REKONSTRUKCE A ROZŠÍŘENÍ ČOV BRNO-MODŘICE

Transkript

1 SOVAK Časopis oboru vodovodů a kanalizací číslo 7 8/2005, strana 1/193 SOVAK ROČNÍK 14 ČÍSLO OBSAH: Ing. Věra Sojková, Ing. Robert Hrich Rekonstrukce a rozšíření ČOV Brno-Modřice... 1 Jaroslav Jandl a kolektiv Problematika Mikrocystinu-LR v úpravně vody Švařec... 5 Ing. Miloslava Melounová Valná hromada Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR, která se konala 13. dubna 2005 v Kongresovém a vzdělávacím centru v Průhonicích... 9 Ing. Vladimír Pytl Valná hromada Svazu vodního hospodářství ČR Ing. Vladimír Špíšek Výstavba a zkušební provoz oblastního vodovodu Yanbu Medina v Saudské Arábii MUDr. František Kožíšek Bonnská charta není jen kus papíru Bonnská charta pro bezpečnou pitnou vodu Mgr. Jiří Hruška 11. mezinárodní vodohospodářská výstava VODOVODY KANALIZACE Soutěž o nejlepší exponát místo: Vzorkovač SVP 10 VR místo: Kanalizační poklop VIATOP z tvárné litiny místo: CLA-VAL datalogger tlaku a průtoku Soutěž o nejlepší expozici Vítěz v kategorii velkých expozic: Hawle armatury, s. r. o Vítěz v kategorii malých expozic: Alfa Laval, s. r. o Mgr. Kateřina Běhalová Vyhlášení vítězných staveb soutěže Vodohospodářská stavba roku Ing. Bohdana Krčová Toxiny sinic v pitných vodách RNDr. Jana Ambrožová, PhD., Ing. Iveta Růžičková, Mgr. Petr Pumann Vodárenská biologie v roce 2005, aktuality z praxe a výzkumu Ing. Ludmila Rusňáková Vstup SOVAK ČR do mezinárodní organizace EUREAU Ing. Marie Michalová Čistírenský kal, současně platné předpisy a jejich očekávaný vývoj v ČR a EU Ing. Oldřich Šamal Reaktorová čistírna odpadních vod založená na fyzikálně-chemických procesech Ing. Jiří Kubeš Výměna vodovodního potrubí z azbestocementových trub JUDr. Josef Nepovím Novela dispozic s podnikem a jeho jměním Ing. Vladimír Pytl Cesty ke snižování nebezpečných látek ve vodních nádržích Mgr. Radek Široký Nově zpřístupněná historická vodárna v Plzni MUDr. Markéta Chlupáčová Enterokoky kvantitativně a bez ředění do 24 hodin? PhDr. Lea Novotná Staletími podél řeky Svitavy Projekt optimalizace provozu vodárenských organizací v Dolním Sasku Ladislav Rainiš Vápnění vodárenské nádrže Souš Ing. Jaromíra Rottenbergová Hygienizace a stabilizace kalů z ČOV a dostupné technologie pro její řešení Vzpomínka na prof. RNDr. Vladimíra Sládečka, DrSc Filtrace při úpravě pitné vody Z tisku Semináře školení kurzy výstavy Příloha: Metodické doporučení SZÚ Národního referenčního centra pro pitnou vodu k ukazateli microcystin-lr a vyhlášce č. 252/2004 Sb. Titulní strana: ČOV Brno-Modřice, provozovatel Brněnské vodárny a kanalizace, a. s. REKONSTRUKCE A ROZŠÍŘENÍ ČOV BRNO-MODŘICE Ing. Věra Sojková, Ing. Robert Hrich Brněnské vodárny a kanalizace, a. s. 1. Úvod Koncem května roku 2001 byla zahájena rekonstrukce a dostavba čistírny odpadních vod pro město Brno v Modřicích. Cílem bylo zajistit dostatečnou kapacitu pro rozvoj města Brna a blízkého okolí a zejména umožnit provozovateli plnění limitů na odtoku z ČOV v souladu s českou i evropskou legislativou. Investorem stavby byla společnost Brněnské vodárny a kanalizace, a. s. Hlavním zdrojem financování byl úvěr Evropské banky pro obnovu a rozvoj, poskytnutý této společnosti. Dodavatelem stavby bylo konsorcium tvořené francouzským lídrem firmou Degrémont a stavebním sdružením firem IMOS a ŽS. Dalším členem konsorcia byla projekční společnost AQUATIS. Stavební smlouva na dodávku stavby byla uzavřena podle tzv. stříbrné knihy FIDIC, jejímiž hlavními rysy je podmínka pevné ceny s přísně limitovanými možnostmi případných změn (pouze vyšší moc, změna legislativy v průběhu výstavby, popř. vlastní požadavky investora), odpovědnost zhotovitele za přezkoumání údajů uvedených v tendrové dokumentaci a také vypracování projektové dokumentace v souladu s přijatou nabídkou dodavatele jako součást dodávky stavby. Ke dni 31. prosince 2003 bylo dokončeno řízení o povolení zkušebního provozu a od 1. ledna 2004 byl roční zkušební provoz zahájen. V duchu stavební smlouvy za provozování čistírny po celý rok odpovídal dodavatel a jednou z podmínek pro převzetí díla investorem bylo právě úspěšné dokončení zkušebního provozu jako průkaz o schopnosti díla plnit požadované parametry. Ukončení zkušebního provozu s vyhovujícími výsledky bylo potvrzeno kolaudačním řízením, po němž následovalo převzetí stavby investorem a dnes je již dokončená stavba v trvalém provozu pod vedením provozovatele ČOV (obr. 1 a 2). 2. Popis nově zrekonstruované ČOV V rámci projektu bylo rekonstruováno hrubé předčištění, rekonstruován a dostavěn byl mechanický stupeň a kalové hospodářství, nově byl zřízen celý biologický stupeň a plynové hospodářství. Rekonstruovaná přítoková komora do ČOV je osazena automaticky řízeným stavidlem na nátoku do ČOV. Na přepadové hraně do řeky Svratky je instalováno stavidlo s nastavitelnou hranou a automatickým ovládáním pro odlehčení řeky při přítoku převyšujícím Q max = 4,222 m 3 /s. Vkomoře je odbočka do dešťové zdrže pro zachycení prvního náporu dešťové špičky. Stavidlo do dešťové zdrže je ovládáno v závislosti na přítoku do ČOV. Dešťová zdrž je uzavřenou betonovou nádrží o objemu m 3. Nádrž je rozdělena podélně na 11 sekcí, vybavených proplachovacím zařízením na vyklízení usazenin. Voda akumulovaná v dešťové zdrži je z čerpací jímky přečerpávána třemi čerpadly ve vhodnou dobu do čistícího procesu. Přivádění odpadních vod z východní části města obstarává objekt stávající čerpací stanice na stoce F, nově vybavený třemi šnekovými čerpadly s celkovou kapacitou m 3 /h. Odpadní vody přiváděné ze západní části města budou do ČOV přečerpávány v současné době dokončovanou čerpací stanicí na stoce A. Čtyři rekonstruované jímky lapáku štěrku jsou osazeny motoricky ovládanými stavidly na nátoku i odtoku. Objekt česlovny zůstal vybaven jemnými, strojně stíranými česlemi typu Fontana s šířkou průlin 6 mm. Shrabky z česlí jsou lisovány a poté propírány vodou. Objekt česlovny byl nově vybaven pouze ventilací s odtahem vzduchu do biofiltru. Stávající tři linky lapáku písku byly stavebně rekonstruovány, nově vybaveny provzdušňováním k zajištění lepší účinnosti a doplněna byla separace tuku. Směs písku a vody je odčerpávána do 2 sedimentačních jímek a odtud do objektu pračky písku. Tuk je ze sběrných jímek dopravován do kontejneru. V blízkosti lapáku písku je umístěna budova pračky písku. Čerpaný písek je dvěma šnekovými třídiči dopravován do 2 praček písku typu Huber ROSF 3/2 a 4T a následně je vypraný písek dopravován do kontejneru. V objektu pračky písku jsou pro provzdušňování lapáku písku umístěna 3 dmychadla. Součástí objektu je rovněž venkovní jímka s rotačním šnekovým třídičem Huber pro třídění štěrku, zachyceného v lapáku štěrku. Odpadní voda, přicházející z lapáku písku je kanálem vedena ke šnekové čerpací stanici. Stávající rekonstruovaný objekt hlavní šnekové čerpací stanice je vybaven čtyřmi šnekovými čerpadly Flygt o výkonu

