Financování divadel z rozpočtu statutárního města Brna (analýza let )

Transkript

1 JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ Divadelní fakulta Ateliér divadelního manažerství a jevištní technologie Divadelní manažerství Financování divadel z rozpočtu statutárního města Brna (analýza let ) Diplomová práce Autor práce: BcA. Věra Kadlecová Vedoucí práce: MgA. Lucie Abou Oponent práce: JUDr. Lenka Valová Brno 2012

2 Bibliografický záznam / Bibliographic record KADLECOVÁ, Věra. Financování divadel z rozpočtu statutárního města Brna: Analýza let Brno, Diplomová magisterská práce. Divadelní fakulta Janáčkovy akademie múzických umění v Brně. Vedoucí práce MgA. Lucie Abou. Anotace diplomové práce Předkládaná diplomová práce pojednává o financování divadel z rozpočtu statutárního města Brna. Úvodní část má posloužit jako vhled do kulturního dění města a seznámit čtenáře s divadly rozdělenými podle jejich právních forem, které provozují svoji činnost na území města. Pozornost je věnována také neoddělitelné součásti tématu, kulturní politice města Brna. Střední část práce se zabývá popisem divadel, jež jsou jakožto příspěvkové organizace zřizovány přímo městem Brnem, způsobem hospodaření a dále měřením jejich výkonnosti. Závěrečná část nabídne čtenáři podrobnou analýzu dotací typu A a B, které byly poskytnuty žadatelům o finanční podporu provozu či projektu v letech Jsou charakterizovány jak žadatelé, tak i typ projektu. Veškeré analýzy všech částí diplomové práce jsou provázeny tabulkami a přehlednými grafickými výstupy. Kličová slova rozpočet statutárního města Brna divadlo příspěvková organizace nezisková organizace kulturní politika dotace

3

4 Prohlášení Prohlašuji, že jsem předkládanou diplomovou práci zpracovala samostatně a použila jen uvedené prameny a literaturu. Současně dávám svolení k tomu, aby tato diplomová práce byla umístěna v Knihovně JAMU a používána ke studijním účelům V Brně dne 25. června 2012 Věra Kadlecová

5 Poděkování Ráda bych poděkovala všem, kteří mne podporovali, věřili mi a drželi palce. Rodině a přátelům, MgA. Lucii Abou a kolegům v divadle. Děkuji!

6 Obsah Úvod Statutární město Brno Divadelnictví v Brně Rozdělení podle právní formy Příspěvkové organizace Národní divadlo Brno, příspěvková organizace Městské divadlo Brno, příspěvková organizace Divadlo Radost, příspěvková organizace Centrum experimentálního divadla, příspěvková organizace Brněnské kulturní centrum, příspěvková organizace / Turistické informační centrum města Brna, příspěvková organizace Další právní formy divadel Občanské sdružení Podnikání podle živnostenského zákona Obchodní společnosti Divadlo Polárka Shrnutí Výkonnost divadla a jeho grafické vyjádření Statistika kultury Výkonnost divadel a její měření Výkonnost divadel zřízených městem Brnem Divadlo Radost, příspěvková organizace Národní divadlo Brno, příspěvková organizace Městské divadlo Brno, příspěvková organizace Centrum experimentálního divadla, příspěvková organizace Shrnutí Kulturní politika města Brna Trvalé cíle Krátkodobé cíle do roku Dlouhodobé cíle do roku Shrnutí

7 5 Rozpočet statutárního města Brna Sestavování rozpočtu Rozpočet městských částí Příjmy městské části Výdaje městské části Závěrečný účet a audit města Brna Závěrečný účet Kontrolní činnost Rozpočet města Brna versus rozpočet Odboru kultury MMB Hospodaření příspěvkových organizací statutárního města Brna Rozpočtový proces Příspěvek na provoz příspěvkové organizace Národní divadlo Brno, příspěvková organizace Městské divadlo Brno, příspěvková organizace Divadlo Radost, příspěvková organizace Centrum experimentálního divadla, příspěvková organizace Investiční dotace příspěvkové organizace Shrnutí kapitoly situační studie Dotační politika města Brna Pravidla pro poskytování neinvestičních dotací z rozpočtu statutárního města Brna na projekty a provozní náklady v oblasti kultury dotace typu A a B Poskytování dotace Vyúčtování dotací Neinvestiční dotace typu A schválené subjektům v oblasti kultury Rok Projekty Provoz Projekty Provoz Projekty Provoz

8 Projekty Provoz Projekty Provoz Projekty Provoz Projekty Provoz Grafické vyjádření neinvestičních dotací typu A poskytnutých kulturním organizacím v letech Neinvestiční dotace typu B schválené subjektům v oblasti kultury Projekty Provoz Projekty Provoz Projekty Provoz Projekty Provoz Projekty Provoz Projekty Provoz Projekty

9 Provoz Grafické vyjádření neinvestičních dotací typu B poskytnutých kulturním organizacím v letech Shrnutí kapitoly Závěr Seznam tabulek Seznam grafů Seznam příloh 110 Seznam použité literatury Seznam citovaných zdrojů. 114 Seznam používaných zkratek

10 Úvod Finanční prostředky, jež na kulturu a zejména pak na kulturu divadelní vynakládá ze svého rozpočtu statutární město Brno, jsou nadprůměrné. Podle informací dostupných ze zdrojů Magistrátu města Brna je z městského rozpočtu uvolňováno na provoz kulturních organizací a na realizaci jejich aktivit dlouhodobě takřka 10 % z celkových výdajů města. V porovnání s dalšími krajskými městy České republiky si brněnská divadla, co do finanční podpory z veřejných rozpočtů, stojí velmi dobře. Jenže Každá mince má dvě strany, a proto i v oblasti financování divadel v Brně vyvstávají mnohé otazníky. Zejména v posledních měsících je odborníky i laickou veřejností (diváky) diskutována řada témat, která jsou probírána na organizovaných besedách, veřejných shromážděních či v médiích. Je rozdělování finančních prostředků určených na kulturu systémově správné? Neměla by být větším podílem podporována nezisková divadelní sféra? Nejsou čtyři městem zřizovaná divadla nadbytečná? Předkládaná diplomová práce si jako svůj hlavní cíl záměrně nestanovila hledání léku ani případné léčby bolístek brněnské kultury, jež se v průběhu poslední doby objevují čím dál častěji. Důvodem je mé přesvědčení, že není možno nalézt jednoduchý ani jednoznačný návod na řešení problémů a nedostatků, které trápí kulturu v Brně. Výstupem by naopak mělo být potvrzení hypotézy, která předpokládá nezbytnou součinnost zástupců odborné veřejnosti s představiteli města Brna, a to zejména v oblastech tvorby zásadních strategických dokumentů týkajících se koncepce kulturní politiky města. Jejich součástí by měla být nová a podrobněji zpracovaná pravidla udělování dotací města Brna kulturním subjektům. Mojí snahou, jako autorky diplomové práce, je postupně a v dostatečné šíři charakterizovat a přiblížit čtenáři prostředí města Brna, ve kterém divadla svoji hlavní činnost provozují a kde v hojné míře vznikají stále nové kulturní projekty. Značná pozornost je věnována porovnání finančních prostředků, jež jsou ve formě příspěvku na provoz každoročně poskytovány divadlům zřizovaných městem (Národní divadlo Brno, příspěvková organizace, Městské divadlo Brno, příspěvková organizace, Divadlo Radost, příspěvková organizace a Centrum experimentálního divadla, příspěvková organizace) a dotací přidělených kulturním organizacím městem nezřizovaných, a to v letech V otázce financování brněnské divadelní kultury se zejména zástupci neziskové divadelní sféry kloní k názoru, že 5

11 hlavním problémem je soustředná majoritní podpora vedení města Brna oněm výše zmiňovaným divadlům. Diplomovou prací se chci pokusit o zodpovězení otázky, zda je možno porovnat finanční příspěvek brněnským příspěvkovým organizacím a subjektům nestátního neziskového sektoru v oblasti divadla. Detailní práce zejména s výdajovou stránkou rozpočtu statutárního města Brna pomáhá sledovat částku, jež byla ve zkoumaném období let přidělena divadelní oblasti cestou Odboru kultury MMB. Ve výčtu se jedná o příspěvek na provoz příspěvkovým organizacím, investiční výdaje a dále o finanční částku vydanou na dotace divadelním subjektům mimo příspěvkové organizace. Podrobná analýza dotací Odboru kultury Magistrátu města Brna se snaží pomocí vypracovaného zmapování, popisu a grafického zpracování dotací typu A i B udělených divadelním organizacím na zajištění provozu či realizace projektů, vysledovat priority při udělování finančního příspěvku. Pokud diplomová práce poskytne čtenáři vhled do zákulisí kulturního života v Brně, napomůže v orientaci v klíčových otázkách, tématech kulturního dění a bude současně, byť minimálním přínosem v samotném hledání odpovědí na aktuální otázky v oblasti divadelnictví, bude naplněn její záměr. 6

12 1 Statutární město Brno Kapitola věnovaná statutárnímu městu Brnu (dále také město Brno nebo Brno ) představí čtenářům toto krajské město jednak po stránce jeho správního uspořádání a pak také z pohledu kulturně-společenského. V počátku je nutno uvést, že specifika města Brna, stejně jako jím podporované aktivity a organizace, jsou v rámci předkládané diplomové práce uváděny čistě na základě autorčina subjektivního pohledu. Jsou jí vnímány jako jedny z nejvýznamnějších. Stávající kapitola je záměrně prezentována jako úvodní, neboť jejím cílem je seznámit čtenáře blíže s prostředím, k němuž se práce v celé své šíři vztahuje. Brno je druhé největší město v České republice a největší na Moravě. Počet jeho obyvatel se dlouhodobě pohybuje přibližně kolem čtyř set tisíc. Podle 4 odst. 1 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (1) je Brno statutárním městem a vnitřní poměry ve věcech správy má uspořádány obecně závaznou vyhláškou (tzv. městskou vyhláškou). Nejvyšším orgánem samostatné působnosti je Zastupitelstvo města Brna (dále také ZMB ), které má padesát pět členů. Do jeho kompetence spadá, kromě dalších povinností, schvalování programu rozvoje města, rozpočtu města a obecně závazných vyhlášek ve věcech samostatné působnosti. Zastupitelstvo města volí z řad svých členů primátora, jeho náměstky a další členy Rady města Brna, zřizuje a ruší výbory, volí jejich předsedy další členy a vykonává činnosti vyhrazené dle zákona o obcích. Zastupitelstvo je současně oprávněno udělovat čestné občanství města a ceny města Brna. Zasedání zastupitelstva jsou veřejná a jednání se řídí jednacím řádem. Výkonným orgánem v oblasti samostatné působnosti na úrovni města je jedenáctičlenná Rada města Brna (dále také RMB ) v čele s primátorem a jeho náměstky. Vydává nařízení města, zabezpečuje hospodaření města na základě schváleného rozpočtu a má právo schvalovat některá rozpočtová opatření. Rada města Brna řídí činnost komisí a Magistrátu města Brna v oblasti samostatné působnosti a ukládá jim úkoly. Do kompetence RMB spadá také jmenování a odvolávání vedoucích odborů Magistrátu města Brna. RMB má celkem čtrnáct komisí, mimo jiné i Komisi Rady města Brna pro kulturu. Tato komise je sestavena ze třinácti členů, a to včetně předsedy a místopředsedy. Při výkonu samostatné 7

13 působnosti odpovídá RMB přímo Zastupitelstvu města Brna. Řízení Magistrátu města Brna je rozděleno do pěti úseků úsek organizační, úsek rozvoje města, úsek technický, úsek hospodářský a úsek sociálně-kulturní. Území statutárního města Brna je členěno na dvacet devět městských částí. Nejvyšším orgánem samostatné působnosti je zastupitelstvo městské části, v jehož čele stojí starosta. Jednotlivé úřady městských částí svoji správu rozdělují do činnosti několika odborů. Jedná se například o odbor právní, sociální, finanční či odbor majetkový. Jak uvádí Zpráva o činnosti statutárního města Brna 2009 (2) je město Brno přirozeným správním, dopravním, kulturním a obchodním centrem Jihomoravského kraje. V jednom z nejkrásnějších výstavních areálů v Evropě se konají mezinárodní veletrhy. Brno je hlavním městem soudnictví v zemi sídlí zde Ústavní soud, Nejvyšší soud, Nejvyšší správní soud a Nejvyšší státní zastupitelství. Z dalších státních orgánů sídlí ve městě Úřad pro ochranu hospodářské soutěže a Kancelář veřejného ochránce práv. Ve městě působí dvanáct vysokých škol, mnoho vědeckých institucí a specializovaných zdravotnických zařízení. Brno je také městem kultury, sportu a zábavy. Nabízí dobré podmínky pro kongresovou turistiku. Ve městě se nachází mnoho historických památek a bylo dějištěm významných historických událostí (Zpráva o činnosti města Brna 2009, 2009, str. 87). Brno je významným univerzitním městem. Působí zde jedna státní a pět veřejných vysokých škol s celkem dvaceti sedmi fakultami. Dále zde funguje šest soukromých vysokých škol. V průběhu roku je ve městě, podle statistických údajů Magistrátu města Brna, na osmdesát tisíc studentů. O faktu, že je město Brno městem kulturním, svědčí hned několik skutečností. Michaela Mixová ve své diplomové práci uvádí, že v Brně funguje druhá nejrozsáhlejší divadelní síť v České republice (Mixová M., 2010, str. 43). Co do počtu divadel zaujímá město Brno druhé místo v České republice a svůj nezastupitelný význam má také pořadatelství či spolupořadatelství mnoha rozličných kulturních akcí. Na území města se nachází významné architektonické skvosty, které nelze nezmínit, a to nejen kvůli faktu, že jsou lákadlem pro turisty. Zrekonstruovaná vila Tugendhat, kterou projektoval německý architekt Ludwig Miese van der Rohe, patří mezi památky zařazené na seznam památek UNESCO. K dalším historickým skvostům města zcela jistě náleží hrad Špilberk, jehož historie spadá do 13. století. Hluboko do 12. století sahají první zmínky o starobylé katedrále sv. Petra a Pavla 8

14 či o Starobrněnském klášteru, jenž je od 18. století ve vlastnictví řádu augustiniánů. Jedním ze členů řádu byl i opat Gregor Johann Mendel, otec moderní genetiky. Níže bude následovat podrobnější popis akcí, které by neměly zůstat opomenuty. Mezinárodní festival divadelních škol SETKÁNÍ/ENCOUNTER obohacuje kulturní a divadelní život v Brně již více než dvacet let. V roce 2012 bude studenty Divadelní fakulty Janáčkovy akademie múzických umění v Brně (dále také Divadelní fakulty JAMU či DIFA JAMU ) pořádán již po dvaadvacáté. Jedná se o festival v mnoha směrech jedinečný, a to i ve středoevropském kontextu. Statut festivalu uvádí jako své poslání vytvářet prostor pro vzájemné setkávání a poznávání vysokých divadelních škol (Statut festivalu. In: Setkání/Encounter 2011, 2010, online). V první řadě zejména díky dlouholeté organizaci SETKÁNÍ/ENCOUNTER mohou nejen studenti Divadelní fakulty JAMU, ale také brněnská veřejnost zajímající se o mezinárodní divadelní dění porovnávat a objevovat nové přístupy k divadelní tvorbě. V posledních letech brněnský festival se svými inscenacemi navštívili například studenti divadelních škol z Ruska, Polska, Německa či Itálie. Kromě těchto evropských zemí se divadelní nadšenci mohli těšit i z představení, které předvedli zástupci divadelních škol z exotických zemí. Kolumbie, Spojené státy americké, Írán, Korea nebo Filipíny. Ke kulturnímu Brnu již po jedenáct sezon patří i každoročně skvěle obsazený Mezinárodní jazzový festival JAZZFESTBRNO. Organizátorům se daří pro festival pravidelně získávat a jazzovým příznivcům představit live takové hvězdy současné hudební scény jakými bezesporu jsou Bobby McFerrin, Peter Lipa, Yaron Herman, Karrin Allyson či Pat Metheny. Zásadní a pevně ukotvenou pozici má v Brně dlouhodobě vážná hudba. V Besedním domě sídlí Filharmonie Brno, jež představuje jeden z největších středoevropských orchestrů. Brněnská filharmonie je orchestr, jehož vznik spadá do roku V tomto roce došlo ke spojení Symfonického orchestru brněnského rozhlasu a Symfonického orchestru kraje Brněnského. Původní název Státní filharmonie Brno se na současně užívaný změnil v roce Filharmonie Brno hraje na festivalech a v koncertních síních po celém světě. Díky svému věhlasu spolupracuje s předními světovými dirigenty. Repertoárová orientace orchestru je zaměřena převážně na dílo Leoše Janáčka a současnou tvorbu 20. století. Nadšení posluchači vážné hudby se mohou těšit hned z několika pravidelně organizovaných akcí. K festivalovým stálicím patří věhlasný Moravský podzim, jehož již 46. ročník 9

