Adam Škoda. Zpracoval:

Transkript

1 Zpracoval: Adam Škoda

2 Zlatý retrívr je plemeno psů vyšlechtěné ve Velké Británii a řazené mezi retrívry. Zlatý retrívr je obecně klidný, přátelský a vyhledávající společnost lidí a jiných psů pro své rozpustilé hry, které ho baví v každém věku. Má dobré plavecké schopnosti a hustou nepromokavou srst, což je plně využito při lovu kachen či jiného vodního ptactva. Jedná se o psa, který se vyznačuje velkou ochotou pomáhat lidem, a proto se také využívá jako canisterapeutický a asistenční pes. Historie Se šlechtěním tohoto plemene začal Lord Tweedmouth, který toužil po psovi loveckém s dobrými vlastnostmi a psovi vzhledově pěkném. K vyšlechtění použil žlutého retrívra, který se narodil ve vrhu černých retrívrů, a dnes již neexistujícího tweedového vodního španěla, později také irského setra a bloodhounda. Roku 1868 se narodila první štěňata, a tak začala jeho snaha za pomoci liniové plemenitby, kterou využil jako jeden z prvních šlechtitelů. V chovu a šlechtění Zlatých retrívrů také pokračovali vikomt Harcout, který byl prvním vystavovatelem tohoto plemene, a paní Charlesworthová. Plemeno žlutých retrívrů bylo uznáno roku 1903 v Kennel klubu. Roku 1913 byl založen Klub zlatých nebo žlutých retrívrů. Jméno Zlatý retrívr bylo oficiálně přijato až roku 1920, předtím se mohl používat přívlastek žlutý nebo ruský. Pověsti Jedna pověst tvrdí, že předky zlatého retrívra je pár žlutých psů působících v ruském cirkuse, které údajně Lord Tweedmouth koupil a zkřížil s bloodhoundem, aby byli o trochu menší. Avšak existují záznamy, že Lord Tweedmouth koupil žlutého retrívra na tržišti v Brightonu. Další pověst je spojena s ochotou zlatého retrívra pomáhat. Starší paní, která dříve vlastnila zlatého retrívra jménem Kelly, byla nepohyblivá a nevidomá, a tak žila v pečovatelském domě. Jednou v tomto pečovatelském domě vypukl požár. Dolní dvě patra celá vyhořela a horní patro, kde bydlela tato žena bylo odříznuto hustým kouřem. Když přijeli hasiči budova již byla zničená a nikdo nepřežil kromě této staré ženy, která seděla v kapradinách a tvrdila, že ji její pes Kelly probudil a odvedl do bezpečí. Vzhled Jedná se o středně velkého loveckého psa, jehož tělo je vyvážené a souměrné. Má dostatečně hluboký hrudník pro srdce a plíce, rovné přední končetiny, svalnaté zadní končetiny a silný ocas. Tlapky jsou okrouhlé kočičí. Krok má volný a dlouhý, bez náznaku kolísání

3 Jeho dobrosrdečný výraz tvoří široká lebka a kulaté hnědé oči s nepříliš dlouhým čenichem. Čenich je černý, ale ke stáří nebo při dlouhé zimě mění barvu na růžovou. Uši, kterými dokresluje výraz inteligentního a chápavého psa, má svěšené a posazené ve výšce očí. Srst je hladká nebo zvlněná s nepromokavou podsadou. Zbarvení srsti se pohybuje od krémové až po zlatavě rudou. Na evropských výstavách se upřednostňují světle zlatě a krémově zbarvení psi, nesmějí mít červené ani mahagonové zbarvení. V USA se upřednostňují syté a leskle zlaté až zlatě rudé zbarvení srsti. Základní informace země původu Tělesná charakteristika hmotnost výška barva Klasifikace a standard skupina FCI sekce FCI FCI výška uváděna v kohoutku Anglie cca kg psi: cm feny: cm jakékoliv odstíny zlaté nebo krémové barvy, nesmí však být červená 8: Slídiči, přinášeči a psi vodní 1: Retrívři (s pracovní zkouškou) standard Temperament Nelze jednoznačně určit, jaké povahové vlastnosti bude mít váš pes. Tím, že je to zlatý retrívr, má jisté předpoklady, ale hodně záleží na tom, jak prožil socializační fázi svého života, kterou částečně prožívá u chovatele a částečně u nového majitele, ale tímto se zabývá etologie psů. Předpoklady u Zlatého retrívra jsou učenlivost, hravost, ochota pomáhat, přátelskost a laskavost. Využití Svou aktivitou jsou předurčeni pro spoustu činností. Stále jsou bráni na lov jako přinašeči, protože jsou ochotni najít mrtvou nebo raněnou zvěř a nesníst ji. Ale zároveň jsou vhodnými domácími mazlíčky. Mají vyrovnanou povahu, a tak se používají jako terapeutičtí či asistenční psi. Při těchto činnostech bývají nejšťastnější, protože jejich - 3 -