2 číslo 7 8/2005, strana 2/194 SOVAK Časopis oboru vodovodů a kanalizací m 3 /hod. každé, tj. celkem max. 4,6 m 3 /s. Odtud je voda čerpána do rozdělovacího objektu, kde se rozděluje průtok na šest usazovacích nádrží. Nový betonový uzavřený rozdělovací objekt s uzavřeným přívodním kanálem o šířce 4,5 m, za šnekovou čerpací stanicí usměrňuje přítok na usazovací nádrže. Usměrnění průtoku je na trvale využívané usazovací nádrže č. 1, 2, 3, 4 a usazovací nádrže č. 5 a 6, provozované v době zvýšeného průtoku (za deště). Průtok je regulovaný stavidly s motorovým pohonem. Voda z rozdělovacího objektu je dále v nátokových komorách rozdělena na jednotlivé usazovací nádrže (jedna komora pro 4 UN a jedna komora pro 2 UN). Šest rekonstruovaných usazovacích nádrží má průměr 35 m s celkovým objemem m 3. Usazovací nádrže jsou vybaveny pojezdy se shrabovacím zařízením kalu a se stíráním plovoucího kalu. Usazený kal je sváděn do jímky primárního kalu. Biologický stupeň byl postaven zcela nově pro odstraňování dusíkového a fosforového znečištění. Přečerpání mechanicky vyčištěné vody do aktivačních nádrží zajišťuje nová mezičerpací stanice. Čerpací jímka je rozdělena na sací jímku s rozrážecí stěnou a rozdělovací jímku s nátokem do čtyř odtokových sekcí osazených 4 ks čerpadel o výkonu m 3 /hod. Obr. 1: Celková situace Obr. 2: Letecký pohled s dopravní výškou 7,8 m a stavidly pro uzavření resp. regulaci nátoků do aktivačních linek. Aktivace (obr. 3) je rozdělena do dvou linek, každá se dvěma samostatnými drahami, které lze provozovat samostatně nebo společně. Každá ze dvou linek je železobetonová nadzemní otevřená nádrž o půdorysném rozměru 98,8 x 102,5 m s hloubkou vody 6 m. Voda v každé dráze je přiváděna nejprve do anaerobní nádrže s funkcí defosfatační, následně do oběhové anoxické nádrže s funkcí předřazené denitrifikace. Posledním stupněm aktivace je oxická část s jemnobublinou aerací, rozdělená na provzdušňovanou a neprovzdušňovanou zónu. Vzduch je dodáván z rekonstruované dmychárny čtyřmi dmychadly typ HV Turbo Nm 3 /h. Vratný kal z dosazovacích nádrží je pro dosažení účinné defosfatace zbaven dusičnanů denitrifikací v předřazené anoxické nádrži, umístěné v první části aktivace. Odbourávání fosforu je přednostně zajištěno biologickým procesem, lze však provozovat rovněž přídavné dávkování síranu železitého pro dosažení předepsaných výsledků. Činnost aktivace se řídí automaticky dle koncentrace kyslíku a dále na základě sledování koncentrace amoniakálního a dusičnanového dusíku měřeného ONLINE analyzátory na odtoku z aktivačních nádrží. Popis aktivačních nádrží: Počet linek 4 Celkový biologický objem m 3 Každá linka má následující parametry: objem m 3 hloubka vody 6 m objem anaerobní zóny m 3 objem DNRS preanoxická zóna m 3 objem anoxické zóny m 3 objem provzdušňované zóny m 3 Osazení nádrží technologií: anaerobní zóny 2 ks míchadel a 1 recirkulační čerpadlo do DNRS o výkonu 300 m 3 / /hod., DNRS 1 ks míchadla, anoxická zóna 2 ks míchadel, oxická zóna provzdušňovací elementy FLEXAZUR, 4 ks míchadel, 2 čerpadla interní recirkulace do anoxické zóny o výkonu m 3 /hod., 1 čerpadlo pro odtah přebytečného kalu o výkonu 90 m 3 /hod. Pro každou provozní linku aktivace slouží tři dosazovací nádrže (obr. 4), celkem je vybudováno 6 kruhových nádrží o průměru 50 m s hloubkou 4,5 až 5,6 m. Usazený kal je shrabovacím zařízením na pojezdovém mostu stírán do kalového prostoru a odtud recirkulován přes čerpací stanici vratného kalu do DNRS zóny aktivace. Stírací most dosazovacích nádrží je rovněž vybaven zařízením na sběr plovoucí pěny. Dosazovací nádrž se skládá z vtokového středového válce, strojně stíraného usazovacího prostoru s odtokovým žlabem na obvodu stěn, kalového prostoru a šachty na odtoku vratného kalu. Dva samostatné rozdělovací objekty pro dosazovací nádrže jsou umístěny v prostoru mezi dosazovacími nádržemi. Každý rozdělovací objekt slouží pro distribuci vody z jedné provozní linky aktivace do tří příslušných dosazovacích nádrží. Každý je rozdělen do čtyř sekcí, kde čtvrtá sekce slouží jako záložní s možností dobudování další dosazovací nádrže. Objekt je osazen stavidly. Čerpací stanice vratného kalu je umístěná vprostoru mezi oběma trojicemi dosazovacích nádrží. První část objektu tvoří sací jímka na přítoku do čerpací stanice, druhou část tvoří armaturní komora pro elektricky ovládané armatury na výtlačném potrubí. Čerpací stanice je osazena čtyřmi ponornými čerpadly Flygt o výkonu m 3 /hod. Vyčištěná voda je přes objekt odtoku odváděna do řeky Svratky, přičemž odváděné množství je měřeno a kvalita je sledována analyzátory ONLINE v parametrech P celk atoc. Vedle tohoto objektu je umístěn objekt čerpací stanice pro užitkovou vodu. Čerpací stanice užitkové vody slouží k odběru a čerpání vody z odtoku třemi čerpadly Flyght, každé s výkonem 100 m 3 /h. Užitková voda je z čerpací stanice čerpána do objektu chlorovny, odkud je voda pak dále dodávána do rozvodného řadu užitkové vody. Součástí rekonstrukce bylo rovněž kalové hospodářství. Stávající rekonstruovaná čerpací stanice primárního kalu byla nově vybavena dvěma ponornými čerpadly o výkonu 180 m 3 / /hod. k čerpání kalu z usazovacích nádrží do zahušťovací nádrže. Dále zde z důvodu optimalizace provozu bylo z rozhodnutí dodavatele

3 SOVAK Časopis oboru vodovodů a kanalizací číslo 7 8/2005, strana 3/195 dodatečně instalováno zařízení na dávkování primárního kalu pro potřeby aktivace. Gravitační zahušťování primárního kalu probíhá v kruhové zahušťovací nádrži o průměru 16 m s výškou hladiny 3,5 m. Nádrž je opatřena sklolaminátovým stropem a je vybavena pomaluběžným shrabovacím zařízením. Vedle zahušťovací nádrže umístěná flotační jednotka slouží k zahuštění přebytečného biologického kalu. Jedná se o kruhovou nádrž vprůměru 21 m s nadzemní výškou 4,24 m. Do nádrže je přiváděn biologický kal, sycený v saturační nádrži stlačeným vzduchem. Se zahušťovací a flotační nádrží sousedí objekt čerpací stanice. Zde je primární zahuštěný kal a kal z flotační jednotky smíchán v homogenizační jímce o objemu 25 m 3 a čerpán do vyhnívacích nádrží. Před vstupem do vyhnívacích nádrží je kal částečně zbavován vláknitých látek na sítu Strainpress. Jako náhradní zařízení pro mechanické zahušťování kalu jsou v čerpací stanici instalovány tři zahušťovače typu GDD, na nichž může být náhradním způsobem zahuštěn jak primární, tak biologický kal. Ze stávajících vyhnívacích nádrží jsou čtyři rekonstruovány a vybaveny mechanickým mícháním. Kal je ohříván před přivedením do čtyř vyhnívacích nádrží ve 3 výměnících typu kal kal a 2 výměnících typ kal voda na teplotu 35 C. Nádrže o celkovém objemu m 3 jsou zastřešeny plynotěsným laminátovým stropem. Obsah nádrží je promícháván mechanickými míchadly, uchycenými na masivní železobetonové lávce. Doba zdržení kalu ve vyhnívacích nádržích je cca 22 dnů. Pro účely uskladnění stabilizovaného kalu před přivedením na odstředivky a jako záložní kapacita pro případ krátkodobé výluky sušárny kalu byly upraveny zbývající dvě vyhnívací nádrže jako nádrže uskladňovací. Užitný