digifoto od A do Z Obsah

Transkript

1

2

3 Obsah Úvod 3 Nákup fotoaparátu 5 Rozbor budoucího uživatele, aneb K čemu bude fotoaparát sloužit? 5 Základní technologie 5 Porovnání způsobu nákupu z různých hledisek 7 Parametry digitálních přístrojů 8 Hlavní typy digitálních fotoaparátů, rozdíly, použití 8 Jaké atributy sledovat, jak se přístroje liší 9 Prověření techniky po nákupu 10 Multikriteriální výběr 10 Technika a příslušenství 13 Parametry fotoaparátu 13 Příslušenství 15 Ateliérové vybavení 18 Fotografování v ateliéru 20 Fotografování venku 20 Instalace digitálního fotoaparátu 21 Nabíjení baterie 21 Vložení baterie 21 Vložení karty 21 Zapnutí 21 Úvodní nastavení 21 Použití menu 21 Přetažení fotografí do PC 22 Ovládání digitálního fotoaparátu 23 Výrazy používané ve fotografování 23 Co obsahují všechny fotoaparáty 23 Kde hledat ovládací prvky? 24 Zapnutí aparátu a jeho držení 24 Ikony na kolečku 24 Ovládaní displeje/hledáčku 24 Fotíme: režim automatika P 25 Zoom 25 Spoušť 25 Blesk 26 Scénické režimy základní 26 Makro režim 27 Prohlížení 27 Vymazání snímku 27 Rady pro fotografování 28 Výstrahy pro použití 29 3 digifoto od A do Z

4 Internetové portály o fotografování 29 Úprava fotografií 31 Jak můžeme fotografie upravovat? 31 Úprava fotografií v programu Adobe Photoshop 32 Tisk fotografií 35 Tisk ve fotolabu 35 Přímý tisk 35 Tisk na tiskárně 35 Typy tiskáren 36 Slovník pojmů 37 Přílohy 44 Literatura (zdroje) 45 4

5 Úvod Cílem našeho projektu je zpracování manuálu práce s digitálním fotoaparátem, od A do Z. Projekt je určen především pro začínající uživatele. Tedy takové, kteří nemají žádné, nebo malé zkušenosti s fotografováním, neorientují se v momentálních trendech a technologiích a stejně tak nerozumí pojmům ze světa fotek a objektivů. Mají společnou jednu věc, a to, že chtějí začít s fotografováním. Tato práce poskytuje ucelený návod, jak začít s tvorbou vlastních fotografií. Postupuje po jednotlivých krocích, které na sebe logicky navazují. Začíná kapitolou nákup, kde je čtenář seznámen se základními typy fotoaparátu, rozdíly mezi jednotlivými typy, způsoby nákupu nového přístroje a možnými úskalími, kontrolou koupeného fotoaparátu. Součástí je i porovnání momentálně aktuálních zařízení a doporučení ke koupi. Dále se zabývá detailnějším popisem charakteristik fotoaparátů a příslušenství, které je možno dokoupit. Popisuje také základní nastavení fotoaparátu, aby uživatelé mohli začít fotografovat a instalaci propojení s počítačem, aby si mohli fotky prohlédnout, popřípadě vytisknout. Další kapitola je věnována ovládání digitálního fotoaparátu a popisu základních technik focení. Celý projekt je zakončen počítačovou úpravou fotografií a případným tiskem. Věříme, že se tato práce stane odrazovým můstkem pro začínající fotografy, kteří po přečtení získají základní povědomí o problematice digitálních fotografií. Stejně tak doufáme, že může dobře posloužit i zkušenějším uživatelům a to především komplexním přístupem celé práce. digifoto od A do Z 5

6 6

7 Nákup fotoaparátu Rozbor budoucího uživatele, aneb K čemu bude fotoaparát sloužit? Z pohledu nákupu fotoaparátu je nutné nejdříve popsat našeho budoucího uživatele. Určit typ člověka, způsob použití přístroje. Bez této identifikace bychom dost dobře nemohli určit vlastnosti fotoaparátu. Nevěděli bychom, co kupující od přístroje očekává a s velkou pravděpodobností by se náš výběr nestřetl s kladenými požadavky. Tedy, jací uživatelé mohou být? Jako základní dělení bychom mohli použít dle věku uživatele. Zcela jistě budeme kupovat jiný přístroj pro naše děti (v takovém případě půjde spíše o levnější přístroj, s co nejmenší velikostí a váhou, důležitá může být image přístroje), nežli pro dospělého uživatele, který je ochoten utratit více peněz, ale požaduje kvalitu (zde se stává výběr již poněkud složitější). Další skupinou mohou být osoby důchodového věku, pro které by mohla být důležitá především jednoduchost a přívětivost ovládání. Protože chceme, aby naše práce měla co největší dosah, rozhodli jsme se pro typického průměrného uživatele. Tento člověk chce fotoaparát, který bude spolehlivý (kvalitní firma, dobrý servis, záruka), bude relativně dobře vypadat (dnes je image důležitou částí prodávaných výrobků, a to i pro běžné uživatele), bude mít jednoduché a pochopitelné ovládání (typicky žádná složitá nastavení, prostě fotit) a nebude mít přemrštěné požadavky na kvalitu výsledných fotografií (důležitější spíše použitelnost, nežli profesionální fotografie). Také výbava a příslušenství je velice důležité. Doufáme však, že tato práce bude nabízet dostatek zajímavých informací a postřehů, aby dobře posloužila i ostatním skupinám. Základní technologie Mezi základní používané technologie patří klasické analogové fotoaparáty, digitální fotoaparáty a také, v dnešní době naprosto běžné, digitální fotoaparáty v mobilních telefonech. Klasické fotoaparáty pracují na principu světlotěsně uzavřené komory, do které vstupuje světlo malým otvorem pomocí optické soustavy. Druhou část, kterou klasické fotoaparáty mají, je světlocitlivá záznamová vrstva, na kterou dopadající světlo vykresluje obraz. Obraz musí být zaznamenán v naprosté tmě. Tato světlocitlivá záznamová vrstva je nám dobře známý film. Klasický fotoaparát Analogové fotoaparáty by se dnes daly označit jako přežitek doby. Mnoho odborníků se shoduje na tvrzení, že analogové fotoaparáty zaspaly vývoj. Firmy, které je vyráběly, mizí z trhu. Ačkoliv jsou tyto fotoaparáty stále v prodeji, jejich pořízení bychom nedoporučovali. Jedná se o starší technologii, podpora těchto typů bude spíše upadat a pro našeho typového uživatele je tato technologie možná až zbytečně složitá. Náš uživatel chce kvalitně a rychle fotit. Pořízení klasického fotoaparátu může být zajímavou volbou pro profesionálněji laděné fotografy. Obecně se dá říci, že co se týče kvality fotografie (rozlišení, atd.), klasický fotoaparát má neustále navrch. Nejlepší digitální zrcadlovky, full frame, se blíží úrovni kvality filmu (klasických fotoaparátů). 7

