjektivitou. Sestává ze sedmi územních oddělení a péči poskytuje z 23 výjezdových stanovišť včetně letecké záchranné služby (provozovatelem vrtulníku je Alfa-Helicopter, s. r. o. přímý vztah a úhrady od MZ ČR). Činnost řídí krajské operační středisko v Brně, které přijímá tísňové výzvy prostřednictvím národního čísla tísňového volání 155, zároveň spolupracuje s Hasičským záchranným sborem ČR, který zajišťuje příjem tísňových výzev pomocí mezinárodní tísňové linky 112. Organizace měla ke dni celkem 544 přepočteného počtu zaměstnanců, z toho 98,5 lékařů, 206 zdravotnických záchranářů, 170 řidičů záchranářů a 25 dispečerů krajského operačního střediska (KOS). K dispozici má celkem 67 zdravotnických vozidel rychlé lékařské pomoci (RLP), z toho 55 sanitních a 12 působících v systému rendez-vous (R-V). Pro případ mimořádných událostí má k dispozici dva speciálně vybavené přívěsné vozíky. Obrat činí celkem více než 400 mil. Kč, z toho 38 % příjmů je od zdravotních pojišťoven (ZP), 1 % jsou vlastní příjmy a 60% hradí zřizovatel. I přes to, že ZZS JMK má jednu z nejhustších sítí výjezdových stanovišť v rámci ČR, není schopna zajistit dostupnost PNP ve vyhláškou stanoveném čase na celém území kraje. Při své činnosti spolupracuje se ZZS olomouckého, pardubického a zlínského kraje a kraje Vysočina, a to jak zajištěním služeb na území okolních krajů, tak i s využitím sil a prostředků okolních krajů při pokrytí vlastního území. Jednou z lokalit, kde je jen velmi obtížně PNP v kraji zajišťována je oblast mezi Vranovskou přehradou a hranicí s Rakouskou republikou. 2.2 Identifikace Rakouského Červeného kříže Rakouský Červený kříž je součástí celosvětově činného hnutí Červeného kříže a Červeného půlměsíce a má v Rakousku vlastní zemské svazy ve všech spolkových zemích. Zemský svaz Dolního Rakouska je největším poskytovatelem záchranných služeb a přepravy nemocných v Dolním Rakousku, pokrývá je celkem z cca 91 % procent. V celé zemi provozuje 55 okresních 79 místních stanic. Téměř 600 vozidel představuje flotilu, která je k dispozici pro celé spektrum výkonů v PNP a přepravě nemocných. Využívá se 31 vozidel s lékařem (NAW, NEF) a cca 150 vozů rychlé zdravotnické pomoci (RTW). Ostatní vozidla slouží pro přepravu nemocných (KTW) a jako pomocná vozidla pro přepravu nemocných (BKTW, pro ambulantní přepravu).

9 Navíc je k dispozici ještě cca 40 vozidel v oblasti pomoci při katastrofách. RČK má v současnosti cca dobrovolníků, kteří pracují jako zdravotníci a záchranáři záchranné služby a přepravy nemocných a v urgentní medicíně. K pokrytí denních pohotovostních služeb nyní Rakouský Červený kříž zaměstnává 780 profesionálních pracovníků a pracovnic a navíc má 810 osob v civilní službě, kteří pracují především v přepravě nemocných. 2.3 Identifikace řešených oblastí k poskytování PNP v obou regionech - Poskytování zdravotní péče na území daného státu. - Uplatnění práva přednosti v jízdě sanitních vozidel. - Úhrady a vykazování péče poskytnuté na území druhého státu. - Vybavení sanitních vozidel přístroji a dalšími technickými prostředky, léky a prostředky zdravotnické techniky a využití letecké záchranné služby (LZS) při zajištění PNP, včetně řešení mimořádných událostí. - Trestní odpovědnost a náhrady škod při zásazích na území druhého státu. - Sjednocení podmínek, za kterých bude PNP v obou příhraničních oblastech poskytována (využití RLP, RZP, RV). - Způsob předávání pacientů do navazujících zdravotnických zařízení. - Řešení komunikace (radiového spojení, další formy) mezi operačními středisky a