15 se konal v říjnu Dalšími z hudebních přehlídek jsou například Mezinárodní festival duchovní hudby, který v roce 2011 oslavil své dvacáté výročí nebo Mezinárodní festival vážné hudby Špilberk. Brno a jeho okolí se může zcela po právu pyšnit bohatým folklórem, který nejenže přežil vstup do 21. století, ale je nadále uchováván a rozvíjen mladými generacemi. Za všechny akce reprezentující folklór je uveden Mezinárodní folklórní festival Brno, který pořádá Sdružení přátel folklóru v Brně. Festival se koná pravidelně od roku Z původního setkávání místních souborů se postupně proměnil ve festival s bohatým programem a mezinárodní účastí. Brno město uprostřed Evropy je označení festivalu, který se v roce 2012 již popatnácté uskuteční pod hlavičkou reklamní agentury SNIP&CO, s. r. o. Hlavním bodem a tahákem programu festivalu je soutěžní přehlídka ohňostrojů Ignis Brunesis, v rámci níž se pod brněnským hradem Špilberkem a na Brněnské přehradě utkávají mezinárodně renomovaní tvůrci ohňostrojů z České republiky, Evropy i dalších států Ameriky a/nebo Asie. Do programu festivalu patří současně mnoho doprovodných akcí vznikajících dlouhodobě ve spolupráci s Dopravním podnikem města Brna, a. s., či Muzeem města Brna. Nejsou to jen Brňané, kteří si takřka nedokáží v posledních dvou desetiletích představit letní období bez oblíbených Letních Shakespearovských slavností, které tradičně hostí velké nádvoří hradu Špilberk. Společně s Muzeem města Brna a společností Ogilvy Mather Morava, spol. s r. o., tuto významnou kulturní akci spolupořádá Brněnské kulturní centrum, příspěvková organizace, respektive nově Turistické a informační centrum města Brna, příspěvková organizace. V průběhu let se na přípravách podílí čím dál více známých režisérů a herců, díky čemuž festival získává na prestiži i mezi diváky. Všem zájemcům o poznávání kultur jiných zemí se několik let nabízí jedinečná možnost, a to prostřednictvím akcí jakými jsou Dny polské kultury, Ruská kultura v České republice, Brno Bonjour či festival Iberica. Prostřednictvím hudby, tance, filmu nebo divadla se návštěvníkům těchto přehlídek otevírá někdy více, jindy méně známý svět některé z cizích kultur. Je-li pojednáváno, ač heslovitě, o kultuře ve městě Brně, nelze opomenout velmi širokou a různorodou činnost muzejní i výstavní. Bohatý historie muzejnictví spadá až do počátku 19. století. Následující krátký výčet bude seznámením se s nejvýznamnějšími institucemi této kulturní oblasti. 10

16 Moravské zemské muzeum je druhá největší a zároveň druhá nejstarší muzejní instituce v České republice. Bylo založeno v červenci roku 1817 císařským dekretem Františka I. Cenný materiál z oborů přírodních a společenských věd představuje ve sbírkách muzea na šest milionů předmětů. Moravské zemské muzeum je příspěvkovou organizací Ministerstva kultury ČR a má ve své správě několik historicky významných budov nejen v centru města Brna. Patří k němu totiž také Památník Bible kralické či zámek Budišov. Uměleckoprůmyslové muzeum je přední výstavní a sbírková instituce věnující se užitému umění, která je od roku 1961 součástí Moravské galerie v Brně. Jedná se o druhé největší muzeum umění v České republice. Na oficiálních webových stránkách se lze dočíst, že pracuje jak s volným uměním, tedy malbou, kresbou, grafikou a plastikou od nejstaršího období po současnost, tak s fotografií, užitým uměním, grafickým designem a architekturou (Historie. In: Moravská galerie v Brně, 2010, online). Historie Moravské galerie v Brně sahá do roku Technické muzeum v Brně je příspěvkovou organizací, která byla zřízena přímo Ministerstvem kultury ČR. Muzeum svůj vznik datuje do roku V nedávné době prošlo rozsáhlou rekonstrukcí a modernizací. Expozice nejsou umístěny pouze v budově muzea v Brně, ale také v památkách, které spadají do jeho správy. Jedná se o areál čs. opevnění v Šatově nebo Starou huť u Adamova a další. Další významnou kulturní akcí, která se snaží postupně uvést do povědomí nejen brněnské veřejnosti, je Mezinárodní festival Divadelní svět Brno. Jeho pořadatelem je již výše uvedené Brněnské kulturní centrum, příspěvková organizace (nyní Turistické a informační centrum města Brna, příspěvková organizace), tedy přeneseně lze říci, že samo město Brno. O poslední zmiňované divadelní a společenské akci bude více pojednáno samostatně v další části diplomové práce. 11

17 2 Divadelnictví v Brně Z informací uvedených v předchozí kapitole plyne zřejmý závěr. Město Brno zahrnuje široké spektrum, co do různorodosti, mnoha kulturních a kulturně vzdělávacích aktivit a také institucí, které na jeho území provozují v nejrůznějších odvětvích svoji činnost. Až do tohoto bodu byla věnována povšechná pozornost popisu a zmapování hlavních kulturních aktivit a přiblížení kulturně-společenského prostředí v Brně. Nyní bude majoritní zájem soustředěn na dění v oblasti divadla. V současné době jsou městem Brnem zřizována čtyři divadla: Národní divadlo Brno, příspěvková organizace (dále také Národní divadlo Brno ), Městské divadlo Brno, příspěvková organizace (dále také Městské divadlo Brno ), Centrum experimentálního divadla, příspěvková organizace (dále také Centrum experimentálního divadla nebo CED ) a Divadlo Radost, příspěvková organizace (dále také Divadlo Radost ). V krátkých připomínkách budou vyzdvihnuty nejvýznamnější dějinné mezníky vztahující se k historii divadelnictví v Brně. Divadelní tradice v tomto městě je přes dvě století dlouhá a tedy, pro kulturní rozvoj města a nejen jeho obyvatel, velmi významná. Vždyť právě v Brně na Zelném trhu stojí Divadlo Reduta, nejstarší divadelní budova ve střední Evropě. Zalistuje-li čtenář hluboko do historie, nalezne informaci, že se v Redutě v roce 1767 odehrálo první divadelní představení v českém jazyce. Nastudovala jej tehdejší bádenská divadelní společnost. Inscenace byla odehrána pod titulem Zamilovaný ponocný. Jak je uvedeno na webových stránkách brněnského Národního divadla, tak zlom v brněnském divadelním podnikání znamenal vznik Družstva českého Národního divadla v Brně na počátku roku 1881, jehož cílem bylo získat fond na zřízení českého Divadla národního v Brně (Počátky českého divadla v Brně - NDB do r In: Národní divadlo Brno: Z historie Národního divadla Brno, , online). V roce 1884 bylo slavnostně otevřeno Divadlo na Veveří. Finanční prostředky na stavbu nové a reprezentativní divadelní budovy byly shromažďovány formou sbírek, bazarů i loterií. Po vzniku samostatného Československa přidělilo město Brno českému divadlu budovu dosavadního německého divadla Na hradbách (později Mahenova divadla). Národní divadlo v Brně bylo v roce 1931 přejmenováno na Zemské divadlo v Brně. Po válce v roce 1945 byl postupně v plné míře obnoven provoz v obou budovách. Poslední představení bylo v Divadle na Veveří odehráno 12

18 v roce 1952 a v roce 1973 došlo ke stržení budovy. Janáčkovo divadlo bylo slavnostně otevřeno v roce 1965 a stalo se sídlem opery a baletu. Divadlo evropské úrovně a věhlasu působilo v Brně i v době totalitního režimu. Divadlo Husa na provázku. Svoji činnost zahájilo jako sdružení Husa na provázku v roce Záštitu nad sdružením převzal brněnský Dům umění. V roce 1969 došlo k nucenému přejmenování sdružení na Divadlo na provázku. V podstatě lze říci, že divadlo zažívalo období své největší popularity na konci 70. let a poté v 80. a 90. letech 20. století. K tomuto období se například vztahují četné účasti na mezinárodních festivalech v zemích tehdejšího západního sektoru. Svým divákům Provázek přinášel nezávislou a jedinečnou tvorbu, a to zejména díky výrazným režisérům a jedinečnému divadelnímu souboru. Historie Městského divadla Brno sahá do roku 1945, kdy se skupině mladých divadelníků podařilo založit soubor, jenž působil pod názvem Svobodné divadlo. Divadlo za své existence několikrát změnilo název. Od roku 1962 do roku 1988 vystupovalo divadlo pod označením, i v dnešních dnech některými užívané, Divadlo bratří Mrštíků. Po sametové revoluci se dospělo k dnešnímu názvu Městské divadlo Brno. V roce 2004 byla slavnostně otevřena nová moderní Hudební scéna. V současné době je město Brno a svým způsobem i česká divadelní kultura v zahraničí z velké části reprezentována právě Městským divadlem Brno, a to jak jeho vlastním muzikálovým repertoárem upraveným a nastudovaným v některém z cizích jazyků, tak i koprodukčními inscenacemi. Loutkové divadlo Radost zahájilo svoji činnost v roce Vlastním specifickým zaměřením výrazně ovlivnilo celé generace dětských diváků a mládeže. A postupem doby v něm zanechala stopy práce několika významných režisérů a loutkářů. Po rekonstrukci budovy divadla došlo k jejímu rozšíření, a to v podobě Muzea loutek divákům zpřístupněného v červnu Nezastupitelné místo, vzhledem k oboru dramatických a hudebních umění, má město Brno také v oblasti vysokoškolského vzdělání. V České republice existují pouze dvě místa, dvě vysoké školy, kde je možno dosáhnout akademického vzdělání v uměleckých oborech. Divadelní režie, dramaturgie, činoherní či muzikálové herectví, rozhlasová a televizní dramaturgie a další specializace lze studovat pouze v Praze a Brně. Janáčkova akademie múzických umění v Brně je vysokou školou univerzitního typu a byla založena v roce Skládá se ze dvou fakult, hudební 13

19 a divadelní. Dramatický obor má za dobu svého působení řadu absolventů, kteří posléze formovali a nepřetržitě formují české divadlo. Nemalý počet z nich se po ukončení aktivní herecké, režijní, scénografické či dramaturgické praxe vydal na dráhu pedagogickou, aby mohl své nabyté zkušenosti z divadelní praxe předávat svým nástupcům. Za všechny absolventy brněnské Divadelní fakulty JAMU je možno uvést Vladimíra Menšíka, Blanku Bohdanovou, Hanu Zagorovou, Josefa Somra, Miroslava Donutila, Jiřího Bartošku, Vladimíra Morávka, Pavla Lišku či Davida Jařaba. Ačkoli se jedná o krátký výčet, dostačuje jistě k potvrzení silného postavení této vzdělávací instituce a jejího vlivu na vývoj českého divadelnictví. Jak z dosud uvedeného textu vyplývá, pyšní se město Brno značným počtem a velkou rozmanitostí divadel, o čemž svědčí i autorkou provedená kategorizace divadel v Brně (tabulka č. 1). V tabulce jsou v maticové struktuře sestavena divadla působící na území města podle jednotlivých typů právních forem. K těmto je dále přiřazeno umělecké zaměření, preference divadla. Při sestavování tabulky bylo postupováno následovně. Z níže uvedených webových stránek byla získána data, z nichž byla zkompletována tabulka divadel, která jsou evidována a provozují svoji činnost v okrese Brno - město. Jednalo se o: Jednoznačné bylo zjištění příspěvkových organizací města Brna. Na serveru Ministerstva vnitra České republiky je zveřejněn seznam registrovaných občanských sdružení. Z tohoto seznamu nejsou zřejmá všechna sdružení. Vzhledem k pestřejší činnosti nebo názvu, v němž není uvedena žádná z variant slova divadlo je takové občanské sdružení těžko dohledatelné. Na druhou stranu se však nejedná o nijak významná divadla či divadelní spolky (dále pouze divadla ), která by jakkoliv zasahovala do rozdělování finančních prostředků Odboru kultury Magistrátu města 14

20 Brna určených žadatelům o neinvestiční dotace typu A a B. Z divadel, která jsou registrována v adresáři serveru divadlo.cz, jsou v tabulce uvedena všechna. Ke každému jednomu divadlu bylo přiřazeno zaměření jeho umělecké činnosti. Autorka si plně uvědomuje, že v podstatě žádné z popsaných divadelních uskupení nespadá pouze do jedné jediné vytyčené kategorie. Divadlo je živý organizmus a proces tvorby lze v některých jeho fázích vývoje přiřadit tu více ke klasickému žánru, jindy dojde k experimentálnímu pojetí některých inscenací. Navzdory častému prolínání žánrů se autorka pokusila podle nejlepšího svědomí jednotlivá divadla kategorizovat. Bylo tak učiněno na základě osobních zkušeností a znalostí většiny uváděných divadel, dále pak dle studia dostupných materiálů, a to nejčastěji na jejich webových stránkách. Výše zmíněné typy právních forem, stejně jako většina uvedených divadel v tabulce č. 1, budou blíže charakterizovány a popsány v dalších kapitolách či přílohách této diplomové práce. 2.1 Rozdělení podle právní formy V Úvodu byla předložena hypotéza, jejíž součástí je odkaz na popis struktury žadatelů o dotace Odboru kultury Magistrátu města Brna. Cílem následující kapitoly bude právě ono zmiňované rozdělení divadel na základě jejich právní formy. Další charakteristiky čtenáři napomohou pochopit rozdíly v jednotlivých právních formách, k nimž jsou vždy přiřazeny profily několika divadelních zástupců. Rozdílnost právní formy té které organizace má velmi úzký vztah k možnostem získání finančních prostředků z rozpočtu města Brna. Pro detailní nastudování charakteristik jednotlivých právních forem divadel je doporučena disertační práce MgA. Hany Krejčí, Ph.D. (3). Statutární město Brno je zřizovatelem čtyř divadel. Dále na jeho území působí na tři desítky občanských sdružení, zhruba deset divadel zřízených na základě živnostenského oprávnění a dvě další jsou obchodní společnosti. Ojedinělý je případ Divadla Polárka, jemuž bude věnována samostatná část této kapitoly. Nyní je nasnadě zmínit se o faktu, který bude jistě i dále několikrát připomínán, že o dotaci na provoz či projekt nemohou Odbor kultury Magistrátu 15

21 města Brna žádat příspěvkové organizace zřízené městem Brnem ani organizace, které zřizuje některá z městských částí Příspěvkové organizace Příspěvková organizace může být územně samosprávným celkem (dále jen město ) zřízena, a to podle 23 odst. 1, písm. b, zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů (4), v němž je uvedeno: územní samosprávný celek může ve své pravomoci k plnění svých úkolů zřizovat příspěvkové organizace jako právnické osoby, které zpravidla ve své činnosti nevytvářejí zisk (Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů ve znění pozdějších předpisů, odst. 1, písm. b, 23), dále dle 27 daného zákona, kde se říká: územní samosprávný celek zřizuje příspěvkové organizace pro takové činnosti ve své působnosti, které jsou zpravidla neziskové a jejichž rozsah, struktura a složitost vyžadují samostatnou právní subjektivitu (Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů ve znění pozdějších předpisů, 27) a dle 9 zákona č. 128/2000, Sb., o obcích (1). Zde je uvedeno: obec může k plnění svých úkolů zakládat a zřizovat právnické osoby (Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), 9). O vzniku příspěvkové organizace rozhoduje zastupitelstvo města. Pracovníci nově založené organizace jsou zaměstnanci zřizovatele. Sám zřizovatel současně jmenuje vedoucího, ředitele. Příspěvková organizace, v našem případě divadlo, nemůže žádat o dotaci Odbor kultury města Brna, neboť jako zřizovaná instituce dostává z rozpočtu města příspěvek na provoz (viz dále). Statutární město Brno je, jak bylo uvedeno v úvodu kapitoly, zřizovatelem čtyř divadelních institucí. Jedná se o Národní divadlo Brno, Městské divadlo Brno, Divadlo Radost a Centrum experimentálního divadla. Svým příspěvkovým organizacím přiděluje město Brno ze svého rozpočtu příspěvek na provoz a dále investiční dotace, jsou-li schváleny. O hospodaření příspěvkových organizací bude dále pojednáno samostatně a v tabulkách předvedeno v kapitole Rozpočet statutárního města Brna a podkapitole Hospodaření příspěvkových organizací statutárního města Brna. Všechny čtyři zmíněné subjekty je možno definovat jako repertoárová divadla, v nichž lze nalézt jasná specifika jejich uměleckého zaměření a činnosti. 16

