Z L A T Á Z E B R A ABECEDA BUDOUCÍHO MOTORISTY. Metodická příručka pro učitele

Transkript

1

2 Z L A T Á Z E B R A ABECEDA BUDOUCÍHO MOTORISTY Metodická příručka pro učitele BESIP Nakladatelství Fortuna Praha 1997

3 Z L A T Á Z E B R A A b e c e d a b u d o u c í h o m o t o r i s t y je rozhlasový program základů chování a jednání v silničním provozu. Vyhlašuje ho vždy jednou za dva roky Rada vlády pro bezpečnost silničního provozu a Český rozhlas ve spolupráci s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a dalšími orgány a organizacemi. Cílem programu je shrnout znalosti dětí o zásadách správného a bezpečného chování v silničním provozu a zároveň upozornit na nezbytnost systematické dopravní výchovy. Při tom se vychází z toho, že chyba v silničním provozu sice neznamená špatnou známku, ale může znamenat i ztrátu toho nejcennějšího, zdraví nebo života. Zcela zákonitě je také volen potřebný přístup k dětem. To znamená nejenom jako k chodcům či cyklistům, ale i jako k budoucím řidičům motorových vozidel. Vždyť za pár let už bude jezdit skoro každý. Program je určen žákům 1. stupně základní školy (obecné školy), resp. žákům ročníků, a spočívá ve vysílání 10 motivačních rozhlasových pořadů (lekcí) s následnou činností dětí s pracovními sešity vydávanými k tomuto účelu. Poprvé byl program vysílán ve školním roce 1976/1977. Od té doby doznal značné popularity mezi dětmi i veřejností a je vysoce oceňován i odborníky ze zahraničí. Je pochopitelné, že doznal také v průběhu let určitých změn, jak v obsahu, tak i ve formě zpracování. Mnozí pamatují ještě dialogy Spejbla a Hurvínka, jiní Sherlocka a Holmese apod. Je pochopitelné, že k maximálnímu zvýšení účinnosti celého programu mohou do značné míry přispět třídní učitelé oslovených ročníků, ale i rodiče a zejména pak policisté, jejichž spolupráce při vyhodnocování sešitů a při závěrečných besedách je nezastupitelná a může i silně ovlivnit další vztah dětí k policii. I to je jeden z důvodů, proč vydáváme tuto malou metodickou příručku. Další důvod je ten, že právě v tomto ročníku (1998) dochází k zásadním změnám v obsahu jednotlivých lekcí způsobených především posunem rozdělení ročníků na jednotlivé kategorie. Změnám, které tento ročník zaznamenává, předcházela široká diskuze pedagogické veřejnosti, přičemž závěry byly následující: 1. kategorie = 2. a 3. ročník (zaměření k problematice chodce) 2. kategorie = 4. a 5. ročník (zaměření k problematice cyklisty) vysílat ráno v 8 hodin s odpolední nebo večerní reprízou zachovat formu soutěže, tzn. absolventům programu věnovat nějaký předmět Nepředpokládáme, že by v dalších letech doznal dopravněvýchovný program Zlatá zebra dalších výrazných změn (samozřejmě kromě termínů vysílání), ale přesto upozorňujeme, že tato metodická příručka je zpracována především pro rok Vysílání rozhlasových motivačních pořadů bude zřejmě vždy v předjarních a jarních měsících, v ranních hodinách s reprízou v odpoledních nebo večerních hodinách. Stejně tak počet těchto pořadů nebude měněn, tzn. vždy 10 pětiminutových rozhlasových pořadů pro každou kategorii. Ani v obsahu těchto pořadů nebude možno dělat nějaké převratné změny.

4 V roce 1998 budou jako odměna pro nejlepší absolventy programu připraveny přelepky Zlatá zebra. Na základě odeslaných kupónů pak mohou být někteří vylosováni do okresního setkání absolventů, kde mohou též obdržet drobnou odměnu. Kupóny, které jsou na straně 13 a 14 pracovních sešitů, je nutno vždy společně zaslat na adresu Referátů dopravy okresních úřadů (Aktiv bezpečnosti silničního provozu), a to nejpozději do 25. dubna Tam pak budou vylosováni účastníci okresního setkání. Rozhlasová stanice: ČRo 2 Praha Vysílání v roce 1998 Termíny: pro 1. kategorii každé úterý od 3. února do 6. dubna 1998 pro 2. kategorii každou středu od 4. února do 7. dubna 1998 Čas: vždy v 8 hodin ráno s reprízou ve stejný den v 19 hodin 15 minut večer Materiální zajištění pro rok 1998 (termíny distribuce) Propagační letáky: říjen listopad 1997 Pracovní sešity: prosinec 1997 leden 1998 Přelepky: prosinec 1997 Distribuci těchto materiálů budou zajišťovat pracoviště v krajích, resp. v regionech (adresář spolu se soupisem okresů, ve kterých jednotlivá pracoviště působí, je v příloze příručky). OBECNÉ ZÁSADY K VYUŽITÍ PROGRAMU Způsob využívání rozhlasového vysílání, činností s pracovními sešity i je jich hodnocení musí vycházet z podmínek každé jednotlivé školy. Přesto však lze doporučit některé obecné zásady, jejichž respektování může při dalším iniciativním přístupu učitele přispět nejen k prohloubení poznatků žáků z dopravní výchovy, ale i k jejich trvalému uplatňování v stále rušnějším silničním provozu. Samozřejmě nejdůležitější je příprava. Učitel by proto měl: v předstihu se seznámit s pracovními sešity, jednotlivými úkoly a promyslet způsob řešení úkolů (kdy a kde) i jejich rozšíření o další problémy promyslet i případnou koordinaci postupů s dalšími vyučujícími, vychovatelkami ve školní družině, rodiči apod. promyslet využití dalších pomůcek či materiálů (např. učebnic Dopravní výchova či sad s dopravními značkami, které mohou sloužit nejenom žákům k prohloubení znalostí v příslušné problematice, ale i učitelům jako návod ke zpestření práce) informovat žáky včas o významu programu, o způsobu jeho organizace a o termínech vysílání; jejich spoluprací napomoci k propagaci programu (výzdoba učebny apod.)

