Postoje ke korupci zjišťované v rámci sociologických výzkumů

Transkript

1 Postoje ke korupci zjišťované v rámci sociologických výzkumů Příloha č. 3 Pohled na vývoj kriminality významně korigují sociologické výzkumy. Kriminální statistiky vypovídají o oficiálně zjištěném obrazu kriminality ve společnosti. Reprodukují tedy jen určitou část skutečného rozsahu kriminality, nevyjadřují tzv. kriminalitu latentní. Rozsah této neevidované kriminality závisí na druhu trestné činnosti a je pod vlivem variabilních faktorů (např. kontrolní činnost, ochota obyvatel oznamovat trestnou činnost, intenzita práce policie apod.), může se v průběhu času měnit. Poznatky o latentní kriminalitě, o názorech veřejnosti na stav korupce ve společnosti přinášejí sociologické výzkumy. Aktualizovaný obraz korupce ve vědomí občanů Zpráva z výzkumu viktimizace a pocitu bezpečí občanů 2003 Od roku 1999 provádí agentura UNIVERSITAS v rámci grantu MV ČR (řešitel doc.dr.j.buriánek, CSc.) šetření Bezpečnostní rizika, kterým byla založena strategie kombinující velké průřezové šetření s operativní diagnózou aktuálních témat; tak byl koncipován i navazující grantový projekt Kontinuální výzkum viktimizace a pocitu bezpečí občanů ( ). Tato zpráva zachycuje aktuální trendy vývoje zkoumané v rámci grantu pro rok 2003: využívá data, sebraná v první polovině dubna 2003, a proto, mimo jiné, umožňuje konfrontovat údaje z policejních statistik za rok 2002 se zkušenostmi občanů v tomtéž období. Metodika Sociologické výzkumy byly v letech realizovány metodou standardizovaných rozhovorů na celém území České republiky. Dotazováni byli respondenti starší 14 let (od 15 let včetně) vybraní kvótním výběrem, přičemž použité kvóty (věk, pohlaví, vzdělání, ekonomická aktivita) zajistily reprezentativitu výběrového souboru 1. Pro potřeby této zprávy je využit soubor údajů získaných stejnou metodikou v dubnu Postoje k dodržování zákonů a ke korupci Dotazníky z roku 2001 i 2002 opakují i některé dotazy ze škály anomie a kompliance. Zdá se, že zhruba třetina dotázaných podléhá názoru, že je česká společnost horší než jiné, což by mohlo svědčit i o jejich osobním pocitu odcizení, anomie, frustrace. Do toho zapadá i názor třetiny dotázaných, že se pohybují v silně korupčním prostředí. Přesto v tomto indikátoru pozorujeme mírně pozitivní posun. Podíváte-li se na dnešní situaci ve společnosti, řekl/a byste, že v porovnání s vyspělými západními zeměmi pro ni platí následující výroky? Stupnice: 1 Platí více než kde jinde 3 - O něco méně než jinde ve světě 2 Ne více než jinde ve světě 4 U nás rozhodně neplatí Srovnání 2001/2002/2003 A. Zákony neplatí pro všechny občany stejně 33/33/30 50/50/52 12/11/12 5/6/6 B. Rozdíly mezi bohatými a chudými se stále zvětšují 31/26/24 56/59/58 12/14/17 2/1/1 C. S korupcí a úplatky se lze setkat na každém kroku 38/37/33 53/53/57 8/9/9 1/1/2 GRAF - Posuny na škále anomie V květnu 1999 byl výzkum realizován na vzorku 1361 respondentů, v dubnu 2000 na vzorku 1386 respondentů, v únoru 2001 na vzorku 1418 respondentů a v únoru 2002 na vzorku 1229 respondentů. 1

