Architektura první republiky VÝCHODNÍ ČECHY

Transkript

1 Architektura první republiky VÝCHODNÍ ČECHY

2

3 První republika představuje slavnou éru Československa vymezenou lety 1918 až Doba, kdy se zkracovaly vlasy i sukně, vítr odhalil kolena filmových hvězd, které se oblékaly v módních salonech. Dnes nás oslovují nejen demokratické hodnoty první republiky, ale i její noblesa, styl, a to nejen v oblékání, společenském chování, ale i ve výtvarném umění a především architektuře. A právě v této oblasti hrají prim východní Čechy, rodiště Josefa Gočára a region s bezpočtem prvorepublikových realizací znamenité architektonické hodnoty. Mnohé z nich nejsou jen ikonami míst, ale skutečně skvělými stavbami, které návštěvníkovi mohou nabídnout silný prožitek. Východní Čechy jsou tím pravým místem, kam se za obdivováním prvorepublikové architektury vydat. Na titulní straně: Masarykovo náměstí, Hradec Králové Vila MUDr. Dvořáka, Letohrad Tesařova vila, Hradec Králové

4 Ulrichovo náměstí, Hradec Králové Nově vznikly c eskoslovensky stát bral rozvoj vy stavby jako svou prestiž a jeden z rozhodujících ukazatelu hospodářské prosperity. Architektura měla vyjadřovat u ctu nově vzniklému demokratickému státu a plnit mnoho funkcí, z nichž nejdu ležitějs í byla reprezentativnost a schopnost vyhovovat potřebám každodenního života obyvatel. Mnohá města si nechala vytvořit nové regulac ní plány, v nichž se jejich autoři více zaměřovali na uměleckou stránku městské vy stavby a na leps í ochranu historicky ch jader měst. I v dnes ní době zu stává oceňován regulac ní plán Hradce Králové ( ) z pera architekta Josefa Goc ára, ktery zavedl v centru vy chodoc eské metropole klíny zeleně a doplnil je o nové bloky kolem Ulrichova náměstí a třídy V Lipkách. Vy voj Hradce Králové těchto let je spojen s osobností starosty Frantis ka Ulricha. Ten se zasadil o stavbu mnoha veřejně prospěs ny ch budov (muzeum, obchodní akademie, Ras ínovo gymnázium) a u stavu (sklářsky u stav). Pozval do města vy znamné architekty Jana Kotěru, Frantis ka Sandera, Josefa Goc ára, Oldřicha Lisku a dals í, kteří pomohli vytvořit to, c emu se dnes říká Salon republiky. K hodnotnému urbanistickému návrhu se propracovaly i Pardubice v pásmu kolem náměstí Republiky a Jahnovy třídy. Nové městské panorama vzniklo za Synsky m rybníkem v Polic ce podle návrhu Vladimíra Zakrejse a Oldřicha Lisky (1922). Nábřeží v Polic ce

5 Pro vy voj c eské architektury za první republiky bylo du ležité předválec né období kubismu. Právě v c esky ch zemích se zásady kubismu velice originálním zpu sobem prosadily také v architektuře. Pavel Janák a Josef Goc ár se snažili vyjádřit politicky triumf c eského národa pestry m rondokubismem, národním slohem, v němž se stále ozy vala zkus enost z předválec ného kubismu. Předevs ím s lo ale o jakousi národní verzi stylu art deco, ktery tehdy dominoval evropské architektuře. Rondokubistickou ikonou se stalo pardubické krematorium podle návrhu Pavla Janáka, vy znamné jsou rovněž Goc árovy realizace v podobě Keyzlarovy vily v Červeném Kostelci a královéhradecké Anglobanky. Zásluhou Jindřicha Freiwalda a Oldřicha Lisky vznikl v Pardubicích soubor rondokubisticky ch domu. Umírněné rondokubistické formy s tradic ním použitím dřeva a kamene spojil Kotěru v žák Bohuslav Fuchs při navrhování turistické chaty na Šerlichu v Orlicky ch horách. Anglo-c eskoslovenská banka, Hradec Králové Vy znamny mi představiteli rondokubistického slohu byly kromě Pavla Janáka a Josefa Goc ára také dals í osobnosti meziválec né architektury, jako Otakar Novotny, Ladislav Machoň, Jindřich Freiwald a mnozí dals í představitelé, kteří v té době stavěli radnice, s koly, dělnické kolonie, c inžovní a rodinné domy, dokonce i továrny. Vy razné prvky národního slohu jsou patrné jak na paláci Passage a na budovách reálky a telegrafního u řadu v Pardubicích od Ladislava Machoně, tak třeba v návrhu Ras ínova gymnázia a Koželužské s koly v Hradci Králové od Josefa Goc ára. Jes tě opros těnějs í formu zvolil Otakar Novotny v náchodském domu Cyrila Bartoně, ktery dnes slouží jako městská knihovna. Městské divadlo K. Pippicha, Chrudim