výjezdovými skupinami na území druhého státu. - Uznávání kvalifikace lékařů a ostatního zdravotnického personálu v PNP na území druhého státu. - Spolupráce a koordinace činností mezi operačními středisky poskytovatelů PNP. - Výměnné stáže za účelem seznámení se s podmínkami poskytování PNP ve druhé zemi a podmínky, za kterých budou realizovány (pracovně právní či jiný vztah k poskytovateli stáže, vybavení prostředky k OBZP, délka stáže, počet stážujících). - Jazyková vybavenost zdravotnických pracovníků. - Spolupráce ZZS se složkami integrovaného záchranného systému (IZS) v obou zemích. 2.4 Identifikace záměru a předpokladů k úspěšné realizaci Oba poskytovatelé PNP na území JMK a Dolního Rakouska se nevyhnou situacím, kdy s ohledem na zasahující výjezdovou skupinu je v případě další tísňové výzvy nutné vyslat na místo události výjezdovou skupinu z jiného, často vzdáleného, výjezdového stanoviště. Obdobně tomu může být při řešení dostupnosti péče stanovené legislativou příslušného státu s ohledem na místní podmínky pokrytí území výjezdovými skupinami. V řadě případů je přitom efektivnější a časově dostupnější vyslat do místa události síly a prostředky sousedního

10 státu. Pro obyvatelstvo, které se pohybuje v příhraničních oblastech druhého státu, může být výhodné vyslání sanitního vozidla i personálu vlastní země a převezení k akutní nemocniční léčbě do nemocnice na domovském území. Předpokladem rozvinutí vzájemné spolupráce v oblasti PNP je dosažení shody na rozsahu a způsobu poskytování péče na příhraničním území druhého státu, vytvoření podmínek pro pohyb sil a prostředků a podmínek k výkonu zdravotnického povolání na území jiného státu, odstranění komunikačních problémů na úrovni posádka pacient, operační středisko posádky či posádky mezi sebou navzájem, jak technických, tak i z pohledu jazykové vybavenosti, ale zejména vzájemné poznání a získání důvěry ve schopnosti partnera při výkonu náročného zdravotnického povolání. Důležitými faktory jsou rovněž podpora zřizovatelů poskytovatelů péče i managementů organizací, které PNP zajišťují.

11 3 Analytická část, analýza současného stavu v poskytování PNP 3.1 Analýza legislativních norem obou zemí ve vztahu k poskytování PNP na území druhého státu Poskytování PNP na území druhého státu Česká republika Základní právní rámec poskytování přednemocniční neodkladné péče na území České republiky obecně je dán jednak ustanovením 18 písm. b) zákona 20/1966 Sb. o péči o zdraví lidu a vyhláškou č. 434/1992 Sb. o zdravotnické záchranné službě. Podle citovaného ustanovení zákona je poskytování této péče na území České republiky vyhrazeno pouze krajům a jimi zřízeným zdravotnickým zařízením, tzn., že na tento druh zdravotnické služby má označený segment územní samosprávy zákonem stanovený monopol. Podle ustanovení 3 odst. 1 písm. c) citované vyhlášky se mohou na příslušné péči podílet i jiné fyzické a právnické osoby, avšak výhradně jen na základě smluv s krajem nebo jím zřizovaným zdravotnickým zařízením. Tyto osoby přitom musí samy za sebe splňovat obecné podmínky pro poskytování zdravotnických služeb na území České republiky, tzn., že musí mít tuzemské oprávnění k poskytování těchto služeb na základě tzv. registrace nestátního zdravotnického zařízení podle příslušných ustanovení zákona 160/1992 Sb. o zdravotní péči v nestátním zdravotnickém zařízení, a zároveň musí být dostatečně personálně vybaveny personálem způsobilým k výkonu zdravotnického povolání podle zákona č. 95/2004 Sb. o lékařských zdravotnických povoláních a podle zákona č. 