skladovací objem cca m 3 zajistí průměrnou skladovací kapacitu na více jak čtyři dny. Zastropení nádrží je provedeno ze sklolaminátových segmentů. Obsah nádrží je promícháván vždy dvěma míchadly typu Flygt. Nově byl v rámci kalového hospodářství zřízen objekt strojního odvodnění a sušení kalu. Jsou zde umístěny dvě odstředivky typu Guinard D5LLC s jednotkovou kapacitou 37 m 3 /hod. Pro odvodnění postačuje kapacita jedné z nich, druhá odstředivka je záložní. Odvodněný kal o sušině 24 % je dopravován prostřednictvím 3 šnekových dopravníků a tlakového čerpadla na sušičku. Sušárna (obr. 5) typu NARA NPD14W s nepřímým ohřevem sestává z vodorovného opláštěného žlabu, skrze který jsou vedeny dvě duté rotační hřídele s dutými lopatkami. Pro přenos tepla v sušárně je použit horký olej ( C), který proudí uvnitř pláště, dutými hřídeli a lopatkami. Dlouhá doba zdržení kalu (přes tři hodiny) v kombinaci s minimální teplotou kalu 100 C umožňuje kaly pasterizovat a hygienizovat. Termální olej je ohříván v kotelně, umístěné v samostatné místnosti. Spaliny jsou vedeny do pračky plynů, kde jsou odtahované plyny odprašovány a je zajištěna kondenzace par. Vysušený kal o sušině % je ze sušárny dopravován pomocí chlazených dopravníků do dvou kontejnerů umístěných vně budovy sušárny, odkud jsou naplněné kontejnery před odvozem ke konečnému využití přesunuty do skladu sušeného kalu. Jedná se o otevřený přístřešek pro skladování 10 kontejnerů o objemu cca 20 m 3. Vyprodukovaný kal je vzorkován a po vystavení dokladu o složení je kal odvážen ke konečnému využití, případně likvidaci. Nově vybudovanou součástí ČOV je rovněž plynové hospodářství. Místo původních mokrých plynojemů byly nově pořízeny 2 dvoumembránové plynojemy, každý o objemu m 3, do nichž je přiváděn bioplyn z vyhnívacích nádrží. Přebytečný bioplyn je spalován dvěma hořáky zbytkového plynu. Vyprodukovaný bioplyn jako zdroj pro výrobu elektrické energie zpracovávají dvě plynové kogenerační jednotky Motorgas o výkonu kw. Před přivedením na plynové motory je bioplyn zbaven nežádoucí příměsi síry v odsiřovací jednotce. 3. První zkušenosti získané v průběhu zkušebního provozu Jak již bylo úvodem zmíněno, celá dostavba a rekonstrukce byla dokončena k a od byl zahájen roční zkušební provoz. Cílem zkušebního provozu bylo prokázat hydraulickou kapacitu a schopnost procesů čistírny odpadních vod Modřice splnit limity dané platným vodoprávním rozhodnutím pro období po ukončení zkušebního provozu. Během zkušebního provozu provozovali pracovníci provozu ČOV dílo pod dozorem zhotovitele a ten nesl po celou dobu plnou odpovědnost za provoz díla. To mimo jiné znamenalo také to, že hodnocení výsledků procesu a rozhodnutí o opatřeních ke zlepšení bylo po celý rok v rukou zhotovitele. Vrámci zkušebního provozu byl také v souladu s uzavřenou smlouvou o dílo realizován v letním období intenzivní zátěžový test trvající celkem 10 týdnů. Výsledky sledování během tohoto testu byly pak použity jako důležitý zdroj informací při celkovém hodnocení. Parametry, stanovené rozhodnutím o povolení stavby, založené na limitech nařízení vlády č. 82/1999 byly následující: Q max l.s 1 Q bil m 3.rok 1 Parametry p m Max zatížení (t/rok) BSK 5 (mg/l) CHSK (mg/l) NL (mg/l) NH 4-N (12 20 C/<12 C) (mg/l) 5/15 10/ N anorg (12 20 C/<12 C) (mg/l) 15/25 20/ Pc (mg/l) 1, Vzhledem ke skutečnosti, že v roce 2003 vstoupilo v platnost nové nařízení vlády č. 61/2003, zaměřilo se vyhodnocení zkušebního provozu i na možnosti ČOV z pohledu dodržení nově zavedených parametrů. Vyhodnocovaly se tedy i parametry p (roční průměr) N celk. (mg/l) P celk. (mg/l) 1 3 Limity stanovené pro období trvalého provozu byly v době zkušebního provozu překračovány zejména v prvním čtvrtletí 2004, i když Obr. 3: Aktivační nádrž Obr. 4: Dosazovací nádrž m

4 číslo 7 8/2005, strana 4/196 SOVAK Časopis oboru vodovodů a kanalizací Obr. 5: Sušárna kalu k některým překročením docházelo až do srpna Viditelnými poruchami v čistícím procesu byly zejména v první polovině roku: a) nedostatečná funkce biologického odbourávání nutrientů, b) nevysvětlitelné úniky vloček z dosazovacích nádrží. Průběžným vyhodnocováním sledování procesu byly identifikovány možné příčiny, jejichž důsledkem mohly být zmíněné potíže: Vzhledem k vysokému procentu odbourávání CHSK a BSK 5 v usazovacích nádržích jsou koncentrace v odtoku z usazovacích nádrží nižší než zhotovitel uvažoval v projektu. Průměrné zatížení mechanicky vyčištěných vod bylo během první části zátěžové zkoušky pod průměrnými podmínkami pro biologii. Co se týče poměru CHSK/N kjel, uváděl zhotovitel návrhový poměr za průměrných podmínek 7,85, zatímco skutečný průměr sledovaný během první části zkoušek během zátěžových zkoušek dosahoval průměrné hodnoty 6,8, což bylo k zajištění optimálních denitrifikačních podmínek nedostatečné. Výsledky prokazovaly vyšší podíl usaditelných látek v přítoku, přičemž tato fyzikální skutečnost měla určité negativní dopady na procesy následující po usazování, které byly vzaty v úvahu pro navržení opatření tak, aby byly dosaženy požadované procesní výsledky v biologické části. Nízký poměr CHSK/N kjel na vstupu do biologie spolu se zhoršenou dostupností snadno odbouratelného zdroje uhlíku a nežádoucím vnosem kyslíku do anaerobních zón aktivace, omezoval rozsah denitrifikace a bránil dosažení dlouhodobých anaerobních podmínek, což jsou zásadní podmínky pro zavedení efektivního biologického odbourávání fosforu. Nedostačující biologické odbourávání fosforu bylo tedy vysvětleno na základě nedostačujícího procesu denitrifikace v první polovině roku a dále jako důsledek složení a charakteristiky odpadních vod na přítoku do biologického stupně. V dosazovacích nádržích docházelo k občasnému nekontrolovatelnému a nepravidelnému vznosu kalového mraku, který občas dosahoval až po přepadové hrany a v některých případech způsoboval únik vloček do odtoku a tím významné zvýšení koncentrací celkového fosforu spojeného se zvýšením NL. Na základě analýzy příčin vznosu kalového mraku s použitím výsledků získaných zejména v průběhu zátěžového testu pokládal zhotovitel za nejpravděpodobnější, že příčinami tohoto jevu mohou být: mírná denitrifikace v dosazovacích nádržích, spodní proudy, teplotní gradient, lehké vločky, přítomnost nekompaktních vloček a uvolňování mikrobublin, které tyto lehké vločky zvedají, nevhodně nastavená výška hladiny kalu v dosazovacích nádržích. Nevyvážený přísun živin do biologie měl dopad na fyzikální vlastnosti a tvorbu vloček a proto docházelo k tvorbě velmi lehkých špendlíkových vloček. Jednou z dalších příčin dle názoru provozovatele může být také vliv nevhodně volených tvarů stíracího hrabla kalu a nepřítomnost usměrňovacích prvků (deflektory, válce) v dosazovací nádrži. Na základě vyhodnocení chování procesu v první polovině ročního zkušebního provozu provedl zhotovitel v druhé polovině zkušebního provozu některá optimalizační opatření s cílem dosáhnout spolehlivého plnění podmínek platné legislativy pro