22 Národní divadlo Brno, příspěvková organizace Národní divadlo Brno, příspěvková organizace je tzv. třísouborové divadlo, tzn., že jej tvoří umělecké soubory opery, baletu a činohry. Hlavním repertoárem jsou zejména inscenace děl světové a české klasiky. Národní divadlo Brno má dvě činoherní scény, Mahenovu činohru a Redutu. Na jevišti Mahenovy činohry se může běžný divák jen zřídkakdy setkat s nastudováním inscenace současného dramatika. Avšak právě druhá jmenovaná scéna se značně odlišuje svojí dramaturgií. V Redutě jsou ke zhlédnutí tituly současných dramatiků, mezi něž se řadí například Arnošt Goldflam či Michal Viewegh. Divák Reduty se pravidelně každý rok potkává s festivalem Redfest, jehož podtitulem je festival německého jazyka. Divadlo Reduta je rovněž obvykle hostitelem úspěšných divadelních inscenací předních scén České republiky. Útočiště k provozování své činnosti tu nalezly i soubory jiných brněnských divadelních uskupení. Nejčastěji to byly soubory Služebníci lorda Alfréda a Divadlo Feste. Národní divadlo Brno je hlavním organizátorem dvou stávajících festivalů. Prvním je nově etablovaný Mezinárodní festival Janáček Brno, jehož hlavní těžiště v dramaturgii spočívá v uvedení díla Leoše Janáčka s důrazem na jevištní tvorbu. Festival je koncipován jako bienále. První ročník se uskutečnil v Brně v roce 2008 a ve dvouletých intervalech pokračuje. Mezinárodní festival Janáček Brno je dotován ze zdrojů města Brna, Jihomoravského kraje a také Ministerstva kultury ČR. Starším a veřejnosti známější je festival Trialog, jenž hostí jeviště Mahenovy činohry. V rámci tohoto festivalu se od roku 1993 do Brna sjíždí s činoherními inscenacemi nejlepší divadla z České republiky a Slovenska. Nejčastěji jsou to ta, která mají ve svém názvu přívlastek národní. V současné době prochází Národní divadlo Brno obdobím, v němž graduje kritika nejen odborné, ale i laické veřejnosti směrem ke kontroverzní umělecké stránce produkovaných inscenací, a to zejména na scéně Mahenovy činohry. Každopádně jakékoliv volání veřejnosti po změně repertoáru či dokonce zásahu do vedení činohry by museli vyslyšet a případnou změnu učinit samotní vedoucí představitelé města Brna. Je to totiž pouze zřizovatel, kdo by mohl nastolit případnou změnu v řadách vedení Národního divadla Brno. Na tomto místě je příhodná také zmínka o tom, že to byl právě ředitel Národního divadla Brno, který se odmítl zřeknout, jako jediný z ředitelů zřizovaných 17

23 divadel městem, organizace svých festivalů ve prospěch konání nového mezinárodního divadelního festivalu Divadelní svět Brno Městské divadlo Brno, příspěvková organizace Městské divadlo Brno, příspěvková organizace je složeno ze tří souborů. Konkrétně ze souboru činohry, muzikálu a zpěvohry. Tyto vytváří své inscenace ve dvou budovách Činoherní a Hudební scény na Lidické ulici. Dřívější název Divadlo bratří Mrštíků byl záhy po Sametové revoluci změněn na dnešní Městské divadlo Brno. Činoherní scéna, původní stará budova, byla zrekonstruována v roce 1995 a byl rozšířen počet sedadel na dnešních 360 míst. V roce 2004 byla slavnostně otevřena nově vybudovaná Hudební scéna. Jedná se o velké a moderně vybavené divadlo, kde počet míst k sezení dosáhl na 680. V roce 2004 získala tato nová budova 1. místo v soutěži o nejlepší stavbu Jihomoravského kraje a Stavbu roku U většiny inscenací uváděných na Hudební scéně Městského divadla Brno se jedná o díla poprvé představená publiku v rámci celé České republice. Na zmíněné scéně jsou nejčastěji produkovány muzikály. Tyto si v Brně a jeho širším okolí našly poměrně záhy svého diváka. Lze bez nadsázky říci, že devět z deseti uváděných muzikálů se setkává s velkou přízní publika a zajišťuje divadlu stálou plnou návštěvnost a také jistý příjem z hlavní činnosti. Vedení divadla nelze nepřiznat šťastnou volbu a vydařený odvážný krok, kterým bylo spuštění muzikálového repertoáru. V podstatě došlo k náhradě či chce-li čtenář recyklaci zrušeného operetního souboru Národního divadla Brno, a to dříve velmi kvalitního, žádaného a u diváků oblíbeného. Nemenší, spíše mnohem větší oblibě se v současnosti těší muzikály Městského divadla Brno. Dalším zásadním a do jisté míry i významným faktem je, že mnohé muzikály mající premiéru v Městském divadle Brno jsou na předních světových scénách velkými hity a kasovními trháky, tzv. world - famous musicals. Ve smyslu produkce se jedná o muzikály uváděné v takové podobě, jak je v dnešní době muzikál vnímám. Jde o divadlo se špičkovými muzikálovými herci, profesionálním orchestrem, ale důraz je kladen také na show s důmyslnými efekty. Velká výpravná podívaná, to je muzikál současnosti. Mimo Brno se s totožnými tituly může fanoušek muzikálu setkat například ve vyhlášených divadlech v Londýně či na newyorské Broadwayi. 18

24 S muzikálovými představeními vyjíždí Městské divadlo Brno pravidelně nejen na hostování v rámci České republiky či Slovenska, ale také na několikadenní i měsíční evropská turné. Muzikály určené na turné jsou přezkoušeny vždy v některém ze světových jazyků, aby byly co nejblíže nejširší divácké obci. Turné po Evropě jsou dlouhodobě úspěšná. Návštěvnost každého jednoho představení se pohybuje mezi diváky. Městské divadlo Brno bylo organizátorem festivalu Dokořán, jehož 1. ročník proběhl v roce Idea festivalu byla nasnadě. Snahou bylo založit mezinárodní festival hudebního divadla, čímž bylo současně i částečně navázáno na tradici přehlídek operety a muzikálu, které organizovalo do roku 2003 Národní divadlo Brno. Všech pět ročníků festivalu Dokořán, které proběhly, byly mimořádně zdařilé, a to jak díky kvalitě představení, tak i počtu návštěvníků Divadlo Radost, příspěvková organizace Divadlo Radost bylo veřejnosti donedávna známé pod názvem Loutkové divadlo Radost. Od počátku svého působení se divadlo vyznačuje precizní prací s loutkou a svým zaměřením zejména na dětského diváka. Ve své činnosti vynikalo a předčilo mnohá divadla s podobnou dramaturgií a cílovou diváckou skupinou, a to jak v Brně, tak i jinde v České republice. V sedmdesátých letech pokryla dramaturgie mimořádně široký divácký okruh. Hrálo se pro děti z mateřských škol, pro základní školy, mládež až k dospělým milovníkům loutkového divadla. Poté došlo k proměně dramaturgie divadla, a to směrem k adaptacím klasických pohádek pro nejmenší a klíčových děl české i světové literatury. V posledních dvaceti letech se divadlo opět částečně svým repertoárem zaměřuje i na dospělé publikum. Divadlo Radost disponuje velkým sálem a tzv. Malou scénou. Součástí divadla je taktéž Letní scéna, kde se odehrávají nejčastěji inscenace v rámci festivalů a/nebo představení v průběhu letních prázdnin. V červnu 2011 bylo slavnostně otevřeno Muzeum loutek, které nabízí divákům exponáty z inscenací z průřezu historie divadla. Divadlo Radost organizovalo od roku 2003 vlastní festival, který nesl název Festival Radosti. Jednalo se o nesoutěžní festival domácích dětských loutkových i činoherních divadel. Tato divadelní přehlídka bývala doplněna o několik 19

25 zahraničních hostujících souborů. Festival Radosti byl určen jak dětskému, tak dospělému divákovi. Na základě již dříve uváděné dohody mezi jednotlivými řediteli divadel, jejichž zřizovatelem je město Brno, byla stejně tak činnost tohoto festivalu ukončena, aby tak mohla být práce a energie vložena do společného mezinárodního divadelního festivalu Centrum experimentálního divadla, příspěvková organizace Centrum experimentálního divadla, příspěvková organizace zajišťuje činnost tří divadelních souborů: Divadla Husa na provázku, HaDivadla a Divadla U stolu. Další neméně důležitou aktivitou CED je podpora a vyhledávání nových uměleckých aktivit a organizace nejrůznějších divadelních projektů. Každé z uvedených divadel má svá nezvratná specifika, která rozšiřují diversitu divadelní nabídky v Brně. Všechna tři divadla je možno charakterizovat jako divadla alternativní a/nebo divadla malých forem. V každém případě je již od jejich samotného vzniku zřejmý nezaměnitelný repertoár, jehož se Divadlo Husa na provázku a HaDivadlo s menšími či většími odchylkami drží dodnes. HaDivadlo prošlo několikaletou dobou hledání směru a svého diváka. Po několikerém střídání uměleckého šéfa se zdá, že se v poslední době divadlo pomalu onu uvedenou vlastní cestu nachází. Svoji zlatou éru Divadlo Husa na provázku prožilo v době triumvirátu jedinečných režisérských osobností: Zdeňka Pospíšila, Evy Tálské a zejména Petera Scherhaufera. Současným uměleckým šéfem a tím, kdo Divadlu Husa na provázku dává tvář a umělecky jej formuje, je režisér Vladimír Morávek. Jeho nástupem v roce 2004 a prvním významným projektem Sto roků kobry nastala nová éra divadla. Pro nejednoho skalního příznivce Divadla Husa na provázku byl rok 2004 začátkem jiného Provázku. Přijmout náhlý obrat v dramaturgii a prezentaci divadla bylo na každém divákovi divadla. Pro autorku práce je Divadlo Husa na provázku již několik let ve fázi hledání sama sebe, a to i přes deklarace, odkazy a velké inscenace, které k publiku z divadla proudí. Nejmladším divadlem, které CED zastřešuje, je Divadlo U stolu. Jeho zakladatel, ve většině případů také režisér a tvůrce textových úprav, je František Derfler. Divadlo U stolu vzniklo na přelomu let 1988/1989 jako snaha čelit potlačování české kultury. Hlavní myšlenkou divadla bylo provozování scénického 20

26 čtení či jednoduchého interpretování textů autorů, jejichž jména byla po dlouhou dobu českému diváctvu zapovězena. V dnešní době je tvorba divadla zaměřena na inscenace dramatických textů, dramatizace literárních předloh a scénických kompozic básnických děl. Od roku 1998 je Divadlo U stolu součástí Centra experimentálního divadla a jako jediné nemá vlastní soubor. Spolupráce s herci je vázána externě, vždy se vztahuje ke konkrétnímu projektu. K významným spolupracovníkům patřili Igor Bareš a až do svého skonu v dubnu 2011 také famózní herec Ladislav Lakomý. V současnosti se divák pravidelně setkává se skvělými hereckými výkony Viktora Skály, Ladislava Koláře či Jana Mazáka. Stejně jako všechna výše jmenovaná divadla organizovala na svých scénách vlastní festivaly, tak i CED pořádal festival Divadlo v pohybu. Jednalo se o mezinárodní festivalovou akci, jejíž hlavní dramaturgickou linkou byla prezentace tvorby Divadla Husa na provázku, a to v kontextu mezinárodního divadelního dění a evropských kulturních pohybů (Festivaly. In: Centrum experimentálního divadla, online) Brněnské kulturní centrum, příspěvková organizace / Turistické informační centrum města Brna, příspěvková organizace Mimo výše zmíněné divadelní instituce je město Brno také zřizovatelem Brněnského kulturního centra, příspěvkové organizace (dále také Brněnské kulturní centrum nebo BKC ), respektive Turistického informačního centra města Brna, příspěvkové organizace (dále také TIC ). Původně měla tato podkapitola pojednávat o BKC, ale v červnu 2011 došlo ke schválení Dodatku č. 3 zřizovací listiny BKC. Zastupitelstvo města Brna tak učinilo na svém zasedání č. Z6/007 ze dne Hlavní body Dodatku se vztahovaly ke změně názvu, který je zřejmý. Dále byl změněn bod zřizovací listiny, který se váže k předmětu hlavního účelu organizace. BKC jako hlavní činnost deklarovala pořádání a organizování kulturních, výchovných, společenských a vzdělávacích akcí pro nejširší brněnskou i mimobrněnskou veřejnost s důrazem na akce pořádané pro děti a mládež, zdravotně postižené občany a také národnostní menšiny. Dalším předmětem činnosti Brněnského kulturního centra bylo pořádání a organizování místních, regionálních a mezinárodních přehlídek, soutěží a festivalů 21

27 v oblasti zájmových i profesionálních aktivit z nejrůznějších uměleckých oborů. Více informací poskytuje zřizovací listina BKC, která je uvedena jako příloha č. 1 této práce. TIC má jako hlavní účel své činnosti poskytování služeb veřejnosti v oblasti cestovního ruchu a kultury. Ve výčtu činností TIC zůstává i pořádání regionálních a mezinárodních festivalů. Zmiňovaný Dodatek je přílohou č. 2 diplomové práce. Právě díky uvedeným předmětům činnosti bylo Brněnskému kulturnímu centru umožněno být pořadatelem, spolupořadatelem nebo zadavatelem následujících významných kulturních akcí ve městě Brně. BKC spolupořádalo Brněnské shakespearovské dny, které dnes patří k vyhledávaným divadelně-společenským akcím v letních měsících. Na hradě Špilberku, jehož správa poskytuje každoročně zázemí, bývají Shakespearovy hry inscenovány a v době jejich konání je zhlédne několik tisíc diváků. Kromě akcí probíhajících v nejrůznějších venkovních prostorách, spravuje BKC, nyní TIC, také několik výstavních, koncertních a promítacích sálů. V prostorách Sálu Břetislava Bakaly, kinech Art a Scala 1 se konají festivaly Brněnská šestnáctka a Tmavomodrý festival. Festival Brněnská šestnáctka, jehož 52. ročník proběhl v roce 2011, je pětidenní mezinárodní výběrová soutěž krátkometrážních a nekomerčních hraných filmů. Festival je spolupořádán se Sdružením pro B16 a alternativní film. Tmavomodrý festival oslaví v roce 2012 již svůj 22. ročník. Jde o mezinárodní přehlídku hudebních vystoupení zrakově postižených dětí a mládeže. Další velmi významnou pořádanou akcí byla organizace nového mezinárodního divadelního festivalu nesoucího název Divadelní svět Brno Mezinárodní divadelní festival Divadelní svět Brno První ročník Mezinárodního divadelního festivalu Divadelní svět Brno se uskutečnil v červnu Jedná se o festival, jehož iniciátorem se stalo Divadelní svět Brno, o. s. V příloze č. 3 jsou předloženy jeho stanovy. Občanské sdružení vzniklo v roce 2008 a mezi členy přípravného výboru se kromě dalších (např. Vladimír Morávek, Petr Jančařík, Zdeněk Plachý, Igor Ondříček ) počítají všichni ředitelé velkých divadelních domů města Brna. Jsou to: Petr Oslzlý Centrum experimentálního divadla, Daniel Dvořák Národní divadlo Brno, Vlastimil Peška 1 Kino Scala ukončilo svoji činnost coby městské kino dne

