BULLETIN PDS. SLAVNOSTNÍ ZAHÁJENÍ na plzeňské radnici

Transkript

1 JIŘÍ SUCHÁNEK ROZHOVOR MICHAL BROŽA ROZHOVOR DĚNÍ VE VÝBORECH PŘIPOMEŇME SI, CO SE DĚLO PERLIČKY, OTÁZKY DELEGÁTI SOBĚ BULLETIN PDS SLAVNOSTNÍ ZAHÁJENÍ na plzeňské radnici Obdobně jako u předešlých ročníků se ani letošní slavnostní zahájení neobešlo bez návštěvy významných hostů, kteří předali shromážděným delegátům své zdravice. Jako první vystoupil Michal Broža, ředitel Informačního centra OSN, jež je ostatně partnerem celého projektu Studentského modelu VS OSN již od jeho prvého ročníku v roce Toto počáteční datum nepřímo připomněl i následně vystoupivší řečník, ředitel projektu Evropského hlavního města kultury 2015 Jiří Suchánek, s představením programu pro příští rok právě na závěrečném zasedání Plzeňské diplomatické simulace sledovalo celé plénum v přímém přenosu vyhlašování závěrů odborné komise, která nakonec přiřkla ocenění právě západočeské metropoli. Třetí a poslední projev přednesl David Šanc, člen pedagogického sboru Západočeské univerzity. Tentokrát byl vyzdvižen především vzdělávací význam celé akce a vůbec pozitivní přínos pro všechny účastníky, včetně organizátorů. Ne, že by to v pondělí nezaznělo, přesto ještě jednou díky za Vaše slova! Václav Šindelář 1

2 Slavnostní zahájení projevy delegátů Pondělní dopoledne nebylo jen ve znamení projevů velevážených hostů, ale i delegáti sami brilantně podali stanoviska svých zemí a opravdu bylo co poslouchat. Jako první odvážná promluvila delegátka za USA, Dominika Poláčková. Vyzdvihnut byl především aktivní postoj států místo přehlížení nelidských podmínek, došlo i na slova Winstona Churchilla a poděkování předsednictvu III. výboru za milý přístup. Následně nás francouzským šarmem okouzlila delegace Francie. Nejdříve vystoupil zástupce Francie z I. výboru, Jakub Reinštein. Druhý delegát Francie, tentokrát z II. výboru, David Ulvr, nám předestřel řešení krize na Ukrajině stabilizací trhu s energiemi a zavedením sankcí na těžební průmysl Ruska. První místo Nejzábavnější projev PDS 2014 obsadil Vojtěch Domín, poslední člen francouzské delegace z III. výboru. Všichni ještě nadšeně tleskali, zatímco delegát už představoval Francii jako velice aktivní zemi na mezinárodním poli. Předposlední projev patřil Evě Regnerové, která zastupuje Švýcarsko ve II. výboru. Švýcarsko svým postojem rozhodně nezklamalo, zaznělo spousta vhodných diplomatických řešení, především mírovou cestou - vyjednáváním s cílem dosažení světového míru dolarů, 50 ovcí a jedna žena. Věci stejné hodnoty? Někde ano!, taková myšlenka zazněla z úst delegátky Lichtenštejnska z III. výboru, Lucie Malánové. Delegátka tím chtěla nastínit téma bezpráví na ženách a zmínila i nutnost zavádět různá opatření k udržení mírové situace ve světě. Andrea Mudrová 2