5 seznámit rodiče s cílem tohoto dopravněvýchovného programu, zdůraznit, že jeho důležitost podtrhuje i účast téměř celé populace dětí této věkové kategorie, a požádat je o spolupráci při řešení některých úkolů i při procvičování některých zásad bezpečného chování a jednání v silničním provozu předběžně si zajistit spolupráci s policisty při závěrečném hodnocení pracovních sešitů (beseda) Postup při využívání rozhlasových relací: Žáci společně s učitelem vyslechnou asi pětiminutovou relaci. Po závěrečném odkazu na příslušný úkol a stranu pracovního sešitu se učitel musí přesvědčit, zda žáci rozumí úkolu a jeho řešení. (V některých případech může moderátor odkazovat na úkol v pracovních sešitech i v průběhu relace.) Podle svého záměru, podmínek školy či charakteru úkolu pak určí způsob další práce: řešení úkolu okamžitě po ukončení relace v návaznosti na ni řešením úkolu v den vysílání relace v některé další vyučovací hodině vhodného předmětu zadáním domácího úkolu a určením způsobu jeho řešení (samostatně, pod kontrolou rodičů, spolu s rodiči apod.); možno též využívat poslechu repríz pořadu (v roce 1998 vždy téhož dne v 19 hodin 15 minut). Vyřešením úkolu v pracovním sešitě by v žádném případě nemělo příslušné téma rozhlasové relace usnout. Je potřebné ho dále rozvíjet, doplňovat a teoreticky a prakticky rozšiřovat v různých předmětech a pokud možno i ve školní družině. I proto je příprava učitele velice důležitá. Hodnocení: Záměrem dopravněvýchovného programu Zlatá zebra je zopakovat, procvičit, popř. i rozšířit znalosti pravidel a zásad bezpečné chůze a jízdy v silničním provozu. Nejedná se v pravém slova smyslu o soutěž, i když většina absolventů programu obdrží přelepku a někteří budou vylosováni k účasti v okresních anebo dokonce v celostátním setkání. Nedoporučujeme známkovat vyřešené úkoly ani je hodnotit stupni splnil či nesplnil. Úkoly jsou velice jednoduché, takže je žák při vhodném vede ní učitele nebo za pomoci rodičů snadno zvládne. V případech, kdy některý úkol nevyřeší (i to se zcela výjimečně může stát), slouží chyba jako výchovný podnět k dalšímu upevnění příslušného problému, jak u samotného žáka, tak i u ostatních. Žák chybu opraví a účelu je dosaženo. Z těchto důvodů tedy nestanovíme žádná konkrétní hlediska pro hodnocení úkolů v pracovních sešitech. Doporučujeme však, aby se v co největší míře při hodnocení uplatňovaly další zřetele správně provedená oprava písemná či ústní, aktivita při rozšiřování obsahu jednotlivých lekcí apod. METODICKÉ POZNÁMKY K JEDNOTLIVÝM LEKCÍM Následující metodické poznámky ke každé lekci jsou rozděleny do těchto částí: cíl lekce, tj. shrnutí pravidel silničního provozu a zásad bezpečného chování (dále PSP) řešení příslušného úkolu odkazy na podobné úkoly v učebnicích dopravní výchovy (pro 1. kategorii Dopravní výchova I chodec, pro 2. kategorii Dopravní výchova II cyklista)

6 1. KATEGORIE - 2. A 3. ROČNÍK 1. lekce Kde si smíš hrát Připomenout dětem povinnost hrát si mimo silniční provoz na místech, kde nehrozí nebezpečí od projíždějících vozidel. Tedy zejména na hřištích a na plochách dostatečně vzdálených od ulic a silnic. I při hraní a sportování na těchto místech si však musí uvědomit nebezpečí, která mohou vzniknout při náhlém vyběhnutí ze hřiště např. za míčem, při honičkách, ale i při cestě na hřiště a zpět domů. Dětské hry jsou dovoleny také v obytné zóně, nikoliv však v pěší zóně. Je potřeba doplnit o zásady jízdy na kolečkových bruslích, na bruslích in line, na koloběžkách či na dětských jízdních kolech. Tito jezdci se v silničním provozu musí řídit stejnými pravidly jako chodci, tzn. jezdit po chodníku vždy jen maximálně rychlostí chůze, nepřekážet a nezdržovat ostatní chodce. Bezpečnější však je, obzvláště pro takto malé děti, vůbec v silničním provozu nejezdit. První úkol je jednoduchý: na hřiště vede druhá cesta shora. Místa, kde si smějí děti hrát: zahrada, obytná zóna, sportovní stadion, les. Doporučujeme zde připomenout a zdůvodnit místa v blízkosti školy a bydliště, kde je hraní a sportování bezpečné. Str.6 10, lekce Jak chodit v silničním provozu Shrnout hlavní zásady chůze v silničním provozu, tj. chodit vždy po chodníku, i když je veden jenom po jedné straně silnice (ulice), a na něm pak vždy vpravo. Po chodníku může jít v zásadě vedle sebe libovolný počet chodců, ale vždy jenom tak, aby nepřekáželi ostatním, tj. protijdoucím, ale i těm, kteří jdou rychleji a chtějí je předejít. Závisí to tedy na šířce chodníku a na hustotě provozu na chodníku. Chodník slouží k chůzi a ne ke hraní nebo k bavení se, protože tak se vytvářejí skupinky, které ostatním chodcům překáží a zdržují je. Nebezpečí znamenají i ti, co příliš spěchají. Spěch je velký nepřítel všech účastníků silničního provozu chodců i řidičů. Na silnici, kde není chodník, se chodí zásadně po jejím levém okraji, tzn. po levé krajnici nebo tam, kde krajnice není, po levém okraji vozovky. Je to proto, aby chodci včas viděli protijedoucí vozidla a mohli se jim v případě nutnosti včas vyhnout, třeba i zcela mimo silnici. Po silnici mohou jít nejvýše dva chodci vedle sebe, a to ještě jenom tam, kde není hustý provoz a kde je přehledný úsek silnice, tzn. nikdy ne v blízkosti zatáček nebo vrcholů stoupání apod. Jde o to, aby žáci jednoduchým způsobem umístili do obrázku chodce tak, aby bylo zřejmé, kterým směrem jdou. Řešení i forma ztvárnění panáčků bude pochopitelně individuální,