28 Divadlo Radost, Stanislav Moša Městské divadlo Brno a tehdejší děkan Divadelní fakulty JAMU v Brně prof. PhDr. Josef Kovalčuk. Posláním sdružení je podpora a rozvoj myšlenky nového mezinárodního divadelního a kulturního festivalu zacíleného zejména na brněnskou a jihomoravskou veřejnost, dále na propagaci města Brna v rámci vnějšího prostředí. Cílem sdružení je zhodnocení a rozvoj bohatého potenciálu města a regionu. Další metou je budování partnerství s různorodými brněnskými a regionálními institucemi (př. uměleckými, volnočasovými, vzdělávacími, institucemi státní správy nebo podnikatelskými subjekty), a to v zájmu nového mezinárodního divadelního a kulturního festivalu. Sdružení vyvíjí snahu i směrem k podněcování zájmu veřejnosti a osobností o myšlenku festivalu. Hlavní myšlenka a samotné odůvodnění vzniku nového mezinárodního festivalu v Brně jsou obsahem tzv. Deklarace (příloha č. 4), kterou 8. dubna 2007 podepsali Petr Oslzlý, Vlastimil Peška, Stanislav Moša, Zdeněk Prokeš a Josef Kovalčuk. Níže bude následovat krátký výtah obsahu výše uvedeného dokumentu. Město Brno je v Deklaraci popsáno jako město významné svými kulturními aktivitami, zejména pak divadelními. Díky rekonstrukcím divadelních objektů či stavbě nových po roce 1989 se zkvalitnily prostorové možnosti, a to jak pro velké divadelní domy, tak i pro menší studiová divadla. K realizaci mezinárodního divadelního festivalu se rozhodly svoje síly, kapacity i kontakty spojit všechny městské divadelní instituce. Národní divadlo Brno, Městské divadlo Brno, Divadlo Radost a Centrum experimentálního divadla. K těmto významným divadlům se připojila také Janáčkova akademie múzických umění v Brně. Tímto gestem bylo vyjádřeno v neposlední řadě i nové porozumění a spolupráce brněnských divadelníků, které má být hlavním etickým a společenským programem divadelní obce Brna. Nově vzniklý festival by se měl profilovat a specifikovat v kontextu již existujících divadelních přehlídek v České republice (např.: Festival Divadlo v Plzni, Divadelní flora v Olomouci) i mezinárodních festivalů ve střední Evropě (např.: Festival d Avignon, Edinburg International Festival). Zmíněné festivaly získaly pro svá města značnou prestiž, přinesly zvýšení turistického ruchu a měly současně vliv na rozvoj podnikání. Město Brno nabízí notný a ojedinělý potenciál, a to jak v různorodosti divadelních forem, tak i v divadelních a nedivadelních prostorách. Pozoruhodné divadelní počiny z české i zahraniční produkce budou divákům nabízeny po dobu 23

29 deseti až čtrnácti dnů, přičemž dramaturgickým specifikem bude tematické zaměření každého jednoho ročníku. Do nově vzniklého mezinárodního divadelního festivalu by měla být mimo jiného vložena i zkušenost doposud samostatně realizovaných festivalů v jednotlivých městských divadlech. V původním plánu neměla existence nového festivalu znamenat vyloučení dílčí realizace uvedených jednotlivých divadelních přehlídek, a to z důvodu, aby nebyla omezena kulturní nabídka ve městě Brně. To se však změnilo postupně u všech divadel mimo Národního divadla Brno. V Deklaraci je počítáno, vzhledem k předpokladu a snaze neomezit se pouze na divadlo, ale věnovat festival také dalším aktivitám, například karnevalu, i se začleněním ohňostrojové přehlídky Ignis Brunensis. Festival by měl směřovat a oslovit co možná nejširší spektrum diváků, jehož podstatnou část by měli tvořit mladí obyvatelé města Brna a studenti. Snahou bude dostat se do povědomí i v rámci Jihomoravského kraje a oslovit kulturní vrstvy obyvatel České republiky a přilehlých regionů států střední Evropy. Do uvedeného jsou samozřejmě počítáni i odborníci v oblasti divadla. K naplnění zmíněných cílů festivalu by měly být využity zejména finanční prostředky z rozpočtu města Brna, Jihomoravského kraje i České republiky a Evropské unie. Nutno však bude hledat zdroje a spolupracovat i s jinými než kulturními organizacemi a společnostmi. Dramaturgie festivalu Divadelní svět Brno rozděluje program do hlavní linie, která je tematická a tudíž jasně daná, dále do offprogramových aktivit. V tomto případě se jedná jednak o představení profesionálních, menších poloprofesionálních či amatérských divadel a také o dvě poměrně, co do významu a velikosti, velké akce. Jsou to Noc kejklířů a nově Slavnost masek. Slavnost masek nese podtitul brněnský karneval a po čtyři roky jím ožívá centrum města Brna. Velkolepé maskované a kostýmové průvody souborů městských divadel a Divadelní fakulty Janáčkovy akademie múzických umění v Brně se účastní soutěže o nejlepší masky a kostýmy. To vše za hudby a doprovodných tanečních, žonglérských a akrobatických akcí. Slavnost masek je ukončena vyhlášením Krále masek, kterým se stává ředitel divadla vítězné kolekce masek, a koncertem některé ze známých českých hudebních skupin. Na přelomu května a června 2012 zažije město Brno třetí ročník divadelní ochutnávky. Podtitul letošního festivalu je 60. léta divadlo a film. Loňský ročník byl ve znamení diversity kultur a hlavní linie se zaměřila na dílo Petera Brooka a 24

30 Williama Shakespeara. Nad 1. ročníkem převzal záštitu první prezident České republiky a dramatik Václav Havel (5) Další právní formy divadel Čtyři největší divadelní instituce v Brně jsou zřízeny jako příspěvkové organizace města. Kromě nich jsou zastoupena v poměrně vysokém počtu divadla a divadelní spolky, které mají následující právní formy. Jedná se o občanská sdružení a dále organizace, které vykonávají svoji činnost na základě živnostenského oprávnění. Kvůli úplnosti informací bude krátce pojednáno i o třetí právní formě, jež spadá do kategorie obchodní společnosti. V Brně totiž funguje i jedno, respektive dvě divadla, která byla založena jako obchodní společnost, konkrétně společnost s ručením omezeným. Níže popisované organizace mohou žádat na Odboru kultury Magistrátu města Brna o dotace, a to v případě, že svoji divadelní činnost vyvíjejí jako činnost neziskovou. Více bude o způsobu žádání dotací a jejich rozdělování pojednáno podrobněji v dalších kapitolách. Pro větší názornost je i na tomto místě odkazováno na tabulku č. 1, která kategorizuje divadla města Brna podle zaměření jejich činnosti Občanské sdružení Nejpočetněji zastoupená jsou divadla, jejichž právní formou je občanské sdružení. Tato divadla vznikají podle zákona č. 83/1990 sb. o sdružování občanů (6). Na základě zákona mohou občané zakládat spolky, společnosti, svazy, kluby a další občanská sdružení, jakož i odborové organizace a sdružovat se v nich. Členy sdružení mohou být fyzické i právnické osoby. Občanská sdružení jsou právnickými osobami. Do jejich postavení a činnosti mohou státní orgány zasahovat jen v rámci zákona. Za všechna divadla s právní formou občanského sdružení jsou níže krátkým popisem charakterizována čtyři divadla, a to s odlišným zaměřením své činnosti. Buranteatr, Malé divadlo kjógenu, Divadlo Feste a Služebníci lorda Alfréda. Nutno však uvést, že je v kategorii divadel s právní formou občanského sdružení patrný neustálý vývoj. Poměrně nezřídka dochází k ukončení činnosti některých z divadel, a to nejčastěji z důvodu nedostatečného finančního zajištění. 25

31 Na druhou stranu další nově vznikají. Některá ze sdružení vyvíjí pouze činnost divadelní, pro jiná není však tato činnost jedinou náplní. Poměrně častým jevem je působení herců či osob jiných uměleckých profesí, z větších divadelních institucí města, v těchto občanských sdruženích. Jedno z posledních nově vzniklých a rozvíjejících se divadel je občanské sdružení s názvem Anička a letadýlko. Další občanská sdružení, která provozují divadelní činnost nepravidelně a/nebo jsou méně známá, jsou uvedena podrobnějším popisem v příloze č Divadlo Anička a letadýlko Zakladatelem divadla je občanské sdružení s názvem Vyrob si své letadýlko, které vzniklo na konci roku Divadlo Anička a letadýlko vychází převážně z autorské divadelní tvorby a často pracuje s divadlem jednoho herce. V jeho tvorbě jsou spojovány prvky kabaretu, loutkového a předmětového divadla. Jak je možno se dozvědět z webových stránek divadla: divadlo hledá hranice mezi vtipem a trapasem, míchá divadelní žánry a dešťové kapky s blátíčkem. Vtahuje diváka do děje (Anička a letadýlko, 2010, online) Buranteatr, o. s. Podrobná charakteristika divadla Buranteatr je uvedena na webových stránkách divadla. Níže je vybráno pouze několik milníků v jeho činnosti, tak jak je popisuje Michal Zetel, jeden ze zakladatelů. Buranteatr se zrodil v létě 2003 v hlavách dvojice studentů Divadelní fakulty JAMU Michala Zetela a Jana Šotkovského z potřeby realizovat své představy o divadelním provozu mimo existující divadla. Zakladatelé byli přesvědčeni, že hlavní povinností divadla je bavit a zaujmout diváka, ať dramaty, či komediemi, ať naléhavým tématem, nečekanou formou nebo jen suverénním řemeslem. Touhou bylo naplnění snu o divadle klubu, který stál i na počátku vlny malých českých divadel v 60. a 70. letech. Skupina se usídlila v Olomouci pod názvem Tramtarie. Uvedeno zde bylo pět původních premiér. Každodenní divadelní provoz s prakticky nulovým rozpočtem se ukázal jako neschopný pokračování ve chvíli, kdy olomoucký magistrát nejevil ochotu vznikající divadlo podpořit sumou větší než 26

32 symbolickou. Na počátku roku 2005 se takřka všichni členové Tramtarie přesouvají zpět do Brna. Ani v Brně se osud souboru nevyvíjel bez komplikací. Někteří z členů souboru prožili nedlouhou a neúspěšnou epizodu v HaDivadle. Z Tramtarie se zrodilo nové divadlo BURANTEATR. Název byl vybrán podle silného stepního větru, vanoucího si bez ohledu na okolí název měl korespondovat s vůlí dělat věci po svém. Soubor zkoušel v provizorních podmínkách, hrál, kde mu bylo umožněno. Přesto divadlo dokázalo během dvou a půl sezóny vyprodukovat devět původních premiér. V létě roku 2008 se konečně na Burany usmálo štěstí díky úsilí několika lidí a laskavosti majitele Knih Dobrovský se usídlilo typicky sklepní divadlo v 1. patře knihkupectví na Joštově ulici. U Dobrovského divadlo zůstalo dva roky, stabilizoval se provoz, bylo uvedeno osm premiér, získána stabilní divácká obec i zájem médií. Po dvou letech bylo místo uvolněno expanzi prodejny, aby se divadlo díky nabídce šéfa Stadionu Tomáše Kadlece mohlo přemístit na Kounicovu ulici (7). Další etapa existence divadla Buranteatr v multikulturním prostoru Stadionu vypadá, že se rýsují slibné a smělé perspektivy, vzpomíná na vývoj divadla Zetel (Zetel M., Buranteatr. 2009, online). Buranteatr se svojí pílí a uměleckým vkusem zařadil mezi úspěšná česká divadla, vysoce hodnocená nejen kritiky na místní úrovni, ale celorepublikově. Podstatný je však zájem diváků a jejich postupný nárůst, který si kvalitní inscenace divadla jistě zaslouží Malé divadlo kjógenu, o. s. Malé divadlo kjógenu, o. s., tvoří skupina divadelníků, kteří žijí převážně v Brně a byli okouzleni japonským "kjógenem", kultivovanou groteskou samurajských dob. Míra onoho okouzlení způsobila, že se od roku 2001 skupina pokouší o pravidelné uvádění tohoto tradičního jevištního žánru v českém jazyce. V pravém slova smyslu jde o počin na divadelním poli České republiky ojedinělý a v mnoha směrech výjimečný (8). Důležitými iniciátory vzniku souboru byli režisér, herec, mim a dramatik Hubert Krejčí, japanista Ondřej Hýbl a především patron a učitel - mistr Šigejama Šime, člen tradičního hereckého rodu západní školy Ókura v Kjótu. Svůj dík divadlo vyjadřuje i již zesnulé sinoložce a teatroložce Daně Kalvodové. Od roku 2001 se 27

33 divadlu podařilo pod vedením mistra Šigejamy uspořádat již tři divadelní dílny kjógenu pro veřejnost a naopak členové souboru měli příležitost již několikrát navštívit mistra Šimeho v Kjótu - kolébce kjógenu. Malé divadlo kjógenu nemá svoji stálou scénu. V průběhu roku hostuje v divadelních i nedivadelních prostorách v Brně i jeho okolí. Představení jsou pravidelně složena ze dvou částí. První část sestává z krátké přednášky, která vtipným a inteligentním způsobem divákům představí žánr kjógen, seznámí je s jeho některými základními charakteristikami a dále z uvedení jednoho kjógenu. V druhé části je zahrán druhý kjógen. Ačkoliv se jedná o vysoce specifický žánr divadla, tak lze bez nadsázky říct, že si svého diváka našel a nadále kouzlu kjógenu propadají další fanoušci divadla Divadlo Feste, o. s. Divadlo Feste, o. s. (dále také Divadlo Feste ), je nezávislé profesionální divadlo, které existuje od roku Divadlo Feste zacílilo svoji dramaturgii na takřka výhradně společenská a politická témata. Angažuje se, cíleně a dlouhodobě usiluje o rozvoj otevřené občanské společnosti. Divadlo se opírá o výzkumy a odborné rešerše daných společenských témat, hledá vždy novou cestu ke specifickému divadelnímu ztvárnění (dokumentární, pohybové, cross-over, činoherní divadlo a improvizace). Ve většině inscenací se jedná o autorské divadlo. Dramaturgickou nití, která podněcuje výběr témat jednotlivých projektů, je identita totožnost člověka vnímání sebe sama v našem životním prostoru. Zkoumání identity člověka pak vede inscenace Divadla Feste k uchovávání paměti a k hledání aktuálních momentů, které mohou ovlivňovat podobu paměti budoucí (9) Služebníci lorda Alfréda, o. s. Občanské sdružení Služebníci lorda Alfréda je mladá divadelní skupina orientující se převážně na nonverbální mimické divadlo. Jádro skupiny tvoří absolventi ateliéru Klaunské, scénické a filmové tvorby (DIFA JAMU) z doby, kdy jej vedl prof. Ctibor Turba. Ve své činnosti sdružení nerozvíjí pouze divadelní tvorbu, ale doplňují ji zdařilé filmové projekce, improvizace, performance a další 28

34 žánry. Divadlo je zaměřeno zejména na vlastní autorskou tvorbu, kterou provozuje převážně v prostorách klubu Fléda nebo v některé jiné brněnské divadelní instituci. Jednotliví členové souboru jsou roztroušeni v angažmá po významných českých divadlech v Brně, Praze a Zlíně (10) Podnikání podle živnostenského zákona Některá z divadel či divadelních spolků provozovaných ve městě Brně byla založena na základě živnostenského zákona č. 455/1991, Sb. (11). V mezích tohoto zákona fyzické či právnické osoby získávají živnostenské oprávnění mimo jiné na typ tzv. volné živnosti; tzn., že nemusí být dokladována odborná způsobilost k jejímu vykonávání. Nejčastěji se setkáváme s oborem činnosti, který je v seznamu volných živností označen jako agenturní činnost v oblasti kultury, umění a filmu. Tento obor činnosti bývá zpravidla doprovázen dalšími oblastmi činnosti, například reklamní, marketingovou a/nebo prodejem zboží. Pro bližší představu je dále popsána činnost Divadelního spolku Frída a Divadla Špílberg. Více o jednotlivých divadlech a divadelních spolcích je uvedeno v příloze č Divadlo Špílberg Divadlo Špílberg Brno je profesionální divadlo, které se zaměřuje především na tvorbu pro děti a mládež. Vznik je datován v roce Ve většině divadelních inscenací hraje výraznou úlohu hudba a zpívaný text. Autory hudby k inscenacím Divadla Špílberg jsou mimo jiné Petr Skoumal, Marek Eben nebo Jan Zrzavý. Nezanedbatelnou složkou jsou i výprava a kostýmy. Vzhledem k praxi a technickému vybavení členů souboru, kteří jsou ve většině absolventy uměleckých škol, zvládá bez problémů Divadlo Špílberg i největší divadelní sály. Je však také schopno odehrát představení i v těch nejmenších a technicky nejméně vybavených prostorách, neboť disponuje vlastní zvukovou a světelnou technikou. Ročně je odehráno až 200 představení, jež má možnost zhlédnout více než diváků. Základní krédo si vymezuje maximální profesionalitu osvobozenou od všech divadelních klišé. Během svého vývoje dospělo Divadlo Špílberg ke svébytné poetice a humoru (12). 29