96/2006 Sb. o nelékařských zdravotnických povoláních Rakousko Provádění přednemocniční neodkladné péče na rakouském státním území se řídí těmito zákony a podzákonnými předpisy: - Spolková ústava (B-VG) Upravuje, že zajištění a úkoly záchranné služby spadá do působnosti obcí a zemí. - Zákon o zdravotnících - Vyhláška o vzdělávání zdravotníků - Zákon o Červeném kříži - DR zákon o záchranné službě - DR zákon o pomoci při katastrofách - Vyhláška o minimálních požadavcích a minimálním vybavení pro záchranné služby a přepravu nemocných

12 - Smlouva o RLP se zemí Dolní Rakousko Z uvedených předpisů vyplývá, že provádět přednemocniční neodkladnou péči jsou oprávněné tyto subjekty: - Dělnický svaz samaritánů, - Johanitská nehodová pomoc v Rakousku, - Maltézská špitální služba v Rakousku, - Rakouský Červený kříž, - zdravotní služba rakouské armády, - Zelený kříž Na územích obou států platí zákonné normy, které znemožňují plnění úkolů výjezdových skupin na území druhého státu. V České republice se jedná zejména o zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, který vymezuje okruh provozovatelů, kteří mohou při své činnosti využívat zvuková a světelná výstražná zařízení. Dále se jedná o zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech, který vymezuje podmínky používání léčivých přípravků v ČR a jejich skladování a zejména nakládání s opiáty. Stejný zákon pak vymezuje podmínky, za kterých je možné na území ČR opiáty dovážet Analýza uznávání kvalifikace lékařů a ostatního zdravotnického personálu v PNP na území druhého státu Česká republika Podle 6 odst. 1 vyhl. 434/1992 Sb. lze tvořit posádky příslušných výjezdových skupin pouze ze zdravotníků s kvalifikací lékaře, záchranáře a řidiče-záchranáře. Záchranářem se ve smyslu 18 zák. 96/2004 Sb. rozumí absolvent příslušného bakalářského oboru vysoké školy, nebo absolvent příslušného oboru vyšší odborné nebo střední školy. Řidičem-záchranářem se podle 35 zák. 96/2004 Sb. rozumí absolvent akreditovaného kvalifikačního kurzu v příslušném oboru. Povinnost poskytovat zdravotnické služby výhradně prostřednictvím personálu způsobilého podle citovaných zákonů, vyplývá mimo jiné z 6 zák. 160/1992 Sb. Tato právní úprava plně dopadá i na případnou přednemocniční neodkladnou péči poskytovanou právnickou osobou se sídlem na území Rakouské republiky. Podle 25 odst. 1 zák. 95/2004 Sb. resp. podle 74 odst. 1 zák. 96 Sb. pak mohou cizozemští poskytovatelé resp. jejich odborný personál poskytovat na území České republiky svoje zdravotnické služby v režimu buď tzv. hostujících osob, nebo v režimu tzv. usazených osob. Hostující osoby mohou poskytovat svoje služby jen v rámci tzv. volného pohybu služeb v Evropské unii dle příslušných ustanovení komunitárního práva. Tento volný pohyb je omezen jen na dočasné nebo

13 příležitostné poskytování příslušných služeb. V rámci tohoto právního režimu se příslušná služba poskytuje bez jakéhokoliv tuzemského povolení nebo registrace, U tzv. hostujících osob není třeba žádného komplikovaného uznávání jejich odborné kvalifikace a stačí pouze tzv. oznámení, adresované Ministerstvu zdravotnictví ČR. S ohledem na deklarovaný záměr začlenit v tomto konkrétním případě poskytovatele resp. jeho výjezdové skupiny trvale do systému poskytování příslušné péče na území České republiky, nebude možno využít režimu tzv. volného pohybu a služeb a pro tento účel bude nutno použít výhradně tzv. usazených osob, a to na základě formálního uznání jejich kvalifikace podle dále citovaných právních předpisů. Z výše uvedených skutečností