PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA. VII. volební období 1072/0

Transkript

1 PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA VII. volební období 1072/0 Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů Zástupce předkladatele: min. práce a soc. věcí Doručeno poslancům: 23. března 2017 v 10:50

2 V l á d n í n á v r h ZÁKON ze dne 2017, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o zaměstnanosti Čl. I Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 202/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 350/2005 Sb., zákona č. 382/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 428/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 495/2005 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 159/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 213/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 57/2008 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 149/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 1/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 437/2012 Sb., zákona č. 505/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 136/2014 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 219/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 84/2015 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 203/2015 Sb., zákona č. 314/2015 Sb., zákona č. 317/2015 Sb., zákona č. 88/2016 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb. a zákona č. /2017 Sb., se mění takto: 1. V 5 písm. a) bodě 3 se slova místo podnikání nahrazují slovem sídlo. 2. V 5 se na konci písmene f) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno g), které zní: 1

3 g) režimem dočasné neschopnosti uchazeče o zaměstnání plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání z důvodu nemoci nebo úrazu povinnost uchazeče o zaměstnání pokud jde o povinnost 1. zdržovat se v místě pobytu uvedeném v potvrzení o dočasné neschopnosti uchazeče o zaměstnání plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání z důvodu nemoci nebo úrazu a 2. dodržovat rozsah a dobu povolených vycházek.. 3. V 21 odst. 1 se za slova posudkem jiného poskytovatele zdravotních služeb 24) vkládají slova v oboru všeobecné praktické lékařství nebo v oboru praktické lékařství pro děti a dorost. 4. V 21 odst. 2 písm. a) bodě 1 se slova vytvoření chráněného pracovního místa nahrazují slovy zřízení pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením. 5. V 21 odstavec 4 zní: (4) Uchazeči o zaměstnání, který dočasně není schopen plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání z důvodu nemoci nebo úrazu, vydá registrující poskytovatel nebo jiný poskytovatel zdravotních služeb, který poskytuje uchazeči o zaměstnání zdravotní péči v případě této nemoci nebo úrazu, na jeho žádost potvrzení o dočasné neschopnosti uchazeče o zaměstnání plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání z důvodu nemoci nebo úrazu.. 6. V 21 se doplňují odstavce 5 až 10, které znějí: (5) V potvrzení o dočasné neschopnosti uchazeče o zaměstnání plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání z důvodu nemoci nebo úrazu se uvedou a) místo pobytu uchazeče o zaměstnání v době dočasné neschopnosti plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání, b) rozsah a doba povolených vycházek a c) další požadované údaje. (6) Pro stanovení rozsahu a doby povolených vycházek podle odstavce 5 písm. b) se použije 56 odst. 6 zákona o nemocenském pojištění obdobně. (7) Uchazeč o zaměstnání, kterému bylo vydáno potvrzení o dočasné neschopnosti uchazeče o zaměstnání plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání z důvodu nemoci nebo úrazu, je povinen dodržovat režim podle 5 písm. g). (8) Uchazeči o zaměstnání, který dočasně není schopen plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání z důvodu ošetření nebo vyšetření ve zdravotnickém zařízení, vydá registrující poskytovatel nebo jiný poskytovatel zdravotních služeb, který ošetření 2

4 nebo vyšetření provedl, na jeho žádost potvrzení o ošetření nebo vyšetření uchazeče o zaměstnání ve zdravotnickém zařízení. (9) Závazný vzor potvrzení o dočasné neschopnosti uchazeče o zaměstnání plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání z důvodu nemoci nebo úrazu a závazný vzor potvrzení o ošetření nebo vyšetření uchazeče o zaměstnání ve zdravotnickém zařízení stanoví ministerstvo vyhláškou. (10) Náklady spojené s posouzením zdravotního stavu podle odstavce 2, psychologickým vyšetřením podle odstavce 3, vydáním potvrzení o dočasné neschopnosti uchazeče o zaměstnání plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání z důvodu nemoci nebo úrazu podle odstavce 4 a vydáním potvrzení o ošetření nebo vyšetření uchazeče o zaměstnání ve zdravotnickém zařízení podle odstavce 8 hradí Úřad práce.. 7. V 27 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: (3) Uchazeč o zaměstnání, který dočasně není schopen plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání z důvodu nemoci nebo úrazu anebo není schopen plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání z důvodu vyšetření nebo ošetření ve zdravotnickém zařízení, je povinen tyto důvody oznámit krajské pobočce Úřadu práce nejpozději v pracovní den bezprostředně následující po dni, ve kterém mu bylo vydáno potvrzení o dočasné neschopnosti uchazeče o zaměstnání plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání z důvodu nemoci nebo úrazu nebo v pracovní den bezprostředně následující po dni uskutečnění vyšetření nebo ošetření a nejpozději do 8 kalendářních dnů ode dne vydání potvrzení o dočasné neschopnosti uchazeče o zaměstnání plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání z důvodu nemoci nebo úrazu nebo potvrzení o ošetření nebo vyšetření uchazeče o zaměstnání ve zdravotnickém zařízení doložit tyto důvody příslušným potvrzením krajské pobočce Úřadu práce.. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a V 30 odst. 1 písm. b) se na konci bodu 1 slovo nebo zrušuje, na konci bodu 2 se doplňuje slovo nebo a doplňuje se bod 3, který zní: 3. nesplní povinnost stanovenou v 27 odst. 3,. 9. V 72 odst. 2 písmeno b) zní: b) na pracovních místech pro osoby se zdravotním postižením ( 75 a 78a), nebo. CELEX: 32000L Nadpis nad označením 75 se zrušuje včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 46 zní: 3

5 75 Příspěvek na zřízení pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením (1) Pracovním místem zřízeným pro osobu se zdravotním postižením se rozumí pracovní místo, které zaměstnavatel zřídil pro osobu se zdravotním postižením na základě písemné dohody uzavřené s Úřadem práce. Na zřízení pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením poskytuje Úřad práce zaměstnavateli příspěvek. Pracovní místo zřízené pro osobu se zdravotním postižením musí být takovou osobou obsazeno po dobu 3 let. CELEX: 32000L0078 (2) Příspěvek na zřízení pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením může činit maximálně osminásobek a pro osobu s těžším zdravotním postižením maximálně dvanáctinásobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku. Zřizuje-li zaměstnavatel na základě jedné dohody s Úřadem práce 10 a více pracovních míst pro osoby se zdravotním postižením, může příspěvek na zřízení jednoho pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením činit maximálně desetinásobek a pro osobu s těžším zdravotním postižením maximálně čtrnáctinásobek průměrné mzdy podle věty první. (3) Příspěvek na zřízení pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením se poskytuje za podmínky, že zaměstnavatel nemá v evidenci daní zachyceny daňové nedoplatky vedené finančním nebo celním úřadem, nemá nedoplatek na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění nebo na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, s výjimkou případů, kdy bylo povoleno splácení ve splátkách a není v prodlení se splácením splátek nebo povoleno posečkání daně. Příspěvek na zřízení pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením se zaměstnavateli neposkytne po dobu 3 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o uložení pokuty za umožnění výkonu nelegální práce podle 5 písm. e) bodu 3. CELEX: 32009L0052 (4) Žádost o zřízení pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením obsahuje a) identifikační údaje zaměstnavatele, b) místo a předmět podnikání nebo místo a předmět činnosti zaměstnavatele a c) charakteristiku pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením a počet těchto pracovních míst. 4

6 (5) K žádosti o zřízení pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením je nutné přiložit doklad o účtu zaměstnavatele v peněžním ústavu. Potvrzení o splnění podmínky uvedené v odstavci 3 zajišťuje podle 147b Úřad práce sám, pokud mu k tomu dá zaměstnavatel písemný souhlas a zprostí za tímto účelem příslušný finanční nebo celní úřad, příslušnou okresní správu sociálního zabezpečení nebo příslušnou zdravotní pojišťovnu mlčenlivosti vůči Úřadu práce. Prokazuje-li zaměstnavatel splnění podmínky uvedené v odstavci 3 předložením potvrzení sám, nesmí být toto potvrzení starší než 30 dnů přede dnem podání žádosti podle odstavce 4 a údaje v něm musí odpovídat skutečnému stavu ke dni uvedenému v tomto potvrzení. Úřad práce může požadovat předložení i jiných dokladů, pokud jsou nezbytně nutné v souvislosti s posouzením žádosti o zřízení pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením. (6) Dohoda o zřízení pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením obsahuje alespoň a) identifikační údaje účastníků dohody, b) charakteristiku pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením, c) závazek zaměstnavatele, že pracovní místo pro osobu se zdravotním postižením bude obsazováno pouze osobami se zdravotním postižením, d) den, od kterého bude pracovní místo pro osobu se zdravotním postižením obsazeno osobou se zdravotním postižením, e) dobu, po kterou bude pracovní místo pro osobu se zdravotním postižením obsazeno osobou se zdravotním postižením, včetně dne, do kterého musí být doba obsazení tohoto pracovního místa splněna, f) výši příspěvku, jeho specifikaci a způsob úhrady, g) podmínky, za kterých bude příspěvek poskytován, h) způsob prokazování, jak jsou sjednané podmínky plněny, i) podmínky a termín zúčtování poskytnutého příspěvku, j) závazek zaměstnavatele vrátit příspěvek nebo jeho poměrnou část, pokud mu byl jeho zaviněním poskytnut neprávem nebo v částce vyšší, než náležel, a lhůtu pro vrácení příspěvku, k) závazek zaměstnavatele vrátit příspěvek v případě, že mu byl poskytnut v období 12 měsíců přede dnem nabytí právní moci rozhodnutí o uložení pokuty za umožnění výkonu nelegální práce podle 5 písm. e) bodu 3, a lhůtu pro vrácení příspěvku a CELEX: 32009L0052 l) podmínky, na základě kterých lze dohodu vypovědět. 5

7 (7) Úřad práce je povinen v dohodě rozlišit podmínky pro poskytnutí příspěvku, jejichž nesplnění není porušením rozpočtové kázně, a podmínky, jejichž nesplnění bude postihováno odvodem podle jiného právního předpisu 46). (8) Nevrácení příspěvku na zřízení pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením ve stanoveném termínu je porušením rozpočtové kázně 46). (9) Úřad práce může uzavřít dohodu o zřízení pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením i s osobou se zdravotním postižením, která se rozhodne vykonávat samostatnou výdělečnou činnost. Pro poskytnutí tohoto příspěvku platí odstavce 1 až 7 obdobně s tím, že vrácení příspěvku nelze požadovat, pokud tato osoba přestane vykonávat samostatnou výdělečnou činnost ze zdravotních důvodů, nebo v případě jejího úmrtí. 46) Zákon č. 218/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů včetně nadpisu zní: 76 Příspěvek na úhradu provozních nákladů vynaložených v souvislosti se zaměstnáváním osoby se zdravotním postižením (1) Příspěvek na úhradu provozních nákladů vynaložených v souvislosti se zaměstnáváním osoby se zdravotním postižením může Úřad práce poskytnout na základě písemné dohody uzavřené se zaměstnavatelem, který zaměstnává v pracovním poměru osobu se zdravotním postižením. (2) Příspěvek na úhradu provozních nákladů vynaložených v souvislosti se zaměstnáváním osoby se zdravotním postižením se poskytuje za podmínky, že zaměstnavatel nemá v evidenci daní zachyceny daňové nedoplatky vedené finančním nebo celním úřadem, nemá nedoplatek na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění nebo na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, s výjimkou případů, kdy bylo povoleno splácení ve splátkách a není v prodlení se splácením splátek nebo povoleno posečkání daně. Roční výše příspěvku může činit nejvýše Kč na jednu osobu se zdravotním postižením. Příspěvek se zaměstnavateli neposkytne po dobu 3 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o uložení pokuty za umožnění výkonu nelegální práce podle 5 písm. e) bodu 3. CELEX: 32009L0052 (3) Příspěvek na úhradu provozních nákladů vynaložených v souvislosti se zaměstnáváním osoby se zdravotním postižením se neposkytne zaměstnavateli a) na osobu se zdravotním postižením, která pracuje mimo pracoviště zaměstnavatele, b) na zaměstnance v pracovním poměru, který je osobou zdravotně znevýhodněnou, 6

8 c) na osobu se zdravotním postižením, která je dočasně přidělena k výkonu práce k uživateli, jde-li o zaměstnavatele, který je agenturou práce. (4) Žádost o poskytnutí příspěvku na úhradu provozních nákladů vynaložených v souvislosti se zaměstnáváním osoby se zdravotním postižením obsahuje a) identifikační údaje zaměstnavatele, b) místo a předmět podnikání nebo místo a předmět činnosti zaměstnavatele, c) jmenný seznam osob se zdravotním postižením, na které je příspěvek požadován, s uvedením rodného čísla a data vzniku pracovního poměru, a d) doložení skutečnosti, že zaměstnanec, na kterého je příspěvek požadován, je osobou se zdravotním postižením ( 67). (5) K žádosti o poskytnutí příspěvku na úhradu provozních nákladů vynaložených v souvislosti se zaměstnáváním osoby se zdravotním postižením je nutné přiložit doklad o účtu zaměstnavatele v peněžním ústavu. Potvrzení o splnění podmínky uvedené v odstavci 2 zajišťuje podle 147b Úřad práce sám, pokud mu k tomu dá zaměstnavatel písemný souhlas a zprostí za tímto účelem příslušný finanční nebo celní úřad, příslušnou okresní správu sociálního zabezpečení nebo příslušnou zdravotní pojišťovnu mlčenlivosti vůči Úřadu práce. Prokazuje-li zaměstnavatel splnění podmínky uvedené v odstavci 2 předložením potvrzení sám, nesmí být toto potvrzení starší než 30 dnů přede dnem podání žádosti podle odstavce 4 a údaje v něm musí odpovídat skutečnému stavu ke dni uvedenému v tomto potvrzení. Úřad práce může požadovat předložení i jiných dokladů, pokud jsou nezbytně nutné v souvislosti s posouzením žádosti o poskytnutí příspěvku na úhradu provozních nákladů vynaložených v souvislosti se zaměstnáváním osoby se zdravotním postižením. (6) Dohoda o poskytnutí příspěvku na úhradu provozních nákladů vynaložených v souvislosti se zaměstnáváním osoby se zdravotním postižením obsahuje alespoň a) identifikační údaje účastníků dohody, b) výši příspěvku, jeho specifikaci a způsob úhrady, c) podmínky, za kterých bude příspěvek poskytován, d) způsob prokazování, jak jsou sjednané podmínky plněny, e) podmínky a termín zúčtování poskytnutého příspěvku, f) závazek zaměstnavatele vrátit příspěvek nebo jeho poměrnou část, pokud mu byl jeho zaviněním poskytnut neprávem nebo v částce vyšší, než náležel, a lhůtu pro vrácení příspěvku, g) závazek zaměstnavatele vrátit příspěvek v případě, že mu byl poskytnut v období 12 měsíců přede dnem nabytí právní moci rozhodnutí o uložení pokuty za umožnění výkonu nelegální práce podle 5 písm. e) bodu 3, a lhůtu pro vrácení příspěvku a 7

9 CELEX: 32009L0052 h) podmínky, na základě kterých lze dohodu vypovědět. (7) Úřad práce je povinen v dohodě rozlišit podmínky pro poskytnutí příspěvku, jejichž nesplnění není porušením rozpočtové kázně, a podmínky, jejichž nesplnění bude postihováno odvodem podle jiného právního předpisu 46). (8) Nevrácení příspěvku na úhradu provozních nákladů vynaložených v souvislosti se zaměstnáváním osoby se zdravotním postižením ve stanoveném termínu je porušením rozpočtové kázně 46). (9) Úřad práce může uzavřít dohodu o poskytnutí příspěvku na úhradu provozních nákladů vynaložených v souvislosti se zaměstnáváním osoby se zdravotním postižením i s osobou samostatně výdělečně činnou, která je osobou se zdravotním postižením. Pro poskytnutí tohoto příspěvku platí odstavce 1, 2, 4 až 7 obdobně s tím, že vrácení příspěvku nelze požadovat, pokud tato osoba přestane vykonávat samostatnou výdělečnou činnost ze zdravotních důvodů, nebo v případě jejího úmrtí V 77 odstavec 1 zní: (1) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem a) charakteristiku pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením, a to zejména určení druhu práce a místa výkonu práce, předpoklady a požadavky stanovené pro zastávání pracovního místa, základní informace o pracovních a mzdových podmínkách a informaci, zda se jedná o pracovní místo vyhrazené nebo vhodné pro osobu se zdravotním postižením, anebo zda jde o zaměstnání na dobu neurčitou nebo určitou a jeho předpokládanou délku, a b) druhy provozních nákladů vynaložených v souvislosti se zaměstnáváním osoby se zdravotním postižením, na které lze poskytnout příspěvek podle 76, a způsob poskytování tohoto příspěvku včetně nadpisu zní: 78 Chráněný trh práce a dohoda o uznání zaměstnavatele za zaměstnavatele na chráněném trhu práce (1) Chráněný trh práce je tvořen zaměstnavateli, kteří zaměstnávají více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového počtu svých zaměstnanců a se kterými Úřad práce uzavřel písemnou dohodu o jejich uznání za zaměstnavatele na chráněném trhu práce (dále jen dohoda o uznání zaměstnavatele ). Dohoda o uznání zaměstnavatele se uzavírá v rámci místní působnosti krajské pobočky Úřadu práce, v jejímž obvodu má sídlo zaměstnavatel, který je právnickou osobou, nebo v jejímž obvodu má bydliště zaměstnavatel, který je fyzickou osobou. 8

