Moţnosti cestovního ruchu ve Slovinsku Bakalářská práce

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sportovních studií Katedra atletiky, plavání a sportů v přírodě Moţnosti cestovního ruchu ve Slovinsku Bakalářská práce Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Martin Vilím Vypracovala: Marie Olešovská Management cestovního ruchu Brno,

2 Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a na základě literatury a pramenů uvedených v pouţité literatuře. V Brně dne 18. dubna 2011 Podpis 2

3 Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucímu této bakalářské práce Mgr. Martinu Vilímovi za odborné vedení práce, cenné rady a připomínky, kterými přispěl ke zkvalitnění obsahu a zvýšení úrovně této práce. 3

4 OBSAH Úvod Současný stav řešené problematiky Cestovní ruch obecně Typologie cestovního ruchu Druhy cestovního ruchu Formy cestovního ruchu Slovinsko Historie Fyzicko-geografická část Demografie Národnostní sloţení Náboţenství Jazyk Turismus Historie turismu Turistická centra Ubytování Ochrana přírody Turisticky zajímavá místa ve Slovinsku Turisticky atraktivní města Lublaň Maribor Přímořská města Přírodní památky Triglavský národní park Přírodní park Logarská dolina..29 4

5 3.2.3 Krasové jevy Škocjanské jeskyně (Škocjanske jame) Jeskyně Postojna (Postojna jama) Kriţna jama Bled Bohinj Bovec Sportovní aktivity Letní sportovní aktivity Turistika Horolezectví Cykloturistika Vodní turistika Golf Ostatní letní aktivity Zimní sportovní aktivity Lyţování Ostatní zimní aktivity Závěr 52 Pouţitá literatura 53 Seznam příloh..57 Resumé.61 5

6 ÚVOD V této bakalářské práci se budu zabývat moţnostmi cestovního ruchu ve Slovinsku. Pokud jde o původní význam cestovního ruchu, byl povaţován za jiný výraz pro cestování. V dnešní době je téma cestování natolik rozšířené, ţe kaţdý z nás je cestovatelem či turistou, aniţ by si to v některých případech vůbec uvědomoval. Dnešní svět přímo podněcuje člověka k cestování. Role a způsob, jakým cestování a turismus ovlivňuje společnost i jednotlivce, stále více roste na významu. Není se proto čemu divit, ţe se začal klást důraz na jeho podobu, charakter a celkovou kvalitu. S tím samozřejmě souvisí také obrovský rozmach nejrůznějších cestovních a turistických nabídek od početných cestovních kanceláří, které se předhánějí v prodeji pobytů v rozmanitých exotických destinacích, originálním pojetí dovolené, balíčků záţitků, programů all inclusive [13] Díky Fakultě Sportovních Studií, která mi umoţnila zprostředkovat výměnný studijní pobyt - Erasmus ve Slovinsku, jsem tuto zemi poznala blíţe. Ráda bych ji přiblíţila a vyzdvihla její krásy, jelikoţ většina z nás zná Slovinsko jenom jako tranzitní zemi při cestě k moři do Chorvatska. Je to krásná země, ale zároveň i trochu přehlíţená. Nabízí nepřeberné mnoţství přírodních krás, historických památek, tradiční folklór, vyţití jak kulturní, tak i sportovní. Je nám i velmi blízká geograficky a stejně tak, co se jazyku týče, protoţe Slovenščina ni těţka. Jak uţ jsem se taky několikrát v různých článcích dočetla, Slovinsko je nazýváno Zeleným kusem Evropy (asi polovinu rozlohy pokrývají lesy) a zároveň Slunnou stranou Alp (skoro vţdy je zde dostatek slunce) a já nemůţu jinak, neţ souhlasit. Úţasné také je, ţe na jedné straně můţete pozorovat moře a přitom být zároveň obklopeni horami. Kaţdý si zde najde, co potřebuje, ať uţ je to zimní nebo letní dovolená, aktivní nebo jenom odpočinková, či chcete jen utéct na víkend do přírody. Cílem mé bakalářské práce je teoretické zpracování poznatků o Slovinsku. K jejímu vytvoření jsem pouţila své vlastní zkušenosti nabyté při cestování, informace z dostupných letáků, kniţních průvodců, odborné literatury a internetových zdrojů. 6

7 Práci jsem rozdělila do tří hlavních kapitol. První část popisuje obecné poznatky o cestovním ruchu a jeho typologii a vysvětluje základní pojmy a definice. V následující části se věnuji charakteristice a popisu země, kde se zaměřuji na historii, polohu a obyvatele. Část také věnuji turismu a ochraně přírody ve Slovinsku. V závěrečné části přibliţuji turisticky zajímavá místa. Do této části jsem zařadila významná města, přírodní atraktivity a spektrum moţnosti sportovních aktivit, které jsem rozdělila na letní a zimní. 7

8 1. SOUČASNÝ STAV ŘEŠENÉ PROBLEMATIKY 1.1. Cestovní ruch (obecně) Začátek rozvoje moderního cestovního ruchu se obvykle datuje do období přelomu 19. a 20. století, kdy se cestovní ruch začal formovat ve vyspělých krajinách jako odvětví společenské činnosti. Mnozí odborníci však jeho prvopočátky spojují s obdobím průmyslové revoluce jako důsledku tehdejších technických, ekonomických a sociálních podmínek. [3] Za mezník v definování cestovního ruchu i pro jeho statistické sledování lze povaţovat konferenci Světové organizace cestovního ruchu (WTO - World Tourism Organization) konanou v Ottavě roku 1991, kde došlo k obsahovému vymezení většiny pojmu. [4] V dnešní době ale cestování a turismus nabývají stále většího významu. Lidé sice cestovali od pradávna, ale za zcela jiným účelem neţ je tomu v současnosti, nehledě na to, ţe teprve v moderní době nabývají tyto aktivity také nebývalé intenzity, jak co se týče překonávání vzdáleností, tak i co do kvantity cestujících. Cestování, turismus či jakákoliv mobilita v obecném smyslu slova se tak stává doslova kaţdodenní součástí lidského ţivota. [13] Cestovní ruch podle WTO znamená dočasnou změnu místa pobytu, tj. cestování a přebývání mimo místo trvalého bydliště, ne déle neţ 1 rok, zpravidla ve volném čase za účelem rekreace, rozvoje poznání a spojení mezi lidmi. [11] Zatímco AIEST (Mezinárodní sdruţení expertů cestovního ruchu) definuje cestovní ruch jako souhrn jevů a vztahů, které vyplývají z cestování nebo pohybu osob, přičemţ místo pobytu není trvalým místem bydlení a zaměstnání. [1] Existují určití činitelé ovlivňující cestovní ruch. Z ekonomického a geografického hlediska je dělíme na [6]: - selektivní (stimulační): faktory politické, ekonomické, demografické, ekologické, administrativní, sociální a materiálnětechnické, - lokalizační: přírodní podmínky a atraktivity, klimatické poměry, reliéf a morfologické poměry, flóra a fauna, kulturně historické památky, kulturní zařízení, sportovní akce atd. 8

9 - realizační: doprava, materiálně-technická základna (ubytovací zařízení, stravování, sportovně rekreační zařízení, účelová zařízení, cestovní kanceláře. Co se týče obecně, ve světovém měřítku patří cestovní ruch vedle obchodu s ropou a automobilovým průmyslem ke třem největším exportním odvětvím. [5] Tvoří také významnou část hospodářství, zejména v některých zemích, a podle Světové organizace cestovního ruchu WTO jen mezinárodní cestovní ruch tvoří asi 25 aţ 30 % všech světových sluţeb a zaměstnává přes 100 milionů osob. Přes hranice cestovalo v roce milionů osob a vznikl tak obrat v objemu 642 miliard eur. [49] 1.2. Typologie cestovního ruchu V odborné literatuře můţeme nalézt řadu různých kritérií systematiky cestovního ruchu a specifikovat ho jen ve všeobecné rovině by bylo nedostačující. V kaţdodenní praxi se projevuje v různých druzích a formách, které se neustále vyvíjejí a obohacují v závislosti na poptávce účastníků cestovního ruchu a technicko-technologických moţnostech nabídky. [15] Druhy cestovního ruchu Z hlediska motivace účasti na cestovním ruchu hovoříme zejména o rekreačním, sportovním a dobrodruţném, mysliveckém a rybářském, kulturním a náboţenském (poutním), lázeňském a zdravotním, obchodním, kongresovém a stimulačním cestovním ruchu. V praxi se ale druhy cestovního ruchu nevyskytují v čisté podobě, ale ve vzájemné kombinaci, přičemţ jeden z nich bývá obvykle dominantní. Například rekreační cestovní ruch se nejčastěji kombinuje se sportovním, zdravotním a kulturním cestovním ruchem, lázeňský s kulturním a zdravotním cestovním ruchem apod. [4] 9

10 Podle K. Ryglové (2009) jej taky můţeme rozdělit do dvou kategorií: základní cestovní ruch: o rekreační (přispívá k regeneraci a nabití duševních sil), o kulturně-poznávací (je cílený na poznávání historie, kultury, tradic ), o sportovně turistický (aktivní odpočinek), o léčebný a lázeňský, specifický cestovní ruch: o mládeţnický, seniorů, rodinný, městský, venkovský (rurální), kongresový, náboţenský, chatařský, cykloturistika, mototuristika, nákupní turistika atd Formy cestovního ruchu Formy cestovního ruchu nám umoţňují blíţe určit podstatu cestovního ruchu z hlediska potřeb a cílů účastníků.toto poznání dovoluje lépe připravit produkt a nabízet ho na trhu cílové skupině účastníků. [11] Pro rozdělení forem cestovního ruchu jsem pro přehlednost pouţila tabulku 1. Tab.1. Formy cestovního ruchu [4] Formy cestovního ruchu 1. Z geografického hlediska - domácí cestovní ruch - zahraniční cestovní ruch - mezinárodní cestovní ruch - vnitřní cestovní ruch - národní cestovní ruch - regionální cestovní ruch 3. Podle způsobu organizování - individuální cesty - organizovaný zájezd/pobyt - klubový cestovní ruch 2. Podle počtu účastníků - individuální cestovní ruch - skupinový cestovní ruch - masový cestovní ruch - ekologický cestovní ruch 4. Podle věku účastníků - cestovní ruch dětí - mládeţnický cestovní ruch - rodinný cestovní ruch - seniorský cestovní ruch 10

11 5. Podle délky účasti - výletní cestovní ruch - krátkodobý cestovní ruch - víkendový cestovní ruch - dlouhodobý cestovní ruch 7. Podle ročního období - sezonní (zimní, letní) cestovní ruch - mimosezonní cestovní ruch - celoroční cestovní ruch 9. Z hlediska dynamiky - pobytový (statický) cestovní ruch - putovní (dynamický) cestovní ruch 6. Podle převaţujícího místa pobytu - městský cestovní ruch - příměstský cestovní ruch - venkovský cestovní ruch - agroturistika (ekoagroturistika) - horský, vysokohorský cestovní ruch - přímořský cestovní ruch 8. Podle pouţitého dopravního prostředku - motorizovaný cestovní ruch - ţelezniční cestovní ruch - letecký cestovní ruch - lodní cestovní ruch 10. Ze sociologického hlediska - návštěvy příbuzných a známých - sociální cestovní ruch - komerční cestovní ruch - etnický cestovní ruch 11

