Obsah Úvodní slovo 25 let problematiky starých důlních děl v praxi a legislativním procesu ( )

Transkript

1 Obsah Úvodní slovo 3 25 let problematiky starých důlních děl v praxi a legislativním procesu ( ) 5 Petr Uldrych Podmínky báňské legislativy a provoz prohlídkové štoly 17 Vratislav Procházka Zpřístupňování důlních děl v Krušných horách odborné a legislativní aspekty z hlediska ochrany přírody 21 Vladimír Melichar a Jan Matějů Jsou montánní relikty archeologické památky? 29 Kryštof Derner Neklidný terén: Vybrané typy povrchových reliktů v zázemí zpřístupněných důlních děl 43 Ondřej Malina Historická důlní díla a památkové objekty 51 Josef Řehák Prohlašování montánních objektů za kulturní památky 63 Alžběta Kratochvílová Krajinné památkové zóny a podmínky památkové ochrany v západním Krušnohoří 71 Tomáš Karel Vymezování rozsahu krajinných památkových zón Krupka a Háj-Kovářská-Mědník průběh a výsledky 81 Jan Hanzlík, Hana Veselá Výkon státní správy v oblasti památkové péče na území památkových zón krajinného charakteru 87 Jaroslava Pokludová Hornická kulturní krajina Krušnohoří a její monitoring 99 Jitka Vlčková Financování kulturního dědictví s přihlédnutím k problematice financování nákladů na zachování, obnovu a zpřístupnění památek montánního charakteru 107 Ivana Štěrbová, Martina Zahrádková Montanregion a hornoslavskovské hornictví úvaha i výzva 117 Miloš Zárybnický Adresář institucí 125 Obsah 1

2

3 Úvodní slovo V souvislosti s podpůrnými aktivitami pro projekt nominace Hornické kulturní krajiny Krušnohoří/Erzgebirge na Seznam světového dědictví UNESCO podal Ústecký kraj pro rok 2014 žádost o dotaci na uspořádání mezioborového workshopu. Projekt byl podpořen programem Ministerstva kultury ČR Podpora pro památky UNESCO, Priorita č. 3 - Prezentace, osvěta a edukace. Workshop proběhl v nově otevřených půdních prostorách Oblastního muzea v Mostě, příspěvkové organizaci, dne 22. května 2014, za spolupráce Odboru kultury a památkové péče Krajského úřadu Ústeckého kraje a Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v Lokti. Cílem workshopu bylo shromáždit a uceleně rozšířit mezi provozovatele prohlídkových štol, vlastníky montánních kulturních památek i laické zájemce odborné informace, které přispějí k lepší péči a zachování tohoto často opomíjeného kulturního bohatství. Celkem bylo pětasedmdesáti účastníkům workshopu předneseno třináct příspěvků, jež jsou rozvedeny v předkládaném sborníku. Je nutno podotknout, že za obsahovou stránku příspěvků jsou odpovědni samotní autoři. V první sekci byly představeny zkušenosti se zpřístupňováním důlních děl na příkladech štoly Země zaslíbená na Mědníku (Ivan Cáder, Historické rudné doly Mědník Měděnec, o.s.) a štoly Kryštof na Hřebečné (Zdeněk Lakatoš, Město Abertamy). Tuto sekci doplnil také příspěvek zástupce firmy Speleo (Ing. Josef Řehák), který byl věnován obnově a zpřístupnění Historických sklepů v Jirkově. Jednotnou klasifikaci důlních děl, určení vlastnických vztahů, převody práv a povinností u starých důlních děl a prodej opuštěných průzkumných důlních děl shrnul ve svém příspěvku Ing. Petr Uldrych z Ministerstva životního prostředí ČR. Další příspěvek zaměřený na podmínky báňské legislativy pro zajištění provozování prohlídkové štoly pak přednesl zástupce Obvodního báňského úřadu v Mostě Ing. Vratislav Procházka. Mgr. Vladimír Melichar seznámil účastníky workshopu s odbornými a legislativními aspekty zpřístupňování štol z hlediska ochrany přírody s důrazem na právní zakotvení ochrany netopýrů a jejich biotopů. Zástupce Ústavu archeologické památkové péče severozápadních Čech v Mostě, v.v.i. (MUDr. Kryštof Derner, Bc.), zdůraznil často opomíjenou, zákonem však stanovenou, povinnost hlášení archeologických nálezů v montánních památkách. Ve spolupráci s archeologickými pracovišti je možné zajistit zaměření těchto památek, jejich dokumentaci a případné odebrání vzorků pro vědecké analýzy (jakou je např. dendrochronologie). Celý následující blok byl zaměřen na památkovou péči, ať již na typologii důlních děl (Mgr. Ondřej Malina, Národní památkový ústav), nebo proces prohlašování montánních objektů za kulturní památky (Mgr. Alžběta Kratochvílová, Národní památkový ústav). Pozornost byla věnována rovněž nově vyhlášeným krajinným památkovým zónám v Ústeckém a Karlovarském kraji (Tomáš Karel a Mgr. Jan Hanzlík, Národní památkový ústav). Výkon státní památkové péče na území památkových zón krajinného charakteru přiblížila Mgr. Jaroslava Pokludová z Krajského úřadu Karlovarského kraje. Úvodní slovo 3

4 Hornická kulturní krajina Krušnohoří/Erzgebirge v současné chvíli usiluje o zápis na prestižní Seznam světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO. Úkoly vyplývající z nominačního procesu a následné správy české části statku na sebe převzala obecně prospěšná společnost Montanregion Krušné hory - Erzgebirge, jejíž činnost představil její ředitel RNDr. Michal Urban, CSc. V závěru workshopu pak Mgr. Jitka Vlčková, PhD., z Národního památkového ústavu, nastínila proces monitoringu kulturních statků zapsaných na Seznamu světového dědictví UNESCO a jeho nástroje. Tento sborník přináší průnik metodických příspěvků a právních postupů z hlediska památkové a archeologické péče, ochrany životního prostředí a dodržení zásad stanovených báňskými úřady, včetně možností financování obnovy a zachování montánních památek. Pevně věříme, že sborník si své čtenáře najde a bude svým obsahem užitečný široké veřejnosti. 4 Úvodní slovo

