VÝZKUMNÝ ÚKOL WD MINISTERSTVA PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR V RÁMCI PROGRAMU VÝZKUM PRO POTŘEBY REGIONŮ

Transkript

1 VÝZKUMNÝ ÚKOL WD MINISTERSTVA PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR V RÁMCI PROGRAMU VÝZKUM PRO POTŘEBY REGIONŮ INDIKÁTORY TRVALE UDRŽITELNÉHO ROZVOJE JAKO NÁSTROJ SLEDOVÁNÍ A SNIŽOVÁNÍ DISPARIT V ÚROVNI OBYVATELSTVA JEDNOTLIVÝCH REGIONŮ Odpovědný řešitel doc. Ing. arch. Vladimíra Šilhánková, Ph.D. Řešitelé Prof. Ing. arch. Jan Koutný, CSc. Mgr. Michael Pondělíček Spoluřešitelé RNDr. Zita Kučerová, Ph.D. Ing. Martin Maštálka, Ph.D. Ing. Miroslav Pavlas Ing. Hana Chládková Ing. Jana Vaďurová Ing. Zuzana Hepnerová Mgr. Simna Kosíková Šulcová Ing. Táňa Karlíková Ing. arch. Kateřina Pazderková Ing. Petra Štěpánková RNDr. Viktor Třebický, Ph.D. Mgr. Josef Novák Ing. Michaela Pomališová Příjemce - koordinátor Civitas per populi, občanské sdružení ( ) Střelecká 754/13, Hradec Králové doc. Ing. arch. Vladimíra Šilhánková, Ph.D. předsedkyně občanského sdružení Příjemce Vysoké učení technické v Brně ( ) Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj ( )

2 1. CHARAKTERISTIKA ÚKOLU 1.1 Název INDIKÁTORY TRVALE UDRŽITELNÉHO ROZVOJE JAKO NÁSTROJ SLEDOVÁNÍ A SNIŽOVÁNÍ DISPARIT V ÚROVNI OBYVATELSTVA JEDNOTLIVÝCH REGIONŮ 1.2 Řešitelský tým Odpovědný řešitel doc. Ing. arch. Vladimíra Šilhánková, Ph.D., Civitas per populi Řešitelé Prof. Ing. arch. Jan Koutný, CSc., Fakulta architektury, Vysoké učení technické v Brně Mgr. Michael Pondělíček, Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj Spoluřešitelé RNDr. Zita Kučerová, Ph.D., Fakulta architektury, Vysoké učení technické v Brně Ing. Martin Maštálka, Ph.D., Fakulta architektury, Vysoké učení technické v Brně Ing. Miroslav Pavlas, Civitas per populi Ing. Hana Chládková, Civitas per populi Ing. Jana Vaďurová, Fakulta architektury, Vysoké učení technické v Brně Ing. Zuzana Hepnerová, Civitas per populi Mgr. Simna Kosíková Šulcová, Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj Ing. Táňa Karlíková, Fakulta architektury, Vysoké učení technické v Brně Ing. arch. Kateřina Pazderková, Fakulta architektury, Vysoké učení technické v Brně Ing. Petra Štěpánková, Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj RNDr. Viktor Třebický, Ph.D., Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj Mgr. Josef Novák, Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj Ing. Michaela Pomališová, Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj Další pracovníci na projektu Klára Malířová, asistentka Civitas per populi 1.3. Doba řešení projektu duben 2007 prosinec 2011 strana 2