10 (2) Dohodu o uznání zaměstnavatele lze se zaměstnavatelem uzavřít za podmínky, že a) zaměstnává ve čtvrtletním přepočteném počtu za kalendářní čtvrtletí předcházející dni podání žádosti o uzavření této dohody více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového počtu svých zaměstnanců, b) ke dni podání žádosti o uzavření dohody o uznání zaměstnavatele nebyl pravomocně odsouzen pro trestný čin podvodu podle jiného právního předpisu v souvislosti s poskytováním příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením podle tohoto zákona, c) ke dni podání žádosti o uzavření dohody o uznání zaměstnavatele není v likvidaci nebo v posledních 5 letech nebylo rozhodnuto o zamítnutí insolvenčního návrhu proto, že jeho majetek nebude postačovat k úhradě nákladů insolvenčního řízení, o zastavení insolvenčního řízení z důvodu, že pro uspokojení věřitelů je jeho majetek zcela nepostačující, nebo o zrušení konkursu z téhož důvodu, a d) v období 12 měsíců přede dnem podání žádosti o uzavření dohody o uznání zaměstnavatele 1. vyplácel nejméně 80 % zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, mzdu nebo plat bezhotovostně převodem na účet vedený u peněžního ústavu, nebo poštovní poukázkou, 2. zaměstnával nadpoloviční většinu zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, na pracovištích, která nejsou jejich bydlištěm, 3. neuzavíral se zaměstnanci, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, smlouvy, z nichž by vyplýval závazek těchto zaměstnanců poskytovat zaměstnavateli peněžní prostředky, nebo dohody o srážkách ze mzdy nebo platu v rozporu s dobrými mravy, 4. mu nebyla pravomocně uložena pokuta za správní delikt nebo přestupek na úseku zaměstnanosti nebo inspekce práce. CELEX: 32009L0052 (3) Ministerstvo může v případech hodných zvláštního zřetele na základě písemné žádosti zaměstnavatele prominout zaměstnavateli splnění podmínky uvedené v odstavci 2 písm. d) bodě 4, pokud výše uložené pokuty nepřesáhla Kč a pokud zaměstnavatel podal žádost podle odstavce 5. (4) Dohoda o uznání zaměstnavatele se uzavírá na dobu 3 let. Pokud nejpozději do 3 měsíců po uplynutí této doby zaměstnavatel opětovně požádá Úřad práce o uzavření dohody o uznání zaměstnavatele, uzavírá se tato dohoda na dobu neurčitou. (5) Žádost o uzavření dohody o uznání zaměstnavatele obsahuje alespoň a) identifikační údaje zaměstnavatele, 9

11 b) místo a předmět podnikání nebo místo a předmět činnosti zaměstnavatele, c) informaci o tržbách v členění podle jednotlivých činností v rámci rozsahu předmětu podnikání nebo informaci o hospodaření, d) počet osob se zdravotním postižením, které se podle předmětu podnikání nebo předmětu činnosti na tržbách podílejí, e) informaci o plnění podmínky zaměstnávání více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového počtu zaměstnanců zaměstnavatele za kalendářní čtvrtletí předcházející dni podání žádosti o uzavření dohody o uznání zaměstnavatele s uvedením celkového počtu zaměstnanců zaměstnavatele, z toho počet zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením podle 67 včetně doložení této skutečnosti. (6) Dohoda o uznání zaměstnavatele obsahuje alespoň a) identifikační údaje účastníků dohody, b) dobu, na kterou je uzavřena, c) závazek zaměstnavatele plnit v průběhu účinnosti dohody o uznání zaměstnavatele podmínky, které zákon stanoví pro uzavření této dohody, d) závazek zaměstnavatele předkládat Úřadu práce roční zprávu o své činnosti, a to vždy do 15. července následujícího kalendářního roku; roční zpráva o činnosti zaměstnavatele obsahuje 1. informace o plnění podmínky zaměstnávání více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového počtu zaměstnanců zaměstnavatele v průměrných čtvrtletních přepočtených počtech v členění podle 67, jejich počet včetně doložení skutečnosti, že zaměstnanci jsou osobami se zdravotním postižením, pokud došlo ke změně oproti skutečnostem doloženým podle odstavce 5 písm. e) nebo podle 78a odst. 5 písm. b), 2. informace o předmětu podnikání zaměstnavatele a o tržbách v členění podle jednotlivých činností v rámci rozsahu předmětu podnikání nebo o předmětu činnosti zaměstnavatele a o jeho hospodaření včetně počtu osob se zdravotním postižením, které se podle předmětu podnikání nebo předmětu činnosti na tržbách podílejí, 3. popis pracovních činností, na kterých se osoby se zdravotním postižením podílely, 4. počet osob se zdravotním postižením pracujících převážně u zákazníka, v provozních prostorách zaměstnavatele nebo mimo tyto prostory, 5. počet osob se zdravotním postižením pracujících ve svém bydlišti, 10

12 6. informace o plnění podmínek stanovených zákonem pro uzavření dohody o uznání zaměstnavatele a závazků sjednaných dohodou o uznání zaměstnavatele, e) povinnost zaměstnavatele oznámit Úřadu práce, že nesplnil některý ze závazků sjednaných v dohodě o uznání zaměstnavatele nebo přestal splňovat některou z podmínek stanovených zákonem pro uzavření této dohody, f) podmínky, na základě kterých lze dohodu vypovědět. (7) Úřad práce dohodu o uznání zaměstnavatele může vypovědět, jestliže zaměstnavatel a) přestane splňovat podmínku pro uzavření dohody o uznání zaměstnavatele uvedenou v odstavci 2 písm. d) bodě 4, pokud výše uložené pokuty přesáhla Kč, nebo b) nesplnil závazek předložit roční zprávu o činnosti zaměstnavatele, a to ani na základě výzvy Úřadu práce. CELEX: 32009L0052 (8) Úřad práce dohodu o uznání zaměstnavatele vypoví, jestliže zaměstnavatel a) přestane splňovat některou z podmínek pro uzavření dohody o uznání zaměstnavatele uvedenou v odstavci 2 písm. b) nebo c) nebo v odstavci 2 písm. d) bodě 3, b) po 2 po sobě jdoucí kalendářní čtvrtletí nesplňuje některou z podmínek pro uzavření dohody o uznání zaměstnavatele uvedenou v odstavci 2 písm. a) nebo v odstavci 2 písm. d) bodě 1 nebo 2, nebo c) opakovaně uvedl v roční zprávě o činnosti zaměstnavatele nepravdivé údaje. (9) Výpovědní doba činí 2 měsíce a počíná běžet prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi zaměstnavateli. Zaměstnavatel je oprávněn až do uplynutí výpovědní doby poskytovat výrobky a služby nebo plnit zadané zakázky pro účely splnění povinnosti uvedené v 81 odst. 1. (10) Pro zjištění splnění podmínky zaměstnávání více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového počtu zaměstnanců podle odstavce 1 je rozhodný průměrný přepočtený počet zaměstnanců za kalendářní čtvrtletí. (11) Způsob výpočtu průměrného přepočteného počtu zaměstnanců a zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, za kalendářní čtvrtletí, stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem.. 11

13 15. Za 78 se vkládá nový 78a, který včetně nadpisu zní: 78a Příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce (1) Zaměstnavateli, se kterým Úřad práce uzavřel dohodu o uznání zaměstnavatele, se poskytuje příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením formou částečné úhrady vynaložených prostředků na mzdy nebo platy a dalších nákladů. Pro poskytování příspěvku je příslušná krajská pobočka Úřadu práce, v jejímž obvodu má sídlo zaměstnavatel, který je právnickou osobou, nebo v jejímž obvodu má bydliště zaměstnavatel, který je fyzickou osobou. (2) Příspěvkem jsou nahrazovány skutečně vynaložené prostředky na mzdy nebo platy v měsíční výši 75 % prostředků skutečně vynaložených na mzdy nebo platy na zaměstnance v pracovním poměru, který je osobou se zdravotním postižením, včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu tohoto zaměstnance, nejvýše však Kč, jde-li o osobu se zdravotním postižením podle 67 odst. 2 písm. a) nebo b), a nejvýše Kč, jde-li o osobu zdravotně znevýhodněnou. Pro účely stanovení výše příspěvku se skutečně vynaložené prostředky na mzdy nebo platy snižují o částku odpovídající výši a) poskytnuté naturální mzdy, b) srážek ze mzdy nebo platu určených k uspokojení plnění zaměstnavatele podle občanského zákoníku, s výjimkou srážek provedených k uhrazení škody, za kterou zaměstnanec odpovídá, nebo příspěvku zaměstnance na stravování podle 236 zákoníku práce, nebo c) náhrady mzdy nebo platu poskytnuté zaměstnanci při překážkách v práci na straně zaměstnavatele. (3) Zaměstnavateli k příspěvku podle odstavce 2 náleží paušální částka Kč měsíčně na osobu se zdravotním postižením podle 67 odst. 2 na náklady vynaložené zaměstnavatelem na zaměstnávání osob se zdravotním postižením v kalendářním čtvrtletí, za které o poskytnutí příspěvku žádá. Zaměstnavatel může v žádosti o poskytnutí příspěvku uplatnit nárok na zvýšení příspěvku na další náklady vynaložené zaměstnavatelem na zaměstnávání osob se zdravotním postižením v kalendářním čtvrtletí, za které o poskytnutí příspěvku žádá, nejvýše však o částku představující rozdíl mezi částkou Kč a příspěvkem poskytnutým podle odstavce 2 měsíčně na jednoho zaměstnance, který je osobou se zdravotním postižením podle 67 odst. 2 písm. a) nebo b). Zvýšení příspěvku podle věty druhé nelze uplatnit na osobu se zdravotním postižením pracující mimo pracoviště zaměstnavatele nebo na zaměstnance agentury práce, který je osobou se zdravotním postižením a je dočasně při dělen k výkonu práce k uživateli. 12

14 (4) Příspěvek se poskytuje čtvrtletně zpětně na základě písemné žádosti zaměstnavatele, která musí být krajské pobočce Úřadu práce doručena nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po uplynutí příslušného kalendářního čtvrtletí. Příspěvek se poskytuje za podmínky, že k poslednímu dni příslušného kalendářního čtvrtletí zaměstnavatel nemá v evidenci daní zachyceny daňové nedoplatky vedené příslušným finančním nebo celním úřadem, nemá nedoplatek na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění, s výjimkou případů, kdy a) bylo povoleno splácení ve splátkách a zaměstnavatel není v prodlení se splácením splátek nebo bylo povoleno posečkání daně, nebo b) součet nedoplatků zaměstnavatele, s výjimkou nedoplatků podle písmene a), k poslednímu dni příslušného kalendářního čtvrtletí nepřesáhl Kč a zaměstnavatel tyto nedoplatky uhradil do 15. dne kalendářního měsíce následujícího po kalendářním čtvrtletí, za které o poskytnutí příspěvku žádá, nebo je uhradil do 5 pracovních dnů ode dne, kdy se o těchto nedoplatcích od krajské pobočky Úřadu práce dozvěděl v případě, že si údaje o nedoplatcích podle 147b zjistil Úřad práce sám, pokud mu k tomu dal zaměstnavatel souhlas a za tímto účelem zprostil příslušný finanční nebo celní úřad povinnosti mlčenlivosti vůči Úřadu práce; uhrazení nedoplatku je zaměstnavatel povinen krajské pobočce Úřadu práce doložit. Příspěvek se zaměstnavateli neposkytne po dobu 3 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o uložení pokuty za umožnění výkonu nelegální práce podle 5 písm. e) bodu 3. Dále se příspěvek zaměstnavateli neposkytne po dobu 12 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o uložení pokuty za správní delikt nebo přestupek na úseku zaměstnanosti nebo inspekce práce, pokud výše uložené pokuty přesáhla Kč, a to na vyšší počet zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, než jaký zaměstnavatel zaměstnával ke dni nabytí právní moci rozhodnutí o uložení této pokuty. CELEX: 32009L0052 (5) Součástí žádosti o poskytnutí příspěvku je a) jmenný seznam zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, a zaměstnanců, kteří jsou osobami s těžším zdravotním postižením, s uvedením rodného čísla, data vzniku a skončení pracovního poměru, kódu zdravotní pojišťovny, vynaložených prostředků na mzdy nebo platy, včetně odvedeného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, a b) doložení skutečnosti, že zaměstnanec, na kterého je příspěvek požadován, je osobou se zdravotním postižením, pokud došlo ke změně oproti skutečnostem doloženým podle 78 odst. 5 písm. e). (6) Požádá-li o poskytnutí příspěvku na téhož zaměstnance, který je osobou se zdravotním postižením, více zaměstnavatelů, poskytne se příspěvek tomu zaměstnavateli, u něhož vznikl zaměstnanci, který je osobou se zdravotním postižením, 13

15 pracovní poměr nejdříve. Skončí-li tento pracovní poměr v průběhu kalendářního čtvrtletí, poskytne se příspěvek v poměrné části dalšímu zaměstnavateli, který o poskytnutí příspěvku požádal; v případě, že o poskytnutí příspěvku požádalo více zaměstnavatelů, postupuje se podle věty první. Vznikne-li zaměstnanci, který je osobou se zdravotním postižením, ve stejný den pracovní poměr u více zaměstnavatelů, kteří o poskytnutí příspěvku žádají, nelze příspěvek na tohoto zaměstnance poskytnout žádnému z nich. Vznikne-li zaměstnanci, který je osobou se zdravotním postižením, více pracovních poměrů u téhož zaměstnavatele, náleží příspěvek měsíčně ve výši uvedené v odstavcích 2 a 3. Pro účely stanovení výše příspěvku se skutečně vynaložené prostředky na mzdy nebo platy, včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu tohoto zaměstnance, ve všech pracovních poměrech tohoto zaměstnance sčítají. (7) Příspěvek nelze poskytovat na zaměstnance, který je osobou se zdravotním postižením a) za kalendářní čtvrtletí, ve kterém je na tohoto zaměstnance Úřadem práce poskytován jiný příspěvek, jehož výše se stanoví na základě skutečně vynaložených prostředků na mzdy nebo platy na zaměstnance, včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu tohoto zaměstnance, nebo příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program ( 117), b) za kalendářní čtvrtletí, ve kterém byl tento zaměstnanec poživatelem starobního důchodu, c) za kalendářní čtvrtletí, ve kterém byl na tohoto zaměstnance zaměstnavateli poskytován příspěvek na úhradu provozních nákladů vynaložených v souvislosti se zaměstnáváním osoby se zdravotním postižením ( 76), d) za kalendářní čtvrtletí, ve kterém zaměstnanec, s nímž nebylo v pracovní smlouvě sjednáno jako místo výkonu práce pracoviště zaměstnavatele, nesouhlasil s provedením kontroly v místě výkonu jeho práce ( 126 odst. 3), nebo e) za kalendářní čtvrtletí, ve kterém byl zaměstnanec agentury práce, který je osobou se zdravotním postižením, dočasně přidělen k výkonu práce k uživateli. (8) Krajská pobočka Úřadu práce vydá rozhodnutí o a) poskytnutí příspěvku, pokud zaměstnavatel splňuje podmínky pro poskytnutí příspěvku uvedené v odstavcích 1 a 4, b) neposkytnutí příspěvku, pokud nejsou splněny podmínky uvedené v písmenu a), c) neposkytnutí části příspěvku ve výši odpovídající vynaloženým prostředkům na mzdy nebo platy, včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění těch zaměstnanců, u kterých zaměstnavatel nedoloží, že jsou osobami se zdravotním postižením, nebo na 14