12 2. SLOVINSKO 2.1 Historie První zaznamenané zmínky z území dnešního Slovinska sahají jiţ do doby paleolitu, dokladem toho je značné mnoţství nalezených vykopávek. Stejně tak je tomu i z doby bronzové, kde zároveň další důleţitá zmínka je o osídlování baţin (jiţ v místech dnešní Lublaně) tzv. baţinnými lidmi, kteří začali obchodovat s lidmi ţijícími podél jantarové stezky (spojovala Balkán s Itálií a severní Evropou). Postupem času byli tito lidé ovládnuti illyrskými kmeny, které sebou přinesli i ţelezné nástroje a zbraně. [8] Ve své podstatě je ale vývoj slovinského národa v řadě věcí podobný historickému vývoji a politickému osamostatnění národa českého. Oba jsou početně nevelké středoevropské slovanské národy, které byly po několik staletí součástí rakouské monarchie a tedy pod silným vlivem německé kultury. V 19. století prošly podobnými procesy národního obrození. [2] Do roku 1918 patřili mezi území vlastněná a spravovaná habsburskou monarchií. Pod Habsburky bylo území dnešního státu rozděleno mezi historické země vévodství kraňské, okněţněné hrabství Gorice a Gradiška, markrabství Istrie, vévodství štýrské, vévodství korutanské a království uherské. Kdyţ se Rakousko-Uhersko dne 29. října 1918 rozpadlo, většina Kraňska a Jiţní Štýrsko se začlenilo do Státu Slovinců, Chorvatů a Srbů, který se stal 1. prosince téhoţ roku součástí Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (Království SHS, které bylo 3. října 1929 přejmenováno na Království Jugoslávie). Dne 12. srpna 1919 se pak součástí Království SHS stalo jihozápadní Uhersko, Prekmurje (Pomuří), obývané převáţně Slovinci, a 10. října 1920 byla ke Království SHS připojena i jihovýchodní část Korutan (Koroška). Během druhé světové války bylo území dnešního Slovinska okupováno fašistickou Itálií a Německem. Po skončení války bylo Slovinsko znovu začleněno do obnovené Jugoslávie. Dne 2. prosince 1945 vznikla v rámci federalizované socialistické Jugoslávie Lidová republika Slovinsko, přejmenovaná 7. července 1963 na Socialistickou republiku Slovinsko. Součástí této republiky se stala i území získaná od Itálie (severní část Istrie, východní část bývalého hrabství Gorice a Gradišky a západního Kraňska). 12

13 Slovinsko bylo jiţ po roce 1945 nejrozvinutější částí a průmyslovou základnou Jugoslávie, takţe celá léta doplácelo na chudší části. V roce 1991 Slovinci mobilizovali armádu a vyhlásili nezávislost na Jugoslávii. V říjnu téhoţ roku jiţ byla země uznána všemi mezinárodními společenstvími.[24] Po demokratizaci společnosti a transformaci hospodářství se stali řádným členem OSN (v dubnu 1992) a v roce 2004 vstoupili do NATO a zároveň se i ve stejném roce stali členem EU. [18] 2.2 Fyzicko-geografická charakteristika Slovinsko je středomořský stát na pomezí Balkánu a střední Evropy. Severní část země zasahuje do jiţní části Alp, východní oblast Prekmurje do Panonské níţiny a jihozápadní pobřeţní část zahrnuje i část Istrie (viz příloha 1). Celková délka jeho hranic je km. Na severu hraničí s Rakouskem (324 km), na východě s Maďarskem (102 km), na východě a jihu s Chorvatskem (546 km) a na západě s Itálií (235 km) (Obr. 1). Patří mu i část jaderského pobřeţí na jihozápadě země celkové délce 46,6 km. [9] Obr. 1. Slovinsko a jeho sousedící státy [46] 13

14 Základem slovinského území jsou někdejší rakouské země Kraňsko, Korutany a Štýrsko. Rozloha dnešního Slovinska se uvádí km 2, ze všech zemí světa jsou rozlohou na 150. místě. [7] Na území Slovinska se stýkají čtyři velké reliéfní celky: Alpy (30 % území), Středozemní oblast (10 %), Panonská níţina (30 %) a Dinárské pohoří (30 %). V alpské oblasti je 28 vrcholů vyšších neţ metrů, nejvyšší horou je Triglav (2 864 m). Ve všech částech Slovinska najdeme krasová území, nejkrásnější jsou v Alpách, Krasu a Dinárském pohoří. Registrováno je celkem krasových jeskyní. Veřejnosti je přístupných jenom několik desítek a mezi nejznámější patří jeskyně Postojna a Škocjanské jeskyně [9], o kterých se zmiňuji více v kapitole Podnebí je na většině území vnitrozemské, mírné. Západní část zachycuje frontální vlny přicházející z Atlantiku a od Pádské níţiny, takţe v této oblasti spadne nejvíce sráţek (3 500 mm ročně; Kanin, Trnovska planina, Sneţnik). Blahodárný vliv Středomoří zasahuje z pobřeţí a postupuje podél toku řeky Soči a jejich přítoků. Toto území má středomořské klima s teplým, slunečným počasím po většinu roku a mírnou zimou, ačkoliv bura (burja) [14], studený a suchý severovýchodní vítr, můţe být velmi nepříjemná. Velmi mírné podnebí má i Panonská níţina, nacházející se na severovýchodě Slovinska. Většina východního Slovinska má kontinentální klima s horkým (v posledních letech dokonce velmi horkým) létem a chladnou zimou. Obr. 2. Průměrná roční teplota a denní sluneční hodiny [42] Obrázek č. 2 ukazuje, ţe nejchladnějším měsícem je leden s průměrnou teplotou 0 C a nejteplejším měsícem je červenec s 21 C. Na většině území jsou 14

15 průměrné roční teploty od 8,5 do 9,8 C [12] (niţší samozřejmě v Alpách, Gorenjské a Notranjské a naopak vyšší při jadranském pobřeţí). Sluneční svit trvá průměrně aţ hodin ročně, kdy nejméně slunce svítí v Lublani a nejvíce v Portoroţi. [8] Většina sráţek ve Slovinsku spadne na jaře (březen, duben) a na podzim (říjen, listopad). Mnoţství sráţek je proměnlivé, průměr je 800 mm ve východní části země, mm ve středu, 1000 mm na pobřeţí a mm v alpské části. [22] 2.3 Demografie Slovinsko má přibliţně 2 miliony obyvatel (k 30. červnu ), coţ odpovídá hustotě osídlení asi 101 obyvatel na čtvereční kilometr. Populace v hlavním městě se blíţi ke 280 tisícům. Průměrný věk je okolo 40 roků (muţi 38,7, ţeny 42,0). [5] Národnostní sloţení Slovinci rozlišují své menšiny na dvě skupiny, a to na menšiny autochtonní a novodobé. Autochtonní menšiny představují obyvatelstvo usazené na zdejším území odedávna. [17] Tyto menšiny bývaly tři, italská v Přímoří, maďarská ve východním cípu země a především početná menšina německá, která byla výsledkem migračních procesů ve středověku. Novodobé menšiny tvoří příslušníci národů, kteří se na toto území přistěhovali ve 20. století. Původní menšiny Italů a Maďarů mají na komunální a národní úrovni své vlastní politické zastoupení a mají právo veta ve všech otázkách, které se jich týkají. Také můţu potvrdit ze své vlastní zkušenosti, ţe mají i svoje místo v rádiích a v různých televizních pořadech a mají vlastní, státem podporované školy. To stejné platí i obráceně, protoţe za hranicemi země ţije asi Slovinců, většina z nich v Itálii, Rakousku, ale i za oceánem ve Spojených státech (aţ ) a Kanadě (35 000). Například v severní Itálii s cca občany původem ze Slovinska byly v provinciích Triest a Gorizia zřízeny dvojjazyčné 15

16 školy a přibliţně slovinsky hovořícím rakušanům v Korutanech byla umoţněna dvojjazyčná výuka. Těţší to má slovinská menšina v Maďarsku (oblast Porábí), kde jejich počet dosahuje okolo Dlouhá desetiletí byla tato oblast v téměř neprodyšné izolaci, coţ výrazně zhoršovalo pozici zdejší menšiny. První hraniční přechod do Slovinska tu byl otevřen teprve r [14] osob. Národnostní sloţení: [19] o Slovinci ob. (83,06%), o Srbové ob. (1,98%), o Chorvati ob. (1,81 %), o Bosňané ob. (1,1%), o Maďaři ob. (0,32%), o Albánci ob. (0,31%), o Makedonci ob. (0,2%), o Rómové ob. (0,17%), o Černohorci ob. (0,14%), o Italové ob. (0,11%). K národnosti české se ve Slovinsku hlásí 273 osob a ke slovenské Náboţenství Převáţná část Slovinců se hlásí k římsko-katolickému náboţenství, která ale zaznamenala výrazný pokles za posledních pár let (z 80% na 60%). Vedle toho existuje 30 menších náboţenských společenství, mezi nimi jsou zahrnuti ortodoxní, muslimové, evangelicko-luteránští protestanti, starokatolíci a ţidé. [17] Jazyk Úředním jazykem je slovinština. Na pobřeţí je druhým jazykem italština (včetně škol, TV a rozhlasu) a v oblasti Prekmurje (u maďarských hranic) maďarština, zde se pouţívají také dvojjazyčné místní dopravní ukazatele. Angličtinu (na úrovni komunikační) zde ovládají téměř všichni a to od malého dítěte po seniory. Jejich velkou výhodou je to, ţe zahraniční filmy a seriály zde 16

17 nejsou nadabovány, tím pádem, přijdou s angličtinou velmi často do styku, na rozdíl od nás. Spíše výjimečně se uţívá němčina a italština. Velká většina obyvatel ovládá chorvatštinu, resp. srbštinu, která se ne moc liší od jejich vlastní řeči. Je to ovlivněné rozpadem bývalé Jugoslávie, kam patřilo i slovinské území, kde byla úředním jazykem srbochorvatština Turismus Slovinsko je ekonomicky nejvyspělejším státem z bývalé Jugoslávie. Po roce 1991 se začalo soustředit na trţní ekonomiku a neupadlo tak do krize jako ostatní bývalé členské státy. Slovinsko má díky svým přírodním podmínkám velice rozvinutý cestovní ruch. Lidé sem jezdí za horskou turistikou a krásnou přírodou, lyţováním nebo dovolenou u pobřeţí Jaderského moře. Cestovní ruch je nedílnou součástí slovinské ekonomiky Historie turismu Turismus se začal ve Slovinsku rozvíjet aţ v 2. polovině 19. století, kdy byla dostavěna ţeleznice mezi Podunajím a Terstem. Prvními středisky byli Bled (Gorenjska) a Postojna (Notranjska), v dalších desetiletích přibyly nově objevovaná území s lázněmi a slatinnými koupelemi, vinohradské kraje, pobřeţí a především hory, navštěvované v létě vysokohorskými turisty a v zimě lyţaři. V roce 1966 navštívilo Slovinsko 1,6 mil. hostů, nejvíce bylo Italů, Rakušanů a poté Chorvatů. V roce 2010 to bylo přesně návštěvníků. [9] Podle tabulky č. 2 můţeme vidět menší nárůst v roce Rok 2009 vykazuje ve většině případů o malinko niţší hodnoty, ale rozdíl není zas tak viditelný. Postupně přibývá i turistů z České republiky, kteří dříve Slovinskem jen projíţděli na cestě k chorvatskému pobřeţí. 17