3 1.4 Představení projektu Problematika udržitelného rozvoje je v popředí zájmu široké odborné i laické veřejnosti již několik let. Přesněji od roku 1992, kdy byla na Summitu Země v Rio de Janeiru vyhlášena Agenda 21. Udržitelný rozvoj je chápán především jako rovnováha mezi třemi základními oblastmi našeho života (ekonomikou, sociálními aspekty a životním prostředím), také rovnováhu mezi zeměmi, různými společenskými skupinami, dneškem a budoucností apod. V řadě oblastí došlo k propracování teoretických přístupů k rozvoji resp. plánování rozvoje. Příkladem může být propracování metodiky tzv. Místní Agendy 21 a implementace jejích principů ve strategických plánech municipalit a (zatím spíše výjimečně) i zavedení těchto principů do plánování udržitelného rozvoje na krajské úrovni. Celý tento proces je pak samozřejmě završen Strategií udržitelného rozvoje ČR. Všechny tyto teoretické přístupy a z nich vzešlé praktické dokumenty směřují k vytvoření takové situace v rozvoji společnosti, která přinese nejen trvale vyvážený přístup k jednotlivých složkám společnosti ekonomické, evnironmentální a sociální oblasti, ale i vyvážený rozvoj jednotlivých regionů tj. snižování existujících regionálních disparit. Pro měření směřování k trvale udržitelnému rozvoji, stejně tak jako ke sledování výkonnosti jednotlivých území od lokální přes regionální úroveň až k úrovni celostátní se používají ukazatele neboli indikátory. Nejznámějším z nich je měření HDP na hlavu, což je ovšem ukazatel, který hodnotí pouze oblast ekonomickou a jeho uplatnění pro menší území zejména pro lokální úroveň je velmi problematické resp. prakticky neproveditelné. Vedle toho vznikají sady indikátorů udržitelného rozvoje, jejichž cílem je mapovat výsledky naší činnosti v oblasti směřování k udržitelnému rozvoji. Problematikou indikátorů udržitelného rozvoje se zabývá řada institucí, z nichž nejaktivnějšími jsou OECD Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj, CSD - Komise OSN pro udržitelný rozvoj, EEA - Evropská environmentální agentura, EUROSTAT a další mezinárodní vládní i nevládní organizace. Na vývoji indikátorů se intenzivně podílejí mezinárodní nevládní organizace - zejména IUCN (The World Conservation Union) - Světový svaz ochrany přírody a WRI - Světový ústav zdrojů. V současné době existuje několik mezinárodně uznávaných sad indikátorů místního a regionálního udržitelného rozvoje obsahujících několik set indikátorů. Indikátory udržitelného rozvoje na úrovni státu byly v ČR vytvořeny jako soubor 63 indikátorů na základě analýzy mezinárodních vzorů. Nejpropracovanější z nich je sada environmentálních indikátorů, která je přístupná veřejnosti na webových stránkách Ministerstva životního prostředí České republiky. Tyto sady však nejsou využitelné pro hodnocení regionálních disparit. Na regionální krajské úrovni neexistuje v České republice jednotná sada indikátorů. Průkopníkem v používání indikátorů na této úrovni jsou Liberecký a Ústecký kraj,, který ve Strategii udržitelného rozvoje Libereckého kraje navrhuje vlastní sadu indikátorů. strana 3

4 Vytvářením vhodných sad indikátorů a jejich implementací na místní úrovni se věnuje mnoho světových a evropských iniciativ (např. ICLEI, WHO, REC), jsou součástí výzkumných programů EU, které vytvořily již celou řadu indikátorových sad jako jsou např. Společné evropské indikátory (ECI, European Common Indicators), Urban audit, CEROI core set (Urban Environment - Related Indicaors), Cities 21, Local Evaluation 21, a další. V podmínkách měst České republiky je ale na lokální úrovni uplatňování těchto indikátorových sad dosud jen málo rozvinuté. Relativně nejvyužívanější je v tomto směru sada ECI, kterou v rámci iniciativy TIMUR implementuje 15 města jeden mikroregion, další indikátorové sady jsou uplatňovány spíše výjimečně jako např. indikátory CEROI v Praze. Při definování účelu a cíle projektu vycházíme z vědecké hypotézy, že pro sledování a následné řešení regionálních disparit je nezbytné zavést jednotný systém sledování rozvoje a výkonnosti (nejen ekonomické) jednotlivých území, který bude vzájemně skladebný nejen po jednotlivých jeho oblastech ekonomické, environmentální a sociální, ale bude skladebný i hierarchicky tj. od lokální, přes regionální až po státní úroveň. Navržený jednotný systém sledování rozvoje a výkonnosti (nejen ekonomické) jednotlivých území bude zároveň kompatibilní s územně plánovacími podklady podle nového stavebního zákona. 1.5 Klíčová slova indikátory trvale udržitelného rozvoje trvale udržitelný rozvoj region disparity 1.6 Stanovené cíle řešení V zadání projektu byl stanoven následující účel projektu: Při aplikaci regionální politiky vycházíme v současnosti z motivačního faktoru řešit existující regionální disparity a směřovat k jejich snižování. Pro popis existence a velikosti těchto disparit nejčastěji využíváme ekonomických instrumentů. Přitom teorie i obecná praxe regionálního rozvoje směřuje již k implementaci zásad trvale udržitelnému rozvoji. Účelem projektu proto je zavedení hodnocení regionálního vývoje a disparit založeného na vyváženém hodnocení ekonomických, environmentálních i sociálních prvků v území. V zadání projektu byly stanoveny následující cíle řešení: Celkový cíl projektu: Vypracování a skladebného (vzájemně provázaného)systému sledování indikátorů udržitelného rozvoje využitelné na místní, mikroregionální a mezoregionální (krajské) úrovni pro sledování disparit v regionálním vývoji. strana 4

