Přehled dějin evropského umění Světové umění

Transkript

1 Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Evropský sociální fond Přehled dějin evropského umění Světové umění přednášející: doc. PhDr. Marie Klimešová, PhD.

2 Válka : odchody do emigrace a vnitřní emigrace Generace evropskémeziválečnéavantgardy v průběhu třicátých let a krátce před vypuknutím 2.světové války zčásti odchází za oceán (André Breton, Claude Lévi- Strauss, Yves Tanguy, Piet Mondrian, Max Beckmann, Lionel Feininger, Fernand Léger, Piet Mondrian, MarcChagalla Walter Gropius, RobertoMatta, Salvador Dalí, Max Ernst, AndréMasson, WilfredoLamm, Wolfgang Paalen, Miesvan der Rohe, LászlóMoholy-Nagy, Josef Albersa další). Evropštíumělci se zde spolu se staršívrstvou přistěhovalcůz Evropy (kupř. Wilhelmde Kooning, MarcRothko, Arshile Gorky) podíleli na emancipaci americké mladé generace a formování Newyorskéškoly. Jiníumělci prožili válečnéobdobíve vnitřníemigraci v Evropě, zejm.na středomořském pobřeží(kupř. Joan Miró, Viktor Brauner, Henri Matisse, Pablo Picasso). V samotném Německu byla tvůrčíaktivita umělcůoznačovaných za představitele degenerovaného uměnítotálněochromena. Byla nahrazena ideologicky exaltovaným národněsocialistickým realismem, blízkým sovětskému socialistickému realismu a italskému hnutí Novecento.

3 Poválečné tendence Obdobípo 2.světovéválce přineslo nutnost hledat novévitálnízdroje tvorby. Předválečnépostupy se vyčerpaly a nenabízely odpovědi na vyjádřeníživotního pocitu po celosvětové katastrofě. Hodnotová krize, která zasáhla celou západní společnost, vedla v období v evropském i americkém uměník proměně tvůrčích paradigmat, mimo jiné v závislosti na postupné generační výměně. Od existenciálních otázek, typických pro situaci druhépoloviny čtyřicátých let, došli umělci na obou stranách oceánu k emancipovanéreflexi doby, a to jak prostřednictvím nového vztahu k banalitěa konzumu, tak prostřednictvím různých forem abstraktního projevu. Velcí mistři předválečné modernistické výtvarné scény úspěšně transformovali své původníformálníkoncepce mnohdy vycházejícíz kubismu. Využili je k monumentálnítvorběve veřejném prostoru (Zadkin, Liepchitz, Miró, Picasso, Braque, Léger, Matisse, Ernst, Calderad.), deklarujícíhumanistickéideály poválečného západního světa. Upozornili na sebe znovu svým užvyhraněným stylem, ale takéschopnostíinovovat svávýchodiska. Mnozíz nich patřili k levicovým intelektuálům, ve svétvorběale nepodléhali dobovým ideologickým dogmatům. Pozice výrazných solitérů si uchovali kupř. Marcel Duchamp nebo malíř Balthus. Po válce se transformoval i surrealismus, který užale ztratil dominantníroli na výtvarnéscéně. AndréBreton po návratu z USA čelil rozkolu v hnutía ideologickému rozkolu francouzské avantgardy, která se orientovala výrazně

4 výraznělevicově. Rozkol v Surrealistickéskupiněvyřešila do jistémíry jejítransformace. Hnutíoživil nástup autorů, kteřínepatřili před válkou k zakladatelským osobnostem, a kteřípřinesli surrealismu podněty z odlišných kulturních oblastí(kupř. Kiesler, Brauner, Matta, Lamm). V roce 1947 se v Paříži uskutečnila Mezinárodnívýstava surrealismu. Organickáabstrakce zaznamenala v tvorběřady osobností(moore, Miró, Noguchi, Arp, Bloc, Hepworth) výraznévýsledky. Vztah k přírodnímu tvaroslovía archaickým kulturám spojoval tvorbu těchto umělcůi s dobovou architekturou, kteráv některých případech řešila stavbu jako organickou sochu (Le Corbusier, Ronchamp). Nejvlivnějším myšlenkovým proudem poválečnégenerace se načas stal existencialismus, neboťreflektoval zvlášťpřesnějejíúzkostný životnípocit. V jistém smyslu nahradil surrealismus, s nímžho spojovala některáklíčovájména umělců, filozofů(jean Paul Sartre, psychoanalytik Jacques Lacane, který téžpřekládal díla Sigmunda Freuda) a literátů(simone de Beauvoir, AndréMalraux, GeorgesBataille, Albert Camus, Samuel Beckett, EugeneIonesco, Jean Genetad.). Hlavním centrem existencialismu se stala Paříž. Krátce po válce zde v galerii Denise Renéproběhly výstavy Jeana Dubuffeta( ) a Jeana Fautriera , cyklus Rukojmí), v galerii RenéDrouinvýstavy Wolsea HenriMichauxe( ). Existencialismu se později stával módním směrem a v průběhu padesátých let se postupně vyčerpal. S filozofií existence ve výtvarném uměníje spojena redukce lidskéfigury na senzitivnístrukturu, destrukce povrchu, směřováník abstrakci, intenzivnífyzickápřítomnost matérie, tělesnost, a pojmy jako odcizení, metamorfóza, blasfémie, autenticita či svoboda výrazu.