2 Index 1-4, 1= negativní 2,0 2,0 1,9 1,9 1,8 1,8 1,7 1,7 1,6 1,6 Anomie- zákony Anomie- rozdíly Anomie- korupce Právě otázka na komplianci (kladená v roce 2001) přitom naznačila, že korupční klima formují sami občané tím, že jsou ochotni úplatek nabídnout (víceméně to připustila třetina dotázaných). Jinak je třeba počítat s tím, že vztah české populace k dodržování norem je přece jen dosti vlažný. Téma korupce se objevuje i v posledním šetření. Ukazuje se, že asi třetina občanů vnímá korupci jako systémovou nebo organizovanou záležitost, polovina pak ji připisuje sféře vysoké politiky nebo malé péči státu. Konkrétní výroky o korupci naznačují, že jen malá část občanů se považuje za imunní vůči takové výzvě. Dotaz na oblast, v níž ke korupci dochází nejčastěji, přináší celkem stabilní pořadí (% 2002/2003): úřady 36/36 %, ministerstva 14/13 %, zdravotnictví 11/12 %, soudnictví 10/9 %, policie 9/13 %... Do jakého vývojového stadia podle Vás obecně dospěla korupce na úřadech a ve státních institucích České republiky? Zatím jen do stadia ojedinělé a náhodné korupce Do stadia soustavné, ale jen živelné korupce jde o častější výskyt izolovaných případů Do stadia organizované korupce jde o korupci, za níž stojí organizované skupiny lidí Do stadia systémové korupce úplatky se již staly podmínkou fungování úřadů a státních institucí Neví Ve které oblasti je podle Vás úplatkářství nejvíce rozšířeno? Frekvence 2003 (%) 1. Armáda 11,8 2. Soudnictví 127 9,0 3. Celnice 106 7,5 4. Zdravotnictví ,3 5. Školství 23 1,6 6. Policie ,0 7. Úřady (úřední výkony, žádosti, potvrzení) ,5 8. Ministerstva ,3 9. Bankovnictví 55 3,9 Jiná oblast 20 1,4 Odmítl 21 1,5 CELKEM ,0 Neodpov. 13 2

3 Hodně se u nás mluví také o korupci, vymáhání úplatků. Podle Vaší vlastní zkušenosti: /2002/2003/ Ano Částečně Ne A. Hodně lidí úplatky aktivně nabízí i tam, kde o ně nikdo nestojí 20/18 52/51 28/31 B. Stále existuje hodně nedostatkových služeb, kde se uplácet vyplatí 35/33 49/48 17/19 C. Často se setkáváte se situací, kdy si někdo o úplatek docela zřetelně říká 30/26 38/36 31/38 D. Úroveň korupce u nás není o nic horší než jinde ve světě 39/37 39/38 22/25 E. S rozvojem tržních mechanismů klesá podíl úplatků 14/14 46/41 40/46 F. Korupce převažuje ve světě vysoké politiky 50/48 39/42 12/10 G. Obyčejný člověk dnes klidně přežije i bez uplácení kohokoliv 41/39 46/48 13/13 H. Cítím, že stát začíná mít větší zájem na vymýcení korupce a posílení důvěryhodnosti 14/13 45/40 41/47 I. Vzít úplatek je dnes zbytečně riskantní podnik 14/15 44/44 42/41 V roce 2003 jsme připojili přímý dotaz, zda respondent nějakou nabídku dostal, anebo sám učinil. Takové chování charakterizuje asi pětinu dotázaných, přesnější údaj ovšem poskytuje kontingenční tabulka, neboť oba dva typy chování jsou spolu významně propojeny. Zatímco zhruba 70 % občanů stojí mimo tyto procesy, dalších 30 % se do nich zapojuje: v této skupině jsou pak víceméně rovnoměrně zastoupeny všechny tři možnosti. Bez ohledu na obtíže při rozlišení úplatků od různých dárků nebo pozorností, máte pocit, že jste v uplynulém roce: Ano A. dostal nějakou nabídku, která by mohla být chápána jako úplatek 21 % B. poskytl nebo nabídl někomu něco, co by mohlo být vykládáno jako úplatek? 19 % Vztah mezi dáváním a obdrženou nabídkou (signifikantní, Phi= 0,39) Sloupc.% K_dostal Total Celk.% 1 2 K_dal 1 48,2% 10,9% 18,8% ANO 10,2% 8,5% 18,8% 2 51,8% 89,1% 81,2% NE 11,0% 70,2% 81,2% Total 100,0% 100,0% 100,0% 21,3% 78,7% 100,0% Korupce je ovšem typickým celospolečenským a kulturně podmíněným fenoménem. Souvisí s rozlišováním toho, co se zásadně nesmí, a takových norem, jejichž překračování není pro část občanů zase až tak dramatickým problémem. 3