vypouštění odpadních vod. K eliminaci problémů, způsobených vyšší mírou odbourávání CHSK a BSK 5 v mechanickém stupni a nízkým poměrem CHSK/N kjel na vstupu do biologie: Snížil nastavené hodnoty koncentrace kyslíku v aeračních nádrží na 2,5 až 2,0 mg/l a v aeraci oxické nádrže byly nastaveny sekvenční intervaly k přerušení dodávky vzduchu k dosažení lepšího poměru N-NH 4/N-NO 3. Počet sekvencí se průběžně vyhodnocuje a stanoví se vždy v počtu odpovídajícím optimálnímu poměru N-NH 4/N-NO 3. Pro dávkování primárního kalu byl mechanický stupeň dodatečně vybaven na odtoku z usazovacích nádrží čerpadlem, které dávkuje v rozsahu m 3 /hod. primárního kalu a sítem Strainpress, jímž je kal zbavován hrubých nečistot před vstupem do aktivace. Poměr CHSK/N kjel byl udržován na hodnotě v průměru 7,7. Se záměrem odstranit příčiny vznosu kalového mraku v dosazovacích nádržích byla na základě podrobné analýzy podniknuta následující opatření: Pravidelné odstraňování plovoucího kalu pokrývajícího odplyňovací komory. Dávkování polymeru k zatížení vloček (doporučeno pouze přechodně pro zimní období). Dodatečný uhlík, vnášený prostřednictvím dávkování primárního kalu do biologie má rovněž napomoci při získání správné soudružnosti vloček v dosazovacích nádržích. Závěrem je možno konstatovat, že výsledky ČOV v průběhu zkušebního provozu svým příznivým vývojem zejména v závěru roku 2004 po provedených opatřeních potvrzovaly schopnost nově dokončené ČOV plnit jak limity dané nařízením vlády č. 61/2003 Sb., tak evropské standardy. Jde však pouze o první zkušenosti s novým provozem ČOV Modřice a tak konečné závěry bude možno učinit až na základě dalších zkušeností s dlouhodobějším provozováním. Z TISKU BELL GEC, DURANCEAU SJ. Effect of grounding and electrical properties on water quality. (Vliv uzemnění a vlastností elektrických rozvodů na kvalitu vody.) JAWWA, 94, 2002, č. 5, s Po více než 8 desetiletí byly používány kovové rozvody vody jako součást systému uzemnění budov. Uzemnění elektrického vedení může ovlivnit kvalitu vody a následně zvýšení koncentrace kovů v domovním rozvodu vody. V rámci výzkumu vlivu uzemnění na integritu potrubí a rizika zasažení elektrickým proudem byla studie zaměřena na vliv přerušení elektrického proudu na uvolňování kovů z potrubí a na kvalitu vody. Výsledky zkoušek s měděným potrubím modifikovaným dielektrickými vložkami a naplněným pitnou vodou při napětí 50V střídavého proudu ukázaly významné zvýšení mědi, olova a zinku. Učiněn obecný závěr, že uvolňování kovů se zvyšovalo s přenosem náboje podle Faradayova zákona. K dodržení ustanovení směrnice o olovu a mědi musí být v ÚV voda upravována z hlediska kontroly koroze a snížení koncentrace kovů ve vodě u spotřebitele, pokud koncentrace olova nebo mědi přesahuje stanovené limity. JIRKA GH, BLENINGER T, LEONHARD D, HAUSCHILD l. Umweltqualitätsnormen in der RG- Wasserrahmenrichtlinie. (Normy kvality životního prostředí v Rámcové směrnici EU o vodě.) KA Abwasser, Abfall, 50, 2003, č. 3, s Kombinovaný přístup v nové Rámcové směrnici EU o vodě zahrnující normy kvality ŽP kromě hodnot emisních limitů je předpokladem pro zlepšení charakteristik kvality povrchových vod. Ve směrnici ovšem chybí specifikace, kde ve vodním prostředí mají být normy kvality ŽP aplikovány, což je nedostatkem pro administrativní zavádění. Pro zavádění kombinovaného přístupu bude nezbytné zvýšené využívání technik předpověděno modelování.

5 SOVAK Časopis oboru vodovodů a kanalizací číslo 7 8/2005, strana 5/197 PROBLEMATIKA MIKROCYSTINU-LR V ÚPRAVNĚ VODY ŠVAŘEC Jaroslav Jandl a kolektiv, Brněnské vodárny a kanalizace, a. s. Úpravna vody Švařec upravuje povrchovou vodu z údolní nádrže Vír. Odběr surové vody je možný ze tří horizontů, a to z 10 m, 30 m a 50 m. Technologie úpravy vody sestává z předoxidace variantně chlorem, chlordioxidem, ozonem nebo manganistanem draselným. Jako koagulant se používá síran hlinitý. Po flokulaci je voda filtrována přes pískové rychlofiltry. V současné době je vystrojena a v provozu polovina z dvaceti instalovaných filtrů. Po filtraci je upravováno ph vody vápennou vodou a pak následuje dezinfekce vody variantně chlorem, chlordioxidem nebo ozonem. Současná kapacita úpravny vody je l/s s možností konečné kapacity l/s po zprovoznění zbývající poloviny filtrů. V roce 2003, který svými klimatickými podmínkami v letním období přispěl k masovému rozvoji sinic v údolní nádrží Vír, jsme požádali Asociaci Flos Aquae o stanovení mikrocystinů ve vodách úpravny vody Švařec. I když provedené odběry a analýzy nelze považovat za reprezentativní, je možné na jejich základě učinit některá doporučení a závěry. Koncentrace mikrocystinů v biomase sinic z údolní nádrže Vír (odběr ) Ve vzorku biomasy sinic bylo identifikováno 5 dominantních variant mikrocystinů, jejich přehled a koncentrace jsou v tabulce 1. Stanovené koncentrace mikrocystinů (suma µg/g suš.) patří z hlediska dlouhodobého sledování koncentrací mikrocystinů v ČR mezi mírně nadprůměrné. Vzhledem k ročnímu období (kolaps vodního květu) nelze však tyto koncentrace považovat, vzhledem k sezónní variabilitě, za maximální. Koncentrace mikrocystinů ve vodách odběry 2. a Ve všech vzorcích vody odebraných v úpravně vody Švařec byly stanoveny významné nadnormativní koncentrace volných mikrocystinů. Při opakovaném odběru dne byly prokázány mikrocystiny jen v surové vodě a koncentraci cca 100krát nižší než při odběrech Přehled výsledků obsahu mikrocystinů ve vodách z úpravny vody Švařec je prezentován v tabulce 2. Ve vzorcích z byly nalezeny významné koncentrace mikrocystinů nejen v surové vodě, ve vodárenské technologii, ale také v upravené vodě. Opakované analýzy po pěti deštivých dnech potvrdily prognózu, že cyanobakterie budou sedimentovat, a jejich množství ve vodním sloupci bude nižší. To se projevilo nejen na snížení buněk cyanobakterií v surové vodě, ale také na snížení koncentrace mikrocystinů v surové vodě byly koncentrace mikrocystinů v pitné vodě pod mezí detekce. Provedené analýzy potvrzují fakt, že vodárenská technologie úpravny vody Švařec není schopna odstraňovat cyanotoxiny a kvalita upravené vody je přímo závislá na kvalitě vody surové. Ještě dne , tedy po trvalých srážkách, bylo u hráze nádrže Vír významné množství biomasy cyanobakterií u hladiny, takže pohyb biomasy ve vodním sloupci bylo možné očekávat i v následujícím období. Dne byl vodárenský odběr realizován z hloubky 30 m. Množství fytoplanktonu měřené automatickou sondou z lodě u hráze bylo v této hloubce vskutku nejnižší, ale sonda prokázala, že ve vodním sloupci se pohybují oblaka cyanobakterií, jejichž koncentrace byla největší u hladiny 0 4 m (42 µg/l), dále pak v m (65 µg/l) a nejvíce cyanobakterií bylo v dobu odběru ve 14 hodin v hloubce m (72 µg/l!!!). Přiblíží-li se tento oblak cyanobakterií k odběrové šachtě, je nasán a takto koncentrovanou biomasu cyanobakterií nedokáže současná technologie odstranit na koncentraci hygienické nezávadnosti. Celý proces pohybu cyanobakterií