18 Tab. 2. Počty turistů (v tisících) [16] Počet turistů Počet přenocování Turisti ze Slovinska Turistů z ciziny z Rakouska z Chorvatska z Itálie z Maďarska z Německa z Nizozemí z Ruska z Velké Británie Turistická centra V případě potřeby jakékoli informace o konkrétní destinaci, ubytování, atrakci nebo události, je nejlepší místo kam jít, jedno z 83 turistických informačních center, které jsou roztroušená po celé zemi. Tato sofistikovaná síť center se nachází prakticky v kaţdém větším městě. Ze své vlastní zkušenosti vím, ţe personál je ochotný za všech okolností, skutečně se snaţí turistům poradit a zajistit, aby byl jejich pobyt ve Slovinsku co nejpříjemnější. Turistická centra nabízí i velké mnoţství informačních letáků a broţur, ale také mapu dané destinace, vše je moţné si zdarma odnést Ubytování Ubytování je moţné v hotelích různých cenových kategorií, které jsou dnes ale uţ pro průměrného českého turistu relativně drahé. Ovšem před hlavní sezónou a po hlavní sezóně nabízí většina hotelů výrazné slevy. Levné moţnosti přenocování nabízí statky, kempy a ubytovny pro mládeţ. Také v soukromých pokojích můţete přenocovat lacině, lze je zprostředkovat na místě turistickou 18

19 kanceláří. Ve všech částech země existují dobře vybavené kempy, zpravidla jsou otevřené od 1. května do 30. září. Tabulka č. 3 ukazuje stálý nárůst počtu lůţek. Nejvyšší čísla byly zaznamenány u hotelových komplexů a stále mírně narůstají. Zatímco u počtu lůţek v kempech, je zaznamenán mírný pokles a u privátních zase naopak, mírný nárůst. Je to tím, ţe lidé začínají být stále více pohodlní a radši si připlatí více za komfort v hotelech, či privátech. Tab. 3. Ubytovací kapacita (zdroj: Statistický úřad republiky Slovinska) Počet lůţek V hotelech V kempech Privátní lůţka Vznikla také poměrně nová alternativa ubytování tzv. agroturistika - dovolená na venkově, kdy zájemci bydlí mimo turistická centra např. na statcích a mají moţnost si vyzkoušet i přenocovat ve stáji. Specialisty a zprostředkovatelé těchto ubytovacích moţností jsou ZTKS (Svaz turistických statků ve Slovinsku) a cestovní kancelář ABC, u nichţ je k dostání veškerá nabídka svazu ZTKS bez poplatků. [14] 2.5 Ochrana přírody Vzhledem k nebývalému a rozsáhlému přírodnímu dědictví věnuje Slovinsko ochraně přírody značnou péči. Téměř polovinu území pokrývají lesy, z nichţ jsou některé chráněny jako rezervace. Také proto jiţ v roce 1924 zde vznikla první chráněná oblast. [33] 19

20 Územní ochrana přírody je ve Slovinsku nově řešena v souladu s evropským i mezinárodním systémem vyhlašováním 5 typů chráněných území. Důraz je kladen na rozlohově větší celky [7]: - národní park rozsáhlé území s četnými přírodními zajímavostmi a velkou biodiverzitou, - regionální park rozsáhlé území s regionálně charakteristickými ekosystémy a významnými krajinnými hodnotami, - krajinný (přírodní) park území s vysokou ekologickou, biologickou a krajinnou hodnotou, vývojově dlouhodobě spjaté s vlivy místní lidské komunity. V současnosti chrání Slovinsko asi 8% celkové rozlohy. Do září1993 bylo kromě Triglavského národního parku (TNP) chráněno 29 přírodních parků, 34přírodních rezervací, 720 přírodních památníků a 10 území kulturních památníků a přírodních unikátů.[7] První a zatím jediný národní park byl vyhlášen v r a je jím Triglavský národní park (Obr. 3), leţící na severozápadě Slovinska (Obr. 4). Správu národního parku najdeme v Bledu a informační centrum v Trentě. [10] Obr. 3. Mapa Triglavského národního parku [33] 20

21 TNP je také jednou z největších turistických atraktivit země, ročně přiláká kolem dvou milionů domácích i zahraničních návštěvníků. [20] To s sebou samozřejmě nese svá rizika, zatím se však daří rozvíjející se turismus sladit s poţadavky ochrany přírody. Hlavním cílem ochrany je zachování neporušené přírody velehorského celku a původní vegetace a fauny. Zcela zakázáno je táboření, rozdělávání ohně a veškeré odpadky si návštěvníci musejí zase s sebou odnést. Stezky jsou zde určeny pouze pro turisty, jízda na kolech podél cest je přísně zakázaná. O turistice a o tom, co je moţné v TNP navštívit se více zmiňuji v kapitole 3.2 Přírodní památky. Obr. 4. Mapa Slovinska s TNP (barva hnědá) a s některými regionálními a přírodními parky [17] Ve Slovinsku dále leţí 3 regionální parky (Škocjanské jeskyně, Notraňský regionální park a Park Kozjansko) a 44 parků přírodních. Mezi přírodní parky patří např. Trnovski goud nad Vipavskou dolinou, Golty nad Mozirjem, Jeruzalemske Gorice u Ljutomeru, Lahinja u Črnomelje, Vremščica nad Škocjanskými jeskyněmi, Lipica, Logarska dolina, Martuljek, Mašun na Sněţniku, Nanos nad Postojnou, Planinsko polje, Rakov Škocjan, 21

22 Robanov kot u Rogašské Slatiny atd. Mezi další a hojně navštěvovaná chráněná území patří arboretum ve Volčjím potoku, park na Brdu u Kranje, park Tivoli v Ljubljani, Rafutski park u Nové Gorici, botnický park v Seţaně a Savinjski gaj v Mozirji. [7] Nejpřísnější ochrana přírody platí v deseti rezervacích, ze kterých je nejznámější údolí Logar (v Savinjských Alpách). U vchodu musí kaţdý motorizovaný návštěvník zaplatit poplatek. V horských pásmech Nanos a Trnovski goud, regionu kolem alpského vrchu Martuljek a na svazích západně od Škofja Loka se smí v omezeném rozsahu pást dobytek a provozovat zemědělství. O veškeré přírodní bohatství se stará Ministerstvo ţivotního prostředí (Ministerstvo za okolje in prostor- 22

23 3. TURISTICKY ZAJÍMAVÁ MÍSTA VE SLOVINSKU 3.1 Turisticky atraktivní města Do této kapitoly jsem zařadila významná města a to z hlediska turistické atraktivity. Mezi hojně navštěvované určitě patří hlavní město Slovinska Lublaň a druhé největší Maribor. Dalšími, stojící za zmínku, jsou přímořská historická města, jako je Koper, Piran a Izola. Ankaran, a Portoroţ také leţící na pobřeţí Slovinska, jsou turisty známé spíše jako rekreační letoviska. Pro orientaci slouţí mapka v příloze Lublaň (Ljubljana) Lublaň s přibliţně obyvateli je povaţována za město, které vyhovuje kaţdému. Navzdory tomu, ţe se řadí ke středně velkým evropským městům, zachovala si přátelskou maloměstskou atmosféru a současně má všechny charakteristiky metropole. V roce 2009 zaznamenala příchozích turistů a počet přenocování se vyšplhal na [47] Obr. 5. Pohled z Dračího mostu na Lublaňský hrad 23

24 Toto město je centrem kultury, sídlem mnoha divadel, muzeí a galérií a pyšní se jednou z nejstarších filharmonických akademií světa. Je to město koncertů a různých akcí, vědecké a univerzitní centrum i město mnoha obchodních schůzek. Vzhledem ke své zeměpisné poloze představuje Lublaň také ideální výchozí bod pro poznávání celého Slovinska. Jedinou lublaňskou ulicí, o níţ by se dalo říct, ţe je bulvárem, je Slovenska cesta (Slovinská třída), kolem městského jádra. Centrem všeho dění je kruhové náměstí France Prešerna (Prešernov trg), z něhoţ vedou tři mosty nazvané Trojmostí (Tromostovje). Vlevo od Trojmostí je pravá, téměř lázeňská, kolonáda. Kolonáda je součástí areálu trţnice. Ta se rozprostírá jak v krámcích v loubí kolonády, tak všude na prostorách mezi kolonádou a Dračím mostem (Obr. 5.). Na Prešernově náměstí se tyčí dominanta, symbol města, barokní Františkánský kostel. Také odsud je vidět Lublaňský hrad, neboť se tyčí na kopečku Grič přímo nad centrem hlavního města. Z centrálního Prešernova náměstí je to maximálně pět minut chůze k lanovce, která turisty vyveze aţ na hrad, kde je vysadí přímo v hradním podzemí. Odtud je několik moţností, jak pokračovat a to, buď si jít prohlédnout místní galerii do podzemí, nebo zavítat na hradní nádvoří. Dále pak za příplatek 2 mohou turisté vyšplhat aţ na hradní věţ, odkud je krásný výhled na celé město, coţ je vidět na obrázku č. 6. Obr. 6. Pohled z hradní věţe na část Lublaně a Šmarnou Goru 24

25 Jen asi 10 minut pěší chůze dělí rušné centrum od klidného Tivolského parku. Je to největší park a rekreační oblast hlavního města. Kaţdý si zde najde, co potřebuje. Slouţí k odpočinku i aktivnímu trávení volného času, nachází se zde zimní stadion, tenisové kurty, botanická zahrada. Pro děti jsou vybudována hřiště, k osvěţení slouţí koupaliště i krytý bazén a příjemná zahradní kavárna. V zámku Tivoli sídlí mezinárodní grafické centrum, k němuţ vede promenáda s fotografiemi. Lublaň je také úţasná v tom, ţe se dá projet na kole, celé město je totiţ propletené cyklistickými trasami. Kola se zde dají samozřejmě půjčit, stačí se jenom zeptat v turistických informačních centrech. Turistům, kteří pouţívají kola vlastní, doporučuji vlastnit velmi kvalitní zámek, krádeţ kola je zde na běţném pořádku. Slovinci zde bydlící, to povaţují téměř za národní sport. Výborná cyklistická trasa vede i 10 km za Lublaň, k tzv Šmarne goře (699m). Výstup na horu trvá asi 60 minut, odkud se naskýtá krásný výhled na celou Lublaň a její okolí Maribor Maribor s bezmála obyvateli je povaţován za druhé nejvýznamnější centrum Slovinska. Pyšní se nejstarší vinnou révou na světě (zapsána v Guinnessově knize rekordů), která se pěstuje kolem řeky Drávy po více neţ čtyři století. [20] U Drávy leţí bývalá přístavní čtvrť Lent s malebnými domky, které vypadají, jako kdyby do sebe byly vzájemně vsazené. Rozlehlé vinice, které stoupají od okraje města přes kopce okolo Mariboru, jsou protkány více neţ 50 kilometry vinařských cest. Tyto cesty jsou obklopeny obchůdky s vínem a turistickými farmami. Maribor se svým kongresovým areálem v Convention Centre Habakuk se stává důleţitým kongresovým centrem Slovinska. Město je také proslulé jako lázeňské středisko. Na úpatí Pohorje byly objeveny prameny s C teplou léčivou vodou, díky nimţ vznikly lázně Terme Maribor. [14] 25