16 které nelze podle odstavce 6 nebo 7 příspěvek poskytnout; současně musí být splněny podmínky uvedené v písmenu a), d) neposkytnutí příspěvku nebo jeho části ve výši odpovídající nevyplacené mzdě nebo platu nebo neodvedenému pojistnému na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti nebo pojistnému na veřejné zdravotní pojištění ke dni podání žádosti, e) neposkytnutí zvýšení příspěvku podle odstavce 3 nebo jeho části v případě, že další náklady nebudou prokazatelně souviset se zaměstnáváním osob se zdravotním postižením, nebo f) neposkytnutí příspěvku, pokud byla zaměstnavateli uložena pokuta za umožnění výkonu nelegální práce podle 5 písm. e) bodu 3 a ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o uložení této pokuty neuplynuly 3 roky. CELEX: 32009L0052 (9) Příspěvek je splatný nejpozději do 14 kalendářních dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o poskytnutí příspěvku. (10) Poskytnutý příspěvek nebo jeho poměrnou část je zaměstnavatel povinen vrátit, jestliže mu byl na základě nesprávných údajů vyplacen neprávem nebo v nesprávné výši; obdobně je zaměstnavatel povinen vrátit příspěvek nebo jeho poměrnou část v případě, že mu byl poskytnut v období 12 měsíců přede dnem nabytí právní moci rozhodnutí o uložení pokuty za umožnění výkonu nelegální práce podle 5 písm. e) bodu 3 nebo v případě, že bylo Úřadem práce zjištěno, že zaměstnavatel přestal splňovat některou z podmínek stanovených pro uzavření dohody o uznání zaměstnavatele podle tohoto zákona. O povinnosti vrátit poskytnutý příspěvek nebo jeho poměrnou část vydá krajská pobočka Úřadu práce rozhodnutí. CELEX: 32009L0052 (11) Nárok na vrácení poskytnutého příspěvku nebo jeho poměrné části podle odstavce 10 zaniká uplynutím 5 let ode dne jeho poskytnutí zaměstnavateli. (12) Za další náklady, o které lze zvýšit příspěvek podle odstavce 3, se považují a) zvýšené správní náklady ve výši 4 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předcházejícího kalendářního roku, b) náklady provozních zaměstnanců a pracovních asistentů, kterými jsou 1. mzdové náklady provozních zaměstnanců a pracovních asistentů v základním pracovněprávním vztahu k zaměstnavateli, a to v rozsahu odpovídajícím počtu hodin odpracovaných provozními zaměstnanci nebo pracovními asistenty při pomoci zaměstnancům, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, nebo 2. náklady na zajištění pracovních asistentů v případě, že se nejedná o zaměstnance téhož zaměstnavatele, 15

17 c) náklady na dopravu spojené se zaměstnáváním osob se zdravotním postižením, kterými jsou náklady na 1. dopravu zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, na pracoviště a z pracoviště, nebo 2. dopravu materiálu a hotových výrobků, d) náklady na přizpůsobení provozovny, kterými jsou náklady na 1. pořízení a ověření počítačového programového vybavení pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením, 2. přizpůsobení a pořízení pomocných technologických zařízení používaných zaměstnanci, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, 3. pořízení komunikačních a orientačních pomůcek, 4. přizpůsobení hygienických, tepelných, světelných nebo hlukových podmínek osobám se zdravotním postižením, nebo 5. výstavbu nebo rozšíření provozů potřebných pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením, včetně nákladů na počítačové vybavení. (13) Pro účely odstavce 12 písm. b) se za provozního zaměstnance a pracovního asistenta nepovažuje zaměstnanec, na jehož zaměstnávání se poskytuje příspěvek podle odst. 1, nebo zaměstnanec, jehož mzdové náklady jsou hrazeny podle 3 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 518/2004 Sb. (14) Je-li součástí nákladů uvedených v odstavci 12 i daň z přidané hodnoty a zaměstnavatel není plátcem této daně, považuje se daň z přidané hodnoty za provozní náklad pracovního místa. (15) Ministr práce a sociálních věcí může na základě písemné a odůvodněné žádosti zaměstnavatele o odstranění tvrdosti zákona ve výjimečných případech hodných zvláštního zřetele prominout splnění podmínky uvedené v odstavci 4 písm. b), pokud jde o nedodržení lhůt stanovených k úhradě nedoplatků zaměstnavatele. (16) Ministerstvo může na základě písemné a odůvodněné žádosti zaměstnavatele o odstranění tvrdosti zákona ve výjimečných případech hodných zvláštního zřetele prominout splnění podmínky uvedené v odstavci 4 písm. b), pokud jde o výši součtu nedoplatků zaměstnavatele, která k poslednímu dni příslušného kalendářního čtvrtletí přesáhla Kč. Žádost musí být ministerstvu doručena nejpozději do konce druhého kalendářního měsíce následujícího po uplynutí kalendářního čtvrtletí, za které je o poskytnutí příspěvku žádáno, prokazuje-li splnění podmínky uvedené v odstavci 4 písm. b) zaměstnavatel sám. V případě, že splnění podmínky uvedené v odstavci 4 písm. b) zjišťoval podle 147b Úřad práce, pokud mu k tomu dal zaměstnavatel souhlas a za tímto účelem zprostil příslušný finanční nebo celní úřad mlčenlivosti vůči Úřadu práce, žádost musí být ministerstvu doručena 16

18 nejpozději do jednoho měsíce ode dne, kdy se zaměstnavatel o svých nedoplatcích podle odstavce 4 písm. b) dozvěděl od krajské pobočky Úřadu práce V 81 odst. 2 písm. b) se slova zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 50 % zaměstnanců na zřízených nebo vymezených chráněných pracovních místech ( 75), kteří jsou osobami se zdravotním postižením nahrazují slovy zaměstnavatelů, se kterými Úřad práce uzavřel dohodu o uznání zaměstnavatele ( 78). CELEX: 32000L V 81 odst. 3 se slovo 36násobku nahrazuje slovem 28násobku. 18. V 105 odst. 1 písm. b) se text 78 nahrazuje textem 78a. 19. V 108 odst. 3 se věta třetí nahrazuje větou Cíle a obsah vzdělávacího programu musí být v souladu s jinými právními předpisy upravujícími příslušnou kvalifikaci 103). Poznámka pod čarou č. 103 zní: 103) Například zákon č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání a o změně některých zákonů (zákon o uznávání výsledků dalšího vzdělávání), ve znění pozdějších předpisů Poznámka pod čarou č. 52f zní: 52f) Zákon č. 111/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů V 108 se na konci textu odstavce 5 doplňují slova nebo potvrzení o účasti v akreditovaném vzdělávacím programu. 22. V 108 se za odstavec 7 vkládají nové odstavce 8 a 9, které znějí: (8) Rekvalifikační zařízení je povinno informovat Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy o změnách v údajích uvedených v žádosti o udělení akreditace, ke kterým došlo v době platnosti akreditace, a to do jednoho měsíce ode dne, kdy taková změna nastala. (9) Osobě, které byla akreditace odejmuta z důvodů uvedených v odstavci 4 písm. a) nebo b), nelze akreditaci udělit po dobu 3 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o odejmutí akreditace.. Dosavadní odstavec 8 se označuje jako odstavec V 108 se na konci textu odstavce 10 doplňují slova a potvrzení o účasti v akreditovaném vzdělávacím programu. 24. V 118 odst. 1 se na konci textu písmene b) doplňují slova nebo místo a předmět činnosti. 17

19 25. V 118 odst. 3 se slova jeho vydání nahrazují slovy uvedenému v tomto potvrzení. 26. V 126 odst. 3 se slova na podporu zaměstnávaní osob se zdravotním postižením podle 78 nahrazují textem podle 78a. 27. V 127 se doplňuje odstavec 3, který zní: (3) Krajská pobočka Úřadu práce je dále oprávněna kontrolovat plnění povinnosti uchazeče o zaměstnání dodržovat režim dočasné neschopnosti uchazeče o zaměstnání plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání z důvodu nemoci nebo úrazu podle 5 písm. g). Krajská pobočka Úřadu práce v případě zjištění porušení povinnosti uvedené ve větě první uchazečem o zaměstnání vyhotoví o kontrole písemný záznam s uvedením skutečností, které znamenají porušení tohoto režimu; stejnopis tohoto záznamu doručí uchazeči o zaměstnání a registrujícímu poskytovateli nebo jinému poskytovateli zdravotních služeb, který poskytuje uchazeči o zaměstnání zdravotní péči v případě nemoci nebo úrazu, který potvrzení o dočasné neschopnosti uchazeče o zaměstnání plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání z důvodu nemoci nebo úrazu vydal. Uchazeč o zaměstnání je povinen krajské pobočce Úřadu práce umožnit kontrolu dodržování režimu dočasné neschopnosti uchazeče o zaměstnání plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání z důvodu nemoci nebo úrazu.. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Práva a povinnosti vzniklé z dohod o zřízení chráněného pracovního místa, dohod o vymezení chráněného pracovního místa a dohod o poskytnutí příspěvku na částečnou úhradu provozních nákladů chráněného pracovního místa, uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se posuzují podle zákona č. 435/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Poskytování příspěvku na zřízení chráněného pracovního místa na základě dohody o zřízení chráněného pracovního místa uzavřené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se řídí zákonem č. 435/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 3. Poskytování příspěvku na částečnou úhradu provozních nákladů chráněného pracovního místa na základě dohody o poskytnutí příspěvku na částečnou úhradu provozních nákladů chráněného pracovního místa uzavřené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se řídí zákonem č. 435/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 4. Poskytování příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném pracovním místě a jeho zvýšení podle 78 zákona č. 435/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, za poslední kalendářní čtvrtletí předcházející dni nabytí účinnosti tohoto zákona se řídí podle zákona č. 435/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 18

20 5. Zaměstnavatel, kterému je poskytován příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném pracovním místě a jeho zvýšení podle 78 zákona č. 435/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se po dobu 2 kalendářních čtvrtletí následujících po dni nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za zaměstnavatele, se kterým Úřad práce uzavřel dohodu o uznání zaměstnavatele na chráněném trhu práce podle 78 odst. 4 zákona č. 435/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a po tuto dobu je mu poskytován příspěvek podle 78a zákona č. 435/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 6. Správní řízení o poskytnutí příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném pracovním místě a jeho zvýšení zahájená podle 78 zákona č. 435/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a do tohoto dne pravomocně neskončená, se dokončí podle zákona č. 435/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 7. Plnění povinného podílu za rok předcházející dni nabytí účinnosti tohoto zákona se řídí podle zákona č. 435/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o zdravotních službách Čl. III V 45 odst. 3 písm. a) a v 117 odst. 1 písm. w) zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění zákona č. 189/2016 Sb., se za slovo posudek vkládají slova nebo potvrzení. ČÁST TŘETÍ ÚČINNOST Čl. IV Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního čtvrtletí následujícího po jeho vyhlášení, s výjimkou ustanovení části první čl. I bodu 17, které nabývá účinnosti dnem 1. ledna

21 Důvodová zpráva Obecná část A) Zhodnocení platného právního stavu, včetně zhodnocení současného stavu ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen Ministerstvo práce a sociálních věcí je podle zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů (tzv. kompetenční zákon), ústředním orgánem státní správy, do kompetence kterého z věcného hlediska patří také oblast zaměstnanosti a péče o občany, kteří potřebují zvláštní pomoc, oblast zprostředkování zaměstnání a také v rámci aktivní politiky zaměstnanosti oblast rekvalifikací. Proto Ministerstvo práce a sociálních věcí i v těchto oblastech analyzuje dosahované výsledky, činí opatření k řešení aktuálních otázek, pečuje o náležitou právní úpravu včetně přípravy návrhů zákonů a jiných právních předpisů. Navrhovaná právní úprava se dotýká zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o zaměstnanosti ), a to konkrétně v oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postižením, zprostředkování zaměstnání Úřadem práce České republiky a rekvalifikací, a zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o zdravotních službách ), která souvisí s oblastí zprostředkování zaměstnání Úřadem práce České republiky ve vztahu k povinnosti poskytovatele zdravotních služeb předat uchazeči o zaměstnání jako pacientovi potvrzení pro Úřad práce České republiky. Právní úprava zaměstnávání osob se zdravotním postižením obsažená v zákoně o zaměstnanosti doznala v předchozím období několik dílčích změn, nejednalo se však o zásadní systémové změny této právní úpravy. Další skutečnosti týkající se poskytování jednotlivých příspěvků v souvislosti se zaměstnáváním osob se zdravotním postižením a způsob výpočtu průměrného čtvrtletního přepočteného počtu zaměstnanců a zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, jsou upraveny vyhláškou č. 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen vyhláška ). Na základě několikaletých zkušeností z aplikační praxe a také na základě poznatků získaných z pracovních jednání s odbornou veřejností vyvstala potřeba transparentně upravit oblast zaměstnávání osob se zdravotním postižením v rámci trhu práce včetně poskytování příspěvků zaměstnavatelům, kteří zaměstnávají osoby se zdravotním postižením, a to i s důrazem na snížení administrativní zátěže dotčených subjektů. Proto se navrhuje nahradit systém vymezování jednotlivých chráněných pracovních míst zřízených zaměstnavatelem pro osobu se zdravotním postižením uznáním zaměstnavatele za zaměstnavatele na chráněném trhu práce. Uznání zaměstnavatele za zaměstnavatele na chráněném trhu práce bude právní akt - dohoda o uznání zaměstnavatele za zaměstnavatele na chráněném trhu práce uzavřená s Úřadem práce České republiky na dobu 3 let, resp. po splnění zákonem o zaměstnanosti stanovených podmínek na dobu neurčitou. To zajistí, že do systému podpory chráněného trhu práce 20

22 vstoupí jen takové subjekty, které nezneužívají poskytovanou podporu zaměstnávaní osob se zdravotním postižením. V oblasti plnění povinnosti povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením v pracovním poměru na celkovém počtu zaměstnanců zaměstnavatele tzv. náhradním plněním se navrhuje snížit dosavadní 36násobek poskytovaného plnění na 28násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předcházejícího kalendářního roku za každého přepočteného zaměstnance se zdravotním postižením zaměstnaného v předchozím kalendářním roce. Rovněž tato problematika spadá do oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Navrhované systémové změny v oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postižením nezasáhnou do stávající právní úpravy, protože vychází z podmínek a týkají se těch práv a povinností zaměstnavatelů, které již nyní upravuje zákon o zaměstnanosti. Dále se navrhuje legislativní úprava v oblasti zprostředkování zaměstnání Úřadem práce České republiky. Smyslem této úpravy je zavedení režimu dočasné neschopnosti uchazeče o zaměstnání plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání z důvodu nemoci nebo úrazu, včetně jeho definice a zakotvení právní úpravy závazného vzoru potvrzení o dočasné neschopnosti uchazeče o zaměstnání plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání z důvodu nemoci nebo úrazu a dále závazného vzoru potvrzení o ošetření/vyšetření uchazeče o zaměstnání ve zdravotnickém zařízení. V oblasti rekvalifikací se v zákoně o zaměstnanosti navrhuje stanovení informační povinnosti rekvalifikačních zařízení vůči Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen MŠMT ) v případě vzniku změn v údajích uvedených v žádosti o udělení akreditace, a to v zájmu dostatečného zabezpečení kvality vzdělávacích programů akreditovaných podle zákona o zaměstnanosti, které jsou rekvalifikační zařízení oprávněna poskytovat na základě akreditace udělené MŠMT. Potřeba navrhované změny právní úpravy vyvstala ze zkušeností z praxe, kdy v průběhu platnosti akreditace dochází u některých rekvalifikačních zařízení ke změnám týkajícím se realizace akreditovaných vzdělávacích programů (např. změna místa pořádaní rekvalifikačních kurzů, změna lektorského sboru). MŠMT v této souvislosti kontroluje, zda rekvalifikační zařízení zabezpečuje odpovídající úroveň vzdělávání a dodržuje podmínky udělené akreditace. Aby nedošlo k poklesu kvality realizovaných rekvalifikačních kurzů, musí být MŠMT průběžně informováno o nových skutečnostech. Rekvalifikační zařízení dosud nemělo zákonnou povinnost tyto změny MŠMT oznamovat a mnohdy bylo až v rámci kontrolní činnosti zjištěno např. jiné místo realizace výuky v daném rekvalifikačním programu. V zájmu zvýšení kvality dalšího vzdělávání a zabezpečení kvality rekvalifikací je cílem navrhované změny daným jevům předcházet a eliminovat nejednotnost mezi již schválenou žádostí o akreditaci a skutečně realizovaným rekvalifikačním programem. Zabezpečení kvality rekvalifikací má pozitivní dopady na zvyšování zaměstnatelnosti uchazečů o zaměstnání. Navrhovaná změna právní úpravy obsahuje také upřesnění týkající se výstupů po absolvování rekvalifikačního programu, které je zařízení s akreditovaným vzdělávacím programem podle zákona o zaměstnanosti oprávněno vydat. Kromě osvědčení o 21