5 V oboruexistenciálnífigurace se výrazněprosadil v sochařskétvorběalberta Giacomettiho, GermaineRichierové, v malběbernarda Buffeta, v psychicky vypjatých kresebných analýzách vlastního nitra Antonina Artauda a trýznivých předulech Henri Michauxe. Tvorba Fautriera, Wolse anebo Brama van Velde se pohybovala na pomezí expresivníabstrakce, založenéna progresivním tělesném přístupu k strukturálnímalbě. Je pokládána za průkopnický projev informelu. Kinformeluse řadírovněžautoři španělského okruhu, zejména Antoni Tápies(1923) anebo Antonio Saura( ) anebo italský malířa sochařalberto Burri( ). Řadu paralelních abstraktních proudů, které se po válce formovaly v západní Evropě(kupř. tašismus, gestická abstrakce, lyrická abstrakce), teoretik Michel Tapié označil na počátku 50.let jako jiné umění (Art autre). Z existenciálního životního pocitu vyšli i představiteléanglickémalby (FrancisBacon, Graham Sutherland, LucianFreud) se spojil kubismus, surrealismus a expresionismus do nové podoby figurativní tvorby, která přímo ovlivnila pozdější novou figuraci šedesátých let. Art brutv čele s osobnostímalíře Jeana Dubufettahledal oživujícízdroje novétvorby v projevech neškolených autorů(duševněchorých, médií, dětí, amatérů), kterépokládal za autentičtější než akademické umění. V tomto smyslu navázal na zájem surrealistů kupř. o pouliční graffitti(brassai), anebo na zájem André Bretona o etnické uměním, a

6 samozřejměna staršípodněty (zejm. Prinzhornovasbírka zaměřenána výtvarnéprojevy duševněchorých jako na uměleckádíla). Dubuffetzaložil spolu s AndréBretonem Společnost přátel art bruta v roce 1949 se v Paříži v galerii RenéDrouinuskutečnila památná výstava Art brut préferé aux arts culturels. Primitivismusa mýtus se stal nosným tématem užpřed válkou (RogerGoldwatter, Primitivismin ModernPainting, 1938).Pobyt ClaudaLévi-Strausse za války v USA posílil úvahy na toto téma, kterébylo přijímáno i surrealisty (Brauner). Archaickéidoly se objevily jak v ranésochařskétvorbělouise Bourgeois(NY, 2.polovina 40.let), tak u představitelůamerického abstraktního expresionismu (Baziotes, Motherwell). Demonstrativními výstavami uspořádanými v roce 1946 v Londýněv novězaloženém Institute forcontemporaryart upozornil RolandPenrosena obohacujícívztah moderního a archaického umění(40 Years of Modern Art a vzápětíjako výraz jeho zájmu o primitivismus 40,000 Years of Modern Art). Primitivismus, surrealismus a art brut rovněž ovlivnily vznik skupiny CoBrA. Levicově orientovanímladírevolučnísurrealistév průběhu krátkého trvánískupiny ( ) vytvořili expresivníevropskou variantu figurace, kterou pokládáme za průkopnickou pro později vzniklévarianty novéfigurace.