4 používají jako hledači drog. Účastní se různých soutěží jako agility, flyball, dog trekking, coursingu, výstav a hojně se také rozmohlo skládání vyšších loveckých zkoušek. Tam se řadí mnoho druhů zkoušek rozdělených podle zaměření (např. zkoušky speciálních vodních prací, podzimní zkoušky, lesní zkoušky, barvářské zkoušky, všestranné a další). Zdraví Pro svou velikost mají sklon k dysplazii kyčelních kloubů, nadváze, zánětům střev a očí. Ve stáří často přicházejí o sluch. Při chovu psů s průkazem původu se dysplazie kyčelních kloubů řeší následovně: rodiče štěňátek musí mít DKK do 2/2 a není možná kombinace dvou rodičů s tímto výsledkem. Jak a kde najít správného chovatele Štěně bychom měli rozhodně vybírat u seriózního chovatele. Je třeba se vyvarovat překupníků nebo tzv.množitelů bezpapírových psů. Prvním předpokladem je, že chovatelé jsou členy klubu příslušného plemene. Doporučujeme navštívit několik různých stanic a porovnat jejich chovné feny a hlavně podmínky odchovu.vždyť si vybíráte závazek zhruba na 15 let. Dobrý chovatel se pozná zejména podle toho, že jeho chovní psi a štěňata jsou čistí a pěstění a jsou plni radosti ze života. Starší psi, stejně jako štěňata, nepůsobí ostýchavým, uzavřeným dojmem, jsou přátelští a mají radost z kontaktu. Rozmezí jeho chovu leží v obytné i v neobytné části domu, nebo v jeho nejbližším okolí, aby získala štěňata bezprostřední a blízký kontakt s člověkem, štěňata neodcházejí od svého chovatele dříve než v 7 8 týdnech, jsou očkována a odčervena, chovatel podá velmi rád informace o zdravotním stavu svých psů (zejména na vyšetření na dysplazii kyčelních kloubů DKK a dysplazii loketního kloubu DLK), také o jejich povaze, výcviku a úspěších na výstavách a umožní na požádání nahlédnout do podkladů, papírů a výsledků vyšetření atd. měl by být schopen a ochoten věcně poradit, předat tipy týkající se péče, krmení, výchovy. Samozřejmě nabídne kdykoliv možnost pomoci, pokud by nastal jakýkoliv problém. Chovatel nikdy nenaléhá na koupi štěněte, naopak dobře se informuje na podmínky držení psa a ptá se po nich, rád udržuje stálý kontakt s majiteli i po prodeji štěněte

5 Můj příběh s Brixem S našim Brixem zažíváme velmi často veselé i krušné chvilky. K jedné takové spíše krušné chvilce došlo před necelým měsícem. Vše začalo naprosto nevinně, když jsem se svými kamarády hrál na naší zahradě hokejbal, přesněji řečeno, stříleli jsme tenisový míček na hokejovou branku. Po celou dobu, kdy jsme hráli, se nám náš Brix snažil sebrat míček, se kterým jsme hráli a musím přiznat, že se mu to velmi často dařilo a nám dalo vždy hodně práce získat míček zpět. Brix byl hodně rozdováděný, hra se mu určitě líbila. Po skončení jsem sebral míček a hokejky a šel je uklidit do našeho dřevníku, který máme na druhé straně zahrady na kamenné terase. Brix ovšem nechtěl hru ukončit, což jsem já ale vůbec netušil. Až ve chvíli, kdy jsem uslyšel za svými zády funění a skoky, chtěl jsem uskočit, ale na neštěstí jsem uskočil právě do cesty našemu rozběhnutému Brixovi. Došlo ke vzájemné srážce a pro mě celá tato hra skončila velmi nepříjemným zraněním levého kolena a skončil jsem v nemocnici a následně pak s ortézou na noze a francouzskými holemi. Od té doby jsem již byl několikrát v nemocnici, kde mě z poraněného kolene vytahovali krev a dodnes mám z této nevinně vypadající hry značné problémy, ale věřím, že se brzo naplno uzdravím. Přesto jsem na našeho Brixe nezanevřel a dál jsme velkými kamarády

6 - 6 -