5 25 let problematiky starých důlních děl v praxi a legislativním procesu ( ) Petr Uldrych Úvod Problematika starých důlních děl se začala v České republice řešit nabytím účinnosti nového horního zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), který nahradil zákon č. 41/1957 Sb., o využití nerostného bohatství (horní zákon). Zákon č. 41/1957 Sb., pojem stará důlní díla neznal, avšak obecný horní zákon z roku 1854, který byl platný právě až do roku 1957, pojem stará důlní díla v několika svých paragrafech aktivně používal. Přestože je to tedy letos 25 let, co báňské předpisy používají pojem staré důlní dílo, je tento pojem často nesprávně používán. Jak už je výše uvedeno problematika tzv. starých důlních děl je v České republice řešena již 25 let. V současnosti platný zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon) má do dnešního dne již 23 novelizací. Nejzásadnější novelou z hlediska starých důlních děl byla novela z roku 2002 (zákon č. 61/2002 Sb.), která nově vymezila, že starým důlním dílem je také opuštěný lom po těžbě vyhrazených nerostů, jehož původní provozovatel ani jeho právní nástupce neexistuje nebo není znám. Ministerstvo životního prostředí v souladu s 35 horního zákona zabezpečuje zajišťování nebo likvidaci starých důlních děl a jejich následků, která ohrožují zákonem chráněný obecný zájem, a to v nezbytně nutném rozsahu. Ministerstvo životního prostředí rovněž zabezpečuje zjišťování starých důlních děl a vedením registru starých důlních děl ministerstvo životního prostředí pověřilo Českou geologickou službu, přičemž vlastní zjišťování a vedení registru zajišťuje útvar Geofond. Zjišťování starých důlních děl a vedení jejich registru je upraveno vyhláškou MŽP č. 363/1992 Sb., o zjišťování starých důlních děl a vedení jejich registru, v platném znění. Při zabezpečování starých důlních děl a opuštěných průzkumných důlních děl je Ministerstvo životního prostředí samozřejmě povinno postupovat v souladu s platnou legislativou České republiky. Základní terminologie důlních děl V současném horním právu je mnoho nejasných či nepřesných definic. Objektivně je však třeba dodat, že odborná veřejnost se doposud dokázala i s touto skutečností vyrovnat. Pojem důlní dílo Stěžejní pojem důlní dílo není zákonem č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon) definován. Další obecně platné předpisy související s horním zákonem poskytují pro důlní dílo dvě definice. Vyhláška č. 22/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při 25 let problematiky starých důlních děl v praxi a legislativním procesu ( ) 5

6 dobývání nevyhrazených nerostů v podzemí, definuje důlní dílo takto: podzemní prostor vytvořený hornickou činností; za důlní dílo se považuje i větrací, odvodňovací, těžební a záchranný vrt a jiné vrty, které plní funkci důlního díla. Za důlní dílo se nepovažuje vyhledávací a průzkumný vrt. Vyhláška č. 26/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při činnosti prováděné hornickým způsobem na povrchu, definuje důlní dílo jako: prostor v zemské kůře, například rýha, lom, vytvořený hornickou činností nebo vyhledáváním, průzkumem a dobýváním ložisek nevyhrazených nerostů. Za důlní dílo se nepovažuje vyhledávací a průzkumný vrt. Obě uvedené definice se jednoznačně shodují v tom, že za důlní dílo se nepovažují vyhledávací a průzkumné vrty. Obě prováděcí vyhlášky dále specifikují důlní dílo jako prostor vytvořený hornickou činností, přičemž vyhláška č. 26/1989 Sb. tuto specifikaci rozšiřuje i na vyhledávání, průzkum a dobývání ložisek nevyhrazených nerostů, což však podle zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, není hornická činnost ve smyslu 2 zákona, ale činnost prováděná hornickým způsobem ve smyslu 3 zákona. Mezi důlní díla je naopak nezbytné zahrnout i podzemní prostory, které vzniknou zvláštními zásahy do zemské kůry 1. Z výše uvedeného je patrné, že definice důlního díla není zcela jednotná a liší se podle účelu jednotlivého předpisu. Pojem staré důlní dílo Pojem staré důlní dílo se objevuje v zákoně č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon) a následně v řadě prováděcích předpisů. Zákonná definice starého důlního díla, upravená 35 odstavec 1 a 2 zákona č. 44/1988 Sb., zní: (1) Starým důlním dílem se podle tohoto zákona rozumí důlní dílo v podzemí, které je opuštěno a jehož původní provozovatel či jeho právní nástupce neexistuje nebo není znám. (2) Starým důlním dílem je také opuštěný lom po těžbě vyhrazených nerostů, jehož původní provozovatel čii jeho právní nástupce neexistuje nebo není znám. V důvodové zprávě k zákonu se dále uvádí: že jde o důlní díla, která nejsou v majetkové podstatě nynějších hornických organizací, nebyla jimi ani zřízena ani využívána, popřípadě jde o stará důlní díla bez právního nástupce. Tato díla mohou jednak ohrozit stávající objekty, jednak jsou překážkou pro novou výstavbu a vyžadují často nákladné asanační práce. Definice použitá v 35 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), skrývá mnohá úskalí, přičemž část problémových definic uvádí rozbor pojmu důlní dílo. Už slovní spojení: Starým důlním dílem, které je opuštěno a jehož původní provozovatel není znám použité pro definici starého důlního díla v 35 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), je dosti nešťastné, a to zejména z důvodů vložení slova původní. U značné části potenciálních starých důlních děl totiž původního provozovatele na základě studia 1) Zvláštními zásahy do zemské kůry se rozumí zřizování, provoz, zajištění a likvidace zařízení pro činnosti vyjmenované v 34 zákona č. 44/1988 Sb let problematiky starých důlních děl v praxi a legislativním procesu ( )