8 Digitální fotoaparáty pracují na podobné technologii, jako fotoaparáty klasické. Jádrem přístroje je světlocitlivá plocha snímače na bázi technologie CCD nebo CMOS. Na plochu senzoru je promítán obraz přes systém optických čoček v objektivu. Světelná energie, která přichází ze snímaného prostoru (scény), je v jednotlivých pixelech (obrazových bodech) převáděna na elektrický signál a uložena v podobě vázaného náboje (u technologie CCD). Náboj vzniká postupně během expozice čipu, kdy je otevřena uzávěrka fotoaparátu a světlo může dopadat na čip. Princip vzniku elektrického náboje je založen na fotoelektrickém jevu s tím rozdílem, že náboje neodtékají okamžitě do vnějšího obvodu, ale jsou izolovány v nábojových zásobnících v elektricky izolované struktuře čipu. Mezi hlavní výhody digitálního fotoaparátu patří (vůči klasickému): jednoduché a intuitivní ovládání (podpořeno LCD displejem) možnost okamžitého prohlížení fotografií, mohu vyfotit znovu relativní velikost a hmotnost, praktičtější kvalita fotografií je na dostatečně vysoké úrovni i pro profesionální fotografy možnosti úprav snímků v počítači, způsob práce s fotografiemi, odpadá nutnost expozice Mezi hlavní nevýhody digitálního fotoaparátu patří: pro profesionálního fotografa jsou některé vlastnosti digitálního fotoaparátu svízelné např. šumy, hloubka ostrosti snímků, moaré atd. dynamický rozsah čipů je dalším slabým místem digitálních fotoaparátů schopnost zaznamenat extrémní hodnoty kontrastu (v extrémních rozsazích nedělá rozdíly) klasický fotoaparát má vyšší rozlišení obrazu (pokud ho nebudeme srovnávat s těmi úplně nejlepšími digitálními fotoaparáty), a tedy teoreticky vyšší kvalitu výsledné fotografie způsob tvorby fotografií může být pro budoucího uživatele problémem (v dnešní době ale existují specializované firmy zabývající se pouze tvorbou fotografií z digitálních fotoaparátů) Posledním typem dnes běžně využívaných zařízení pro potřeby focení, se stává mobilní telefon. Sice nedosahuje kvalit svých specializovaných sourozenců, ale nutno podotknout, že se kvapem blíží. I v dnešních mobilních telefonech je běžné, že obsahují výměnné paměťové karty. Závažný problém, který bylo nutno vždy řešit (a to omezený prostor), je dávno překonán. Mobilní telefon nikdy nebude poskytovat nepřeberné množství různých efektů a možností, které mají digitální fotoaparáty. Ale z hlediska našeho využití by to nemuselo nutně vadit. Kompaktní digitální fotoaparát I takto může vypadat mobilní fotoaparát 8

9 Dalším důležitým aspektem je kvalita fotografií. Dnešní mobilní telefony nejsou natolik kvalitní, aby se mohli se specializovanými srovnávat. Je to samozřejmě dáno samotným charakterem zařízení. Mobilní telefon by měl být co nejmenší a jeho hlavní činnost tkví v telefonování, popř. psaní SMS. Fotoaparát je jakási přídavná funkce. Samotná velikost mobilních telefonů přímo determinuje velikost snímací čočky na fotoaparátu, a tím mobilní fotoaparát znevýhodňuje. Např. možnosti přiblížení (zoom), či již zmíněný problém hloubky ostrosti. Mobilní fotoaparát může být praktickým a pohotovým řešením pro naprostou většinu z nás. Ale na dovolenou bychom si asi raději vzali něco lepšího, kvalitnějšího. Zde se znovu dostáváme k typickému uživateli. Jako shrnutí k této kapitole budiž závěr, že pro naše potřeby budeme vybírat pouze z běžných digitálních fotoaparátů. Schopnosti a důležité atributy budou více rozepsány v kapitole technický popis. Porovnání způsobu nákupu z různých hledisek Po krátkém přehledu použitelných technologií nám k nákupu ještě zbývá způsob pořízení daného zařízení. Mezi hlavní možnosti pořízení patří klasický nákup v kamenném obchodu a nákup po internetu. Zde odhlížíme od způsobů pořízení na inzerát, či před nákupním střediskem od pochybného člověka. Tyto možnosti jsou nedoporučitelné. Je zde vysoké riziko, že bychom mohli být oklamáni. Určitě je důležité, ať již zvolíme jakýkoliv způsob koupě, mít dostatečné informace. Internet je v tomto případě ideálním informačním kanálem. První možnost, kamenný obchod, je sázka na jistotu. Výhoda tohoto typu koupě je nasnadě. Můžeme se zeptat na důležité atributy, kterými si nejsme jisti. Nebo na rozdíly mezi jednotlivými typy fotoaparátů. V případě, že budeme mít štěstí, můžeme v obchodě potkat opravdového guru, který nám vyjasní náš pohled na věc. Také se ovšem může stát, že přítomný prodavač o problematice moc neví a chce pouze prodat (většinou výrobek s nejvyšší marží). Zde je nutnost mít alespoň takové informace, abychom se nenechali jednoduše napálit. Dalšími výhodami jsou možnost vyzkoušení práce s fotoaparátem, ovládání, bezchybnost funkce atd. Také si můžeme být jisti, že nebudeme mít větší potíže při možné reklamaci. Mezi hlavní výhody nákupu po Internetu patří jednoduchost, srovnání cen internetových obchodů, zařízení nám přijde domů (poštou, balíkem) a většinou na tomto stylu nákupu něco ušetříme. Mohou však nastat i problémy. Může nám přijít jiné zařízení, nebo to stávající se poškodí při přepravě. Také reklamace vyžadují složitější přístup. V dnešní době masivního internetového nakupování se pravděpodobnost těchto potíží neustále zmenšuje. Abychom tyto nepříjemné situace maximálně zmírnili, je dobré si námi vybraný obchod zkontrolovat, jak jsou s ním zákazníci spokojeni. Je v seznamu důvěryhodných společností? Důvěryhodností internetových obchodů se v ČR zabývá organizace APEK (Asociace pro elektronickou komerci), která vydává tzv. certifikáty kvality. Pokud si vybereme společnost s tímto certifikátem, významně snížíme riziko takového nákupu. V případě zájmu, seznam momentálně certifikovaných obchodů naleznete na adrese Dále má každý, kdo si objedná nějaký produkt přes Internet (nebo telefon, důležité je, aby to bylo vzdáleně, bez možnosti kontroly výrobku), právo na vrácení zboží do 14 dnů a to bez udání důvodu. Vychází z legislativy ČR. digifoto od A do Z 9