5 Dílčí cíle projektu: 1. Zanalyzovat existující teoretické přístupy využívané k deskripci disparit regionálního vývoje. 2. Zanalyzovat existující sady indikátorů trvale udržitelného rozvoje a jejich využitelnost pro komplexní deskripci disparit regionálního vývoje. 3. Zanalyzovat existující v naší praxi využívané sady indikátorů trvale udržitelného rozvoje, a to v následujících kategoriích: a) sídla městského charakteru b) sídla venkovského charakteru c) mikroregiony. 4. Návrh souboru vzájemně provázaných a skladebných indikátorů trvale udržitelného rozvoje, pro veřejnou správu na místní, mikroregionální a mezoregionální (krajské) úrovni pro sledování a následné snižování existence disparit v regionálním vývoji. 5. Ověřit na vybraných případových studiích navrženou sadu indikátorů trvale udržitelného rozvoje pro sledování existence a vývoje regionálních disparit strana 5

6 2. PRŮBĚH ŘEŠENÍ Pro řešení projektu byl rámcově zvolen přístup kombinace empirické metody vědeckého pozorování a teoretického přístupu verbální deskripce doplněného o deduktivní prvky. 2.1 Časový postup prací v předchozím období (v roce 2008) Za období roku 2008 byly provedeny následující kroky: A407. Analýza podkladů pro případové studie Pro další práce na projektu byly důkladně analyzovány podklady pro jednotlivé případové studie. Byl proveden rozbor shromážděných materiálů a vyhodnocení stavu rozpracovanosti materiálů města v dané oblasti. Vyhodnocení problémů a možných kritických míst pro zpracování případové studie. A408. Syntéza poznatků v teoretické a praktické rovině SWOT analýza Na základě získaných poznatků v teoretické rovině po všech teoretických oborech udržitelnosti i poznatků praktického uplatnění a využitelnosti indikátorů a indíkátorových sad pro jednotlivé úrovně lokací byla formou brainstormingu provedena SWOT analýza řešené problematiky jako základ pro následné stanovení hypotézy výzkumu. SWOT analýza byla formulována na odborném pracovním kolokviu, které se uskutečnilo na Univerzitě v Pardubicích. Výsledky kolokvia sloužily jako podklad pro formulování hypotézy výzkumu. A409. Stanovení hypotézy výzkumu Jedná se o jednu ze stěžejních částí výzkumu, kdy na základě rozboru teoretických poznatků byla stanovena základní hypotéza výzkumu jako podklad pro další teoretickou i praktickou práci na projektu. Výzkum vychází z teoretického přístupu ekologického pojetí geografie města tj. zkoumání systému a kvality prostorového uspořádání města jako obytného (envirommentálního) prostředí pro život jeho obyvatel. Na základě sběru dat a analytické části výzkumu bylo zjištěno, že existuje několik (správních) úrovní pro sledování indikátorů jako nástroje pro měření regionálních disparit: lokální mikroregionální regionální (krajské) a státní. Z pohledu sledování disparit rozvoje jednotlivých území bylo by optimální sledovat indikátory zejména na mikroregionální a regionální (krajské) úrovni. strana 6

