MILOSLAV TOMAN Ústí nad Labem

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "MILOSLAV TOMAN Ústí nad Labem 2011 1"

Transkript

1 MILOSLAV TOMAN Ústí nad Labem

2 x.html 2

3 Tuto publikaci věnuji památce svého nezapomenutelného učitele přírodopisu na reálném gymnaziu v Roudnici nad Labem, pana Prof. Konstantina Kallese 3

4 4

5 Obsah K. Podstata nekonečnosti Vesmíru v prostoru a čase...7 L. Rozsah zálivů a jezer mladotřetihorního moře Parathetis a následujících transgresí a jejich význam pro formování květeny Čech M. Výsadby v terénu jako významná součást vzniku tak zvané vzácné vegetace Čech...51 N, Nepěkné zacházení s údaji starých botaniků O. Nedostatky nomenklatorických pravidel syntaxonomické botaniky P. Příspěvek k poznání proměnlivosti a rozšíření orseje blatoucholikstého (Ficaria calthaefolia Rchb.) v jeho hlavní české arele R. Členění rodu smělek (Koeleria) na území Čech S. Další poznámky k členění rodu mateřídouška (Thymus) v severzápadní části Čech T,Životopis

6 6

7 K. Podstata nekonečnosti Vesmíru v prostoru i čase Souhrn Předpokládaný Dopplerův princip se u světelných vln neuplatňuje. Spektrální posun není způsoben rozpínáním Vesmíru, ale postupným výdejem nanitu při průchodu světla Vesmírem. Neexistoval tedy ani Velký třesk. Čas má ve Vesmíru neurčitý charakter. Je vypracována teorie o vzniku a zániku měnících se částí v rozmanitých úsecích Vesmíru, přičemž celkový Vesmír jako takový je ve své podstatě nekonečný v prostoru i v čase. Úseků analogických tomu, co my obvykle jako Vesmír označujeme je ve skutečnosti ve Vesmíru nekonečné množství. Každý má svoji historii, tedy vznik, trvání a zánik. K1. Dopplerův princip a rozpínání Vesmíru Výška tónu zvuku se mění s rychlostí předmětu, který se blíží k pozorovateli nebo se od pozorovatele vzdaluje. Zvuk lokomotivy, která se k nám blíží, má zdánlivě větší výšku tónu, zvuk lokomotivy, která se od nás vzdaluje, má zdánlivě výšku tónu nižší. Při přibližování se tělesa se totiž zvukové vlnění zhušťuje, při vzdalování zřeďuje (Dopplerův princip). Předpokládá se, že Dopplerův princip se uplatňuje i u světelných vln. Vysvětluje se jím posun spektrálních čar mlhovin a jiných objektů různou rychlostí jejich pohybu vůči Zemi. Podobně jako zvuk i světlo z předmětu blížícího se k nám se nám se má projevovat ve vyšších frekvencích, světlo vzdalujících se předmětů ve frekvencích nižších. To že se údajně jeví posunem spektrálních čar v prvém případě k menším hodnotám vlnových délek, ve druhém případě k hodnotám větším. Jelikož vzdálené mlhoviny vykazují vesměs posun k větším hodnotám vlnových délek a jelikož tento posun je přímo lineárně úměrný jejich vzdálenosti od Země, předpokládá se, že se tyto mlhoviny od nás vzdalují rychlostí, která je přímo úměrná jejich vzdálenosti od nás. Z toho vznikla teorie o rozpínání vesmíru. Tvrdí, že předpokládané rovnoměrné vzdalování mlhovin vzniká tím, že se celý vesmír rovnoměrně a pravidelně rozpíná. V souvislosti s tím se předpokládá, že se vesmír periodicky rozpíná a smršťuje. Že po současné fázi rozpínání objemu vesmíru přijde za miliardy let období, ve kterém se bude opět objem vesmíru zmenšovat. 7

8 Aritmetická závislost posunu spektrálních čar a vzdálenosti od Země platí však stejně ve všech směrech. Při tom lze ale snadno dokázat, že situace, kdy by bylo na naší Zemi konstatováno, že se vesmír rozpíná ve všech směrech od naší Země stejně, by přicházela v úvahu jen tehdy, kdyby Země měla stabilní polohu v geometrickém středu vesmíru. Jen při tomto postavení by totiž při rovnoměrném rozpínání vesmíru vzdálenost mezi Zemí a předpokládaným okrajem vesmíru byla ve všech směrech stejná. Případné rovnoměrné rozpínání vesmíru by se totiž muselo dít nikoli od Země, ale od hypotetického geometrického středu vesmíru. Při excentrickém postavení Země by zákonitost mezi posunem spektrálních čar a vzdáleností od Země, jak ji definuje Dopplerův princip, musela být v každém směru jiná. Stejně vzdálená nebeská tělesa by se od nás při rovnoměrném rozpínání vesmíru vzdalovala v každém směru jinou rychlostí. Posun spektrálních čar u stejně vzdálených těles by byl v každém směru jiný. Jedním extrémem by byl projev této zákonitosti ve směru spojnice pozorovatel - střed vesmíru - nekonečno, druhým extrémem přímka vedoucí od pozorovatele na opačný směr. Šance, že by Země měla stabilní postavení v geometrickém středu vesmíru je však samozřejmě mizivá. Z tohoto důvodu lze předpokládat, že Dopplerův princip u světelného paprsku a od něho odvozené konstatování o rozpínání vesmíru tedy asi neplatí. Posun spektrálních čar je jen dalším měřítkem vzdálenosti mlhoviny od Země a mohl by být způsoben například postupnou ztrátou průraznosti světelného paprsku při jeho cestě vesmírem. To blíže vysvětlujeme v kap. F4 naší publikace (Toman 2008) Nachricht über einigen Forschungen und Erwägungen aus den Bereichen Historie, Botanik und Astronomie (erscheint 2008 bei Edition Nove in Novum Verlag GmbH, Rathausgasse 73, A Neckenmarkt, Österreich, Ladenpreis inkl. MWSt Euro 23,90).. Jelikož Dopplerův princip se při šíření světla vesmírem neuplatňuje, postrádáme možnost zjistit rychlost pohybujících se nebeských těles. Ta mohou mít rychlost velmi rozmanitou, dokonce i takovou, která překračuje rychlost světla. K2. Velký třesk (big bang) Obtížně představitelná skutečnost nekonečnosti času byla příčinou vzniku teorie Velkého třesku. 8

9 Zárodek vesmíru nulových rozměrů a nekonečné hmotnosti před 18 miliardami let v nepatrném zlomku vteřiny vybuchl a od této doby zvětšuje svůj objem. K vytvoření této teorie přispěla představa rozpínání vesmíru. V prvé kapitole tohoto oddílu předkládané práce byl zdůvodněn předpoklad, že žádné rozpínání vesmíru neexistuje. Teorií Velkého třesku byl tak nahrazen jeden těžko představitelný předpoklad druhým: nekonečnost Vesmíru v čase nekonečnou hmotností zárodku vesmíru. Je pravděpodobné, že k žádnému Velkému třesku nikdy nedošlo. K3. Neurčitost Vesmíru v čase Časově identifikovatelné jsou ve Vesmíru jen skutečnosti pocházející z totožného místa. Při srovnání dvou míst není možno určit vztahy mezi časy těchto míst. Tak mizí při srovnání dvou skutečností čas jakožto obecná entita. Jinak řečeno: žádný jednotný čas, eventuelně jednotný okamžik pro celý vesmír neexistuje a nikdy neexistoval. Neboli, měl- li by vzniknout v jednom okamžiku velký třesk, potom je otázka, k času které části Vesmíru by se tento okamžik měl vztáhnout. To je další důvod pro to, že není možno předpokládat existenci tzv. velkého třesku. Jelikož je nemožné srovnat ve Vesmíru čas dvou míst, je čas ve Vesmíru vždy neurčitý. Neurčitý čas ve Vesmíru vždy byl a vždy bude. Neidentifikovatelnost pojmu "před" a "potom", daná skutečností, že nelze identifikovat čas dvou míst, však znamená, že při časovém srovnání dvou procesů totéž, co se jednou jeví jako "před" je podruhé "potom" a naopak. V tom je podstata věčnosti Vesmíru. K4. Neurčitost Vesmíru v prostoru Vesmír má přes svoji mnohoznačnost hierarchickou strukturu, která znamená, že se každá část Vesmíru skládá z potencionálních dílčích struktur. Jejich souhrn však není se stavem vyšší hierarchické úrovně identický. Struktura Vesmíru se neustále mění. Kdesi ve Vesmíru se rozevře heterogenní prostor uvnitř homogenní nekonečnosti (kapsa reality). Rozdíly mezi stavy vyšších a součtu nižších hierarchických úrovní Vesmíru jsou pak objektivní podstatou vzniku, existence a zániku neorganizované prahmoty, nanitu. Z nanitu vzniká dalšími proměnami veškerá energie a materie. Periodicitu a proměnlivost vztahů mezi hierarchickými úrovněmi Vesmíru lze přirovnat k periodicitě a proměnlivosti vlnění. Princip náhod- 9