7 archivních materiálu zjistíme, ale již neexistuje ani on, ani jeho právní nástupce. Otázka zní, zda takovéto důlní dílo splňuje definici starého důlního díla či nikoliv. Také slovní spojení: Starým důlní dílo (lom), je opuštěno není úplně ideální. Zjednodušeným výkladem dojdeme k závěru, že jde o věc (pokud se dá považovat důlní dílo za věc ), kterou původní vlastník opustil. Právo opustit věc je součástí obsahu vlastnického práva a jeho podstatou je projev vůle nebýt nadále vlastníkem věci a věc se tak stává věcí ničí neboli res nulius, jak plyne z dikce zákona. Další typy důlních děl a podzemní objekty Definice pojmu hlavní důlní dílo používaná vyhláškou č. 52/1997 Sb., kterou se stanoví požadavky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při likvidaci hlavních důlních děl, která považuje za hlavní důlní dílo: důlní dílo vyúsťující na povrch. Hlavními důlními díly jsou důlní díla průzkumná (šachtice, komíny), díla otvírková (jámy, štoly), větrací, odvodňovací, těžební a záchranné vrty. Hlavním důlním dílem nejsou vyhledávací a průzkumné vrty. Definice není zcela přesná, neboť pomíjí otázku, zda je hlavním důlním dílem také lom. Další definici pojmu hlavní důlní dílo obsahuje zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, který za hlavní důlní díla považuje nejen všechna důlní díla, která vyúsťují na povrch, ale také důlní díla otevírající výhradní ložisko nebo jeho ucelenou část. Pojem Opuštěná důlní díla řeší zejména vyhláška č. 22/1988 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při dobývání nevyhrazených nerostů v podzemí, která má termín opuštěná důlní díla dokonce v názvu dvou svých paragrafů, ale bohužel bez jasné definice opuštěného důlního díla. Z dikce obecně platných báňských předpisů lze vytvořit přibližně takovouto obecnou definici opuštěného důlního díla: podzemní prostor vytvořený hornickou činností, dále podzemní prostory, které jsou vytvořeny a využity za účelem vyhledávání, průzkumu a využití ložiska; za opuštěné důlní dílo se považuje i větrací, odvodňovací, těžební a záchranný vrt a jiné vrty, které plní funkci důlního díla. Za opuštěné důlní dílo se nepovažuje vyhledávací a průzkumný vrt. Opuštěné důlní dílo má provozovatele nebo jeho právního nástupce, který důlní dílo dočasně nebo trvale nevyužívá. Provozovatel má všechna práva a povinnosti plynoucí z provozování tohoto důlního díla, včetně likvidace eventuelních projevů důlní činnosti na povrch, zajištění odtoku důlních vod a zajištění vstupu do podzemí a další práva a povinnosti v souladu s platnými právními předpisy. Za opuštěné průzkumné důlní dílo (též OPDD) je v současnosti považováno důlní dílo realizované a provozované v rámci geologicko-průzkumných prací financovaných ze státního rozpočtu, které nebylo po ukončení průzkumu předáno k hornické činnosti. Do této kategorie je nutné zahrnout i původně historická důlní díla, která byla z prostředků státu znovu otevřena a v nichž proběhl nový geologický průzkum financovaný ze státního rozpočtu. Stát vykonává správu těchto důlních děl prostřednictvím Ministerstva životního prostředí a udržuje je v bezpečném stavu. Relativně nový je pojem podzemní objekt ( 37 odst. 1 zákona č. 61/1988 Sb.), což jsou podzemní prostory vytvořené ražením, jde např. o tunely a štoly metra, kolektory, dále také jiné prostory o objemu větším než 1000 m 3 zpřístupněné veřejnosti 25 let problematiky starých důlních děl v praxi a legislativním procesu ( ) 7

8 nebo využívané k podnikatelské činnosti, bývalá stará nebo opuštěná důlní díla následně zpřístupněná veřejnosti nebo využívaná k podnikatelské činnosti. Vlastník podzemního objektu nebo jeho provozovatel je povinen ohlásit místně příslušnému báňskému úřadu existenci, zřízení, nabytí a likvidaci podzemního objektu, změny v jeho rozsahu nebo využití, identifikační údaje podzemního objektu a změny těchto údajů. Vlastník podzemního objektu nebo provozovatel je rovněž povinen udržovat podzemní objekt v bezpečném stavu a provádět ve stanovených lhůtách prohlídky k ověřování bezpečného stavu podzemního objektu prostřednictvím organizace, která má zřízenu báňskou záchrannou stanici. Český báňský úřad stanovil vyhláškou č. 49/2008 Sb., o požadavcích k zajištění bezpečného stavu podzemních objektů, mimo jiné také: a) lhůty pravidelných prohlídek podzemního objektu a způsob ověřování jejich bezpečného stavu, b) r ozsah identifikačních údajů pro vedení evidence podzemního objektu, c) podmínky k zajištění bezpečnosti provozu podzemního objektu především z hlediska jejich větrání, včetně větrání za provozu nepřístupných objektů, a požadavků na cesty pro chůzi, d) rozsah plánu zdolávání závažných provozních nehod - havarijní plán. Finanční zdroje na zabezpečování starých důlních děl a opuštěných průzkumných důlních děl Hlavním finančním zdrojem využívaným na zajišťování nebo likvidaci starých důlních děl a opuštěných průzkumných důlních děl byly z počátku pouze prostředky rozpočtu Ministerstva životního prostředí v roční výši 4 až 5 milionů Kč, což naprosto nepostačovalo na množství řešených problémů. Zlom ve financování zabezpečování starých důlních děl a opuštěných průzkumných důlních děl nastal usnesením vlády č. 906/2001 týkající se využívání úhrady z výnosů z vydobytých nerostů na výhradních ložiskách nebo vyhrazených nerostů ( 32a zákona č. 44/1988 Sb., horní zákon). Obce, na jejichž katastru probíhá těžba výhradních ložisek nebo vyhrazených nerostů, obdrží 75% vybraných prostředků, Ministerstvo životního prostředí s Ministerstvem průmyslu a obchodu si zbývajících 25% podělí v poměru 1 :1. Tím došlo k navýšení celkových prostředků na částku, která postačuje na finanční pokrytí dané problematiky. Od roku 1988 do roku 2013 bylo na zabezpečování starých důlních děl a opuštěných průzkumných důlních děl vyčerpáno cca 970 mil. Kč viz tab. č let problematiky starých důlních děl v praxi a legislativním procesu ( )

9 ROK Vynaložené prostředky (tis. Kč) Počet oznámených důlních děl Počet zabezpečených starých důlních děl (včetně oprav) Prostředky ze SFŽP (tis. Kč) Mimo MŽP Prostředky z Útlumu uhelného hornictví (tis. Kč) Celkem tabulka č. 1 Vlastní zabezpečování starých důlních děl a opuštěných průzkumných důlních děl V letech 1988 až 1998 se průměrný počet zabezpečených starých důlních děl pohyboval okolo 20 důlních děl za rok. V souvislosti s nárůstem mimořádných situací - havárií spojených se starými důlními díly (např. provalení povalu jámy Průhon v Kladně do hloubky 157 m v roce 1998, výbuch metanu v Ostravě Hrušově v domě pí. Močigembové v roce 1999 atd.) - začalo Ministerstvo životního prostředí postupovat systematicky a na základě předem realizovaných průzkumů byla každý rok přednostně zajišťována vybraná důlní díla, která nevíce ohrožovala celospolečenský zájem. Největší objemy zabezpečených důlních děl spadají zcela logicky do oblastí těžby uhlí tj. ostravskokarvinského revíru, kladensko-rakovnického revíru a severočeské hnědouhelné pánve. 25 let problematiky starých důlních děl v praxi a legislativním procesu ( ) 9