26 3.1.3 Přímořská města Slovinské pobřeţí měří 46,6 kilometrů. Města Koper, Izola a Piran, která leţí na tomto mořském pobřeţí, vábí návštěvníky svou středověkou atmosférou. Ankaran a Portoroţ jsou zase známé pro turisty díky svým pláţím, hotelovým komplexům a kempům. Koper se svým historickým jádrem je povaţován za jednu z nejmalebnějších lokalit severní části Istrijského poloostrova. Středověké centrum bylo před nedávnem zrekonstruováno a jeho úzké uličky, staré domy a paláce nesou velkou podobnost s italským městem Benátky. Je také významným přístavním městem. Celý Piran, staré přístavní město, je chráněno jako kulturní a historická památka. Zachoval si svůj středověký ráz s úzkými uličkami a hustou zástavbou, s domy stoupajícími terasovitě od mořské hladiny ke kopcům a dodávajícími celé oblasti typickou středomořskou atmosféru. Uprostřed středověké změti uliček leţí Tartiniho náměstí, z něhoţ se otvírá pohled na rybářský a jachtařský přístav. Dominantou, tyčící se nad náměstím, je kostel sv. Jiří s výstavou maleb italských a holandských autorů ze 17. aţ 19. stol. Staré město od jihovýchodní části oddělují silné ochranné hradby, ze kterých se naskýtá krásný pohled na celé město (Obr. 7.). Obr. 7. Pohled z ochranných hradeb na historickou část města Piran 26

27 Izola je přímořské město s bohatou rybářskou tradicí. Zajímavostí je to, ţe starší část města byla postavena na ostrově Izola a s pevninou byla spojena aţ na počátku 19. stol. [14] Většina turistického ruchu se soustřeďuje na východní straně v Simonově zálivu, kde se nachází přímořské letovisko s plaveckými zařízeními, hotely a restauracemi. Ačkoliv je slovinské pobřeţí hlavně kamenité a skalnaté, v okolí Ankaranu lze najít i pláţe písečné. Jedna z nich se nachází na mysu Debeli Rtič v populárním rekreačním letovisku, které je známé svým dětským rekonvalescenčním centrem. Oblíbené turistické středisko Adria Ankaran se nachází na území bývalého benediktinského kláštera a přilehlý kemp patří k nejlepším na slovinském pobřeţí. Portoroţ je turistické město, které se pyšní nejstarší turistickou tradicí ve Slovinsku a nabízí pohodlné hotely a moderní plavecké bazény. K dispozici má uměle naveţenou písečnou pláţ a vyznačuje se především širokou nabídkou rekreačních moţností. Jde o oblíbené místo konání konferencí. Portoroţ má také dlouholetou lázeňskou tradici. Najdeme zde proslulé lázně Thalasoterapija (léčení slanou vodou), ale také především lázně, kde se léčí mořským bahnem. [8] Název Portoroţ v překladu znamená přístav růţí, kterými je toto město vyzdobeno. 3.2 Přírodní památky V této kapitole se detailněji věnuji významným přírodním památkám Slovinska, jako je například Triglavský národní park, který je nejnavštěvovanější slovinskou turistickou atrakcí a přírodní park Logarská dolina, který nabízí krásnou přírodu a široké spektrum sportovních aktivit. Mezi další známé turistické zastávky patří Bled, Bohinj a jeskyně Škocjanské a Postojna, o kterých se zmiňuji níţe. 27

28 3.2.1 Triglavský národní park Triglavský národní park byl vyhlášen jiţ v roce 1924, od této doby byl dvakrát znásoben. Zprvu zaujímal plochu 2000 ha, ale bylo území rozšířeno na dnešních ha (4% území celého Slovinska). Tímto patří mezi plošně největší chráněné území v Alpách a zároveň i ve Slovinsku. Zahrnuje prostor s výškou m (Tolminska korita 180 m, Triglav m), dvě třetiny parku jsou nad hranicí lesa. [10] Vhodnými výchozími body pro pěší túry v TNP jsou Bled na východě, Bohinj na jihu, Kranjska Gora na severu a Kobarid/Bovec na západě. V K nejnavštěvovanějším místům v TNP patří především sám Triglav a také Údolí Triglavských jezer. Triglavská jezera (Obr. 8.) jsou pozůstatkem pleistocénního zalednění a tvoří je šest jezer. Nejvyšší nadmořskou výšku má jezero pod Vršacem m, nejníţe poloţené je jezero Črno m. Největší je Veliko jezero a dalšími jsou Rjava mlaka, Zeleno a Dvojno jezero. [7] Obr. 8. Triglavská jezera [41] V TNP se konají organizované prohlídky, které bývají uvedeny v jeho ročním plánu aktivit a událostí. Je zde ale i moţnost prohlídky pro speciální 28

29 skupiny, které mohou být uspořádány po předchozí domluvě. Na ţádost návštěvníků, můţe TNP provádět, koordinovat a poskytovat průvodcovské sluţby pro pěší nebo autobusové zájezdy, od jednoduchých 5-ti hodinových túr v údolích nebo ve středních nadmořských výškách aţ po poněkud namáhavé túry zahrnující 5-8 hodin chůze ve vyšších nadmořských výškách. Výlety je moţné organizovat na jeden nebo i několik dnů. Případní zájemci mohou mít k dispozici výklad jak ve slovinštině, němčině, angličtině, tak italštině. Jedna z těchto organizovaných túr je vedena po nejstarší naučné stezce, která zahrnuje všechny zajímavá místa v Trentě. Mezi ně paří: pramen Soči, památník dr. Juliuse Kugy a usedlost Tura, botanická zahrada (záleţí na skupině) a informační centrum Národního parku Triglav. Tyto prohlídky jsou organizovány kaţdý čtvrtek v červenci a srpnu, pokud se přihlásí více jak 5 zájemců. Jeho cena je 10. [34] Další nabízenou moţností je přenocování v jedné z několika triglavských horských chat jako je například Pokljuka, Vogar, Zgornja Radovna, Vrata, Vršič, Trenta. Ceny se pohybují od pro dvě osoby za noc mimo sezónu ( a ) a v době sezóny od 42-46,80. Za ubytování pouze na jednu noc je nutno připlatit 30%, a naopak, pokud zde zákazníci zůstanou déle jak 7 nocí, získají slevu 10 %. [34] Zajímavostí je výlet parním vlakem skrz TNP. V letní sezoně jednou týdně zastavuje na nádraţí v Bledu historický vlak z Jesenice taţený parní lokomotivou, doprovázený tradiční dechovou hudbou. Souprava pokračuje dále alpskými údolími mezi horskými velikány přes dolinu Bohinj a tunelem pod Julskými Alpami na západ do obce Most na Soči. Jízda trvá hodinu a půl Přírodní park Logarská dolina Neopomenutelným místem je Logarská dolina - alpské ledovcové údolí s téměř nedotčeným ţivotním prostředím (Obr. 9.). Je uhnízděná hluboko v srdci Kamnicko-Savinjských Alp. Toto údolí je obklopené vrcholy Krofička, Ojstrica, Lučka Baba, Planjava, Brana, Turska Gora a Rinke, z nichţ všechny dosahují výšky nad metrů. Údolí je rozděleno do tří částí: spodní část se nazývá Log, centrální Plest, horní část je známá jako Kot. [20] Díky své poloze je ideálním 29

30 výchozím bodem pro vysokohorskou i pěší turistku. Od roku 1987 byla vyhlášena regionálním parkem. [45] Pro vjezd do parku musíte zaplatit poplatek. Obr. 9. Pohled do údolí Logarské doliny Průvodci pro pěší turistiku, kteří jsou většinou lesní inţenýři, provedou turisty mnohými přírodními pozoruhodnostmi. Druhý pramen Savinje, obrovské valouny, dřevorubecké chýše, lovecká rozhledna a obří jalovec je jen pár z nich. Stezka je dlouhá asi 7 km, zahrnuje 14 stanic a končí u vodopádu Rinka na horním konci údolí. [45] Logarská dolina nabízí i kromě turistiky různorodou škálu aktivit [45]: Horolezectví Do těţší obtíţnosti spadají skalní stěny Ojstrica, Planjava, Raduha a Mrzla gora, stejně tak skalnaté hřebeny Raduha a Olševa. Průvodce pro horolezce popisuje různé úrovně výstupů a cest. Instruktor i s vybavením pro více jak čtyř-člennou skupinku vyjde na 10 na osobu. Lezení na ledovci- Nad Logarským údolím se nachází více neţ 20 vodopádů, nabízející tuto aktivitu. Mezi nejznámější patří vodopád Palenk, leţící v centrální části údolí. Místní lezci vytvořili i umělou stěnu s několika cestami různých obtíţností, vhodné i pro začátečníky. Vybavení 30

31 si lze zapůjčit aţ na místě. Na konci ledna se zde kaţdoročně koná státní šampionát. Cykloturistika- Aby jízda na horských kolech nenarušovala přírodu, je povolena pouze na vyznačených cestách a cyklostezkách, které jsou dobře značeny Jedna z vyhlídkových tras vede od Solčavy do Podolševy, pod Olševskými hřebeny k Matkovu Kotu a aţ do dolního konce Logarské doliny. Horská kola lze zapůjčit na místě 1 hod stojí 3, více jak 4 hod 12. Jízda na koních- Farma Lenar v centrálním traktu Logarské doliny a farma Roban v Robanov kot zajišťují jízdu s koňským spřeţením v kočáru nebo na saních, jízdu ve výbězích a pro zkušenější projíţdky na koních po vyznačených trasách údolím. Paragliding- Vhodné lokality pro vzlet se nacházejí na Strelovci (přistání v Robanov Kot), Olševa (přistání na svazích nad Solčavou) a blízko usedlosti Klemenšek na panoramatické cestě (přistání v Logarské dolině). Cena je 90 Lukostřelba-Na farmách Gradišnik a Gregorc si lze najmout luky a kuše a rovnou se naučit střílet. Mají cíle pro začátečníky, přírodní cíle se zvířaty a dvě siluety lesních cest s 3D cílem (ţivotní velikosti zvířat). 1 hodina Vás přijde na 10 s instruktorem i s vybavením. Dalšími aktivitami, které v této krajině můţete v zimě podnikat je lyţování, běţecké lyţování s 13-ti kilometrovou trasou a sáňkování, v létě můţete vyzkoušet kajak a rafting (30 na osobu) Krasové jevy Slovinský Kras má pod vlivem vápence a vody dvě tváře jednu nad zemí a druhou v podzemí. Na povrchu naráţíme na krasové závrty, škrapy, pukliny, krasová okna a kotliny (Planinsko, Cerkniško Polje), a v podzemí se rozkládá bezpočet děr a krasových jeskyní slovinský Kras je povaţován za nejkrásnější část podzemního světa naší planety. Ve Slovinsku se nachází více neţ tisíc krasových jeskyní a děr. Dvacet z těchto pokladů, které ve vápenci vytvořila 31