10 nosti ve střídání a v míře funkčnosti jednotlivých součástí Vesmíru je možno považovat za základní princip jeho hmotné existence. Naše představa je tedy ta, že se v různých částech Vesmíru nepravidelně vytvářejí rozdíly mezi vyššími hierarchickými úrovněmi a součty nižších hierarchických úrovní, což vede k iniciování dočasného vývoje v této části. Tento vývoj počíná pomalejším nebo rychlejším vytvořením oněch rozdílů a končí jejich pomalejší nebo rychlejší eliminací. Tento proces se uvnitř nekonečna nekonečněkrát opakuje, přičemž ale, vzhledem k neidentifikovatelnosti času, nelze rozhodnout o vztahu jednotlivých případů. Jedna z podobných nekonečně početných vyvíjejících se částí Vesmíru (kapes skutečnosti) je to, v čem se my nyní nacházíme a co jsme ochotni Vesmírem nazvat. To v příštích, snad bilionech nebo trilionech let (jestli je to možno vzhledem k neurčitosti času ve Vesmíru tak říci), bez náhrady a jakýchkoli zbytků zanikne. Nanit je vedle energie a materie třetí formou hmoty. Prahmota, nanit, ve Vesmíru díky rozdílům mezi součty nižších kvalit a vyššími kvalitami v kapsách skutečnosti neustále vzniká "z ničeho" a neustále zaniká "v ničem". Současně se proměňuje ve vyšší formy hmoty, energii a materii, ze kterých se opět při jejich existenci neustále uvolňuje. Jeho vznik, přetvarování, uvolňování a zánik je podstatou veškerého pohybu ve Vesmíru. Procesy vzniku, přetvarování, uvolňování a zániku nanitu probíhají v podstatě nezávisle kdykoli a kdekoli v nekonečném prostoru. Proces uvolňování nanitu je také podstatou pohybu světla, proces kumulace nanitu v matérii byl popsán u Tomana (l.c.) jako rekonstrukční procesy ve Vesmíru. Světlo je jedna z forem zkoncentrovaného nanitu. Pohyb světla je podmíněn uvolňováním nanitu. Tímto uvolňováním nanitu se mění kvalita světla (Toman 2008: ). 10

11 L. Rozsah zálivů a jezer mladotřetihorního moře Parathetis a následujících transgresí a jejich význam pro formování květeny Čech Souhrn Autor této studie vycházel ve své dřívější práci (Toman 2008) z přdpokladu J. Dostála (1944) o významu parathetických jezer, existujících ve střední Evropě na přelomu třetihor a čtvrtohor, pro florogenesi v Čechách. Podle autorovy teorie vznikala česká květena tak, že se na pobřeží těchto jezer usazovaly vodním proudem zanesené diaspory rostlin. Z nich vzniklé drobné arely jednotlivých druhů se postupně rozšiřovaly do okolního prostoru. Jejich případné izolované lokality nevznikly redukcí většího rozšíření druhů, nýbrž jsou neoživenými invadujícími lokalitami nebo drobnými arelami těchto rostlin. V předkládané práci je vymapováno rozšíření těchto prastarých jezer na území Čech. Při jeich identifikaci byly použity údaje ze sedmi dílů Květeny Čech, které byly vydány do roku 2010, údaje pedologických a geologických map a údaje archeologické. Na území Čech bylo zjištěno dvojí zavodnění z tohoto období. Konstatován byl pravděpodobný jednoetapový vývoj české květeny od konce třetihor do současnosti. Existence ledových dob znamenala toliko zpomalení florogenese, nikoli úplný zánik dosavadní české květeny. Konstatuje se pravděpodobná paralela vývoje české květeny s vývojem rozšíření měkýšů v Čechách. L1. Úvod a nastínění problematiky J. Dostál (1944) vyslovil názor, že moře Parathetis mělo významný vliv na tvorbu české květeny. Tuto otázku rozpracoval autor této studie (Toman 2008). Navázal při tom na teorii K. Žebery a J. Mikuly (1980) o dvojím zavodnění vnitřních Čech na přelomu třetihor a čtvrtohor. Vymapoval rozsah tohoto jezera na základě postavení lokalit těch druhů rostlin pseudoxerotermního komplexu, které mají v Čechách malý počet lokalit, 11

12 přičemž tyto lokality se zde většinou vyskytují ve velkých vzájemných vzdálenostech. Využil také postavení izolovaných exkláv pseudoxerotermních druhů. Při tomto zpracovávání Toman (l.c.) revokoval starou teorii o vzniku dvoufázových půd z jezerních usazenin a jezerního bahna. Vysvětlil skutečnosti, které byly kdysi podkladem pro námitky proti této teorii. Toman (l.c.) předpokládal, že usazování organických substancí, ze kterých vznikaly dvoufázové půdy, probíhalo v jezeru v chladném období, neboli v některé době ledové. Prvotní zavodnění české kotliny však muselo podle Tomanovy (l.c.) koncepce proběhnout již v teplém období na konci třetihor, v době pliocenní. Proto označil prvotní jezero, které pokrývalo souvisle největší část Čech jako pliocenní jezero. Po poklesu hladiny tohoto jezera v prvé době ledové (donau) se obnažila značná část původně zavodněné plochy. K tomuto poklesu došlo podle Tomana (l.c,) v souvislosti s uzavřením přítoků vod do české kotliny v následku tlaku ledovce na její severní okolí. V chladném období, tedy v druhé fázi prvé doby ledové, se podle Tomana (L.c.) tvořily organické nánosy, ze kterých vznikly dvoufázové půdy. Komplexy dvoufázových půd dokumentují podle této teorie některé zbytky území, které bylo v prvé jezerní fázi zavodněno, přičemž toto zavodnění na nich přetrvalo i do druhé fáze prvého zavodnění. Tato jezera z druhé fáze prvého zavodnění jmenuje Toman (l.c.) jezera zbytková. Proražením spojů mezi jednotlivými zbytkovými jezery a jejich prohloubením vznikla v Čechách říční síť. Jejím vytvořením zmizela zbytková jezera z Čech. Na tomto teoretickém základě načrtl Toman (l.c.) přibližnou mapu jezera z doby prvého zavodnění. Nepodařilo se mu však zahrnout do tohoto náčrtku prostor západních Čech, kde se nacházejí velmi hojné pliocenní sedimenty. Toman (l.c.) pojednal také o pravděpodobném základním vývoji současné květeny v Čechách. Předpokládal, že jako základ pro tento vývoj sloužily lokality, vzniklé na okraji českého zálivu moře, kam byly zaneseny jejich diaspory vodou. Rostliny se rozšířily nejprve v krátkých či delších pruzích na pokrajích zálivu. Později vznikaly jejich dvourozměrné komplexy, které se postupně u jednotlivých druhů spojovaly a mezi sebou vzájemně překrývaly. Tím vznikaly současné arely jednotlivých druhů. Některé lokality, které vznilky ze zanesených diaspor zůstala neoživeny. To umožnilo rámcově vykreslit hranice pliocenního zavodnění Čech. Nová, v této práci předkládaná koncepce, dovoluje vykreslit jezero i v západních Čechách. Provádí také podstatně jemnější rozpracování problematiky v ostatních částech Čech. 12

13 Při zpracovávání byly významným způsobem použity materiály, shromážděné v datové bance Archeologického ústavu České akademie věd v Praze. Za jejich poskytnutí děkuji panu PhDr. Kunovi a paní PhDr. Hajšmanové. L2. Metodika Citovaná Tomanova (l.c.) studie tedy předpokládá, že izolované lokality a skupiny lokalit druhů české květeny nevznikly při redukci jejich arel, ale že jsou výsledkem jejich primární distribuce na březích jezer z období pliocénu a nejstarších čtvrtohor. Diaspory současných českých druhů byly do Čech zaneseny jezerními proudy. Z těchto zprvu izolovaných výskytů vznikly jejich postupným rozšiřováním a pospojováním české arely. To se dělo nejprve po vlhké hranici mořského zálivu a pevniny. K pospojování a rozšiřování jejich arel došlo po překonání zábran, které kladla ekologie nezalesněného terénu. Některé lokality neprošly celým naznačeným vývojem. Zůstaly buď izolovány, nebo omezeny na řadu navazujících výskytů na pobřeží, případně z nich vznikly drobné arely. Z tohoto předpokladu vyplývá možnost, že řady izolovaných lokalit rozmanitých druhů na někdejším pobřeží pliocenního moře, případně na pobřeží zbytkových jezer vykreslují jeho rozsah. K vykreslení těchto hranic lze použít i liniovité rozšíření, některých druhů na některých místech, případně i drobné plošné arely. Tohoto principu bylo tedy využito v předkládané práci. Pospojovány byly především izolované lokality jednotlivých druhů v české kotlině. Při jejich stanovování vycházel autor z dosud publikovaných sedmi dílů Květeny České republiky (Hejný, Slavík et Štěpánková (ed.) ). Za izolované lokality považoval ty lokality, jimiž uvádějí autoři zpracování jednotlivých druhů jejich výskyt v jednotlivých fytogeografických regionech nikoli obecně, nýbrž konkrétním výčtem. Jedná se obvykle o regiony s jedinou, dvěma, vzácně s třemi lokalitami. Aby byla odstraněna možnost, že se nejedná o lokality, které přesahují ze souvislejšího rozšíření v sousedním regionu, byly uvažovány toliko ty druhy, u kterých autor příslušné pasáže udává rozšíření zmíněným způsobem alespoň u poloviny uváděných českých regionů. Do výčtu hraničních lokalit jezera nebyly však zahrnuty lokality druhů popsaných ve dvacátém století s výjímkou Tomanových (l.c.) taxonů rodu Festuca. Nebyly také uvažovány ony druhy, které byly sice již dříve popsány, avšak v Čechách jsou teprve v poslední době rozlišovány. Vzhledem k současnému stavu vegetace lze totiž v těchto případech předpokládat, že 13