7 i když asi mnohé děti budou zpočátku potřebovat poradit. V obrázku je pochopitelně záměrně znázorněn městský (ulice s chodníky) i venkovský (silnice bez chodníků) provoz. Str , lekce Pozorností pro bezpečnost Poukázat na nutnost dodržovat zásadu neustálého sledování probíhajícího silničního provozu. Žádný řidič si nemůže dovolit ani na chvilku snížit svoji pozornost, protože by mohlo dojít k tragické dopravní nehodě. Ale totéž platí i pro chodce. Ani chodec nemůže chodit poslepu. Pro svou bezpečnost udělá nejvíce ten, kdo je pozorný, a to jak na chodníku, tak i při chůzi po silnici. Na silnici je navíc nutno stále sledovat i projíždějící vozidla. Pozornost je samozřejmostí i při přecházení vozovky. Obzvláště děti by měly být velmi opatrné a pozorné, protože je pro jejich malou výšku ostatní chodci a řidiči mohou snadno přehlédnout. Nepozorní jsou: chlapci, kteří vyběhli ze dveří domu; maminka s kočárkem; řidič automobilu, který se baví se spolujezdkyní; cyklista, který kouká pánu bohu do oken ; pán, který si při přecházení čte noviny; děvčata, která se spolu baví. Doporučujeme zadat žákům úkol, aby pozorovali ostatní chodce (ale i řidiče) a všímali si, zda jsou pozorní. Na toto téma pak besedovat. Str lekce Vždy se rozhlédni Přecházení vozovky je vlastně pro každého chodce nejnebezpečnější úkon. Prakticky jen ve vozovce může dojít k jeho střetu s vozidlem. A co takový střet může znamenat, to by si každý měl uvědomit. Proto je třeba se na každý vstup do vozovky pořádně připravit, tzn. dobře se rozhlédnout na obě strany silnice (ulice). A to vždy ať se přechází tam, kde je provoz řízen světelnými signály nebo policistou, na zebře anebo a tady hlavně mimo tato místa. A právě proto, aby toto rozhlédnutí a přesvědčení se, že nepřijíždí žádné vozidlo nebo je ještě daleko, bylo opravdu dostatečné, je zapotřebí, aby se chodec na okraji vozovky vždy zastavil. Jen tak, v klidu, může bezpečně pozorovat obě strany vozovky. Není třeba dětem zdůrazňovat dříve rozšířené: nejprve vlevo, pak vpravo atd. Prostě rozhlédnout se na obě strany a dále pak při přecházení stále obě strany sledovat. Situace na vozovce se může změnit v každém okamžiku. Děti by však měly vědět, že v bližší části vozovky přijíždějí vozidla zpravidla zleva. Přecházení vyžaduje: chodec má zvolit správné, tj. především přehledné místo, ze kterého bude dobře vidět na obě strany vozovky a na kterém tohoto chodce dobře uvidí přijíždějící řidič. Nebezpečné je proto přecházení v blízkosti nepřehledných zatáček, v blízkosti vrcholů stoupání, mezi zaparkovanými automobily, před autobusem nebo tramvají stojícími v zastávce apod.

8 Po splnění zadaného úkolu, který v tomto případě má spíše motivační charakter, mohou děti dále řešit: Co je napravo od..., co nalevo od a postupně navázat i na určování polohy předmětů v učebně. Smyslem tohoto úkolu je, aby si děti uvědomily povinnost vždy na okraji vozovky před přecházením zastavit, na nutnost správné volby bezpečného místa pro přecházení a důležitost respektování obou těchto zásad. Opět se zde nabízí hodnocení situací v okolí školy a bydliště. Str lekce Bezpečné přecházení V návaznosti na předchozí lekci shrnout všechny možné způsoby přecházení od relativně zcela bezpečného až po takový, kdy je nutno samostatně řešit vznikající situace a správně se rozhodnout. Nejbezpečnější překonání vozovky je samozřejmě podchodem nebo nadchodem, protože tam nemůže dojít ke střetu vozidla s chodcem. Proto je také povinností chodců je použít vždy, když jsou v blízkosti. Tam, kde je provoz řízen světelnými signály (semaforem) anebo policistou, je také přecházení relativně bezpečné, ale už se zde jedná o vstup do vozovky, a tedy i o možnost vzniku nehody (co když řidič nestačí včas zastavit). Přecházení na zebře je také bezpečnější. Řidiči jsou na toto místo upozorněni dopravními značkami, a jsou povinni umožnit chodcům přecházení a dbát na to, aby je neohrozili. Praxe je však zatím bohužel jiná. Proto i tady platí zastavit se na okraji vozovky a dobře se rozhlédnout. dopravní značka: Podchod nebo nadchod (modrá) nahoře červená znamená Stůj! nevstupuj do vozovky, jsi-li ve vozovce, můžeš urychleně dokončit přecházení; dole zelená znamená Volno můžeš vstoupit do vozovky a přecházet, i když se v průběhu přecházení rozsvítí červená, můžeš urychleně dokončit přecházení protijdoucí chodci se srovnají k pravé straně zebry tajenka: vpravo Při řešení úkolu doporučujeme připomenout dětem řešení odpovídajících místních situací a stále platící povinnost rozhlédnutí se před vstupem do vozovky. Str lekce Nebezpečí na vozovce Ten, kdo dodržuje všechna pravidla při chůzi po silnici i při přecházení, by se mohl cítit bezpečný. Nikdy si však nemůže být stoprocentně jist, že pravidla bude dodržovat také ten druhý (ať už řidič nebo chodec). Dále mohou vzniknout takové situace, které některý z účastníků silničního provozu nemusí zvládnout. Pro chodce to např. znamená, že řidič nemusí vždy zvládnout vozidlo tak, jak by bylo zapotřebí nebo jak by chtěl. Nemůže včas