ve vodním sloupci je multifaktoriální a je těžko předvídatelný. Analýzy prokázaly, že pro výskyt cyanobakterií je předozonizace zcela nevhodná. Zvyšuje totiž množství toxinů ve vodě rozpouštěných, protože rozbíjí buňky cyanobakterií. Opakované odběry byly provedeny s upravenou technologií, kde maximální dávka ozonu aplikovaná v předozonizaci byla 1 mg/l, což se pozitivně projevilo na kvalitě vody v akumulaci. Je známo, že vyšší dávky působí negativně nejen na koncentrace toxinů, ale také na biologickou stabilitu dopravované vody v rozvodných sítích. Na základě uvedených výsledků a poznatků z literatury jsme přistoupili k hledání možností změny stávající technologie úpravy vody. Jedním z řešení se jeví doplnění technologie úpravy vody v ÚV Švařec o další stupeň filtrace, tj. filtrace přes GAU, kterého je možné docílit několika způsoby: Tab. 1 Varianta koncentrace (µg/g suš.) Mikrocystin-RR 439,3 Mikrocystin-YR 123,3 Mikrocystin-LR 921,0 Mikrocystin-XY1 158,7 Mikrocystin-XY2 123,4 Suma 1 765,7 Tab. 2 Koncentrace (µg/l) Vzorek Odběry Odběry Surová vody 13,33 0,173 Po ozonizaci 16,92 Před filtrací 3,84 < LOD* Akumulace 5,31 < LOD *LOD: limit detekce metody 0,160 µg/l Tab. 3 Filtrasorb TL830 AQ-30 Filtrasorb 400 jodové číslo mg/g min min min methylenová modř mg/g min. 245 min. 260 otěr min. 75 min. 85 min. 75 obsah vody při balení % max. 2 max. 3 max. 2 velikost částic - ne více než 4 % mm < 0,85 < 0,60 < 0,425 - ne více než 5 % mm > 2,00 > 2,36 > 1,7 hustota ( bed density) kg/m specifický povrch (BET, ISO) m 2 /g střední velikost částic mm 1,4 1,6 1,0 koeficient stejnoměrnosti 1,4 1,8 1,7

6 číslo 7 8/2005, strana 6/198 SOVAK Časopis oboru vodovodů a kanalizací 1. Výstavba nové haly filtrů s dvaceti filtry tak, aby přítok na filtry probíhal gravitačně. V horším případě ještě vybudovat přečerpací stanici. Tento způsob by byl časově a zejména finančně (řádově ve stovkách milionů) velmi náročný. 2. Stávající polovinu (deset) nenaplněných filtrů naplnit GAU a vybudovat přečerpávání přefiltrované vody přes pískové filtry na filtry s GAU. Toto řešení lze poměrně rychle realizovat a náklady jsou odhadovány na cca 50 cm 1 0,20 0,18 0,16 0,14 0,12 0,10 0,08 0,06 0,04 mil. Kč. Nevýhodou je snížení celkové vybudované kapacity ÚV na polovinu. 3. Použití GAU, které by plně nahradilo písek v 1. stupni filtrace a současně by odstraňovalo cyanobakterie a jejich toxické produkty. Zkušenosti z ÚV Pisárky, kde byl písek v rychlofiltrech nahrazen GAU prokázaly, že filtrací přes instalované GAU bylo dosaženo lepší kvality filtrované vody než dříve přes pískové lože. Při tomto způsobu by došlo k minimalizaci investičních nákladů, ale ke zvýšení provozních nákladů za reaktivaci GAU. Pro ověření účinnosti filtrace GAU v ÚV Švařec jsme v průběhu 1. pol. roku 2004 sestavili modelovou kolonu (viz obr. 1), která sestává ze tří samostatných válců o vnitřní světlosti 190 mm. Každý válec je opatřen regulací a měřením okamžitého průtoku, měřením celkového přefiltrovaného množství vody a měřením odporu filtračního lože. Zkoušky byly zaměřeny na ověření účinnosti použití GAU v technologickém procesu jednak jako druhý stupeň filtrace a jednak jako náhrada písku v 1. stupni. Z toho důvodu byl jeden z filtrů (F1) modelu naplněn GAU Filtrasorb TL830. Bylo použito uhlí z rychlofiltru ÚV Pisárky. Toto uhlí bylo po první reaktivaci. Přes tento filtr byla filtrována nadávkovaná voda po flokulaci, která je v provozu ÚV filtrována přes pískové rychlofiltry. Druhý filtr (F2) byl naplněn GAU AQ-30 a třetí filtr (F3) byl naplněn GAU Filtrasorb 400. Tyto filtry byly zkoušeny jako druhý stupeň filtrace a filtrovaly vodu po filtraci přes provozní pískové rychlofiltry. Použité typy GAU jsou výrobkem firmy Chemviron Carbon a jsou vyrobeny z černého uhlí. Jejich specifikace a vlastnosti jsou uvedeny v tabulce 3. Zkoušky probíhaly od do , :30 Graf absorbance : :00 nátok F1 nátok F2, F : :30 datum / čas výtok F1 výtok F : : :00 výtok F3 Provoz ÚV Švařec probíhal přerušovaně a ÚV byla v provozu 3x týdně v průměru 5,5 hod. v provozní dny. Po celé období byla prováděna předoxidace ozonem v dávce 1 mg/l. Dávka síranu hlinitého byla od do mg/l. Od do pak 25 mg/l. Odběr surové vody z ÚN Vír byl od do z hloubky 30 m, od do z hloubky 50 m a od do z hloubky 30 m. Tab. 4: Hodnoty mikrocystinu v µg/l úpravna vody Švařec Metoda ELISA TEST kapalinová chromatografie Datum odběru surová voda akumulace výstup surová voda akumulace výstup < 0,16 < 0,16 < 0, < 0,16 < 0,16 < 0, < 0,16 < 0,16 0, ,16 < 0,16 0, < 0,16 < 0,16 < 0, < 0,16 < 0,16 < 0, < 0,16 < 0,16 < 0,16 < 0,10 0, < 0,16 < 0,16 < 0, < 0,16 0,20 < 0,16 0,24 0, < 0,16 < 0,16 < 0, < 0,16 < 0,16 < 0,16 < 0,10 < 0, ,22 0,18 0,17 0,1 < 0, ,19 < 0,16 0,17 < 0,10 < 0, < 0,16 0,20 0, < 0,16 < 0,16 < 0,16 0,18 0, < 0,16 < 0,16 < 0, < 0,16 < 0,16 < 0, ,18 < 0,16 < 0,16 0,46 < 0, < 0,16 < 0,16 < 0, < 0,16 < 0,16 < 0, ,18 0,23 < 0,16 < 0,10 < 0,10 < 0, < 0,16 < 0,16 < 0, ,18 < 0,16 < 0,16 < 0,10 < 0, < 0,16 < 0,16 < 0,16

7 SOVAK Časopis oboru vodovodů a kanalizací číslo 7 8/2005, strana 7/199 Modelové zkoušky probíhaly taktéž přerušovaně v souběhu s provozem ÚV. Výška náplně GAU v modelových filtrech byla 1 m, což představuje objem náplně GAU 28,3 l. Průtok filtry byl nastaven tak, aby filtrační rychlost odpovídala filtrační rychlosti provozních pískových filtrů, tj. 3,6 m/hod. Filtr F1 (GAU Filtrasorb TL830) byl celkem v provozu 197 hod. Za tuto dobu přefiltroval l nadávkované vody. Průměrná filtrační rychlost byla 3,28 m/hod. Doba zdržení vody ve vrstvě GAU byla 18,25 min. Průměrný filtrační cyklus byl 17,9 hod.pro srovnání provozní pískové filtry mají průměrný filtrační cyklus 14 hod. Při odzkušování maximální délky filtračního cyklu bylo dosaženo 37,5 hod. I po této době nedošlo ke zhoršení kvality filtrované vody. Odpor filtru ale dosáhl 80 cm a proto byl vyprán. Praní filtrů s GAU probíhalo následovně: 1. praní vzduchem po dobu 3 min. prací rychlost 53 m/hod. 2. praní vodou po dobu 5 min. prací rychlost 5 m/hod. 3. praní vodou po dobu 10 min. prací rychlost 25 m/hod. 4. praní vodou po dobu 5 min. prací rychlost 5 m/hod. Filtr F2 (GAU AQ-30) byl v provozu celkem 199 hod. Za tuto dobu přefiltroval l vody po pískové filtraci. Průměrná filtrační rychlost byla 3,3 m/hod. Doba zdržení vody ve vrstvě GAU byla 18,14 min. Filtr F3 (GAU Filtrasorb 400) byl v provozu celkem 199 hod. Za tuto dobu přefiltroval l vody po pískové filtraci. Průměrná filtrační rychlost byla 3,45 m/hod. Doba zdržení vody ve vrstvě GAU byla 17,36 min. Přestože se odpor obou filtrů (F2 a F3) po celou dobu provozu nezměnil a kvalita vody po filtraci nevykazovala zhoršení, byly filtry na doporučení výrobce vyprány 2krát za dobu zkoušek, zhruba po 90 hodinách provozu. Toto praní má zabránit tvorbě mikrobiologických nárůstů. Vzorky vody pro analýzy byly odebírány 1 hod. po zahájení filtrace na modelu a pak za další 4 hod. provozu. Vzorky byly odebírány: nadávkovaná voda označeno jako nátok na F1, voda po