14 značná část lokalit obou těchto typů rostlin zanikla dříve, než byla objevena. Do výčtu nebyly dále zahrnuty druhy z obtížných skupin. Vynechány byly rovněž lokality, o kterých bylo možno důvodně předpokládat, že vznikly umělou výsadbou, druhy zavlečené, pozůstatky starých kultur, druhy plevelné, archeofyty a neofyty, druhy parazitující, obtížně odlišitelné subspecie, mikrospecie kolektivních druhů, vzrůstem nenápadné druhy, jejichž lokality bývaly botaniky často přehlíženy, druhy, u kterých docházelo při určování k častým omylům, druhy, které jsou dnešním rozšířením vázány na řeky, druhy vodní a druhy, jejichž výrazný ústup započal již před druhou světovou válkou. Tímto postupem byly vybrány pro zpracování následující druhy: Adenophora liliifolia, Adonis vernalis, Aethusa cynapioides, Achillea setacea, Ajuga pyramidalis, Allium strictum, Alyssum montanum, Anacamptis pyramidalis, Anemone sylvestris, Anthemis montana, Arabis turrita, Arctium nemorosum, Artemisia alba, Asplenium cuneifolium, Aster alpinus, Aster amellus, Astragalus arenarius, Astragalus danicus, Astragalus exscapus, Astragalus onobrychys, Bothriochloa ischaemum, Bupleurum affine, Campanula cervicaria, Cardaminopsis petraea, Carex macroura, Carex pediformis, Carlina* simplex, Centaurea elatior, Centaurea phrygia, Cerastium alsinifolium, Cerastium ceasareosylvaticum, Cirsium pannonicum, Crepis praemorsa, Cruciata glabra, Daphne cneorum, Dianthus gratianopolitanus, Diphasiastrum issleri, Diphasiastrum tristachyum, Dracocephalum austriacum, Elatine alsinastrum, Epilobium hypericifolium, Epilobium lamyi, Erythronium dens- canis, Festuca airoides, Festuca albensis, Festuca belensis, Festuca filiformis, Festuca multinervis, Festuca pallens, Festuca pruinosa, Festuca ripensis, Festuca rupicola, Festuca sazaviensis, Festuca serpentinica, Festuca subhirtella, Festuca subsudetica, Gagea bohemica, Gentiana cruciata, Gentianella baltica, Gentianella campestris, Guepinia nudicaulis, Gypsophila fastigiata, Hammambia paludosa, Helianthemum canum, Helictotrichum desertorum, Herniaria hirsuta, Hippocrepis commosa, Huperzia selago, Hydrocotyle vulgaris, Hypericum elegans, Hyppochaete hiemale, Chamaecytisus austriacus, Chimaphila umbellata, Lactuca viminea, Lathyrus pisiformis, Leontodon saxatilis, Ligularia sibirica, Linum flavum, Linum perenne, Ludwigia palustris, Lycopodium annotinum, Mariscus serratus, Minuartia setacea, Moehringia muscosa, Moenchia erecta, Naumburgia thyrsifolia, Ophrys insectifera, Oxytropis pilosa, Pinguicula bohemica, Plantago maritima, Pleonax conica, Pleurospermum austriacum, Poa badensis, Polygonatum latifolium, Potentilla cranzii, Potentilla thuringiaca, Pseudognaphalium luteoalbum, Pulmonaria molis, Pulsatilla patens, Pulsatilla pratensis, Pulsatilla vernalis, Pyrola chlorantha, Pyrola 14

15 media, Pyrola rotundifolia, Reseda phyteuma, Sagina saginoides, Samolus valandii, Saxifraga aizoon, Scorzonera purpurea, Seseli devenyense, Sesleria albicans, Spergula morisonii, Stipa glabrata, Stipa stenophyla, Tephroseris aurantiaca, Thalictrum foetidum, Tillea aquatica, Trifolium rubens, Trifolium striatum, Trigonella monspelliaca, Veratrum nigrum, Veronica austriaca, Viola ambigua, Virga pilosa, Willementia stipitata, Woodsia ilvensis. Lokality byly pospojovány nejpravděpodobnějším způsobem s ohledem na další ukazatele, to je na známé lokality kultury doby bronzové (viz kap. L 3) a na rozšíření dvoufázových půd (viz kap. L4). Známé archeologické lokality z doby bronzové byly podle schématu v kap. L3 využity ke zjemnění hranic pravěkého jezera. Podobným způsobem byla vymapovány i hranice druhé transgrese jezera. Tak vznikly přehledy na mapách. 1 a 2. Ve snaze o další zjemnění ohraničení pravěkých jezer se autor pokusil také doplnit tento prvý rozbor rozborem, který by zahrnoval izolované lokality všech druhů. Tedy i izolované lokality oněch druhů, u kterých byly z jednotlivých lokalit uváděny izolované lokality u menšího počtu než u poloviny regionů. Výsledek nebyl použit. Mnohé z těchto doplňujících druhů mění totiž liniovitý charakter hranic předpokládaných pliocenních jezer na plošný nebo se vyskytují úplně mimo území jezer. Předpokládáme, že se jedná o případy, kdy ojedinělé lokality v některých fytogeografických okresech, jsou ve skutečnosti lokalitami přesahujícími ze sousedních fytogeografických regionů, ve kterých se ony druhy vyskytují běžněji. Takové lokality ovšem hranice pravěkých jezer vyznačovat nemohou. L3. Lokality kultury doby bronzové jako pomocný ukazatel rozsahu jezer Při řešení této otázky je především nutno uvážit základní princip při vzniku osídlení v pravěkých humánních kulturách. Ten byl realizován při zakládání sídel již nejméně od doby bronzové, případně již od eneolitu. Je následující: pravěká sídla vznikala tam, kde byla k disposici dostatečná zásoba dřeva na stavby a otop a současně volný prostor pro polní zemědělskou výrobu (Toman 2000: 35). Lze tudíž předpokládat, že pravěká sídla byla zakládána především v plošných útvarech v mosaice lesa a bezlesých prostor. 15

16 Z materiálů použitých při stanovování sídlištních regionů v Čechách lze odvodit (Toman 2008: kap. B), že k účelu zjišťování prostor, osídlených mozaikální vegetací je nejlépe použít lokality kultury doby bronzové. Tyto lokality totiž ukazují na nejrozsáhlejší prostory osídlené předslovanským obyvatelstvem. Starší osídlení dosahovalo jen obtížně hranic mozaikální vegetace, vzniklé na prostoru čtvrtohorních jezer, mladší osídlení díky antropogenním vlivům během předchozího vývoje, průběh původních hranic mozaikální vegetace již podstatně zkreslovalo. Jak bude dále zdůvodněno v kap. L4, vznikají a přetrvávají mozaikální společenstva také na původních lokalitách dvoufázových půd, kde se pomalu přeměňují v les. Tím se ovšem dvoufázovost jejich půd likviduje. Souhlasí tedy hranice regionů s dvoufázovými půdami s ohraničením někdejších zbytkových jezer jen místy. Pokud se však hranice dvoufázových půd vyskytují na spojnicích mezi izolovanými lokalitami sledovaných druhů rostlin, lze jejich lokality k doplnění hraničních bodů pravěkých jezer využít. Zvláštní kategorií jsou území nikdy ve sledované době nikdy nezavodněná. Na jejich ploše chybí jak archeologické lokality z doby bronzové, tak dvoufázové půdy. Tvoří je ostrovy, ohraničené řadou izolovaných lokalit sledovaných druhů. Většinou mají vyšší nadmořskou výšku než předchozí dva typy území. Bývají také umístěny na rozvodí potoků. K jejich oddělení od předchozí kategorie slouží zhodnocení jejich výškového postavení vůči okolním územím. Do jaké míry je možno využít rozložení lokalit archeologických nálezů z doby bronzové k ohraničení zbytkových jezer podává následující přehled. 1. Osídlení v době bronzové vyplňuje celé území. Jeho okraje těsně navazují na pás izolovaných lokalit sledovaných rostlinných druhů. Hraniční body území tohoto typu, zjištěné při vytyčování hranic zbytkových jezer na základě izolovaných lokalit sledovaných rostlinných druhů je možno doplnit nejzazšími lokalitami osídlení z doby bronzové. 2. Okraje v podstatě souvislého rozšíření kultury doby bronzové nedosahuje k pásu izolovaných lokalit sledovaných druhů. Lokality osídlení z doby bronzové jsou soustředěny toliko ve středu území, vyznačeného izolovanými lokalitami sledovaných druhů. Jedná se o případ, kdy lesní území postupnou a všestrannou sukcesí zatlačuje původní mozaikální formaci. Lokality kultury doby bronzové sice dokumentují zbytkové jezero, avšak není možno je použít při stanovování hranic tohoto zbytkového jezera. 3. Lokality osídlení z doby bronzové toliko jednostranně přiléhají k prostoru, vymezenému izolovanými lokalitami vybraných druhů rostlin. 16

17 Jedná se o případ, kdy je mozaikální formace formací lesní jednosměrně zatlačována. Lokality nálezů z doby bronzové je možno využít k ohraničení zbytkových jezer jen v těch částech prostoru, ve kterých hraniční lokality území z doby bronzové jsou doplněny pásem lokalit sledovaných rostlinných druhů. 4. Lokality kultury z doby bronzové jsou v pásu sledovaných izolovaných lokalit vybraných druhů, ale mimo tento pás jsou řídké. Jedná se o centrifugální sukcesi mozaikální formace směrem k lesu. Hraniční body osídlení z doby bronzové lze využít při stanovování ohraničení zbytkových jezer. 5. Podobně lze dobře použít za hraniční body zbytkových jezer ty lokality z doby bronzové, které vytvářejí jen liniovité (tedy nikoli plošné) útvary. I ty téměř úplně ohraničují prostory zbytkových jezer nebo druhého zavodnění. Jedná se totiž o do krajnosti dovedený případ předchozího typu. 6. Velmi vzácné případy ojedinělých lokalit z doby bronzové mimo území zbytkových jezer jsou obvykle lokality na soustavě pravěkých cest (Toman 2008: kap. B8). Ty samozřejmě k ohraničení zbytkových jezer nelze použít. Kombinací zjištěných izolovaných lokalit druhů a použitelných lokalit nalezišť z období kultury doby bronzové tak vznikl přehled lokalit v příloze této práce. Na tomto základě byl vypracován seznam ohraničujících lokalit v příloze a mapky na obr. č. 1(prvá transgrese) a č. 2 (druhá transgrese). V seznamu lokalit lze odlišit dokumentaci izolovanými lokalitami rostlinných druhů od hraničních lokalit, dokumentovaných archeologickými nalezišti z doby bronzové tak, že za izolovanými lokalitami rostlinných druhů následuje závorka, ve které jsou uvedeny druhy, jimiž je lokalita dokumentována. Tam, kde se ohraničení zbytkových jezer dotýká hranic pohoří, dokumentují lokality kultury doby bronzové i historické okrajové polohy pohoří. L4. Vztah dvoufázových půd k problematice Ve své dřívější práci Toman (2008) předpokládal, že dvoufázové půdy vznikly z humosních organických látek, zejména z jezerních usazenin, bahna, kalů a řas nashromážděných jezerem v chladných obdobích. Dvoufázové půdy tedy vznikly ve smyslu této práce především na místě zbytkových jezer. Navrácení se k této staré teorii o původu dvoufázových půd umožnila aplikace teorie Nefovy (1957 sec. Ložek 1973: 172) o přemisťování humosních materiálů v A- horizontech dvoufázových půd činností půdní mikro- 17