10 Ať si vyberete jakýkoliv způsob nákupu nového zařízení, dostatečně se před koupí informujte. Jak na daný produkt (co servis, záruka), tak samozřejmě i na společnost, které svěříte své peníze. Parametry digitálních přístrojů Tato část je pouhým úvodem do problematiky digitálních fotoaparátů. V kapitole technických parametrů je tento základní přehled více a detailněji rozepsán. Hlavní typy digitálních fotoaparátů, rozdíly, použití V této kapitole budeme rozlišovat tři hlavní typy digitálních fotoaparátů, a to kompakty, elektronické zrcadlovky (nepravé zrcadlovky, SLR-like) a digitální zrcadlovky (DSLR). Kompaktní digitální fotoaparáty Kompaktní digitální fotoaparáty jsou asi nejrozšířenějšími. Představují rozumný kompromis pro běžného uživatele, který používá fotoaparát pro běžnou potřebu (je dostatečně malý a kompaktní pro každodenní používání) a stejně tak dosahuje kvality focení, která bohatě stačí pro uchování těch nejdůležitějších okamžiků, které chceme zaznamenat. Co se týče technických parametrů, dnes se běžně můžeme setkat s rozlišením od 4 do 8 MPixelů. V případě 8 MPixelů se dostáváme na rozlišení kolem 3460x2300 pixelů. Pro běžného uživatele zdaleka převyšuje kladené požadavky. Mezi další vlastnosti patří 3 4 násobný optický zoom, vestavěný blesk a velice jednoduchá obsluha umožňují okamžité focení bez jakékoliv přípravy. Kompaktní fotoaparáty, jak je již z názvu patrné, jsou velice malé konstrukce a hodí se na cesty a běžné použití. Mezi další pozitiva zcela jistě patří velice dobrá energetická výdrž. Díky těmto vlastnostem je tento typ tak rozšířený. Největšími problémy zůstává právě menší konstrukce celého přístroje, která se podepisuje na některých kvalitativních vlastnostech fotoaparátu. Objektiv musí být také menší => menší možnosti zoomu (optického), malý senzor (dohání svoji velikost tím, že zesiluje dopadající světlo => to vytváří šumy, protože jde o umělé vylepšení), vysoký šum v obraze a pomalá reakce na spoušť. Vestavěný blesk také nebývá moc silný (použití tak na 3 až 4 metry) a často vytváří efekt červených očí díky umístění blízko osy objektivu. Přes tyto nevýhody zůstává právě tento typ digitálního fotoaparátu nejvíce rozšířený. I pro našeho modelového zákazníka bude pravděpodobně tím nejlepším řešením. Elektronické zrcadlovky (SLR-like) Elektronické zrcadlovky vyplňují prostor mezi kompaktními digitály a opravdovými digitálními zrcadlovkami. Základním rozdílem oproti kompaktům je zpracování hledáčku fotoaparátu. U běžných kompaktů máte buď možnost použít běžného hledáčku (někde vedle objektivu), čímž vidíte téměř to samé, co fotíte. Takové řešení má ale celou řadu nevýhod. Mezi nejdůležitější patří: jsou nepřesnosti mezi tím, co vidíte v hledáčku a mezi tím, co vidí senzor nemůžete kontrolovat zaostření, hloubku ostrosti atd. Tyto problémy může zčásti vyléčit použití LCD displeje a focení přes něj. Kontrola zaostření či hloubka ostrosti je však velkým problémem i při tomto použití. Elektronická zrcadlovka tyto problémy odstraňuje použitím tzv. elektronického hledáčku. V hledáčku, kterým se díváte na focenou scénu, je jakýsi malý displej 10

11 (EVF Electronic ViewFinder). Na tomto displeji vidíte obraz, jaký vidí i senzor. Tento typ fotoaparátu již patří mezi větší přístroje. Díky tomu máme k dispozici větší objektiv a také větší plochu senzoru. Tím pádem jsou výsledné fotografie kvalitnější, mají věrnější podání barev, redukce šumu, větší zoom atd. Oproti opravdovým digitálním zrcadlovkám neumožňují výměnu objektivu. digifoto od A do Z Digitální zrcadlovky (DLSR) Jsou označovány za královskou třídu. Patří mezi to nejkvalitnější zařízení, jaké si můžete dnes koupit. Hojně využívány profesionály. Mají výměnné objektivy, které jsou většinou součástí tzv. setů. Obraz v hledáčku je naprosto bezkonkurenční, umožňují ruční ostření i zoom a větší kontrolu nad hloubkou ostrosti. Používají systémy měření expozice a ostření, které patří mezi nejlepší a nejrychlejší. Samozřejmostí je veliký senzor, který umožňuje bezchybný výsledný efekt fotografií. Rychlost reakce na spoušť je okamžitá. Mezi nevýhody patří vysoká hmotnost a velikost, nelze fotit přes displej (v nečinném stavu je většiny přístrojů senzor zakrytý) a také vyšší cena. Jaké atributy sledovat, jak se přístroje liší V této kapitole si popíšeme, jakým způsobem můžeme jednotlivé přístroje odlišit (kromě ceny) a na jaké charakteristiky bychom se měli soustředit. Zatímco výsledné fotografie se mohou někomu líbit více (jsou subjektivní), přístroj je omezen svými charakteristikami, anebo naopak některými vlastnostmi vyniká nad ostatními. Rozlišení Rozlišení senzoru nám říká, jak kvalitní (detailní) fotografie bude schopen přístroj maximálně vyfotit. Pokud se budeme na výsledné fotografie dívat v malém LCD displeji, nejspíše nezjistíme žádné rozdíly. Pokud však budeme chtít tuto fotografii např. vytisknout na A4 plochu, rozdíly budou ihned patrné. To samé platí o možných výřezech a přiblíženích hotové fotografie. Jednoduše řečeno, fotografie pořízena s vyšším rozlišením v sobě uchovává více informací. Objektiv (značka, optický zoom, širokoúhlý) Kvalitu fotek zásadně ovlivňuje kvalita objektivu. Můžeme posuzovat dle značky objektivu (firmy). Velikost objektivu určuje kromě jiného schopnost zoomu. Většinou popsáno násobkem, např. 20x ukazuje na 20-ti násobné optické přiblížení. Dále mají digitální fotoaparáty možnost použití digitálního zoomu (který je vždy větší, např. 400x), ale zde již jde o přiblížení, které snižuje kvalitu fotografie. Když je objektiv širokoúhlý, výsledné fotografie jsou také širokoúhlé. V poslední době se dostávají do popředí LCD monitory, které mají také širokoúhlý poměr stran a i v odvětví digitálních fotoaparátů se tento rozměr začíná objevovat. V praxi to znamená, že výsledná fotka není v poměru 4:3, ale např. 16:9. Senzor Senzor je druhou částí, která determinuje výslednou kvalitu fotografií. Můžeme říci, že kvalita senzoru a objektivu je pro celkový výsledek nejdůležitější. Senzor je popisován celou řadou ukazatelů. Např. citlivost ISO, hloubkou ostrosti atd. Jednotlivé vlastnosti senzorů budou popsány v dalších pokročilejších kapitolách. Velikost, váha, výdrž baterie, velikost paměti Záleží na použití. Na dovolené musíme fotoaparát neustále nosit s sebou, připravený na okamžité zachycení zážitků. Určitě nechceme, aby nám v té nejpotřebnější chvíli 11

12 došla baterie, nebo paměť. Na paměti záleží, kolik fotek můžeme uložit. V dnešní době je toto řešeno pomocí výměnných minikaret, takže můžeme mít kapacitu do zásoby. Další vlastnosti Fotoaparáty mají celou řadu dalších vlastností, které je dobré sledovat. Např. automatické zaostřování, automatická expozice, použití různých filtrů, schopnost nahrávání krátkého videa atd. Prověření techniky po nákupu V momentě, kdy si přineseme náš nový přístroj domů a začneme ho testovat, je dobré vědět, co může být chyba fotoaparátu a co ne. Tato kapitola dá přehled o chybách, které může přístroj mít, a které je možné reklamovat. Objektiv je základem každého fotoaparátu. U některých přístrojů je možnost výměny (u digitálních zrcadlovek) a u některých ne (kompakty). Na objektiv fotoaparátu právem klademe veliké nároky. Případné chyby budou na všech našich fotografiích a nám bude tato chyba neustále na očích. Nejčastějšími vadami objektivů jsou barevná vada a sférické zkreslení. Nejjednodušší způsob, jaký můžeme použít pro zjištění vad, je fotografie při extrémních podmínkách pro fotoaparát (největší zoom, odraz světla atd.). Barevná vada se projevuje nejvíce na kontrastních hranách umístěných na pozadí bílého světla. Vada se projevuje zejména na okrajích obrazu. Projevuje se typickým fialovo-zeleným duhováním hran. Nejlépe tuto vadu odhalíme při extrémních podmínkách pro digitální fotoaparát, např. při maximálním přiblížení. Barevná vada Pro zjištění sférického zkreslení a rozostřených rohů obrazu je nejlepší použít fotografii čtverečkovaného, čistě bílého papíru. Měli bychom zajistit rovnoměrné nasvícení papíru a umístit ho přísně kolmo na osu objektivu. Pak budou ihned vidět všechny vady. Znovu je dobré vyzkoušet např. při maximálním přiblížení. Další časté vady, na které bychom se měli zaměřit, se týkají ostření, automatické expzice, senzoru, blesku a softwarových chyb. Detailnějším popisem se dále zabývá kapitola technické parametry. Závěrem je nutné podotknout, že určit, jak velké chyby jsou dostatečným argumentem pro reklamaci, je složité. Půjde především o cenu a značku našeho fotoaparátu. A vždy bude takové zvažování subjektivního charakteru. Pokud by nám, na základě námi zjištěných nepřesností, nebyla reklamace uznána, stále se tyto testy vyplatí provést. Zjistíme tím totiž hraniční schopnosti našeho přístroje a můžeme s nimi v běžném užívání počítat, popř. je zcela neutralizovat. Multikriteriální výběr Teď, když víme, jaké jsou rozdíly mezi jednotlivými typy digitálních fotoaparátů, víme, kde bychom měli nakupovat a co zkontrolovat po nákupu fotoaparátu, zbývá nám pouze výběr. Rozhodli jsme se pro porovnání pomocí multikriteriálního výběru. Přestože kritéria a jim přidělené váhy jsou subjektivní, zákazník uvidí, jak jsou 12