6 nebo Frantis ek Bartos. Jes tě věts ího věhlasu vs ak dosáhli c tyři architekti z vy chodních Čech. Jsou jimi Plec niku v žák Karel Řepa, ktery pro Pardubice navrhl pru myslové muzeum, žák Pavla Janáka Čeněk Mužík, autor obchodní akademie a souboru funkcionalisticky ch vil v Chocni, Bohuslav Šmíd z Polic ky, podle jehož projektu vznikly tamnějs í Masarykovy s koly, a Kotěru v žák Vojtěch Vanicky, ktery v rodné Sloupnici postavil mohutnou sokolovnu. Obchodní akademie Choceň Vila Bohuslava Šmída, Polic ka Během 20. let se zac al rondokubisticky styl vyc erpávat, kdy jej rychle vytlac ily technologicky vyspělejs í a sociálně přiměřenějs í stylové tendence meziválec né architektonické avantgardy. Architekti dospěli k purismu a funkcionalismu, jak to mu žeme nejlépe sledovat na Goc árovy ch hradecky ch budovách ředitelství státních drah a okresních u řadu. Předevs ím na venkově je střídání stylu spojeno s tzv. venkovsky m modernismem. S ním jsou vy razně spojováni hradec tí architekti Oldřich Liska, Václav a Jana Rejchlovi

7 Postupem doby se i u mimopražské klientely zac ala c astěji objevovat vstřícnost k progresivnějs ím projektu m. V oblasti pohranic í to bylo i díky místní německojazyc né mens ině. Do tohoto kontextu spadá kolonie Městské lázně, Hradec Králové textilky Katzau-Möller v Náchodě od vídeňského pru kopníka puristické architektury Adolfa Loose. Funkcionalismus se plně prosadil až po roce Do uc ebnic funkcionalistické architektury přispěly vy chodní Čechy stavbou divadla v Ústí nad Orlicí podle návrhu kotěrovce Kamila Ros kota, velkorysou formou se vyznac ují městské lázně v Hradci Králové od Oldřicha Lisky nebo náchodské realizace Vila Josefa Bartoně od Pavla Janáka a Obchodní a obytny du m Zefyr podle návrhu Adolfa Erbena. Du raz na vy tvarnost funkcionalistické formy lze vytus it u rodinny ch domu z 30. let. Z nich snadno upoutá letní du m Marie Rublic ové v Novém Městě nad Metují od Goc árova žáka Josefa Gruse a vila vy robce obuvi Löwita v Heřmanově Městci, jejíž návrh dodal Bohuslav Fuchs. Novákovy garáže, Hradec Králové

8 Krematorium místo: Pardubice ulice Pod Břízkami 990 autor: Pavel Janák realizace: Krematorium v Pardubicích bylo postaveno podle návrhu architekta Pavla Janáka v rondokubistickém stylu. U nástupního schodis tě se nachází dvě sochy světlonos u od olomouckého sochaře Karla Lenharta. V interiéru obřadní síně vyniká malířská vy zdoba Frantis ka Kysely. Stavba se hlásí k tzv. národnímu dekorativismu c i rondokubismu, oficiálnímu vy tvarnému stylu mladého c sl. státu. Do s irs ího povědomí je objekt zapsán díky filmu Juraje Herze Spalovac mrtvol z roku 1968.

9 Činžovně-obchodní domy místo: Pardubice ulice Sladkovského 994 a 995 autor: Oldřich Liska realizace: Vy znamná realizace moderních c inžovních domu z let podle projektu Oldřicha Lisky v nově vznikající ulici. Oba sousední domy představují doklad dekorativního stylového proudu poc átku 20. let 20. století. Fasády domu hy řící plasticitou osobitě kombinují dekorativní aparát pozdní secese s poválec nou verzí kubismu. Pru c elí doplňují civilistní sochy od hradeckého sochaře Josefa Škody.