18 fauny. Tím byl odstraněn teoretický nedostatek této staré teorie, totiž skutečnost, že naše dvoufázové půdy, ačkoliv vznikly sedimentací z jezer, neobsahují zkameněliny. Nefova (l.c.) teorie umožňuje také pochopit, jak se mohou koloidní částice, charakterizující dvoufázové půdy, udržet po velmi dlouhou dobu v jejich povrchových vrstvách. Dvoufázové půdy jsou významnou zábranou pro tvorbu lesa. To je možno soudit nejen z relací, o kterých bude psáno v dalších částech této práce, ale i ze skutečnosti, že ve východní Evropě je pro dvoufázové půdy (černozemě) charakteristická bezlesost (step). Po ústupu zbytkových jezer se také na jejich místa nastěhovala prastep. Ta se v dalším vývoji postupně přeměňovala v mozaikální společenstva a na některých místech až v les. Současně s tímto procesem docházelo paralelně k dílčí redukci rozsahu dvoufázových půd. Mozaikální společenstva se zachovala v značných částech Čech až do doby bronzové a namnoze až do dnešních dob. Jejich nadrost tvořily původně nejspíše břízy a borovice. Bohatý výběr možných společenstev pod borovicí a břízou popisuje Passarge a Hofmann (1968). Skutečnost existence mozaikálních společenstev v původní vegetaci České republiky bude nutno respektovat při případných dalších vydáních rekonstrukčních map vegetace České republiky ( cf. Mikyška et al ). Bude nutno také uvážit skutečnost, že minimálně vnitřní část regionu Litoměřicka a Turské pole byly ve smyslu rozboru, provedeného Tomanem (2008 kap. B6.8. a B6.9) a v předkládané práci původně dokonce pokryty stepí nebo prastepí s ostrovy skalní a půdní stepi ve smyslu Ložka (1949). Přeměně dvoufázových půd na jiné půdní typy klade největší odpor obsah karbonátů a suché klima. Proto jsou dnes černozemní půdy mimo prostor českého Panonika (Pseudoxerotermgebiet cf. Toman 1991: 157) vzácnou výjimkou. Toliko na vápencích u Horažďovic a Strakonic (ne však na vápencích u Krumlova (!)) se zachovalo několik drobných ostrůvků rendzin. Nejspíše se jedná o zbytky kdysi mnohem více rozšířených dvoufázových půd v prostoru někdejších zbytkových jezer z druhé fáze prvé transgrese v jižních a západních Čechách. Ty, právě díky vápencovému podkladu, přetrvaly do současnosti. Průběhem doby dochází k přeměně dvoufázových půd na jiné půdní typy a tím i k omezení jejich geografického rozšíření. To způsobuje, obdobně jako je tomu u mozaikálních porostů, že dnes dvoufázové půdy často nedosahují někdejších hranic zbytkových jezer. Proces náhrady mozaikálních společenstev lesem s následkem neúplného osídlení v době bronzové, jak byl popsán v předchozích kapitolách a proces regionální redukce dvoufázových půd představují dva vzájemně paralelní, avšak v podstatě nezávis- 18

19 lé procesy. O vzájemné relativní nezávislosti svědčí například to, že existují dodnes dvoufázové půdy pod původním lesem (Toman 2008: Kap. B9. 1). L5. Vývoj vegetace na okraji pliocenního jezera L5.1. Prvá transgrese jezera Při stanovení hranic jezer, rozšířených v Čechách na přelomu třetihor a čtvrtohor a v pleistocénu, je nutno vycházet z toho, že na přelomu třetihor a čtvrtohor byla střední Evropa bližší charakteru paroviny než dnes. Zejména Krušné hory měly vzhledem k podhůří menší relativní výšku. Jejich hlavní zdvih proběhl až v pliocénu, případně až ve starších čtvrtohorách (Czudek, T. in Demek et al. 1965: 67). Tehdejší česká jezera byla součástí soustavy parathetických jezer. Prošla ve smyslu údajů v předchozích kapitolách nejspíše následujícím vývojem. Před koncem třetihor byla vegetace v České kotlině téměř úplně zničena. Zůstalo několik bylinných druhů, které se rozšířily na rozsáhlé plochy. Vzácné zbytky typické třetihorní vegetace se zachovaly jen vzácně, neustále se redukovaly, až úplně vymizely. Vytvořil se druhově chudý bylinný pokryv, který označuji jako prastep. Do něho postupně pronikaly dnešní dřeviny. Pod jejich ochranou se rozšiřovaly z okraje zálivů i nové druhy bylin, jejichž diaspory byly do Čech zaneseny vodními proudy. Tento proces probíhal koncem pliocénu. Po částečném ústupu celkového zavodnění vzniklo v Čechách několik zbytkových jezer. Nové druhy se rozšiřovaly také od jejich okrajů. Po úplném vymizení parathetických jezer pronikaly tyto nové druhy pod ochranou nových dřevin také na jejich plochu. To platí i o druzích nelesních. Ty zůstaly většinou rozšířeny v izolovaných nalezištích až v drobných arelách na okrajích zálivu nebo zbytkových jezer. Pokud se některé jejich lokality nacházely v území druhého zavodnění staly se východiskem pro expanzi v období druhé transgrese. Vývoj vegetace po ústupu prvého jezera je nutno považovat za jednoetapový. Nebyl členěný na úseky dané jednotlivými zaledněními. Klimatický vliv jednotlivých dob ledových se neprojevoval úplným zvratem vývojového procesu, nýbrž nejvýše toliko jeho zrychlením v dobách meziledových a zpomalením v dobách ledových. Tomu odpovídají i názory Deyla (1965), že ledové doby neměly za následek zničení lesa v Čechách. Podle 19

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Projekt MŠMT ČR Číslo projektu Název projektu školy Šablona III/2 EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.4.00/21.2146

Více

Geologický vývoj a stavba ČR

Geologický vývoj a stavba ČR Geologický vývoj a stavba ČR GEOLOGICKÁ STAVBA ČESKÉ REPUBLIKY dva základní geologické útvary hranici tvoří spojnice měst Znojmo, Brno, Ostrava a) Český masiv Starší, oblé, částečně zarovnané hřbety hercynské

Více

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA KLECANY okres Praha-východ DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL TÉMA: Geologická stavba ČR - test VZDĚLÁVACÍ OBLAST: Člověk a příroda VZDĚLÁVACÍ OBOR: Přírodopis TEMATICKÝ OKRUH: Neživá

Více

Černé jezero Cesta autem z Kašperských Hor: cca 40 minut

Černé jezero Cesta autem z Kašperských Hor: cca 40 minut ŠUMAVSKÁ JEZERA Šumavská jezera jsou všechna ledovcového původu. Na české straně je jich celkem pět: Černé, Čertovo, Prášilské, Plešné a jezero Laka. Největší je Černé jezero, nejvýše položené a zároveň

Více

ZEMĚPIS 9.ROČNÍK PŘÍRODNÍ POMĚRY ČR 19.3.2013

ZEMĚPIS 9.ROČNÍK PŘÍRODNÍ POMĚRY ČR 19.3.2013 Masarykova základní škola Klatovy, tř. Národních mučedníků 185, 339 01 Klatovy; 376312154, fax 376326089 E-mail: skola@maszskt.investtel.cz; internet: www.maszskt.investtel.cz Kód přílohy vzdělávací materiál

Více

www.zlinskedumy.cz Ústecký kraj

www.zlinskedumy.cz Ústecký kraj www.zlinskedumy.cz Ústecký kraj Rozloha: 5 335 km 2 Počet obyvatel: 827 223 obyv. Hustota zalidnění: 155 obyv./ km 2 Sídlo krajského úřadu: Ústí nad Labem Okresy: 7 Ústí nad Labem, Most, Chomutov, Louny,

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence

Více

Krkonoše. Smrk. Jeseníky

Krkonoše. Smrk. Jeseníky Krkonoše Nejvyšší pohoří v České republice najdeme na severu Čech při hranici s Polskem. Pokrývá je smrkový les. K nejnápadnějším vrcholům patří Kozí hřbety, Luční hora, Studniční hora a samozřejmě Sněžka.