35 Proč se jmenujeme Špílberg? Když jsem zakládal tohle divadlo, věděl jsem, že je naprosto nutné, aby se nějak jmenovalo. Bydlel jsem v té době pod Špilberkem a tak mě nenapadlo nic lepšího než tohle. Protože si rád a často komplikuji život, vytvořil jsem slovní hříčku - Špílberg. Netušil jsem, jak to bude těžké. Přestože, jsme uváděni různě, je to skutečně tak - jmenujeme se skutečně divadlo Špílberg. Dlouhé í a g na konci, uvádí na webových stránkách divadla jeho principál Ludvík Faruga (Faruga L. O nás. Divadlo Špílberg, online) Divadelní spolek Frída Divadelní spolek Frída (dále také Frída ) vznikl na sklonku roku 1999, a to zejména díky iniciativě Bolka Polívky. Zakladatelem divadelního spolku Frída je herec Martin Trnavský. Zaměření činoherní divadelní společnosti vychází z autorské tvorby režisérů Dodo Gombára, Jakuba Nvoty a herců Martina Trnavského a Radima Nováka. Všechna divadelní představení jsou stále zařazena v repertoáru Divadelního spolku Frída a do současnosti je zhlédlo více než diváků. Vzhledem k tomu, že Frída nemá žádné zaměstnance, tak jsou všichni herci, herečky a aktéři vedlejších rolí vždy pouze najímáni. Domovskou scénou Divadelního spolku Frída se stalo brněnské Divadlo Bolka Polívky. Frída ročně uvede zhruba 80 představení. Ačkoliv se převážná většina představení hraje v Divadle Bolka Polívky, hostuje Divadelní spolek Frída se svými inscenacemi čím dál častěji v divadlech po celé České republice. Další takřka domovskou scénou se mu stalo pražské Divadlo Kalich. I zde tak mají příznivci tvorby Martina Trnavského a Radima Nováka možnost vídat jejich představení. V Divadle Kalich účinkuje Divadelní spolek Frída pravidelně od září roku 2009 (13). Ačkoliv se stal Martin Trnavský populární a známou tváří mimo jiné i díky televizní obrazovce, je jeho divadelní tvorba naprosto odlišná. Hostujícími herci Divadelního spolku Frída jsou Bára Munzarová (Jako Thelma a Louise), Božidara Turzonovová (Kosa), Jiří Pecha (Pánská jízda), Bolek Polívka (Variace na chlast) či Hana Holišová (Už troubějí) a další čeští a slovenští umělci. Sponzoring a výdělek z divadelních představení jsou hlavními zdroji příjmů, ze kterých divadelní společnost funguje po celou dobu své existence. 30

36 Obchodní společnosti V současné době funguje v Brně jediné divadlo, které má právní formu obchodní společnosti, konkrétně společnosti s ručením omezeným. Jedná se o Divadlo Bolka Polívky, s. r. o. Níže je uvedena krátká charakteristika divadla. V Brně fungovalo a do jisté míry stále svoji činnost vyvíjí G-studio, s. r. o. Více než produkcí divadelních představení se nyní zabývá agenturní činností a provozováním nahrávacího studia. Z tohoto důvodu mu nebude věnována v dalším textu pozornost Divadlo Bolka Polívky, s. r. o. Divadlo Bolka Polívky je obchodní společností, typu společnost s ručením omezeným. Společnost byla do obchodního rejstříku řádně zapsána dne 18. prosince Společenská smlouva mezi společníky byla sepsána 12. prosince Základní kapitál činil Kč. Hlavním předmětem činnosti Divadla Bolka Polívky je provozování divadla za účelem využívání výsledků duševní tvůrčí činnosti, chráněných autorským zákonem, jejich původci, tj. vydávání a rozšiřování dramatických a jiných děl vlastním nákladem. Poslední významná změna společníků a jejich obchodních podílů se stala v únoru Na základě Smlouvy o převodu obchodního podílu převedl Petr Bílek svůj 30% podíl na Boleslava Polívku. Jednalo se o úplatný převod ve výši Kč. Kromě ukončení působení ve funkci společníka a jednatele Divadla Bolka Polívky, s.r.o., ukončil Petr Bílek i svoji dlouholetou činnost ve funkci ředitele divadla. Na tuto pozici nastoupil v únoru 2010 Petr Krapek. V současné době má společnost s ručením omezeným dva společníky, a to Boleslava Polívku ( Kč, 80 %) a Jiřího Vybírala ( Kč, 20 %). Jediným jednatelem je Boleslav Polívka. Divadlo Bolka Polívky působí v Brně jako stagiona. Divadlo nezaměstnává žádné herce a k jeho hlavním činnostem patří pronájmy jiným divadelním souborům, ať těm známějším či teprve začínajícím. Vlastní produkci divadla zajišťuje zejména autorská tvorba Bolka Polívky (14). 31

37 2.1.3 Divadlo Polárka Krátké pojednání o tomto divadle je záměrně zařazeno jako samostatná podkapitola v rámci popisu divadel a jejich právních forem na území města Brna. Divadlo Polárka (15) bylo totiž nejdříve samostatnou organizací, a to až do roku 2004, kdy se stalo součástí Kulturního a vzdělávacího střediska U Tří kohoutů (dále KVS U Tří kohoutů ). Zřizovatelem střediska je městská část Brno střed. Divadlo Polárka vzniklo v roce 1999 a je od té doby profesionálním brněnským divadlem pro děti. Uměleckým šéfem a ředitelem se stal Jaroslav Tuček. Po ukončení jeho působení na ředitelském postu se uměleckého vedení chopila generace mladých tvůrců, většinou absolventů Janáčkovy akademie múzických umění v Brně. Na dalším formování divadla se výrazně podílela režisérka Hana Mikolášková. V současné době je ředitelem Divadla Polárka Roman Burián, ředitel KVS U Tří kohoutů. Stručnou charakteristiku divadla autorce diplomové práce podala jeho současná vedoucí a dramaturgyně Bronislava Krchňáková: Výrazná dramaturgie divadla byla rozčleněna na tři samostatné proudy rozlišené podle věkových kategorií: na tvorbu pro nejmladší děti předškolního věku a nejnižších ročníků základních škol, tvorbu pro střední dětskou věkovou kategorii a na tvorbu pro mládež a dospělého diváka. Všechny uváděné tituly naplňují hlavní dramaturgický požadavek, a to na autorskou tvorbu. V linii dětského divadla se snažíme oslovit malé diváky. Hledáme současné původní pohádky, nacházíme pohádky neznámé či málo známé a originální, hravě přistupujeme k pohádkám klasickým. Pro žáky základních škol a mládež nabízí Divadlo Polárka především dramatizace a adaptace kultovních děl světové i české literatury. Každá divadelní sezona je charakterizována konkrétním tematickým vymezením. Talentovaní režiséři, výtvarníci, hudebníci a další umělci dostávají v Divadle Polárka příležitost změřit své síly, mají možnost uplatnit svou hravost a fantazii. Svým osobitým přístupem tak vnášejí do tvorby pro děti překvapivou neotřelost, podivuhodnou barevnost a tolik potřebnou svěžest. Výrazným rysem polárkovských inscenací je užití scénické hudby, na jejíž tvorbě se podíleli především kmenoví skladatelé David Smečka a Jan Kyncl. Hudbu ve většině inscenací hraje živá kapela, uzavřela svůj výklad vedoucí divadla (Krchňáková B., , osobní rozhovor). 32

38 2.2 Shrnutí Z první kapitoly věnované vhledu do kulturního dění ve městě Brně je zřejmé, jak významnou roli hraje pro Brno kultura. Rozličné způsoby vyjádření a mnohé oblasti kultury napomáhají formovat město a jsou nedílnou součástí při utváření jeho charakteru a samotného způsobu vlastního vnímání, a to jak samotnými Brňany, tak i při následné prezentaci v rámci republiky a zahraničí. Kapitola Divadelnictví v Brně charakterizuje divadla, která zde provozují svoji činnost. Z poměrně podrobné předložené charakteristiky divadel (vč. těch uvedených v přílohách práce) je patrná jejich značná rozmanitost, a to nejen co do typů právních forem vyskytujících se na území města, ale také co do pestrosti programové nabídky. Dokladovaná dlouhá historie a tradice divadelnictví v Brně se vztahuje ke čtyřem divadlům, jež jsou zřízena samotným městem. Uspokojena je divácká poptávka po repertoárovém divadle pro dospělé (činohra, balet, opera i muzikál), divadle pro děti, ale také nejrůznějších formách experimentálního a alternativního způsobu provozování divadla. Jako velmi omezenou lze však označit nabídku satirického divadla či divadla reflektujícího současnou společenskou a/nebo politickou situaci. Vlajkovou lodí se v tomto divadelním žánru ukazuje mladé Divadlo Feste, o. s. Podrobně rozebraný Mezinárodní divadelní festival Divadelní svět Brno (dále i festival Divadelní svět Brno ), který vznikl v roce 2010, se nyní významně promítá nejen do rozpočtu statutárního města Brna, do přeskupení finančních prostředků či navýšení rozpočtu Brněnského kulturního centra (nyní Turistického informačního centra města Brna), ale také do charakteru festivalové nabídky brněnských divadel. Jak je uvedeno ve zřizovací listině občanského sdružení Divadelní svět Brno, dohodli se jednotliví zakládající členové, ředitelé divadel zřízených městem Brnem na podmínce, že se zřeknou festivalů organizovaných ve svých divadlech. Tento krok měl být učiněn právě ve prospěch nově vznikajícího mezinárodního festivalu. Jednotlivé festivaly byly nepochybně bez výjimky pro divadla specifické. Reflektovaly jejich zaměření a divákům zprostředkovávaly možnost poznat uměleckou činnost jiných divadelních subjektů dané divadelní oblasti. V současné době není možno, vzhledem k nedostatečným statistickým podkladům a době trvání festivalu, zodpovědně zhodnotit do jaké míry je festival Divadelní svět Brno schopen nahradit zaniklé festivaly a také zda si získá 33

39 mezi diváky oblibu a prestiž. Otázkou do budoucna rovněž zůstává, stane-li se vyhledávaným svátkem divadla nejen pro Brno a jeho okolí, ale také pro diváky a odbornou veřejnost z celé České republiky a sousedních zemí. 34

40 3 Výkonnost divadla a jeho grafické vyjádření Jako jedno z možných kritérií, na které by měl být brán zřetel při vyhodnocování žádostí o dotaci, stejně jako při samotném následném procesu schvalování přidělených finančních prostředků, se nabízí výkonnost divadla. V této kapitole bude nejdříve pozornost věnována vymezení pojmu výkonnost divadel a poté se zájem obrátí k podrobnějšímu srovnání divadel, jejichž zřizovatelem je statutární město Brno. Sledován bude zejména vývoj ukazatelů výkonnosti, mezi něž jsou v našem případě počítány: počet premiér v divadelní sezóně, počet odehraných představení, míra návštěvnosti a počet zaměstnanců v divadelních institucích města Brna. Z kapitoly posléze vyplyne jak vzájemný vztah mezi hlavními ukazateli výkonnosti divadla, tak i vztah mezi vnitřním a vnějším prostředím divadla. 3.1 Statistika kultury Statistika kultury se zabývá zjišťováním a sběrem dat o činnosti kulturních zařízení. Výkonem státní statistické služby bylo pověřeno Národní informační a poradenské středisko pro kulturu (16), (dále také NIPOS ), které je příspěvkovou organizací Ministerstva kultury České republiky. Státní statistická služba se řídí zákonem č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě (17). Sledovaná kulturní zařízení jsou instituce zřízené Ministerstvem kultury České republiky, Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky, kraji, městy či obcemi. Dále do hledáčku sběru dat spadají i kulturní zařízení, která jsou občanskými sdruženími, obecně prospěšnými společnostmi nebo podnikatelskými subjekty. Kulturními zařízeními (institucemi) jsou myšleny: muzea a galerie, veřejné knihovny, divadla, památkové objekty, hudební soubory, památníky, ale také provozovatelé festivalů a další. V případě divadel jsou do statistiky zahrnuty také tzv. stagiony, tedy zařízení, která nemají vlastní soubor a ani nemusí produkovat divadelní představení. Podmínkou pro stagiony je, že musí na své scéně v jednom roce uvést nejméně 20 divadelních představení. Účelem statistického zjišťování je zejména sběr dat pro potřeby Ministerstva kultury, Ministerstva financí, Českého statistického úřadu a Institutu umění Divadelního ústavu. Získané statistické údaje nemají pouze informativní charakter 35

41 pro průzkum, ale slouží jako podklady pro jednání a tvorbu rozpočtů jednotlivých resortů Ministerstva kultury České republiky. Statistická data jsou vyplňována do Ročního výkazu o divadle (příloha č. 6) či získávána elektronickým sběrem jednou za rok. Zjišťovány jsou například následující parametry: právní forma divadla, výkony divadla (př. počet představení vlastní, hosté a zájezdová činnost), hospodaření divadla (příjmová a výdajová část), informace o vstupném, prostory pro uměleckou činnost, počty zaměstnanců a možnosti elektronického prodeje vstupenek. Povinnost poskytovat statistická data mají všechny ekonomické subjekty, které provozují pravidelně divadelní a taneční činnost. Každý subjekt, který je povinován odevzdáním výše zmíněného výkazu s relevantními statistickými daty, dává NIPOS souhlas se zveřejněním sdělených informací. Souhlas se však nevztahuje k údajům o hospodaření, neboť tato jsou ve všech případech považována za důvěrná a nejsou zveřejňována. V minulých letech využilo práva na ochranu dat, které zaručuje zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, a NIPOS neudělilo souhlas vždy několik desítek českých divadel. Z výše uvedeného vyplývá, že nejúplnější jsou logicky data poskytnutá z těch divadel, která jsou zřizována některým státním orgánem, krajem, městem, městskou částí či obcí. Dle informací uveřejněných na webových stránkách NIPOS se poslední dobou projevuje odpovědnější přístup divadel ke sdělování statistických dat, a tak se statistika divadel stává postupně úplnější, obsažnější a reflektuje skutečný stav. 3.2 Výkonnost divadel a její měření V úvodním slovu ke kapitole byl ve zkratce definován její obsah. Pochopení principu fungování sběru a analýzy statistických informací v kultuře vede přímo k dalšímu kroku. Nyní bude čtenáři předložen podrobnější výklad výkonnosti divadel a stejně tak možnosti jejího měření. Samotné měření výkonnosti divadla je poměrně značně diskutovanou oblastí, a to jak mezi samotnými divadelníky, tak i laickou veřejností. Je vůbec možné měřit divadlo? Lze porovnat výstupy divadla s jeho vytyčeným posláním a stanovenými cíli? Stanovit jednoznačné ukazatele a postup samotného měření tak, aby bylo ve výsledku transparentní, je velmi obtížné. Výkonnost je definována jako schopnost vytváření hodnot. Hodnota pak může být dále nahlížena z několika úhlů. Jednak lze rozlišovat hodnotu ekonomickou, což je kvantitativní údaj vzniklý obvykle hodnocením, měřením 36

42 a podobně. Na druhou stranu hodnota umělecká, tedy kvalitativní, je jednoznačně definovatelná velmi nesnadno, neboť je takřka nemožné oprostit se od jejího subjektivního nahlížení. Zjednodušeně by bylo možno říci, že měřitelné je to, co lze spočítat. Pro potřebu divadelní měřitelnosti se jedná o ta statistická data, o nichž byla již několikrát zmínka výše. Principy měření výkonnosti, které jsou v současnosti stále zdůrazňovány, jsou odvozeny od potřeby propojit kritéria výkonnosti s posláním organizace a strategií (Bejvlová J., 2006, str. 14). Při měření výkonnosti divadla je potřeba brát v úvahu nejen divadlo jako celek, ale při vyhodnocování je nutno chápat jednotlivé ukazatele separátně pro uměleckou složku i pro organizačně-technickou. Jednotlivé záměry obou uvedených složek divadla se mohou jak překrývat, tak i rozcházet. Hlavní cíle umělecké složky budou jistě kvalita programu, estetika, kreativita a například originalita připravovaných děl. Naproti tomu se mezi stěžejní sledované ukazatele administrativního aparátu divadla dostanou kupříkladu dosažené tržby, počty premiér, návštěvnost, výdajové položky a mnoho dalších. Faktem však zůstává, že pro všechny zaměstnance divadla by měla být, a ve většině případů také je, alfou a omegou kvalita jeho práce a nasazení, které jsou směrovány k vytvoření úspěšné inscenace a spokojenému divákovi. Tématu měření výkonnosti v divadle se věnovala ve své disertační práci z roku 2006 s názvem Divadelní výkon měření výkonnosti neziskového repertoárového divadla MgA. Jana Bejvlová, Ph.D., (18) absolventka Ateliéru Divadelního manažerství a jevištní technologie Divadelní fakulty JAMU v Brně. Bejvlová ve své práci uvádí, že výchozím pro měření výkonnosti je stanovení poslání organizace, divadla. V definici poslání je nezbytné stanovit představu o roli divadla a jeho osobitých hodnotách v dané společnosti, vyjádřit konkrétní úlohu, kterou chce divadlo naplňovat. Vymezení diváckého okruhu, na který se tvorba orientuje, určí bližší vztah k publiku, píše Bejvlová. Ve své práci dále pokračuje: Ve většině případů v divadlech poslání není definováno buď vůbec anebo představuje spíše jakousi vizi, která pro měření výkonnosti není dostatečná (Bejvlová J., 2006, str. 49). Jako nejuchopitelnější formu divadla, na níž lze provést analýzu vnitřních vztahů a v podstatě výkonnost sledovat, uvádí Bejvlová repertoárové divadlo. Píše, že: tento typ divadla lze chápat jako relativně stabilní divadelní organizaci s uměleckým souborem, stálými zaměstnanci a daným počtem představení, která se střídají během sezóny. Každá inscenace je uváděna po určitou dobu, a to herci 37