9 zpomalit nebo zabrzdit. To se může stát vlivem špatného stavu vozovky (je mokrá, je náledí, je na ní sníh, bláto, spadané listí) nebo vlivem jiných okolností. Například při špatné viditelnosti, kdy řidič spatří chodce až v posledním okamžiku a nemůže už nic dělat (za šera, v noci, za deště, za sněžení, za mlhy apod.) nebo v případech, kdy řidiči vstoupí někdo nečekaně před jedoucí vozidlo. Na všech čtyřech obrázcích jsou negativní příklady: děti jdou vedle sebe a měly by jít za sebou, protože přicházejí k zatáčce chlapec chce přejít mezi zaparkovanými automobily, řidič ho nemůže vidět řidiči mohou za špatné viditelnosti děti spatřit až v posledním okamžiku, navíc na mokré vozovce bývá zpravidla delší brzdná dráha; děti by také měly jít vedle sebe a ne za sebou chlapec přechází těsně před autobusem; řidič ho může spatřit až těsně před vozidlem a určitě nestačí zabrzdit Je vhodné připomenout, že řidiči by měli všechny tyto situace předvídat a přizpůsobit jim rychlost jízdy. To se v mnoha případech bohužel neděje a tak dochází k dopravním nehodám. Str lekce Barvy chrání Používání oděvů a doplňků (čepice, rukavice, obuv, aktovka, batůžek apod.) v signálních barvách (křiklavě žluté, oranžové, zelené, červené apod.) či s reflexními nášivkami a odrazkami je jednou z nejdůležitějších zásad pasivní (chráním sám sebe) bezpečnosti chodců, a tím spíše dětí. Malá postava je tak přece jenom více zvýrazněna a varuje řidiče, a to nejenom za snížené viditelnosti. Tento prvek pasivní bezpečnosti je nutno u dětí výrazně propagovat. Děti vybarví oděvy a doplňky v obrázku tak, aby splňovaly zásadu být viděn. Při odchodu žáků ze školy je dobré vhodným způsobem poukázat na některé typické příklady správně a nesprávně zbarvených oděvů a doplňků. Žáci mohou také z tohoto hlediska hodnotit zbarvení karosérií automobilů. Str lekce Dopravní značky Dopravní značky lze chápat obecně jako motivační prvek dopravní výchovy, proto je žáci také většinou znají. V rámci této lekce je třeba shrnout a zopakovat dopravní značky, jejichž znalost je důležitá především pro bezpečí chodců. Samozřejmě, že je důležitá nejenom jejich znalost, ale především dodržování toho, před čím varují, co zakazují, přikazují, na co

10 upozorňují a o čem informují. Přehlédnutí dopravní značky může způsobit vážnou dopravní nehodu. 1. Zúžená vozovka (V), 2. Dvojitá zatáčka, první vpravo (V), 3. Obec (I), 4. Konec obce (I), 5. Zákaz vstupu chodců (Z), 6. Stezka pro chodce (P), 7. Podchod nebo nadchod (I), 8. Jiný příkaz (Choďte vlevo) (P), 9. Práce na silnici (V), 10. Přechod pro chodce (1). Žáci mohou určovat, do které skupiny dopravní značky patří: V = výstražné, Z = zákazové, P = příkazové, I = informativní. Na vycházkách, ale i při příležitostných přesunech lze nenásilnou formou opakovat se žáky význam dopravních značek, které se nacházejí v blízkosti školy. V těchto případech lze samozřejmě rozšiřovat jejich znalosti i o význam dopravních značek, které pro ně zatím nejsou důležité. Str , (zde jsou uvedeny všechny dopravní značky, které by chodci měli znát) 9. lekce Jízda dopravním prostředkem Připomenout etické normy a pravidla pro chování při nastupování, vystupování a jízdě dopravními prostředky (tramvají, autobusem, trolejbusem, metrem): před vstoupením do vozovky při nastupování (ať je či není nástupní ostrůvek) dodržovat zásady pro přecházení vozovky (vždy se rozhlédnout), nechat cestující nejdříve vystoupit, ve dveřích se netlačit, pustit starší osoby sednout, držet se, nebavit se příliš nahlas, po vystoupení počkat, až dopravní prostředek odjede. V osobním automobilu nesmí vedle řidiče sedět osoba mladší 12 let, i vzadu je nutno se připoutat bezpečnostními pásy (pokud je někdo příliš malý, měl by mít na sedadle podložku, která umožňuje použití pásu pro dospělé). Spolujezdci v autě by neměli řidiče obtěžovat a rozčilovat, aby se mohl dobře soustředit na řízení. Je ale dobré při jízdě s ním vhodnou formou konverzovat, upozorňovat ho na dopravní značky, na různá nebezpečí, na křižovatky apod. Spolujezdci nesmějí svým chováním ohrožovat bezpečnost silničního provozu také tím, že by vyhazovali předměty z vozidla. Většina účastníků silničního provozu v obrázku se chová nesprávně: Děti přebíhají na nástupní ostrůvek, cestující se tlačí do tramvaje, i když někteří ještě nevystoupili, muž si při přecházení čte noviny, žena chce přejít vozovku před tramvají atd. Je vhodné doporučit žákům (i rodičům) různé hry, kdy dítě jako spolujezdec pomáhá řidiči hodnotit, případně i řešit vznikající situace, upozorňuje ho na dopravní značky apod. Tam, kde žáci jezdí do školy školními speciálními autobusy, je nutno připomenout nebezpečí, která mohou nastat při vystupování. Str.52 53