13 nastaveny. A je schopen rozhodnout, jakým způsobem by se výsledek změnil, při použití trochu jiných vah. Tento výběr je pouze orientační, každý člověk má trochu jiné preference. digifoto od A do Z Postup multikriteriálního výběru Při hodnocení pomocí multikriteriálního výběru porovnáváme jednotlivé měřitelné atributy digitálních fotoaparátů. Jedná se o objektivní porovnání, proto mezi kritérii nejsou subjektivní zkušenosti s daným přístrojem, nebo image fotoaparátu. Postup je následující. Nejdříve určíme kritéria, která jsou podle nás nejdůležitější a těm přiřadíme váhy (znovu dle důležitosti). Pak vybereme určitý rozsah přístrojů, které budeme porovnávat. Rozhodli jsme se, že uděláme dva nezávislé výběry, a to méně kvalitních kompaktních fotoaparátů a těch kvalitnějších. Shromáždíme hodnoty námi zvolených kritérií u každého přístroje, znormujeme tyto hodnoty (maximální hodnoty budou horní hranicí a minimální budou dolní hranicí), přidělíme body podle umístění ve znormovaném intervalu a pronásobíme vahou. Tím dostaneme bodový výsledek každého přístroje. Vyhrává fotoaparát s největším bodovým ohodnocením. Kritéria Hlavním kritériem bude zcela jistě cena fotoaparátu. Rozhodli jsme se pro dvě skupiny. První do 5000 Kč a druhá od 5000 do Dalším důležitým kritériem je velikost rozlišení v MPixelech. Třetím kritériem je velikost (měřeno zabíraným objemem). Čtvrtým kritériem hodnocení senzoru a citlivosti ISO (rozsah). Pátým kritériem jsme zvolili rychlost závěrky (jako nejkratší dobu). Posledním pak maximální optický zoom. Ktirérium Jednotky Optimum Váha K1 Cena Kč Min 20% K2 Rozlišení MPix Max 25% K3 Velikost cm 3 Min 15% K4 Senzor (citlivost) ISO Max 10% K5 Rychlost závěrky k 1 vteřině Min 10% K6 Zoom (optický) násobek Max 20% Celkem % Závěr Pro potřeby našeho srovnání jsme vybrali 4 momentálně aktuální přístroje, pro obě kategorie. V první skupině do Kč jsme vybrali tyto fotoaparáty: Olympus FE-290 Nikon CoolPix S510 Sony DSC-W90 Canon PowerShot A720-IS Ve druhé skupině byly tyto: Sony DSC-T70 Canon IXUS 970 IS Olympus Mju 1030 W Nikon CoolPix S600 Canon PowerShot A720-IS 13

14 Výsledky a rozdíly mezi srovnávanými přístroji jsou zaznamenány v tabulkách v příloze. Jako nejlepší z první skupiny fotoaparátů dle našeho srovnání vychází fotoaparát Canon PowerShot A720-IS. Je nutné však říci, že mezi fotoaparáty nejsou téměř žádné rozdíly, a pokud vybereme přístroj od některé z těchto 4 značek, nemůžeme udělat velikou chybu. Nikon CoolPix S600 Výhercem z druhé skupiny je fotoaparát Nikon CoolPix S600. Ani zde nejsou podle výsledků testu moc veliké rozdíly. Ale dá se říci, že kritéria, která byla zvolena hlavně pro levnější fotoaparáty, zde úplně nestačí. Např. fotoaparát od Sony má dotykový displej, což není zohledněno ve výsledku testu. Dále Canon je speciálně upravený proti nárazu a vodě, což se znovu v kritériích neprojeví. Také rozsahem funkcí se jednotlivé přístroje dost liší. 14

15 Technika a příslušenství Parametry fotoaparátu Rozlišení a velikost snímače, typ snímače, redukce prachu Rozlišení je považováno za jeden z rozhodujících faktorů svědčících o kvalitě fotoaparátů. Je to z větší části pravda, ale srovnávat 10MP kompakt s malinkým čipem vůči zrcadlovce s políčkem blížícím se velikosti filmového políčka, není úplně vhodné. Filmové políčko má velikost 24x36mm a tuto velikost nyní mají jen asi 4 zrcadlovky. Tzn. že nasazením objektivu 50mm máme skutečně 50mm na digitálním i filmovém přístroji. Další zrcadlovky mají čip menší kolem 23x15mm to je crop faktor asi 1,5-1,6x. Tzn. že objektiv 50mm se chová na digitálu jako 75-80mm na filmu. U kompaktů a EVF je crop faktor řádově mnohem vyšší = 4 až 7. Tím logicky např. úroveň šumu při stejném počtu MP a jiné velikosti políčka musí být u kompaktů mnohem horší než u zrcadlovek. Samotný snímač je buď typu CMOS nebo CCD. Pro běžné uživatele jsou rozdíly minimální a nezajímavé. Nejnovější fotoaparáty Canon i jiné umožňují samočištění bez nutnosti jej nechat čistit odborným servisem. Citlivost Citlivost snímače se obvykle uvádí v ISO (dříve ASA). Výhodou digitálu je, že ji pro každý snímek mohu měnit, kdežto u filmu se víceméně musím držet citlivosti vloženého filmu (můžu ho ale tzv. přetáhnout). Citlivost je jedním z faktorů expozice. Vyšší citlivost samozřejmě znamená možnost využití rychlejších časů či zaclonění. Od cca citlivosti můžeme počítat již s viditelným šumem, který je u hodnot 800 až 1600 u kompaktů již poměrně značný. U zrcadel je šum viditelný cca od ISO Obvyklý rozsah u kvalitních fotoaparátů je od 50 do 1600 v krocích: 50, 100, 200, 400, 800, 1600 při EV1/2, při EV1/3 200, 250, 320, 400, 500, 640, 800 atd. (Nikon D70). Zrcadlovky umí obvykle i 3200, event Špičkou je Nikon D3, který zvládá ISO až Vyvážení bílé Vyvážení bílé, fotíme-li do formátu RAW, ztrácí smysl nastavovat nastavíme až při převodu. Samozřejmě, aby JPG (náhledy nebo i finální fotky) vypadaly dobře, tak je vhodné WB (white balance) nastavit. Většinou si fotoaparát dobře poradí, dáme-li automat. Pokud ne, máme na výběr cca z 5-7 přednastavených barevných teplot označeny jsou od žárovky přes denní světlo, večerní až po stín). Nastavení žárovka nám, nadneseně, udělá ze žlutého světla bílé. Digitální zrcadlovky můžeme nastavit ručně na přesně danou barevnou teplotu nebo podle vzorové bílé (vyfocení bílého papíru A4). Měření a kompenzace expozice Kompenzace expozice (EV) opět při focení do RAW nemá význam. V RAWU pro plné zachování barev a kvality fotografie je možné změnit EV dle kvality fotoaparátu od cca plus minus 0,2 do 0,5EV. Pro JPG význam má. Pokud např. máme tak světlou scénu, že máme nastaven nejrychlejší čas, nejnižší ISO a clonové číslo na nejnižší hodnotu, tak můžeme ještě ztmavit scénu posunutím EV. Rozsah EV bývá cca +- 2 až +- 3 v krocích buď po polovině nebo třetině (u zrcadel s možností přepnutí). Využít je možné + i EV kompenzaci při focení fotek s vysokým expozičním rozsahem 15