vyplývá, že případný partner tuzemského monopolního poskytovatele přednemocniční neodkladné péče se sídlem na území Rakouské republiky musí: a) získat oprávnění k poskytování zdravotní péče v ČR formou registrace jeho nestátního zdravotnického zařízení podle zák. 160/1992 Sb. Podmínkou registrace je doložení odpovídajícího věcného a personálního vybavení, přičemž věcné vybavení v tomto případě je stanoveno vyhláškou 49/1993 Sb. Dostatečné personální vybavení pro účel této registrace se podle 9 odst. 2 zák. 160/1992 Sb. dokládá pracovně-právním vztahem mezi cizozemským partnerem a fyzickou osobou ve funkci tzv. odborného zástupce, s tzv. specializovanou způsobilostí ve smyslu zák. 95/2004 Sb. Řízení o této registraci provádí příslušný krajský úřad, v tomto konkrétním případě Krajský úřad Jihomoravského kraje, b) být pojištěn pro případ škod způsobených poskytováním svých služeb na území České republiky ve smyslu 16 zák. 160/1992 Sb., a to u tuzemské pojišťovny, c) uzavřít smlouvu s příslušným tuzemským monopolním poskytovatelem přednemocniční neodkladné péče, na jejímž základě bude tento partner začleněn do jeho sítě příslušných zdravotnických pracovišť, a která zároveň upraví podmínky tohoto začlenění. Z této smlouvy by přitom mělo být zřejmé i to, zda cizozemský partner bude svoje služby na našem území poskytovat svým jménem a na svou vlastní majetkovou odpovědnost nebo jako subdodavatel jménem a na odpovědnost tuzemského monopolního poskytovatele. Tuzemská právní úprava umožňuje obě varianty. Na formu odpovědnosti za služby vůči jejich příjemcům by pak měla navazovat i odpovídající forma úhrady služeb cizozemského poskytovatele. Poskytování služeb svým jménem a na svou vlastní odpovědnost víceméně předpokládá přímý smluvní vztah a úhrady mezi cizozemským provozovatelem a tuzemskými zdravotními pojišťovnami, poskytování služeb formou subdodávky spíše účtování služeb pojišťovnám prostřednictvím tuzemského monopolního poskytovatele a úhrady od tohoto poskytovatele,

14 d) vybavit se výhradně jen zdravotnickým personálem s výše uvedenou odbornou kvalifikací, získanou přímo na území České republiky, nebo lékaři se statutem tzv. usazených osob podle 25 odst. 3 zák. 95/2004 Sb. resp. dalšími osobami s uznanou kvalifikací podle zák. 18/2004 Sb. o uznávání odborné kvalifikace. Usazenou osobou v tomto smyslu se rozumí lékař s odbornou zdravotnickou kvalifikací získanou v jiném členském státě Evropské unie, jejíž kvalifikace byla uznána resp. postavena naroveň předepsané tuzemské kvalifikaci formou tzv. uznání podle 28 a násl. zák. 95/2004 Sb. Pro účely uznání kvalifikace lékařů pro tento účel lze využít institutu tzv. automatického uznávání odborné kvalifikace podle 28a zák. 95/2004 Sb. Podle tohoto ustanovení ministerstvo zdravotnictví automaticky uzná kvalifikaci rakouského lékaře na základě tzv. Facharztdiplomu (viz sdělení MZ ČR č. 275/2007 Sb., kterým se vyhlašují doklady osvědčující nabytá práva o dosažené kvalifikaci). Naproti tomu v případě záchranářů a řidičů-záchranářů se žádné automatické uznávání v tuzemských právních předpisech nepředvídá a tyto osoby jsou povinny se podrobit v plném rozsahu regulérní proceduře tohoto uznávání podle příslušných ustanovení obecného zák. č. 18/2004 Sb. o uznávání odborné kvalifikace. Toto uznávání provádí rovněž české ministerstvo zdravotnictví, a to na základě analýzy konkrétních dokladů o dosažené odborné kvalifikaci a odborné praxi cizozemského personálu a jejich srovnání s kvalifikačními požadavky dle tuzemské právní úpravy. V