43 kmenového hereckého souboru, doplněného o hostující umělce (Bejvlová J., 2006, str. 13). Z práce MgA. Jany Bejvlové, Ph.D., zřetelně plyne, že není možno zaměřit se pouze na vnitřní prostředí divadla, ale je nutno vnímat a pochopit vzájemné vztahy a propojenost divadelního prostředí s vnějším. Nejeden zkušený divadelník potvrdí zažitou větu, že: divadlo je živý organismus. Jako takové musí být schopno vnímat a také reagovat na případné (i náhlé) změny uvnitř svého systému, ale samozřejmě i na změny vnějšího prostředí. Obě prostředí se ovlivňují navzájem a tento fakt je důležité mít na povědomí například při tvorbě koncepce kulturní politiky, způsobu financování či stanovování směru divadla a jeho budoucích cílů Výkonnost divadel zřízených městem Brnem Základní měřitelné údaje popisující výkonnost divadel je možno nalézt v každoročně vydávaných publikacích města Brna. Jedná se o statistické a informační publikace, tzv. ročenky s názvem Zpráva o činnosti (19) a Brno v číslech (20). Na základě práce s oběma zmíněnými dokumenty z let 2004 až 2010 byly autorkou vytvořeny přehledné tabulky a grafy, které u divadel, jejichž zřizovatelem je město Brno, dokreslují statistické údaje uvedené v obou výročních zprávách města. Nutno zmínit, že data zveřejněná v ročenkách města Brna, byla konzultována s údaji, která ve svých Zprávách o hospodaření uváděla jednotlivá divadla. Následná tabulková část týkající se sledovaných měřitelných dat divadel, která jsou zřízena městem Brnem, je záměrně vložena za text této kapitoly. Je tak učiněno právě z důvodu názornosti tabulek a grafů. Veškeré informace, které jsou v uvedených zprávách otištěny, pocházejí z předkládaných ročních rozborů hospodaření divadel. Tyto jsou odevzdávány zástupci příspěvkových organizací města na příslušný odvětvový odbor, Odbor kultury Magistrátu města Brna, a to do 28. února následujícího roku za předchozí kalendářní rok. O hospodaření příspěvkových organizací města Brna bude více pojednáno v kapitole Rozpočet Hospodaření příspěvkových organizací. Nicméně, dokument s názvem Zásady vztahu orgánů statutárního města Brna k příspěvkovým organizacím, respektive příloha č. 1 s označením Hospodaření příspěvkových 38

44 organizací (příloha č. 7) přináší podrobnější informace. Samotný obsah roční zprávy o činnosti divadla, jež je vyhovena a následně na Odboru kultury za účasti zástupců Odboru rozpočtu a financování a samozřejmě také zástupců divadla, projednávána, musí obsahovat následující informace týkající se vždy daného sledovaného období: Hlavní činnost divadla plnění, personalistika o počty a struktura zaměstnanců, o přírůstky a úbytky zaměstnanců, o platové třídy a průměrné mzdy zaměstnanců, hospodaření o výnosy, o náklady, o finanční majetek, o pohledávky a závazky, o dotace z jiných rozpočtů, dary apod., o investice, o kontrolní činnost, o inventarizace majetku. Tato uvedená předepsaná struktura Zprávy o hospodaření musí být divadlem dodržena. Výjimkou může být pouze změna schválená Radou města Brna, Odborem kultury či Odborem rozpočtu a financování Magistrátu města Brna. V části Zprávy o činnosti, která pojednává o plnění hlavní činnosti divadla, jsou podrobně rozebrána představení odehraná ve vlastním divadle, na zájezdech a také představení, jež odehrál na prknech divadla hostující soubor. Lze říci, že toto hodnocení je odrazem zájmu diváků o konkrétní inscenace, které je vyjádřeno čísly. Zpráva o činnosti je také samozřejmě doplněna o tabulkovou část, v níž jsou zveřejněny informace o počtu uvedených představení na domácí i cizí scéně, počtu premiér, návštěvnosti celkové i jednotlivých inscenací, cenách vstupného a tržbách. Zajímavou kapitolou je popis premiérovaných inscenací, přehled nominací na ceny a případných ocenění divadla. 39

45 Čísla, jež jsou prezentována v ročenkách vydaných Magistrátem města Brna, uvádí následující: počet premiér, počet představení, počet diváků, výše příspěvku města na vstupenku, počet zaměstnanců, výše příspěvku na provoz organizace. Data vychází, jak již bylo zmíněno, právě z podkladů dodaných příslušným zřizovaným divadlem. Do finální podoby ročenek se však již bohužel nedostávají například údaje o návštěvnosti a počtu představení rozdělené na domácí a cizí scénu. Pro čtenáře, který není obeznámen s pravým stavem věci, se mohou informace obsažené v ročence, stát snadno zavádějícími. Ke čtyřem brněnským divadlům, jež jsou příspěvkovými organizacemi města, jsou níže uvedeny grafy (graf č. 1 4) a příslušné tabulky (tabulka č. 2 5). Vypovídají o stavu zaměstnanců, počtu premiér, počtu představení a návštěvnosti. V případě počtu představení a návštěvnosti je uváděno číslo, které je součtem všech představení a diváků (tj. vlastní scéna, zájezd, hostující divadelní soubor). Na základě těchto informací si lze vytvořit představu o činnosti příslušného divadla a také sledovat jeho vývoj ve sledovaných faktorech v daném období. V žádném případě nelze jednotlivá divadla podle uvedených dat porovnávat. Bylo by totiž srovnáváno nesrovnatelné. Na každé z divadel je nutno pohlížet individuálně, neboť každé má svá specifika. Ta souvisejí nejen se zaměřením, zacílením dané skupiny diváckého spektra, ale také s dlouhodobými plány a výhledy jednotlivých divadel v oblasti svého rozvoje a investic. 40

46 počet Divadlo Radost, příspěvková organizace Tabulka 2: Divadlo Radost, příspěvková organizace zaměstnanci odehraná představení premiéry diváci (v tis.) Uváděná statistická data jasně ukazují, že sledované oblasti nevykazují dlouhodobě žádné významné kolísání. To může být způsobeno v důsledku toho, že se jedná o nejmenší z příspěvkových divadel (v počtu zaměstnanců) a také dlouhodobě stabilním vedením divadla. Nedocházelo k zásadním změnám v dramaturgii divadla ani dalším zvratům, které by jakýmkoliv způsobem negativně ovlivnily například skladbu publika nebo popularitu uváděných inscenací. Divadlo Radost si stále drží výhradní postavení divadla pro nejmenšího diváka. Graf 1: Divadlo Radost, příspěvková organizace Divadlo Radost rok zaměstanci odehraná představení premiéry diváci (v tis.) 41

47 počet Národní divadlo Brno, příspěvková organizace Tabulka 3: Národní divadlo Brno, příspěvková organizace zaměstnanci odehraná představení Premiéry diváci (v tis.) K 1. srpnu 2007 došlo k výrazným personálním změnám ve vedení Národního divadla Brno. Na post ředitele byl jmenován ing. arch. Daniel Dvořák. Ten uvedl do funkcí nové umělecké šéfy všech souborů divadla. V rozmezí let bylo Divadlo Reduta (dále také Reduta ) z důvodu celkové rekonstrukce mimo provoz. S počátkem sezony 2007/2008 začala Reduta působit jako svébytný umělecký soubor. Do té doby byla pod uměleckou správou šéfa Mahenovy činohry. Z tabulky je patrné zvýšení počtu odehraných představení. Svůj podíl má právě zvýšená umělecká činnost Reduty (pronájmy a založení festivalu Redfest). V roce 2007 je zde uvedeno 27 představení a 5100 diváků. Oproti tomu v roce 2008 je to již 102 představení a přes diváků. Tento fakt lze přičíst získání svébytnosti a novému uměleckému vedení Reduty. Z uvedeného je dále zřejmý strmý pokles celkové návštěvnosti. Ačkoli je stav od sezony 2007/2008 poměrně neměnný (+/- 5 %), nepodařilo se novému vedení přivést takový počet návštěvníků, jak tomu bylo v minulosti. Graf 2: Národní divadlo Brno, příspěvková organizace 700 Národní divadlo Brno rok zaměstanci odehraná představení premiéry diváci (v tis.) 42

48 počet Městské divadlo Brno, příspěvková organizace Tabulka 4: Městské divadlo Brno, příspěvková organizace zaměstnanci odehraná představení premiéry diváci (v tis.) Rok 2004 byl pro Městské divadlo Brno velmi důležitý, neboť do budoucna zásadně proměnil podobu divadla. K 1. lednu 2004 se transformovala jeho vnitřní organizační struktura. Byly vytvořeny tři umělecké soubory: činohra, zpěvohra a muzikál. Se začátkem sezony 2004/2005 byla slavnostně otevřena nově vybudovaná Hudební scéna divadla. Jednalo se o divadelní prostor s moderním zázemím. Hlediště bylo vybudováno pro více než 680 diváků. Data, která ukazují vývoj v oblasti návštěvnosti a dokládají počet odehraných představení, se liší zejména s ohledem na hostování divadla v zahraničí (v rámci jednotlivých uvedení či turné). Samotná vytíženost obou scén divadla, činoherní a hudební, je dlouhodobě takřka 100 %. Za úspěchy a výsledky divadla stojí bezesporu umělecký šéf činohry, režisér a jeho ředitel v jedné osobě, Stanislav Moša. Svůj post zastává již od roku Graf 3: Městské divadlo Brno, příspěvková organizace 700 Městské divadlo Brno rok zaměstanci odehraná představení premiéry diváci (v tis.) 43

49 počet Centrum experimentálního divadla, příspěvková organizace Tabulka 5: Centrum experimentálního divadla, příspěvková organizace zaměstnanci odehraná představení 309 / 534* 395 / 553* 432 / 603* 439 / 693* 476 / 700* 470 / 708* Premiéry diváci (v tis.) / 736* V případě Centra experimentálního divadla je důležité připomenout, že uváděná čísla sumarizují statistická data všech tří scén, které zastřešuje. Divadlo U stolu, Divadlo Husa na provázku a HaDivadlo. V tabulce č. 5 jsou v řádku prezentována odehraná představení. Sečteny jsou nejen domácí divadelní inscenace a inscenace hostujících souborů, ale také všechny další projekty vznikající pod hlavičkou CED. Jako příklad lze uvést projekty Studia Dům nebo Vaření polívky, na němž se z velké části podílí i studenti Divadelní fakulty JAMU v Brně. Svoje místo a popularitu si mezi příznivci Divadla Husa na provázku získal nový tematický projekt tzv. Kabinet (např. Kabinet Havel či Kabinet Janáček). Graf 4: Centrum experimentálního divadla, příspěvková organizace 800 Centrum experimentálního divadla rok zaměstanci odehraná představení projekty CED - komplet premiéry diváci (v tis.) 1 Součet divadelních představení domácí produkce, hostujících souborů a ostatních projektů 44

50 3.3 Shrnutí Z výše uvedeného textu, který se zabývá charakteristikou výkonnosti divadel, je zřejmé, že snaha o zavedení měření výkonnosti divadel není novinkou. Mezi průkopníky této metody se počítají zejména země západní Evropy, konkrétně Nizozemí. Otázkou však zůstává, v jaké podobě a do jaké míry se podaří tento proces implementovat v budoucnu také do prostředí českých profesionálních i amatérských divadel. Nezřídka dochází ke konfrontacím s uměleckými představiteli divadelních institucí, které jsou většinou ukončeny poměrně jasným projevem nesouhlasu se zavedením metod zkoumajícím výkonnost divadel. Ke sběru statistických dat dochází v České republice pravidelně. Nicméně, údajů týkajících se umělecké činnosti, personalistiky a hospodaření se lze poměrně snadno dopátrat v případě institucí zřizovaných městem, krajem či státem. Divadelní organizace, které mají právní formu občanského sdružení, obecně prospěšné společnosti či jsou zřízena jako společnost s ručením omezeným nebo v rámci živnosti, mohou v souladu se zákonem č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě vyjádřit svůj nesouhlas s uveřejněním jimi poskytnutých údajů. Tento fakt znesnadňuje vytvoření ucelené a vypovídající statistiky divadelního prostředí v České republice. Analýza divadelního prostředí by měla totiž poskytovat natolik relevantní informace, jež by umožnily jejich následné užití kupříkladu při žádostech o dotace či při stanovování marketingového plánu a propagace té či oné divadelní instituce. Statistická data, která by byla jednotlivými divadly uveřejňována, by také mohla být v budoucnu nápomocna dalším průzkumům. Jakým? Struktura a zaměření divadel ve městě či kraji, zjištění škály divácké obce, přehled dotací a finančních prostředků poskytovaných jednotlivým divadlům. To je pouze částečný výčet následného možného použití statistických dat získaných od divadel. V současné době lze plně pracovat, jak bylo zmíněno, pouze s informacemi dodanými divadly zřizovanými a s částečnými daty, která poskytují některá divadla s jinou právní formou. Na tomto místě je vhodné znovu upozornit na to, že samotné disponování s měřitelnými daty neumožňuje srovnání jednotlivých divadel. Měřitelná data jsou pouze jedním, nikoliv však jediným prostředkem ke komparaci. V kapitole uvedené tabulky příspěvkových organizací města Brna neopravňují čtenáře k jejich vzájemné komparaci. Nutno zmínit, že musí být přihlíženo k dalším kritériím (viz výše). Nicméně, grafické výstupy dovolují vytvořit 45

51 si alespoň rámcovou představu o fungování těchto institucí a vývoji jednotlivých sledovaných ukazatelů. Tento vývoj se nabízí sledovat s ohledem na vedení divadla, jeho dramaturgii a/nebo zaměření se na domácí či zájezdovou činnost. Tabulky a grafy, které autorka práce vypracovala, vykazují data v průběhu sedmi let a mají svoji jistou výpovědní hodnotu. Stačí blíže rozkrýt uváděná čísla a uvidíme za nimi provozní a/nebo hospodářskou činnost konkrétního divadla. Posuzovat statistikou uměleckou aktivitu, její kvalitu a prospěšnost, je velmi obtížné a zavádějící. 46

52 4 Kulturní politika města Brna V mnoha odborných publikacích a na webových stránkách věnovaných kultuře se může každý seznámit s nejedním výkladem pojmu kultura. Pokud je pominuta teoretická rovina, je v praxi patrný nezastupitelný význam kultury v oblasti vzdělávací, sociální, a to vždy v několika odvětvích. Pro názornost má kultura v sociální oblasti preventivní funkci při předcházení trestné činnosti (volnočasové aktivita), významně se podílí na vzájemném přiblížení se jiných etnických skupin (multikulturní efekt), dále pomáhá integraci zpět do běžné společnosti například lidem s handicapem či po dlouhé nemoci. V posledních letech se mnoho odborníků zabývá přínosem kultury na poli hospodářském, ekonomickém. Předmětem výzkumu poslední doby se stal tzv. multiplikační efekt. V podstatě se jedná o hodnocení kulturních aktivit a jejich podílení se na tvorbě finančních prostředků, které se dostávají (formou daní) zpět do rozpočtu města, krajů a potažmo do státního rozpočtu. Má-li být uveden příklad, vezměme návštěvu divadelního představení. Samotné zakoupení vstupenky není zdaleka jedinou finanční operací, kterou potenciální divák provede. K návštěvě divadla patří jistě v některých případech návštěva obchodů s oblečením, návštěva kadeřníka, zajištění dopravy, nákup upomínkových předmětů či pobyt v restauraci před/po divadelním představení. Jistě by bylo možno uvést ještě další aktivity, které by v sobě skrývaly ekonomický potenciál. Co znamená kulturní politika z pohledu města? Díky své kulturní politice by měl být jasně deklarován a vymezen vztah města, respektive jeho vedení, ke kultuře obecně a samozřejmě k jednotlivým kulturním institucím. Kulturní politika by měla definovat a specifikovat cíle a očekávaný přínos kultury. Měly by být srozumitelně stanoveny priority v jednotlivých oblastech kultury. S kulturní politikou je neodmyslitelně spojena dotační politika, a proto by i v tomto případě mělo mít vedení města alespoň rámcově daná pravidla a podmínky při udělování dotací. Podmínky by se měly vázat vždy k dané kulturní, umělecké oblasti. Do ledna 2012 mělo město Brno k dispozici pouze jediný dokument, který se zabýval kulturní politikou města - Koncepce kultury v působnosti města (příloha č. 8). Dle sdělení PhDr. Viery Rusinkové (vedoucí Odboru kultury Magistrátu města Brna) se na jeho sestavení podíleli samotní pracovníci odvětvového 47