16 nebo přímo HDR snímků. Běžná fotka s nebem může mít velmi tmavou zem a velmi světlé nebe. Ze tří fotek pak složím takovou, že nebe bude tvořit část fotky se záporným EV, kde je nejtmavší a země fotka s kladným EV, kde je lépe prosvětlena. Pak v editoru jen navolím plynulé přechody fotek. To je ale záležitost spíše kompaktů. Zrcadlovky mají expoziční rozsah vyšší nebo mají přímo integrované funkce D-Lighting (Nikon) na prosvětlení tmavých scén v různých intenzitách nastavení. Elegantní řešení je použití filtrů polarizačního či šedého přechodového nebo i kombinace. Blesk, externí blesk O interním blesku se dá říci, že ho ty lepší digitální fotoaparáty (zrcadlovky) vůbec neobsahují. Ukompaktů je ale obvykle jediným možným zdrojem externího světla. U blesku by nás měl zajímat jeho výkon a možné funkce předblesk pro redukci červených očí, blesk na konci závěrky atp. Výkon vyjadřuje směrné číslo, u interního blesku je cca 12, u externích Externí blesk můžeme připojit k zrcadlovkám a nyní i k novějším EVF zrcadlovkám. Pozor si dejme především na podporované režimy a správnou patici. Blesky rozlišujeme na systémové a nesystémové. S těmi Externí blesk systémovými si fotoaparát rozumí a přenáší se informace o nastavení fotoaparátu a výkon blesku se tomuto nastavení přizpůsobí. Nesystémové jenom blesknou. Dejme si pozor, že se výkon rapidně mění se zoomem blesku blesk se snaží nazoomovat stejně jako máme objektiv. Čím delší zoom, tím vyšší výkon. Blesky obvykle bývají natáčecí a mají rozptylku na focení se širokoúhlými objektivy (cca 14-17mm). Další funkce externího blesku jsou např. bleskání v určitých intervalech po určitou dobu pro noční focení, slave mód odpálí jej jiný blesk. Výkon je u těch slabších kolem Střední třída je kolem Nejlepší mají Z blesků se dají vytvořit sestavy, kdy řídící blesk či zařízení bezdrátově řídí v prostoru rozložené blesky a předává jim informace o výkonu. Vhodné je to pro architekturu-interiéry nebo focení lidí. U Nikonu je řídícím bleskem SB800 a podřízené SB800 nebo SB600. U Canonu je řídící 580ka a podřízené 430ky. Makroblesk Speciálními blesky jsou tzv. makro blesky pro focení detailů makro se seskládá z řídící jednotky a dvou až tří blesků upevněných z boků a seshora objektivu. Mají spíše nižší výkon (směrné číslo cca 10) a jsou naklápěcí. Druhou možností je kruhový blesk, který se nasadí též na objektiv, ale hlavice je kolem celé přední čočky. Cílem je u obou rovnoměrně nasvítit malý prostor před objektivem. Formáty fotek a barevné profily Standardně umí všechny fotoaparáty ukládat v komprimovaném formátu JPG. Míru komprese a velikost obrázků můžeme nastavovat ve fotoaparátu. Vhodné je 16

17 samozřejmě fotit na co nejlepší kvalitu. Občas se objevuje nekomprimovaný TIFF. Zrcadlovky a nyní i mnohé EVF mají možnost ukládat tzv. RAWy. Mají různé označení dle výrobců CR2 u Canonu nebo NEF u Nikonu atp. RAW je vždycky tak velký jako je rozlišení snímače a je možné jej komprimovat jakoby zabalit, tím ale nesnížíme jeho kvalitu, jen to prodlužuje ukládání. RAW není fotka, jen obsahuje informace o nafocené scéně, jaké RGB hodnoty byly na každém pixelu. To nám pak umožní v kvalitním RAW editoru de facto znovu nastavit fotoaparát, jak potřebujeme můžeme změnit křivky, EV, nastavení bílé, míru doostřování, redukci šumu a další desítky možností. Záleží jen na kvalitě editoru nejlepší jsou Nikon Capture a Capture One. Základní převod umožňuje i Adobe Photoshop. Tento formát načítají i poslední verze běžných prohlížečů obrázků jako ACDsee nebo IrfanView. Jelikož načítání RAWu v PC je poměrně zdlouhavé, ideální je fotit na RAW a menší JPG náhled. U kompaktů, které umí i videa, se obvykle ukládají v.avi nebo.mov. digifoto od A do Z Rozhraní a napájení Rozhraní fotoaparátu je především USB zdířka, TVout a u nejlepších modelů i Wi-Fi nebo FireWire modul pro rychlý přenos dat do PC. Do některých se dá přidat i GPS lokátor. Napájení je buď originální specifickou baterií výrobce, alternativní baterií od nějakého jiného výrobce nebo přes tužkové či mikrotužkové (ideálně nabíjecí) baterie. Důležitá je kapacita baterie a tím pádem celková výdrž fotoaparátů. Záleží především na používání blesku, LCD displeje atp. U zrcadlovek není problém výdrž přes 1000 fotek. Alternativní baterie se používají spíše na vlastní nebezpečí. Záznam na karty Jen málo fotoaparátů má vnitřní paměť a když, tak obvykle velmi malou. Nutností je tedy paměťová karta. Jejich ceny v poslední době se dostaly na velmi příjemnou úroveň. Je několik druhů karet CF Compact Flash, SD Secure Digital, XD pro Olympusy a další. Tyto jsou nejrozšířenější. Důležitými parametry je kapacita karty kolik se nám tedy vejde na ní fotek a přenosová rychlost. Pro fotoaparát s rozlišením 6MP by měla dostačovat 1-2GB karta. Pro 8-10MP 2-4GB karta a pro vyšší rozlišení ideálně 4-8GB karta. Či několik menších to je výhodnější zejména, pokud karta selže. Výhodné je mít čtečku karet, která urychlí přenos do PC. Možné je mít i různé data banky s kapacitou řádově v desítkách GB. Nejlepší zrcadlovky mají dvě zdířky na karty a můžeme nastavit zapisování na obě karty zároveň. Příslušenství Objektivy, mezikroužky a konvertory Výměnné objektivy jsou výsadou zrcadlovek. Zmíníme se o nich poněkud více, protože zrcadlovky si kupuje stále více amatérů díky jejich dobré cenové dostupnosti. Většinou máme při koupi zrcadlovky možnost koupit samotné tělo nebo tělo s tzv. setovým, cenově zvýhodněným, objektivem. Jejich kvalita je až na výjimky (Nikkor 18-70/f3,5-4,5) velmi nízká. Objektivy rozdělujeme na ty s pevným a proměnlivým ohniskem (zoomem). Pevné objektivy obvykle mají vyšší kvalitu obrazu ve srovnání s podobně drahými zoomy. Objektivy jsou značeny výrobcem, délkou Objektiv 17