11 10. lekce Dopravní nehody Jestliže se nic nezmění, bude při dopravních nehodách každý třetí obyvatel Evropy zraněn a každý stý usmrcen. Říká se dokonce, že při dopravních nehodách na celém světě zahynulo a bylo zraněno více lidí než ve všech válkách, které lidstvo vedlo. Tragédii dopravních nehod si bohužel uvědomuje jenom ten, koho nějaká nehoda postihla, ať už se stal jejím přímým účastníkem on anebo někdo z jeho blízkých. Dopravních nehod je stále více, protože je stále hustší provoz, jezdí stále rychlejší auta, lidé stále více spěchají. Co ale mohou dělat děti, stanou-li se účastníky nebo svědky dopravní nehody? Pomoci podle svých schopností a možností. Základní pravidla jsou: přivolat první pomoc, přivolat policii a pokud možno zajistit místo nehody. V případě, že si dítě nebude vědět vůbec rady, mělo by přivolat alespoň dospělého. Na obrázcích jsou dopravní značky Nemocnice (telefonní číslo je nutno doplnit dle místa), První pomoc (záchranná služba, tel. č. 155), Telefon (děti by měly vědět, odkud v okolí školy a bydliště je možno telefonovat) a tabule Policie, označující sídlo služebny (tel. č. 158). Uvedená telefonní čísla jsou celostátní a jejich použití je zdarma. Připomenout i pravidla chování v situacích, kdy okolo projíždí vozidlo s právem přednostní jízdy (vozidla rychlé záchranné služby, ale i policie, hasičů atd.): umožnit průjezd, okamžitě opustit vozovku. Str

12 2. KATEGORIE - 4. A 5. ROČNÍK 1. lekce Před startem Děti by si měly uvědomit, že na jízdním kole v silničním provozu (tj. po ulicích, silnicích) smějí samostatně jezdit až od deseti let. Do té doby mohou jezdit jen mimo silniční provoz anebo v doprovodu dospělého. A do té doby také zpravidla jezdí na dětských jízdních kolech, která nemusí splňovat všechny požadavky na povinné vybavení. Stejně jako každé motorové vozidlo, které musí svým vybavením splňovat určité požadavky dané zákonem (musí mít funkční všechna světla, správně a dostatečně fungující brzdy, blinkry, bezpečnostní pásy, náhradní kolo, nářadí, náhradní žárovky do všech světel, lékárničku atd.), musí mít i jízdní kolo řadu funkčních součástí, bez kterých nesmí do silničního provozu. Všechny jsou pro bezpečnost cyklistů velice důležité: blatníky ochraňují před znečištěním oděvu, obličeje, očí; brzdy umožňují v případě potřeby včas zpomalit či zastavit, světlomet svítí na cestu, ale zároveň zviditelňuje cyklistu zepředu; zadní červené světlo zviditelňuje cyklistu ze zadu (význam blikajících světel), odrazky zvýrazňují cyklistu ze všech stran (zepředu bílé, zezadu červené, ze stran oranžové); zvonek slouží k varování a odvracení hrozícího nebezpečí; kryt řetězu ochraňuje před zachycením oděvu. Pokud si děti na kola lepí různé odrazkové přelepky, což je dovoleno, je nutno dodržovat barevné odlišení podle toho, na kterou stranu působí. Jízdní kolo je nutno udržovat v řádném a provozuschopném stavu, aby jízda na něm byla vždy co nejbezpečnější. Všechny jeho součásti bychom měli pečlivě ošetřovat, především ty, které patří k povinnému vybavení. Při řešení úkolu je nutno vést žáky k tornu, aby pochopili význam jednotlivých součástí pro vlastní bezpečnost. Je dobré navodit i vhodnost spolupráce při údržbě vozidel mezi rodiči (auto) a dětmi (jízdní kolo). Tam, kde děti jezdí na kolech do školy, by mělo být samozřejmostí občas provést jejich kontrolu z hlediska úplnosti a funkčnosti povinného vybavení a požadovat nápravu. Str lekce Jezdíme vpravo Připomenout dětem povinnost jezdit tak jako jezdí ostatní řidiči, tedy vpravo. Cyklisté jako pomalu jedoucí vozidla musí jezdit co nejvíce u pravého okraje vozovky, nesmí překážet rychleji jedoucím vozidlům. Cyklisté mohou jezdit i po krajnici, nesmí zde ale ohrozit chodce. Poukázat na nebezpečné a zakázané způsoby jízdy na kole: jízda ve středu vozovky, jízda dvou cyklistů vedle sebe, jízda dvou cyklistů na jednomístném kole, nedržení se řídítek, sundávání nohou z pedálů, držení se za jízdy jiného vozidla, vedení psa, vezení předmětů, které znesnadňují řízení nebo ohrožují jiné účastníky silničního provozu atd.