23 rekvalifikaci může být tímto výstupem také potvrzení o účasti v akreditovaném vzdělávacím programu. V neposlední řadě je cílem navrhované právní úpravy zajistit adekvátní a účinný postih žadatelů o rekvalifikaci a rekvalifikačních zařízení v případě, že porušují podmínky, za nichž jim byla akreditace udělena. V zájmu zajištění kvalitních rekvalifikačních programů a kvality rekvalifikací bude stanoveno, že nebude možno získat akreditaci v období 3 let následujících po odejmutí akreditace z důvodu nedodržování akreditovaného vzdělávacího programu nebo neschopnosti zabezpečit odpovídající úroveň vzdělávání. V zájmu udržení kvality dalšího vzdělávání je třeba stanovit rekvalifikačním zařízením nejen práva, ale definovat také jejich povinnosti. Zákon o zaměstnanosti dosud žádnou takovou sankci nedefinoval, tak jak je tomu např. v zákoně č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání a o změně některých zákonů (zákon o uznávání výsledků dalšího vzdělávání), ve znění pozdějších předpisů. Od roku 2009 má MŠMT podle 126 odst. 5 zákona o zaměstnanosti zmocnění k možnosti vykonání kontroly podle zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád). MŠMT toto své oprávnění využívá. Pokud se v průběhu kontroly ukáže závažné pochybení oproti udělené akreditaci pro pořádání rekvalifikačních programů, je akreditace odejmuta ve správním řízení. Rekvalifikační zařízení však okamžitě může podat novou žádost o akreditaci, bez ohledu na to, kolikrát mu již akreditace byla odejmuta. V tomto případě tedy ztrácí význam samotná kontrola i následné opatření a dochází ke snižování kvality v oblasti rekvalifikací. Na rovnost mužů a žen nemá platná právní úprava přímé ani zprostředkované dopady, nevede k diskriminaci pohlaví, nerozlišuje ani nezvýhodňuje jedno z nich, nestanovuje pro ně odlišné podmínky, a rovněž ve vztahu k zákazu diskriminace z jakéhokoli jiného důvodu nemá jiný dopad. V podrobnostech viz shrnutí závěrečné zprávy RIA. B) Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy, včetně dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen Důvodem předložení návrhu zákona je potřeba nově upravit: uzavírání dohody o uznání zaměstnavatele za zaměstnavatele na chráněném trhu práce, návaznost nástrojů podpory zaměstnávání osob se zdravotním postižením na dohodu o uznání zaměstnavatele za zaměstnavatele na chráněném trhu práce, roční zprávu o činnosti zaměstnavatele na chráněném trhu práce, kterou budou zaměstnavatelé předkládat Úřadu práce České republiky, v návaznosti na zavedení chráněného trhu práce poskytování příspěvku na zřízení pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením a poskytování příspěvku na úhradu provozních nákladů vynaložených v souvislosti se zaměstnáváním osoby se zdravotním postižením, 22

24 rozhodování krajské pobočky Úřadu práce České republiky o stanovení povinnosti vrátit poskytnutý příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce nebo jeho poměrnou část ve správním řízení vedeném podle zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen správní řád ), možnost zaměstnavatelů, kteří uzavřeli dohodu o uznání zaměstnavatele za zaměstnavatele na chráněném trhu práce a osob se zdravotním postižením, které jsou osobami samostatně výdělečně činnými poskytovat zaměstnavatelům pro účely splnění povinnosti zaměstnávat osoby se zdravotním postižením ve výši povinného podílu těchto osob na celkovém počtu zaměstnanců zaměstnavatele v kalendářním roce své výrobky a služby nebo splnit zadané zakázky do výše 28násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předcházejícího kalendářního roku za každého přepočteného zaměstnance se zdravotním postižením zaměstnaného v předchozím kalendářním roce, definici režimu dočasné neschopnosti uchazeče o zaměstnání plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání z důvodu nemoci nebo úrazu, závazný vzor potvrzení o dočasné neschopnosti uchazeče o zaměstnání plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání z důvodu nemoci nebo úrazu a dále závazný vzor potvrzení o ošetření/vyšetření uchazeče o zaměstnání ve zdravotnickém zařízení, kontrolní oprávnění krajské pobočky Úřadu práce České republiky v souvislosti se zavedením povinností pro uchazeče o zaměstnání v době jejich nemoci nebo úrazu, oprávnění rekvalifikačního zařízení vydat potvrzení o účasti v akreditovaném vzdělávacím programu oznamovací povinnost rekvalifikačního zařízení vůči MŠMT týkající se změny v údajích uvedených v žádosti o udělení akreditace, sankci v podobě nemožnosti udělit akreditaci rekvalifikačnímu zařízení po určitou dobu a z vymezených důvodů, kterými jsou nedodržování akreditovaného vzdělávacího programu nebo neschopnosti zabezpečit odpovídající úroveň vzdělávání. Důvodem předložení návrhu zákona v oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postižením je neflexibilní postup při vymezování chráněných pracovních míst pro osoby se zdravotním postižením. Systém vymezování každého chráněného pracovního místa se ukázal jako administrativně náročný jak pro zaměstnavatele, tak pro Úřad práce České republiky. Zaměstnavatelé musí pružně reagovat na vývoj trhu v oblasti svého podnikání a v případě potřeby, např. při získání zakázky, operativně přijímat do zaměstnání nové zaměstnance, tedy průběžně vymezovat chráněná pracovní místa. Předpokladem každého vymezení chráněného pracovního místa je kontrola ze strany Úřadu práce České republiky, zda zaměstnavatel splňuje všechny zákonem o zaměstnanosti stanovené podmínky včetně posouzení okolností stanovených vyhláškou. Splnění zákonem o zaměstnanosti stanovených podmínek je Úřad práce České republiky povinen ověřit šetřením u zaměstnavatele na místě. Proto se nahrazuje systém vymezování jednotlivých chráněných pracovních míst uznáním zaměstnavatele za zaměstnavatele na chráněném trhu práce. Dalším důvodem navrhované změny 23

25 zákona o zaměstnanosti v této oblasti je absence jakýchkoliv relevantních údajů o subjektech zaměstnávajících více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového počtu svých zaměstnanců. Proto se v rámci dohody o uznání zaměstnavatele za zaměstnavatele na chráněném trhu práce zaměstnavatel zaváže předkládat Úřadu práce České republiky pravidelnou roční zprávu o své činnosti v zákonem o zaměstnanosti předepsané struktuře. Získané informace budou sloužit Ministerstvu práce a sociálních věcí jako východisko pro rozhodování o dalších změnách v systému podpory zaměstnávání této cílové skupiny. Dále navrhovaná právní úprava má ambice zpřehlednit systém podpory zaměstnávání osob se zdravotním postižením, a to oddělením a pojmovým odlišením volného a chráněného trhu práce tak, aby chráněný trh práce byl tvořen výhradně segmentem zaměstnavatelů, se kterými Úřad práce České republiky uzavře dohodu o uznání zaměstnavatele za zaměstnavatele na chráněném trhu práce. Těmto zaměstnavatelům bude i nadále poskytován příspěvek na podporu zaměstnávaní osob se zdravotním postižením, ale nově již jako příspěvek na podporu zaměstnávaní osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce. Příspěvek na zřízení pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením bude možné poskytovat zaměstnavatelům působícím na volném i chráněném trhu práce. Zaměstnavatelům bude moci Úřad práce České republiky i nadále poskytovat příspěvek na úhradu provozních nákladů, který ale již nebude vázán na chráněné pracovní místo, ale nově se bude vázat na náklady vynaložené v souvislosti se zaměstnáváním osoby se zdravotním postižením. Na základě rozhodovací praxe soudů je potřebné z důvodu zabezpečení právní jistoty zaměstnavatelů na chráněném trhu práce, kterým je poskytován příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením upravit, že o povinnosti vrátit poskytnutý příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce nebo jeho poměrnou část bude krajská pobočka Úřadu práce České republiky rozhodovat ve správním řízení vedeném podle správního řádu. Tento postup bude zcela korespondovat s tím, že o poskytnutí příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením je krajskou pobočkou Úřadu práce České republiky rozhodováno ve správním řízení. Zaměstnavatelé, kterým bude poskytován příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce tak budou mít postavení účastníka správního řízení se všemi právy, které účastníku řízení podle správního řádu náleží, i v případech, kdy budou povinni poskytnutý příspěvek nebo jeho poměrnou část vrátit. Zaměstnavatelé zaměstnávající více než 50 % zaměstnanců na chráněných pracovních místech, kteří jsou osobami se zdravotním postižením nebo osoby samostatně výdělečně činné, které jsou osobami se zdravotním postižením, mohou zaměstnavatelům pro účely splnění povinnosti zaměstnávat osoby se zdravotním postižením ve výši povinného podílu těchto osob na celkovém počtu zaměstnanců zaměstnavatele poskytnout v kalendářním roce své výrobky a služby nebo splnit zadané zakázky do výše 36násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předcházejícího kalendářního roku za každého přepočteného zaměstnance se zdravotním postižením zaměstnávaného v předchozím kalendářním roce. Navrhuje se snížit dosavadní 36násobek poskytovaného plnění na 28násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předcházejícího kalendářního roku za každého přepočteného zaměstnance se zdravotním postižením zaměstnávaného v předchozím kalendářním roce. Zároveň ve vztahu k zaměstnavatelům poskytujícím náhradní plnění se bude jednat o ty zaměstnavatele, se kterými Úřad práce České republiky uzavřel dohodu o uznání zaměstnavatele za zaměstnavatele na chráněném trhu práce. 24

26 Navrhovaná změna v oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postižením si vyžádá také změnu vyhlášky, která bude spočívat zejména v úpravě označení jednotlivých příspěvků, nikoliv ve věcných změnách. Změna vyhlášky se dotkne její druhé a třetí části. Druhá část vyhlášky se již nebude týkat právní úpravy chráněného pracovního místa a jeho charakteristiky, což souvisí s vytvořením chráněného trhu práce a zavedením institutu dohody o uznání zaměstnavatele na chráněném trhu práce. Tato část vyhlášky nově bude upravovat charakteristiku pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením ve vztahu k poskytování příspěvku na zřízení pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením, druhy provozních nákladů vynaložených v souvislosti se zaměstnáváním osob se zdravotním postižením a způsob poskytování příspěvku na úhradu provozních nákladů vynaložených v souvislosti se zaměstnáváním osoby se zdravotním postižením. Ve třetí části vyhlášky bude její změna spočívat pouze v úpravě názvů, a to ve vztahu k vytvoření chráněného trhu práce a zrušení institutu chráněného pracovního místa. Důvodem navrhované změny v oblasti zprostředkování zaměstnání Úřadem práce České republiky je potřeba legislativního zakotvení definice režimu dočasné neschopnosti uchazeče o zaměstnání plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání z důvodu nemoci nebo úrazu a dále zavedení závazného vzoru potvrzení o dočasné neschopnosti uchazeče o zaměstnání plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání z důvodu nemoci nebo úrazu a závazného vzoru potvrzení o ošetření nebo vyšetření uchazeče o zaměstnání ve zdravotnickém zařízení. V aplikační praxi dochází k situacím, kdy neformalizovaná potvrzení, výměnné listy apod. často postrádají relevantní údaje pro posouzení, zda se v konkrétním případě jednalo o vážné důvody stanovené zákonem o zaměstnanosti, které bránily uchazeči o zaměstnání v plnění jeho povinností či nikoliv. Pro stanovení závazných vzorů potvrzení o dočasné neschopnosti uchazeče o zaměstnání plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání z důvodu nemoci nebo úrazu a potvrzení o ošetření nebo vyšetření uchazeče o zaměstnání ve zdravotnickém zařízení se zmocňuje Ministerstvo práce a sociálních věcí k vydání vyhlášky jako prováděcího právního předpisu. V příloze této vyhlášky budou závazné vzory obou zmiňovaných potvrzení. Úřad práce České republiky bude zajišťovat tisk a případnou distribuci těchto potvrzení. Zákonem o zaměstnanosti předepsaná potvrzení budou poskytnuta bezplatně. V souvislosti se zavedením závazného vzoru potvrzení o dočasné neschopnosti uchazeče o zaměstnání plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání z důvodu nemoci nebo úrazu a potvrzení o ošetření nebo vyšetření uchazeče o zaměstnání ve zdravotnickém zařízení bude novelizován zákon o zdravotních službách, a to tak, že příslušné ustanovení tohoto zákona bude rozšířeno o povinnost poskytovatele zdravotních služeb předat uchazeči o zaměstnání jako pacientovi výše uvedené potvrzení pro potřeby příslušné krajské pobočky Úřadu práce České republiky. Zároveň v návaznosti na tuto změnu dojde k upřesnění skutkové podstaty správního deliktu, kterého se dopustí poskytovatel zdravotních služeb tím, že nepředá uchazeči o zaměstnání příslušné potvrzení. V oblasti rekvalifikací vyvstala potřeba dílčí úpravy především z důvodu nutnosti zajištění kvality vzdělávacích programů akreditovaných podle zákona o zaměstnanosti, které jsou rekvalifikační zařízení oprávněna poskytovat na základě akreditace udělené MŠMT. Poznatky z praxe ukázaly, že je třeba zajistit, aby MŠMT bylo informováno o aktuálních změnách skutečností rozhodných pro udělení akreditace, 25

27 ke kterým dochází v době platnosti akreditace, a rovněž je třeba zajistit účinná a přiměřená sankční opatření v případě, že rekvalifikační zařízení řádně neplní stanovené povinnosti. Navrhovaná právní úprava v oblasti rekvalifikací bude rovněž promítnuta do vyhlášky č. 176/2009 Sb., kterou se stanoví náležitosti žádosti o akreditaci vzdělávacího programu, organizace vzdělávání v rekvalifikačním zařízení a způsob jeho ukončení. Změna této vyhlášky bude spočívat v úpravě citace příslušného ustanovení zákona o zaměstnanosti, kterého se navrhovaná novela zákona o zaměstnanosti v této oblasti dotkne a dále bude vyhláška nově upravovat náležitosti potvrzení o účasti v akreditovaném vzdělávacím programu. C) Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku Cílovým stavem navrhované právní úpravy je dosažení přehledného, administrativně jednoduchého systému podpory zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Uznání zaměstnavatele za zaměstnavatele na chráněném trhu práce bude právní akt, který zajistí, že do systému podpory chráněného trhu práce vstoupí jen takové zaměstnavatelské subjekty, které nezneužívají poskytovanou podporu zaměstnávaní osob se zdravotním postižením. Vzhledem k společenskému zájmu na vytvoření podmínek pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce Úřad práce České republiky přistoupí k uzavření dohody o uznání zaměstnavatele za zaměstnavatele na chráněném trhu práce, když tento zaměstnavatel splní všechny zákonem o zaměstnanosti stanovené podmínky pro její uzavření. Zároveň však bude umožněno, aby Úřad práce České republiky mohl kdykoliv v průběhu účinnosti dohody provést kontrolu plnění podmínek stanovených jak zákonem o zaměstnanosti, tak touto dohodou a v případě zjištění závažných porušení mohl dohodu vypovědět. Navrhovaná úprava rozlišuje důvody, na základě kterých Úřad práce České republiky dohodu o uznání zaměstnavatele na chráněném trhu práce vypoví, a na základě kterých tuto dohodu může vypovědět, přičemž v tomto případě bude posuzovat všechny související okolnosti, než k využití možnosti vypovědět dohodu o uznání zaměstnavatele za zaměstnavatele na chráněném trhu práce přistoupí. Pokud jde o administrativní úsporu, namísto až ročně vymezovaných chráněných pracovních míst bude uzavřeno přibližně dohod o uznání zaměstnavatele za zaměstnavatele na chráněném trhu práce. Tolik zaměstnavatelů aktuálně na chráněném trhu práce provozuje svoji činnost. Zároveň bude jednoznačně stanoveno, že chráněným trhem práce se rozumí podpora zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 50 % osob se zdravotním postiženým z celkového počtu svých zaměstnanců, kteří mají s Úřadem práce České republiky uzavřenu dohodu o uznání zaměstnavatele za zaměstnavatele na chráněném trhu práce. Takto konstruovaná právní úprava přispěje ke zpřehlednění systému podpory zaměstnávání osob se zdravotním postižením. V rámci dohody o uznání zaměstnavatele za zaměstnavatele na chráněném trhu práce se zaměstnavatel zaváže předkládat Úřadu práce České republiky pravidelnou roční zprávu o své činnosti v zákonem o zaměstnanosti předepsané struktuře. To přinese Ministerstvu práce a sociálních věcí relevantní informace z oblasti finanční, obchodní nebo ekonomické o zaměstnavatelích na chráněném trhu práce. Tyto údaje jsou nezbytné pro rozhodování 26

