Měření ekonomiky. Ing. Jakub Fischer Katedra ekonomické statistiky VŠE v Praze

Transkript

1 Měření ekonomiky Ing. Jakub Fischer Katedra ekonomické statistiky VŠE v Praze

2 Struktura přednášky Nezaměstnanost Inflace Hrubý domácí produkt Platební bilance

3 Nezaměstnanost Základem je rozdělení osob do skupin: Ekonomicky aktivní Zaměstnaní Nezaměstnaní Ekonomicky neaktivní

4 Zaměstnaní Za zaměstnané považujeme všechny osoby od určitého věku, které v průběhu tzv. referenčního období pracovaly alespoň jednu hodinu za mzdu, plat nebo jinou odměnu, nebo měly formální vztah k zaměstnání. Jsou zde zahrnuty i osoby na mateřské dovolené.

5 Rozdělení zaměstnaných Placení zaměstnaní Zaměstnaní ve vlastním podniku

6 Nezaměstnaní Nezaměstnané dle ILO jsou osoby splňující současně následující podmínky: nebyly zaměstnané (ve smyslu předchozího) aktivně hledaly práci byly připraveny k nástupu do práce

7 Třídění nezaměstnaných Nezaměstnané třídíme podle pohlaví věku vzdělání délky nezaměstnanosti

8 Ekonomicky neaktivní Osoby, které nebyly zaměstnány a nesplňují podmínky pro zařazení mezi nezaměstnané např. děti předškolního věku, žáci, nepracující studenti, starobní důchodci, dlouhodobě nemocní, evidovaní uchazeči neschopní do práce nastoupit,

9 Kritéria zařazování základním a rozhodujícím kritériem je skutečná aktivita na trhu práce, nikoli obvyklé postavení aktivita má přednost před neaktivitou zaměstnání má přednost před hledáním

10 Dva koncepty měření Registrovaná nezaměstnanost Úplná nezaměstnanost

11 Registrovaná nezaměstnanost Za nezaměstnané jsou považovány osoby evidované ke konci příslušného měsíce na úřadech práce Registrovaná míra nezaměstnanosti (měsíčně zveřejňovaná MPSV) je podílem počtu evidovaných na celkové pracovní síle

12 Úplná nezaměstnanost zjišťuje ČSÚ čtvrtletně pomocí Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS) respondenti bydlící v náhodně vybraných bytech, každá domácnost je v panelu 5 čtvrtletí (20 % obměna panelu každý Q) nyní bytů (0,7 %), resp., z toho starších 15 let

13 Konstruované ukazatele Obecná míra nezaměstnanosti (resp. její odhad!) N u Z N Specifické míry nezaměstnanosti Míra ekonomické aktivity

14

15 Vývoj nezaměstnanosti v ČR Počet uchazečů, volných pracovních míst (v tis.) a míra nezaměstnanosti (v %) Voln Uch Míra I/93 IV/93 VII/93 X/93 I/94 IV/94 VII/94 X/94 I/95 IV/95 VII/95 X/95 I/96 IV/96 VII/96 X/96 I/97 IV/97 VII/97 X/97 l/98 lv/98 Vll/98 X/98 I/99 IV/99 VII/99 X/99 I/00 IV/00 VII/00 X/00 Měsíc

16 Míra nezaměstnanosti v ČR

17 Inflace Inflací rozumíme všeobecný růst cenové hladiny v čase Toto ale není reálně možné měřit (příliš mnoho údajů) V praxi se zjišťuje jako změna hladiny spotřebitelských cen (což neznamená, že se kromě toho nezjišťují např. výrobní ceny)

18 Využití indexů cenové hladiny přímá výpověď nepřímá výpověď

19 Vymezení indexu spotřebitelských cen Pro konstrukci ISC je třeba jej nejprve časově a prostorově vymezit, tj. vybrat výrobky a služby, u nichž budeme ceny pravidelně zjišťovat a stanovit jejich váhy, vybrat zpravodajské jednotky, tj. místa, kde budeme změnu ceny zjišťovat stanovit periodicitu zjišťování, tj. kdy resp. jak často budeme změnu ceny zjišťovat

20 Výběr výrobků a služeb Při sestavování souboru výrobků, tzv. reprezentantů nejprve definujeme relativně homogenní skupiny výrobků (např. potraviny, bydlení apod.) a v rámci každé skupiny pak vybereme výrobek, který v dané skupině považujeme za typický U výrobku bychom měli předpokládat stabilitu cenového vývoje V současné době spotřební koš obsahuje 775 reprezentantů (klesající počet v čase) Problém: zvyšování kvality výrobků