10 Řešeny však jsou bývalé rudní a nerudní revíry. V letech 2003 až 2009 stoupl průměrný počet zabezpečených důlních děl na cca 200 důlních děl ročně, přičemž maxima bylo dosaženo v roce 2004, kdy bylo zabezpečeno 276 starých důlních děl. Od roku 1988 do konce roku 2013 bylo celkem zabezpečeno 2510 starých důlních děl. graf č. 1 Vstup do důlních děl Podle stanoviska Českého báňského úřadu je vstup do opuštěných nebo starých důlních děl možný pouze za podmínek stanovených provozovatelem již zpřístupněného důlního díla. Vstup do opuštěných nebo starých důlních děl za účelem provádění jakékoliv činnosti v nich nelze legalizovat pro neodbornou (amatérskou) činnost, protože zákon takovou možnost nepřipouští a vyžaduje k těmto činnostem oprávnění. V případě neoprávněného vniknutí do důlního díla lze podle 39 zákona č. 200/1990 sb., o přestupcích, v platném znění, uložit pokutu do výše ,- Kč. Pokud by se tohoto správního deliktu dopustila organizace, právnická či podnikající fyzická osoba, lze uložit pokutu až do výše ,- Kč, přičemž za neoprávněný vstup je možné považovat i vstup do SDD a OPDD za účelem pozorování, sčítání a výzkum chiroptero fauny, montánní činnost apod. Vstup do starých nebo opuštěných důlních děl upravuje vyhláška č. 26/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při činnosti prováděné hornickým způsobem na povrchu v 29 odst. 1, jejíž znění je následující: Vstup do starých nebo opuštěných podzemních důlních děl a jiných podzemních prostor je možný jen na písemný příkaz, ve kterém organizace určí potřebná bezpečnostní opatření. Z vyhlášky vyplývá, že organizace ve smyslu 3a zákona č. 61/1988 Sb., let problematiky starých důlních děl v praxi a legislativním procesu ( )

11 o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, má povolenu hornickou činnost nebo činnost prováděnou hornickým způsobem, může dát souhlas ke vstupu do těchto děl, ale musí v zájmu bezpečnosti a prevence škod vždy stanovit potřebná bezpečnostní opatření. Nové využití SDD a převod OPDD Jak už bylo výše uvedeno, Ministerstvo životního prostředí není vlastníkem starých důlních děl. Ministerstvo životního prostředí má povinnost zajišťování nebo likvidace starých důlních děl a jejich následků, které ohrožují zákonem chráněný obecný zájem, a která vycházejí z 35 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon). Jedná se tedy o nové využití starého důlního díla a nový provozovatel původně starého důlního díla na sebe přebírá práva a povinnosti týkající se daného důlního díla. 1. K tomu, aby bylo možné se zabývat žádostí o transformaci práv a povinností k důlnímu dílu na nového provozovatele, je nutné předložit Ministerstvu životního prostředí následující dokumenty: 2. oficiální písemnou žádost o nové využití důlního díla, 3. evidenční list hlavního důlního díla (vydá na žádost ČGS - Geofond), 4. mapové podklady včetně důlních map, pokud existují, 5. údaje o žadateli, případně doklady o jeho oprávnění pro podnikání (provozování HČ, OR, Živnostenský list), 6. předpokládaný způsob využití důlního díla, 7. výpis z katastru nemovitostí včetně zákresu do katastrální mapy, 8. písemnou dohodu s vlastníkem pozemku o vstupu na pozemek v případě, že žadatel není sám vlastníkem pozemku, který je provozem (užíváním) důlního díla dotčen, 9. souhlasné stanovisko obce, v jejímž obvodu se důlní dílo nachází, 10. písemné prohlášení o převzetí všech závazků plynoucích z provozování předmětného důlního díla, včetně likvidace případných projevů důlní činnosti na povrch, zajištění odtoku důlních vod a zajištění vstupu do podzemí, v souladu s platnými právními předpisy a dodržovaní obecně platných právních předpisů. Toto prohlášení musí podepsat oprávněná osoba. Přílohou prohlášení musí být úředně ověřený dokument o oprávněnosti osob jednat za žadatele. 11. v případě, že se důlní díla nacházejí ve stanoveném chráněném ložiskovém území, je nutné přiložit stanovisko organizace vykonávající ochranu a evidenci výhradního ložiska. 12. v případě, že se důlní díla nacházejí ve stanoveném dobývacím prostoru, je nutné přiložit i stanovisko organizace, které byl dobývací prostor stanoven či která je jeho současným držitelem dle ustanovení 27 odst. 7 zákona č. 44/1988 Sb., ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon). 25 let problematiky starých důlních děl v praxi a legislativním procesu ( ) 11

12 Nově využívat lze pouze důl jako celek a nelze využívat jednotlivá důlní díla nebo části důlních děl, která mají přímý vliv na důl nebo jeho části. Za důl je považován provozní celek nebo jeho část tvořící samostatnou technickou a technologickou jednotku, tj. vzájemně propojenou síť jam, štol, šibíků, chodeb, překopů a případně dalších typů důlních děl. Posouzení, která důlní díla tvoří jeden důl, přináleží Ministerstvu životního prostředí. Bohužel převod opuštěných průzkumných důlních děl není v době vydání tohoto textu legislativně dořešen. Po převodu důlního díla, případně po změně práv a povinností k důlnímu dílu, nelze tato důlní díla nadále nazývat jako stará důlní díla, případně opuštěná průzkumná důlní díla. Úspěšný žadatel o převod opuštěného průzkumného důlního díla nebo o změnu práv a povinností k starému důlnímu dílu se stává jeho novým provozovatelem a důlní dílo je v registru České geologické služby převedeno z kategorie staré důlní dílo nebo opuštěné průzkumné důlní dílo do kategorie opuštěné důlní dílo. Nový provozovatel má veškerá práva a povinnosti k takto převedenému důlnímu dílu. Pokud nebude nový provozovatel původně starého či opuštěného průzkumného důlního díla využívat toto důlní dílo k hornické činnosti, ale zpřístupní předmětné důlní dílo veřejnosti nebo ho využívaná k podnikatelské činnosti, stává se důlní dílo tzv. podzemním objektem ve smyslu 37 odst. 1 zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě. Provozovatel tohoto podzemního objektu má, mezi jinými povinnostmi, také povinnost ohlásit zřízení či nabytí podzemního objektu místně příslušnému obvodnímu báňskému úřadu. Registr starých důlních děl Jak už bylo zmíněno v úvodu, jednou z nových činností vyplývajících z 35 horního zákona je vedení registru starých důlních děl. Tyto činnosti jsou podrobněji upraveny prováděcí vyhláškou č. 363/1992 Sb., o zjišťování starých důlních děl a vedení jejich registru, v platném znění. Ministerstvo životního prostředí pověřilo vedením registru státní příspěvkovou organizaci Českou geologickou službu (dále ČGS), jejímž je také zřizovatelem. Odstavec 4 35 horního zákona rovněž stanovuje všeobecnou oznamovací povinnost ( Kdo zjistí staré důlní dílo nebo jeho účinky na povrch, oznámí to bezodkladně ministerstvu životního prostředí České republiky. ). V 1, odstavci 2 výše uvedené prováděcí vyhlášky jsou potom uvedeny také požadované údaje k oznámení ( v oznámení starého důlního díla nebo jeho účinků na povrch se uvede místo a čas zjištění a stav nebo rozsah poškození povrchu, například velikost propadliny ). V rámci jednotlivých oznámení může být uvedeno i více projevů důlních děl (objektů). Došlá oznámení jsou potom předávána České geologické službě, útvaru Geofond. V první fázi se provádí šetření, které má za cíl ověřit oznámené skutečnosti terénní rekognoskací a případně je doplnit z archivních podkladů. Jako podklad pro archivní šetření se využívá zejména rozsáhlého odborného textového a mapového materiálu uloženého v archivu Geofond v Praze a na pracovišti v Kutné Hoře. Využívány jsou informace v databázích báňských let problematiky starých důlních děl v praxi a legislativním procesu ( )