28 o dalším nastavení systému podpory zaměstnávání osob se zdravotním postižením a pro zdůvodňování změn v této oblasti. V návaznosti na zavedení chráněného trhu práce dojde ke změně označení dosavadních příspěvků, které jsou zaměstnavatelům poskytovány v souvislosti s chráněným pracovním místem. Nově se bude jednat o příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce, který bude poskytován pouze zaměstnavatelům, se kterými Úřad práce České republiky uzavřel dohodu o uznání zaměstnavatele za zaměstnavatele na chráněném trhu práce, dále o příspěvek na zřízení pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením a příspěvek na úhradu provozních nákladů vynaložených v souvislosti se zaměstnáváním osoby se zdravotním postižením. Poskytování těchto příspěvků tedy již nebude vázáno na chráněné pracovní místo. V případě povinnosti zaměstnavatele vrátit poskytnutý příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením prostřednictvím Úřadu práce České republiky do státního rozpočtu je k vrácení příspěvku zaměstnavatel Úřadem práce České republiky vyzván. Zaměstnavatelé však vzhledem k tomu, že se nejedná o správní řízení, nemají možnost bránit se proti tomuto postupu právem uznávanými prostředky. Z důvodu zabezpečení právní jistoty zaměstnavatelů na chráněném trhu práce, ale i na základě poznatků z rozhodovací praxe soudů se navrhuje upravit, že o povinnosti vrátit poskytnutý příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce nebo jeho poměrnou část bude krajská pobočka Úřadu práce České republiky rozhodovat ve správním řízení vedeném podle správního řádu. Zaměstnavatelé tak budou mít postavení účastníka správního řízení se všemi právy, které účastníku řízení podle správního řádu náleží. Zaměstnavatelé, se kterými Úřad práce České republiky uzavře dohodu o uznání zaměstnavatele za zaměstnavatele na chráněném trhu práce, a osoby se zdravotním postižením, které jsou osobami samostatně výdělečně činnými a nezaměstnávají žádné zaměstnance, budou moci zaměstnavatelům pro účely splnění povinnosti zaměstnávat osoby se zdravotním postižením ve výši povinného podílu těchto osob na celkovém počtu zaměstnanců zaměstnavatele poskytnout v kalendářním roce své výrobky a služby nebo splnit zadané zakázky pouze do výše 28násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předcházejícího kalendářního roku za každého přepočteného zaměstnance se zdravotním postižením zaměstnaného v předchozím kalendářním roce. Tato forma plnění povinného podílu zaměstnávaných osob se zdravotním postižením nadále vyvolává negativní jev tzv. přefakturaci, při které jsou prostřednictvím některých zaměstnavatelů přefakturovány výrobky, aniž by se na nich podílely osoby se zdravotním postižením. V současné době výše limitu náhradního plnění je Kč na jednu osobu se zdravotním postižením. Navrhované snížení limitu z 36násobku na 28násobek průměrné mzdy odpovídá výši limitu Kč na jednu osobu se zdravotním postižením. Z dostupné statistiky k problematice plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením za rok 2014 vyplývá, že v rámci náhradního plnění byly poskytnuty výrobky a služby nebo splněny zadané zakázky za 12,754 mld. Kč. Dodavatelé (tj. zaměstnavatelé s více než 50 % osob se zdravotním postižením) zaměstnávali v tomto období osob se zdravotním postižením. Průměrná produkce vycházející na jednu osobu se zdravotním postižením u dodavatelů náhradního plnění se tedy pohybuje okolo Kč. Současná výše limitu tedy poskytuje značný prostor dodavatelům pro tzv. přefakturaci. Z uvedených čísel v průměru vyplývá, že dodavatelé dodají v režimu náhradního plnění veškeré produkty své činnosti a poté jim zbývá téměř 40 % volného zákonem o zaměstnanosti stanoveného limitu pro náhradní plnění. Opodstatněnost 27

29 snížení limitu náhradního plnění podporuje také údaj vypovídající o průměrné roční produkci na jednoho zaměstnaného občana České republiky. V roce 2014 byla tato průměrná produkce v České republice cca 862 tis. Kč (HDP v r ,9 mld. Kč/ počet zaměstnaných osob v národním hospodářství v roce ,3 tis.). Současná výše limitu náhradního plnění je tedy vyšší, než je průměrná produkce jednoho zaměstnance v České republice. Pokud bychom navíc v tomto srovnání zohlednili pokles pracovního potenciálu osoby se zdravotním postižením, průměrná produkce v České republice u osob se zdravotním postižením by vycházela následovně: osoba se zdravotním postižením uznána invalidní v 1. stupni (úbytek pracovního potenciálu 35% - 49%) 499 tis. Kč osoba se zdravotním postižením uznána invalidní ve 2. stupni (úbytek pracovního potenciálu 50 % - 69 %) 349 tis. Kč osoba se zdravotním postižením uznána invalidní ve 3. stupni (úbytek pracovního potenciálu 70 % %) 129 tis. Kč. Z uvedeného je patrné, že snížení limitu na 28násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předcházejícího kalendářního roku za každého přepočteného zaměstnance se zdravotním postižením je na místě, protože odpovídá realitě, pokud jde o průměrnou produktivitu osob se zdravotním postižením. Dalším cílem legislativní změny je zakotvit právní úpravu závazného vzoru potvrzení o dočasné neschopnosti uchazeče o zaměstnání plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání z důvodu nemoci nebo úrazu a závazného vzoru potvrzení o ošetření nebo vyšetření uchazeče o zaměstnání ve zdravotnickém zařízení, a to v jednotné formě. Navrhované změny právní úpravy v oblasti zprostředkování zaměstnání vycházejí také z podnětů poslanců Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, které obdrželo Ministerstvo práce a sociálních věcí právě k úpravě problematiky týkající se prokazování vážných zdravotních důvodů uchazečem o zaměstnání lékařským potvrzením tak, aby se předešlo jejich dodatečnému vystavování ze strany lékařů. V oblasti rekvalifikací je navrhovaná změna zaměřena zejména na zvýšení kvality akreditovaných rekvalifikačních programů. Vzhledem k tomu, že MŠMT jako správní orgán příslušný k rozhodování o udělení akreditace vzdělávacím programům podle zákona o zaměstnanosti se v praxi potýká s problémy týkajícími se poskytování rekvalifikačních kurzů rekvalifikačními zařízeními, které v některých případech nesplňují anebo přestanou splňovat podmínky pro udělení akreditace, je nutno stanovit rekvalifikačním zařízením některé nové povinnosti. Jedná se o informační povinnost rekvalifikačního zařízení vůči MŠMT oznamovat změny v údajích uvedených v žádosti o udělení akreditace. V neposlední řadě se praxe potýká s nemožností postihu rekvalifikačního zařízení, které opakovaně porušuje své povinnosti a nezajišťuje tak kvalitní vzdělávání v rekvalifikačním programu. V případě, že je mu akreditace odejmuta, může si podle současné právní úpravy o akreditaci znovu ihned zažádat, čemuž má být novou právní úpravou zamezeno. V podrobnostech viz shrnutí závěrečné zprávy RIA. 28

30 D) Zhodnocení souladu návrhu zákona s ústavním pořádkem České republiky Předkládaný návrh je v souladu s ústavním zákonem č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů, dále zejména s čl. 2 a čl. 4 ústavního zákona č. 23/1991 Sb., kterým se uvozuje jako ústavní zákon Listina základních práv a svobod (Usnesení předsednictva České národní rady ze dne 16. prosince č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky). Vládní návrh zákona respektuje obecné zásady ústavního pořádku České republiky a není v rozporu s nálezy Ústavního soudu České republiky. E) Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie a judikaturou soudních orgánů Evropské unie Předmětu návrhu se dotýkají následující předpisy práva EU: Články 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie, Nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují některé kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem, Směrnice Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání, Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/52/ES ze dne 18. června 2009 o minimálních normách pro sankce a opatření vůči zaměstnavatelům neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí, Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob při zpracování osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů, resp. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů, které nahradí směrnici 95/46/ES dne ), Úmluva o právech osob se zdravotním postižením (sdělení MZV č. 10/2010 Sb. m. s.), která byla ratifikována rovněž Evropskou unií 23. prosince Stávající právní úprava implementuje Směrnici Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání a navrhovanou úpravou není snížena nezbytná míra implementace ve vnitrostátním právním řádu. Navrhovaná právní úprava v oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postižením je plně v souladu se Směrnicí Rady 2000/78/ES. Předkládaná novela zákona o zaměstnanosti je rovněž v souladu s mezinárodními závazky vyplývajícími zejména z článku 33 a článku 34 Nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem. 29

31 Navrhovaná právní úprava v oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postižením je taktéž plně v souladu se Směrnicí Rady 2009/52/ES. Vládní návrh zákona není v rozporu se žádnými mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána, a je plně slučitelný s právem Evropské unie. F) Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána Česká republika jako jeden ze smluvních států Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením (dále jen Úmluva ) je vázána také článkem 27 této Úmluvy, na jehož základě smluvní státy uznávají právo osob se zdravotním postižením na práci na rovnoprávném základě s ostatními, což zahrnuje i právo na možnost živit se prací svobodně zvolenou nebo přijatou na trhu práce a v pracovním prostředí, které je otevřené, inkluzívní a přístupné osobám se zdravotním postižením. Smluvní státy rovněž zabezpečují a podporují realizaci práva na práci osob se zdravotním postižením s cílem zejména podporovat pracovní příležitosti a profesní postup osob se zdravotním postižením na trhu práce. Z věcného hlediska navrhovaná právní úprava nezasáhne do stávající právní úpravy, protože vychází z podmínek a týká se těch práv a povinností zaměstnavatelů, které již nyní upravuje zákon o zaměstnanosti. Navrhovanou změnou dojde k posílení uplatňování článku 27 Úmluvy tím, že do systému podpory chráněného trhu práce vstoupí jen takové subjekty, které nezneužívají poskytovanou podporu zaměstnávaní osob se zdravotním postižením, ale naopak vytvářejí stabilní pracovní prostředí a uplatnění pro zaměstnance, kteří jsou osobami se zdravotním postižením. Navrhovaná právní úprava je tedy plně slučitelná s výše uvedenými závazky České republiky plynoucími z Úmluvy. G) Předpokládané dopady navrhované právní úpravy Vliv na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty V oblasti dokládání potvrzení o dočasné neschopnosti uchazeče o zaměstnání plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání z důvodu nemoci nebo úrazu jsou předpokládané výdaje za vydání potvrzení ve výši 100 Kč za jedno potvrzení a v oblasti dokládání potvrzení o ošetření nebo vyšetření uchazeče o zaměstnání ve zdravotnickém zařízení jsou předpokládané výdaje za vydání potvrzení ve výši 80 Kč za jedno potvrzení. Počet uchazečů o zaměstnání uznaných nemocnými v roce 2015 činil přibližně s tím, že v tomto počtu jsou nyní zahrnuti i dlouhodobě nemocní uchazeči o zaměstnání, protože doposavad nebyla potřeba tento údaj podrobněji statisticky sledovat. V souvislosti se zavedením závazných vzorů potvrzení vzniknou také náklady na jejich tisk. Uvedené výdaje budou hrazeny z rozpočtové kapitoly Ministerstva práce a sociálních věcí, a to bez nároku na její navýšení. Dále lze očekávat zvýšené výdaje ze státního rozpočtu v souvislosti s vyřazením uchazečů o zaměstnání z evidence uchazečů o zaměstnání pro maření součinnosti s krajskou pobočkou Úřadu práce České republiky spočívající v neplnění povinností dodržovat režim dočasné neschopnosti uchazeče o zaměstnání plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání z důvodu nemoci nebo úrazu. Uchazeči o zaměstnání vyřazeni z evidence 30

32 uchazečů o zaměstnání mohou být zabezpečeni prostředky ze systému nepojistných sociálních dávek, což umožňuje právní úprava obsažena například v zákoně č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o pomoci v hmotné nouzi ). V současné době však nelze předpokládat výši těchto nákladů, protože prozatím není možné kvalifikovaně odhadnout, o jaký počet osob se bude jednat. Změna právní úpravy týkající se oblasti poskytování jednotlivých příspěvků na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením podle zákona o zaměstnanosti nebude znamenat zvýšené nároky na státní rozpočet, protože tyto výdaje budou hrazeny z rozpočtové kapitoly Ministerstva práce a sociálních věcí. Na poskytování těchto příspěvků podle zákona o zaměstnanosti se nevztahuje proces poskytování dotací a návratných finančních výpomocí obsažený v zákoně č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů. V důsledku navrhovaných změn zákona o zaměstnanosti nebudou kladeny nároky na zvýšení počtu pracovních míst a s tím související zvýšení prostředků na platy. Vliv na podnikatelské prostředí České republiky Navrhovaná právní úprava snižuje administrativní zátěž podnikatelů (zaměstnavatelů) tím, že nahrazuje dosavadní systém vymezování chráněných pracovních míst dohodou o uznání zaměstnavatele za zaměstnavatele na chráněném trhu práce. Systém vymezování každého jednotlivého chráněného pracovního místa se ukázal jako administrativně náročný. Zaměstnavatelé musí pružně reagovat na vývoj trhu v oblasti svého podnikání a v případě potřeby operativně přijímat do zaměstnání nové zaměstnance, tedy průběžně vymezovat chráněná pracovní místa. Předpokladem každého vymezení chráněného pracovního místa je kontrola prováděná Úřadem práce České republiky, zda zaměstnavatel splňuje všechny zákonem o zaměstnanosti stanovené podmínky včetně posouzení dalších okolností upravených vyhláškou. Proto se nahrazuje systém vymezování jednotlivých chráněných pracovních míst uznáním zaměstnavatele za zaměstnavatele na chráněném trhu práce na základě dohody uzavřené s Úřadem práce České republiky na dobu 3 let, resp. po splnění zákonem o zaměstnanosti stanovených podmínek na dobu neurčitou. Administrativní úspora bude zajištěna také tím, že k žádosti o příspěvek na podporu zaměstnávaní osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce nebudou předkládány doklady, které bude mít Úřad práce České republiky k dispozici v rámci roční zprávy o činnosti zaměstnavatele, resp. v rámci správního řízení o poskytnutí příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce. Novela zákona o zaměstnanosti zavádí povinnost zaměstnavatele předkládat Úřadu práce České republiky roční zprávu o své činnosti. Navrhovanou právní úpravou se čtvrtletní periodicita předkládání některých dokladů souvisejících s poskytováním příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce tedy změní na roční periodicitu. V důsledku navrhovaných změn v oblasti rekvalifikací dojde k eliminaci nespolehlivých a nekvalitních poskytovatelů rekvalifikací. 31

33 Sociální dopady včetně dopadů na rodiny a dopadů na specifické skupiny obyvatel Navrhovaná úprava v oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postižením nebude mít negativní sociální dopady, protože samotné zaměstnávání těchto osob upravené v zákoně o zaměstnanosti nedozná žádných změn. Pozitivní dopad lze spatřovat na straně fyzických osob, kterými jsou osoby se zdravotním postižením, protože lze očekávat, že nahrazení vymezování jednotlivých chráněných pracovních míst uznáním zaměstnavatele za zaměstnavatele na chráněném trhu práce přispěje k podpoře zaměstnávání této kategorie zaměstnanců. V oblasti zprostředkování zaměstnání lze předpokládat negativní sociální dopady ve vztahu k těm uchazečům o zaměstnání, kteří budou v důsledku nedodržení zákonem o zaměstnanosti stanovených povinností krajskou pobočkou Úřadu práce České republiky vyřazeni z evidence uchazečů o zaměstnání. Negativní dopad lze spatřovat v možném ztížení finanční a sociální situace v důsledku nemožnosti pobírat podporu v nezaměstnanosti. Nutno však podotknout, že vedení uchazečů o zaměstnání ve zmíněné evidenci je dobrovolné, přičemž pokud se fyzická osoba rozhodne, že chce být vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání a v případě splnění podmínek stanovených zákonem o zaměstnanosti je zařazena do této evidence, vznikají jí jako uchazeči o zaměstnání nejen práva, ale i povinnosti, které musí plnit a jejichž nedodržení je sankcionováno například vyřazením z evidence uchazečů o zaměstnání. V případě absence jakékoli sankce by bylo stanovení jakýchkoliv povinností neefektivní a taková situace by měla nežádoucí dopad na samotný smysl a účel vedení uchazeče o zaměstnání v evidenci uchazečů o zaměstnání. V této souvislosti je potřebné uvést, že u výše uvedené skupiny uchazečů o zaměstnání, lze poté, co byli vyřazeni z evidence uchazečů o zaměstnání, negativní sociální dopady zmírnit, protože podle 3 odst. 3 zákona o pomoci v hmotné nouzi, může orgán pomoci v hmotné nouzi v odůvodněných případech určit, že za osobu v hmotné nouzi bude považovat mimo jiné i osobu, která není v pracovním nebo obdobném vztahu, ani nevykonává samostatnou výdělečnou činnost a není vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání, nebo které nevznikl nárok na nemocenské např. proto, že si pracovní neschopnost úmyslně přivodila nebo zavinila ve rvačce, opilosti, při spáchání úmyslného trestného činu. Této osobě při splnění stanovených podmínek nároku lze poskytnout opakující se dávky pomoci v hmotné nouzi příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení. Rovněž 2 odst. 3 ve spojení s 36 a 37 zákona o pomoci v hmotné nouzi stanoví, že osoba se považuje za osobu v hmotné nouzi, i když nesplňuje podmínky nároku na opakující se dávky pomoci v hmotné nouzi, ale s přihlédnutím k příjmům jí hrozí vážná újma na zdraví. Tato osoba má nárok na mimořádnou okamžitou pomoc ve výši doplnění příjmu do existenčního minima. Z uvedeného vyplývá, že i osoba, která je vyřazena z evidence uchazečů o zaměstnání, má umožněn přístup k sociální pomoci ve formě dávek pomoci v hmotné nouzi. Na životní prostředí Navrhovaná úprava nebude mít za následek žádné dopady na životní prostředí. V podrobnostech viz shrnutí závěrečné zprávy RIA. 32