21 Stanovení váhového systému Každému výrobku je přisouzena určitá váha Váhy jednotlivých reprezentantů jsou odvozeny ze struktury výdajů domácností zjištěných na základě statistiky rodinných účtů a doplňkových šetření Pravidelně (cca po 5 letech) se spotřební koš včetně nastavených vah reviduje

22 Srovnání spotřebních košů Tabulka 6.10 Srovnání struktury spotřebního koše ČR, Francie a Německa Skupina Váhy (v %) ČR Francie Německo Potraviny a nealkoholické nápoje 19,8 15,6 13,1 Alkoholické nápoje, tabák 7,9 3,7 4,2 Odívání a obuv 5,7 5,3 6,9 Bydlení, voda, energie, palivo 23,6 13,6 27,5 Bytové vybavení, zařízení domácnosti, opravy 6,8 6,4 7,1 Zdraví 1,4 9,0 3,4 Doprava 10,1 16,9 13,9 Pošty a telekomunikace 2,3 2,6 2,3 Rekreace a kultura 9,6 8,7 10,4 Vzdělání 0,4 0,2 0,6 Stravování a ubytování 7,4 7,9 4,6 Ostatní zboží a služby 5,0 10,1 6,1 Celkem 100,0 100,0 100,0 Pramen: Statistické úřady uvedených zemí

23 Výběr zpravodajských jednotek záměrný výběr neexistence opory výběru ceny jsou ovlivněny celou řadou faktorů vybíráme tedy tak, aby všechny typy jednotek byly ve výběru zastoupeny úměrně svému podílu šetření probíhá v 41 okresech

24 Periodicita zjišťování závisí na stabilitě cenového vývoje a na disponibilních prostředcích při stabilním vývoji (ČR) stačí jedenkrát měsíčně u rychleji se měnících cen probíhá 3x měsíčně a z toho se počítá průměr

25 Index spotřebitelských cen I p i w i, o L I P i w i, o i

26 Míra inflace Mírou inflace rozumíme přírůstek indexu spotřebitelských cen Každý měsíc konstruujeme meziměsíční míru inflace meziroční míru inflace průměrnou roční míru inflace

27 Meziměsíční míra inflace vypovídá o procentní změně cenové hladiny ve sledovaném měsíci oproti měsíci bezprostředně předcházejícímu vyjadřuje přírůstek indexu spotřebitelských cen mezi dvěma po sobě jdoucími měsíci M t I t I t,0 1,

28 Meziroční míra inflace vypovídá o procentní změně cenové hladiny ve sledovaném měsíci ve srovnání s týmž měsícem loňského roku M t I t I t,0 12,

29 Průměrná roční míra inflace na rozdíl od meziroční míry inflace zohledňuje i cenový vývoj během dvanácti sledovaných měsíců t I i,0 M t i t 11 t 12 I i, i t 23

30 Další míry inflace míra celkové inflace míra jádrové inflace míra čisté inflace

31

32 Index spotřebitelských cen (prosinec 1994=100)

33 Meziměsíční míra inflace

34 Průměrná roční míra inflace

35 Přestávka

36 Hrubý domácí produkt hodnota statků (zboží a služeb) vyrobených na ekonomickém území

37 Metody měření HDP odvětvová (výrobní) metoda spotřební (výdajová) metoda důchodová metoda

38 Odvětvová (výrobní) metoda HDP = + Součet hrubých přidaných hodnot v odvětvích Finanční zprostředkovatelské služby nepřímo měřené + Daně na výrobky (SPD, DPH) Dotace na výrobky HDP = HPH FISIM + ČDV

39 Spotřební (výdajová) metoda HDP = + Konečná spotřeba (D,VI,NI) + Hrubá tvorba fixního kapitálu + Změna stavu zásob + Vývoz Dovoz

40 Důchodová metoda HDP = + Náhrady zaměstnancům (~mzdy) + Hrubý provozní přebytek (~zisky+odpisy) + Renty + Úroky + Čisté daně na produkci a dovoz

41

42 Vývoj HDP ČR, mld Kč b.c

43 Vývoj HDP ČR, mld Kč, s. c

44 Vývoj HDP ČR (meziroční změna v %, s.c. 1995)

45 Platební bilance jeden z nejdůležitějších dokumentů CB informující o vývoji věřitelské či dlužnické pozice země vůči zahraničí podává systematický přehled o vývoji devizových pohledávek a závazků během sledovaného období

46 Struktura platební bilance A. Běžný účet (obchod, služby, výnosy, jednostranné převody) B. Kapitálový účet C. Finanční účet (přímé, portfoliové, ostatní investice) D. Chyby, opomenutí, kurzové rozdíly E. Změna devizových rezerv A+B+C+D = -E

47

48 Vývoj běžného účtu PB (mld Kč)

49 Vývoj finančního účtu PB (mld Kč)

50 Děkuji za pozornost.