10 Vila Čerych místo: Česká Skalice ulice Křenkova 477 autor: Otakar Novotný realizace: 1924 Jednopatrovy objekt s fasádami z bíly ch neomítany ch cihel se zadním pru c elím s trojosy m arkádovy m portikem a na něho navazujícím schodis těm obrací do rozlehlé zahrady s okrasny m bazénem. Monumentální vilu nechal textilní podnikatel Ladislav Bartoň z Dobenína postavit pro svou dceru Marii a jejího manžela Ing. Jiřího Čerycha. Architekt Otakar Novotny je také autorem vybavení interiéru vily, kterému dominuje impozantní patrová hala, a navrhl i altán a pergolu s lavic kami v zahradě. Ta je dílem zahradního architekta Josefa Kumpána. Vila v souc asné době slouží jako penzion.

11 Palác Passage místo: Pardubice třída Míru 60 autor: Ladislav Machoň realizace: Autorem projektu domovního bloku o c tyřech křídlech s vnitřní zastřes enou pasáží je Ladislav Machoň, ktery zde využil styl art deco. Tato vysoce kvalitní architektura je dokladem vy voje obchodu a životní u rovně v prvorepublikovy ch Pardubicích. Pru c elí pasáže je vyzdobeno c tyřmi sochami s námětem živností od sochaře Karla Dvořáka rybář, textilák, truhlář, slévac. Na jaře roku 2013 byla pasáž znovu otevřena po rozsáhlé rekonstrukci, při níž byly ves keré autentické prvky vy zdoby restaurovány.

12 Koupaliště Dachova místo: Hořice ulice Dachova autor: Karel Bachura realizace: Koupalis tě a slunec ní lázně podle projektu profesora sochařsko-kamenické s koly Karla Bachury vyrostly na místě Dolejs ího rybníka na Dachovech. Dřevěny objekt s u středním pavilonem s polygonálně vyklenuty m pu dorysem a dvěma postranními křídly s jednotlivy mi převlékacími kabinkami a dvěma otevřeny mi prostory spolec ny ch s aten prozrazuje inspiraci lidovou architekturou a doznívajícím kubismem. Stavbu odděluje písec ná pláž od velkoryse pojatého c tvercového bazénu 100 x 100 metru s maximální hloubkou 3 metry.

13 Ředitelství pošt a telegrafů místo: Pardubice náměstí Republiky 12 autor: Ladislav Machoň realizace: Plos ně rozsáhlému komplexu budov rozvrženému do tvaru písmene L z vnějs ku dominuje zaoblené nároží s přízemním sloupovy m. V objektu je množství pozoruhodny ch interiérovy ch architektonicky ch a dekorativních prvku, jako jsou například dekorativní zídky, pouzdra na topná tělesa nebo c ásti vy malby. Mozaikovy m podlahám dominuje vy tvarná c istota a us lechtilá materiálová a tvarová jednoduchost. Plastiky zubru ve vestibulu vytvořil Jaroslav Horejc. Dnes se o budovu dělí pardubicky magistrát s Krajsky m u řadem Pardubického kraje.

14 Masarykova chata na Šerlichu místo: Deštné v Orlických horách 322 autor: Bohuslav Fuchs realizace: Chata v romantickém stylu horsky ch bud, jejíž některé dynamicky tvarované linie prozrazují vliv expresionismu, byla postavena na místě by valé horské osady Scherlichgraben. Základní kámen stavby navržené architektem Bohuslavem Fuchsem byl položen v roce 1924 za u c asti spisovatele Aloise Jiráska. V roce 1935 byl před chatu umístěn sloup s bustou T. G. Masaryka. Chata s vysokou mansardovou střechou krytou plechem a s pru c elím obloženy m eternitovy mi s ablonami přec kala neu spěs ny pokus nacistu o její vypálení v roce 1938 a stále slouží svému pu vodnímu u c elu.

15 Gymnázium J. K. Tyla (dříve Gymnázium Aloise Rašína) areál Gočárových škol místo: Hradec Králové Tylovo nábřeží 682 ulice V Lipkách 683 (vila ředitele) autor: Josef Gočár realizace: Velkoryse koncipovany komplex s kol od mateřské přes základní až po gymnázium vytvořil Josef Goc ár ve 20. letech 20. století. Dvoukřídlá vícepodlažní budova gymnázia se svy m pru c elím otevírá obdobně jako otevřená kniha kolem hlavního vstupu, k němuž vede nástupní schodis tě. Vstupní pru c elí je opatřeno omítkou a odlis uje se od zby vajících c ástí budovy s fasádami z režného zdiva. Jednoduchou a dispozic ně u c elně navrženou stavbu zdobí v závěru pravého křídla reliéf státního znaku od Otty Gutfreunda a na sloupu před hlavním vstupem též bronzová socha Vítěze od Jana Štursy.