7 Základy abstraktního expresionismu, resp. action painting Vliv mexických muralistů a místních mýtů Kubismus, surrealismus (automatismus), expresionismus (předválečná vlna emigrace) Teoretikové: Clement Greenberg, Harald Rosenberg New York School(Paul Jackson Pollock( ), Franz Kline, Arshile Gorky, Mark Rothko( ), Hans Hofman, Adolf Gottlieb, Robert Motherwell, Philip Guston, Clyfford Still) Willem de Kooning( ) WilliamBaziotes( ) David Smith Colorfieldjako odnožabstraktního expresionismu: MarkRotko, BarnetNewmann, ClyffordStill. HaraldGreenbergnejprve používal termín Post-PainterlyAbstraction, později se ustálil termín Colorfieldpainting.

8 Black Mountain College Experimentální škola vseverníkarolíně, radikálníprofil žádnélegálnířízenízvenčí. Od poloviny 40. do poloviny 50.let v oblasti výtvarného umění bylo Black Mountain College nejvlivnější komunitou v Americe Od roku 1933 tam působil Josef a AnniAlbersovi jako prvníčlenovébauhausu vamerice. Do 1949 vblackm.c., potom odešli a působili v letech na Yale(vedoucí oboru malířství a sochařství, později přejmen. na design). Na přelomu 40. a 50.let zde působil rovněžjohn Cage. Albers sdílel s Cagem odpor vůči jiným estetickým modelům, které byly na vzestupu zejm proti expresivní subjektivitě(studenti de Kooningová, Motherwell, Kline) anebo extrémníobjektivitě(později rozvinul ClementGreenbergjako specifický model malířství = pomalířská abstrakce = minimal = hard edge = lyrical abstraction, color fieldpainting). Albersi Cageovlivnili generaci konceptuálních autorů, kteříse v průběhu padesátých a šedesátých let profilovali nezávisle na abstraktním expresionismu. Byla jim oběma blízká kombinace konstruktivismu s provokativním dada. K Cageovým žáků na BMC patřil Robert Rauschenberg, Alberspoložil důležitézáklady pro vznik malby hard-edge a minimalismu (m.j. Eva Hesse).

9 Josef Albers: hlavním prvkem chemickéreakce, kteráučinila BM tak důležitým činitelem pro pokrokovéuměnívpoválečnéamerice, byl konstruktivistický impuls = modernismus zaměřený na vidění, materiál, formu a strukturu se zkombinoval sdadaistickým impulzem = avantgardismem orientovaným na provokativníhru způsobem, který přímo či nepřímo ovlivnil mnoho významných umělců 50.a 60.let Prostředník mezi předválečnými a poválečnými formami abstrakce, zejména těmi, kterébyly zaměřeny na světlo a barvu. Světlo ho zajímájako barva vobjemu. Barva jako autonomníprostředek plastickéorganizace: Malováníje akce barvy, charakter a pocit se mění od obrazu k obrazu bez jakéhokoli dalšího rukopisu.

10 Magnum Photo VálečnífotografovéRobert Capa, David ChimSeymour, HenriCartier-Bressona GeorgeRodgerzaložili elitníagenturu MagnumPhotosjako reakci na 2.světovou válku, ze kterédodávali reportážnífotografie. V roce 1949 se stal členem MagnumtakéWerner Bischof. Práce prvních fotografůagentury charakterizuje humanitnízacíleníjejich dokumentů, nesmírněosobnínasazení, vysoká úroveň. Magnum je jedna z prvních fotografických kooperací, kterou vlastní a administruují výhradně její členové. Zaměstnanci poskytují podporu pro fotografy, kterým náleží veškeráautorskápráva. Agentura Magnumzahrnuje fotožurnalistyz celého světa a zachytila mnoho historických momentů20. století. Archiv agentury obsahuje snímky zobrazujícírodinný život, drogy, religionistiku, válku, chudobu, kriminalitu, hladomor, politiku i celebrity. Řada členůagentury Magnumvystavovala na generačnívýstavěthefamilyofman v Metropolitan Museum ofmodernart 1955, jejímžkurátorem byl Edward Steichen. Výstava shromáždila 503 fotografiíz 68 zemísvěta, jejichžleitmotivem byl poukaz na potřebu člověka žít harmonický život v celosvětové pospolitosti.