53 odboru. Dokument byl schválen na zasedání Zastupitelstva města Brna č. Z3/009 konaném ve dnech 7. a 8. září V době příprav a výzkumu k diplomové práci se autorka seznámila také s výše uvedeným strategickým dokumentem. Již při zjištění data původu vytvoření stávajícího dokumentu a zejména pak faktu, že nebyl od doby vzniku aktualizován, bylo více než pochopitelné volání brněnské umělecké obce po realizaci nové a použitelné koncepce. A to je zajisté důvod, proč ještě před vlastním bodovým seznámením s obsahem donedávna platného strategického dokumentu, bude pozornost zaměřena v krátkosti na aktuální stav vývoje nové koncepce kulturní politiky města Brna. Městu Brnu úspěšně prošel schvalovacím procesem projekt Evropského sociálního fondu (dále také ESF ), jenž je součástí Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost. Projekt má název Rozvojové dokumenty Strategie pro Brno. Celkové náklady projektu byly vyčísleny na Kč (z toho je Kč poskytnuto z výše uvedeného Operačního programu) a doba realizace byla stanovena na dobu od října 2010 do konce března Jedním z předsevzatých cílů projektu byla tvorba strategických koncepčních dokumentů, které budou mít v budoucnu zásadní význam pro definování vztahu města ke klíčovým oblastem a díky nimž dojde k zefektivnění spolupráce s představiteli a zástupci následujících oblastí: kultura, rozvoj vzdělanosti, dále oblast příměstských lesů a aktivního stárnutí. Uvedené oblasti byly ve Strategii pro Brno definovány jako pro město klíčové. Ve zveřejněném popisu projektu se v oblasti kultury uvádí: Program rozvoje kultury města Brna výstup bude zpracován v návaznosti na strategii rozvoje cestovního ruchu a jeho obsahem bude celková vize rozvoje kultury ve městě Brně, krátkodobé i dlouhodobé záměry města v této oblasti, vymezení nezastupitelných kulturních služeb zajišťovaných městem v návaznosti na kulturní služby poskytované dalšími subjekty (Rozvojové dokumenty Strategie pro Brno. 2011, online). Na zasedání Rady města Brna (č. R6/012 ze dne 16. února 2011) následně došlo ke schválení výzvy k podání nabídky na vytvoření rozvojových dokumentů. Byl odsouhlasen seznam dodavatelů, kteří byli vyzváni k podání nabídky. Dále byla jmenována hodnotící komise zodpovědná za posouzení kvalifikace pro příslušnou část výzvy. Pro oblast kultury to byli mimo jiné také Ing. Jana Bohuňovská (náměstkyně primátora pro oblast sociálně kulturní) a PhDr. Viera Rusinkové 48

54 (vedoucí Odboru kultury MMB). Předpokládaná cena veřejné zakázky s názvem tvorba Programu rozvoje kultury města Brna a jeho evaluace činila Kč + DPH. Každá z předložených nabídek musela být podána do a splňovat přesná kritéria, která byla zadána Zadávací dokumentací. V oblasti kultury byl výsledek zadávacího řízení následující. Pro formální nedostatky byla z výběrového řízení vyloučena nabídka organizace Proculture, která je charakterizována jako výzkumné, informační a vzdělávací centrum pro umění a kulturu. Vítězným dodavatelem se stala společnost DHV CR, spol. s r. o. se sídlem v Praze. Dle obchodního rejstříku je hlavním zaměřením poradenská činnost, a to v mnoha oblastech (ekologie a životní prostředí, energetika, vzdělávání a sociální péče). K dalším činnostem patří zpracování analýz, lektorská práce atd. Tato společnost měla povinnost zakázku, obsahující analytickou, navrhovací část a samozřejmě i evaluaci, předložit na Magistrát města Brna do Návrh společnosti DHV CR, spol. s r.o. byl na webu statutárního města Brna umístěn dne 19. ledna Současně se jednalo o výzvu k jeho připomínkování. Dne 25. ledna 2012 se v sále Břetislava Bakaly konalo veřejné projednávání, a to za účasti tvůrců návrhu a také zástupců vedení města Brna. V řadách diváků zasedli například předsedkyně občanského sdružení Tanec Praha, ředitelka organizace Proculture Marta Smolíková, zástupci seskupení Za Brno kulturní, ředitel Městského divadla Brno, příspěvkové organizace či rektor Janáčkovy akademie múzických umění v Brně. Kritika předkládaného dokumentu se opírala zejména nejen o jeho povrchní zpracování, nesystematičnost, ale dokonce i odborné nedostatky. Připomínky, které byly do stanovené lhůty doručeny na MMB, byly okomentovány a bude s nimi dále pracováno. Diskuze mezi odborníky z oblasti kultury a vedením města Brna probíhají a budou pokračovat. Níže následuje krátké seznámení s obsahem strategického dokumentu města Brna Koncepce kultury v působnosti města. Text je členěn na tři podstatné části. Jsou to: trvalé cíle, krátkodobé cíle do roku 2003 a dlouhodobé cíle do roku I přes skutečnost, že byl dokument v lednu 2012 stažen z webových stránek města, musí dojít k jeho prezentaci. Ve sledovaném období se jednalo, pro oblast kultury ze strany města Brna, o určující strategický dokument. 49

55 4.1 Trvalé cíle Z této části koncepce je zřejmá jednoznačná snaha zástupců města Brna o udržení si pozice druhého největšího kulturního centra v České republice. To za předpokladu minimálně stávajícího stavu poskytovaných kulturních služeb. Předpokladem pro splnění výše uvedeného stanoveného cíle je adekvátní finanční podpora uměleckých a kulturních aktivit, které město Brno zajišťuje prostřednictvím svých příspěvkových organizací nebo se objevuje jako pořadatel/spolupořadatel. Důraz je kladen současně i na účinný dotační systém. Druhým předpokladem k udržení stávajícího stavu v poskytování kulturních služeb je nutnost nalezení východisek z neuspokojivého stavebního a technického stavu objektů, které slouží jako zázemí institucím poskytujícím kulturní služby. 4.2 Krátkodobé cíle do roku 2003 Důležitým bodem koncepce je posílení činnosti v oblasti reklamy a propagace. Z dokumentu vyplývá, že tradiční média, která nejsou bohužel blíže specifikována, jsou sice tzv. levnou variantou poskytující propagaci kulturním aktivitám, ale jsou značně omezeny co do rozsahu v předávání informací. To je, podle tvůrců koncepce, dáno zejména specifickou cílovou skupinou jednotlivého konkrétního druhu média. Výše uvedený fakt jasně ukazuje, že je nezbytné zajistit možnosti a prostředky, jež by pokryly mnohem obsáhlejší a širší pole informovaných. Ke sdílení dat měly být využívány informační sítě v oblasti kultury a turistiky, a to na úrovni regionální i mezinárodní. Dále pak kvalitní počítačová síť v jednotlivých městských kulturních institucích, která by komunikovala s médii. Jako nezbytné se ukázalo ve vyšší míře využívání billboardů a dalších reklamních ploch. K těmto stanoveným propagačním prioritám je nutno dále vytvořit funkční marketingovou strategii města Brna, která by kromě dalšího nabízela atraktivní nabídku kulturních akcí. Mělo se jednat především o zvýšení frekvence divadelních a hudebních akcí v letních měsících. K oživení města Brna v době mimo hlavní divadelní sezonu by mělo přispět zejména vytvoření dobře fungujícího modelu tzv. Brněnského kulturního léta, v rámci něhož se konají pravidelné i ojedinělé kulturní akce, přehlídky a festivaly. 50

56 Svůj význam má také zprovoznění mobilní scény na nádvoří hradu Špilberk, kde se v 90. letech začalo s organizací významných kulturních akcí. Příkladem může být hudební festival Moravský podzim či divadelní Shakespearovské slavnosti. Koncepce vyzvala k výraznější spolupráci s partnerskými městy, a to jak v České republice, tak i se zahraničními. Podtržena byla účast města Brna v síti Evropských měst a regionů pro kulturu. Nedostatkem, na jehož nápravu je kladen důraz, jsou nedostačující prostorové možnosti divadelních a hudebních institucí. Slovem nejdůležitější je popsána potřeba výstavby nového koncertního sálu s větším počtem míst. Obdobná míra potřeby byla v koncepci přikládána na vybudování sálu užívaného k uvádění muzikálových titulů. Jako řešení se nabízela realizace venkovní muzikálové arény ve spolupráci s Městským divadlem Brno. Ve stávající koncepci je přímo uvedeno, že: za důležitý směr považujme dosud málo zaužívanou spolupráci mezi stávajícími brněnskými divadly, ale i hudebními tělesy s cílem společné prezentace výjimečných divadelních a hudebních projektů, s oboustranným využitím stávajících prostorových možností (Koncepce kultury v působnosti města. 2003). 4.3 Dlouhodobé cíle do roku 2010 Ve velmi krátké charakteristice dlouhodobého cíle kulturní působnosti města Brna se píše: že bude realizován rozvojový program s nejširším dopadem, kde kultura bude jako důležitý růstový faktor prostředníkem ekonomického a sociálního rozvoje města Brna (Koncepce kultury v působnosti města. Brno, 2003). Cílem uvedeného projektu se mělo stát propojování kultur, spolupráce a integrace v souvislosti s myšlenkou evropského občanství apod. Tento program si vytyčil za hlavní cíl vytvoření pozitivního vnějšího image města Brna. 51

57 4.4 Shrnutí Dlouho dobu se směrem ke koncepci kulturní politiky města Brna ozývaly a stále ozývají hlasy kritiky nejen z úst odborné veřejnosti, ale také od zástupců mnoha kulturních institucí a organizací. Výše uváděný dokument nebyl považován ani za dostačující či strategický a dokonce ani koncepční v pravém slova smyslu. Po detailním prostudování Koncepce kultury v působnosti města lze dojít k domněnce, že se snad nejedná o strategický dokument v pravém slova smyslu, ale o pouhý koncept. Jaký je závěr? Fakta jsou jasná. Od doby vzniku dokumentu nedošlo ani k jeho průběžným aktualizacím nebo doplnění na základě nově vzniklých potřeb, a to jak obyvatel (diváků), kulturních institucí, tak přímo města Brna. Z dokumentu není patrná žádná reakce na změny prováděné vyššími kulturními i správními institucemi. V Koncepci jsou vztahy, v nichž se město Brno na kulturní úrovni vyskytuje, popsány velmi povrchně. Stejně tak není kultura samotná chápana v širších konotacích. Chybí navázání na další obory, jednotlivé oblasti veřejné správy a veřejného života. S odstupem několika let je možno porovnat, které z uvedených bodů koncepce byly splněny a které nikoliv. Kromě jiných je patrné nesplnění stanoveného cíle právě v oblasti financování kulturních aktivit městem Brnem a také dále v oboru propagace a marketingu. Jaký je současný stav koncepce kultury v Brně? Jak se dál vyvíjí kulturní politika v tomto městě? Koncepce kultury v působnosti města byla veřejností dohledatelná a závazná do ledna Zda se podle ní řídí úředníci i nyní, tedy po jejím stažení z oficiálních webových stránek města Brna, je otázkou. Jak bylo v této kapitole podrobně uvedeno, díky úspěšnému projektu ESF Rozvojové dokumenty Strategie pro Brno, jenž je součástí Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost, byla vypracována studie a návrh nového strategického dokumentu pro kulturu. V současné chvíli všichni plni očekávání vyhlíží nové dokumenty, které by měly být vypracovány na základě podkladů a návrhů dodaných firmou DHV CR, spol. s r. o. nazvaných Program rozvoje kultury města Brna a evaluace. V minulých měsících měla veřejnost možnost vyjádřit se k uvedenému textu a ohodnotit jej po teoretické stránce. Posoudit úspěch navrhovaných řešení, stejně jako novou koncepci a její dopad na kulturu ve městě Brně bude možné až po uplynutí nějaké doby. Teprve čas ukáže, zda se podaří implementace koncepce do praxe. Samotné výsledky na sebe mohou nechat čekat i několik let. 52

58 5 Rozpočet statutárního města Brna Kapitola věnovaná rozpočtu města Brna plynule navazuje na předešlé informace a porovnává vývoj příspěvku na provoz, který město poskytuje ze svého rozpočtu čtyřem profesionálním divadlům. Pro větší názornost byly zpracovány podrobné tabulky a grafy, jež jsou samozřejmou součástí kapitoly. Dalším grafickým srovnáním prošel vývoj provozních výdajů Odboru kultury MMB. Názorné bude také porovnání finančních prostředků poskytnutých přímo na divadelní činnost. Jelikož se jedná o součást provozních výdajů města Brna, musí být nutně zohledněn dále postupný vývoj těchto výdajů z celkového hlediska, a to za období sledované touto prací, tedy roky K lepšímu pochopení samotného fungování vztahů města Brna a jeho příspěvkových organizací budou postupně probrány zásady jejich hospodaření. Vzhledem k tomu, že veškeré financování, kterému je v práci věnována pozornost, vychází právě z rozpočtu města, bude i ten představen. Statutární město Brno se při tvorbě vlastního rozpočtu řídí zákonem č. 128/2000 Sb., zákon o obcích (1), zákonem č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů (4), dalšími obecně závaznými předpisy a Statutem města Brna (21). Informace, které jsou uváděny níže, pocházejí právě ze Statutu města Brna a jsou citovány a/nebo parafrázovány (Statut města Brna. 2011, online). Rozpočet města Brna je v souladu s ustanovením 131 písm. b) zákona č. 128/2000 Sb., zákon o obcích rozdělen: rozpočet města, rozpočty městských částí v Brně (dále také MČ ). 5.1 Sestavování rozpočtu Rozpočet města schvaluje Zastupitelstvo města Brna a rozpočet městské části schvaluje zastupitelstvo příslušné městské části. Konečnou podobu rozpočtu statutárního města Brna projedná Zastupitelstvo města Brna, a to teprve po schválení rozpočtu města a rozpočtů všech městských částí. Město a městské části sestavují svůj rozpočet samostatně na příslušný rozpočtový rok, který je shodný s kalendářním rokem. Při zpracování ročního rozpočtu vychází město a městské části z tzv. rozpočtového výhledu. 53

59 Rozpočtový výhled je sestaven na období nejméně pěti let následujících po roce, na nějž se sestavuje roční rozpočet. Pravidelně každý rok dochází k jeho aktualizaci. Zastupitelstvo města Brna schvaluje vždy do zásady pro sestavení návrhu rozpočtového výhledu, které jsou pro městské části závazné. Rozpočtový výhled projednává Zastupitelstvo města Brna do a zastupitelé městské části schválí rozpočtový výhled každoročně do Rozpočtový výhled musí být do 15 dnů od schválení zastupitelstvem městské části předložen městu Brnu prostřednictvím Odboru rozpočtu a financování MMB. Nedojde-li ke schválení rozpočtu města nebo městské části před 1. lednem rozpočtového roku, řídí se rozpočtové hospodaření města až do schválení rozpočtu města nebo městské části tzv. rozpočtovým provizoriem. Na celkovém rozpočtu příjmů statutárního města Brna se podílí: daňové příjmy, nedaňové příjmy, kapitálové příjmy, přijaté transfery / dotace. Vlastní příjmy, tj. daňové, nedaňové a kapitálové, tvoří rozhodující část celkových příjmů. Na celkovém rozpočtu výdajů statutárního města Brna se podílí: provozní výdaje (cca 70 %), kapitálové výdaje (cca 30 %). Podíl města na celkových výdajích činí cca 80 %, podíl městských částí představuje cca 20 %. V průběhu roku je možno očekávat změnu struktury výdajů města Brna, a to zejména v důsledku obdržení účelových transferů/dotací z jiných veřejných rozpočtů. 5.2 Rozpočet městských částí Zastupitelstvo města Brna stanoví do předchozího roku objem finančních prostředků, které jsou postoupeny do rozpočtu městské části. Finanční prostředky, jež putují z rozpočtu města městské části, jsou převáděny až 54