Více

Kód VM: VY_32_INOVACE_4PRI30 Projekt: Zlepšení výuky na ZŠ Schulzovy sady registrační číslo: CZ.1.07./1.4.00/21.2581

Kód VM: VY_32_INOVACE_4PRI30 Projekt: Zlepšení výuky na ZŠ Schulzovy sady registrační číslo: CZ.1.07./1.4.00/21.2581 Kód VM: VY_32_INOVACE_4PRI30 Projekt: Zlepšení výuky na ZŠ Schulzovy sady registrační číslo: CZ.1.07./1.4.00/21.2581 Autor: Miroslav Přichystal Datum: 10.4. 2013 Ročník: 9. ročník Vzdělávací oblast: Člověk

Více

Kurz BOT/VCRSB VEGETACE. ČESKÉ REPUBLIKY I. Lubomír Kincl Martin Duchoslav 2012-2013

Kurz BOT/VCRSB VEGETACE. ČESKÉ REPUBLIKY I. Lubomír Kincl Martin Duchoslav 2012-2013 Kurz BOT/VCRSB VEGETACE ČESKÉ REPUBLIKY I. Lubomír Kincl Martin Duchoslav 2012-2013 Většina prezentovaných fotografií pochází z Portálu české flóry (flora.upol.cz). Suché trávníky suché trávníky představují

Více

LÖW & spol., s.r.o. Studie, plány a projekty pro krajinu a vesnici Vranovská 102, 614 00 Brno Tel.: 545575250, 545576740 Fax.: 545576250 E-mail:

LÖW & spol., s.r.o. Studie, plány a projekty pro krajinu a vesnici Vranovská 102, 614 00 Brno Tel.: 545575250, 545576740 Fax.: 545576250 E-mail: LÖW & spol., s.r.o. Studie, plány a projekty pro krajinu a vesnici Vranovská 102, 614 00 Brno Tel.: 545575250, 545576740 Fax.: 545576250 E-mail: lowaspol@lowaspol.cz IČ: 46990798 DIČ: CZ46990798 Brno 2009

Více

lesních dřevin 2014-2018 Výhled potřeby sadebního materiálu

lesních dřevin 2014-2018 Výhled potřeby sadebního materiálu Výhled potřeby sadebního materiálu lesních dřevin 2014-2018 Výhled potřeby sadebního materiálu lesních dřevin VLS ČR, s.p. 2014 2018 Sumář výhledu spotřeby sadebního materiálu v jednotlivých letech bez

Více

6. Přírodní památka Profil Morávky

6. Přírodní památka Profil Morávky 6. Přírodní památka Profil Morávky Řeka Morávka se v úseku od Kamence ve Skalici až po Staré Město zahlubuje do terénu až na skalní podloží. Řeka zde vytváří kaňonovité údolí, skalní prahy a peřeje i hluboké

Více

Labe. Bílina. Morava. Česká řeka s největším povodím. Pramení v Krkonoších, území naší republiky opouští za Hřenskem. Labe v Ústí nad Labem?

Labe. Bílina. Morava. Česká řeka s největším povodím. Pramení v Krkonoších, území naší republiky opouští za Hřenskem. Labe v Ústí nad Labem? Labe Česká řeka s největším povodím. Pramení v Krkonoších, území naší republiky opouští za Hřenskem. Otázka: Která řeka se vlévá do Labe v Ústí nad Labem? Bílina Vlévá se zleva do Labe v Ústí nad Labem.

Více

VY_52_INOVACE_71. Hydrosféra. Určeno pro žáky 6. ročníku Člověk a příroda Zeměpis Přírodní obraz Země - Hydrosféra

VY_52_INOVACE_71. Hydrosféra. Určeno pro žáky 6. ročníku Člověk a příroda Zeměpis Přírodní obraz Země - Hydrosféra VY_52_INOVACE_71 Hydrosféra Určeno pro žáky 6. ročníku Člověk a příroda Zeměpis Přírodní obraz Země - Hydrosféra Leden 2011 Mgr. Regina Kokešová Určeno pro prezentaci učiva Hydrosféra Základní informace

Více

Česká republika geomorfologické členění

Česká republika geomorfologické členění Česká republika geomorfologické členění Mgr. Lubor Navrátil, Ph.D. Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Lubor

Více

očekávaný výstup ročník 9. č. 14 název

očekávaný výstup ročník 9. č. 14 název č. 14 název anotace očekávaný výstup druh učebního materiálu Pracovní list druh interaktivity Aktivita ročník 9. Praha, Středočeský, Karlovarský, Plzeňský, Jihočeský a ostatní kraje ČR V pracovních listech

Více

lesních dřevin 2015-2019 Výhled potřeby sadebního materiálu

lesních dřevin 2015-2019 Výhled potřeby sadebního materiálu Výhled potřeby sadebního materiálu lesních dřevin 201-2019 Výhled potřeby sadebního materiálu lesních dřevin VLS ČR, s. p. 201 2019 Sumář výhledu spotřeby sadebního materiálu v jednotlivých letech bez

Více

2. Stupňovité mrazové sruby a kryoplanační terasy na jihozápadní straně Tisé skály.

2. Stupňovité mrazové sruby a kryoplanační terasy na jihozápadní straně Tisé skály. TISÁ SKÁLA Rozsáhlý skalní útvar Tisá skála (394 m) leží v zalesněném terénu v katastru obce Bratčice na okrese Kutná Hora, 7 kilometrů jižně od Čáslavi. Geologicky je Tisá skála tvořena masívem granitické

Více

MAPY POVODŇOVÉHO NEBEZPEČÍ, DOKUMENTACE OBLASTÍ S VÝZNAMNÝM

MAPY POVODŇOVÉHO NEBEZPEČÍ, DOKUMENTACE OBLASTÍ S VÝZNAMNÝM MAPY POVODŇOVÉHO NEBEZPEČÍ, DOKUMENTACE OBLASTÍ S VÝZNAMNÝM POVODŇOVÝM RIZIKEM, PLÁN PRO ZVLÁDÁNÍ POVODŇOVÝCH RIZIK ZKUŠENOSTI ZE ZPRACOVÁNÍ ÚKOLŮ SMĚRNICE 2007/60/ES V ČESKÉ REPUBLICE J. Cihlář, M. Tomek,

Více

Krajní body. Česká republika

Krajní body. Česká republika Krajní body Česká republika Poloha Česká republika Poloha Sámova říše (7. století) Velká Morava 9. stol. Boleslavská říše 10. století Přemyslovský stát ve 13. století Lucemburkové (14. stol.) Jagellonci

Více

2.2. DOPLATEK NA BYDLENÍ

2.2. DOPLATEK NA BYDLENÍ 2.2. DOPLATEK NA BYDLENÍ Doplatek na bydlení je dávka pomoci v hmotné nouzi, která společně s vlastními příjmy občana a příspěvkem na bydlení ze systému státní sociální podpory pomáhá uhradit odůvodněné

Více

Základní škola Kaznějov, příspěvková organizace, okres Plzeň-sever

Základní škola Kaznějov, příspěvková organizace, okres Plzeň-sever Základní škola Kaznějov, příspěvková organizace, okres Plzeň-sever DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Název projektu Registrační číslo projektu UČENÍ JE SKRYTÉ BOHATSTVÍ INOVACE VÝUKY ZŚ KAZNĚJOV CZ.1.07/1.1.12/02.0029

Více

Syntaxonomie jehličnatých lesů obecně

Syntaxonomie jehličnatých lesů obecně Syntaxonomie jehličnatých lesů obecně Erico-Pinetea Erico-Pinion Pulsatillo-Pinetea sylvestris Cytiso ruthenici-pinion sylvestris Vaccinio-Piceetea Dicrano-Pinion Piceion excelsae Pinion mugo Athyrio alpestris-piceion

Více

Podnebí a počasí všichni tyto pojmy známe

Podnebí a počasí všichni tyto pojmy známe Podnebí a počasí všichni tyto pojmy známe Obsah: Podnebí Podnebné pásy Podnebí v České republice Počasí Předpověď počasí Co meteorologové sledují a používají Meteorologické přístroje Meteorologická stanice

Více

Hlavní geologické procesy miniprojekt VALOVA SKÁLA

Hlavní geologické procesy miniprojekt VALOVA SKÁLA Hlavní geologické procesy miniprojekt VALOVA SKÁLA Zpracovali: žáci Základní školy Vsetín, Luh 1544 13.11.2013 Obsah 1. Úvod... 2 2. Cíl miniprojektu... 2 2.1. Orientace v terénu... 2 2.2. Dokumentační

Více

PROBLEMATIKA ZMĚN VODNÍHO REŽIMU V DŮSLEDKU HORNICKÉ ČINNOSTI V ZÁPADNÍ ČÁSTI SHP

PROBLEMATIKA ZMĚN VODNÍHO REŽIMU V DŮSLEDKU HORNICKÉ ČINNOSTI V ZÁPADNÍ ČÁSTI SHP PROBLEMATIKA ZMĚN VODNÍHO REŽIMU V DŮSLEDKU HORNICKÉ ČINNOSTI V ZÁPADNÍ ČÁSTI SHP Ing. Lukáš Žižka, Ing. Josef Halíř, Ph.D. Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s.,budovatelů 2830, 434 37 Most ABSTRAKT: V zájmovém

Více

Mgr. Lenka Zemánková Místo, kde žijeme Severní Čechy Učební pomůcky:

Mgr. Lenka Zemánková Místo, kde žijeme Severní Čechy Učební pomůcky: Materiál pro domácí VY_07_Vla5E_28 přípravu žáků: Název programu: Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovativní metody v prvouce, vlastivědě a zeměpisu Registrační číslo

Více

R E G I O N Á L N Í Z E M Ě P I S

R E G I O N Á L N Í Z E M Ě P I S R E G I O N Á L N Í Z E M Ě P I S INTERAKTIVNÍ VÝUKOVÁ PREZENTACE REGIONŮ EVROPA PŘÍRODNÍ POMĚRY BENELUXU Mgr. Iva Svobodová NIZOZEMSKO geografické vymezení nížinatá země na pobřeží Severního moře hranice

Více

Karlovarský kraj Ústecký kraj

Karlovarský kraj Ústecký kraj Obchodní akademie Tomáše Bati a Vyšší odborná škola ekonomická Zlín Modernizace výuky prostřednictvím ICT registrační číslo CZ.1.07/1.5.00/34.0505 Karlovarský kraj Ústecký kraj VY_32_INOVACE_PRE.3.11 1.

Více

WWW.METEOVIKYROVICE. WWW.METEOVIKYROVICE.WBS.CZ KLIMATICKÁ STUDIE. Měsíc květen v obci Vikýřovice v letech 2006-2009. Ondřej Nezval 3.6.