13 Správně, tj. za sebou a u pravého okraje silnice jedou cyklisté na prvním obrázku na straně 5. Nebezpečné způsoby jízdy jsou častou příčinou nehod a zranění cyklistů. Většinou však vůbec nejsou evidovány (jsou to tzv. samonehody). Je na místě zde připomenout důležitost používání cyklistické přílby, která má pro ochranu cyklisty velký význam. Str lekce Pozor, zakázaný vjezd Místa a úseky, kam je cyklistům zakázán vjezd, jsou zpravidla označena dopravními značkami. Jsou značky, které vjezd zakazují pouze cyklistům, jako např. Zákaz vjezdu cyklistů (13) nebo Zákaz vjezdu vyznačených vozidel (11) (pokud je v jedné ze tří částí vnitřku značky zobrazeno jízdní kolo), a značky, které zakazují vjezd všem vozidlům, tedy i cyklistům (8,10). Jiné značky označují cesty, resp. silnice, které jsou určeny pro provoz jiných účastníků silničního provozu, např. Stezka pro chodce (5), kde však smí cyklista jízdní kolo vést, Dálnice (4) a Silnice pro motorová vozidla (7). Cyklista nesmí vjíždět ani do pěší zóny (9), kde však smí rovněž jízdní kolo vést. Řešení vyplývá již z předchozího odstavce. Zbývající dopravní značky jsou: Stezka pro cyklisty (6), Stůj, dej přednost v jízdě! (2), Nebezpečí smyku (1), Zákaz vstupu chodců (14), Zúžená vozovka (3) a Nejvyšší dovolená rychlost (12). Výstražné 1, 3; zákazové 8, 10, 11, 12, 13, 14; příkazové 2, 5, 6; informativní 4, 7,9. Doporučujeme konkretizovat místa dle situace v okolí školy a bydliště žáků. Str lekce Vjíždíme na silnici Cílem lekce je shrnout všechny způsoby jak se zařadit do silničního provozu a jak vjet na vozovku. Obrázky příslušné situace navozují: vjetí do provozu z místa ležícího mimo silniční provoz (ze vrátek a z polní cesty) a vjetí do provozu od okraje vozovky. Ve všech těchto případech musí dát cyklista přednost v jízdě nejen těm, kteří jedou ve vozovce (a nezáleží na tom, jestli přijíždějí zprava nebo zleva), ale i všem chodcům, kteří jdou po chodníku nebo kteří v blízkosti přecházejí vozovku. Při vjíždění na silnici z místa ležícího mimo provoz (polní cesta, lesní cesta, průjezd domu, vrátka, pěšina apod.) musí cyklista v případě, že nepojede přes silnici přímo, také dát znamení o změně směru jízdy podle toho, na kterou stranu bude odbočovat. Při vyjíždění od okraje vozovky se musí cyklista ohlédnout (přesvědčit se, že neohrozí vozidla přijíždějící zezadu) a dát znamení o změně směru jízdy. Při zastavování musí cyklista dát znamení o změně směru jízdy (zpravidla vpravo) a postupně zpomalovat.

14 Doplnění písmen: Dát přednost v jízdě. Postup při zastavování: 1. dám znamení o změně směru jízdy, 2. plynule zpomaluji, 3. zastavím. Je třeba zdůraznit způsob dávání přednosti, tj. ne zastavit na poslední chvíli, ale zřetelně dávat najevo všem, že tuto povinnost splním (postupně, nikoliv prudce, zastavit, rozhlížet se). Připomenout žákům správný způsob dávání znamení o změně směru jízdy paží vodorovné upažení (žádné mávání paží nebo jen ledabylé pozdvih nutí paže). Str lekce Objíždíme překážku Pravidla pro objíždění překážky jsou prakticky stejná jako pravidla pro předjíždění. Nejdůležitějším prvkem tohoto úkonu je rozhodnutí, zda vůbec lze objíždět nebo předjíždět. Při obou těchto úkonech nesmí cyklista ohrozit žádná vozidla. Ani ta, co přijíždějí nebo mohou přijíždět z protisměru, ani ta, co jedou za ním a hodlají ho předjíždět. Proto je důležité, aby se vždy velmi dobře přesvědčil o situaci před sebou a za sebou. Předjíždět i objíždět překážku může proto jenom tehdy, má-li před sebe dobrý výhled, tj. na rovném a přehledném úseku silnice (ne v blízkosti nepřehledných zatáček a vrcholů stoupání). Situaci před sebou má cyklista zpravidla jasnou, ale o to častěji zapomíná na to, aby se před tím, než dá znamení o změně směru jízdy vlevo, tj. než vybočí vlevo, ohlédl, zda neohrozí vozidla jedoucí za ním, resp. nebude jimi ohrožen on sám. Toto opominutí je jednou z nejčastějších příčin dopravních nehod cyklistů. 1. ohlédnu se, 2. dám znamení o změně směru jízdy vlevo, 3. vybočím vlevo, 4. dám znamení o změně směru jízdy vpravo, 5. zařadím se před překážku (předjížděné vozidlo). Nejdůležitější úkon je právě ten první ohlédnutí se. Proč? Str lekce Odbočujeme Jedním z nejtěžších a nejnebezpečnějších úkonů v silničním provozu je odbočování vlevo na křižovatce; při něm totiž může být cyklista ohrožen ze všech tří (nebo i více) stran křižovatky. Postup cyklisty při odbočování vlevo: ohlédnutím se přesvědčit, zda nepřijíždí zezadu žádné vozidlo (včas, v dostatečné vzdálenosti před křižovatkou) a teprve pak dát znamení o změně směru jízdy vlevo, vybočit vlevo a zařadit se co nejvíce vlevo v části vozovky, která je určena pro jeho směr jízdy, dát přednost v jízdě protijedoucím vozidlům (ale také těm, kterým musí dát přednost v jízdě podle pravidel o přednosti v jízdě na křižovatkách přijíždějí zprava, přijíždějí po hlavní silnici), odbočit (vlevo od středu křižovatky), dát přednost přecházejícím chodcům a zařadit se opět k pravému okraji vozovky. Odbočování vpravo: dát znamení o změně směru jízdy, jet co nejvíce u pravého okraje a odbočit (i zde je nutno dát pozor na přecházející chodce).