7 Systém organizace a správy mikroregionů v ČR (většinou formou dobrovolného svazku obcí) bez skutečného jejich geografického zakotvení ale takového sledování neumožňuje. Aktuální administrativní uspořádání formou ORP do budoucna může umožnit sledování indikátorů na této úrovni. Z tohoto důvodu bude pro další řešení výzkumného úkolu sledována úroveň lokálních indikátorů (s možností jejich agregace pro mikroregiony v rozsahu ORP) a úroveň regionální (krajská). Systém indikátorů na lokální (resp. agregovaných mikroregionální) úrovni umožní sledování disparit v regionálním (krajském) měřítku. Systém indikátorů na regionální (krajské) úrovni pak umožní sledování disparit v měřítku celostátním. V oblasti témat sledování disparit na základě analýzy byly jako základ pro sledování zvoleny základní pilíře udržitelného rozvoje sociální, environmentální a ekonomický a dále doplněny o územní aspekty (vazba na územní plánování). Na základě sběru dat a analytické části (vč. SWOT analýzy) docházíme k hypotéze výzkumu spočívající v názoru, že je možné vytvořit skladebný a vzájemně provázaný systém sledování indikátorů regionálního rozvoje opírající se o principy UR tj. v oblastech sociální environmentální ekonomické a územní. Tento systém bude sledován na úrovni lokální (s možnou agregací pro úroveň mikroregionální) a regionální krajskou (s možnou agregací pro úroveň celostátní). Mají-li být sledované indikátory obecně použitelné je třeba vytvořit omezenou sadu titulkových indikátorů (s možností jejich vnitřního rozšiřování dle místních podmínek). Pro praktickou aplikaci sledování bude třeba doplnit systém dat sledovaných českým statistickým úřadem event. místními statistikami obcí resp. krajů. A410. Stanovení základního rámce výzkumu Z analýzy podkladů, jak v teoretické, tak i praktické rovině a na základě základní hypotézy výzkumu byl vypracován základní rámec výzkumu struktura výzkumu jako podklad pro tvorbu konceptů případových studií. A411. Teoretický návrh výběr indikátorů/indikátorové sady vč. základního návrhu jejich metodik V průběhu realizace této aktivity a při bližším zkoumání využitelnosti indikátorových sad dle lokací v systému naší současné státní správy a samosprávy byly navržené skladebné úrovně pro sledování indikátorů upraveny s pohledem na formulaci hypotézy. Systém indikátorů bude sledován na úrovni: lokální (s možnou agregací pro úroveň mikroregionální) a strana 7

8 regionální krajskou (s možnou agregací pro úroveň celostátní). Navržená indikátorová sada obsahuje 12 titulkových indikátorů, rozdělených po třech po jednotlivých pilířích UR: a) environmentální pilíř Z1 - Kvalita místního prostředí Z2 - Kvalita vody Z3 - Hygiena prostředí b) ekonomický pilíř E1 - Finanční stabilita a schopnost realizovat budoucí investice (ukazatel finančního zdraví) E2 Ekonomický potenciál obce E3 Potenciál ekonomické aktivity obyvatelstva c) sociání pilíř S1 - Spokojenost a participace na věcech veřejných S2 - Sociální prostředí S3 - Sociodemografická struktura obyvatel sídla d) územní pilíř U1 - Mobilita a místní přeprava cestujících U2 - Dostupnost místních veřejných prostranství a služeb U3 - Udržitelné využívání území A412. Rozpracování případových studií Cílem této etapy rozpracování případových studií byla tvorba konceptu 1. verze případových studií, jejímž cílem bylo ověření správnosti základního směru výzkumu a vytvoření podkladů pro jeho další rozpracování. Případové studie jsou zpracovány pro následující lokace: a) kraje Královéhradecký a Olomoucký kraj; b) velká města Hradec Králové, Kladno; c) středně velká města - obce s rozšířenou působností (ORP) Broumov, Vsetín; d) menší města Hostinné, Rudná; e) obce venkovského charakteru Žernov, Horní Újezd. A413. Projednání rozpracovaných případových studií Vzhledem ke skutečnosti, že případové studie byly zpracovávány v poměrně úzkém kruhu řešitelů, byly v této fázi jejich poznatky korigovány s poznatky místních expertů tak, aby bylo dosaženo maximálního konsensu při řešení lokální problematiky. Studie byly po diskusi upraveny a doplněny dle připomínek místních expertů. strana 8