13 map, poddolovaných území a hlavních důlních děl. Je také třeba určit, zda jde skutečně o projev starého důlního díla (SDD), tedy že zde neexistuje nebo není znám původní provozovatel, popř. jeho právní nástupce. Část oznámení se totiž týká projevů důlních děl, která mají svého provozovatele, a potom jde o tzv. opuštěná důlní díla (ODD) nebo opuštěná průzkumná důlní díla (OPDD), případně se ukáže, že oznámený jev není následkem důlního díla, ale jde např. o sklep, jeskyni atd. Potom je oznámení zařazeno do registru. Vlastní registr je veden formou složek obsahujících záznamový list, výřez mapy s lokalizací díla, vyjádření České geologické služby pro Ministerstvo životního prostředí, veškerou korespondenci a další související materiály. K registru dále patří i tzv. dokladová část, zahrnující plány zabezpečení, závěrečné technické zprávy a další pomocné zprávy a posudky. Tyto materiály jsou uloženy pod samostatnými signaturami v archivu nepublikovaných výsledků geologických prací Geofond. Stav registru starých důlních děl od roku 1988 do byl evidovaných objektů v rámci oznámení. Kromě toho bylo přijato i 9 hromadných oznámení informativního charakteru, která upozorňovala na existenci více než dalších objektů. Zastoupení jednotlivých kategorií je následující: Stará důlní díla (SDD) 2199 Opuštěná důlní díla (ODD) 258 Opuštěná průzkumná důlní díla (OPDD) 132 Jiné objekty 124 V některých případech dochází i k následným změnám kategorie u již evidovaných důlních děl. To se děje v případě, že jsou z archivních podkladů zjištěny nové, dosud neznámé skutečnosti o vlastnictví, nebo že dojde k převzetí důlních děl do vlastnictví, respektive do správy nějaké fyzické nebo právnické osoby. Další agendou spojenou s vedením registru starých důlních děl je provádění pravidelných revizí zabezpečených lokalit. Tato povinnost je dána 20 vyhlášky č. 52/1997 Českého báňského úřadu, kterou se stanoví požadavky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při likvidaci hlavních důlních děl. Ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí je každoročně stanoven seznam starých důlních děl, u kterých je kontrolován stav zabezpečení. Z těchto revizí se pořizuje písemný zápis s fotodokumentací, který je potom zařazován do příslušné složky důlního díla. Informace o lokalizaci a stavu starých důlních děl, resp. důlních děl obecně, jsou využívány zejména pro poskytování tzv. údajů o území v souladu s 27 odst. 3 zákona č. 183/2006Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. Na vyžádání jsou úřadům územního plánování poskytovány aktualizované soubory územně analytických podkladů v digitální podobě. Dále jsou tyto údaje poskytovány v rámci podávání vyjádření k investiční výstavbě a k územní plánovací dokumentaci z hlediska území se zvláštními podmínkami geologické stavby ve smyslu 13 zákona č. 62/1988 Sb., o geologických pracích (geologický zákon), ve znění pozdějších předpisů. Jednotlivá důlní díla a jejich projevy na povrch jsou zakreslovány do map poddolovaných území, které jsou pravidelně poskytovány orgánům státní správy, samosprávy a územního plánování. 25 let problematiky starých důlních děl v praxi a legislativním procesu ( ) 13

14 Webové mapové aplikace Informace z registru starých důlních děl jsou ukládány do databáze starých důlních děl, která je součástí Informačního systému státní geologické služby, spravovaného ČGS. Údaje jsou potom zpřístupňovány uživatelům pomocí webové mapové aplikace. Od září 2012 byla spuštěna nově vytvořená webová mapová aplikace GIS Viewer, která zajišťuje přístup k datům prostřednictvím webových služeb poskytovaných ArcGIS Serverem. Centrální komponentou aplikace je mapa. Zobrazovaná data jsou rozdělena na podkladové mapové vrstvy a tematické mapové vrstvy. Uživatel má na výběr seznam podkladových mapových vrstev, zahrnující topografickou mapu ZLM 1:10000, ortofotomapu, geologickou mapu a historické mapy 2. a 3. vojenského mapování. Aplikace umožňuje uživateli zobrazit současně vždy jednu podkladovou mapovou vrstvu a jeden mapový projekt. V současné době provozovaná aplikace funguje na bázi obecného přístupu bez nutnosti autorizace. Je vytvořena v české a anglické verzi. Přístup je z webových stránek ČGS: nebo přímo z následující stránky: Závěr Při zabezpečení starých důlních děl se Ministerstvo životního prostředí snaží postupovat citlivě zejména s ohledem na zájmy ochrany přírody a v případě historicky cenných důlních děl práce probíhají ve spolupráci s referáty památkové péče. Například při zabezpečení komplexu starých důlních děl Čistá Jeroným, který je součástí historického dolu Jeroným, situovaného v lokalitě Čistá u Rovné v Karlovarském kraji, Ministerstvo životního prostředí, postupně vynaložilo k zajištění trvalé stability celého komplexu v letech cca 40 mil. Kč. Důl Jeroným byl v roce 1990 prohlášen kulturní památkou rozhodnutím Ministerstva kultury České republiky. Práce na tomto důlním díle probíhaly v režii Ministerstva životního prostředí až do doby předání práv a povinností Karlovarskému kraji v roce Historické hornické artefakty získané při zabezpečování starých důlních děl, jsou předávány do muzejních sbírek a nekončí v rukách překupníků montánních památek. V rámci problematiky starých důlních děl je nutné rovněž zmínit ochranu životního prostředí. Důlní díla slouží velmi často jako stanoviště zvláště chráněných živočichů. Například v lednu 2014 bylo ve štolách starých hlubinných dolů po těžbě pokrývačské břidlice u Hrubé Vody, kde si našli svá zimoviště netopýři, zjištěno zřícení vstupního portálu štoly Libor z důvodu odcizení vrat do štoly a části obloukové výztuže podpírající strop štoly. Výskyt letounů je v tomto místě tak bohatý, že bylo vyhlášeno jako Evropsky významná lokalita s výskytem netopýrů velkých a zejména kriticky ohrožených netopýrů brvitých. Kromě nich tu však bylo popsáno ještě dalších 10 druhů letounů. Toto zimoviště je jedním z nejvýznamnějších v ČR a je sledováno vědecky již od roku Zával, který znemožnil netopýrům odlet ze zimoviště, nebylo možné odstranit. To by bývalo znamenalo úhyn značného množství zvláště chráněných živočichů. Proto bylo za účasti Hlavní báňské záchranné stanice Ostrava provedeno zpřístupnění netopýřího zimoviště z horního patra dolu a specialisté z České společnosti na ochranu netopýrů provedli odchyt a záchranný transfer dosud zimujících netopýrů do blízkosti vchodu v horním patře, kde měli let problematiky starých důlních děl v praxi a legislativním procesu ( )