16 Masarykovy obecné a měšťanské školy místo: Polička nábřeží Svobody 447 autor: Bohuslav Šmíd realizace: Realizace Masarykovy s koly patří mezi nejvy znamnějs í poc iny stavitele Bohuslava Šmída, ktery po roce 1918 praktikoval v Goc árově a Janákově ateliéru. Objekt byl rozdělen na dívc í a chlapeckou c ást vc etně odděleny ch vchodu po stranách budovy. Interiéry byly na svou dobu řes eny velmi moderně vc etně stupňovité podlahy uc eben, a to i přesto, že některé body záměru (plavecky bazén a ředitelsky byt) nakonec nebyly uskutec něny.

17 severovy chodního nároží vybíhá vertikální hranol s efektně posazeny m prvkem funkcionalistického arky ře. V interiéru vily, která stála na poc átku nové éry v tvorbě Pavla Janáka, v níž dospěl k vlastnímu názoru na funkcionalismus, se nachází též kruhovy obytny pokoj o pru měru 7,4 metru propojeny s venkovní terasou. Bartoňova vila místo: Náchod ulice Zámecká 243 autor: Pavel Janák realizace: Třípodlažní vila vznikla v dominantní poloze na terase pod náchodsky m zámkem na místě renesanc ní zemědělské usedlosti. Reprezentac ní pru c elí je c leněno balkony a terasou vynesenou na sedmi sloupech. Ze

18 Státní reálka místo: Pardubice ulice Karla IV. 13 autor: Ladislav Machoň realizace: Státní reálka, dnes Střední pru myslová s kola elektrotechnická, je projektem architekta Ladislava Machoně. Dvoupatrová křídla stavby se spojují v dominantním třípatrovém nárožním bloku. Objekt je interiérově rozvržen tak, aby vynikla přehlednost a funkc nost jednotlivy ch traktu. Nad vstupní c ástí budovy je umístěna socha Jinocha, jejímž autorem je sochař Karel Pokorny. Plás ť s kolního u stavu je obloženy žlutohnědy m keramicky m obkladem, ktery lze považovat za jeden z poznávacích prvku veřejny ch staveb architekta Machoně.

19 Sbor kněze Ambrože místo: Hradec Králové ulice Ambrožova 728, 729 autor: Josef Gočár realizace: Komplex sakrálních budov urc eny pro nově vzniklou Československou církev vyrostl na protažené troju helníkové parcele a vu c i okolí je uzavřen zdí. Kolem centrálního volného prostoru nádvoří jsou umístěny dvě administrativní budovy spojené přes ambity obsahující kolumbárium s vlastním kostelem s dominantní hranolovou věží. Funkcionalistická stavba tvořená železobetonovou konstrukcí s vy plňovy m režny m zdivem je hladce omítaná a světlo do ní proniká kulaty mi okny. Připomíná tak spís e než kostel zaoceánsky parník.

20 Sokolovna místo: Sloupnice Dolní Sloupnice 81 autor: Vojtěch Vanický realizace: Dolní Sloupnice je malou obcí, ve které se krátce po sobě narodili dva velmi talentovaní architekti. Kotěru v žák Vojtěch Vanicky a žák Pavla Janáka Rudolf Škeřík. Vanicky po sobě zanechal řadu zajímavy ch staveb na Českotřebovsku. Sokolovna v architektově rodis ti patří k nejzajímavějs ím. Stavba je ovlivněna holandskou cihelnou architekturou hnutí De Stijl a představuje ojedinělou realizaci tohoto typu, nadregionálního vy znamu.

21 Jiráskovo divadlo místo: Hronov nám. Čs. armády 500 autor: Jindřich Freiwald realizace: Základní kámen stavby, která je dominantou hronovského náměstí, byl položen v roce 1928 za u c asti Aloise Jiráska. Pu vodní projekt vypracovany zdarma zdejs ím rodákem Jindřichem Freiwaldem zahrnoval vedle divadla také muzeum, knihovnu a c ítárnu. Realizována vs ak byla pouze budova divadla uvozená monumentálním klasicizujícím sloupovy m portikem. Neoklasicistní ráz stavby, která od roku 1931 hostí přehlídky amatérsky ch divadelních souboru, narus uje boc ní pru c elí s otevřenou tříosou lodžií a partie zadního vstupu tvořená srostlicí hranolovy ch objemu a zaobleny m schodis těm.