60 po schválení závěrečného účtu města Brna. Do doby schválení rozpočtu městské části jí jsou poskytovány ke krytí nezbytných výdajů měsíční zálohy ve výši 50 % měsíční částky účelových a neúčelových dotací. Výjimku tvoří dotace na sociální dávky, která bývá poskytována v plné výši. Po schválení rozpočtu městské části následuje dorovnání části dotace. Každý rozpočet má svoji stranu příjmovou a samozřejmě také výdajovou. Níže bude následovat krátký výčet vybraných příkladů složek příjmové a výdajové části rozpočtu městských částí města Brna Příjmy městské části Účelově určené dotace ze státního rozpočtu: o příspěvek na výkon státní správy, o příspěvek na školství, účelově určené dotace z rozpočtu města např.: o na pečovatelskou službu, o pro jednotky sboru dobrovolných hasičů, neúčelová dotace z rozpočtu města rozdělená mezi městské části dle: o počtu obyvatel městské části, o počtu žáků základních škol a dětí mateřských škol městské části, o velikosti ploch veřejné zeleně ve správě městské části, o délky místních komunikací ve správě městské části, o výměry městské části, přičemž Zastupitelstvo města Brna schválí každoročně do předchozího roku pro každé kritérium výši procentního podílu na celkovém objemu neúčelové dotace, další příjmy např.: o příjmy z výsledků vlastní hospodářské činnosti městské části, o příjmy z hospodářské činnosti právnických osob zřízených městem, o příjmy z místních poplatků (s výjimkou poplatků za povolení k vjezdu motorových vozidel a poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů). 55

61 5.2.2 Výdaje městské části Výdaje městské části tvoří např.: o úhrady závazků vyplývajících pro městskou část z plnění povinností uložených jí zákonem a Statutem města Brna, o výdaje na vlastní činnost městské části v její samostatné působnosti, zejména výdaje spojené se správou svěřeného majetku a jeho rozvojem, o výdaje spojené s výkonem státní správy, o výdaje na podporu subjektů provádějících veřejně prospěšné činnosti, o dary a příspěvky na sociální nebo jiné humanitární účely, o pokuty, sankce a náhrady škod uložené městu v důsledku porušení povinností městskou částí, kromě výčtu uvedených výdajů hradí městská část ze svého rozpočtu také splátky přijatých půjček, úvěrů a návratných výpomocí. 5.3 Závěrečný účet a audit města Brna Hospodaření města a městských částí za každý uplynulý kalendářní rok nechává město Brno přezkoumat auditorem, který je vybrán Radou města Brna. Finanční náklady určené na přezkoumání hospodaření auditorem jsou hrazeny z rozpočtových prostředků města Závěrečný účet Sestavuje město a městská část do tří měsíců po skončení kalendářního roku, spolu se zprávou o výsledcích přezkoumání hospodaření města Brna/městské části za uplynulý kalendářní rok projedná Zastupitelstvo města Brna/městské části do 30. června následujícího roku a v případě potřeby přijme opatření k nápravě nedostatků, přebytek rozpočtového hospodaření městské části se převádí k použití v dalším roce a o jeho použití přebytku rozhoduje zastupitelstvo městské části, 56

62 konečné vypořádání finančních prostředků poskytovaných do rozpočtu městské části bude provedeno městem do 30 kalendářních dnů po schválení závěrečného účtu města Kontrolní činnost Orgány města provádějí kontrolu hospodaření s rozpočtovými prostředky: jsou-li příjmem města, jsou-li poskytnuty městským částem formou účelových dotací, účelových přechodných finančních výpomocí a jsou-li uvolněny z havarijní rezervy města. Orgány města jsou rovněž oprávněny provádět kontroly hospodaření a kontroly vedení účetnictví. Ke všem výše uvedeným revizím jsou městské části povinny poskytnout veškeré dostupné podklady i součinnost a vytvořit tak podmínky k řádnému průběhu kontroly. Rada města Brna závazně určuje peněžní ústavy, u kterých město a městské části vedou bankovní účty pro platební styk mezi městem a městskými částmi. O účelové dotace a další finanční prostředky poskytnuté ze státního rozpočtu, státních fondů či z rozpočtu kraje žádá zastupitelstvo městské části vždy prostřednictvím města. 5.4 Rozpočet města Brna versus rozpočet Odboru kultury MMB V rámci rozpočtu statutárního města Brna jsou veškeré výdaje, a to provozní i kapitálové (investiční), rozděleny a přiřazeny do příslušných oddílů. Tyto mají své další logické členění, které daný oddíl systematizuje a upřesňuje. Jedná se tak například o oddíl zdravotnictví, který je členěn na fakultní nemocnice, ostatní ústavní léčbu či lékárenskou službu. Mezi oddíly rozpočtu patří vzdělávání, tělovýchova a zájmová činnost, ochrana životního prostředí a mnohé další. Kultura, jíž má ve své kompetenci Odbor kultury MMB, spadá do oddílu, jenž nese název Kultura, církve a sdělovací prostředky a jeho vnitřní uspořádání vypadá následovně (tabulka č. 6). 57

63 Tabulka 6: Odbor kultury MMB položkové dělení rozpočtu oddíl: Kultura, církve a sdělovací prostředky Divadelní činnost Hudební činnost Filmová tvorba, distribuce, kina a audiovizuální archiválie Činnosti knihovnické Činnosti muzeí a galerií Vydavatelská činnost Výstavní činnosti v kultuře Ostatní záležitosti kultury Zachování a obnova kulturních památek Pořízení, zachování a obnova hodnot místního povědomí Ostatní záležitosti ochrany památek a péče o kulturní dědictví Činnosti registrovaných církví a náboženské společností Rozhlas a televize Ostatní záležitosti sdělovacích prostředků Zájmová činnost v kultuře Záležitosti církví, kultury a sdělovacích prostředků pramen: Rozpočet statutárního města Brna ( Z finančních prostředků určených na provoz Odboru kultury MMB jsou poskytovány, kromě příspěvků na provoz příspěvkovým organizacím města, dotace typu B na projekt či provoz. Jejich analýze bude věnována samostatná kapitola práce. Pro bližší představu o vývoji rozpočtu Odboru kultury MMB byly zpracovány tabulky a grafy, které mapují roky Jednotlivě byly vytvořeny grafické podklady provozních výdajů uvedeného odboru, dále zkonkretizovány výdaje pouze na divadelní činnost, a to s ohledem na celkové provozní výdaje města Brna (viz tabulka č. 7 a graf č. 5). Tabulka 7: Provozní výdaje statutárního města Brna a Odboru kultury MMB Statutární město Brno (v tis. Kč) Odbor kultury MMB (v tis. Kč) Odbor kultury MMB (%) 7,9 9,7 8, ,6 divadelní činnost (v tis. Kč) divadelní činnost (%)

64 v tis. Kč Graf 5: Provozní výdaje Odboru kultury MMB Provozní výdaje Odboru kultury MMB vs. divadelní činnost rok Odbor kultury MMB (v tis. Kč) divadelní činnost (v tis. Kč) Grafické zpracování potvrzuje postupné mírné navyšování provozních výdajů statutárního města Brna. S nimi rostou i provozní výdaje Odboru kultury MMB. Tyto více než pět let tvoří takřka 10 % z celkové částky. O uvedené skutečnosti jako o nadprůměrném dotování kultury městem, píše ve své diplomové práci také Michaela Mixová. Cituje v ní například Pavlu Spurnou, která uvádí, že většina měst dává na kulturu kolem 5% ze svého rozpočtu (Mixová M., 2010, str. 64). Mixová se dále zmiňuje o rozdělení finančních prostředků Odboru kultury MMB, kdy více než 85% z celkové částky je určeno jako příspěvek na provoz divadlům, jejichž je město Brno zřizovatelem. Na dotace poskytnuté v rámci dotačního řízení se dostává poměrně zanedbatelná část z celkové sumy finančních prostředků, které jsou odboru poskytnuty městem. Další níže uváděnou grafickou informací je tabulka a graf znázorňující poměr financí vydaných Odborem kultury MMB na divadelní činnost, a to jednak v podobě příspěvku na provoz příspěvkovým organizacím a dále jako zůstatek na další divadelní činnost (tab. č. 8 a graf č. 6). Tabulka 8: Výdaje Odboru kultury MMB - divadelní činnost (v tis. Kč) Odbor kultury MMB divadelní činnost z toho: příspěvek na provoz

65 v tis. Kč Graf 6: Výdaje Odboru kultury MMB - divadelní činnost Výdaje Odboru kultury MMB - divadelní činnost rok Odbor kultury MMB divadelní činnost (celkově) příspěvek na provoz Jak je uvedeno výše, je členěn rozpočet Odboru kultury MMB do několika oddílů a dále na kapitálové a provozní výdaje. Jaké provozní náklady jsou zahrnuty do provozních výdajů oddílu "divadelní činnost" kromě příspěvku na provoz příspěvkových organizací? S tímto dotazem byla oslovena ekonomka Odboru kultury MMB Ing., Jitka Andrýsová a dne 4. dubna 2012 sdělila elektronicky následující odpověď: u divadelní činnosti se jedná o neinvestiční transfery tedy dotace, dále o neinvestiční příspěvky od zřizovatele a neinvestiční dotace ze státního rozpočtu průtokový transfer přes Jihomoravský kraj a zřizovatele, a neinvestiční dotace - průtokový transfer z Jihomoravského kraje, který se rovněž uskutečňuje přes zřizovatele. Jedná se jak o provozní prostředky, tak i o dotace na projekty. Další položkou je poskytnutá bezúročná půjčka, která byla schválena v Zastupitelstvu města Brna a je poskytována po dobu 4 let, snížená je každoročně vždy o 5 mil. Kč. Příspěvková organizace ji v následujícím roce vrátí do , požádá si o další sníženou o 5 mil. Kč, atd. První půjčky byla organizaci poskytnuta v roce 2009 ve výši 20 mil. Kč a v roce 2012 se jedná o poslední ve výši 5 mil. Kč. Poskytování půjčky je v souladu se zákonem 250/2000 Sb. (Andrýsová J., , ová korespondence) Nejen o příspěvcích na provoz zřizovaným divadlům bude podrobněji pojednávat následující kapitola. 60

66 5.5 Hospodaření příspěvkových organizací statutárního města Brna Každá příspěvková organizace samostatně hospodaří s peněžními prostředky a svěřeným majetkem v souladu se zákonem č. 250/2000 Sb., v platném znění, s její zřizovací listinou a s dokumentem Zásady vztahu orgánů statutárního města Brna k příspěvkovým organizacím (příloha č. 9). Informace, které jsou součástí této kapitoly, jsou značnou měrou výtahem z právě posledně zmiňovaného oficiálního dokumentu (Zásady vztahu orgánů statutárního města Brna k příspěvkovým organizacím. 2011, online). Hospodaření příspěvkových organizací se řídí: a) ročním finančním plánem nákladů a výnosů, b) plánem tvorby a čerpání peněžních fondů, c) schváleným odpisovým plánem, d) stanoveným způsobem usměrňování prostředků na platy. Příspěvková organizace hospodaří s finančními prostředky získanými: a) z vlastní činnosti (hlavní i doplňkové), b) z rozpočtu města (příspěvek na provoz a účelová dotace na investice), c) z jiných veřejných rozpočtů (účelové, systémové či individuální dotace), d) z fondů organizace, e) z darů a dotací od fyzických a právnických osob, f) ze zahraničí (dotace a dary). Rozhodne-li se příspěvková organizace pořídit si věci nákupem na splátky, uzavřít smlouvu o půjčce anebo si vzít úvěr, může tak učinit pouze se souhlasem Rady města Brna. Stejné pravidlo platí také v případě převodu finančních prostředků z rezervního fondu organizace do fondu investičního Rozpočtový proces Rozpočtový proces příspěvkových organizací probíhá níže popsaným způsobem. Zastupitelstvo města Brna stanoví termíny, do nichž organizace vypracuje: a) návrh ročního finančního plánu nákladů a výnosů, 61

67 b) plán tvorby a čerpání peněžních fondů, c) návrh odpisového plánu majetku. Za jejich zpracování odpovídá ředitel organizace. Následně jsou podklady předloženy příslušnému odvětvovému odboru (v případě divadla Odboru kultury), jenž vyhodnotí potřeby odvětví ve vztahu k rozpočtu města a předá podklady se svým stanoviskem Odboru rozpočtu a financování MMB (dále také ORF ). Zde je posouzen návrh finančního plánu organizací z hlediska celkových možností a finanční situace města. Poté je doplněn o stanovisko odvětvového odboru. Dalším krokem je vyjádření hledisko ORF a postoupení Radě města Brna jako součást návrhu rozpočtu města. Rozpočet příspěvkových organizací, který schvaluje ZMB je stanoven výší: a) příspěvku na provoz organizace, b) účelové investiční dotace do investičního fondu organizace, c) odvodu z investičního fondu organizace do rozpočtu města v případě, kdy investiční zdroje organizace jsou vyšší než potřeba jejich užití. Ředitel organizace zajistí cestou kompetentních zaměstnanců příslušného odboru ve své organizaci zpracování rozpisu ročního finančního plánu nákladů a výnosů, dále také komentáře k rozpočtu organizace a k uvedenému návrhu. Následuje opět předložení odvětvovému odboru v předem stanoveném termínu. Odvětvový odbor je se svým stanoviskem předloží ORF a ten finanční plány organizací podá zastupitelům města Brna. Nejpozději k poslednímu dni měsíce května má ředitel příspěvkové organizace za povinnost doručit svému odvětvovému odboru tzv. střednědobý výhled hospodaření. Jedná se o výhled na dobu 3 let. Tento dokument jako všechny musí projít schvalovacím procesem RMB a ZMB, a to včetně příslušných komisí těchto orgánů správy města Příspěvek na provoz příspěvkové organizace Příspěvek na provoz příspěvkové organizace z rozpočtu města je určen k úhradě nákladů souvisejících s její hlavní činností, včetně odpisů majetku a nákladů neinvestiční povahy na opravy a údržbu dlouhodobého majetku, pokud organizace nemůže uhradit tyto náklady z jiných zdrojů, př.: a) z tržeb za vlastní výkony, 62

68 b) z prodeje majetku, c) z dotací poskytnutých z jiných veřejných rozpočtů na stanovený účel, d) z fondů organizace. Výše příspěvku na provoz je dána zejména rozpočtem statutárního města Brna a výhledem organizace na daný rok. Divadlo předkládá návrh ročního plánu nákladů a výnosů, v němž pracuje jednak s provozními náklady (energie, údržba apod.), dále se svojí činností uměleckou, která je dána dramaturgickým plánem a v neposlední řadě s oblastí personální (mzdové náklady, zdravotní a sociální pojištění, daň z příjmů atd.). V potaz jsou v návrhu ročního finančního plánu brány také předpokládané změny v počtu zaměstnanců, odpisy majetku apod. Příspěvek na provoz z rozpočtu města je organizaci poskytován zpravidla rovnoměrně v průběhu roku (tj. měsíčně), a to do výše schváleného ročního objemu neinvestičního příspěvku. V průběhu roku je možná změna schváleného příspěvku. Ten se mění v závislosti na aktuálních potřebách divadla (nákup majetku, nerovnoměrné čerpání nákladů na pořízení jednotlivých inscenací, nestavební investice nezbytně nutných zařízení atd.) a/nebo v souvislosti s transferem finanční částky z jiného zdroje (např. Jihomoravský kraj či Ministerstvo kultury). Každá žádost o změnu musí být pečlivě zdůvodněna, seřazena podle priorit organizace a podepsána ředitelem divadla. Adresátem je ve všech případech vedoucí Odboru kultury MMB. Nicméně, k úpravě může dojít také ze strany zřizovatele, Magistrátu města Brna. Následující tabulky č a grafy č poskytují grafickou informaci o příspěvcích, které plynuly z rozpočtu města Brna v období

69 Národní divadlo Brno, příspěvková organizace Graf 7: Národní divadlo Brno, příspěvková organizace Tabulka 9: Národní divadlo Brno, příspěvková organizace (v tis. Kč) příspěvek na provoz Městské divadlo Brno, příspěvková organizace Graf 8: Městské divadlo Brno, příspěvková organizace Tabulka 10: Městské divadlo Brno, příspěvková organizace (v tis. Kč) příspěvek na provoz

70 Divadlo Radost, příspěvková organizace Graf 9: Divadlo Radost, příspěvková organizace Tabulka 11: Divadlo Radost, příspěvková organizace (v tis. Kč) příspěvek na provoz Centrum experimentálního divadla, příspěvková organizace Graf 10: Centrum experimentálního divadla, příspěvková organizace Tabulka 12: Centrum experimentálního divadla, příspěvková organizace (v tis. Kč) příspěvek na provoz