15 po probuzení snadnou cestu ven k potravním zdrojům. Celá akce trvala záchranné skupině 8 hodin, z podzemního vězení se podařilo úspěšně vysvobodit celkem 166 netopýrů. V této souvislosti je třeba zmínit ještě jednu otázku: Je případné zasypání unikátního důlního díla jeho poškozením nebo ochranou? Podle názoru Ministerstva životního prostředí jde zcela jednoznačně o jeho ochranu. Zasypání je nejspolehlivějším ochranným prostředkem před další devastací a obdobným způsobem se postupuje například při ochraně archeologických nalezišť. V některých případech je zasypání naopak nezbytnou nutností, zejména jako ochrana před nájezdy nelegálních sběratelů minerálů, hledačů pokladů a tzv. montanistů. Ministerstvo životního prostředí je často kritizováno za tzv. nenávratnou likvidaci důlních děl. Uvědomíme-li si, z jakých kruhů kritika zaznívá (jsou to např. nelegální montanisté a sběratelé minerálů - překupníci), pak je nutno konstatovat, že tato kritika je naprosto pokrytecká ve chvíli, kdy chybí subjekt, který převezme odpovědnost a povinnosti spojené s důlním dílem. Važme si každého subjektu, který naprosto otevřeně vstoupí do jednání a převezme povinnosti a zodpovědnost přináležející k důlnímu dílu! Literatura: Česko. Občanský zákoník ze dne 26. února In Sbírka zákonů, Česká republika. Česko. Vyhláška č. 590/2002 ze dne 19. prosince 2002 o technických požadavcích pro vodní díla. In Sbírka zákonů, Česká republika. Česko. Vyhláška Českého báňského úřadu č. 22/1989 ze dne 29. prosince 1988 o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při dobývání nevyhrazených nerostů v podzemí. In Sbírka zákonů, Česká republika. Česko. Vyhláška Českého báňského úřadu č. 26/1989 ze dne 29. prosince 1988 o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při činnosti prováděné hornickým způsobem na povrchu. In Sbírka zákonů, Česká republika. Česko. Vyhláška Českého báňského úřadu č. 298/2005 ze dne 12. července 2005 o požadavcích na odbornou kvalifikaci a odbornou způsobilost při hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem a o změně některých právních předpisů. In Sbírka zákonů, Česká republika. Česko. Vyhláška Ministerstva životního prostředí České republiky č. 363/1992 ze dne 29. května 1992 o zjišťování starých důlních děl a vedení jejich registru. In Sbírka zákonů, Česká republika. Česko. ZÁKON č. 44/1988 ze dne 19. dubna 1988 o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon). In Sbírka zákonů, Česká republika. Česko. ZÁKON č. 61/1988 ze dne 21. dubna 1988 o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě. In Sbírka zákonů, Česká republika. Česko. ZÁKON č. 62/1988 ze dne 21. dubna 1988 o geologických pracích. In Sbírka zákonů, Česká republika. PETERS, J. KOSCHIN, K. Horní zákony československé platné v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: ČESKOSLOVENSKÝ KOMPAS, let problematiky starých důlních děl v praxi a legislativním procesu ( ) 15

16 16

17 Podmínky báňské legislativy a provoz prohlídkové štoly Vratislav Procházka Prohlídková štola Dle báňských předpisů se jedná o staré důlní dílo nebo o opuštěné důlní dílo. Ministerstvo životního prostředí České republiky vede registr starých důlních děl, a pokud nějaké důlní dílo (budoucí prohlídkovou štolu) předá do správy právnické nebo fyzické osoby, stává se de facto ze starého důlního díla důlní dílo opuštěné, které má svého provozovatele. Zákon 44/1988 Sb. o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon) v 35 Stará důlní díla v odstavci 1 uvádí (1) Starým důlním dílem se podle tohoto zákona rozumí důlní dílo v podzemí, které je opuštěno a jehož původní provozovatel ani jeho právní nástupce neexistuje nebo není znám. Z uvedeného vyplývá, že opuštěné důlní dílo má svého provozovatele. (2) Ministerstvo životního prostředí České republiky zabezpečuje zjišťování starých důlních děl a vede jejich registr (vyhláška MŽP ČR č. 363/1992 Sb. o zjišťování starých důlních děl a vedení jejich registru) Práce na prohlídkové štole, na jejím zpřístupnění a udržováním v bezpečném stavu, jsou vždy činností prováděnou hornickým způsobem. Zákon 61/1988 Sb. o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě v 3 Činnost prováděná hornickým způsobem pod písmenem h) uvádí Činností prováděnou hornickým způsobem se podle tohoto zákona rozumí h) práce na zpřístupnění starých důlních děl nebo trvale opuštěných důlních děl a práce na jejich udržování v bezpečném stavu v 5 Povinnosti organizací při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem (2) Hornickou činnost a činnost prováděnou hornickým způsobem může vykonávat pouze organizace, které bylo orgánem státní báňské správy pro tyto činnosti vydáno oprávnění. Podmínky báňské legislativy a provoz prohlídkové štoly 17