4 Jak hodnotíte následující způsoby chování? Stupnice: 1 - Velmi špatně INDEX Vůbec ne špatně G. Prodej drog na ulici 1,8 1,7 E. Krádeže aut, vloupání do nich 1,8 1,9 D. Napadení cizinců (zbití) 2,1 2,1 H. Konzumace drog 2,3 2,3 C. Krádeže v obchodech 2,3 2,4 I. Znečišťování životního prostředí 2,4 2,4 K. Neplacení nájemného 2,8 2,8 J. Nabízení úplatků 3,3 3,2 O. Nesplácení dluhů, půjček 2,6 3,2 F. Najímání pracovníků načerno 3,6 3,4 B. Nepřiznání či krácení daní občany 3,7 3,6 N. Přijímání úplatků nebo protislužeb 3,7 3,6 M. Koupit podezřelou věc 4,6 4,6 A. Jízda načerno ve veřejné dopravě 5,1 4,9 L. Zneužívání podnikového telefonu 5,5 5,7 V této souvislosti se potvrzují naše dřívější zkušenosti, že pro část populace je poměrně přijatelné jezdit načerno ve veřejné dopravě nebo kupovat podezřelé věci, vůbec největší tolerance je k zneužívání služebního telefonu. Z hlediska korupčního jednání se jako horší jeví nabízení úplatků. Jde samozřejmě o jevy odmítané: mezi zřetelně nepřijatelné jevy řadí občané prodej drog, krádeže aut nebo napadání cizinců. 4