3 PONDĚLNÍ JEDNÁNÍ I.VÝBOR Projednávání problematiky suverénnosti Tibetu po skončení obědové pauzy přerušila živelná diskuse o žádosti druhého výboru, zda bude možno uskutečnit společné jednání ohledně tématu v současnosti asi nejvíce závažného ukrajinské krize. Tento částečný řečnický mumraj se po schválení společného jednání dále ustálil do souvislého, plynulého, avšak nikoliv nepeřejnatého toku argumentů, invektiv a podmětů a zejména Čínská lidová republika byla nucena intenzivně bránit své postoje v otázkách vlastní územní politiky. K projednávání předloženého návrhu nakonec nedošlo druhý výbor přednesl hned dva dokumenty, týkající se dění na východě Ukrajiny, kterýžto první z nich byl podroben skutečně zevrubnému projednání přijaty byly minimálně tři pozměňující návrhy, koordinující zájmy jednotlivých zemí, především tedy samotné Ukrajiny, stylistické prvky textu či kompetenční možnosti obou zasedajících výborů. Dá se předpokládat, že druhý dokument bude společně projednán o středečním dopoledni, pokud však opětovnou schůzi delegáti bilaterálně schválí. II. VÝBOR Delegáti Finančního a hospodářského výboru Valného shromáždění OSN byli dnes mimořádně aktivní a produktivní, stihli projednat první dva body své agendy (Daňové ráje a Cla a bezcelní zóny). Zástupci členských států již na jednání přišli s připravenými návrhy dokumentů a v několika kuloárních jednáních si vyjasnili svá stanoviska k projednávaným otázkám i těmto dokumentům. Během patnácti minut pak zvládli oba dokumenty přijmout. Následně byl schválen návrh zástupce Spojených států amerických na změnu agendy delegáti si odhlasovali přidání nového bodu Reforma mezinárodních finančních institucí, o němž budou jednat v dalších dnech. III. VÝBOR Pondělní jednání III. výboru bylo zahájeno za účasti všech delegátů a jako první bod agendy bylo stanoveno téma násilí na ženách. Po řízené rozpravě a vyjádření všech delegátů k danému tématu se v rámci následné obecné rozpravy rozvinula živá debata mezi všemi delegáty, přičemž nejhorlivějšími z nich byli zástupci USA (Dominika Poláčková), Venezuely (Markéta Čeplová), Číny (Lucie Klímová), Francie (Vojtěch Domín), DR Konga (Kristýna Mothejzíková), Sýrie (Kateřina Kalistová), Súdánu (Sabina Zikmundová), Lichtenštejnska (Lucie Malánová) a Ruska (Jonathan-Antonín Machander), ale ani ostatní za nimi v argumentech nezaostávali. 3

4 Na návrh delegátky Číny a po následném hlasování byl vyhlášen přechod do kuloárního jednání, po jehož ukončení byl předsednictvu předán delegátkou Venezuely návrh dokumentu, který byl předmětem dalšího jednání. Zástupci zemí podali několik pozměňovacích návrhů, o nichž bylo hlasováno, a nakonec byl dokument v pozměněném znění jednohlasně schválen všemi přítomnými delegáty. A TROŠKA HISTORIE ANEB JAK ŠEL ČAS Již druhým rokem je Tomáš Frömmel hlavním koordinátorem PDS. Je také jedním z jejích zakladatelů a letos je to 6 let, co se pohybuje v prostředí diplomatických summitů

5 ROZHOVOR S JIŘÍM SUCHÁNKEM Jedním z vážených hostů, kteří přijali pozvání na slavnostní zahájení PDS 2014, byl i současný ředitel projektu Plzeň- Evropské hlavní město kultury Udělal si i čas zodpovědět pár otázek, které si nyní můžete přečíst! Jiří Suchánek Jaké byly přípravy, aby se Plzeň stala hlavním městem kultury? Přípravy probíhaly už od roku 2008 a v roce 2010 Plzeň vyhrála tzv. kandidaturu. O kandidaturu v České republice soutěžila 4 města, a když to porovnáme třeba s Itálií, tam soutěžilo okolo 20 měst. Výhra neznamená přínos jen v kulturní a marketingové oblasti, ale také zajímavé ekonomické a finanční pozitivní dopady na celé město. Na co byste nalákal veřejnost v projektu Plzeň 2015? Hlavně bych zmínil sezónu nového cirkusu, která bude probíhat celý rok a bude zahájena už po slavnostním zahájení Rád bych všechny pozval na projekty spojené s plzeňským loutkářstvím a na velkou výstavu Jiřího Trnky, výstavy s Ladislavem Sutnarem nebo do Loosových interiérů. Určitě i na muziku, kterou připravujeme. Spolupracujeme s plzeňskou filharmonií, v listopadu proběhne koncert zpěváka Johna Mayyale (spolupracovníka Jamese Browna). Rozhodně všichni sledujte Co se bude dít na slavnostním zahájení? Zahájení probíhá o víkendu 17. ledna a odpoledne ho zahájí pět velkých průvodů směřujících do centra města. Průvody jsou tématické, např. loutkářský, industriální Všichni se sejdou na plzeňském náměstí, kde se odehraje největší videoshow v historii České republiky a následně se otevírá město. Beseda, Papírna, Anděl a další desítky míst mají otevřeno a mají připraven speciální program. Očekáváte hodně cizinců? Ano, určitě, je o to velký zájem, hlavně z Německa. Kdo chce mít přednostní vstup, tak by se měl připojit do průvodů, protože lidé v něm budou mít přednostní vstup na náměstí. Na co byste pozval cizince, který by přijel do Plzně pouze za zábavou? Třeba do plzeňského pivovaru, Techmanie, ZOO, Divadla Pod Lampou, v okolí Plzně i na barokní památky. Vystudoval Národohospodářskou fakultu VŠE v Praze, zaměřil se na regionalistiku, veřejnou správu a komerční komunikaci. Poté pracoval jako finanční poradce, obchodní zástupce, projektový manažer a v letech 2007 až 2009 jako ředitel festivalu SOBOfest. Od roku 2008 až do prosince 2010 působil jako produkční a zástupce manažera českého pavilonu na výstavě EXPO 2010 v Šanghaji. Poté byl ředitelem Nadace OKD. Novým ředitelem projektu Plzeň 2015 se stal dne