34 H) Zhodnocení dopadů navrhované právní úpravy ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů Navrhovaná právní úprava nemění existující zpracování osobních údajů a ani nezakládá žádné nové způsoby jejich zpracování. Z hlediska ochrany soukromí a osobních údajů nebyly identifikovány žádné negativní dopady. V podrobnostech viz shrnutí závěrečné zprávy RIA. I) Zhodnocení korupčních rizik Navrhovaná právní úprava zasahuje do oblasti zaměstnanosti. Tato sféra práva je doménou rozhodování orgánů veřejné správy. Tato skutečnost přináší nebezpečí nárůstu případných korupčních rizik, nikoliv však v oblastech upravených návrhem zákona. V podrobnostech viz shrnutí závěrečné zprávy RIA. J) Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu Navrhovaná právní úprava nebude mít dopad na bezpečnost nebo obranu státu. 33

35 Zvláštní část K Části první Čl. I Změna zákona o zaměstnanosti K bodu 1 Jedná se o legislativně technickou úpravu, která odpovídá současné terminologii týkající se podnikajících fyzických osob. K bodu 2 Navrhuje se zavést definici režimu dočasné neschopnosti uchazeče o zaměstnání plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání z důvodu nemoci nebo úrazu. Režimem dočasné neschopnosti uchazeče o zaměstnání plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání z důvodu nemoci nebo úrazu se rozumí povinnost uchazeče o zaměstnání zdržovat se v době nemoci nebo v době po úrazu v místě pobytu uvedeném v potvrzení o dočasné neschopnosti uchazeče o zaměstnání plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání z důvodu nemoci nebo úrazu a povinnost dodržovat rozsah a dobu povolených vycházek. K bodu 3 Jedná se o rozšíření okruhu registrujících poskytovatelů, které souvisí se zavedením potvrzení o dočasné neschopnosti uchazeče o zaměstnání plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání z důvodu nemoci nebo úrazu. K bodu 4 Jedná se o legislativně technickou úpravu. K bodu 5 a 6 V případě, že uchazeč o zaměstnání onemocní v ochranné lhůtě po skončení dosavadní výdělečné činnosti, která zakládala jeho účast na nemocenském pojištění, je uznán dočasně neschopným práce a ošetřujícím lékařem je mu vydáno rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti. Pokud však uchazeč o zaměstnání onemocní kdykoliv po uplynutí ochranné lhůty po skončení dosavadní výdělečné činnosti, která zakládala jeho účast na nemocenském pojištění, již není uznán dočasně neschopným práce, není mu lékařem vydáno rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti, pouze, v případě, že není schopen z důvodu nemoci plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání, je mu lékařem vystaveno neformalizované potvrzení, výměnný list apod. Tento postup je aplikován i u uchazečů o zaměstnání, u kterých ochranná lhůta neplynula vůbec. Důvodem navrhované změny je potřeba legislativního zakotvení závazného vzoru potvrzení o dočasné neschopnosti uchazeče o zaměstnání plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání z důvodu nemoci nebo úrazu a závazného vzoru potvrzení o ošetření nebo vyšetření uchazeče o zaměstnání ve zdravotnickém zařízení. V aplikační praxi dochází k situacím, kdy neformalizovaná potvrzení, výměnné listy apod. často postrádají relevantní údaje pro posouzení, zda se v konkrétním případě jednalo 34

36 o vážné důvody stanovené zákonem o zaměstnanosti, které bránily uchazeči o zaměstnání v plnění jeho povinností či nikoliv. Uchazeči o zaměstnání, který dočasně není schopen plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání z důvodu nemoci nebo úrazu, vydá registrující poskytovatel nebo jiný poskytovatel zdravotních služeb, který poskytuje uchazeči o zaměstnání zdravotní péči v případě této nemoci nebo úrazu, na jeho žádost potvrzení o dočasné neschopnosti uchazeče o zaměstnání plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání z důvodu nemoci nebo úrazu. Uchazeči o zaměstnání, který dočasně není schopen plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání z důvodu ošetření nebo vyšetření ve zdravotnickém zařízení, vydá registrující poskytovatel nebo jiný poskytovatel zdravotních služeb, který ošetření nebo vyšetření provedl, na jeho žádost potvrzení o ošetření nebo vyšetření uchazeče o zaměstnání ve zdravotnickém zařízení. Náklady spojené s vydáním potvrzení o dočasné neschopnosti uchazeče o zaměstnání plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání z důvodu nemoci nebo úrazu a vydáním potvrzení o ošetření nebo vyšetření uchazeče o zaměstnání ve zdravotnickém zařízení hradí Úřad práce České republiky. Závazné vzory příslušných potvrzení stanoví Ministerstvo práce a sociálních věcí vyhláškou. K bodu 7 Navrhuje se zavedení nových povinností uchazeče o zaměstnání. V případě, kdy uchazeč o zaměstnání nebude schopen plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání z důvodu nemoci nebo úrazu nebo vyšetření nebo ošetření ve zdravotnickém zařízení, bude povinen tyto důvody oznámit krajské pobočce Úřadu práce České republiky nejpozději v pracovní den bezprostředně následující po dni, ve kterém mu bylo vydáno potvrzení o dočasné neschopnosti uchazeče o zaměstnání plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání z důvodu nemoci nebo úrazu nebo v pracovní den bezprostředně následující po dni uskutečnění vyšetření nebo ošetření. V případě, že uchazeč o zaměstnání není schopen z výše uvedených důvodů plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání, bude současně povinen doložit tyto důvody krajské pobočce Úřadu práce České republiky na stanovených potvrzeních, a to nejpozději do 8 kalendářních dnů ode dne jejich vydání. K bodu 8 V návaznosti na stanovení nových povinností uchazeči o zaměstnání se navrhuje i stanovení nové sankce za nesplnění stanovených povinností, a to sankce vyřazení. Pokud uchazeč o zaměstnání není schopen plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání z důvodu nemoci nebo úrazu nebo vyšetření nebo ošetření, a bez vážných důvodů nesplní povinnost oznámit tyto důvody krajské pobočce Úřadu práce České republiky nejpozději v pracovní den bezprostředně následující po dni, ve kterém mu bylo vydáno potvrzení o dočasné neschopnosti uchazeče o zaměstnání plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání z důvodu nemoci nebo úrazu nebo v pracovní den bezprostředně následující po dni uskutečnění vyšetření nebo ošetření, nebo v případě, že uchazeč zaměstnání není schopen z výše uvedených důvodů (nemoc, úraz, vyšetření, ošetření) plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání, a bez vážných důvodů nesplní povinnost doložit tyto důvody (nemoc, úraz, vyšetření, ošetření) krajské pobočce Úřadu práce České republiky na stanovených potvrzeních, a to nejpozději do 8 kalendářních dnů ode dne jejich vydání, bude z evidence uchazečů o zaměstnání rozhodnutím vyřazen. 35

37 K bodu 9 Jedná se o úpravu, která souvisí s navrhovanou změnou 75 a 78a. K bodu 10 Jedná se o legislativně technickou úpravu, která souvisí s navrhovanou změnou v systému poskytování příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce. K bodu 11 Jedná se o změnu stávajícího příspěvku na zřízení chráněného pracovního místa. Tento příspěvek se bude týkat zaměstnavatele, který zřídí pro osobu se zdravotním postižením na základě písemné dohody uzavřené s Úřadem práce České republiky pracovní místo a jeho poskytování se bude řídit současným zněním 75 zákona o zaměstnanosti s tím, že se na něj nebudou vztahovat podmínky určené pro chráněný trh práce, tj. dosavadní podmínky pro vymezení chráněného pracovního místa. Tento příspěvek bude označen jako Příspěvek na zřízení pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením, přičemž do zákona je rovněž doplněna definice pracovního místa zřízeného pro osobu se zdravotním postižením. K bodu 12 Poskytování příspěvku na úhradu provozních nákladů vynaložených v souvislosti se zaměstnáváním osoby se zdravotním postižením již nebude vázáno na zřízená či vymezená chráněná pracovní místa, protože tento institut bude nahrazen dohodou o uznání zaměstnavatele za zaměstnavatele na chráněném trhu práce. Vzhledem k tomu, že pojem chráněné se již nebude objevovat v souvislosti se zřizováním pracovních míst, ale v souvislosti s uznáním zaměstnavatele za zaměstnavatele na chráněném trhu práce, je potřeba tomuto přizpůsobit také příspěvek na úhradu provozních nákladů vynaložených v souvislosti se zaměstnáváním osoby se zdravotním postižením. Nově jsou stanoveny náležitosti žádosti o poskytnutí tohoto příspěvku a rovněž dohody o poskytnutí tohoto příspěvku. Zároveň se zpřesňuje právní úprava poskytnutí tohoto příspěvku ve vztahu k osobě samostatně výdělečně činné, která je osobou se zdravotním postižením. K bodu 13 Navrhuje se upravit zmocnění pro Ministerstvo práce a sociálních věcí stanovit prováděcím právním předpisem skutečnosti, které souvisí se zaměstnáváním osob se zdravotním postižením, a to charakteristiku pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením, a poskytnutím příspěvku na úhradu provozních nákladů vynaložených v souvislosti s jejich zaměstnáváním. K bodu 14 Získání nároku na příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném pracovním místě je od roku 2012 podmíněno vymezením chráněných 36

38 pracovních míst (dále jen CHPM ). Systém vymezování každého jednotlivého CHPM se ukázal jako administrativně náročný jak pro zaměstnavatele, tak pro Úřad práce České republiky. Zaměstnavatelé musí pružně reagovat na vývoj trhu v oblasti svého podnikání a v případě potřeby (získání zakázky) operativně nabírat nové zaměstnance, tedy průběžně vymezovat CHPM. Každé vymezení CHPM předpokládá kontrolu plnění zákonem o zaměstnanosti a prováděcí vyhláškou stanovených podmínek. Řada podmínek musí být Úřadem práce České republiky ověřena šetřením u zaměstnavatele na místě. Proto se nahrazuje systém vymezování jednotlivých CHPM novým institutem, kterým je uznání zaměstnavatele za zaměstnavatele na chráněném trhu práce a zavádí se definice pojmu chráněný trh práce. Uznání zaměstnavatele za zaměstnavatele na chráněném trhu práce bude jednorázový akt, který zajistí, že do systému podpory chráněného trhu práce vstoupí jen takové subjekty, které žádným způsobem nezneužívají poskytovanou podporu. Dohoda o uznání zaměstnavatele za zaměstnavatele na chráněném trhu práce se bude uzavírat se zaměstnavatelem, který splní zákonem stanovené podmínky, na dobu 3 let. Pokud o uzavření dohody, po uplynutí této doby, zaměstnavatel požádá nejpozději do 3 měsíců po skončení účinnosti předchozí dohody, uzavře s ním Úřad práce České republiky dohodu o uznání zaměstnavatele za zaměstnavatele na chráněném trhu práce již na dobu neurčitou. Zároveň se taxativně stanoví důvody, na základě kterých Úřad práce České republiky v případě zjištění, že zaměstnavatel nesplňuje zákonem o zaměstnanosti stanovené podmínky nebo závazky, dohodu o uznání zaměstnavatele za zaměstnavatele na chráněném trhu práce vypoví nebo může vypovědět. Pokud se nesplňování zákonem o zaměstnanosti stanovených podmínek týká období 2 kalendářních čtvrtletí po sobě jdoucích, musí nastat situace, že zaměstnavatel po 2 kalendářní čtvrtletí po sobě jdoucí neplní stanovené podmínky. Pokud tedy zaměstnavatel neplní některou ze stanovených podmínek pouze po 1 kalendářní čtvrtletí, případně ob jedno kalendářní čtvrtletí, k vypovězení dohody o uznání zaměstnavatele za zaměstnavatele na chráněném trhu práce ze strany Úřadu práce České republiky nedojde. V obou případech výpovědní doba činí 2 měsíce, přičemž zákonem o zaměstnanosti je stanoveno, že až do uplynutí výpovědní doby je zaměstnavatel oprávněn poskytovat výrobky a služby nebo plnit zadané zakázky pro účely splnění povinnosti uvedené v 81 zákona o zaměstnanosti. Druhým důvodem navrhované změny je absence jakýchkoliv relevantních údajů o subjektech zaměstnávajících více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového počtu svých zaměstnanců. Zaměstnavatelé k žádosti o poskytnutí příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném pracovním místě nyní dokládají informace vypovídající o plnění podmínek pro jeho získání. Žádné další informace z oblasti finančně/obchodně/ekonomické Úřad práce České republiky nemá v současné době k dispozici. Absence těchto údajů je problematická při jednáních o nastavení systému podpory zaměstnávání osob se zdravotním postižením a při zdůvodňování změn v této oblasti. Proto se v rámci dohody o uznání zaměstnavatele za zaměstnavatele na chráněném trhu práce zaměstnavatel zaváže předkládat pravidelnou roční zprávu o své činnosti v zákonem o zaměstnanosti předepsané struktuře. Získané informace budou sloužit jako východisko pro rozhodování o dalších změnách v systému podpory zaměstnávání cílové skupiny. V neposlední řadě je cílem navrhované změny zpřehlednit systém podpory zaměstnávání osob se zdravotním postižením. V současné době jsou používány pojmy chráněný trh práce a volný trh práce v souvislosti se zaměstnáváním osob se zdravotním postižením, aniž by bylo zákonem definováno, co se těmito pojmy rozumí. Chráněný trh 37

39 práce bude tvořit segment zaměstnavatelů, se kterými bude uzavřena dohoda o uznání zaměstnavatele za zaměstnavatele na chráněném trhu práce. K bodu 15 Změny reagují na navrhovanou právní úpravu týkající se dohody o uznání zaměstnavatele za zaměstnavatele na chráněném trhu práce. Poskytování příspěvku již nebude vázáno na zřízená či vymezená chráněná pracovní místa, protože tento institut bude nahrazen dohodou o uznání zaměstnavatele za zaměstnavatele na chráněném trhu práce. Podle dosavadní právní úpravy je získání nároku na příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném pracovním místě od roku 2012 podmíněno vymezením CHPM. Systém vymezování každého jednotlivého CHPM se ukázal jako administrativně náročný jak pro zaměstnavatele, tak pro Úřad práce České republiky. Proto se nahrazuje systém vymezování jednotlivých CHPM uznáním zaměstnavatele za zaměstnavatele na chráněném trhu práce. Uznání zaměstnavatele za zaměstnavatele na chráněném trhu práce bude jednorázový akt, který zajistí, že do systému podpory chráněného trhu práce vstoupí jen takové subjekty, které žádným způsobem nezneužívají poskytovanou podporu. Dále se navrhuje, aby příspěvkem byly nahrazovány skutečně vynaložené prostředky na mzdy nebo platy v měsíční výši 75 % skutečně vynaložených prostředků na mzdy nebo platy na zaměstnance v pracovním poměru, který je osobou se zdravotním postižením, včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu tohoto zaměstnance, nejvýše však Kč, jde-li o osobu se zdravotním postižením podle 67 odst. 2 písm. a) nebo b) zákona o zaměstnanosti, a nejvýše Kč, jde-li o osobu zdravotně znevýhodněnou s tím, že zaměstnavateli k příspěvku bude náležet i paušální částka Kč měsíčně na náklady vynaložené zaměstnavatelem na zaměstnávání osob se zdravotním postižením v kalendářním čtvrtletí, za které o poskytnutí příspěvku žádá. Pokud zaměstnavateli nevznikne nárok na poskytnutí příspěvku ve výši Kč, může si v žádosti o poskytnutí příspěvku uplatnit nárok na jeho zvýšení na další náklady vynaložené na zaměstnávání osob se zdravotním postižením v příslušném kalendářním čtvrtletí, nejvýše však o částku představující rozdíl mezi částkou Kč a měsíční výší příspěvku poskytnutého na jednoho zaměstnance, který je osobou se zdravotním postižením podle 67 odst. 2 písm. a) nebo b) zákona o zaměstnanosti. Tyto náklady bude zaměstnavatel povinen Úřadu práce České republiky řádně prokazovat. Podle navrhované právní úpravy již k žádosti o poskytnutí příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce nebudou předkládány doklady, které bude mít Úřad práce České republiky k dispozici např. v rámci roční zprávy o činnosti zaměstnavatele (viz navrhovaný 78). Ze čtvrtletní periodicity se tedy některé povinnosti zaměstnavatele přesouvají na roční periodicitu. Pokud Úřad práce České republiky v průběhu účinnosti dohody o uznání zaměstnavatele za zaměstnavatele na chráněném trhu práce zjistí, že zaměstnavatel přestal splňovat některou ze zákonem stanovených podmínek pro uzavření této dohody, 38