filtraci pískem označeno jako nátok na F2 a F3, filtrovaná voda z filtru F1 označeno jako výtok F1, filtrovaná voda z filtru F2 označeno jako výtok F2, filtrovaná voda z filtru F3 označeno jako výtok F3. (výtok F1) jsou hodnoty u filtrace přes GAU (výtok F1) nižší. Po filtraci GAU jako II. stupně filtrace (výtok F2, F3) je dosaženo ještě vyššího efektu snížení barvy vody. Zákal ZF(n) V zákalu vody u filtrované vody není velkých rozdílů, i když po filtraci GAU jako II. stupně filtrace (výtok F2, F3) je zákal nejnižší. CHSK mg/l Při srovnání CHSK u provozní pískové filtrace (nátok F2, F3) a filtrace přes GAU jako náhrada pískové filtrace (výtok F1) je zřejmé, že v tomto případě je výhodnější filtrace přes GAU, mg/l :30 Graf CHSK ph 11,0 10,5 10,0 9,5 9,0 8,5 8, : :30 nátok F1 nátok F2, F : :20 kde hodnoty CHSK jsou o 0,5 1,0 mg/l nižší. Druhý stupeň filtrace přes GAU (výtok F2, F3) pak vykazuje nejlepší výsledky. Některé hodnoty jsou nulové. Je však třeba počítat s tím, že použité GAU bylo nové a jeho účinnost se bude postupně snižovat. Hliník mg/l Obsah hliníku je u všech filtrátů téměř stejný. Nejnižší hodnoty jsou na 2. stupni filtrace přes GAU (výtok F2, F3). Absorbance 254 cm 1 Nejnižší hodnoty jsou u vody po filtraci GAU jako druhý stupeň filtrace (výtok F2, F3). Při :30 datum / čas :20 výtok F1 výtok F : : :00 výtok F3 Vyhodnocení kvality vody ph Hodnota ph se pohybovala v mírně kyselé oblasti okolo 6,5. V první třetině zkoušek se po filtraci přes nové GAU u filtru F2 a F3 pohybovala hodnota ph kolem 10 a postupně klesala. Tento jev je u nového GAU obvyklý. U modelového zařízení nebyla možnost úpravy ph před filtrací ani možnost dávkování ozonu. Vliv ph aozonizace před filtrací GAU bude možné ověřit až přímo v provozu. 7,5 7,0 6, : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : :15 Barva mg/l Pt Při srovnání hodnoty barvy u provozní pískové filtrace (nátok F2, F3) a filtrace přes GAU Graf ph nátok F1 nátok F2, F3 datum / čas výtok F1 výtok F2 výtok F3

8 číslo 7 8/2005, strana 8/200 SOVAK Časopis oboru vodovodů a kanalizací Tab. 5 Mikrocystin-LR (µg/l) Metoda vzorek č. 1 vzorek č. 2 vzorek č. 3 HPLC 9,9 0,3 0,3 Elisa test 1. měření 9,55 0,17 0,19 Elisa test 2. měření 9,61 0,17 0,22 srovnání pískové filtrace (nátok F2, F3) a filtrace přes GAU (výtok F1) jako první stupeň filtrace jsou hodnoty absorbance u GAU v průměru o 0,03 cm 1 menší. Počet organismů jedinci/ml Nevyšší efekt byl zjištěn u 2. stupně filtrace přes GAU (výtok F2, F3), kde převážná část hodnot byla nulových. Sinice buňky/ml Stejně jako u počtu organismů, byl nejvyšší efekt odstranění zjištěn u 2. stupně filtrace přes GAU (výtok F2, F3), kde převážná část hodnot byla nulových. Mikrocystin-LR Vlivem povětrnostních podmínek v letních měsících roku 2004 nedošlo k tak významnému pomnožení cyanobakterií ve vodě v ÚN Vír, jako tomu bylo v roce Z tohoto důvodu byly hodnoty mikrocystinu převážně pod mezí detekce a jen v ojedinělých případech byly naměřeny hodnoty pod 1 µg/l. Grafické znázornění ph, CHSK a absorbance viz v grafech 1 3. Vzhledem k této skutečnosti jsme provedli laboratorní zkoušku za použití standardu mikrocystinu-lr. Připravený roztok o koncentraci 10 µg/l mikrocystinu (vzorek č. 1) jsme přefiltrovali přes vrstvu GAU TL-830 o výšce 1 m. Filtrační rychlost a dobu zdržení jsme přizpůsobili provozním poměrům. Jeden vzorek (vzorek č. 2) měl zdržení ve vrstvě GAU 8 min. a druhý vzorek (vzorek č. 3) 18 min. Měření byla prováděna jednak analýzou HPLC po SPE extrakci, a jednak Elisa testem, kdy každý vzorek byl stanoven dvakrát. Výsledky jsou uvedeny v tabulce 5. Touto zkouškou, i když jen v laboratorním měřítku, byla prokázána vysoká účinnost odstraňování mikrocystinu-lr filtrací přes GAU. Obr. 1: Modelová kolona Závěry 1. Vlivem povětrnostních podmínek v létě roku 2004 nebyly v surové vodě z ÚN Vír nalezeny koncentrace mikrocystinu nad 1 µg/l. Laboratorní zkouška za použití standardu mikrocystinu-lr prokázala vysokou účinnost odstranění mikrocystinu filtrací přes GAU (97 98 %). 2. Modelové zkoušky prokázaly, že použitím GAU jako prvního stupně filtrace (náhrada za písek) je dosahováno lepší kvality filtrované vody než filtrací přes pískovou náplň. Tato skutečnost je potvrzena i několikaletým provozem v ÚV Brno-Pisárky, kde GAU nahradilo filtrační písek v rychlofiltrech. Filtrace GAU jako druhý stupeň po pískové filtraci vykazovala při modelových zkouškách nejlepší hodnoty u sledovaných ukazatelů kvality vody. 3. Při zkouškách nebylo možné ověřit vliv ph vody a ozonizace před filtrací GAU na výslednou kvalitu vody. 4. Je reálný předpoklad, že filtrací přes GAU bude dosaženo významného odstranění mikrocystinu-lr z upravované vody. Z TISKU GUNATILAKA A, DREHER J. Use of real-time data in environmental monitoring: current practices. (Využiti údajů z monitorování životního prostředí v reálném čase: současná praxe.) Wat.Sci.Technol., 47, 2003, č. 2, s Monitorování kvality vody v Evropě, především v hraničních tocích, je v posledním desetiletí ustáleným procesem zajišťovaným mezinárodními komisemi. K základním činnostem těchto komisí patří ochrana a řízení povodí, udržitelné využívání toků a provoz varovných systémů v případě havárií. Provoz těchto systémů může být zajišťován pouze při monitorování v reálném čase. Údaje z monitorování v reálném čase jsou významné i pro monitorování surové vody v jímacích objektech, čistíren OV, ústí řek i při chovu ryb. Z hlediska různých aplikací je nutno odpovědět na následující otázky: 1. Jsme spokojeni se stávajícími monitorovacími systémy? 2. Je nutností standardizace měřicích přístrojů? 3. Máme k dispozici spolehlivé přístroje pro sběr a přenos dat? 4. Jsou k dispozici odpovídající postupy k analýze obrovského množství generovaných dat? Tyto otázky musí být naléhavě zodpovězeny vzhledem k výraznému zvýšeni potřeby monitorování v reálném čase. LAMBERT SD, MIGUEL GS, GRAHAM NJD. Deleterious effects of inorganic compounds during thermal regeneration of GAC: a review. (Škodlivé účinky anorganických sloučenin během tepelné regenerace GAC: přehled.) JAWWA, 94, 2002, č. 12, s l když je granulované aktivní uhlí relativně drahé, běžně se používá v USA i Velké Británii při úpravě pitné vody. Adsorpční kapacita znečišťujících látek u GAC je ovšem omezena; po vyčerpání musí být GAC nahrazeno novým nebo tepelně regenerováno k opětnému použití. V článku je uveden přehled nejvíce používaných procesů regenerace GAC a důsledků z používání regenerovaného aktivního uhlí, které byly pozorovány v úpravnách vody při používání regenerovaného aktivního uhlí. Jedná se především o vysoký obsah hliníku, vysoké ph a sulfidická příchuť a zápach. Anorganické soli adsorbované během úpravy katalyzují oxidační reakce při regeneraci a zapříčiňují zhoršení vlastností adsorbentu. Bylo zjištěno, že kyselá lázeň vyčerpaných adsorbentů GAC před tepelnou regenerací odstraňuje akumulované kovy a výrazně zlepšuje adsorpční vlastnosti GAC v porovnání s tepelnou regenerací.