32 krasová voda, je zpřístupněno turistům. K nejnavštěvovanějším patří Postojenské a Škocjanské jeskyně, jeskyně Pivka a Črna jama, Kriţna jama, Vilenica atd. Bohatý podzemní svět krasu nabízí nejen prohlídky jeskyní, ale vyuţívá i reálné speleologie, jako jeskynní turistiku a různé teambuildingové akce. V roce 2004 byla oblast krasu prohlášena za biosférickou rezervaci UNESCO. [14] Slovinský jeskynní komplex mezi Postojnou a Škocjanem je druhým nejrozsáhlejším jeskynním komplexem na světě. [20] Škocjanské jeskyně (Škocjanske jame) Škocjanské jeskyně se skládají z 5 velkých a mnoha dalších jeskyň se soutěskami, vodopády, kaskádami a jezírky. Od roku 1986 byly zapsány na Seznam kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Obr. 10. Mohutný vodopád vyvěrající z Tominčovi jeskyně Ze vsi Matavun odcházejí návštěvníci s průvodcem do doliny Globočak, kde byl protaţen umělý vchod do Tiché jeskyně (Tiha jama) a do Velké dvorany 32

33 s mohutnými stalagmity (orjaky). Cesta vede dolů do Šumící jeskyně (Šumeča jama), kterou protéká říčka Noranjska Reka do úzkého Hankeova kanálu a později mizí do podzemí (na povrch se dostane aţ po 40 km, blízko Tertského zálivu). Od Hankeova mostu (přírodní most, 45 m nad říčkou) pokračuje cesta skalní galerií, na jejímţ konci je závěr prohlídky. Venku vidíme 163 m vysokou skalní stěnu Velké doliny. [30] Zpátky do horní stanice se turisté dostanou dvěma způsoby, výtahem nebo pěšky. Rozhodně doporučuji jít pěšky, po cestě totiţ ještě narazíte na Tominčovu jeskyni s mohutným vodopádem (Obr. 10) a krásnou přírodu. Obr. 11. Ţelezniční stanice ve vesnici Divača Návštěvníky přijíţdějící vlakem, čeká 3 km chůze z vesnice Divača (Obr. 11). Po cestě se naskýtá krásný pohled na obrovský jeskynní kaňon, jehoţ stěny padají téměř 100 m do hloubky. Parkoviště pro automobily se nachází hned u pokladen. Prohlídky se konají v sezóně téměř kaţdou hodinu, první začíná v 10 hod. a poslední končí v 17 hod. Na prohlídku je potřeba se tepleji obléct, v jeskyních je okolo 13 C a trvá okolo 90 min. Cena vstupu do celého komplexu (Škocjanské jeskyně a nově zpřístupněná část) je 20 / dítě 10 a jen do Škocjanských jeskyní 33

34 15 / 7 dítě. Nově od dubna 2011 budou zpřístupněny jeskyně Mahorčič, Marinič a Mala dolina. [30] Jeskyně Postojna (Postojnska jama) Postojna je známá především jako vstupní brána do jeskynního systému, který díky své velikosti a kráse patří k nejzajímavějším na světě. Z více neţ krasových jeskyní patří tato mezi nejvíce turisticky navštěvovaná. [14] Postojnská jeskyně sestává se z více mezi sebou propojených jeskyní (Postojnska, Pivka, Črna, Otoška a Magdalena). Turistická trasa je dlouhá 5,2 km, z toho 3,5 km návštěvníci pojedou vláčkem, který je v provozu od roku Jeskyně je pokládaná za nejkrásnější krápníkové prostory v Evropě (Obr. 11.). Obrovské prostory skýtá například Taneční sál (Plesna dvorana) a Koncertní sál (Koncertna dvorana) s kapacitou aţ návštěvníků, ve které se konalo uţ mnoho hudebních akcí. Jeskyní protéká podzemní říčka Pivka. [31] Obr. 11. Krasové jevy v Postojne Prohlídky v sezóně (květen-září) začínají kaţdou hodinu (9-18), ale z vlastní zkušenosti mohu doporučit navštívit tuto přírodní krásu mimo sezónu. Prohlídky se provádí ve slovinštině, angličtině, němčině, italštině a v období od května do září po domluvě i ve španělštině a francouzštině. 34

35 Parkoviště se nachází asi 500 m od vstupu a je placené. Pokud turisté přicestují vlakem, bude na ně před nádraţím čekat minibus, který je zaveze aţ k jeskyním nebo také k Postojnskému hradu, který je od Postojne vzdálen 11 km. Tento hrad z 16. století je unikátní tím, ţe se skrývá pod 123 m vysokou skalní stěnou a díky tajemným podzemním průchodům a jeskynním chodbám nabízel tento hrad ideální ochranu svým obyvatelům. [14] Za touto pevností se skrývá několik pater jeskynních chodeb, z nichţ přístupná část veřejnosti je pouze jedna. Na hradě je v současnosti zřízeno muzeum. [12] Dále je zde zvlášť pro veřejnost otevřená i Černá jeskyně a jeskyně Pivka, vojenský historický park Pivka a Proteus Vivarium 1. Konají se zde různé teambuildingové akce, semináře, či konference a také organizují trekkingové programy. Jen návštěva Postojne vyjde na 22 pro dospělého a 13,20 pro dítě. Pokud zájemci navštíví vše, co jsem tu zmiňovala, za tzv. super balíček zaplatí 39,50, za dítě 23,70. [31] Existují různé moţnosti kombinací koupě vstupenek na jiţ zmíněná místa, samozřejmě zaplatíte méně, neţ při koupi vstupného jednotlivě. Ceny jsou dle mého názoru docela předraţené, ale i přesto je návštěvnost opravdu vysoká, proto doporučuji navštívit Postojnou mimo hlavní sezónu Kriţna jama Méně komerční a méně známá, ale přesto zajímavá je Kriţna jama leţící v Notranjskem parku. Jeskyně se nachází stranou od hlavní silnice mezi obcemi Cerknica a Stari trg. Jedna řeka tady napájí na 22 podzemních jezer, která tvoří 8 km dlouhou vodní cestu. Prohlídky se provádějí v malých člunech. S jedním průvodcem se smí této expedice účastnit čtyři osoby. Plavba člunem je dlouhá 1, 6 km. [32] Teplota se zde pohybuje okolo 9 C, doporučuje se vodotěsná obuv a nepromokavé oblečení, přilba a baterka se půjčují. Je třeba počítat s celkovou 1 Je to zařízení pro chov různých druhů ţivočichů (zejména cizokrajných), obvykle upravené tak, aby se co nejvíce podobalo přirozenému prostředí. Mezi vivária patří například akvária, terária, paludária, či akvaterária. [50] 35

36 dobou prohlídky okolo minimálně 4 hodin. Informace o termínech prohlídek jsou k dispozici v turistické kanceláři v Postojne Bled Bled patří velmi romantickým letním letoviskům v oblasti Alp. Leţí na břehu Bledského jezera, nad jehoţ severní stranou ční mohutná, 139 metrů vysoká skála, na jehoţ vršku stojí biskupský hrad. Lze se k němu dostat pěšky, koňským povozem, ale i autem a je otevřený denně od 8 do 20 hodin. Hradní muzeum s nálezy ze staroslovanských pohřebišť je otevřeno od 8 do 19 hodin. Ve středu jezera leţí Mariánský ostrov (Otok Sv. Marija) s malým barokním kostelem (Obr. 12), na který se turisté mohou nechat převést na tzv. pletně (malý zastřešený člun). [12] Obr. 12. Bledské jezero s ostrůvkem a malým barokním kostelem Jezero je dlouhé 2 km s teplotou vody aţ 24 C, jenţ umoţňuje koupání od května do října. Pláţe se vyskytují téměř podél celého břehu. Vodní aktivity pro dobrodruhy pořádá o letních víkendech raftingový klub. Organizují plavby na gumových člunech po řekách Sáva Dolinka a Sáva Bohinjka. Naopak golf, či relaxace v lázních zaujme turistu vyhledávajícího pasivní formu dovolené. Lázeňský turistický ruch se zde začal rozvíjet jiţ od roku V dnešní době termální prameny zásobují většinu hotelů. Jedním ze zajímavých a luxusních hotelů je Vila Bled nacházející se v 5 hektarovém parku. Dříve slouţila jako 36

37 královská rezidence, později (roku 1947), z ní prezident Tito udělal rezidenci státní. [35] V okolí Bledu stojí určitě za zmínku jedna z dalších atraktivit Triglavského národního parku - soutěska Vintgar, vzdálená jen 4 km. Je to 1,6 km dlouhá skalní rokle s mnohými vodopády a peřejemi. [12] Protéká jí řeka Radovna. Jedinými negativy je to, ţe se zpátky musejí turisté vracet stejnou cestou a v době sezóny je tu neuvěřitelné mnoţství turistů. Méně navštěvovaná je soutěska Pokljuka. Tato soutěska je dlouhá 2 km, v nejkrásnějším úseku je asi 40 metrů hluboká. Podél cesty jsou vidět krasové jeskyně a přírodní mosty. Nad soutěskou se rozprostírá stejnojmenná náhorní plošina, dosahující výšky aţ m. Je to ideální místo pro turistiku, cykloturistiku a v zimě jsou zde upraveny kilometry běţeckých stop Bohinj Jméno Bohinj označuje 20 km dlouhou horskou kotlinu s mnoha vesničkami a dvěma paralelně se táhnoucími údolími Zgornja a Spodnja dolina, ale zároveň i oblast kolem Bohinjského jezera [29] (Obr. 13). Obr. 13. Pohled z lyţařského střediska Vogel na Bohinjské jezero a nejvyšší horu Triglav 37

38 Bohinjské jezero je díky své délce 4 km a šířce 1 km největším jezerem Slovinska. Ke koupání ale láká jen při extrémně horkých dnech voda je sice křišťálově čistá, ale dosahuje maximální teploty okolo 20 C. [5] V létě sem přijíţdějí turisté a vodáci, v zimě vyznavači sjezdového lyţování a běţek. Turistickým centrem je vesnice Ribčev laz (leţící na východním břehu jezera). Druhé oblíbené letovisko na jihozápadním břehu jezera je Ukanc. Byl zde vybudován kemp, několik rekreačních chat a hotel Zlatorog, ke kterému patří i lanovka na horu Vogel (1545 m), ze které se naskýtá překrásný výhled na celé Bohinjské jezero a pohled na nejvyšší vrchol Triglav. Obr. 14. Vodopád Savica 38