11 Počátky pop artu: Evropa: Anglie Independent Group: Eduardo Paolozzi, Reyner Banham, Lawrence Alloway, Alison a Peter Smithsonovi, Richard Hamilton Výstavy: Paralely života a umění,1953; Člověk, stroj a pohyb,1955; This is tomorrow, Angličané : vzory hledají u Schwitterse a Francise Bacona. Dada, surrealismus, fr. strukturalisté Lévi Strauss a Roland Barthes naivita jako okno do podvědomí. Výrazná citovost. Amerika: Američané: vzory hledají u Légera, Duchampa a dada (New York Pop snaha o antiumění, podobně jako dada 10.a 20.let Kořeny pop artu v USA: Black Mountain College, rozuvíjí se později, koncem padesátých let, kdy banální předměty povýšeny na umělecká díla. Konkurenční obrazová média umělci začlenili do svých uměleckých děl.

12 Bibliografie Hal Foster, RosalindKraussová, Yve-AlainBois, Benjamin H.D.Buchloh, Uměnípo roce Slovart RosalindKrauss, Originality oftheavant-garde andothermodernistmyths. Cambridge, Mass.: MIT Press, RosalindKrauss, Passagesin ModernSculpture. Cambridge Mass: TheMIT Press, Amy Dempsey, Umělecké styly, školy a hnutí, Slovart 2002 Bernard Ceysson a kol., L Art en Europe. Les Annés décisives Musée d Art moderne de Saint-Étienne, Thomas Messer et col., Europa nach der Flut: Kunst , Künstlerhaus Wien, Pop Art / U.S. / U.K. Connections, , (texty David E. Brauer, Jim Edwards, Christopher Finch, Walter Hopps), The Menil Collection in association with Hatje Cantz Publishers, Lucy Lippard, Pop art, Thames& Hudson, London 1970.

13 Répartiràzéro. Commesi la peinturen avaitjamaisexisté(texty Ericde Chassey, Sylvie Ramond). Musée des beaux arts, Lyon Der RissimRaum(MatthiasFlüggea JiříSvestkaed.). GuardiniStiftungBerlin, Edward Lucie-Smith, Artoday,Současné světové umění. Slovart B-Bomb. TheTransatlanticWarofImagesandallthatJazz , Manuel J. Borja-Villel(ed.), Museu d Art Contemporani de Barcelona a Museo Nacional Centro de Arte Reina Sofia, Madrid 2007.

14 Documenta kurátoři: Werner Haftman a Arnold Bode

15 André Malraux( ) Le Musée imaginaire 1. vydání uměleckádíla ztrácejísvoji původnífunkci docházík jejich metamorfóze nášvztah k nim se proměňuje: v muzeu nejde ani o uctívání, ani o podobnost, ani o imaginaci, dekor nebo vlastnictví, ale o obrazy, kteréodlišujínavzájem věci a kteréjsou navzájem konfrontovány samy o sobě. Nášintelektualizovaný vztah k umění poznamenávají konfrontace metamorfóz, koncert protikladných melodií.

16 André Breton, New York, 1943 Říjen 1942, New York, Gallery Peggy Guggenheim, Art of this century

17 Bretonova sbírka eskymáckých masek, 1956

18 Surrealisté Bretonova okruhu za války WilfredoLam (Kuba), Světlo v lese Velká džungle, 1942 Wilfredo Lam (Kuba), Král mango, 1944

19 ČlenovéBretonovy surrealistickéskupiny za války v USA Wolfgang Paalen(Rakousko), Kosmogonie, 1944 Jacques Herold (Rumunsko), La liseuse d aigle, 1942

20 ČlenovéBretonovy surrealistickéskupiny za války v USA Roberto Matta Echaurren (Chile), Teorie stromu, 1941 Roberto Matta Echaurren (Chile), Oběšenec, 1942

21 Louise Bourgeois, The Winged Figure, 1948 Louise Bourgeois,

22 1943 Jean Dubuffet Květen 1945, z cyklu Archetypy, Vysoká těsta

23 RenéDrouins rozpjatýma rukama, 1946 Jean Dubuffet L Oursonne, 1950

24 Carl Henning Pedersen, 1949 Cobra Karel Appel, Vyslýchané děti

25 Constant, Animalsorcier, 1949 Cobra Asger Jorn, Zahrada nevinnosti, 1947

26 1949, Constanta Appel, dům Constanta, Amsterodam Cobra 1949, Constant, Appela Corneil, dům keramika Nyholma, Silkeborg