WWW.METEOVIKYROVICE. WWW.METEOVIKYROVICE.WBS.CZ KLIMATICKÁ STUDIE. Měsíc květen v obci Vikýřovice v letech 2006-2009. Ondřej Nezval 3.6. WWW.METEOVIKYROVICE. WWW.METEOVIKYROVICE.WBS.CZ KLIMATICKÁ STUDIE Měsíc květen v obci Vikýřovice v letech 2006-2009 Ondřej Nezval 3.6.2009 Studie porovnává jednotlivé zaznamenané měsíce květen v letech

Více

Zbraslavský vrch. Trachyandezitová kupovitá vyvýšenina Zbraslavského vrchu.

Zbraslavský vrch. Trachyandezitová kupovitá vyvýšenina Zbraslavského vrchu. Zbraslavský vrch nadmořská výška: 675 m geologie: trachyandezitový suk, přívodní dráha vulkánu (?) geomorfologické jednotky: Jesenická pahorkatina (Manětínská vrchovina) lokalizace: Karlovarský kraj, okres

Více

Zkrácený obsah učiva a hodinová dotace

Zkrácený obsah učiva a hodinová dotace Zkrácený obsah učiva a hodinová dotace Prima - 2 hod. týdně, 66 hod. ročně Planeta Země Vesmír Slunce a sluneční soustava Země jako vesmírné těleso Glóbus a mapa. Glóbus, měřítko globusu, poledníky a rovnoběžky,

Více

Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano

Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano 1. Nejrozsáhlejší česká nížina se jmenuje Hornomoravský úval. (Ne. Polabí) 2. Na horu Javořice se můžeme vydat na Českomoravské vrchovině. (Ano.) 3. Řeka Labe protéká na dolním toku Českým středohořím.

Více

Základní škola Dr. Miroslava Tyrše

Základní škola Dr. Miroslava Tyrše Základní škola Dr. Miroslava Tyrše Obsah ÚVOD.... 2 Popis lokality 3 Úkoly. 4 Závěr.... 5 Zdroje.. 6 Přílohy... 6 Úvod Prvním tématem, které budeme zpracovávat v rámci přírodovědného klubu, jsou Hlavní

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence schopnost, který je spolufinancován

Více

Přehled zrušených 199 finančních úřadů k 31. 12. 2012 a jejich nástupnických 14 krajských finančních úřadů od 1. 1. 2013

Přehled zrušených 199 finančních úřadů k 31. 12. 2012 a jejich nástupnických 14 krajských finančních úřadů od 1. 1. 2013 Příloha č. 1 Přehled zrušených 199 finančních úřadů k 31. 12. 2012 a jejich nástupnických 14 krajských finančních úřadů od 1. 1. 2013 Seznam finančních úřadů do 31. 12. 2012 Seznam finančních úřadů od

Více

Identifikátor materiálu: EU - 3-31 Člověk a příroda. Povrch ČR - prezentace. Anotace. Mgr. Iveta Havlová. Autor. Čeština. Jazyk

Identifikátor materiálu: EU - 3-31 Člověk a příroda. Povrch ČR - prezentace. Anotace. Mgr. Iveta Havlová. Autor. Čeština. Jazyk Identifikátor materiálu: EU - 3-31 Člověk a příroda Anotace Povrch ČR - prezentace Autor Mgr. Iveta Havlová Jazyk Čeština Očekávaný výstup Žák přiřadí správně názvy pohoří na slepou mapu, přiřadí k sobě

Více

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Pořadové číslo DUM 254 Jméno autora Jana Malečová Datum, ve kterém byl DUM vytvořen 3.4.2012 Ročník, pro který je DUM určen 9. Vzdělávací oblast (klíčová slova) Metodický list

Více

Tvorba toků, charakteristiky, řečiště, sklon, odtok

Tvorba toků, charakteristiky, řečiště, sklon, odtok Tvorba toků, charakteristiky, řečiště, sklon, odtok Vodní toky Voda je jedním z nejvýraznějších modelačních činitelů v krajině. Vznik vodního toku pramen zdrojnice soutok 2 a více řek (Labe-Vltava, Labe-

Více

Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území "Bílé stráně u Štětí"

Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území Bílé stráně u Štětí Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území "Bílé stráně u Štětí" Název zvláště chráněného území Bílé stráně u Štětí Určení předmětu ochrany Předmětem ochrany je přírodní stanoviště Polopřirozené suché

Více

Modul 02 - Přírodovědné předměty

Modul 02 - Přírodovědné předměty Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Modul 02 - Přírodovědné předměty Hana Gajdušková Hana

Více

REGIONÁLNÍ GEOLOGIE REGIONÁLNÍ GEOL ČR G5021 G502 CVIČENÍ Č. 10 1 Voždová Lenka 2014

REGIONÁLNÍ GEOLOGIE REGIONÁLNÍ GEOL ČR G5021 G502 CVIČENÍ Č. 10 1 Voždová Lenka 2014 REGIONÁLNÍ GEOLOGIE ČR G5021 CVIČENÍ Č. 10 Voždová Lenka 2014 Platformní pokryv Českého masivu nezvrásněné, horizontálně/subhorizontálně uložené sedimenty bez regionální metamorfózy Uložen transgresivně

Více

Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vyučovací předmět: Přírodopis Ročník: 9. Průřezová témata,

Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vyučovací předmět: Přírodopis Ročník: 9. Průřezová témata, Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Žák: - charakterizuje postavení Země ve Sluneční soustavě a význam vytvoření základních podmínek pro život (teplo, světlo) Země ve vesmíru F Sluneční soustava - popíše

Více

H O L Á S E C K Á J E Z E R A

H O L Á S E C K Á J E Z E R A Přírodní památka H O L Á S E C K Á J E Z E R A Botanický průzkum Autor: Ing. Jindřich Šmiták Česká 32 602 00 Brno Datum zpracování: duben-červenec 2012 1. Stručná charakteristika Přírodní památka Holásecká

Více

RELIÉF A MORFOLOGICKÉ POMĚRY

RELIÉF A MORFOLOGICKÉ POMĚRY RELIÉF A MORFOLOGICKÉ POMĚRY Anna Švejdarová Veronika Špačková ALPY nejvyšší pásmové pohoří v Evropě táhnou se přes Slovinsko, Rakousko, Německo, Francii, Švýcarsko, Lichtenštejnsko, Itálii (Monaco) Rozloha

Více

Vybrané kapitoly z geologické historie ČR II

Vybrané kapitoly z geologické historie ČR II Vybrané kapitoly z geologické historie ČR II Označení DUMU: VY_32_INOVACE_GE2.09 Předmět: GEOGRAFIE Tematická oblast: FYZICKÁ GEOGRAFIE - GEOLOGIE Autor: Jan Vavřín Datum vytvoření: 29. 7. 2013 Ročník:

Více

JOSEFOVSKÉ ÚDOLÍ DATUM:

JOSEFOVSKÉ ÚDOLÍ DATUM: JOSEFOVSKÉ ÚDOLÍ DATUM: Josefovské údolí je národní přírodní rezervací, která se rozprostírá na svazích po obou stranách Křtinského potoka. Její celková rozloha je přibližně 110 ha. Ukázkové foto vybrané

Více

Úplný název pracoviště ÚFO

Úplný název pracoviště ÚFO Číslo pracoviště Číslo ÚFO Úplný název pracoviště ÚFO číslo územního pracoviště číslo krajského FU Finanční úřad pro hlavní město Prahu 451 2001 Územní pracoviště pro Prahu 1 451 2002 Územní pracoviště

Více

ČESKÁ REPUBLIKA. www.voda.mze.cz www.voda.env.cz

ČESKÁ REPUBLIKA. www.voda.mze.cz www.voda.env.cz ČESKÁ REPUBLIKA je vnitrozemský stát ve střední části Evropy, který náleží do oblasti mírného klimatického pásu severní polokoule. Celková délka státních hranic České republiky představuje 2 290,2 km.

Více

Plány péče o území ve správě pozemkových spolků. Na pramenech

Plány péče o území ve správě pozemkových spolků. Na pramenech Plány péče o území ve správě pozemkových spolků Pozemkový spolek pro přírodu a památky Podblanicka Na pramenech 1. Základní údaje 1.1. Název území Na pramenech je převzatý pomístní název. 1.2. Lokalizace

Více

Opakování Evropy - přírodní poměry. Pobaltí

Opakování Evropy - přírodní poměry. Pobaltí - sousední světadíly - oceány - ostrovy a poloostrovy - pohoří a nížiny - řeky a jezera Opakování Evropy - přírodní poměry ÚKOL Dunaj: Rýn: Odra: Vypiš státy, kterými tyto řeky protékají! Pobaltí Estonsko,

Více

Integrovaná střední škola, Sokolnice 496

Integrovaná střední škola, Sokolnice 496 Integrovaná střední škola, Sokolnice 496 Název projektu: Moderní škola Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0467 Název klíčové aktivity: III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Kód výstupu:

Více

Předmět: ZEMĚPIS Ročník: 6. ŠVP Základní škola Brno, Hroznová 1. Výstupy předmětu

Předmět: ZEMĚPIS Ročník: 6. ŠVP Základní škola Brno, Hroznová 1. Výstupy předmětu Vesmír a jeho vývoj práce s učebnicí, Žák má pochopit postupné poznávání Vesmíru vznik vesmíru, kosmické objekty, gravitační síla. ČJ psaní velkých písmen. Př,Fy život ve vesmíru, M vzdálenosti Hvězdy

Více

Podzemní vody miniprojekt

Podzemní vody miniprojekt Podzemní vody miniprojekt Geologický kroužek Autoři : Pýcha M., Pham J., Sichrovský M., Eisnerová N., Hlavatá D., Benedikovičová L., Balogová K., Sojková K., Měrka J., Hvozda V., Solčáni R., Pochman M.,

Více

Je-li rostlinné společenstvo tvořeno pouze jedinci jedné populace, mluvíme o monocenóze nebo také o čistém prostoru.