18 Každá činnost prováděná hornickým způsobem musí být prováděna v souladu s následující vyhláškou: Vyhláška 55/1996 Sb. o požadavcích k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při činnosti prováděné hornickým způsobem v podzemí 2 Výklad pojmů (2) Dále se pro účely této vyhlášky považuje za a) podzemní dílo prostor v podzemí vytvořený ražením nebo hloubením při činnosti prováděné hornickým způsobem, staré nebo trvale opuštěné důlní dílo nebo zpřístupněná část jeskyně. Vyhláška 104/1988 Sb. o hospodárném využívání výhradních ložisek, o povolování a ohlašování hornické činnosti a ohlašování činnosti prováděné hornickým způsobem Ohlašování hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem 10 Předmět ohlašování (1) Organizace ohlašuje zahájení činnosti prováděné hornickým způsobem, jakož i její přerušení na dobu delší než 30 dnů, obvodnímu báňskému úřadu. Prohlídkovou štolu lze provozovat též jako podzemní objekt. Zákon 61/1988 Sb. o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě v 37 Podzemní důlní díla je mimo jiné uvedeno (1) Za podzemní objekty se pro účely tohoto zákona považují podzemní prostory vytvořené ražením včetně jejich přístupových částí, jedná-li se o h) bývalá stará nebo opuštěná důlní díla následně zpřístupněná veřejnosti nebo využívaná k podnikatelské činnosti. (3) Bezpečným stavem podzemního objektu se pro účely tohoto zákona rozumí stav, který neohrožuje bezpečnost pádem nebo tlakem hornin, popřípadě obdobnými vlivy, které mohou narušit statiku podzemních prostor. K udržování bezpečného stavu podzemního objektu patří i zajištění podzemního objektu proti nahromadění výbušných nebo jinak nebezpečných nebo zdraví škodlivých látek a plynů v něm a zajištění bezpečného stavu přístupových cest v podzemí. (4) Vlastník podzemního objektu nebo jím písemně pověřený provozovatel je povinen udržovat podzemní objekty v bezpečném stavu a provádět ve stanovených lhůtách prohlídky k ověřování bezpečného stavu podzemních objektů prostřednictvím organizace, která má zřízenu báňskou záchrannou stanici. 18 Podmínky báňské legislativy a provoz prohlídkové štoly

19 (5) Obvodní báňský úřad může nařídit vlastníku podzemního objektu nebo jím písemně pověřenému provozovateli, aby s ohledem na povahu podzemního objektu nebo na místní podmínky, zejména hrozí-li riziko vzniku nedýchatelného ovzduší, požáru nebo závalu, zajistil báňskou záchrannou službu. (7) Český báňský úřad stanoví vyhláškou (vyhláška ČBÚ č. 49/2008 Sb. o požadavcích k zajištění bezpečného stavu podzemních objektů) a) lhůty pravidelných prohlídek podzemních objektů a způsob ověřování jejich bezpečného stavu, b) rozsah identifikačních údajů pro vedení evidence podzemních objektů, c) podmínky k zajištění bezpečnosti provozu podzemních objektů především z hlediska jejich větrání, včetně větrání za provozu nepřístupných objektů, a požadavků na cesty pro chůzi. Vyhláška 49/2008 Sb. o požadavcích k zajištění bezpečného stavu podzemních objektů v 3 Rozdělení podzemních objektů zařazuje prohlídkové štoly (1) Podzemní objekty se z hlediska možného vstupu do nich rozdělují takto: b) podzemní objekty nebo jejich části přístupné jen s doprovodem (2) Podle způsobu zajištění ostěním se podzemní objekty rozdělují takto: b) podzemní objekty zajištěné zcela nebo zčásti dočasným ostěním a podzemní objekty celé nebo zčásti bez ostění 7 Lhůty prohlídek podzemních objektů v odstavci 1 stanovuje maximální dobu od poslední provedené prohlídky, (3) Nestanovuje-li kolaudační rozhodnutí podzemního objektu jinak, nesmí být lhůty od poslední provedené prohlídky delší, než stanovuje příloha č. 3 této vyhlášky. Pro prohlídkové štoly určuje lhůtu prohlídek na 1,5 roku. Z uvedených skutečností vyplývá, že prohlídkovou štolu lze podle platných předpisů chápat dvěma způsoby. 1. Prohlídková štola je starým důlním dílem nebo trvale opuštěným důlním dílem v podzemí. Práce na jeho zpřístupnění a práce na jeho udržování v bezpečném stavu jsou činností prováděnou hornickým způsobem. 35 odst. 1 zákona 44/1988 Sb., 3 písm. h) zákona 61/1988 Sb., 2 odst. 2 písm. a) vyhlášky 55/1996 Sb. Podmínky báňské legislativy a provoz prohlídkové štoly 19

20 organizace provozující prohlídkovou štolu má oprávnění k činnosti prováděné hornickým způsobem 5 odst. 2 zákona 61/1988 Sb. za bezpečnost provozu odpovídá odborně způsobilá osoba závodní 6 odst. 1 zákona 61/1988 Sb. organizace musí ohlásit zahájení činnosti, její přerušení na dobu delší než 30 dnů 10 odst. 1 vyhl. 104/1988 Sb. veškerá činnost v podzemí probíhá v souladu s ustanoveními vyhlášky 55/1996 Sb. 1. Prohlídková štola je podzemním objektem 37 odst. 1 písm. h) zákona 61/1988 Sb. vlastník podzemního objektu je povinen ohlásit obvodnímu báňskému úřadu existenci, zřízení, nabytí a likvidaci podzemního objektu 37 odst. 6 zákona 61/1988 Sb. vlastník podzemního objektu je povinen udržovat podzemní objekty v bezpečném stavu 37 odst. 4 zákona 61/1988 Sb. vlastník podzemního objektu je povinen provádět ve stanovených lhůtách prohlídky k ověřování bezpečného stavu podzemních objektů prostřednictvím organizace, která má zřízenu báňskou záchrannou stanici 37 odst. 4 zákona 61/1988 Sb. 7 odst. 1 vyhl. 49/2008 Sb. OBÚ může nařídit vlastníku podzemního objektu, aby zejména hrozí-li riziko vzniku nedýchatelného ovzduší, požáru nebo závalu, zajistil báňskou záchrannou službu 37 odst. 5 zákona 61/1988 Sb. Vlastník podzemního objektu nemůže provádět práce na jeho zpřístupnění a práce na jeho udržování v bezpečném stavu, protože se jedná o činnost prováděnou hornickým způsobem a tu může provádět pouze organizace, která má k této činnosti oprávnění ( 5 odst. 2 zákona 61/1988 Sb.), čili na každou práci v podzemním objektu musí její vlastník zajistit organizaci s oprávněním k činnosti prováděné hornickým způsobem. Je na uvážení každého vlastníka prohlídkové štoly, jak požádá příslušný obvodní báňský úřad o provozování podzemního díla, jehož je správcem. Literatura: Příručka pro vlastníky podzemních objektů nebo jimi písemně pověřené provozovatele. Český báňský úřad. Praha Elektronická verze ke stažení na adrese 20 Podmínky báňské legislativy a provoz prohlídkové štoly