6 Můžete nám říct jednu vaši nejoblíbenější kavárnu? Já nejraději chodím do Meeting pointu na náměstí, kde si vyřizuji spoustu svých schůzek. Velmi rád mám také Il Mio Caffé v Pražské ulici a Anděla, občas zajdu i do CrossCafé. Když srovnáte Prahu a Plzeň, jaké jsou výhody Plzně? Praha byla evropským městem kultury v roce 2000, to byl takový speciální rok, kdy sdílela titul s dalšími 9 městy. Plzeň má výhody, jako domáckou atmosféru, klid. Zahraniční kooperátoři říkají, že máme jednu velkou výhodu nad Prahou, Českým Krumlovem a to takovou, že máme lidi. Je to stále ještě město, které není skanzen. Další je takový německý šmrnc - pořádek, což je velkou výhodou a město má velice pozitivní atmosféru. Má Plzeň v plánu udělat něco se starými lázněmi, kinem Hvězda nebo Elektrou? Zatím nemám žádnou informaci, že by město připravovalo nějaké projekty, ale my se snažíme na tyto prostory upozornit zajímavým způsobem. V kině Hvězda proběhne za 14 dní koncert kapely N.O.H.A. a tam bych určitě rád všechny pozval. Jak se vám líbí Nové divadlo, už jste ho navštívil? Byl jsem tam na slavnostním otevření, podíval jsem se i do katakomb a ta budova je velmi rozsáhlá. Myslím si, že to je skvělé zázemí pro divadelníky, je to hezká a důstojná stavba, kterou město postavilo. Co se týče názvu, tak je to trochu nuda, dokázal bych si představit barvitější jméno. Jsem přesvědčen, že Jiří Suchánek zvládne řízení projektu a úspěšně dovede společnost k naplnění prestižního titulu Plzeň Evropské hlavní město kultury 2015, sděluje plzeňský primátor a zároveň předseda správní rady společnosti Plzeň 2015 Martin Baxa. My děkujeme panu Suchánkovi za rozhovor a těšíme se na další setkání! PDS 6