39 Od tohoto letoviska trvá hodinu chůze dorazit, přes horskou chatu Koča při Savici (aţ sem můţete dojet autem; nachází se zde placené parkoviště), aţ k vodopádu Savica (Obr.14.). Ze skalní pukliny prýští voda řeky Savica, která je napájena z Triglavských jezer, a řítí se ve dvou proudech do hloubky 78 metrů. Pramen a vodopád Savice má krasový původ Bovec Toto město má ideální základnu pro sportovní nadšence. S Julskými Alpami nahoře, s řekou Sočou dole a TNP za rohem mohou turisté strávit celý týden lyţováním, turistikou, jízdou na horském kole a na divoké vodě. Všechny moţnosti turistiky jsou zmíněny na mapě Bovec z okolico (Bovec a okolí). Například výstup na Rombon (2 208 m) zabere alespoň 4 hodiny (jedna cesta), další moţností je výstup podél nejvýše poloţené silnice ve Slovinsku na sedlo Mangart (2 027 m). Nejpopulárnější je výlet k vodopádu Boka (asi 5, 5 km západně od Bovce). Vodopád stéká 100 metrů z hory Kanin do údolí a je téměř 30 metrů široký. [36] Vhodné období pro návštěvu je na jaře při tání sněhu, kdy je vodopád nejmohutnější. 3.3 Sportovní aktivity Slovinsko nabízí moţnost účastnit se různorodých sportovních aktivit a vychutnat si nezapomenutelné záţitky, kaţdý den v roce. Samozřejmě, ţe některé aktivity jsou závislé na ročním období. V zimě je zde sjezdové lyţování, v létě vodní sporty a letecké dobrodruţství a na jaře a na podzim různé variace turistických a cyklistických tras. Pokud turisté nechtějí sami nic plánovat, ale i přesto chtějí zaţít dovolenou plnou vzrušení a akce, mohou navštívit internetové stránky Lifetrek je jiţ 8 let fungující turistická agentura ve Slovinsku. [28] Je to společnost specializující se na dobrodruţné cestování, turistiku, horolezectví, speleologii, vodní sporty a jiné outdoorové aktivity. Jejich cílem je 39

40 nabídnout zákazníkům plán, jak nejlépe strávit aktivní dovolenou a provést je po co nejvíce fascinujících a vzrušujících místech ve Slovinsku. S pracovníky je moţnost domluvy jak anglicky, německy, italsky, tak i španělsky Letní sportovní aktivity Nabídka sluţeb v letních měsících ve Slovinsku je velmi široká. Mezi hlavní letní sportovní aktivity patří převáţně turistika a vodní turistika, dále zde velmi dobře funguje cykloturistika a horolezectví. Zajímavé záţitky můţou přinést široké spektrum adrenalinových sportů nebo golfová hřiště vybudovaná v symbióze s přírodou. Pro pasivní způsob trávení dovolené nabízí Slovinsko širokou nabídku lázeňských pobytů Turistika Vzhledem k tomu, ţe vysokohorská turistika (ve slovinštině planinarstvo) je jedna z nejrozšířenějších aktivit ve Slovinsku a má zde velmi dlouhou a bohatou historii, tak si z ní dovolím i něco málo zmínit. Češi objevili slovinské Alpy jiţ v 19. století. V roce 1899 postavili pod horou Grintovec (2558 m n.m.) chatu Češka koča (1580 m n.m.) a brzy poté na úbočí Mangartu (dnes v Itálii) chatu Korytnicka koča (1350 m n.m.). O stavbu těchto chat se zaslouţil český odbor SPD (Slovinsko planinarsko druţstvo), který měl 100 členů a vydával časopis Planinski vestnik. V současnosti má SPD kolem členů. [27] Významní představitelé, kteří se snaţili seznámit veřejnost s Julskými Alpami a zapsali se do historie svými prvovýstupy, byli dr. Julius Kugy (povaţován za otce moderního horolezectví) a dr. Thomas Longstaff. [34] Prvními turistickými středisky ve Slovinsku v druhé polovině 19. století, kdy se zde turistika začala rozvíjet, byly Bled a Postojna. [8] Dnes je Slovinsko se kilometry značených cest rájem pěších turistů. Všechny jsou značeny stejně, červeným kolečkem a bílým středem. V exponovaných terénech toto značení 40

41 doplňují šipky a téměř na kaţdém rozcestí jsou ukazatele. V praxi se ale vţdy vyplatí mít u sebe mapu. [10] Procházejí tudy i mezinárodní dálkové trasy E6 2 a E7 3. Slovinská horská trasa č.1 spojuje Julské Alpy, přes Vogel, Koblu a Postojnou s Koprem na pobřeţí. V Mariboru začíná dálková trasa z hřebene Pohorje, přes Kamnicko-Savinjské Alpy, Karavanky a Julské Alpy do Ankaranu na Jadranu. [12] Pro turisty v horách je určeno přes 167 míst, kde mohou přenocovat. Jsou to chaty a útulny i místa pro bivak, a to především v alpské oblasti. Většina těchto míst je však otevřena v letní sezóně (zvláště ve vrcholových partiích). O chaty a cesty se stará Planinska sveza Slovenije sídlící v Lublani. Součástí tohoto svazu je 210 místních organizací, jejichţ členové zabezpečují kromě značení i doprovod turistů do hor. Výborně organizovaná je horská sluţba (Gorska reševalna sluţba), v jejíchţ pobočkách se můţete informovat o aktuálních podmínkách při plánování túr. [9] První dálková trekkingová trasa v Alpách - Slovenska planinarska pot je zpřístupněna jiţ od roku 1949, měří aţ 800 km a spojuje Maribor s přímořským sídlem Ankaran. [43] Velké mnoţství tras se nachází v Triglavském národním parku v Julských Alpách (viz níţe Triglavský národní park) a právem se tak řadí mezi nejkrásnější a nejnáročnější terén ve Slovinsku Horolezectví Julské Alpy mají dlouhou a bohatou historii horolezectví. Zhruba v 18. století se začalo s prvními pokusy o dobývání horských vrcholů, s prvními průvodcovskými sluţbami. Vzniká také horolezecký svaz Slovinska, který dnes spravuje několik set kilometrů označených a zabezpečených cest a několik desítek horských chat. Přesněji jiţ v roce 1777 se velký průzkumník Balthasar Hacquet, pokusil o výstup na Triglav, zaznamenán byl ale aţ výstup na skalní stěnu v roce [34] 2 Evropská dálková trasa začínající ve Finsku, vedoucí přes Švédsko, Dánsko, Německo, Rakousko, Slovinsko a končící v Řecku. Má něco okolo km. 3 Evropská dálková trasa vedoucí skrz Španělsko, Andorru, Francii, Itálie, Slovinsko a Maďarsko. Celková délka trasy je km.[50] 41

42 Hlavním cílem jsou Julské, Savinjské/Kamnické Alpy a Karavanky. Prakticky z kaţdé alpské doliny Julských Alp se vypínají stametrové strmé vápencové štíty, mj. Špik, Debela Peč, Rakova Špica, Travnik a Šite. Největší horolezeckou výzvou je ve Slovinsku severní stěna Triglavu, třetí nejvyšší skalní stěna v Evropě. Lezecké cesty jsou výborně jištěné. [27] Vyhlášená náročná horolezecká stěna se nachází i v okolí u istrijské vesničky Osp (Obr.15.), blízko italských hranic. Nachází se zde tři skalní útesy, jedna přímo nad vesnicí Ops, druhá Misja Pec leţí 500 m od ní a třetí tzv. Crni Kal je vzdálená 5 km. Celkem dohromady tyto tři skalní stěny nabízí více neţ 600 lezeckých cest. [26] Obr. 15. Horolezecké stěny u vesnice Ops [26] Cykloturistika Ve Slovinsku jsou vyznačeny stovky kilometrů cyklostezek různých stupňů obtíţnosti. Ke snadným patří např. doliny Rateč a Jesenice, k náročnějším alpské doliny Kot, Krma, Radovna, Tamar či Vrata; na zdatné čekají strmá úbočí Karavanek. Výzvou je i zdolání nejvyššího slovinského průsmyku Vršič (1611 m n.m.). Oblíbená je cyklostezka Tří států z trojmezí Rakouska, Itálie a Slovinska 42

43 do vesnice Gozd Martuljek. [27] Stezky jsou vyznačeny v podrobnějších mapách, kola se dají půjčit v turistických centrech. Zakázána je jízda na kole po dálnici a pro ochranu ţivotního prostředí je cyklistika povolena pouze po udrţovaných tratích a silnicích. Ideálním terénem pro milovníky jízdy na horských kolech je středně vysoké Pohorje, kde se nachází rozsáhlý komplex stezek a tras. Horská kola zde půjčuje například Hotel Planja na vrcholu Rogla. Profesionálové ocení Mountainbike Park hotelu Club Krnes. Dokonce se tu pořádají podzemní túry důlním podnikem (tzv. jeskynní cyklistika) Vodní turistika Soča je nejlepší volbou pro rafting na divoké vodě (Obr. 16.). Jeho menší přítoky nabízejí vzrušení canyoningu (zdolávání kaňonů). Sava, Savinja a Krka jsou dobré pro jízdu na kajaku a hydrospeeding 4 (výbavu a instruktora zajišťují místní agentury za cenu asi 30 na osobu). [27] Pro kanoistiku jsou doporučeny řeky Kolpa (pohraniční řeka, při jiţní hranici s Chorvatskem) a Drava. [20] Pro orientaci klasifikace obtíţnosti sjízdnosti řek, jsem vloţila tabulku do přílohy č.2. a mapa v příloze č. 3 znázorňuje zmiňované řeky ve Slovinsku. Obr. 16. Rafting na řece Soči [25] 4 Sjíţdění peřejí vleţe na břiše na malém plováku s rukojeťmi; nezbytný je neoprén a neoprénové boty nebo ploutve, případně přilba a plovací vesta. Jedná se o kratší vzdálenosti (3 5 km) a snadnou obtíţnost (2 4). [27] 43