21 Zpřístupňování důlních děl v Krušných horách odborné a legislativní aspekty z hlediska ochrany přírody Vladimír Melichar, Jan Matějů Úvod Lokality zasažené hornickou činností jsou veřejností dosud často vnímány jako místa poškozená a zdevastovaná, bez větších přírodních hodnot. U odborné veřejnosti však již delší dobu tento názor neplatí (např. Prach et al. 2009; Řehounek et al. 2010; Melichar 2011). Místa s pozůstatky hornické činnosti např. jámy, propady, sejpy, odvaly, výsypky či rozvaliny staveb - jsou přírodovědcům často známé jako prostředí výskytu řady vzácných druhů rostlin, hub a živočichů, které by v běžně obhospodařované krajině jen stěží našly vhodné podmínky k životu (např. Prach et al. 2009; Řehounek et al. 2010; Melichar 2011). Příčinami jsou zejména volný prostor na počátku osídlování, extrémní mikroklimatické podmínky, nepřítomnost půdního substrátu a obnažené podloží, dále členitý reliéf a také minimum rušivých podnětů. Studiem těchto lokalit se zabývá mladý vědní obor ekologie obnovy (Van Andel & Aronson 2006; Prach et al. 2006). Dokladem významu opuštěných hornických lokalit pro ochranu přírody je jejich vyhlašování za zvláště chráněná území. Jen v Krušných horách je možné napočítat 15 chráněných území a evropsky významných lokalit, v nichž se nacházejí pozůstatky hornické. Jmenujme např. evropsky významné lokality (EVL) Tisovec, Rudné, Pernink nebo rozsáhlé Krušnohorské plató, přírodní památky a rezervace Vlčí Jámy, Ryžovna, Rotava, Přebuzské vřesoviště (Melichar & Krása 2009). Podobná situace platí i v případě podzemních prostor historických důlních děl, kde se také setkáváme se vzácnými a zákonem zvláště chráněnými druhy organismů. Nejvýznačnější skupinou z nich jsou netopýři (řád Letouni). Cílem tohoto příspěvku je stručně představit právě problematiku výskytu netopýrů v prostorách historických důlních děl v souvislosti s jejich zpřístupňováním, a to jak z odborného hlediska, tak i z hlediska legislativního. Prezentované příklady budou vycházet z poznatků získaných v západních Krušných horách, přibližně v oblasti mezi Kraslicemi a Božím Darem, kde se oba autoři dlouhodobě podílejí na monitoringu zimovišť netopýrů. Netopýři v podzemí biologické pozadí a možné konflikty při zpřístupňování důlních děl Životní cyklus všech dvaceti sedmi druhů letounů, kteří se vyskytují na území České republiky, je velmi těsně spjat se sezónní dynamikou výskytu jejich potravy hmyzu, případně dalších skupin bezobratlých. Rozmnožování netopýrů proto probíhá na jaře a počátkem léta, kdy je hmyz nejlépe dostupný. Naproti tomu v období nedostatku potravy, v zimě, se netopýři přizpůsobili různými způsoby. Buď se přesouvají do klimaticky Zpřístupňování důlních děl v Krušných horách odborné a legislativní aspekty z hlediska ochrany přírody 21

22 příhodnějších oblastí, nebo ve většině případů upadají do zimního spánku, tzv. hibernace, během něhož dojde k útlumu jejich metabolismu, přičemž energii jsou pak nuceni čerpat z nashromážděných tukových zásob. K hibernaci si netopýři vyhledávají rozmanité úkryty, které je chrání jak před predátory, tak zejména před působením vnějších klimatických vlivů. Přirozenými a původně jedinými úkryty (zimovišti) byly v našich podmínkách jeskyně, pukliny ve skalách a duté stromy. Nicméně netopýři se naučili využívat i úkryty umělé, vzniklé činností člověka štoly, šachty, sklepy, bunkry, tunely, vodárny nebo štěrbiny ve stěnách domů. S ohledem na geologické a geomorfologické podmínky mohou v některých oblastech umělé úkryty dokonce převažovat nad přirozenými. Například veškerá zimoviště netopýrů známá v západních Krušných horách jsou antropogenního původu (Tájek et al. 2011). Kromě zimování se v našich podmínkách netopýři častěji vyskytují v podzemních prostorách také v tzv. obdobích swarmingu (z angl. swarming rojení). Jedná se přibližně o dobu od srpna do října, kdy netopýři opouštějí své letní úkryty, přeletují krajinou a vyhledávají úkryty na zimu. Podzemní prostory v této době slouží jako denní úkryty a jsou také místy společenského kontaktu netopýrů. Potkávají se zde partneři, netopýři se páří a mladí netopýři získávají informace o poloze vhodných zimovišť v krajině. V Krušných horách, alespoň v jejich západní části, chybí větší přirozeně vzniklé podzemní prostory. Populace netopýrů jsou pro zimování a swarming odkázány téměř výhradně na pozůstatky hornické činnosti historická důlní díla. Konkrétně bylo v západním Krušnohoří v letech 2004 až 2011 nalezeno 60 zimovišť netopýrů, přičemž z tohoto počtu tvoří 71% staré štoly a důlní díla, 26% sklepy a 3% bunkry (Tájek et al. 2012). Celkem bylo na zimovištích zjištěno deset druhů netopýrů (netopýr velký Myotis myotis, n. řasnatý M. nattereri, n. vousatý M. mystacinus, n. Brandtův M. brandtii, n. vodní M. daubentonii, n. večerní Eptesicus serotinus, n. severní E. nilssonii, n. černý Barbastella barbastellus, n. ušatý Plecotus auritus a n. dlouhouchý P. austriacus) a jejich počty se na většině zimovišť pohybovaly v řádu jednotek či nižších desítek jedinců. Pouze na sedmi lokalitách, obvykle největších co do rozsahu podzemních prostor, dosahují počty zimujících netopýrů přes 40 jedinců. Mezi největší patří například doly Mauricius (zde se vyskytuje přibližně až 300 jedinců) a Kryštof u Hřebečné nebo Kohlreuter a Gottlieb-Johannis poblíž Zlatého Kopce. V případě swarmingu bylo na základě odchytů u ústí vybraných štol zjištěno celkem 14 druhů netopýrů (mimo již jmenované také netopýr velkouchý Myotis bechsteinii, n. pobřežní M. dasycneme, n. rezavý Nyctalus noctula a n. hvízdavý Pipistrellus pipistrellus), přičemž počty netopýrů odchycených během jediné noci se pohybovaly v řádu desítek až stovek jedinců (Tájek et al. 2011, Tájek et al. nepublikovaná data). Přestože jsou počty netopýrů zjištěné na zimovištích v západních Krušných horách v rámci ČR spíše nižší (například ve srovnání s krasovými oblastmi), jejich význam z hlediska ochrany přírody není malý. Co do počtu jedinců se totiž jedná o nejbohatší zimoviště a zároveň místa swarmingu v celém Karlovarském kraji (Tájek et al., nepublikovaná data). Význam krušnohorských zimovišť navíc podtrhují nálezy kroužkovaných jedinců i v lokalitách vzdálených několik desítek kilometrů jak v ČR, tak i v Sasku. Zimoviště v západních Krušných horách tedy nemají pouze regionální význam (Tájek et al. 2011). To je také jedním z důvodů, proč byl jeden z druhů hojně zimujících právě zde netopýr 22 Zpřístupňování důlních děl v Krušných horách odborné a legislativní aspekty z hlediska ochrany přírody