7 3 OTÁZKY A vaše ODPOVĚDI Máme zde 3 otázky týkající se aktuálních problémů z celého světa a k nim různé názory delegátů. Ztotožníte se s nějakým? 1. Jak vidíš českou politiku, postavení ČR ve světě? Česká vláda je v evropském měřítku naprosto normálně funkční vládou, i když naše média často tvrdí opak. Ohledně naší zahraniční politiky Ministerstvo zahraničí ČR reprezentuje náš stát vzhledem k jeho rozpočtu úctyhodně. Milan Vosáhlo V tomhle tématu se orientuji jenom mírně, ale z mého laického pohledu jde obraz ČR i české politiky od dob Václava Havla výrazně dolů, k horšímu. A rozhodně mu nepomohla ani propisková aféra ani amnestie a současný pan prezident,... s ním nechci vědět, kde skončíme. Jeho počiny a prezentace naší země a politiky ve světě přinejmenším nepovažuji za vhodné! Dominika Poláčková 2. Islamističtí radikálové popravili již 3. člověka ze západního světa. Chtějí tím donutit západní vlády, aby nijak nenapadali Islámský stát. Můžou být jejich prosby vyslyšeny tímto způsobem? Myslím si, že by to šlo řešit diplomatickou cestou, jelikož za předpokladu, že by západ odmítl, byli by popraveni další lidé. Na druhé straně, pokud by se západ přestal mísit do Islámského státu, tak se tam mohou dít další strašné věci. Kateřina Špalková Ne, jejich prosby takhle být vyslyšeny nemohou. Zneužívání lidských životů jakožto vynucovacích prostředků je nepřístupné. Anonym Ne, nemohou být takto vyslyšeny. Jednou jim ti novináři dojdou A teď vážně, západní státy při pasivitě vůči IS nebudou mít žádné záruky, že i tak se jejich občanům nic nestane. Jonathan Machander 3. Má Putin dostatečnou moc a zázemí k zabrání západního světa? Dle mého názoru nedisponuje Ruská federace v současné době dostatečnou vojenskou silou. Nicméně má zázemí k tomu, aby se v příštích letech o zabrání západního světa pokusila. Toto je pouze čistě teoretický scénář. Jsem přesvědčen, že je prezident Putin natolik inteligentní osobnost, aby věděl, že takovýto pokus by byl absolutně nesmyslný. Jak jsem ale již zmínil, momentálně by ruský útok odvrátila USA, která, co se týče armády, má větší sílu než armáda Ruské federace. Michal Bém Určitě ne, pokud nechce zničit celý svět. I kdyby použil atomovou zbraň, kterou vyhrožoval, zničil by tak jen sám sebe. Takže si myslím, že nemá dostatečnou moc, hlavně k zabrání celého západního světa. Lucie Flieglová 7

8 PERLIČKY Lichtenštejnsko (III. výbor): (O filmu zemřít ukamenováním) Myslím si, že u tohoto filmu byl kámen úrazu Lichtenštejnsko (III. výbor): Pokud projednáváme pomeranče, proč do toho cpát melouny. Francie (III. výbor): To je diskutabilní, stále o tom můžeme vést diskuzi. Francie (III. výbor): Zaměřil bych se na problémy v zemích, kde probíhají genocidy a další ne úplně milé věci. KLDR (III. výbor): My máme násilí na všem, takže to (násilí na ženách) není tak hrozný. Rusko (III. výbor): Chtěl bych zmínit, že u nás nemáme násilí na ženách. Rusko (III. výbor): Pokud vidíte, jak někdo mlátí ženu, je to policista, který rozhání demonstraci. Všechny demonstranty mlátíme stejně. Rusko (III. výbor): Je možné, že na Ukrajině se nacházejí ruští vojáci na dovolené! Rusko (III. výbor): Náš prezident Putin bůh mu žehnej Sýrie (III. výbor): Podporujeme Rusko a můžeme poskytnout i nějaké chemické zbraně, které nemáme. Francie (III. výbor): My to zkontrolujeme a pak to tam možná pošleme (HP). Ukrajina (III. výbor): Co se těm vojákům u nás tak líbí, že tam tráví dovolenou? Otázka: Kdo řídí konvoj s maskou humanitární pomoci do Ukrajiny? Rusko (III. výbor): To je celkem jednoduchá odpověď doručil to řidič náklaďáku. Súdán (III. výbor): Jsme schopni dodat 20 tisíc kusů Koránu. Zařazování do delegací, neví se kam zařadit Ukrajinu. Rusko (III. výbor): Tak připojíme Ukrajinu k nám. ČLR (I. výbor) : Posílání armády do cizích zemí? To není náš styl Libérie (I.výbor): Bohužel jsem byl hladový, tak jsem nevěděl, jak odpovědět KLDR (I. výbor): Já netvrdím, že tibetší obyvatelé se neupalují, ale co dělají ve svém volném čase je čistě jejich věc. Čína (I. výbor): Dámy a pánové, je mi to líto, že to musím říct, ale myslím si, že prvním výborem prošel tzv. závan xenofobie. (II. a III. výbor): Návrh byl optickou většinou přijat. (II. a III. výbor): Řízenou rozpravu zahájíme třeba zleva doprava. 8