22 Obchodní akademie místo: Jičín třída 17. listopadu 220 autor: Čeněk Musil realizace: Vzdělávací obchodní u stav patří k nejvy znamnějs ím realizacím jic ínského architekta Čeňka Musila. Ten je i autorem originálního řes ení vilové c tvrti, která vyrostla severně od centra města. Budova, v níž lze objevit též inspiraci Kotěrovy m hradecky m muzeem, je charakteristická kombinací hranolovy ch hmot, z nichž vystupuje obloukovitě zakonc ené křídlo, vy raznou segmentovou střechou a fasádami z tvrdé omítky a cihlového zdiva. Úc el stavby, nacházející se v blízkosti jic ínského zámku, připomíná na střes e nad hlavním vstupem umístěná měděná plastika Merkura od Josefa Vas aty.

23 Průmyslové muzeum místo: Pardubice náměstí Republiky 116 autor: Karel Řepa realizace: By valy hlavní pavilon celonárodní Vy stavy tělesné vy chovy a sportu z roku 1931 je dílem pardubického rodáka a žáka Josipa Plec nika, Karla Řepy. Ten projektu vdechl sobě vlastní modernistické pojetí. Vestibul přízemí zdobí rozměrná art decová vitráž s námětem oslavy pru myslu a obchodu, kterou podle návrhu malíře Josefa Salavce vyrobila pardubická sklenárenská firma Frantis ka Waltera.

24 Grandhotel a Okresní dům místo: Pardubice náměstí Republiky 1400 autor: Josef Gočár realizace: Čtyřpatrovy funkcionalisticky palác se železobetonovy m skeletem tvořila dvě křídla restaurac ní a hotelové, které spolec ně obklopovaly velky spolec ensky sál s galerií. Možnosti tzv. nové architektury představoval přízemní rondel se střes ní terasou na nároží budovy. Interiér s velkoryse koncipovany m mramorovy m schodis těm obsahoval i suterénní kinosál. Unikátní interiérové detaily vs ak při rekonstrukci objektu a jeho přestavbě na nákupní galerii na konci 90. let 20. století nebyly obnoveny.

25 Ulrichovo náměstí místo: Hradec Králové autor: Josef Gočár realizace: Definitivní podobu nejvy znamnějs ího urbanistického prostoru ve městě ovlivnili předevs ím dva stavebníci, a to Rudolf Steinsky - Sehnoutka svy m obytny m domem s centrálou textilních podniku a Československé dráhy rozlehlou budovou svého ředitelství na opac né straně náměstí. Vy slednou symetrickou kompozici dotvořily c tyři nárožní věžové domy a v roce 1930 rovněž funkcionalistická u prava centrální plochy náměstí zadlážděním z velky ch betonovy ch desek, avs ak nakonec bez pu vodně zamy s leného pomníku starosty Ulricha.

26 Vila s ordinací MUDr. Josefa a Anny Láskových místo: Choceň ulice Bjarnata Krawce 998 autor: Čeněk Mužík realizace: 1933 Velká funkcionalistická vila, autorovo bezpochyby nejhodnotnějs í dílo, nezapře Mužíkovu praxi v ateliéru vy znamny ch reprezentantu progresivní architektury K. Honzíka a J. Havlíc ka. Přízemí domu je charakterizované terasami s kovovy mi stínícími konstrukcemi. Architekt do přízemí umístil ordinaci s c ekárnou propojenou s obytny m prostorem vily.

27 Masarykův dům místo: Lázně Velichovky ulice Jaroměřská 100 autor: Milan Babuška realizace: , 1936 Ústřední pavilon lázní upomíná na zdejs í pobyt prezidenta Masaryka v roce Stavba s prvky konstruktivismu i neoklasicismu vyrostla na protáhlém obdélném pu doryse prolomeném centrálním pavilonem s halou a hlavním vstupem. Pu vodně jednopatrová křídla byla v roce 1936 navy s ena o patro. V přízemí otevírajícím se obloukovy mi okny do parku se nacházela restaurace a kavárna. V ustupujících patrech s terasami a balkony byly pokoje. V letech bylo nad pravé křídlo nastavěno dals í patro a nedávno byla navy s ena i levá c ást budovy, která stále slouží svému pu vodnímu u c elu.