9 X07/08 Uplatnění indikátorů udržitelného rozvoje v územně plánoavací praxi V souvislosti s nově platným Stavebním zákonem úřady územního plánování pořizují územně analytické podklady a rozvory udržitelného rozvoje území. Jejich součástí by měl být i návrh indikátorů pro toto vyhodnocování. Aktivita zkoumala možnosti uplatnění existujících sledovaných indikátorů v územně plánovacím procesu. V rámci této etapy výzkumu byla provedena analýza přístupu k trvale udržitelnému územnímu plánování ve smyslu platného stavebního zákona a návrh metodiky implementace indikátorů udržitelného rozvoje v územně plánovací praxi. X08/08 Mezinárodní seminář Sustainable development indicators as a toll for description and decreasing of regional disparities in quality of people s life Nad rámec plánovaných aktivit byl v rámci 2. roku řešení výzkumného úkolu realizován mezinárodní seminář Sustainable development indicators as a toll for description and decreasing of regional disparities in quality of people s life, který se uskutečnil v Praze a v Hradci Králové. strana 9

10 2.2 Časový postup prací v roce 2009 V roce 2009 byly realizovány následující aktivity: A02/09 Ověření navržené indikátorové sady Na základě stanoveného návrhu souboru vzájemně provázaných a skladebných indikátorů trvale udržitelného rozvoje, pro veřejnou správu byla ověřena indikátorová sada a doplněna o pracovní verze metodik jednotivých indikátorů. V průběhu ověřování byla indikátorová sada redukována na 11 indikátorů. K redukci došlo v oblasti ekonomických indikátorů na 2 indikátory. Výsledná indikátorová řada tedy vypadá následovně: URB1 Udržitelné využití území URB2 Mobilita a místní přeprava cestujících URB 3 Dostupnost místních veřejných prostranství a služeb ENV01 Kvalita ovzduší ENV2 Kvalita pitné vody v obci a jejích zdrojů v poměru k produkci a likvidací odpadní vody na obyvatele sídla ENV3 Pohoda prostředí sídla E1 - Hodnocení finanční stability a schopnosti realizovat budoucí investice (ukazatel finančního zdraví) E2 - Stabilita a diverzifikace místní ekonomické základny SOC 1 - Sociálně-demografická struktura SOC 2 - Sociální prostředí SOC 3 - Spokojenost a participace na věcech veřejných A414 Zobecnění poznatků případových studií Z 1. verze případových studií byly agregovány a dále odvozeny teoreticky využitelné poznatky určené jako podklad pro další práci na výzkumném projektu byla vytvořena tzv. "indikátorová kuchařka" a na základě ní byla dopracována další fáze případových studií. Případové studie a pracovní verze "kuchařky" jsou přílohou této zprávy. strana 10

11 A415 Návrh na úpravy metodik jednotlivých indikátorů Na základě poznatků implementace indikátorů a jejich sad byla analyzována možná kritická místa teoretického přístupu a metodik jak jednotlivých indikátorů, tak i jejich sad a jejich vzájemných vztahů a vazeb. Návrh souboru indikátorů rozdělený po jednotlivých pilířích udržitelného rozvoje, a to: a) v oblasti environmentální b) v oblasti ekonomické c) v oblasti sociální d) v oblasti územních dopadů byl dále rozpracován do dílčích (pod)ukazatelů vč. návrhu metody jejich měření a zdrojů pro získávání dat. Koncepty metodik jsou přílotou této zprávy. X03/09 Konference "Trvale udržitelné územní plánování (přístupy a zkušenosti) Nad rámec plánovaných aktivit byla v rámci 3. roku řešení výzkumného úkolu realizována konference "Trvale udržitelné územní plánování - přístupy a zkušenosti", která se konala 2. dubna 2009 na Univerzitě Pardubice. Na konferenci byly prezentovány dílčí výstupy řešení projektu. Byly předneseny následující referáty: Trvale udržitelné územní plánování (Prof. Ing. arch. Jan Koutný, CSc.) Environmentální aspekty udržitelného územního plánování (Mgr. Michael Pondělíček) Metody vyhodnocování udržitelného rozvoje a využití území (Doc. Ing. arch. Vladimíra Šilhánková, Ph.D.) Indikátory udržitelného rozvoje (Mgr. Josef Novák) Ekologická stopa (RNDr. Viktor Třebický, Ph.D.) Ekonomické aspekty udržitelného územního plánování (Ing. Miroslav Pavlas) Sociální aspekty udržitelného územního plánování (RNDr. Zita Kučerová) Technické aspekty správy dat o území (Ing. Jiří Fiedler) Konference byla přístupná pracovníkům státní správy a samosprávy na úseku regionálního rozvoje, územního a strategického plánování, studentům regionálního rozvoje Univerzity Pardubice i široké odborné veřejnosti a prezentovala dosažené dílčí výstupy řešení projektu. Výstupem této aktivity je CD obsahující všechny přednášené referáty. CD je k dispozici na všech řešitelských pracovištích a je i přílohou této zprávy. Všechny aktivity plánované na rok 2009 byly splněny. Časový harmonogram realizace úkolu v roce 2009 byl dodržen Dílčí cíle za rok 2009 Dílčí cíl nebyl pro rok 2009 plánován. strana 11