27 Picasso, Guernica, 1937

28 Angažovanost versus experiment Pablo Picasso Masakr v Koreji, 1951

29 Mír a válka Pablo Picasso: Chrám míru, Vallauris 1951; Válka a mír, 1953

30 Osip Zadkin, Památník zničení Rotterdammu, Pablo Picasso, Zátiší s lebkou a knihou, 1946

31 Henri Matisse, Včely, 1948, papiers découpés

32 HenriMatisse, Růžencovákaple ve Vence,

33 Levicově angažovaní francouzští umělci: Fernand Léger, kostel Notre Dame de Toute Grace, Plateau d Assy.

34 Anglický existenciální expresionismus Francis Bacon, Papež I, 1951 Graham Sutherland, Standing Forms II, 1952

35 Alberto Giacometti( ) Maláfigura na podstavci, Maláfigura na dvojitém podstavci,

36 Alberto Giacometti 1947, Ruka 1947, Nos

37 Alberto Giacometti Les, 1950 Klec, 1950

38 Býčí zápasy, 1953 Germaine Richierová

39 Bernard Buffet 1946, Kristus na kříži 1953, Malíř

40 Jean Fautrier( ), Otages(Rukojmí) 1943, Zastřelený Kol 1943 Rukojmí

41 Jean Fautrier, Rukojmí- bronzy 1943, Rukojmí 1942, Velkátragickáhlava; , Hlava rukojmí

42 Wols( ) Opilý koráb, 1945 Le Grand tourbillon, 1947

43 Wols Kmeny, 1947 Le Grand orgasme, 1947

44 Henri Michaux( )

45 Henri Michaux

46 Antonin Artaud( ) Autoportrét, 1946 Blasfemie, 1946

47 Stůl vlk, dokonč.1947 Viktor Brauner( ) Conglomeros, kol.1946

48 Amour propulsateur, 1945 Viktor Brauner 1946, Le Lion - double

49 Bramvan Velde, Kompozice, 1945

50 Henry Moore, Helmet head No.3, 1950

51 Španělský informel CarlosSaura, Constellació, 1950; La Gran Euforio Panteista, 1950

52 Poválečný surrealismus v USA CentralPark CarousselIn Memoriam, 1950 Seymour Lipton, Uvězněná figura, 1948

53 Marcel Duchamp( ), USA, nezávislá pozice, nověobjeven v 2.polovině50.let mladými umělci Publikace k výstavě Mezinárodní surrealismus, 1947 Ženský fíkový list, 1950

54 Marcel Duchamp Wedge of Chastitity, 1954 Autoportrét

55 Arshile Gorky( ) Agónie, 1947 Malba, 1947, ze sbírky André Bretona

56 Předstupně abstraktního expresionismu AlfaroSiqueiros( ) 1936 AlfaroSiqueiros, Kolektivní sebevražda

57 Jackson Pollock( ) Plamen, , BadWomanwith a skeleton

58 Jackson Pollock Shimmering Substance, 1946 Eyes in the Heat, 1946

59 Jackson Pollock Number One, 1949 Bez názvu, 1949

60 Jackson Pollock, Summertime No. 9A, 1948; Blue poles, 1953

61 Willem de Kooning( ) Kroky, 1945 Růžoví andělé, asi 1945

62 Willemde Kooning 1948, Žena 1950, Excavation

63 Willem de Kooning, Žena I, ; Žena II, 1952

64 Wilhelm Baziotes( ) 1947, Trpaslík 1947, Kyklop

65 Robert Motherwell, The Emperor of China, 1947 New Yorská škola Clyfor Still, Painting, 1948

66 Josef Albers( ) variantnímalby z let (podle fasády guvernérova paláce v Uxmalu viz vpravo dole)

67 Josef Albers, Hommage to the Square, od 1950

68 Independent Group, ICA, London 1947, EduardoPaolozzi, Deset koláží z Bunku 1956, This is tomorrow

69 Independent Group Richard Hamilton(1922), Justwhatisitthatmakes today s homes so different, sdo appealling?, , Man, machine, motion

70 The Family of Man Metropolitan Museum of Modern Art 1955 kurátor Edward Steichen, předmluva Carl Sandburg. 503 fotografií z 68 zemí světa Titulní strana: A Bůh řekl budiž světlo. Geneze 1:3, v katalogu citáty řady filozofů, vědců, spisovatelů, lidová přísloví atp. Plejáda osobností humanistického dokumentu a reportážní fotografie: Robert Doisneau Robert Capa Henri Cartier Bresson Robert Frank Wayne Miller Irwing Penn Edward Steichen Bill Brandt Elliot Erwitt Dorothea Lange Diane Arbus Lennart Nilsson Brassai a další