9 ROZHOVOR S MICHALEM BROŽOU Informační centrum OSN, jako každý rok, přebírá záštitu PDS a nyní vám přinášíme zajímavé postřehy vedoucího tohoto centra, tak s chutí do čtení! Jaký je Váš názor na diplomaty, které máme v OSN za Českou republiku? Michal Broža vedoucí Informačního centra OSN v Praze 2005 a civilní pracovník informačního servisu mírové operace OSN v Libérii (UNMIL) od tohoto roku působí v OSN Lidi, které má Česká republika jako zástupce v OSN, ať už je to v New Yorku, Vídni či Ženevě, jsou zkušení diplomaté, kteří se v multilaterální diplomacii pohybují řadu let a výborně se v ní vyznají. Obecné povědomí o mnohostranné diplomacii ale není přiliš velké, proto možná o nich tolik není slyšet. Jaká je, podle vás, pozice ČR na mezinárodním poli? Mám na to dva názory. Česko má dobré jméno ve světě, pochopitelně s ohledem na svou velikost a význam v mezinárodních vztazích. S určitou nadsázkou by se dalo říct, že ČR patří z globálního hlediska mezi nezajímavé státy, tedy bezproblémové. Jakkoli to tak zvnitřku nemusí vypadat. Ale Česko je vyspělý, dobře organizovaný a fungující stát s vyspělou infrastrukturou, vzdělávacím systémem atd. Druhá věc je, jak vnímáme sami sebe. Teď mluvím jako občan ČR a myslím si, že jsme málo vnímaví k vnějším vlivům a sami sebe máme tendenci vidět spíš hůř. Přitom jsme stát Evropské Unie a pokud se setkáte Ale my jsme se, alespoň v posledních letech, trochu zavřeli za těmi našimi pohraničními kopci. Působil i jako konzultant Světové banky nebo výzkumný pracovník v soukromém sektoru. Je autorem a spoluautorem publikací a článků, zejména k tématům týkajících se OSN. Vystudoval Univerzitu Karlovu v Praze, kde získal titul Mgr. v oboru informační věda. Studoval také politologii a sociální vědy na Univerzitě Karlově a University of Amsterdam s někým z Indie, tak jestli nebude znát Českou republiku, tak určitě bude znát EU a zařadí si vás pozitivně. Ale my jsme se, alespoň v posledních letech, trochu zavřeli za těmi našimi pohraničními kopci. Se skepsí ale nehledíme jen na sebe, ale i při pohledu na východ i na západ. Myslím si, že nás to celkem brzdí. V 90. letech se přitom Česko světu otevřelo s velkým očekáváním. Pak jsme ale zjistili, že ne všechno dokonale umíme a ne všemu rozumíme, a zřejmě z určitého strachu jsme se stáhli do sebe. Spoléhám na to, že mladí lidé to budou chtít jinak a nebudou chtít stát mimo. 9