případě významnějších rozdílů v obsahu nebo délce vzdělávání resp. přípravy k požadované odborné kvalifikaci může ministerstvo zdravotnictví uložit dotčenému žadateli dokonce i kompenzační opatření formou vykonání rozdílové zkoušky nebo adaptačního období. Poskytovatelé zdravotnických služeb mohou poskytovat svoji péči na území České republiky mimo jiné v režimu tzv. hostujících osob s tím, že se tak může dít jen v rámci tzv. volného pohybu služeb na vnitřním trhu Evropské unie. Pro tento volný pohyb je přitom charakteristické, že poskytování služeb na území jiného státu je omezeno jen na služby poskytované dočasně nebo příležitostně. K takovému poskytování služeb není třeba žádného tuzemského povolení nebo registrace, pouze tzv. oznámení, adresovaného Ministerstvu zdravotnictví ČR. Podle 27a odst. 1 zák. 96/2004 Sb. musí být k uvedenému oznámení nicméně přiložena celá řada dokladů, a to zejména: a) kopie průkazu totožnosti a dokladu osvědčujícího státní příslušnost uchazeče, b) doklad o oprávnění vykonávat zdravotnické povolání, c) doklad potvrzující, že je hostující osoba usazena v členském státě původu a v souladu s jeho právními předpisy vykonává odpovídající zdravotnické povolání a že ji oprávnění k

15 výkonu tohoto povolání v členském státě původu nebylo v okamžiku vydání osvědčení odejmuto ani dočasně pozastaveno, d) doklad o dosažené odborné kvalifikaci, e) doklad o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu zdravotnického povolání v rozsahu a za podmínek dle tuzemských právních předpisů s tím, že za tento doklad se považuje také doklad vydaný úvěrovou institucí nebo pojišťovnou usazenou v jiném členském státě. Podle 27b citovaného zákona pak Ministerstvo zdravotnictví ČR může ověřit odbornou kvalifikaci hostujícího poskytovatele, a to i jeho přezkoušením Rakousko Činnost, uznávání a nostrifikaci lékařů ze zahraničí upravuje v Rakousku Zákon o lékařích. Jsou dány různé možnosti pro činnost zahraničních lékařů. 36a tohoto zákona upravuje lékařskou činnost v rámci přeshraniční kooperace mezi zdravotnickými zařízeními. Lékaři (všeobecné lékařství, atestovaní a odborní lékaři) mají možnost vykonávat činnost v rakouském zdravotnickém zařízení. Je k tomu zapotřebí zapsání do seznamu lékařů Rakouské lékařské komory. 37 Zákona o lékařích upravuje činnost v rámci volného pohybu služeb. Zmíněni jsou zde státní příslušníci států EHP nebo Švýcarské konfederace. Tito lékaři však smějí vykonávat tuto činnost jen ze svého zahraničního pracoviště a sídla, v rámci pohybu služeb. Vylučuje to však stálou činnost. V zákoně se hovoří o činnosti přechodné a příležitostné. Pro stálou činnost lékaře v Rakousku je nutná nostrifikace. Nostrifikační řízení provádí Rakouská lékařská komora a k pozitivní nostrifikaci a zápisu do Rakouského seznamu lékařů se vyžaduje průkaz rovnocenného vzdělání a kvalifikace. Pro stálou činnost zahraničního zdravotníka v Rakousku je analogicky k Zákonu o lékařích nutná nostrifikace podle Zákona o zdravotnících. Pro činnost při přeshraničním výjezdu nebo jednorázovou činnost však nostrifikace není nutná. Nostrifikaci upravují Zákona o zdravotnících. Protože je Česko členem EHP, uplatňuje se zde hlavně 18. Průkaz kvalifikace EHP (1) 18 Osvědčení o způsobilosti pro povolání a činnost zdravotníka, která státním příslušníkům smluvních států Dohody o Evropském hospodářském prostoru (smluvní státy EHP) nebo Švýcarské konfederace vydal smluvní stát EHP nebo Švýcarská konfederace, se uznávají podle ustanovení Směrnice 2005/36/ES o uznávání odborných kvalifikací.