5 Celosvětový průzkum hospodářské kriminality 2003 Společnost PricewaterhouseCoopers V rámci celosvětového průzkumu hospodářské kriminality 2003 vypracovaného společností PricewaterhouseCoopers byly provedeny rozhovory s organizacemi v 50 zemích. Průzkum ve střední a východní Evropě zahrnul 378 společností. Studie hospodářské kriminality v České republice se zúčastnilo 97 společností, neziskových organizací a státních institucí. Většinu respondentů tvořili generální a finanční ředitelé společností či pracovníci zodpovědní za odhalování a prevenci hospodářské kriminality. Celkem 27 % společností v České republice se v posledních dvou letech stalo obětí hospodářské kriminality, což představuje 7 % nárůst od roku 2001, zjistil Celosvětový průzkum hospodářské kriminality 2003 společnosti PricewaterhouseCoopers. Nejčastější a nejsnáze odhalitelnou formou hospodářské kriminality je krádež majetku. Celkem 44 % poškozených respondentů uvedlo zpronevěru jako jeden z podvodů, jemuž byly vystaveny. Více než polovina českých společností (53 %) přitom za nejrozšířenější druh hospodářské kriminality považuje korupci a podplácení. Je však zajímavé, že žádný z českých účastníků průzkumu nepřiznal přímou zkušenost s korupcí během posledních dvou let (na rozdíl od 14 % společností na celém světě a 15 % společností ve střední a východní Evropě). Mezi příčiny nesouladu jak mezi vnímáním korupce a podplácení a skutečným výskytem tohoto zločinu, tak mezi počtem odhalených případů v ČR a v ostatních zemích mohou patřit tyto faktory: pro společnosti bývá těžké korupci a podplácení odhalit (vzhledem k zapojení vnějších subjektů, které společnost nekontroluje), popř. může být takové jednání považováno za součást obchodního jednání, a nikoli za zločin. Oblast řízení rizik v Česku vykazuje jisté známky zlepšení: Poměr případů hospodářské kriminality, které byly zjištěny prostřednictvím firemních systémů řízení rizik, je vyšší než celosvětový a západoevropský průměr. To ale neznamená, že existuje důvod k přehnané spokojenosti. Studie zjistila, že jen necelá polovina českých společností (45 %) vypracovala závazná pravidla chování či etické kodexy (celosvětový průměr je 64 %). Méně než 5 % českých respondentů poskytuje zaměstnancům školení, jejichž cílem je zvýšit vědomí o závažnosti podvodů. V západní Evropě to činí 20 % společností. Celých 70 % českých společností je přesvědčeno, že za problematiku hospodářské kriminality je zodpovědný management, avšak jen 22 % respondentů poskytuje svým vedoucím pracovníkům školení zaměřená na tento problém. Studie dále zjistila, že zaměstnanci v České republice stále ještě nejsou ochotni sami upozorňovat na možné případy podvodů (tzv. whistle-blowing). V jiných zemích je přitom podpora a ochrana zaměstnanců při upozorňování na možné podvodné jednání uznávaným a účinným nástrojem na potírání hospodářské kriminality. Na rozdíl od více než jedné čtvrtiny společností v západní Evropě i ve světě jej však využívá jen 1 % českých respondentů. V celosvětovém měřítku utrpěly poškozené společnosti průměrnou ztrátu ve výši 2,2 milionu USD. V České republice utrpělo 5 % respondentů škodu převyšující 1 milion USD. Celých 54 % českých společností přitom není schopno určit, jak velké ztráty jim podvodná činnost způsobila. Nejčastějším druhem odhalené hospodářské kriminality byla krádež majetku, tedy zločin, který páchají vlastní pracovníci organizace. Je proto překvapivé, že ačkoliv je zhruba polovina českých respondentů pojištěna proti nějakému druhu podvodné činnosti, jen polovina takto pojištěných společností zahrnula do své pojistky i krádež ze strany zaměstnance (celosvětově je to 70 %). Podobná je situace v celé střední a východní Evropě. Studie odhalila, že přes 60 % obětí hospodářské kriminality v regionu nebylo schopno získat zpět ani čtvrtinu svých ztrát. Průzkum přitom zjistil, že společnosti, které uzavřely pojištění ztrát v důsledku hospodářské kriminality, mají čtyřikrát vyšší pravděpodobnost, že získají zpět více než 80 % ztracených prostředků. 5

6 Studie potvrdila, že podvodné jednání způsobuje vážné finanční ztráty. I nepřímé škody však mají závažné důsledky. Téměř polovina českých respondentů uvedla, že hospodářská kriminalita negativně ovlivnila morálku a motivaci zaměstnanců a více než třetina společností utrpěla zhoršení obchodních vztahů a poškození svého jména. Úspěch společností všude na světě závisí na pevných obchodních vztazích, vysoké morálce zaměstnanců a dobré pověsti. Poškození některého z těchto faktorů může mít pro společnost dlouhodobé následky. Celkem 37 % českých respondentů se domnívá, že největším rizikem v oblasti hospodářské kriminality zůstane v příštích pěti letech korupce a podplácení. Zatímco dnes považuje počítačovou kriminalitu za nejčastější hospodářský zločin jen 8 % společností, do budoucna si to myslí celých 18 % respondentů. Mnoho českých i středoevropských společností (více než 60 %) je přesvědčeno, že vstup do Evropské unie povede ke snížení rizika hospodářské kriminality. Ve skutečnosti je však pravděpodobné, že zavádění efektivnějších preventivních opatření a kvalitnější metodiky odhalování podvodů povede k nárůstu zjištěných případů. 6

7 7