Je-li rostlinné společenstvo tvořeno pouze jedinci jedné populace, mluvíme o monocenóze nebo také o čistém prostoru. EKOLOGIE SPOLEČENSTVA (SYNEKOLOGIE) Rostlinné společenstvo (fytocenózu) můžeme definovat jako soubor jedinců a populací rostlin rostoucích společně na určitém stanovišti, které jsou ovlivňovány svým prostředím,

Více

OBSAH. Obsah 1 ABSTRAKT 8 2 SOUHRN 10 3 ÚVOD 12

OBSAH. Obsah 1 ABSTRAKT 8 2 SOUHRN 10 3 ÚVOD 12 OBSAH Obsah 1 ABSTRAKT 8 2 SOUHRN 10 3 ÚVOD 12 SITUAČNÍ ANALÝZA UŽÍVÁNÍ DROG V ŠIRŠÍM KONTEXTU 17 SOCIODEMOGRAFICKÁ CHARAKTERISTIKA 18 /1 Demografický vývoj a věková struktura 19 /2 Porodnost a plodnost

Více

Hodnocení lokálních změn kvality ovzduší v průběhu napouštění jezera Most

Hodnocení lokálních změn kvality ovzduší v průběhu napouštění jezera Most Hodnocení lokálních změn kvality ovzduší v průběhu napouštění jezera Most Ing. Jan Brejcha, Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s., brejcha@vuhu.cz Voda a krajina 2014 1 Projekt č. TA01020592 je řešen s finanční

Více

Novostavba rodinného domu v Přerově XI Vinary, ul. Růžová

Novostavba rodinného domu v Přerově XI Vinary, ul. Růžová č.j. NZ 50/07 Novostavba rodinného domu v Přerově XI Vinary, ul. Růžová Nálezová zpráva o provedení archeologického výzkumu ARCHAIA Olomouc, o.p.s. Feat. ARCHAIA Brno o.p.s. 2007 2 Tato práce, která vznikla

Více

Realizované projekty VLS ČR, s.p. z PRV 2007-2013. VOJENSKÉ LESY A STATKY ČR Státní podnik

Realizované projekty VLS ČR, s.p. z PRV 2007-2013. VOJENSKÉ LESY A STATKY ČR Státní podnik Realizované projekty VLS ČR, s.p. z PRV 2007-2013 VOJENSKÉ LESY A STATKY ČR Státní podnik Základní fakta o VLS VLS hospodaří na cca 125 000 hektarech lesní půdy, což představuje přibližně pět procent lesní

Více

Nerostné suroviny miniprojekt

Nerostné suroviny miniprojekt Nerostné suroviny miniprojekt Zpracovali: žáci Základní školy Vsetín, Luh 1544 16.4.2014 Obsah 1. Úvod... 2 2. Cíl miniprojektu... 2 3. Vypracování... 2 3.1. Teoretická část... 2 3.1.1. Geologická stavba...

Více

VY_32_INOVACE_018. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám

VY_32_INOVACE_018. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám VY_32_INOVACE_018 VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ. 1.07. /1. 5. 00 / 34. 0696 Šablona: III/2 Název: Biosféra - prezentace Vyučovací předmět:

Více

EU PENÍZE ŠKOLÁM. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost

EU PENÍZE ŠKOLÁM. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost EU PENÍZE ŠKOLÁM Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Autor: Mgr. Romana Parobková Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Vzdělávací obor: Člověk a jeho svět Vyučovací předmět: Vlastivěda

Více

Vyhledání a hodnocení lokalit pro výstavbu regionální skládky ve městě Durres v Albánii

Vyhledání a hodnocení lokalit pro výstavbu regionální skládky ve městě Durres v Albánii Vyhledání a hodnocení lokalit pro výstavbu regionální skládky ve městě Durres v Albánii Obsah Úvod Stávající skládka Porto Romano Požadavky zadavatele Přírodní charakteristiky svozové oblasti Metodika

Více

VY_32_INOVACE_GE.3.01

VY_32_INOVACE_GE.3.01 Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 Šablona: III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název projektu: Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0940

Více

MODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE CZ.1.07/2.2.00/15.0204. Ekologie lesa. Lesní půdy

MODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE CZ.1.07/2.2.00/15.0204. Ekologie lesa. Lesní půdy MODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE CZ.1.07/2.2.00/15.0204 Ekologie lesa Lesní půdy Vztah lesní vegetace a lesních půd Vztah vegetace a půd je výrazně obousměrný, s řadou zpětných vazeb.

Více

Příloha č. 2 Základní informace o lokalitě1: Odůvodnění výzkumu: Cíle a navrhované metody výzkumu2: nedestruktivního částečně destruktivního

Příloha č. 2 Základní informace o lokalitě1: Odůvodnění výzkumu: Cíle a navrhované metody výzkumu2: nedestruktivního částečně destruktivního Příloha č. 1: Nálezy budou předány podle 23 zákona č. 20/1987 Sb. příslušnému krajskému Jihočeskému muzeu v Českých Budějovicích (dohoda s kurátorkou sbírek Mgr. Zuzanou Thomovou) Příloha č. 2 Základní

Více

Problematika vsakování odpadních vod v CHKO

Problematika vsakování odpadních vod v CHKO 1 Problematika vsakování odpadních vod v CHKO 2 CHKO jsou území určená k ochraně rozsáhlejších území s převahou přirozených nebo polopřirozených ekosystémů. V rámci ČR máme v současné době 24 těchto území.

Více

Výčet všech územních pracovišť zřízených organizačním řádem a vyhláškou, včetně jejich podřízenosti

Výčet všech územních pracovišť zřízených organizačním řádem a vyhláškou, včetně jejich podřízenosti Příloha č. 10, str. 1 Výčet všech územních pracovišť zřízených organizačním řádem a vyhláškou, včetně jejich podřízenosti Finanční úřad pro hlavní město Prahu: 1. Územní pracoviště pro Prahu 1, 2. Územní

Více

3. PŘ ÍRODNÍ PODMÍNKY 3.1. KRAJINNÝ POTENCIÁL

3. PŘ ÍRODNÍ PODMÍNKY 3.1. KRAJINNÝ POTENCIÁL 3. PŘ ÍRODNÍ PODMÍNKY 3.1. KRAJINNÝ POTENCIÁL Významným specifickým prvkem města je jeho sepětí s krajinou. Dramatická konfigurace terénu s množstvím drobných vodních toků a lesnatých strání, údolní poloha

Více

Archeologické oddělení NPÚ Praha Národní památkový ústav územní odborné pracoviště v hlavním městě Praze

Archeologické oddělení NPÚ Praha Národní památkový ústav územní odborné pracoviště v hlavním městě Praze rok: 2003-2004, číslo výzkumu: 1/03 a 1/04 PRAHA 1 NOVÉ MĚSTO NÁMĚSTÍ REPUBLIKY - čp. 1078/II a 1079/II - areál bývalých kasáren Jiřího z Poděbrad Archeologické oddělení NPÚ se na výzkumu podílelo částí

Více

O poznání méně pozornosti přitahuje Nízký Jeseník, jehož nadmořská výška dosahuje pouze 800 m nad mořem.

O poznání méně pozornosti přitahuje Nízký Jeseník, jehož nadmořská výška dosahuje pouze 800 m nad mořem. Jeseníky Hrubý Jeseník je geomorfologický celek a dominantní pohoří Slezska a části severní Moravy, které patří ke Krkonošsko-jesenické subprovincii (respektive k Sudetům) jako jejich nejvýchodnější část.

Více

VY_32_INOVACE_FY.19 VESMÍR

VY_32_INOVACE_FY.19 VESMÍR VY_32_INOVACE_FY.19 VESMÍR Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Jiří Kalous Základní a mateřská škola Bělá nad Radbuzou, 2011 Vesmír je souhrnné označení veškeré hmoty, energie

Více

Název: Vodstvo Evropy

Název: Vodstvo Evropy Název: Vodstvo Evropy Autor: Mgr. Martina Matasová Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět, mezipředmětové vztahy: geografie, ekologie Ročník: 4. (2. ročník vyššího gymnázia)

Více

139/2004 Sb. VYHLÁŠKA

139/2004 Sb. VYHLÁŠKA 139/2004 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 23. března 2004, kterou se stanoví podrobnosti o přenosu semen a sazenic lesních dřevin, o evidenci o původu reprodukčního materiálu a podrobnosti o obnově lesních porostů

Více

Kraje České republiky

Kraje České republiky Kraje České republiky 1. Určení jednotlivých krajů ČR 2. Poloha krajů na mapě /krajská města/ 3. Srovnání rozlohy a počtu obyvatel 4. Soutěž skupin určení průměrné rozlohy českých a moravských krajů -

Více

Protipovodňová ochrana a úprava říční krajiny s cílem zadržení vody v krajině a tlumení povodní

Protipovodňová ochrana a úprava říční krajiny s cílem zadržení vody v krajině a tlumení povodní Protipovodňová ochrana a úprava říční krajiny s cílem zadržení vody v krajině a tlumení povodní Ing. Miroslav Lubas () Envibrno 2014 1 Zejména v minulém století došlo v souvislosti s intenzifikací zemědělského

Více

HLAVNÍ PROBLÉMY V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ

HLAVNÍ PROBLÉMY V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ HLAVNÍ PROBLÉMY V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ Současná etapa je charakterizována: populační explozí a nebývalým rozvojem hospodářské činnosti společnosti řadou antropogenních činností s nadměrnou produkcí škodlivin

Více

Zánik, trvání a obnova: zanikání sídel jako nedílná součást proměn kulturní krajiny pohraničí Česka v 2. polovině 20. století

Zánik, trvání a obnova: zanikání sídel jako nedílná součást proměn kulturní krajiny pohraničí Česka v 2. polovině 20. století VÝZKUMY SÍDEL ZANIKLÝCH V POHRANIČÍ ČESKA PO ROCE 1945: MEZIOBOROVÝ POHLED Zdeněk Kučera (Univerzita Karlova v Praze) Zánik, trvání a obnova: zanikání sídel jako nedílná součást proměn kulturní krajiny

Více

Květena České republiky. Vít Grulich

Květena České republiky. Vít Grulich Květena České republiky Vít Grulich Literatura Culek M. [ed.] (1996): Biogeografické členění České republiky. - Enigma, Praha. Hejný S. et Slavík B. (1988): Květena České republiky. Vol. 1. - Academia,

Více

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA Fakulta filozofická. KATEDRA ARCHEOLOGIE Doc. PhDr. Martin Gojda, CSc.