18 ohniska a maximální clonou. Hlavními výrobci jsou Nikon (Nikkor), Canon, Sigma, Tamron, Tokina a další. Nejnižší ohniskové vzdálenosti jsou kolem 8-10mm rybí oka, úhel snímání je u 14mm asi 114. Standardní širokáče širokoúhlé objektivy, tedy takové kterými zabereme poměrně úhel před námi, mají kolem 10-30mm a jsou vhodné především na architekturu a přírodu. Standardní ohnisko je od 30-80mm. Nad cca 80mm to jsou tzv. teleobjektivy. Úhel snímání je menší než cca 30. Jsou vhodné na focení zvířat v přírodě na dálku, portréty a další. Nejdelší ohniska jsou až 1200mm a můžeme je ještě prodloužit např. konvertory, viz dále. Standardní tele objektiv je ale mm (u 200mm je úhel snímání 12 ). Pozor si dávejme na výše zmíněný crop faktor při koupi 18-70mm budeme mít ve skutečnosti 27 až 100mm (u crop faktoru 1,5). Velmi specifické jsou makro objektivy, mají zvětšovací poměr až 1:1. Obvyklý zoom je od 60 přes 105 do cca 150mm. Musí mít vynikající světelnost. Úplná specialita jsou tilt a shift objektivy. Tilt objektiv naklápí, shift ho posouvá. Dobré jsou pro focení architektury, kdy dokáží srovnat sbíhání linií. Radou pro výběr vhodné objektivu je tedy zejména jeho použití a finanční možnosti z toho se odvíjí značky, ohniska a míra kvality (např. řada L od Canonu s kvalitními skly). Konkrétně bychom měli vybírat nejprve dle bajonetu fotoaparátu, abychom ho dokázali vůbec nasadit. Dále dle světelnosti, čím vyšší, tím samozřejmě lépe. U teleobjektivů je vhodné rychlé ostření a stabilizátor. Vyzkoušet kresbu v krajních polohách zoomu, zda přesně ostří s Vaším fotoaparátem (zvlášť Canon má občas problémy s objektivy vlastními nebo i Sigmou). Důležitá je i váha, rozměr a mechanické provedení. Průměr objektivu má vliv na koupi dodatečného příslušenství filtry. Velmi dobré je si též najít srovnávací testy, MTF křivky a posoudit tak optickou kvalitu a kresbu objektivu. Mezi vady patří chromatická (barevná) vada, monochromatická aberace, sférické zkreslení, reflexe v protisvětle, vinětace, špatně rozostřené pozadí (bokeh) důležité zejména pro portrét a makro, dále barevné podání a difrakce. Vysvětlení lze nalézt v odborné literatuře. Obecně řečeno platí, čím dražší objektiv, tím méně znatelné vady. Telekonvertory (extendery) Po nasazení mezi tělo a objektiv dokáží prodloužit ohniskovou vzdálenost objektivu buď 1.4x nebo 2x nebo dokonce 3x. Cenou za to je však ztráta světelnosti. Např. z 300mm/f2.8 Vám dvojnásobný telekonvertor udělá 600mm/f5.6. Dále mohou zhoršit kresbu objektivu. Vhodné (a skoro i nutné) jsou pro focení přírody, sportu. Mezikroužky Telekonvertor Mezikroužky přibližují fotografovaný předmět ideální samozřejmě pro makro. Opět se montují mezi tělo fotoaparátu a objektiv. Existují tři základní velikosti 12, 24 a 36mm a dají se vzájemně kombinovat. Použít se dají na jakýkoliv objektiv. Nejlepší makroobjektivy mají měřítko až 1:1. Kombinací 12+36mm lze tohoto dosáhnout i s jinými objektivy. Pozor však opět na ztrátu světelnosti, delší expoziční časy a hlavně drasticky sníženou hloubku ostrosti. Clonit je nutné na f/8 až f/16, aby na fotce vůbec bylo něco ostré. Levnější variantou jsou předsádkové čočky, které se stejně jako filtry šroubují na objektiv. Fungují de facto jako lupy. Milovníci makra mohou použít i tzv. rezervní objektiv, tedy klasický 18

19 objektiv nasazený obráceně. K tomu jsou však potřeba reversní souprava pro korektní namontování. digifoto od A do Z Paměťové karty a čtečky Čtečky karet jsou vhodné především pro rychlejší přenos fotek do PC. Starší fotoaparáty mají spíše pomalé USB 1.1. Battery gripy Battery gripy se dodávají většinou jen k zrcadlovkám a slouží nejen pro prodloužení funkčnosti přístroje, ale i k tomu, aby se lépe držely a fotily na výšku mají totiž většinou ještě jednu spoušť. Vkládají se do nich většinou standardní baterie, do některých ale třeba i tužkové. Vhodné především na portréty, kde většina fotek je na výšku. Nevýhodou je, že zvyšují váhu. Stativy, monopody Monopody jsou stativy o jedné nožicce, vhodné jsou např. pro focení přehlídek, kde není prostor mezi ostatními fotografy rozložit normální stativ. Slouží hlavně ke snížení váhy, kterou fotograf drží v ruce. U stativů trojnožek - sledujme především jejich hmotnost, nejnižší a nejvyšší výšku, jejich nosnost a možnosti natáčení hlavy mělo by být 3D. Některé obsahují vodováhu a další podobné vychytávky. U těch dražších se prodává hlava odděleně od těla stativu. Dále existují speciální stativy, které se např. připevňují na strom atp. Filtry Filtry byly používány především pro objektivy u digitálních zrcadel, ale v poslední době je můžeme namontovat i na EVF a kompakty. Rozhodující je průměr, kvalita (výrobce) a druh filtru. Průměry jsou dle objektivů a můžeme použít i různé redukce. Univerzálním řešením pro vícero objektivů s různým průměrem je systém držáku a do něj zasouvaných filtrů. Mezi výrobce patří Cokin, Hoya, BW, Kenko, Hama a další. Základním filtrem je UV, dále se často používá polarizační (cirkulární a lineární), šedivý neutrální, šedivý přechodový o různé síle a pak spousta barevných filtrů tobacco, modrý, sépiový. Speciální filtr a těžko napodobitelný v PC je infračervený. Batohy Pro profesionála je batoh nepostradatelnou pomůckou. Do těch nejlepších a největších se dá vložit 1-2 těla, několik objektivů včetně teleobjektivu, příslušenství a i notebook či databanka. I pro amatéry má smysl, protože poskytuje dobrou ochranu před prachem, vodou, kterou nemají fotoaparáty moc rády. Ideální je si batoh před nákupem vyzkoušet a promyslet, na co vše ho budu potřebovat. Oblíbená je např. značka Tamrac. Podvodní pouzdra Polarizační filtr Pro focení pod vodou můžeme využít jednorázové fotoaparáty s filmem v hodnotě 200Kč. Nebo i náš fotoaparát ale s kvalitním podvodním pouzdrem. Ta se zhotovují 19