40 vznikne zaměstnavateli povinnost poskytnutý příspěvek nebo jeho poměrnou část vrátit. O povinnosti vrátit poskytnutý příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce nebo jeho poměrnou část bude nově Úřadem práce České republiky rozhodováno ve správním řízení vedeném podle správního řádu. Tímto bude zabezpečena právní jistota zaměstnavatelů na chráněném trhu práce, protože zaměstnavatelé budou mít postavení účastníka správního řízení se všemi právy, které účastníku řízení podle správního řádu náleží. Dále se stanovuje, že nárok na vrácení poskytnutého příspěvku nebo jeho poměrné části zaniká uplynutím lhůty 5 let ode dne jeho poskytnutí zaměstnavateli. Navrhuje se, aby další náklady, o které lze zvýšit příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce, byly nově obsaženy přímo v zákoně a nikoliv v prováděcím právním předpisu. Nově se navrhuje upravit, že na základě písemné a odůvodněné žádosti zaměstnavatele ve výjimečných případech hodných zvláštního zřetele může ministr práce a sociálních věcí odstranit tvrdost zákona a prominout splnění podmínky tzv. bezdlužnosti, pokud se bude jednat o nedodržení lhůt stanovených k úhradě nedoplatků zaměstnavatele. Ministerstvu práce a sociálních věcí bude nadále příslušet kompetence rozhodovat o odstranění tvrdosti zákona ve vztahu k prominutí splnění podmínky tzv. bezdlužnosti, pokud jde o výši nedoplatků zaměstnavatele, která k poslednímu dni příslušného kalendářního čtvrtletí přesáhla částku Kč. Nově se však stanoví, že žádost o prominutí splnění podmínky tzv. bezdlužnosti musí být Ministerstvu práce a sociálních věcí doručena nejpozději do konce druhého kalendářního měsíce následujícího po uplynutí kalendářního čtvrtletí, za které je o poskytnutí příspěvku žádáno pouze v případě, když prokazuje splnění podmínky tzv. bezdlužnosti zaměstnavatel sám. V případě, že splnění podmínky tzv. bezdlužnosti zjišťoval Úřad práce České republiky, pokud mu k tomu dal zaměstnavatel souhlas a za tímto účelem zprostil příslušný finanční nebo celní úřad mlčenlivosti vůči Úřadu práce České republiky, musí být tato žádost doručena Ministerstvu práce a sociálních věcí nejpozději do jednoho měsíce ode dne, kdy se zaměstnavatel o svých nedoplatcích od krajské pobočky Úřadu práce České republiky dozvěděl. Zároveň z uvedeného vyplývá, že pokud zaměstnavatel bude žádat o prominutí splnění podmínky tzv. bezdlužnosti, přičemž ale nedodržel zákonem o zaměstnanosti stanovenou lhůtu k úhradě nedoplatků a žádá i o prominutí splněné této podmínky, bude nezbytné, aby tomuto řízení předcházelo posouzení jeho žádosti ministrem práce a sociálních věcí. K bodu 16 Změna reaguje na úpravu týkající se dohody o uznání zaměstnavatele za zaměstnavatele na chráněném trhu práce (tj. nahrazení CHPM dohodou o uznání zaměstnavatele za zaměstnavatele na chráněném trhu práce). K bodu 17 Forma plnění povinného podílu zaměstnávaných osob se zdravotním postižením odběrem výrobků nebo služeb nebo zadáváním zakázek zaměstnavatelům zaměstnávajícím více než 50 % osob se zdravotním postižením nadále vyvolává negativní jev, tzv. přefakturaci, při které jsou přes některé zaměstnavatele přefakturovány výrobky, aniž by se na nich podílely osoby se zdravotním postižením. 39

41 Proto se navrhuje snížit dosavadní 36násobek poskytovaného plnění na 28násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předcházejícího kalendářního roku za každého přepočteného zaměstnance se zdravotním postižením zaměstnaného v předchozím kalendářním roce. K bodu 18 Jedná se o legislativně technickou úpravu, která souvisí se změnou v systému poskytování příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce. K bodu 19 Důvodem navrhované změny je zpřesnění stávajícího textu včetně odkazu a poznámky pod čarou. K bodu 20 Jedná se o legislativně technickou úpravu - změnu poznámky pod čarou. K bodu 21 Jedná se o zpřesnění spočívající v uvedení dokumentu, který je rekvalifikační zařízení oprávněno vydat po absolvování vzdělávacího programu. K bodu 22 V průběhu platnosti akreditace vzdělávacích programů, která je udělována na dobu 3 let, často dochází ke změnám týkajícím se realizace akreditovaných vzdělávacích programů (např. změna místa jejich pořádání, změna lektorského sboru), přičemž některé změny mohou mít za následek například snížení kvality rekvalifikačního programu (zajišťování výuky méně kvalifikovaným lektorem, přemístění výuky do nevhodných prostor apod.). MŠMT v této souvislosti kontroluje, zda rekvalifikační zařízení zabezpečuje odpovídající úroveň vzdělávání a dodržuje podmínky udělené akreditace, přičemž navrhovaná informační povinnost rekvalifikačního zařízení zajistí, že MŠMT bude průběžně informováno o změnách skutečností rozhodných pro udělení akreditace. Uložení informační povinnosti přispěje k aktuálnosti a přesnosti údajů o vzdělávacím programu a k eliminování nejednotnosti podoby vzdělávacího programu, ve které byl na základě žádosti o udělení akreditace schválen a podoby, v jaké je skutečně realizován. Zároveň dochází k zavedení nového druhu sankce, která spočívá v oprávnění MŠMT neudělit akreditaci osobě, které byla akreditace odejmuta, a to po dobu 3 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o odejmutí akreditace z důvodu závažného porušení povinností ze strany rekvalifikačního zařízení. K bodu 23 Dochází k rozšíření zmocnění pro MŠMT, které tak bude moci stanovit prováděcím právním předpisem náležitosti potvrzení o účasti v akreditovaném vzdělávacím programu. 40

42 K bodu 24 Jedná se o úpravu, že zaměstnavatel nemusí být podnikající osobou, a proto v těchto případech bude žádost obsahovat informaci o předmětu jeho činnosti. K bodu 25 Jedná se o zpřesnění úpravy, která reaguje na aplikační praxi, ve které dochází k potvrzení tzv. bezdlužnosti zaměstnavatele ke dni, který je příslušným orgánem uveden ve vydaném potvrzení, nikoliv ke dni, ve kterém dochází k jeho samotnému vydaní. K bodu 26 Jedná se o legislativně technickou úpravu, která souvisí se změnou v systému poskytování příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce. K bodu 27 V souvislosti s legislativní změnou, kterou dochází k zavedení režimu dočasné neschopnosti uchazeče o zaměstnání plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání z důvodu nemoci nebo úrazu, se upravuje i kontrolní činnost v této oblasti, kterou bude vykonávat krajská pobočka Úřadu práce České republiky. V případě zjištění porušení režimu dočasné neschopnosti uchazeče o zaměstnání plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání z důvodu nemoci nebo úrazu vyhotoví krajská pobočka Úřadu práce České republiky o kontrole písemný záznam s uvedením skutečností, které znamenají porušení tohoto režimu; tento záznam bude podkladem pro správní řízení, v němž krajská pobočka Úřadu práce České republiky bude rozhodovat o vyřazení uchazeče o zaměstnání z evidence uchazečů o zaměstnání a jeho stejnopis krajská pobočka Úřadu práce České republiky doručí uchazeči o zaměstnání a registrujícímu poskytovateli nebo jinému poskytovateli zdravotních služeb, který poskytuje uchazeči o zaměstnání zdravotní péči v případě nemoci nebo úrazu. Výsledkem kontroly bude popis skutkových zjištění, která v případě neplnění povinností uchazečem o zaměstnání budou podkladem pro řízení o jeho vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání vedeném podle správního řádu. K Čl. II - Přechodná ustanovení K bodu 1 Z důvodu zabezpečení právní jistoty zaměstnavatelů, kteří mají s Úřadem práce České republiky uzavřené dohody o zřízení nebo vymezení chráněného pracovního místa a dohody o poskytování příspěvku na částečnou úhradu provozních nákladů chráněného pracovního místa, se navrhuje, aby se práva a povinnosti z těchto dohod i nadále posuzovaly podle právní úpravy účinné v době jejich uzavření. 41

43 K bodu 2 Zaměstnavatelé, kteří uzavřeli s Úřadem práce České republiky dohodu o zřízení chráněného pracovního místa, budou mít právní jistotu, že příspěvek na zřízení chráněného pracovního místa jim bude poskytnut podle právní úpravy účinné v době uzavření předmětné dohody. K bodu 3 Rovněž pro skupinu zaměstnavatelů, která má s Úřadem práce České republiky uzavřenou dohodu o poskytnutí příspěvku na částečnou úhradu provozních nákladů chráněného pracovního místa, se navrhuje, aby tento příspěvek jim byl poskytován po celou dobu trvání této dohody podle právní úpravy účinné v době jejího uzavření. K bodu 4 Příspěvek na podporu zaměstnávaní osob se zdravotním postižením, se poskytuje čtvrtletně zpětně, proto je potřeba v přechodných ustanoveních jednoznačně stanovit, že poskytování příspěvku za poslední kalendářní čtvrtletí předcházející dni nabytí účinnosti tohoto zákona se bude řídit dosavadní právní úpravou. K bodu 5 Záměrem je, aby zaměstnavatel, kterému je již poskytován příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném pracovním místě, byl po dobu 2 kalendářních čtvrtletí následujících po dni nabytí účinnosti tohoto zákona považován za zaměstnavatele, se kterým Úřad práce uzavřel dohodu o uznání zaměstnavatele za zaměstnavatele na chráněném trhu práce podle 78 odst. 4 tohoto zákona, a rovněž, aby mu v tomto období byl poskytován příspěvek podle 78a tohoto zákona. V tomto období je tedy vytvořen časový prostor pro uzavírání dohod o uznání zaměstnavatele za zaměstnavatele na chráněném trhu práce mezi zaměstnavateli a Úřadem práce České republiky. K bodu 6 Správní řízení o poskytnutí příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném pracovním místě a jeho zvýšení zahájená podle 78 zákona č. 435/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti navrhovaného zákona a do tohoto dne pravomocně neskončená se dokončí podle dosavadní právní úpravy. K bodu 7 Navrhuje se, aby plnění povinného podílu za rok předcházející dni nabytí účinnosti navrhovaného zákona se řídilo dosavadními právními předpisy. 42

44 K Části druhé Změna zákona o zdravotních službách Čl. III V souvislosti se zavedením potvrzení o dočasné neschopnosti uchazeče o zaměstnání plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání z důvodu nemoci nebo úrazu dochází k rozšíření příslušných ustanovení zákona o zdravotních službách o povinnost poskytovatele zdravotních služeb předat pacientovi potvrzení o dočasné neschopnosti uchazeče o zaměstnání plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání z důvodu nemoci nebo úrazu nebo potvrzení o ošetření nebo vyšetření uchazeče o zaměstnání ve zdravotnickém zařízení. Zároveň v návaznosti na tuto změnu dojde k upřesnění skutkové podstaty správního deliktu, kterého se dopustí poskytovatel zdravotních služeb tím, že nepředá uchazeči o zaměstnání příslušné potvrzení. K Části třetí Účinnost Čl. IV Navrhuje se, aby zákon nabyl účinnosti prvním dnem kalendářního čtvrtletí následujícího po jeho vyhlášení, a to z důvodu potřeby nabytí účinnosti navrhované právní úpravy v co nejkratším termínu po dni vyhlášení ve Sbírce zákonů, protože se jedná o změnu právní úpravy, která je dlouho očekávána zejména v oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postižením. U novelizačního bodu 17 vztahujícího se k plnění povinnosti povinného podílu se navrhuje účinnost ke dni 1. ledna V Praze dne 22. března 2017 Předseda vlády: Mgr. Bohuslav Sobotka v. r. Ministryně práce a sociálních věcí: Mgr. Michaela Marksová v. r. 43

45 SHRNUTÍ ZÁVĚREČNÉ ZPRÁVY RIA 1. Základní identifikační údaje Název návrhu zákona: Zákon, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů. Zpracovatel / zástupce předkladatele: Ministerstvo práce a sociálních věcí Předpokládaný termín nabytí účinnosti prvním dnem kalendářního čtvrtletí následujícího po jeho vyhlášení, s výjimkou ustanovení části první čl. I bodu 17, které nabývá účinnosti dnem 1. ledna Implementace práva EU: Ano 2. Cíl návrhu zákona Hlavním cílem návrhu zákona je transparentně upravit oblast zaměstnávání osob se zdravotním postižením v rámci trhu práce včetně poskytování příspěvků zaměstnavatelům, kteří osoby se zdravotním postižením zaměstnávají. Z tohoto důvodu se navrhuje nahradit administrativně náročný a neflexibilní systém vymezování jednotlivých chráněných pracovních míst (dále jen CHPM ) uznáním zaměstnavatele za zaměstnavatele na chráněném trhu práce. Uznání zaměstnavatele za zaměstnavatele na chráněném trhu práce bude realizováno na základě dohody o uznání zaměstnavatele za zaměstnavatele na chráněném trhu práce uzavřené mezi zaměstnavatelem a Úřadem práce České republiky. Dalším důvodem navrhované změny zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o zaměstnanosti ), je absence jakýchkoliv relevantních údajů o subjektech zaměstnávajících více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového počtu svých zaměstnanců. Úřad práce České republiky v současné době nemá k dispozici žádné informace o zaměstnavateli např. z oblasti finanční, obchodní nebo ekonomické. Proto se navrhuje, že v rámci dohody o uznání zaměstnavatele za zaměstnavatele na chráněném trhu práce se zaměstnavatel zaváže předkládat Úřadu práce České republiky pravidelnou roční zprávu o své činnosti ve struktuře předepsané zákonem o zaměstnanosti. Z důvodu oddělení a pojmového odlišení volného a chráněného trhu práce se navrhuje nové označení příspěvku, který bude zaměstnavatelům poskytován na zřízení pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením, a to jako příspěvek na zřízení pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením. Zaměstnavatelům, se kterými Úřad práce České republiky uzavře dohodu o uznání zaměstnavatele za zaměstnavatele na chráněném trhu práce, bude i nadále poskytován příspěvek na podporu zaměstnávaní osob se zdravotním postižením, ale nově již jako příspěvek na podporu zaměstnávaní osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce. Zaměstnavatelům bude moci Úřad práce České republiky i nadále poskytovat příspěvek na úhradu provozních nákladů, který ale již nebude vázán na CHPM, ale nově se bude vázat na náklady vynaložené v souvislosti se zaměstnáváním osoby se zdravotním postižením. Zaměstnavatelé zaměstnávající více než 50 % zaměstnanců na CHPM, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, nebo osoby samostatně výdělečně činné, které jsou osobami se zdravotním postižením a nezaměstnávají žádné zaměstnance, mohou zaměstnavatelům pro účely splnění povinnosti zaměstnávat osoby se zdravotním postižením ve výši povinného podílu těchto osob na celkovém počtu zaměstnanců zaměstnavatele poskytnout v kalendářním roce své výrobky a služby nebo splnit zadané zakázky do výše 36násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předcházejícího kalendářního roku za každého přepočteného zaměstnance se zdravotním postižením zaměstnaného v předchozím kalendářním roce. Cílem návrhu zákona je snížit dosavadní 36násobek poskytovaného plnění na 28násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předcházejícího kalendářního roku za každého přepočteného zaměstnance se zdravotním postižením zaměstnaného v předchozím kalendářním roce.