16 (2) Stejné postavení jako prokázání kvalifikace podle odst. 1 má osvědčení o způsobilosti pro povolání a činnost zdravotníka, které bylo příslušníkovi smluvního státu EHP nebo Švýcarské konfederace vystaveno mimo Evropský hospodářský prostor nebo Švýcarskou konfederaci (diplom třetí země), pokud jeho držitel 1. je oprávněn k výkonu činnosti zdravotníka ve smluvním státě EHP nebo Švýcarské konfederaci a 2. předloží osvědčení státu podle ř. 1 o tom, že po dobu tří let vykonával činnost zdravotníka na výsostném území tohoto státu. (3) Osoby, které nejsou příslušníky smluvního státu EHP nebo Švýcarské konfederace (občané třetích států) a 1. mají povolení k pobytu s právem na trvalý pobyt podle 45 resp. 49 Zákona o povolování pobytu (NAG), BGBl. I č. 100/2005, nebo 2. jsou oprávněni k pobytu jako rodinní příslušníci občana smluvního státu EHP nebo Švýcarské konfederace s právem volného pohybu nebo občana Rakouska a mají průkaz o povolení trvalého pobytu podle 54 NAG. (4) Příslušníkům smluvního státu EHP nebo Švýcarské konfederace a občanům třetích států podle odst. 3, kterým bylo vystaveno osvědčení o způsobilosti podle odst. 1 odpovídající osvědčení nebo diplomu podle čl. 11 písm. b až e Směrnice 2005/36/ES, udělí na jejich žádost spolkový ministr pro zdraví, rodinu a mládež povolení k výkonu povolání nebo činnosti záchranáře nebo zdravotnického záchranáře. (5) Povolení k výkonu povolání nebo činnosti je vázáno podmínkou úspěšného absolvování nejvýše tříletého adaptačního období nebo zkoušky způsobilosti, jestliže se absolvované vzdělávání se zohledněním znalostí získaných v rámci řádných pracovních zkušeností podstatně liší od rakouského vzdělávání. Volba mezi adaptačním obdobím a zkouškou způsobilosti náleží žadateli. (6) Adaptační období podle odst. 5 je výkon činnosti zdravotníka v Rakousku pod dohledem příslušně kvalifikovaného zdravotníka, má být provázeno doplňkovými kurzy, pokud jsou odborně potřebné, a musí být vyhodnoceno. (7) Zkouška způsobilosti podle odst. 5 je zkouška týkající se výhradně profesních resp. pro činnost relevantních znalostí a dovedností žadatele, kterou se posuzuje způsobilost žadatele vykonávat v Rakousku povolání, resp. činnost zdravotníka. (8) Bližší předpisy o povolování, provádění a hodnocení adaptačního období a zkoušky způsobilosti vydává spolkový ministr pro zdraví, rodinu a mládež vyhláškou. (9) Žadatel musí předložit

17 1. doklad o státní příslušnosti a u občanů třetích států podle odst. 3 doklad o povolení pobytu, 2. osvědčení o způsobilosti, doklad o oprávnění k povolání nebo činnosti v zemi původu a případně doklad o získaných profesních zkušenostech, 3. doklad zdravotní způsobilosti potřebné pro plnění pracovních povinností, 4. doklad o důvěryhodnosti potřebné pro plnění pracovních povinností a 5. doklad o trvalém bydlišti nebo zmocněnci pro doručování v Rakousku. (10) Spolkový ministr pro zdraví, rodinu a mládež do jednoho měsíce potvrdí příjem podkladů a sdělí, které podklady chybí. K rozhodnutí o povolení k výkonu povolání musí dojít do čtyř měsíců od předložení kompletních potřebných podkladů. (11) Pokud se v rámci řízení zjistí podstatné rozdíly mezi kvalifikací potřebnou podle tohoto spolkového zákona a kvalifikací získanou v zemi, které podle odst. 5 vyžadují nařízení adaptačních opatření, má žadatel právo požádat o přerušení řízení do doplnění chybějících vzdělávacích obsahů. Řízení bude pokračovat na jeho žádost. Při přerušení řízení delším než šest měsíců musí být při podávání žádosti o pokračování v řízení kromě doplňujícího osvědčení o způsobilosti a dokladů o profesních zkušenostech předloženy: 1. doklad o trvalém bydlišti nebo zmocněnci pro doručování v Rakousku. 