20 na konkrétní modely fotoaparátů a nejsou moc levné. Vhodnější na dovolenou je tedy půjčení. Dálková ovládání Dálkové ovládání je vhodné nejen pro focení autoportrétů, ale např. i noční focení. Nahrazuje de facto drátěnou spoušť u filmových fotoaparátů. Výhodou je, že se fotoaparát nepohne ani o kousek při mačkaní spouště. Flashmetry, expozimetry Digitální fotoaparáty mají tu výhodu, že ihned vidíte, co fotíte a tím pádem můžete upravit expozici, pokud není ideální. Většina fotoaparátů obsahuje i histogram (ty lepší i histogram pro jednotlivé barevné složky), takže si i můžeme kontrolovat správnost expozice. To u filmů možné nebylo a i venkovní focení bylo měřeno přes expozimetry. Flashmetry jsou především do ateliéru pro nastavení fotoaparátu při focení se zábleskovými světly. Pokud chceme ušetřit, můžeme jít cestou pokus omyl, ale zbytečně tím zatěžujeme závěrku. Flashmetr Čistící soupravy Prach je poměrně velký problém digitálních zrcadlovek. Při výměně objektivu se čip dostává do přímého kontaktu se vzduchem a tedy i prachem. Nejnovější zrcadla již obsahují samočištění čipu. Pokud ho ta vaše nemá, řešení je zakoupit si ofukovací balonek, štětec, jednorázové čistící papírky. Nebo svěřit čištění servisu (Nikon nabízí 10 čištění zdarma pro fotoaparáty zakoupené v ČR). Ateliérové vybavení Tato kapitola je spíše nadstavbová. Měla by ukázat, že focení v ateliéru není jen pro profesionály a že i amatér v pohodě focení v ateliéru zvládne. Světla záblesky Základem každého ateliéru jsou primární světelné zdroje trvalá světla, nebo záblesková. Záblesková se dále dají dělit na ty s odděleným generátorem, ale u většiny levnějších světel je generátor součástí světla. Obecně řečeno trvalá světla nejsou moc vhodná halogenová mají špatnou teplotu světla a dražší modely s dobrou teplotou světla jsou hodně drahé. Navíc se zahřívají, jsou energeticky neúsporná, výkonnostně slabá. Ideální jsou záblesková světla s teplotou kolem 5500K (de facto běžná teplota přirozeného světla venku, večer je ale teplejší). Nejpodstatnější je na záblesku asi výkon, dále výrobce, způsob chlazení, délka bleskového výboje, rychlost nabíjení atp. Mezi nejlevnější patří značky Photon, Walimex. Kvalitní jsou např. Bowens, Broncolor, Profoto a další. Čeští výrobci produkují značky Fomei, Compactron. Bowens jsou anglické, většina ostatních čínské. Pro menší ateliér velikosti 4x5x3m je dostačující výkon kolem W, pro středně velké ateliéry a na ven je vhodnější W, pro velké ateliéry pak 1000W a více. Set levného 300W záblesku se stojanem a deštníkem značky Proton nebo Walimex se dá koupit kolem Kč. 20 Záblesk - bowens

21 Pro focení v exteriéru je možné používat i sestavu externích blesků s lehkými stativy a deštníky. Výhodou je nízká váha, nabíjení na baterie nevýhodou nevyrovnaný výkon, spíše slabší. Záblesky můžeme samozřejmě též používat venku, nutné je mít ale zdroj energie. Existují speciální generátory s cenou cca Kč za ty nejlevnější a Kč za ty nejlepší, které utáhnout i 2x1500W záblesky. Příslušenství ke světlům Na záblesk se většinou nasazuje něco k vytvarování, usměrnění světla. Může to být reflektor, komínek, klapky, beauty dish, deštník bílý, stříbrný, zlatý, odrazový, průsvitný nebo různé softboxy strip, octa, čtvercové. Většinou je ateliér vybaven i sekundárními zdroji světla odrazkami různého povrchu, velikosti. Specialitou jsou obrovské para deštníky či ring flashe (podobné světlo jako makro blesky, ale výrazně výkonnější). Vhodné např. pro focení svateb, dosáhne se uspokojivého nasvícení a fotky vypadají velmi dobře. Stojany Na stojanu je důležitá jeho výška, stabilita, hmotnost. Do ateliéru je vhodný stropní systém (ale dost drahý), speciálním stojanem je tzv. šibenice neboli žirafa, kde je vysouvací rameno umožňující dát záblesk přímo nad předmět, aby nestál stojan v cestě. Pozadí Klasické jsou papírová barevná pozadí, občas se používají batikovaná či jen zdi. Vhodné jsou samozřejmě i architektonicky dobře zařízené místnosti. Odpalování Světla se dají odpalovat kabelem připojeno k fotoaparátu k jednomu světlu a zbytek světel se odpálí přes tzv. funkci slave. Další možnost je infračervený odpalovač, který vlastně simuluje zablesknutí jednoho světla. Nejčastěji používaným je radiové odpalování, má dosah až desítky metrů a je poměrně hodně spolehlivé. Přijímač může být na jednom nebo na všech světlech. Další vybavení a samotný ateliér Pro focení produktů se používají tzv. fotografické stoly lehce průsvitné, prohnuté, takže vytvářejí efekt nekonečného pozadí. Světelné stany jsou vhodné pro produktovou fotografii a lesklé předměty. Dále pro focení lidí je vhodné zrcadlo, větrák. Samotný ateliér by měla být spíše prostornější místnost složená z hlavní místnosti pro focení, dále koutku pro make up a sociálního a jiného zázemí. Fotoateliér Denní světlo by mělo být potlačeno, občas jsou ale speciální daylight ateliéry, kde se fotí jen s denním světlem. Černě vymalované zdi umožňují 100% kontrolu nad světlem, od bílých se světlo odráží a změkčuje. Řekněme, že pro začátečníka bude dostačující ateliér cca 4x5m s šedivým a světlým pozadím a cca 3-4 světly o výkonu W a několika softboxy, deštníky či reflektory. Pronájem ateliéru se dá sehnat od cca 200Kč na hodinu. Vybavení 21 digifoto od A do Z