9 SOVAK Časopis oboru vodovodů a kanalizací číslo 7 8/2005, strana 9/201 VALNÁ HROMADA SDRUŽENÍ OBORU VODOVODŮ A KANALIZACÍ ČR, KTERÁ SE KONALA 13. DUBNA 2005 V KONGRESOVÉM A VZDĚLÁVACÍM CENTRU V PRŮHONICÍCH Ing. Miloslava Melounová, SOVAK ČR Valnou hromadu svolalo představenstvo SOVAK ČR podle 14 stanov a pozvalo na ni 106 řádných, a 103 mimořádných členů SOVAK ČR, čestné členy SOVAK ČR, předsedy odborných komisí a další hosty. Po zjištění stavu přítomných v hod. bylo konstatováno, že valná hromada je způsobilá usnášení. Mandátová komise předložila zprávu o stavu přítomných celkem 70 přítomných, z toho 45 řádných a 25 mimořádných členů. Jednání valné hromady zahájil místopředseda představenstva SOVAK ČR doc. Dr. Ing. Miroslav Kyncl přivítáním přítomných a hostů. Přednesl návrh představenstva SOVAK ČR na složení předsednictva ve složení: Ing. Nováček, Ing. Melcher, doc. Dr. Ing. Kyncl. Dále přednesl návrh představenstva, aby jednání valné hromady řídil místopředseda představenstva SOVAK ČR Ing. Miroslav Nováček. Návrh byl účastníky přijat. Předsednictvo valné hromady, zleva: doc. Dr. Ing. Miroslav Kyncl, Ing. Ota Melcher a Ing. Miroslav Nováček. Za pultem při diskusním příspěvku zástupce MZe Ing. Vladimír Chaloupka Valná hromada pokračovala v jednání podle odsouhlaseného programu valné hromady: 1. Volba mandátové, volební a návrhové komise. 2. Zpráva představenstva o činnosti sdružení. 3. Zpráva revizní komise o své činnosti a o řádné účetní závěrce za rok Návrh rozpočtu na rok Diskuse k předloženým materiálům. 6. Schválení zprávy o činnosti, revizní zprávy o účetní závěrce, rozpočtu na rok Zpráva návrhové komise. 8. Schválení usnesení. 9. Závěr. Valná hromada zvolila za členy mandátové komise: Hudlera, Ing. Trachtulce, RNDr. Koubka, CSc., za členy návrhové komise: Ing. Binku, Ing. Bartáka a JUDr. Nepovíma a ověřovatelem zápisu JUDr. Nepovíma. Zprávu představenstva o činnosti Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR za rok 2004 přednesl předseda představenstva SOVAK ČR Ing. Melcher. (Podstatný výtah ze zprávy je uveden níže.) Zprávu revizní komise SOVAK ČR o své činnosti a o účetní uzávěrce SOVAK ČR za rok 2004 přednesla předsedkyně revizní komise Ing. Krocová. Plné znění zprávy je součástí souborného materiálu z jednání valné hromady. Návrh rozpočtu SOVAK ČR na rok 2005 obdrželi členové společně s pozvánkou. Výklad k němu podala ředitelka sekretariátu SOVAK ČR Ing. Melounová. Rozpočet SOVAK ČR na rok 2005 je uveden v rámci tohoto článku. V diskusi jako první vystoupil předseda právní komise JUDr. Nepovím. Ve svém vystoupení se zaměřil na zhodnocení návrhu novely zákona o vodovodech a kanalizacích č. 274/2001 Sb. z hlediska naplnění požadavků SOVAK ČR na změnu zákona v souladu s přijatou koncepcí SOVAK ČR. Jako další vystoupil v diskusi zástupce ministerstva zemědělství Ing. Chaloupka. Ve svém vystoupení podal informaci o posledních změnách novely zákona č. 274/2001 Sb., které vyplynuly ze stanoviska legislativní komise vlády a informoval o předpokládaném harmonogramu schválení zákona poslaneckou sněmovnou tak, aby byla zajištěna platnost novely zákona k Dále vystoupil v diskusi Ing. Vladimír Procházka, zástupce vlastníků v představenstvu SOVAK ČR. Ve svém příspěvku se kriticky zaměřil na předloženou novelu zákona z pohledu vlastníků. Vyhodnotil novelou neřešené nedostatky stávajícího zákona, které způsobují mnoho problémů v praxi a negativně zhodnotil zavádění dalších regulačních, kontrolních a sankčních prvků do zákona, které jen přispějí k dalším nejasnostem při zavádění novely zákona do praxe. Dále v diskusi vystoupil Ing. Jelínek ze SčVaK, a. s., který ve svém vystoupení seznámil přítomné s novinkami v oblasti energetiky a zdůvodnil potřebu založení odborné komise energetiků, která v době trhu s el. energií přispěje členům SOVAK ČR k orientaci v novém energetickém prostředí. Jako poslední v diskusi vystoupil RNDr. Koubek. Ve svém příspěvku apeloval na zvýšení prezentace výrobků a služeb v oblasti vodovodů a kanalizací ve školách, veřejnosti a médiích. Konstatoval, že v této oblasti proti jiným oborům zaostáváme a doporučil založení odborné skupiny, která se bude touto problematikou zabývat. Po diskusi byly účastníky valné hromady schváleny předložené materiály: zpráva o činnosti SOVAK ČR za rok 2004, zpráva revizní komise, rozpočet na rok Předseda návrhové komise Ing. Binka, seznámil přítomné s doplněním návrhu usnesení. Usnesení bylo přijato jednomyslně a je zahrnuto do souborného materiálu z jednání valné hromady. Jednání valné hromady ukončil ve hod. místopředseda představenstva Ing. Nováček. Poděkoval přítomným za účast a aktivní přístup. Popřál všem členům SOVAK ČR další pracovní úspěchy při rozvoji oboru vodovodů a kanalizací. Pohled do sálu na účastníky valné hromady

10 číslo 7 8/2005, strana 10/202 SOVAK Časopis oboru vodovodů a kanalizací Podstatný výtah z přednesené zprávy o činnosti Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR za rok 2004 Vstup České republiky do Evropského společenství přinesl významné změny a požadavky na zkvalitnění péče o vodní zdroje, zejména plnění požadavků směrnice o čištění městských odpadních vod (91/271/EHS). Vodní hospodářství stojí před novou etapou svého rozvoje. Vláda ČR schválila v červnu 2004 Koncepci vodohospodářské politiky Ministerstva zemědělství České republiky pro období po vstupu do Evropské unie pro léta , která stanovuje tyto strategické cíle: Zkvalitnění péče o vodní zdroje, zejména plnění požadavků směrnice o čištění městských odpadních vod (91/271/EHS). Zpracování Plánu hlavních povodí České republiky a návazně zpracování plánů osmi oblastí povodí ČR. Zajištění bezproblémových služeb v oblasti zásobování obyvatel kvalitní pitnou vodou a odkanalizování a čištění odpadních vod. Zvýšení prevence proti negativním účinkům vod. Zkvalitnění činnosti odborných vodohospodářských institucí. Kvantifikace nároků na finanční zdroje, jejich zabezpečení pro veřejný zájem. K naplnění požadavků směrnic Rady ES 91/271/EHS k ochraně životního prostředí schválila vláda ČR Rámcovou strategii financování investic na zajištění implementace právních předpisů Evropských společenství v oblasti životního prostředí. Po prvním roce můžeme konstatovat, že přes počáteční potíže s nedostatečnou metodikou na předkládání žádostí o finanční podporu z fondu soudržnosti a strukturních fondů se celý systém rozběhl a jsou zde i první schválené projekty na realizaci vodohospodářských investic. Hlavním úkolem naší činnosti uplynulého období bylo plnění usnesení valné hromady z roku 2004, zejména rozpracování Akčního programu vycházejícího ze schválené Koncepce oboru vodovodů a kanalizací