2. při změnách aktualizované doklady podle odst. 9 ř. 1 a Analýza legislativních norem obou zemí ve vztahu k úhradám péče poskytnuté na území druhého státu Česká republika Dokumenty, upravující vykazování a úhrady zdravotní péče v PNP: - Seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami - Metodika pro pořizování a předávání dokladů VZP ČR, verze Datové rozhraní VZP ČR, verze Pravidla pro vyhodnocování dokladů - Smlouva mezi zdravotní pojišťovnou a konkrétním zdravotnickým zařízením. Ad 1) Seznam zdravotních výkonů je vyhláška MZ ČR, která obsahuje soupis výkonů a pravidla pro jejich vykazování. Přednemocniční neodkladná péče se vykazuje jednak pomocí: a) ambulantních kódů, a to

18 79111 lékařské vyšetření a odborná přednemocniční neodkladná péče á 15 minut poskytovaná lékařem RLP přednemocniční neodkladná péče, sledování, event. transport pacienta zdravotnickým záchranářem nebo všeobecnou sestrou se specializací v ARIP á 15 minut. Každý výkon je ohodnocen počtem bodů a časem 15 minut. Bodová hodnota výkonu se zjistí jako součet počtu bodů a minutové režie přepočtené na body (tj. počet minut x sazba režie za minutu) b) dopravních kódů, a to 70 jízda vozidla ZZS 72 převoz speciální sanitkou pro novorozence 74 doprava lékaře RLP v setkávacím systému Dopravní kódy jsou ohodnoceny počtem bodů. Výsledná cena za výkon se zjistí vynásobením počtu bodů a hodnotou bodu. Hodnota bodu se stanoví na základě výsledků dohodovacího řízení mezi zástupci zdravotních pojišťoven a zástupci poskytovatelů zdravotní péče. Pokud se zástupci nedohodnou, stanoví hodnotu bodu Ministerstvo zdravotnictví ČR. Hodnota bodu je stanovena vyhláškou MZ ČR. Takto stanovená hodnota bodu je hodnotou minimální. Zdravotní pojišťovny mohou hradit i cenu vyšší. Ad 2) Metodika pro pořizování a předávání dokladů řeší problematiku praktického vykazování zdravotních výkonů zdravotním pojišťovnám. Obsahuje popis pořizování dokladů vyplňováním tiskopisů. K popisu dokladů se vztahují společné části, platné pro každý doklad tj. Seznam zkratek, Základní pojmy-doklad, Základní pojmy - druhy smluvní péče, Společné zásady a Pravidla pro předávání dokladů. Tuto Metodiku vydává největší zdravotní pojišťovna ČR Všeobecná zdravotní pojišťovna a řídí se jí i ostatní zdravotní pojišťovny Ad 3) Datové rozhraní se zabývá praktickým předáváním dat za zdravotní péči pomocí prostředků výpočetní techniky. Ke každému dokladu se vztahují společné části platné pro datová rozhraní všech dokladů, tj. Přijímané doklady na datovém nosiči - obecné zásady, Vyplňování dokladů v datovém rozhraní. Ad 4) Pravidla pro vyhodnocování dokladů popisují postup převzetí, zpracování a ohodnocení dokladů za zdravotní péči poskytnutou pojištěncům. Dále obsahují základní komunikaci Pojišťovny se smluvními partnery včetně předávaných sestav a stručný popis jednotlivých forem financování zdravotní péče. K vyhodnocení každého dokladu se vztahují společné části, tj. Seznam zkratek, Dávky dokladů, Doklady a Obecná pravidla.