22 vlastního odmyslím-li prostor vyjde tak na 20 (základní) přes (průměrný) a více jak na Kč (kvalitní). Fotografování v ateliéru V první řadě bychom si měli určit, co chceme fotit, jaký požadujeme výsledek a pak teprve zkoumat, jak toho dosáhnout. Důležitý je počet světel, úhly svícení, vzdálenost od předmětu, příslušenství na světlu, intenzita, pozadí. Co se týče nastavení expozice, určovat by ji měl flashmetr. Nebo odhadem přes histogram. Flashmetr je ale lepší, protože můžeme měřit i kontrasty a různé zdroje světla. Každopádně je nejvýhodnější manuální nastavení a na výslednou fotku nemá výrazný vliv čas, jen clona a ISO. Čas by se měl nastavovat na nejrychlejší X-sync synchronizace, kterou se světly zvládne (obvykle 1/125 1/500s). Zpět ke svícení, které bude asi většina amatérů považovat za něco složitého. Není to tak, stačí mít jen cit pro světlo a fotku a během pár hodin můžete v pohodě zvládat práci se 4 a více světly. Vhodné je např. světla postupně přidávat od jednoho ke čtyřem a více a uvědomovat si, co které světlo zasvěcuje a jak. Důležitý je úhel světla vůči objektu, difúze (rozptýlení) a kontrast rozdíl světlých a tmavých míst na objektu. Zmínit se může i šíře pokrytí světla, tedy jak velkou plochu světlo vysvítí. O úhlech světla platí, že bychom měli používat spíše horní a boční svícení, nikoliv spodní. Spodní je možné pouze jako pro vysvícení stínů od horního světla a musí být výkonově nižší než horní světlo. Dále samozřejmě platí, že čím větší difúze světla, tím je světlo měkčí a stejně tak stíny jsou též prokreslenější. Kontrast při čistě horním svícení nevzniká, při bočním ano. Jak je silný, záleží na intenzitě světel a jejich difúzi. Důležité je si promyslet, jak nasvítit produkt a jak pozadí oboje ale jde zvládnout i jedním světlem. Nákresů na všelijaká svícení existují desítky a stovky a buď je možné si je jedno po druhém zkoušet nebo experimentovat sám. Fotografování venku Odmyslím si, že budu využívat venku záblesky nebo externí blesky, zbývá mi Slunce a sekundární zdroje světla (odrazky). Denní světlo je velmi proměnlivé má rozdílné barvy i difúzi. Na denním světle se podílí samotné slunce, rozptýlené světlo z oblohy a odražené světlo od okolních předmětů. Teplota denního světlo se pohybuje od 4000 do 5000K Odrazky západ a východ Slunce, 5500K přímé polední slunce, 6500K slunce přes mraky, 7000K zataženo, až po 9000K slunce na horách. Každé světlo dokáže poskytnout dobré podmínky pro focení krajinek, architektury i lidí. Je jen na zkušenosti každého fotografa, jak dané světlo využije. Nedá se říct, že je světlo špatné, záleží jen na jeho zvládnutí. Velmi rozdílné jsou podmínky pro focení v mlze nebo ve stínu oproti focení v zimě a přímého slunce. Velmi dobrý článek s konkrétními příklady a návody lze najít na URL fotech_df/rom_2_01_daybasic.html. Pro focení lidí venku je vhodná odrazka ideálně 5v1 zachovává stejnou barvu jako má momentálně slunce, resp. ji lze trochu pozměnit. Obsahuje černou část pro odstínění, dále bílou difúzní pro zjemnění světla, bílou odrazovou pro jemný odraz, stříbrnou odrazovou pro silnější světlejší odraz a žlutou-zlatou odrazovou pro nažloutlý odraz světla. Jsou dostupné v různých velikostech a tvarech. Pro focení architektury a přírody v denním světle jsou de facto nutné filtry UV, polarizační, skylight, šedivý a pro specifické fotky infračervený. 22

23 Instalace digitálního fotoaparátu Nabíjení baterie Prvním krokem po rozbalení fotoaparátu je nabití baterie. Baterii necháme poprvé nabít úplně, ne jen částečně. Nabíječka baterií se obvykle prodává přímo s fotoaparátem a bývá do klasické domácí elektrické zásuvky. Vložení baterie Nabitou baterii vložíme do fotoaparátu, kryt baterie bývá na spodní straně. Vložení karty Otvor pro vložení karty bývá obvykle u baterie. Kartu vložíme do fotoaparátu. Ten je nyní připraven k prvnímu použití. Zapnutí Fotoaparát zapneme a vypneme tlačítkem Power nebo On/ off (pozice On je zapnuto, pozice Off znamená vypnuto). V případě, že fotoaparát má krytku na objektivu, je třeba ji před zapnutím sundat (malé kompakty krytku nemají). Úvodní nastavení Po prvním zapnutí fotoaparátu je potřeba nastavit některé věci, které ovlivní pozdější kvalitu fotografií. Toto nastavení je nutné udělat pouze jednou, univerzálně. Další pohyby s tímto nastavením budete dělat pouze, když vás fotografování zaujme a současné nastavení vám nebude vyhovovat. Konkrétní postupy se nachází u každého aparátu v manuálu, zde je pouze obecné nasměrování. Pokud se zatím o focení příliš nezajímáte, je možná lepší, nechat si toto od někoho jednorázově nastavit a pak se tím již nezabývat. Použití menu Menu je tlačítko na zadní straně fotoaparátu. Jeho stisknutím se dostanete na volby všech možných nastavení, které nemají své tlačítko na těle fotoaparátu. Nastavení jazyka češtiny Ihned po vstupu do menu nastavte český jazyk, bude se vám pak lépe s fotoaparátem pracovat. Nastavení času Pokud správně nastavíte v menu čas a datum, budete moci zpětně zjistit, kdy jste který snímek pořídili. Nastavení ostření a měření expozice Existuje několik režimů ostření a několik režimů měření expozice. Standardně se používá měření expozice s prioritou středu. Fotoaparát měří expozici na všech místech snímku, ale přednost dává tomu, co je uprostřed. Je asi nejuniverzálnější. Nejčastěji používané ostření je ostření na střed (na středový obdélník, nikoliv však bodové ostření). 23

24 Nastavení vyvážení bílé Nastavení vyvážení bílé si zatím nechte na automatické. Vyvážení bílé se pokouší odhadnout, v jakém prostředí se s aparátem pohybujete, aby barvy vypadaly stále stejně (tedy aby bílá byla bílá a nikoliv nažloutlá atp. ). Více o vyvážení bílé najdete v kapitole 4. Nastavení kvality snímků (rozlišení) a formátu ukládání snímků Existuje několik formátů na ukládání snímků, z nichž nejběžnější je jpg a raw. Každé má své výhody a nevýhody. V případě, že se se snímky nechcete v počítači příliš zabývat a s focením teprve začínáte, nastavte si raději jpg. Soubor typu jpg přečte i základní program v PC. U raw tomu tak není. Kvalita snímku je závislá na možnostech fotoaparátu, pohybuje se i nad 10Mpx. Je na vašem zvážení co budete se snímky po vyfocení dělat. Pokud si chcete své fotky prohlížet pouze na monitoru v PC, stačí vám rozlišení do 4MPx. Pokud chcete dělat z fotek výřezy nebo velkoformátové fotografie, je lepší nechat vyšší kvalitu. Lepší fotografie zabírají více místa a déle se ukládají (délka ukládání fotografií závisí též na rychlosti paměťové karty). Stabilizátory Většina fotoaparátů má v současnosti nějaký stabilizátor. Existují dva druhy. První, optický, tlumí mechanicky třes ruky. Druhý, digitální, se snaží totéž dělat technicky. Optický stabilizátor je výrazně efektivnější. V případě, že máte optický stabilizátor na svém fotoaparátu, zapněte jej, vaše schopnost vyfotit nerozmazanou fotografii se asi dvakrát zlepší. Přetažení fotografí do PC Jak přetáhnout hotové fotky do počítače, abyste si je mohli prohlédnout a zavzpomínat? Najděte na boční straně fotoaparátu kryt, pod kterým jsou jednotlivé výstupy. Najděte USB výstup, spojte kabelem s USB vstupem ve vašem PC (kabel je téměř vždy přiložen k fotoaparátu). Na fotoaparátu nastavte mód prohlížení a zapněte jej. Potvrďte na displeji fotoaparátu PC. USB výstup fotoaparátu V PC by se vám měl objevit nový hardware (obvykle disk E-H) ve složce Tento počítač. Otevřete jej a zkopírujte fotografie na pevný disk počítače. Fotografie si můžete prohlédnout nebo s nimi dále pracovat dle páté kapitoly této příručky. Další možností jak dostat fotografie do PC je přímo z karty. Vyžaduje to ale odpovídající čtečku na PC. Jestliže ji máte, vyjměte kartu z fotoaparátu a vložte do čtečky. Karta se pak chová jako běžný USB flash disk, který se objeví v počítači. Další postup je jako u přesunutí přes kabel. Kabel na propojení fotoaparátu a počítače 24