10 Co téma Češi a Slováci? Je to trochu jako vztah starší a mladší sourozenec. Čech se vždy cítil spíše tím starším a zkušenějším. Slováky jsem vždy vnímal jako otevřenější a také ochotnější naslouchat. Myslím, že z toho teď těží. Nejdůležitější ale je, jak pevná vazba mezi Českem a Slovenskem přetrvává. Je to příkladné. Kde si myslíte, že by měla nastat ta změna myšlení - u mladých, u hlavy státu, ve vládě? Smýšlení ovlivňuje vždy mnoho věcí. Ale mladí v tom určitě musí a snad i sehrají velkou roli. Některé mezinárodní situace k tomu vedou i politickou elitu, ale nejvíc se toho musí udát uvnitř nás samotných, v našich hlavách, ale také v médiích, ve školách, vzdělávacích systémech. Mladí to potáhnout jako jedni z prvních, ale sami jsou vychováváni svými rodiči, kteří mohou zastávat přístup kdo nic nedělá, nic nezkazí. Mladá generace musí tedy sama chtít a musí umět i rebelovat, aby dokázala s tím vším pohnout. DĚKUJEME ZA ROZHOVOR, PŘEJEME HODNĚ ÚSPĚCHŮ V PRÁCI A TĚŠÍME SE OPĚT NA SHLEDÁNÍ. PDS ÚTERNÍ JEDNÁNÍ I.VÝBOR První výbor v rámci svých řádných jednání debatoval o agendě obdivuhodně rychlým způsobem, což vedlo k tomu, že byl stanoven nový bod agendy Islámský stát. K tomuto bodu byl přijat široký prozápadní dokument. V pozdějších okamžicích se delegáti navrátili k projednávání situace na Ukrajině a rozšířili již schválený dokument o 3 body. V rámci debaty byli velmi aktivní delegátky a delegáti Francie, SRN, Ruska, Indie, Polska či třeba Súdánu, ale každý jednotlivý delegát se větším či menším způsobem do debaty zapojil.(josef Mezera) II. VÝBOR Druhý výbor byl i dnes mimořádně produktivní co do počtu přijatých dokumentů. Naši delegáti přijali hned tři dokumenty k nově přidanému bodu agendy Reforma mezinárodních finančních institucí mimo jiné doporučili v zájmu posílení stability mezinárodního ekonomického prostředí zřídit nezávislou ratingovou agenturu, navrhli také úpravu pravidel pro vydávání vládních dluhopisů. Poté naši delegáti přešli k poslednímu bodu agendy, kterým je Situace na Ukrajině. Náš výbor připravil komplexní řešení tohoto problému, které se kromě ekonomických 10

11 aspektů dotýkalo i bezpečnostní situace. Proto byl tento návrh řešení diskutován na společném zasedání I. a II. výboru.(tomáš Frömmel) III. VÝBOR Během úterního jednání prokázali všichni delegáti III. výboru odhodlání řešit stanovené body agendy, tedy situaci na Ukrajině a obchod s lidmi. Velmi aktivně se zasazovali o rychlé vyřešení obou těchto problémů. Čínská lidová republika předložila návrh dokumentu, který by měl přispět k řešení krize na Ukrajině. Návrh byl delegáty v obecné rozpravě projednán a během kuloárního jednání delegáti sestavili několik pozměňovacích návrhů. Vzhledem k pochybnostem o výši rozpočtu byla na základě hlasování změněna agenda na řešení rozpočtu III. výboru, kdy se podařilo sestavit a odhlasovat dokument, podávající řešení na zvýšení rozpočtu. Pomocí koeficientů sestavených předkladatelem Islandem a několika garanty, lze dojít k uspokojivým částkám, které země mohou v rámci pomoci poskytnout. Po splnění agendy rozpočtu III. výboru se jednání navrátilo k původní agendě, tedy situaci na Ukrajině. Schválen byl jeden pozměňovací návrh a jeden doplňující. Celkový dokument byl poté na základě hlasování jednohlasně přijat.(klára Zajíčková) Pár slov na závěr Tak jsme úspěšně zakončili PDS roku 2014, určitě nyní odcházíte s novými zážitky, užili jste si legraci i vyzkoušeli vážné vystupování a jistě jste obohaceni o zajímavou zkušenost v roli diplomata. Doufejme, že se všichni opět setkáme příští rok a opět si užijeme těch pár zářijových dnů na půdě OSN. Těšíme se na Vás! Váš tým PDS 11

12 Děkujeme všem sponzorům. Informační centrum OSN v Praze Mgr. Martin Baxa, primátor města Plzně Milan Chovanec, poslanec a ministr vnitra PhDr. David Šanc, Ph.D., vedoucí katedry politologie a mezinárodních vztahů ZČU Velvyslanectví USA v Praze Mgr. Miroslav Nenutil, senátor za Chebsko a Tachovsko Japonské informační a kulturní centrum Velvyslanectví Japonska Velvyslanectví Švýcarské konfederace Velvyslanectví Bolívarovské republiky Venezuela Bulletin PDS vytvořily Lucie Flieglová Andrea Mudrová 12