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA Fakulta filozofická. KATEDRA ARCHEOLOGIE Doc. PhDr. Martin Gojda, CSc. ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA Fakulta filozofická KATEDRA ARCHEOLOGIE Doc. PhDr. Martin Gojda, CSc. 10. ZÁKLADNÍ TYPY KRAJIN, GEOMORFOLOGICKÉ JEDNOTKY, SÍDELNÍ ZÓNY Nížina Pahorkatina, vrchovina, hornatina Sídelní

Více

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Projekt MŠMT ČR EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/21.3349 Název projektu I nejvyšší věž

Více

Základní škola a Mateřská škola Vraclav, okres Ústí nad Orlicí

Základní škola a Mateřská škola Vraclav, okres Ústí nad Orlicí Základní škola a Mateřská škola Vraclav, okres Ústí nad Orlicí Vraclav, 6 tel.: 6 8 e-mail: skola@vraclav.cz www.zsvraclav.cz Číslo projektu CZ..07/..00/.7 Název šablony III/ Inovace a zkvalitnění výuky

Více

Hlavní činitelé přeměny hornin. 1. stupeň za teploty 200 C a tlaku 200 Mpa. 2.stupeň za teploty 400 C a tlaku 450 Mpa

Hlavní činitelé přeměny hornin. 1. stupeň za teploty 200 C a tlaku 200 Mpa. 2.stupeň za teploty 400 C a tlaku 450 Mpa Přeměna hornin Téměř všechna naše pohraniční pohoří jako Krkonoše, Šumava, Orlické hory jsou tvořena vyvřelými a hlavně přeměněnými horninami. Před několika desítkami let se dokonce žáci učili říkanku"žula,

Více

I. Morfologie toku s ohledem na bilanci transportu plavenin a splavenin

I. Morfologie toku s ohledem na bilanci transportu plavenin a splavenin I. Morfologie toku s ohledem na bilanci transportu plavenin a splavenin I.1. Tvar koryta a jeho vývoj Klima, tvar krajiny, vegetace a geologie povodí určují morfologii vodního toku (neovlivněného antropologickou

Více

Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny

Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Účelem zákona je přispět k udržení a obnově přírodní rovnováhy v krajině, k ochraně rozmanitostí forem života, přírodních hodnot a krás a k šetrnému hospodaření

Více

1 ÚVOD DO UČIVA DĚJEPISU

1 ÚVOD DO UČIVA DĚJEPISU 1 ÚVOD DO UČIVA DĚJEPISU Promysli a vypiš k čemu všemu je člověku dobrá znalost historie Pokus se co nejlépe určit tyto historické prameny. Kam patří? PROČ SE UČÍME DĚJEPIS historie je věda, která zkoumá

Více

Od jezu Geesthacht až po Severní moře

Od jezu Geesthacht až po Severní moře Od jezu Geesthacht až po Severní moře Wittenberge Havel Berlin Magdeburg Wittenberg Dessau Schwarze Elster Mulde Saale Dresden Ohře Mělník Praha Hradec Králové Vltava Nord-Ostsee-Kanal Brunsbüttel Stör

Více

Užití země v České republice v letech 1994 až 2012 Karel Matějka IDS, Na Komořsku 2175/2a, 143 00 Praha 4, Česká republika matejka@infodatasys.

Užití země v České republice v letech 1994 až 2012 Karel Matějka IDS, Na Komořsku 2175/2a, 143 00 Praha 4, Česká republika matejka@infodatasys. Užití země v České republice v letech 1994 až 2012 Karel Matějka IDS, Na Komořsku 2175/2a, 143 00 Praha 4, Česká republika matejka@infodatasys.cz Po roce 19 došlo k výrazné změně hospodářských poměrů v

Více

KRAJE ČESKÉ REPUBLIKY. Datum ověření: 5.1.2012 PROJEKT: OP VK 1.4 61345741 VY_52_INOVACE_S2_Z36_3

KRAJE ČESKÉ REPUBLIKY. Datum ověření: 5.1.2012 PROJEKT: OP VK 1.4 61345741 VY_52_INOVACE_S2_Z36_3 KRAJE ČESKÉ REPUBLIKY Datum ověření: 5.1.2012 PROJEKT: OP VK 1.4 61345741 VY_52_INOVACE_S2_Z36_3 KRAJE ČESKÉ REPUBLIKY Anotace Autor Jazyk Očekávaný výstup Speciální vzdělávací potřeby Klíčová slova Druh

Více

Informace ze zdravotnictví Ústeckého kraje

Informace ze zdravotnictví Ústeckého kraje Informace ze zdravotnictví Ústeckého kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Ústí nad Labem 13 15.9.2005 Hemodialýza - činnost oboru v Ústeckém kraji v roce 2004 Haemodialysis

Více

Statistická ročenka půdního fondu České republiky

Statistická ročenka půdního fondu České republiky Statistická ročenka půdního fondu České republiky Český úřad zeměměřický a katastrální Praha 2006 ČESKÝ ÚŘAD ZEMĚMĚŘICKÝ A KATASTRÁLNÍ S T A T I S T I C K Á R O Č E N K A P Ů D N Í H O F O N D U Č E S

Více

Nezvaní hosté naší flóry vážné nebezpečí nebo. Petr Bauer, AOPK ČR, SCHKO Labské pískovce a KS Ústí nad Labem

Nezvaní hosté naší flóry vážné nebezpečí nebo. Petr Bauer, AOPK ČR, SCHKO Labské pískovce a KS Ústí nad Labem Nezvaní hosté naší flóry vážné nebezpečí nebo. Petr Bauer, AOPK ČR, SCHKO Labské pískovce a KS Ústí nad Labem .jen strašák??? aneb zkušenosti z Labských pískovců Invaze a expanze rostlinných druhů Invaze

Více

Výzkum povrchových vod u města Rokycany řeka Klabavka

Výzkum povrchových vod u města Rokycany řeka Klabavka Výzkum povrchových vod u města Rokycany řeka Klabavka Základní škola Ulice Míru, Rokycany Mgr. Monika Abrtová Únor 2015 1 Obsah 1 Navštívená lokalita... 2 2 Předmět zkoumání... 2 3 Vymezení území... 2

Více

Ostrov Vilm 5. KOLOBĚH HMOTY. Sedimentace. sedimentace. eroze. Půdní eroze. zaniklý záliv 5.1 ZÁKLADNÍPOJMY KOLOBĚHU HMOTY.

Ostrov Vilm 5. KOLOBĚH HMOTY. Sedimentace. sedimentace. eroze. Půdní eroze. zaniklý záliv 5.1 ZÁKLADNÍPOJMY KOLOBĚHU HMOTY. Ostrov Vilm Ostrov Vilm 5. KOLOBĚH HMOTY eroze sedimentace Sedimentace Půdní eroze zaniklý záliv 5.1 ZÁKLADNÍPOJMY KOLOBĚHU HMOTY Zaniklý záliv 1 ZÁSOBNÍKY A ROZHRANÍ 5.1.1. ZÁSOBNÍK Složka zásobník prostředí

Více

Hodnocení roku 2013 a monitoring sucha na webových stránkách ČHMÚ možnosti zpracování, praktické výstupy

Hodnocení roku 2013 a monitoring sucha na webových stránkách ČHMÚ možnosti zpracování, praktické výstupy Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Mendelova univerzita v Brně Hodnocení roku 2013 a monitoring sucha na webových stránkách ČHMÚ možnosti zpracování, praktické výstupy Jaroslav Rožnovský, Mojmír

Více

MRATÍNSKÝ POTOK ELIMINACE POVODŇOVÝCH PRŮTOKŮ PŘÍRODĚ BLÍZKÝM ZPŮSOBEM

MRATÍNSKÝ POTOK ELIMINACE POVODŇOVÝCH PRŮTOKŮ PŘÍRODĚ BLÍZKÝM ZPŮSOBEM Úsek 08 (staničení 2706-2847 m) Stávající úsek, opevněný betonovými panely, je částečně ve vzdutí dvou stupňů ve dně. Horní stupeň slouží k odběru vody do cukrovarského rybníka. Dolní stupeň, viz foto,

Více

Název projektu: ŠKOLA 21 - rozvoj ICT kompetencí na ZŠ Kaznějov reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3428 DUM: VY_32_INOVACE_2/37

Název projektu: ŠKOLA 21 - rozvoj ICT kompetencí na ZŠ Kaznějov reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3428 DUM: VY_32_INOVACE_2/37 Název projektu: ŠKOLA 21 - rozvoj ICT kompetencí na ZŠ Kaznějov reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3428 DUM: VY_32_INOVACE_2/37 jméno autora DUM: Mgr. Naděžda Pluhařová datum (období), ve kterém byl

Více

Kostel sv. Jakuba u Bochova

Kostel sv. Jakuba u Bochova Kostel sv. Jakuba u Bochova Nálezová zpráva z archeologického výzkumu Karlovy Vary KMKK, Muzeum Karlovy Vary 15. března 2008 Mgr. Jiří Klsák, Bc. Jan Tajer Lokalizace a historie kostela Kostel sv. Jakuba

Více