28 Husův sbor místo: Dobruška ulice Zd. Nejedlého 668 autor: Bohuslav Kubeček (firma Kubec ek Steklík) realizace: Záměr budovy sboru nové Církve c eskoslovenské se v Dobrus ce objevil již ve 20. letech, ale vlastní objekt získala zdejs í náboženská obec až v polovině 30. let. Puristicky strohá stavba vybudovaná podle projektu dvojice Kubec ek Steklík respektuje regulativy stanovené pro sbory nově vzniklé církve a obsahuje jednotny liturgicky prostor prosvětleny pomocí velky ch boc ních oken. Dobrus sky sbor je vs ak typologickou zvlás tností. Tři samostatné provozní jednotky (liturgicky sál, fara a kolumbárium) jsou tu řazeny za sebe v jedné ose. Stavbě dominuje 18,5 metru vysoká zvonice.

29 Městské divadlo místo: Ústí nad Orlicí ulice Husova 1062 autor: Kamil Roškot realizace: Projekt respektovaného pražského architekta Kamila Ros kota, v Evropě nazy vaného c esky m Le Courbusierem, představuje vrcholné dílo c eské architektury organického funkcionalismu. Architekt pozměnil svu j projekt divadla Imperial do Teheránu (1933) a zmens il ho, aby dobře zapadl do městské zástavby Ústí nad Orlicí. Kombinací dvou protínajících se těles ve tvaru kruhovy ch vy sec í dosáhl architekt nesmírně pu sobivého vy razu a u c elného rozvržení dispozic této originální divadelní budovy. Projektová dokumentace u steckoorlického divadla byla dokonce vybrána mezi deset nejvy znamnějs ích příkladu c eské architektury 20. století na vy stavě 10 století architektury.

30 Vila Ernsta Löwita místo: Heřmanův Městec ulice Jiráskova 588 autor: Bohuslav Fuchs realizace: 1936 Vila vy robce luxusní obuvi náleží ke skupině pozdně funkcionalisticky ch vil Bohuslava Fuchse, ktery patří k nejvy znamnějs ím představitelu m moderní architektury v Československu. Du m je koncipován jako objekt založeny na pru niku dvou kvadraticky ch objemu s proti sobě se svažujícími pultovy mi střechami. Vy raz bílé funkcionalistické architektury autor utlumil kontrastujícími kamenny mi a dřevěny mi detaily. V domě se zachovalo z velké c ásti pu vodní zařízení, vc etně dřevěny ch obložení stěn nebo zabudovaného nábytku.

31 Masarykova věž samostatnosti místo: Hořice ulice Cesta legií 1370 autor: František Blažek Jindřich Malina realizace: Stavba, jejíž základní kámen poklepal v roce 1926 prezident T. G. Masaryk, byla zamy s lena jako památník obětem Velké války a měla sloužit i jako letecky maják. Vzhledem k nedostatku peněz práce ustaly v roce 1937, kdy byla centrální věž dostavěna do vy s ky 25 metru. Provizorní zakrytí nahradila později hvězdářská kupole. Stavba z hrubě opracovany ch pískovcovy ch kvádru má boc ní křídla zdobená reliéfy s vy jevy ze života legionářu a s událostmi spojeny mi se vznikem republiky. V jejím interiéru je pietní síň s deskami se jmény obětí obou světovy ch válek a pamětní síň s expozicí hořického muzea. Věž slouží rovněž jako rozhledna.

32 Realizátor projektu: Destinac ní spolec nost Vy chodní Čechy náměstí Republiky Pardubice tel.: Partner projektu: Powiat Kłodzko ul. Okrzei Kłodzko tel.: powiat@powiat.klodzko.pl Fotografie: Destinac ní spolec nost Vy chodní Čechy, Královéhradecky kraj, město Pardubice, město Ústí nad Orlicí, město Hořice, Městské muzeum a galerie Polic ka, Muzeum vy chodních Čech v Hradci Králové, Destinac ní management Hradecko, Kulturní zařízení města Choceň, Lázně Velichovky, Štěpán Bartos, Jaroslav Drobny, Bohdan Dvořák, Jan Špelda, Jaroslav Kocourek, (Ivo Petr) PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z PROSTŘEDKŮ EFRR PROSTŘEDNICTVÍM EUROREGIONU GLACENSIS