44 Řeka Soča stéká přímo ze srdce Julských Alp, poblíţ hranic s Itálií, pokračuje ve své cestě údolím Trenta, úzkými roklemi, rozšiřuje se na chvíli v Bovci a poté se opět zuţuje a zastavuje u jezera Most na Soči. Pořádají se tu raftingové sjezdy v peřejích. Sjíţdí se od ústí Lepenjici, asi 2 km dále začínají peřeje (W III-IV, při vysokém stavu vody W V). Záhy přichází úzká a hluboká soutěska, sjízdná jen při normálním stavu. Několik kilometrů za obcí Ţaga začíná soutěska, která je pak stále uţší a obtíţnější, místy nesjízdná. [9] Dolní tok uţ není technicky náročný, několikrát je nutno přenášet u elektráren a dojet lze aţ k městu Nova Gorica. Soča bude mít vodu určitě na jaře, v létě je často vody málo a lze jezdit pouze na některých, většinou nezáţivných úsecích. Nejdelší řeka ve Slovinsku je Sáva, prochází úhlopříčně celou zemí. Můţe se pochlubit dvěma prameny, v podobě vodopádu Savica - Sava Bohinjka a Sava Dolinka. Sáva Bohinjka má sjízdnost asi 15 km. Je to řeka poměrně divoká a náročná. Při vysokém stavu vody je v délce 5 km a horním toku obtíţnost W 1V- V. Dalším těţkým úsekem je tzv. Gibraltar s válcem. Dále uţ je plavba nepříliš náročná. První obtíţný úsek se nachází u obce Mošnje, kde jsou při vysokém stavu vody víry a válec (W IV). V Kranji je třeba loď přenést a stejně tak u přehrady Zbilje. Druhý obtíţný úsek je u obce Besnica (W III-IV). Plavbu lze ukončit v Hrastniku, protoţe dále uţ je voda špinavá. V podstatě platí, ţe je-li v provozu elektrárna, řeka je sjízdná. U Sávy Dolinky se se sjezdem obvykle začíná u Ţirovnice před přehradou a vede ke kempu Sobčev bajer u obce Lesce (W II- III).[9] Splavnost začíná na jaře od konce dubna. V létě záleţí na počasí a vodním stavu. Krka je krasová říčka, sjízdná od města Krka, cesta je značená jako sjezd na rychlé vodě a trasa vede přes města Ţuţemberk, Dvor na Novo Mesto a Otočec (kemp) a končí u soutoku Krky se Sávou u města Breţice. [13] Je vhodná ke koupání. V létě má většinou málo vody, lepší je sjíţdět ji na jaře. Nejvhodnějším obdobím pro sjezdy slovinských řek jsou pozdní jarní a brzké letní měsíce, během kterých taje sníh na hřebenech hor a toky mají dostatek vody. Některé jsou sjízdné i během léta. Aţ na výjimku, kterou je řeka Soča, není splouvání řek ve Slovinsku nikterak regulováno či zpoplatněno. Za sjezd Soči je 44

45 třeba zaplatit registrační poplatek, jehoţ výše se odvíjí od typu a velikosti plavidla, popřípadě je moţno vyuţít sluţeb komerčních společností. Poplatek se raději doporučuje zaplatit, neboť pokuty dosahují astronomických výšin. Pokud jsou zájemci o sjezd řeky Soči úplní začátečníci, doporučuji navštívit internetové stránky a vyjet na řeku s průvodcem. Společnost Soča Rafting nabízí organizované aktivity, jak v letním období (např. rafting, canyoning, jízdu na kajacích i kánoích, hydrospeed a vyjíţďky na horských kolech), tak i zimní, kde nabízejí individuální hodiny a kurzy snowboardingu a lyţování v Kaninském lyţařském středisku. Cena záleţí na vybrané aktivitě, na délce trvání a na dni, který si turista vybere (pátek, sobota a neděle jsou draţší cca o 2 aţ 3 ). Například dospělý člověk o víkendu za hodinu a půl raftingu v průměru zaplatí okolo 39. [44] Poskytují také různé slevy za skupiny, rodiny, či pokud chcete zkusit více neţ jednu aktivitu. Nejzajímavější a nejvýhodnější sleva je ovšem ta, pokud se účastníte dané aktivity v den svých narozenin, sleva je 100 % Golf Slovinsko se můţe pochlubit 8 golfovými hřiši. Na prvním místě je jedno z nejkrásnějších hřišť v Evropě, Bled. Má dvě části: King s Course (18-ti jamkové) a Lake Course (9-ti jamkové). Následují hřiště v Lipici (9-ti jamkové), vybudované roku 1989 v unikátní krasové oblasti, stíněné staletými lípami a duby a jediné ve Slovinsku fungující celoročně, a hřiště v Mokrici (18-ti jamkové), v parku stejnojmenného zámku Mokrice v pahorkatině Dolenjska, které patří k nejtěţším, ale má i terény pro začátečníky a absolventy místní golfové školy. Vyhledávaná jsou i golfová hřiště Arboretum/Volčji potok v borovém lese s výhledem na Kamnické Alpy, Olimje/Podčetrtek u lázní Olimia, Livada/Moravske Toplice v oblasti přírodního parku Prekmurje a Golden Hill/Slovenske Konjice mezi vinohrady. Golfové hřiště Ptuj nabízí polohu s vyhlídkou na středověké město a zároveň termální lázně. [21] 45

46 Ostatní letní aktivity Do oblasti Pohorje často zavítají milovníci parašutismu, závěsného létání a letů v horkovzdušných balónech - tzv. ballooning se nabízí například v Bledu, pronájem balónu na zakázku zařizuje Balonarski center Barje v Lublani. Doba trvání akce je od 3 do 4 hodin (součástí je i sledování přípravy). Po přistání dostanou zúčastnění láhev šampaňského a certifikát o absolvovaném letu. [27] Známé pro parašutisty a paraglidisty z celého světa je i údolí Vipava (vinařská oblast). Oblíbenými místy startu letu ke klouzavým letům na padácích do údolí jsou vrcholy Vogel a Kobla nad Bohinjským jezerem. Dalším zajímavým městem je Kanal, který kaţdoročně pořádá akci skoků z kamenného mostu do řeky Soči. Odváţnější mohou zkusit akrobatický let nebo pro skutečný adrenalinový záţitek tandemový seskok padákem. [20] Poněkud novým dobrodruţstvím je speleologie, kdy za doprovodu speleologa nahlédnete do dosud panenského podzemí. Příkladem je oblast pohoří Visoki Kanin a jeskyně Govic, kde jsou zájemci spuštěni na laně aţ k podzemnímu jezírku. Doporučuje se obnošené oblečení a pevné boty, ve výbavě by neměly chybět přilba a čelová lampa. Jeskyně Čehi (1533 m hloubky) v Julských Alpách je sedmou nejhlubší jeskyní světa. [23] Zimní sportovní aktivity Zimní sezóna je ve Slovinsku rájem lyţařů, nachází se zde něco okolo 40 lyţařských center. Na některých sjezdových tratích je moţnost vyzkoušet si i sáňkování. Pokud sněhové podmínky dovolí, výborně udrţované jsou zde i běţecké tratě. O všem se zmiňuji podrobněji v následujících kapitolách Lyţování Lyţování zde má dlouholetou tradici a je hluboce zakotveno ve slovinské kultuře. Jiţ v 17. století vyvinuli lidé ţijící na plošině Bloke speciální techniku pro pohyb na lyţích. V této době je Slovinsko známé i díky vzniku lyţí značky Elan, které se vyrábějí v městečku Begunje v Julských Alpách, nedaleko Bledu. [48] 46

47 Nejlépe vybavené a největší oblasti lyţování se nacházejí v Julských Alpách, v Kranjské Goře, na Voglu u Bohinje a na Krvavci u Kranje. V Kranjské Goře jsou například tradičně organizovány Závody Světového poháru muţů (Světový pohár muţů ve slalomu a obřím slalom) [38] a v Mariboru Pohorje závody ţen (Světový pohár ţen ve slalomu a obřím slalomu a rovněţ obří slalom závodu nazvaného Golden Fox-Zlatá liška). Planica je také velmi známá, pro svůj nejvyšší skokanský můstek na světě. Kaţdý rok se zde koná finále Světového poháru ve skocích na lyţích. K jiným populárním lyţařským střediskům patří Rogla v Zreško Pohorje, Cerkno.a Kanin (Sella Nevea z italské strany). Porovnání čtyř vybraných lyţařských středisek ve Slovinsku Kanin-Sella Nevea [39]: Nadmořská výška: m Rozloha: 70 ha Počet vleků: 3 Dvou-sedačková lanovka: 2 Tří-sedačková lanovka: 2 Čtyř-sedačková lanovka: 1 Kabinová lanovka: 1 Gondola: 1 Kapacita: lyţařů za hodinu Černé sjezdovky: 2 km Červená sjezdovka: 22 km Modrá sjezdovka: 6 km Krvavec [40]: Nadmořská výška: m Rozloha: 94 ha Počet vleků: 3 Jedno-sedačková lanovka: 1 47

48 Dvou-sedačková lanovka: 4 Čtyř-sedačková lanovka: 1 Šesti-sedačková lanovka:1 Kabinová lanovka: 1 Kapacita: lyţařů za hodinu Černé sjezdovky: 6 km Červená sjezdovka: 12,5km Modrá sjezdovka: 5,5km Kranjska Gora [38]: Nadmořská výška: m Rozloha: 125 ha Počet vleků: 13 Počet jednotlivých vleků: 1 Dvou-sedačková lanovka: 1 Čtyř-sedačková lanovka: 4 Kapacita: lyţařů za hodinu Černé sjezdovky: 2 km Červená sjezdovka: 8 km Modrá sjezdovka: 10 km Vogel [37]: Nadmořská výška: m Rozloha: 78 ha Počet vleků: 3 Dvou-sedačková lanovka: 4 Gondola: 1 Kapacita: lyţařů za hodinu Černé sjezdovky: 14 km Červená sjezdovka: 4 km Modrá sjezdovka: 8 km 48

49 SHRNUTÍ Lyţařské středisko Kranjska Gora je největší svou rozlohou, počtem vleků (19) a i největší kapacitou (lyţařů za hodinu). Je to středisko vhodné pro rodiny s dětmi, převaţují zde sjezdové tratě modré barvy. Najdeme zde i sáňkařskou dráhu dlouhou 5 km a 40 km běţeckých tratí. Je to středisko s mnoha moţnostmi. Nevýhodou je jeho nízká nadmořská výška s kratší lyţařskou sezónou. Oproti tomu lyţařské středisko Vogel (Obr.14.) má jednu z nejdelších lyţařských sezón a to díky jeho poloze. Leţí na první horské bariéře nad Jaderským mořem, kde spadne mnohem více sráţek, neţ kdekoliv jinde ve stejné nadmořské výšce. Díky tomu se dostává Vogel na první místo mezi lyţařská střediska pro jeho výtečné sněhové podmínky Je to středisko poměrně malé (70 ha), s nejniţší kapacitou, ale s délkou sjezdových tratí dohromady okolo 26 km (převaţují tratě černé barvy - 14 km). Je zde moţnost i běţeckého lyţování s celkovou délkou tratí 35 km. Toto středisko má krásné umístění, s krásným výhledem na jezero Bohinj a s moţností vidět i nejvyšší vrchol Slovinska Triglav. Obr. 15. Středisko Vogel v letních měsících 49