15 Těmito pravidly je daný i způsob řazení před křižovatkou. Kdo odbočuje doleva, řadí se vlevo, kdo doprava, vpravo. Cyklista, který jede rovně, pojede též při pravé straně. Trochu jiný způsob řazení může být tam, kde je upřesněn vodorovnou dopravní značkou Směrové šipky. Všechna tato pravidla platí i pro vyjíždění ze silnice na polní či lesní cestu nebo na místa ležící mimo silnici. 1. ohlédnu se, 2. dám znamení o změně směru jízdy (dám znamení rukou, paží), 3. vybočím, 4. dám přednost v jízdě protijedoucím vozidlům (podle situace i dalším), 5. odbočuji, 6. zařadím se opět vpravo. Je třeba žákům doporučit, vysvětlit i znázornit způsob i postup při odbočování na silně frekventované křižovatce, kdy je bezpečnější jízdní kolo vést, tj. zajet k pravému okraji, sesednout z kola, vést jízdní kolo po chodníku, přejít s ním nejprve jednu ulici, pak druhou a opět nasednout. Str lekce Jedeme přes křižovatku Na křižovatce hlavní a vedlejší silnice platí jednoznačně pravidlo, že ten řidič (a cyklista je řidič), který přijíždí po vedlejší silnici, musí dát přednost v jízdě všem vozidlům, která přijíždějí po hlavní silnici (hlavní a vedlejší silnice jsou označeny vždy dopravními značkami). Další pravidlo, které pro tyto křižovatky platí, je: dát při odbočování vlevo přednost v jízdě protijedoucím vozidlům (i když odbočují doprava). Hlavní silnici označují dopravní značky: Hlavní silnice (2) a Křižovatka s vedlejší silnicí (1). Vedlejší silnici označují dopravní značky: Dej přednost v jízdě! (3) a Stůj, dej přednost v jízdě! (4). Řešení situací na křižovatkách: str. 10 přednost v jízdě musí dát cyklista (přijíždí po vedlejší silnici), str. 11, horní obr. přednost v jízdě musí dát cyklista (přijíždí po vedlejší silnici), dolní obr. cyklista smí jet (přijíždí po hlavní silnici). Na příkaz dopravní značky Stůj, dej přednost v jízdě! musí řidič zastavit na výhledu, tj. na místě, odkud má na obě strany křižovatky náležitý rozhled. Pokud je na zemi vodorovná dopravní značka Podélná čára souvislá s nápisem STOP, musí zastavit na této čáře. Obdobné situace lze procvičovat v učebně mezi lavicemi nebo v tělocvičně. Str. 45, 46, 48, lekce Pozor zprava Přednost vozidel přijíždějících zprava platí na křižovatkách, které nejsou označeny dopravními značkami rozlišujícími hlavní a vedlejší silnici. Tam si tedy řidič musí

16 kontrolovat především pravou stranu. Do křižovatky smí vjet teprve tehdy, nepřijíždí-li zprava žádné vozidlo. I zde samozřejmě platí, že při odbočování vlevo se musí dát přednost v jízdě protijedoucímu vozidlu. Obdobně platí přednost vozidel přijíždějících zprava i na kruhových objezdech, kde není rozlišení hlavní a vedlejší silnice. Situace na křižovatkách: str. 12 nahoře: 1. automobil, 2. cyklista; dole: 1. automobil, 2. cyklista (při odbočování vlevo musí dát přednost protijedoucímu vozidlu); str. 13 nahoře: 1. červený automobil, 2. cyklista, 3. zelený automobil; dole: 1. cyklista, 2. automobil. Doporučujeme opět připomenout, jak se správně má dávat přednost v jízdě; řešit situace vznikající na křižovatkách v okolí školy (konkrétní příklady). Str. 47, 49, lekce Světelné signály Projíždění křižovatek, na kterých je provoz řízen policistou nebo světelnými signály, je pochopitelně jednodušší a bezpečnější. Řidiči si většinou nedovolí jejich pokyny a signály nerespektovat. I tady však bývají výjimky a následkem jsou velice těžké dopravní nehody. Zásadně platí, že pokyny policisty jsou nadřazeny světelným signálům i dopravním značkám (hlavní a vedlejší silnice). Tam, kde je provoz řízen světelnými signály, neplatí dopravní značky rozlišující na křižovatce hlavní a vedlejší silnici. Speciálně pro cyklisty platí, že na znamení žlutého světla, které se rozsvítí po červeném, by měl mít již nohu na pedále, aby se mohl okamžitě rozjet a nezdržoval ostatní. Na znamení žlutého světla, které se rozsvítí po zeleném, může automobil ještě vjet do křižovatky, jestliže jede tak rychle, že by nestačil bezpečně zastavit. To ovšem u cyklisty zpravidla nepřichází v úvahu. Světla na semaforu se postupně rozsvěcují takto: červená Stůj!, červená se žlutou Pozor (připravit se k jízdě), zelená Volno, žlutá Pozor, červená (opět) Stůj! Na grafickém obrázku křižovatky doplní žáci červenou do svislého směru. Jako první pojede samozřejmě vozidlo, které má zelenou. Str lekce Sport patří na hřiště Cílem tohoto úkolu není jenom vytknout hlavní zásady přesunu v silničním provozu při jízdě se sportovními prostředky (kolečkovými bruslemi, skateboardy, bruslemi in line ) a připomenout hlavní zásady, které pro ni stanoví pravidla silničního provozu, ale také poukázat na přestupky, kterých se tito jezdci (ale i další účastníci silničního provozu) dopouštějí, čímž se stávají nebezpečnými pro ostatní. Slova jízda a jezdci jsou