19 Ad 5) Smlouva mezi zdravotnickým zařízením a zdravotní pojišťovnou zde se sjednají podmínky poskytování zdravotní péče a její úhrady, tj. - pracoviště, - rozvrh poskytování zdravotní péče - kapacita poskytování zdravotní péče - územní oblast - zaměstnanci oprávněni poskytovat smluvenou ZP, jejich kvalifikace - kódy zdravotních výkonů - dopravní prostředky a jejich vybavení - vykazování zvlášť účtovaného materiálu (ZUM)/zvlášť účtovaných léčivých přípravků (ZULP) - ostatní ujednání. Pokud nemá zdravotnické zařízení uzavřenou smlouvu se zdravotní pojišťovnou, pravidla pro vykazování a vyhodnocení platí stejná s výjimkou ceny za bod. Hodnota bodu smluvní je v současné době ve výši 1,06 Kč a nesmluvní 0,95 Kč. Tiskopis pro vykazování výkonů v ZZS: VZP-37/2006 Vyúčtování výkonů záchranné služby Tiskopis se používá k vyúčtování zdravotních výkonů včetně souvisejících dopravních výkonů a zvlášť účtovaných materiálů poskytnutých pojištěnci RLP nebo RZP, včetně výkonů v setkávacím systému, a to vždy odděleně RLP, RZP. Dle kap. II.1. Společné zásady se vyplňují Kód pojišťovny, IČP, Odbornost, Čís. dokladu, Var. symbol, Poř. č., Příjmení a jméno pacienta, Číslo pojištěnce, Základní diagnóza, Ostatní diagnózy, Náhrady. Dále se uvádí: SPZ vozu registrační značka vozidla. Datum datum provedení zásahu ve tvaru DDMMRR. Od hod. min. hodina a minuta příjmu výzvy. Do hod. min. hodina a minuta ukončení zásahu. V části ZDRAVOTNÍ VÝKONY se vykazují zdravotní výkony RZP či RLP a transport ZZS. Kód číslo zdravotního nebo dopravního výkonu podle číselníků Zdravotní výkony a Doprava. Zarovnává se doprava. Počet celkový počet provedení vykazovaného zdravotního výkonu. Pokud nebude údaj vyplněn, má se za to, že byl proveden pouze jednou. V případě dopravního výkonu se zde uvede počet ujetých km.

20 V části ZUM se vykazují stanovené speciální pomůcky a zdravotnické prostředky na jedno použití v souladu se smlouvou a příslušným věstníkem MZ ČR. Sk jednomístný číselný údaj, pro jehož vyplnění se použije číselník Skupiny číselníků léčivých přípravků, zdravotnických prostředků a stomatologických výrobků. Uvedení skupiny je nezbytné pro vyplnění dalších údajů. Není-li pole vyplněno, systém automaticky předpokládá Sk = 1. Kód číselný údaj označující použitý materiál z číselníků léčivých přípravků a ZP. V případě, že materiál není uveden v číselnících, je nutné jej účtovat přiloženou fakturou s uvedením názvu, množství a nákupní ceny. Množství skutečně spotřebované množství materiálu v poměru k měrným jednotkám uvedeným v odpovídajícím číselníku. Rozsah údaje je 6 znaků, 3 celá čísla a 3 místa desetinná. Příklad: Měrná jednotka je jedno balení. Balení obsahuje 10 ks. Spotřebován je pouze 1 kus a ten se vykáže: 1 : 10 = 0, Cena skutečná cena za vykázané množství, kterou je zařízení oprávněno účtovat k úhradě pojišťovně. Rozsah údaje je 8 znaků, 6 celých čísel a 2 desetinná místa. Cena musí být povinně vyplněna. Prázdné okénko: místo pro záznamy zdravotní pojišťovny. Vystavil razítko, podpis, datum: den vystavení, razítko a podpis. str. 70/98 Metodika pro pořizování a předávání dokladů VZP ČR verze 6.29 V případě, kdy je doprava indikována na dokladu VZP-34/2009 Příkaz ke zdravotnímu transportu, originál tohoto dokladu VZP-34/2009 se stává nedílnou součástí vyúčtování a dopravce ho předává vždy pojišťovně Rakousko V Dolním Rakousku se uplatňuje v zásadě pásmový model účtování. Tak se hradí čistě ujetá trasa, nezávisle na vynaložené péči o pacienta. Zjišťování ujeté trasy se provádí nezávisle na najetých kilometrech pomocí stanoveného výkazu vzdáleností (digitální mapa) dolnorakouské regionální zdravotní pojišťovny. Ke stanovení kilometrovného se zohledňuje jenom trasa, při níž je na palubě vozu pacient. Příjezdová trasa z výjezdového stanoviště k místu ošetření ani návrat z místa předání na výjezdové stanoviště se nezapočítává. Výjezdy a jízdy, při nichž se nepřepravuje žádný pacient (ošetření na místě, ponechání pacienta na místě, příp. účast druhého vyslaného vozidla, ), se tedy nehradí. Výjezdy a přeprava se zásadně hradí jen na rakouském státním území a jen do nejbližšího vhodného zdravotnického zařízení. Trasy přepravy mimo rakouské státní území a ke vzdá-