50 Středisko Kanin- Sella Nevea je nejvyšší v oblasti, tím pádem i tady je dlouhá lyţařská sezóna (od prosince aţ do začátku května). Z těchto čtyř center je nejmenší rozlohou s 9 vleky, ale jediné kde si můţete vyzkoušet i svahy na italské straně. Celkově má 30 km sjezdových tratí, z toho 22 km je označeno červenou barvou a je tímto nejvíce vhodné pro středně dobré lyţaře. Velkou výhodou střediska Krvavec je jeho poloha. Nachází se jen 25 km od Lublaně a zároveň 8 km od mezinárodního letiště Brnik. Kaţdý si zde najde to svoje, má totiţ jak 6 km černě, tak i 6 km modře značených tratí a ještě 12 km tratí označených červeně. O víkendech zde bývá velmi rušno, a pokud si chcete opravdu zalyţovat, navštivte toto středisko v týdnu. Sezóna trvá obvykle 150 dní, z toho 100 dnů je zaručeno. V kaţdém větším středisku je také moţnost půjčení lyţařského, či snowboardového vybavení. A k dispozici pro lyţaře a snowboardisty jsou zde lyţařské školy pro zlepšení svých schopností. Individuální hodina (50 min) stojí 30, plus další kaţdá osoba ti hodinový kurz (5 dní) ve skupince s minimálně 6 osobami stojí 70. Kompletní lyţařské či snowboardové vybavení na jeden den vyjde na 22. [44] Ostatní zimní aktivity Běţecké lyţování se těší velké popularitě. Nejznámější běţecké tratě najdeme v oblasti Pokljuka, kde se otevřelo zrekonstruované, plně vybavené sportovní centrum a hotel. Tratě v této oblasti leţí v nadmořské výšce okolo metrů [23], coţ bývá často zárukou trvale dobrých sněhových podmínek. Dalším známým místem k běţeckému lyţování je nedotčená Logarská dolina, dále také Kranjska Gora, kde se nachází aţ 40 km běţeckých tratí, okolí Bledu a lyţařských areálů Rogla a Kobla a Mariborsko Pohorje. Zimní radovánky lze zpestřit i jízdou na sněţném skútru v Krajnské Goře, Pohorji, Pokljci nebo na Krvavci. Na mnoha místech je turistům nabízena jízda na saních taţených psy či koňmi, sáňkařské závody v lyţařských centrech nebo sáňkování v uzavřených horských průsmycích Vršič a Mangart organizované kvalifikovanými sportovními agenturami. Najdeme zde celou řadu atraktivních 50

51 středisek zimních sportů. Dobrodruţstvím můţe být pro některé i moţnost vyzkoušet si sportovní lezení na ledovci, či lyţařské túry. 51

52 ZÁVĚR Cílem této bakalářské práce bylo shrnout poznatky o Slovinsku, posbírat a ucelit informace získané z různých informačních zdrojů a přiblíţit více tuto destinaci veřejnosti, ať jiţ z pohledu cestovního ruchu, tak i obecně. Mým hlavním záměrem bylo také zvýšit zájem a představit Slovinsko jako zemi, která nabízí širokou škálu atraktivit. V úvodní části jsem čerpala poznatky o cestovním ruchu z odborné literatury a mou snahou bylo obecné seznámení s cestovním ruchem. Literatura pojednávající o cestovním ruchu a turismu je poměrně široká, ale z mého pohledu nejednotná. Autoři se ne vţdy shodují v definování pojmů a mají různá kritéria pro jeho členění a při mém výběru těchto definic jsem vybrala ty nejčastěji se shodující. Druhá část charakterizuje Slovinsko obecně. Zahrnuje historický vývoj této země, jeho geografickou polohu, demografii a části týkající se turismu a ochrany přírody. V těchto podkapitolách jsem se snaţila potencionálním návštěvníkům nastínit moţnosti ubytování a poukázat na přírodní bohatství, které je pro cestovní ruch hlavním přínosem. Ve třetí části jsem se zaměřila na turisticky atraktivní místa, které jsem vybrala dle vlastního výběru a svých zkušeností, získaných během mého cestování. Dále jsem se zabývala moţnostmi aktivně tráveného volného času a popsala nejčastěji nabízené a vyuţívané sportovní aktivity. K vytvoření této kapitoly jsem vyuţila informací získaných od průvodců, z informačních center a z aktuálních internetových stránek a v neposlední řadě z mých vlastních poznatků. Práci jsem obohatila o mnou pořízené fotografie, získané v průběhu mého půlročního pobytu ve Slovinsku. Záměrem bylo představit tuto zemi veřejnosti se snahou poukázat, ţe Slovinsko má co nabídnout. Byla bych také ráda, kdyby se tato práce stala podnětným přínosem i pro turisty zajímající se více o tuto destinaci k vyuţití praktických informací k pobytu. 52

53 SEZNAM POUŢITÝCH ZDROJŮ Knihy [1] ATTL, P., NEJDL, K. Turismus I. 1. vyd. Praha: Vysoká škola hotelová v Praze, s. ISBN [2] FERDA, J. Slovinsko v EU: středoevropské, alpské, středomořské a balkánské rysy v charakteristice státu. Brno, s. Diplomová práce. Masarykova universita. [3] HALL, D., R. Tourism and travel. In T. UNWIN (ed). A European geography. Addison Wesley Longman, Harlow, 1998 [4] HESKOVÁ, M. a kol. Cestovní ruch. Pro vyšší odborné a vysoké školy. Fortuna, Praha, s. ISBN [5] HLADKÝ, L. Slovinsko. Praha: Libri, s. ISBN [6] MALÁ, V. a kol. Základy cestovního ruchu. Vysoká škola ekonomická v Praze, 2002 [7] MATYÁŠEK, J. a kol. Slovinsko-cesty do přírody. Masarykova universita Brno, s. ISBN [8] NĚMEC, D. Slovinsko kapesní průvodce. Computer press, Brno, s. ISBN [9] NOVÁKOVÁ, M., SOUKUP, O. Slovinsko, Průvodce do zahraničí. Olympia, Praha, s. ISBN [10] PETR, I. Slovinské a Chorvatské hory. Ostrava: Mirago, s. ISBN [11] RYGLOVÁ, K. Cestovní ruch soubor studijních materiálů. 3. vyd. Ostrava: KEY Publisher s.r.o., s. ISBN [12] SCHETAR, D., KÖTHE, F. Slovinsko-Cestovní atlas Slovinsko. Marco Polo, Praha, s. ISBN

54 [13] SLÁDKOVÁ, D. Turismus, autenticita a cestování aneb Kdo hledá najde? Brno, s. Bakalářská práce. Masarykova universita. [14] Slovinsko. Baedeker, Praha, s. ISBN [15] VYSTUPIL, J., ŠAUER, M. Základy cestovního ruchu. 1, vyd. Brno: Masarykova univerzita, s. ISBN Elektronické nosiče a www stránky [16] [online]. [cit. 3. února 2011 ] Dostupné na: [17] [online]. [cit. 6. února 2011] Dostupné na: [18] [online]. [cit. 13. prosince 2010] Dostupné na: [19] [online]. [cit. 13. prosince 2010] Dostupné na: [20] [online]. [cit. 8. ledna 2011 ] Dostupné na: [21] [online]. [cit. 8. ledna 2011] Dostupné na: [22] [online]. [cit. 8. ledna 2011] Dostupné na: [23] [online]. [cit. 12. ledna 2011] Dostupné na: [24] [online]. [cit. 12. ledna 2011] Dostupné na: 54

55 [25] [online]. [cit. 1. dubna 2011] Dostupné na: [26] [online]. [cit. 1. dubna 2011] Dostupné na: [27] [online]. [cit. 25. února 2011] Dostupné na: [28] [online]. [cit. 8. ledna 2011] Dostupné na: Adventures.htm?tek_na_smuceh=2776&lng=2 [29] [online]. [cit. 8. ledna 2011] Dostupné na: [30] [online]. [cit. 13. března 2011] Dostupné na: [31] [online]. [cit. 15. března 2011] Dostupné na: [32] [online]. [cit. 11. února 2011] Dostupné na: [33] [online]. [cit. 15. ledna 2011 ] Dostupné na: [34] [online]. [cit. 15. ledna 2011] Dostupné na: [35] [online]. [cit. 20. prosince 2010] Dostupné na: [36] [online]. [cit. 7 března 2011] Dostupné na: [37] [online]. [cit. 7. března 2011] Dostupné na: 55

56 [38] [online]. [cit. 1. března 2011] Dostupné na: [39] [online]. [cit. 20 března 2011] Dostupné na: [40] [online]. [cit. 19. března 2011] Dostupné na: [41] [online]. [cit. 1. dubna 2011] Dostupné na: [42] [online]. [cit. 25. března 2011] Dostupné na: [43] [online]. [cit. 13. února 2011] Dostupné na: [44] [online]. [cit. 18. února 2011] Dostupné na: [45] [online]. [cit. 23. února 2011] Dostupné na: [46] [online]. [cit. 21. prosince 2010] Dostupné na: [47] [online]. [cit. 29. února] Dostupné na: [48] [online]. [cit. 1. března 2011] Dostupné na: [49] [online]. [cit. 3. února 2011] Dostupné na: [50] [online]. [cit. 18. března 2011] Dostupné na: 56

57 SEZNAM PŘÍLOH Příloha 1 Mapa Slovinska s rozdělením do regionů Příloha 2 Tabulka obtíţnosti sjízdnosti řek Příloha 3 Mapa řek ve Slovinsku 57

58 Příloha č. 1 Mapa Slovinska s rozdělením do regionů Zdroj: 58

59 Příloha č. 2 Tabulka obtíţnosti sjízdnosti řek Stupeň obtíţnosti ZW WW I WW II WW III WW IV WW V WW VI Charakter toku Klidný, mírně proudící tok bez překáţek a peřejí. Lehký tok s občasnými peřejemi. Řeka s peřejemi a vlnami, dobře čitelné a viditelné; úzké toky s rychlejším proudem a občasnými návaly proudu na břeh a s moţností překáţek dobře viditelných. Těţký tok s nepravidelnými vlnami a občasným válcem, někdy zablokované, nečekané překáţky; u úzkých toků nepřehledná místa s peřejemi v meandrech s náhlými překáţkami. Velmi těţký tok s velkými peřejemi, válce, silná rozhraní, návaly vody, zablokované s úzkými průjezdy a stupni dtto. WW III, velmi dobré znalosti záchrany, psychická odolnost a trénovanost, rychlá rozhodnutí, úsek předem prohlédnout. Extrémně těţký tok, velmi zablokované a nepřehledné, neustálé peřeje s málo místy na zastavení, vysoké kaskády a stupně, rychlý proud. Hranice sjízdnosti, kdy tok můţe být sjízdný v kombinaci s vhodným stavem vody a dalšími podmínkami. Nároky na vodáka a jeho vybavení Základní znalost ovládání lodě, loď zajištěná proti potopení, děti a neplavci vesty. Znalost ovládání lodě, loď zajištěná proti potopení, vhodné vesty a helmy, znalost sebezáchrany. Dobrá znalost ovládání lodi, umění rychle zastavit, trénovanost a zkušenosti vhodné; lodě zajištěné proti potopení, vhodné uzavřené nebo samovylévací lodě, vesta a helma, znalost sebezáchrany, doporučená znalost záchrany jiných. Velmi dobrá znalost ovládání lodě a taktiky jízdy na rychlé a divoké vodě, uzavřené lodě nebo rafty, znalost sebezáchrany a záchrany jiných, vesta, helma, neopren, záchranné vybavení, je moţná jízda bez prohlíţení celého úseku. dtto. WW III, velmi dobré znalosti záchrany, psychická odolnost a trénovanost, rychlá rozhodnutí, úsek předem prohlédnout. Velmi rychlá rozhodnutí pod psychickým tlakem, velká zkušenost, velmi dobře sehrané skupinky s praxí v záchraně a velmi dobrým vybavením. dtto. WW V Zdroj: 59

60 Příloha č. 3 Mapa řek ve Slovinsku Zdroj: 60