12 2.4 Postup řešení pro rok 2010 Pro následující období řešení úkoly byly stanoveny následující aktivity: A416 Návrh optimalizace vazeb jednotlivých indikátorových sad Navržené koncepty metodik jednotlivých indikátorů budou podrobeny kritické analýze z pohledu jejich vzájemných vazeb a případných překryvů tak, aby bylo dosaženo skladebné a vyvážené indikátorové sady. A417 Verifikace poznatků odborné kolokvium Dosažené dílčí cíle budou diskutovány v okruhu řešitelů projektu a dalších přizvaných odborníků tak, aby byly doladěny případné nepřesnosti řpi formulování metodik jednotlivých indikátorů. A418 Návrh souboru vzájemně provázaných a skladebných indikátorů pro sledování disparit v regionálním vývoji - tvorba metodiky Na základě odborného kolokvia bude dopracován návrh souboru vzájemně provázaných a skladebných indikátorů pro sledování disparit v regionálním vývoji, který bude prezentován formou publikace. A419 Dopracování případových studií Na základě dostupných výsledků teoretického řešení projektů budou dopracovány jednotlivé případové studie: a) velká města Hradec Králové, Kladno b) středně velká města - Broumov, Vsetín c) malá města - Hostinné, Rudná d) sídla venkovského charakteru Žernov, Horní Újezd strana 12

13 2.5 Finanční zabezpečení úkolu Veškeré náklady přímo souvisejí s řešením projektu. Náklady jsou rozděleny na věcné (zahrnují provozní náklady, služby, příspěvek na režii pracovišť navrhovatele a cestovní náklady a konference) a dále sociální a zdravotní pojištění ve výši 35% mzdových prostředků a mzdové náklady na odměny jednotlivých členů řešitelského týmu. Pro řešení projektu byly čerpány prostředky z jednotlivých finančních položek: Materiál Provozní náklady - běžné kancelářské potřeby (papíry, psací potřeby) a pomůcky, pořadače, diskety a CD + CDRW + DVD pro archivaci dat, tonery do tiskáren, mapové podklady zkoumaných měst, odborné knihy včetně informačních databází na CD, odborný tisk bezprostředně související s tématem projektu dle aktuální nabídky, veškerý materiál bezprostředně souvisí s tematikou projektu. Služby Služby barevné velkoformátové tisky, úhrada faktur za speciální odborné konzultace, za posudky a podklady, ediční a publikační náklady, předpokládá se vydání zprávy a její publikace v odborném českém a zahraničním tisku. Příspěvek na režii pracovišť navrhovatele Jedná se o podíl běžných provozních nákladů nositele grantu telefonní poplatky, internet, energetické náklady, využití prostoru a vybavení, vedení účetnictví, audit. Cestovní náklady, konference Náklady spojené s cestami souvisejí zejména s cestami mezi jednotlivými výzkumnými pracovišti za účelem koordinace prací při řešení projektu a dále s cestami ze sídel výzkumných pracovišť do míst případových studií. Dále se jedná o náklady spojené s organizací pracovních seminářů, organizací konference a účast na konferencích. Veškeré prostředky byly čerpány účelně pro činnosti bezprostředně související s řešením projektu. Podrobný popis je součástí kapitoly 2.3. Náklady výkaz periodické právy za rok strana 13