17 v uvozovkách proto, že v souladu s pravidly se vlastně nejedná o jízdu, ale o chůzi. Tito jezdci se totiž musí řídit stejnými pravidly jako chodci. To znamená: pokud je chodník, jet po chodníku a vpravo, pokud není chodník ani po jedné straně, jet po levém okraji silnice. Vždy však nanejvýše rychlostí chůze. V každém případě by však tato jízda měla být výjimkou (pouze jako nejnutnější přesun na hřiště či sportoviště) a už vůbec by neměla být využívána k předvádění bravurních krasojezdeckých kousků. Cyklista, který vede jízdní kolo, smí použít chodníku a jít po jeho pravé straně, přičemž nesmí ohrozit chodce (vrážet do nich). Smí však také jízdní kolo vést ve vozovce, po jejím pravém okraji, resp. po její pravé krajnici. Znázorněné přestupky proti pravidlům: skupina děvčat se baví a překáží chodcům, chlapec na skateboardu jede příliš rychle a ohrožuje chodce, děvče na přechodu nesleduje provoz (nerozhlíží se), chlapci s míčem překážejí chodcům a mohou ohrozit i řidiče (navíc na chodníku si nesmí hrát), cyklista je zařazen v jízdním pruhu pro přímou jízdu a přitom chce odbočit vlevo, chlapci na kolečkových bruslích jedou jistě větší rychlostí, než je rychlost chůze a ohrožují chodce, motocyklista zřejmě nehodlá při odbočování vpravo dát přednost přecházejícím chodcům. Je dobré v besedě s žáky pranýřovat nesprávné jednání v silničním provozu, poukázat na jeho nebezpečnost a vést žáky k ohleduplnosti vůči ostatním účastníkům silničního provozu. Připomenout místa v obci, která jsou pro podobná sportování vhodná. 0

18 PŘÍLOHA Seznam regionálních pracovišť BESIP Olga Boučková, Ústav dopravního inženýrství, Podlipného 9 11, Praha 8, tel. 02/ obvody: Praha 1 10 Jaroslav Králíček, Dopravní středisko, Letňanská 24, Praha 9, tel. 02/ okresy: Praha západ, Beroun, Kladno, Příbram, Rakovník Zdeněk Tůma, Dopravní středisko, Tyršova, 1393, Benešov, tel. 0301/24540 okresy: Praha východ, Benešov, Kolín, Kutná Hora Václav Vegricht, Agentura Vegricht, Palackého 696, Mladá Boleslav, tel. 0326/26792 okresy: Mladá Boleslav, Jičín, Nymburk, Mělník František Špale, ÚAMK, K. Světlé 2, České Budějovice, tel. 038/ okresy: České Budějovice, Český Krumlov, Pelhřimov, Jindřichův Hradec, Strakonice, Prachatice, Tábor, Písek Václav Ircing, ÚAMK, Pod vinicema 2, Plzeň, tel. 019/ okresy: Plzeň město, Plzeň jih, Plzeň sever, Domažlice, Klatovy, Rokycany, Karlovy Vary, Sokolov, Cheb, Tachov Jan Pechout, ÚAMK, Neštěmická 807/61, Ústí nad Labem, tel. 047/ okresy: Ústí nad Labem, Litoměřice, Most, Louny, Teplice, Chomutov, Liberec, Jablonec nad Nisou, Děčín, Česká lípa Miloš Beneš, ÚAMK, 1. máje 16, Náchod 5, tel. 0441/21443 okresy: Pardubice, Havlíčkův Brod, Chrudim, Rychnov nad Kněžnou, Ústí nad Orlicí, Hradec Králové, Náchod, Trutnov, Semily Ing. Josef Dlapa, Dopravní středisko, Dvorská 19, Blansko, tel. 0506/54082 okresy: Kroměříž, Zlín, Prostějov, Blansko, Břeclav, Hodonín, Vyškov, Uherské Hradiště Josef Zahradník, Dopravní středisko, Eliščina 10, Třebíč, tel. 0618/5446 okresy: Třebíč, Znojmo, Jihlava, Žďár nad Sázavou, Svitavy, Brno město, Brno venkov PhDr. František Stružka, ÚAMK, Poděbradova 4, Šternberk, tel. 0643/2139 okresy: Bruntál, Jeseník, Přerov, Olomouc, Šumperk, Vsetín Jan Klimeček, ÚAMK, Husova 9, Ostrava, tel. 069/ okresy: Karviná, Frýdek Místek, Ostrava, Opava, Nový Jičín

19 Přehled frekvencí ČRo 2 Praha Střední vlny SV (AM) - údaje v khz. (od 18 do 6 hod. na VKV).

20 ZLATÁ ZEBRA ABECEDA BUDOUCÍHO MOTORISTY Metodická příručka pro učitele Graficky upravila Alena Taschnerová Odpovědná redaktorka Ing. Ludmila Kořenářová Vydalo v roce 1997 nakladatelství Fortuna, JUDr. František Talián, Jungmannova 7, Praha 1 pro MV BESIP Vytiskla tiskárna Ministerstva vnitra, p. o., Bartůňkova 4, pošt. schr. 10, Praha 415 MV BESIP, Praha 1998