a zahájení realizace jednotlivých úkolů prostřednictvím odborných komisí. Důležitým úkolem představenstva a odborných komisí bylo připravit návrh na novelu zákona č. 274/2001 Sb. a prosadit jejím prostřednictvím zásadní změny, které se staly součástí schválené koncepce oboru vodovodů a kanalizací. Přes veškerou snahu představenstva SOVAK ČR se tento záměr bohužel nepodařilo uskutečnit. Novela zákona předložená v současné době do vlády naše návrhy neřeší a přináší nesystémové změny především v oblasti rozšíření regulačních a kontrolních mechanismů na centrální úrovni. Navrhované kompetence MZe zasahují významně do práv vlastníků infrastrukturního majetku. V současné době byl zákon projednán ve vládě ČR a po zapracování připomínek bude předložen do Poslanecké sněmovny. Základem práce sdružení je kvalitní činnost odborných komisí SOVAK ČR. Ta výrazně zvyšuje úroveň práce představenstva a celého sdružení. Lze konstatovat, že se v posledním období výrazně zvýšila informační a poradenská činnost SOVAK ČR. Rozvíjení poradenské a informační činnosti se projevuje zvýšeným zájmem o členství v našem sdružení především v oblasti mimořádných členů. K členů, z toho 101 řádných a 83 mimořádných, k členů, z toho 106 řádných a 103 mimořádných. Právní komise pod vedením JUDr. Nepovíma se zabývala zejména přípravou novely zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu. Dále zpracovala stanovisko k zákonu o veřejných zakázkách a k novele zákona o vodách. Právní komise má v časopise SOVAK svoji rubriku, v níž publikovala otázky spojené s nutností novely zákona o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu, zákona o pozemních komunikacích a zákona o veřejném zdraví. V časopise SOVAK právní komise informovala o problematice informační povinnosti ve vztahu ke konání valných hromad, změn v oblasti zaměstnanosti a pracovního práva, jakož i změn v oblasti podnikání v energetických odvětví. Právní komise se kromě jiného podílela na uspořádání seminářů k zákonu oveřejných zakázkách, které se konaly v měsíci březnu 2004 v Praze a v měsíci dubnu v Brně. Z podnětu právní komise byla zpracována metodika pro členy sdružení ke změně podoby akcií ze zaknihovaných na listinné. Komise BOZP pod vedením pana Ondrouška připravila v červnu jednodenní seminář k aktuálním otázkám BOZP. Program byl zaměřen hlavně na nové předpisy hygieny práce a pracovního prostředí. V říjnu komise připravila ve spolupráci s VAS, a. s., třídenní seminář ve Znojmě s tematickým zájezdem na ČOV ve Vídni. Hlavním úkolem roku 2004 bylo vydání Sborníku vybraných předpisů bezpečnosti práce oboru vodovodů a kanalizací, což se ve stanoveném termínu podařilo. Podle potřeby se průběžně scházely jednotlivé pracovní skupiny, které sborník připravovaly. V prosinci se v Brně uskutečnil slavnostní křest tohoto sborníku za účasti autorů. Komise vzdělávání SOVAK ČR pod vedením Ing. Trešla ve spolupráci se sekretariátem a Vodárnou Plzeň, a. s., připravila v pořadí již 3. a 4. publikaci Příručka provozovatele čistírny odpadních vod, autorského kolektivu pod vedením Ing. Pytla a příručku autorského kolektivu pod vedením Ing. Vostrého s názvem Příručka provozovatele úpravny pitné vody. Její vydání se podařilo ke Dni vody letošního roku v počtu ks. Činnost odborné komise laboratoří pod vedením Ing. Huškové se v roce 2004 dotýkala jak oblasti laboratorních analýz ve vodním hospodářství, tak zasahovala do oblasti legislativy týkající se oblasti vodovodů a kanalizací. Jednalo se zejména o řešení a projednávání problematiky stanovení nepolárních extrahovatelných látek (NEL) v souvislosti se zákazem používání freonu pro analýzu vody. Tato problematika byla také řešena na semináři , který uspořádala odborná komise laboratoří pod názvem Nová legislativa pro oblast pitné vody. Část tohoto semináře byla věnována nově platné vyhlášce č. 252/2004 Sb. pro pitnou vodu. Komise se aktivně podílela i na připomínkování novely vyhl. č. 37/2001 Sb. a novely vyhl. č. 252/2004 Sb. V minulém roce se činnost ekonomické komise pod vedením Ing. Peroutky zaměřila především na uvedení nové legislativy do praxe v oblasti změny DPH a rozpracování úkolů Akčního programu v ekonomické oblasti. Členové komise v součinnosti s představenstvem SOVAK ČR připravili podklady a argumenty pro to, aby nebyla u vodného a stočného uplatňována základní sazba, tj. 19 %. V současné době je řada úkolů Akčního programu již zpracována (problematika diferencovaného stočného, problematika financování odboček z veřejných vodovodů a kanalizací u oddělených společností, cena vody předané a čištěné, problematika oprav u oddělených společností atd.). Z úkolů, které jsou v řešení, se jedná např. o problematiku provádění odpisů části hodnoty majetku, na které byla poskytnuta dotace. Další problematika srovnatelnost ekonomických podmínek, povinnost odpisování u obcí, oblast zavedení tzv. reprodukční hodnoty majetku a provádění jeho odpisů teprve čeká na vyřešení. V souvislosti s vydáním cenového výměru pro rok 2005 byla vedena intenzivní jednání s MF ČR ohledně regulace nájemného, uplatňovaného jako nákladová položka do vodného a stočného. Rovněž tuto problematiku se podařilo úspěšně dořešit nájemné nebude regulováno. Ukončením tzv. komplexního pronájmu ( ) byla řešena problematika právních forem společností vlastníků infrastrukturního majetku a to především ve vazbě na poskytování dotačních prostředků. U dotačních titulů z EU a SFŽP žádná omezení nejsou, pouze dotační tituly MZe ČR připouštějí poskytování dotací pouze pro města a obce, akciové společnosti, kde je zlatá akcie, a pro vlastnické svazky obcí. Komise pro úpravny vody pod vedením předsedy Ing. Oldřicha Doležala se v uplynulém roce aktivně zapojila do činnosti sdružení. Na svých jednáních se zabývala problematikou úpravy pitné vody, možnostmi ÚV záření, vyhodnocování a odstraňování ztrát v rozvodné síti, problematikou provozu vodojemů, čištění vodojemů, nádrží a filtrů, problematikou pesticidů, ochranou povodí vodárenských nádrží, odstraňování mikrocystinů při úpravě pitné vody a řešení likvidace kalů z vápenného hospodářství na úpravnách vody. Komise pro rozvoj oboru VAK pod vedením Ing. Pivrnce, se kromě práce na novelizaci zákona o vodovodech a kanalizacích, podílela na přípravě soutěže Vodohospodářská stavba roku, která byla vyhlášena pro stavby dokončené v roce ve třech kategoriích: Stavby pro zásobování pitnou vodou, Stavby pro odvádění a čištění odpadních vod, Ostatní vodohospodářské stavby. Každá kategorie rozlišuje stavby do 10 mil. Kč a nad 10 mil. Kč. Vyhodnocení přihlášených staveb provede porota jmenovaná ze zástupců Mze, MŽP, ČVUT Praha, VUT Brno, SVH, a SOVAK ČR. Vyhlášení vý-