46 Dále je cílem návrhu zákona v oblasti zprostředkování zaměstnání Úřadem práce České republiky upravit definici režimu dočasné neschopnosti uchazeče o zaměstnání plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání z důvodu nemoci nebo úrazu a zakotvení právní úpravy závazného vzoru potvrzení o dočasné neschopnosti uchazeče o zaměstnání plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání z důvodu nemoci nebo úrazu a závazného vzoru potvrzení o ošetření nebo vyšetření uchazeče o zaměstnání ve zdravotnickém zařízení. V oblasti rekvalifikací je cílem návrhu zákona dílčí změna stávající právní úpravy zaměřená na zajištění kvality vzdělávacích programů akreditovaných podle zákona o zaměstnanosti, které jsou rekvalifikační zařízení oprávněna poskytovat na základě akreditace udělené Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen MŠMT ). Poznatky z praxe ukázaly, že je třeba zajistit, aby MŠMT bylo informováno o aktuálních změnách v údajích uvedených v žádosti o udělení akreditace, ke kterým dochází v době platnosti akreditace, a rovněž je potřeba zajistit účinná a přiměřená sankční opatření v případě, že rekvalifikační zařízení řádně neplní stanovené povinnosti. 3. Agregované dopady návrhu zákona 3.1 Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty: Ano V oblasti dokládání potvrzení o dočasné neschopnosti uchazeče o zaměstnání plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání z důvodu nemoci nebo úrazu a potvrzení o ošetření nebo vyšetření uchazeče o zaměstnání ve zdravotnickém zařízení jsou předpokládané výdaje za vydání potvrzení registrujícím poskytovatelem nebo jiným poskytovatelem zdravotních služeb a dále náklady na tisk těchto potvrzení. Uvedené výdaje budou hrazeny z rozpočtové kapitoly Ministerstva práce a sociálních věcí, a to bez nároku na její navýšení. Změna právní úpravy týkající se oblasti poskytování jednotlivých příspěvků na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením podle zákona o zaměstnanosti nebude znamenat zvýšené nároky na státní rozpočet, protože tyto výdaje budou hrazeny z rozpočtové kapitoly Ministerstva práce a sociálních věcí. V důsledku navrhovaných změn zákona o zaměstnanosti nebudou kladeny nároky na zvýšení počtu pracovních míst a s tím související zvýšení prostředků na platy. 3.2 Dopady na podnikatelské subjekty: Ano Navrhovaná právní úprava snižuje administrativní zátěž zaměstnavatelů tím, že nahrazuje systém vymezování CHPM dohodou o uznání zaměstnavatele za zaměstnavatele na chráněném trhu práce. Systém vymezování každého jednotlivého CHPM se ukázal jako administrativně náročný. Zaměstnavatelé musí pružně reagovat na vývoj trhu v oblasti svého podnikání a v případě potřeby (získání zakázky) operativně přijímat do zaměstnání nové zaměstnance, tedy průběžně vymezovat CHPM. Každému vymezení CHPM předchází ze strany Úřadu práce České republiky kontrola, zda zaměstnavatelé plní všechny zákonem o zaměstnanosti stanovené podmínky pro uzavření příslušné dohody, a zároveň další podmínky stanovené vyhláškou č. 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Proto se nahrazuje systém vymezování jednotlivých CHPM uznáním zaměstnavatele za zaměstnavatele na chráněném trhu práce na základě dohody uzavřené s Úřadem práce České republiky. Administrativní úspora bude zajištěna také tím, že k žádosti o poskytnutí příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce nebudou zaměstnavatelé předkládat doklady, které bude mít Úřad práce České republiky k dispozici v rámci roční zprávy o činnosti zaměstnavatele, resp. v rámci správního řízení o poskytnutí příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce. Novela zákona o zaměstnanosti zavádí povinnost zaměstnavatele předkládat Úřadu práce České republiky roční zprávu o své činnosti. Navrhovanou právní úpravou se čtvrtletní periodicita předkládání některých dokladů souvisejících s poskytováním příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce tedy změní na roční periodicitu. Splnění podmínky zaměstnávat osoby se zdravotním postižením ve výši povinného podílu těchto 2

47 osob na celkovém počtu zaměstnanců zaměstnavatele s více než 25 zaměstnanci v pracovním poměru může tento zaměstnavatel plnit také odběrem výrobku a služeb nebo zadáváním zakázek zaměstnavatelům zaměstnávajícím více než 50 % osob se zdravotním postižením na CHPM. V této souvislosti se navrhuje snížit dosavadní 36násobek poskytovaného plnění na 28násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předcházejícího kalendářního roku za každého přepočteného zaměstnance se zdravotním postižením zaměstnaného v předchozím kalendářním roce. Navrhovaná právní úprava v oblasti poskytování rekvalifikačních programů spočívající v zavedení informační povinnosti oznamovat MŠMT změny v údajích uvedených v žádosti o udělení akreditace, ke kterým došlo v době platnosti akreditace, bude pro rekvalifikační zařízení představovat novou administrativní zátěž, jelikož tato povinnost nebyla doposud právním předpisem stanovena. 3.3 Dopady na územní samosprávné celky (obce, kraje): Ne 3.4 Sociální dopady: Ano 3.5 Dopady na životní prostředí: Ne Závěrečná zpráva o hodnocení dopadů regulace - RIA Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o zaměstnanosti ), upravuje zabezpečování státní politiky zaměstnanosti, jejímž cílem je dosažení plné zaměstnanosti a ochrana proti nezaměstnanosti. Předkládaný návrh zákona necílí na všechny oblasti upravené zákonem o zaměstnanosti, ale upravuje pouze dále uvedené základní problémy. Vzhledem k tomu, že předkládaný návrh zákona se dotýká tří oblastí upravených zákonem o zaměstnanosti, je závěrečná zpráva o hodnocení dopadů regulace RIA z důvodu přehlednosti rozčleněna do tří samostatných části označených písmeny A až C s tím, že: Část A se týká oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postižením Část B se týká oblasti zprostředkování zaměstnání Úřadem práce České republiky Část C se týká oblasti rekvalifikací a zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o zdravotních službách ), která souvisí s oblastí zprostředkování zaměstnání Úřadem práce České republiky ve vztahu k povinnosti poskytovatele zdravotních služeb předat uchazeči o zaměstnání jako pacientovi potvrzení pro Úřad práce České republiky. 3

48 Část A Závěrečná zpráva o hodnocení dopadů regulace RIA v oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postižením Podle zákona o zaměstnanosti státní politika zaměstnanosti v České republice zahrnuje také opatření pro zaměstnávání fyzických osob se zdravotním postižením jako kategorie zaměstnanců, která má ztížené postavení na trhu práce. 1. Důvod předložení a cíle 1.1 Název Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. 1.2 Definice problému Důvodem předložení návrhu zákona je potřeba nově upravit: uzavírání dohody o uznání zaměstnavatele za zaměstnavatele na chráněném trhu práce, které nahradí dosavadní institut CHPM, návaznost nástrojů podpory zaměstnávání osob se zdravotním postižením na dohodu o uznání zaměstnavatele za zaměstnavatele na chráněném trhu práce, roční zprávu o činnosti zaměstnavatele na chráněném trhu práce, kterou budou zaměstnavatelé předkládat Úřadu práce České republiky, v návaznosti na zavedení chráněného trhu práce poskytování příspěvku na zřízení pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením a poskytování příspěvku na úhradu provozních nákladů vynaložených v souvislosti se zaměstnáváním osoby se zdravotním postižením, rozhodování Úřadu práce České republiky o stanovení povinnosti vrátit poskytnutý příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce nebo jeho poměrnou část ve správním řízení vedeném podle zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen správní řád ), možnost zaměstnavatelů, kteří uzavřeli dohodu o uznání zaměstnavatele za zaměstnavatele na chráněném trhu práce, a osob se zdravotním postižením, které jsou osobami samostatně výdělečně činnými a nezaměstnávají žádné zaměstnance, poskytovat zaměstnavatelům pro účely splnění povinnosti zaměstnávat osoby se zdravotním postižením ve výši povinného podílu těchto osob na celkovém počtu zaměstnanců zaměstnavatele v kalendářním roce své výrobky a služby nebo splnit zadané zakázky do výše 28násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předcházejícího kalendářního roku za každého přepočteného zaměstnance se zdravotním postižením zaměstnaného v předchozím kalendářním roce. Důvodem předložení návrhu zákona je neefektivní postup při vymezování CHPM. Získání nároku na příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na CHPM podle 78 zákona o zaměstnanosti je od roku 2012 podmíněno zřízením nebo vymezením CHPM. Systém vymezování každého CHPM se ukázal jako administrativně 4

49 náročný jak pro zaměstnavatele, tak pro Úřad práce České republiky. Zaměstnavatelé musí pružně reagovat na vývoj trhu v oblasti svého podnikání a v případě potřeby, např. při získání zakázky, operativně přijímat do zaměstnání nové zaměstnance, tedy průběžně vymezovat CHPM. Předpokladem každého vymezení CHPM je kontrola ze strany Úřadu práce České republiky, zda zaměstnavatel splňuje všechny zákonem o zaměstnanosti stanovené podmínky, včetně posouzení okolností stanovených vyhláškou č. 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen vyhláška ). Splnění zákonem o zaměstnanosti stanovených podmínek je Úřad práce České republiky povinen ověřit šetřením u zaměstnavatele na místě. Proto se navrhuje nahradit systém vymezování jednotlivých CHPM zřízených zaměstnavatelem pro osobu se zdravotním postižením uznáním zaměstnavatele za zaměstnavatele na chráněném trhu práce. Uznání zaměstnavatele za zaměstnavatele na chráněném trhu práce bude realizováno na základě dohody o uznání zaměstnavatele za zaměstnavatele na chráněném trhu práce uzavřené s Úřadem práce České republiky na dobu 3 let, resp. po splnění zákonem o zaměstnanosti stanovených podmínek na dobu neurčitou, která zajistí, že do systému podpory chráněného trhu práce vstoupí jen takové subjekty, které nezneužívají poskytovanou podporu zaměstnávaní osob se zdravotním postižením. Navrhovaná právní úprava přispěje k tomu, aby se eliminovaly případy, k nimž v současné době dochází, kdy zaměstnavatelé zaměstnávají osoby se zdravotním postižením účelově s cílem čerpání příspěvků na tento účel určených. Tito zaměstnavatelé mnohdy vykonávají fiktivní činnosti a zaměstnanci se zdravotním postižením nevykonávají žádnou práci anebo se jedná o práci bezcennou. Zaměstnavatelé na mzdy těchto zaměstnanců získají příspěvek a jeho část si ponechají nebo prostřednictvím srážek ze mzdy či jiných smluv uzavřených se zaměstnanci získají část vyplacených mzdových prostředků zpět. Dohodu o uznání zaměstnavatele za zaměstnavatele na chráněném trhu práce uzavře Úřad práce České republiky se zaměstnavatelem jen při splnění zákonem definovaných podmínek. Navrhuje se tyto podmínky nastavit tak, aby postihly výše uvedené nežádoucí praktiky, přičemž se zejména jedná o vyloučení srážek ze mzdy, uzavírání smluv, na jejichž základě by byl zaměstnanec povinen zaměstnavateli poskytovat finanční prostředky nebo o stanovení povinnosti vyplácení mzdy bezhotovostně. Dalším důvodem navrhované změny zákona o zaměstnanosti je absence jakýchkoliv relevantních údajů o subjektech zaměstnávajících více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového počtu svých zaměstnanců. Zaměstnavatelé k žádosti o poskytnutí příspěvku na podporu zaměstnávaní osob se zdravotním postižením na CHPM podle 78 zákona o zaměstnanosti dokládají informace vypovídající o plnění podmínek pro jeho získání. Žádné další informace o zaměstnavateli z oblasti finanční, obchodní nebo ekonomické nemá Úřad práce České republiky v současné době k dispozici. Absence těchto informací je problematická zejména při jednáních o nastavení systému podpory zaměstnávání osob se zdravotním postižením a při zdůvodňování změn v této oblasti. Proto se navrhuje, že v rámci dohody o uznání zaměstnavatele za zaměstnavatele na chráněném trhu práce se zaměstnavatel zaváže předkládat Úřadu práce České republiky pravidelnou roční zprávu o své činnosti v předepsané struktuře. Získané informace budou sloužit jako východisko pro rozhodování o dalších změnách v systému podpory zaměstnávání této cílové skupiny. V neposlední řadě je cílem navrhované změny zpřehlednit systém podpory zaměstnávání osob se zdravotním postižením. V současné době jsou používány pojmy chráněný trh práce a volný trh práce v souvislosti se zaměstnáváním osob se zdravotním postižením, aniž by bylo zákonem o zaměstnanosti definováno, co se těmito pojmy rozumí. 5

50 Zákon o zaměstnanosti používá pojem CHPM, která však lze zřizovat jak u zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového počtu zaměstnanců zaměstnavatele, tak u zaměstnavatelů, kteří tuto kvótu nesplňují. Jinými slovy, podle dosavadní právní úpravy i zaměstnavatel na volném trhu práce může mít zřízeno CHPM. Z tohoto důvodu, tj. pro jednoznačné oddělení a pojmové odlišení volného a chráněného trhu práce, se navrhuje nové označení příspěvku, který bude poskytován zaměstnavateli na zřízení pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením, a to jako příspěvek na zřízení pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením. Tento příspěvek již neponese ve svém názvu pojem chráněné pracovní místo. Příspěvek na zřízení pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením bude možné poskytovat zaměstnavatelům působícím na volném i chráněném trhu práce. Chráněný trh práce bude tvořen výhradně segmentem zaměstnavatelů, se kterými Úřad práce České republiky uzavře dohodu o uznání zaměstnavatele za zaměstnavatele na chráněném trhu práce. Těmto zaměstnavatelům bude i nadále poskytován příspěvek na podporu zaměstnávaní osob se zdravotním postižením, ale nově již jako příspěvek na podporu zaměstnávaní osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce. Zaměstnavatelům bude moci Úřad práce České republiky i nadále poskytovat příspěvek na úhradu provozních nákladů, který ale již nebude vázán na CHPM, ale nově se bude vázat na náklady vynaložené v souvislosti se zaměstnáváním osoby se zdravotním postižením. Na základě rozhodovací praxe soudů je potřebné z důvodu zabezpečení právní jistoty zaměstnavatelů na chráněném trhu práce, kterým je poskytován příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením, upravit, že o stanovení povinnosti vrátit poskytnutý příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce nebo jeho poměrnou část bude krajská pobočka Úřadu práce České republiky rozhodovat ve správním řízení vedeném podle správního řádu. Tento postup bude zcela korespondovat s tím, že o poskytnutí příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením je krajskou pobočkou Úřadu práce České republiky rozhodováno ve správním řízení. Zaměstnavatelé, kterým bude poskytován příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce, tak budou mít postavení účastníka správního řízení se všemi právy, které účastníku příslušného řízení podle správního řádu náleží i v případech, kdy budou povinni poskytnutý příspěvek nebo jeho poměrnou část vrátit. Zaměstnavatelé zaměstnávající více než 50 % zaměstnanců na CHPM, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, nebo osoby se zdravotním postižením, které jsou osobami samostatně výdělečně činnými a nezaměstnávají žádné zaměstnance, mohou zaměstnavatelům pro účely splnění povinnosti zaměstnávat osoby se zdravotním postižením ve výši povinného podílu těchto osob na celkovém počtu zaměstnanců zaměstnavatele poskytnout v kalendářním roce své výrobky a služby nebo splnit zadané zakázky do výše 36násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předcházejícího kalendářního roku za každého přepočteného zaměstnance se zdravotním postižením zaměstnaného v předchozím kalendářním roce. Cílem návrhu zákona je snížit dosavadní 36násobek poskytovaného plnění na 28násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předcházejícího kalendářního roku za každého přepočteného zaměstnance se zdravotním postižením zaměstnaného v předchozím kalendářním roce. V současné době je výše limitu poskytovaného plnění 972 tis. Kč na jednu osobu se zdravotním postižením. Navrhované snížení tohoto limitu na 28násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předcházejícího kalendářního roku za každého přepočteného zaměstnance se zdravotním postižením odpovídá výši limitu poskytovaného plnění 756 tis. Kč na jednu osobu 6

51 se zdravotním postižením. Z dostupné statistiky k problematice plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením za rok 2014 vyplývá, že v rámci náhradního plnění byly poskytnuty výrobky a služby nebo splněny zadané zakázky za 12,8 mld. Kč. Dodavatelé, kterými jsou zaměstnavatelé zaměstnávající na CHPM více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového počtu svých zaměstnanců, zaměstnávají přibližně 35 tis. osob se zdravotním postižením. Průměrná produkce vycházející na jednu osobu se zdravotním postižením u dodavatelů náhradního plnění se tedy pohybuje okolo 365 tis. Kč. Aktuální výše limitu náhradního plnění je tedy téměř trojnásobně vyšší, než by odpovídalo skutečnému objemu dodávek realizovaných v rámci náhradního plnění. Takový stav napomáhá nežádoucímu jevu, kterým je tzv. přefakturace, kdy výše zmiňovaní dodavatelé mající volný limit náhradního plnění přeprodávají výrobky či služby, na jejichž výrobě či dodání se zaměstnanci osoby se zdravotním postižením žádným způsobem nepodílí Popis existujícího právního stavu v dané oblasti Zaměstnavatelům zaměstnávajícím více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového počtu svých zaměstnanců lze poskytnout příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením podle 78 zákona o zaměstnanosti. Tento příspěvek náleží zaměstnavateli ve výši 75 % skutečně vynaložených prostředků na mzdy nebo platy na zaměstnance v pracovním poměru, který je osobou se zdravotním postižením, včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu tohoto zaměstnance, nejvýše však Kč, jde-li o osobu se zdravotním postižením invalidní v I., II. nebo III. stupni, a nejvýše Kč, jde-li o osobu zdravotně znevýhodněnou. Dále si zaměstnavatel může uplatnit nárok na zvýšení příspěvku v částce nejvýše Kč měsíčně na jednoho zaměstnance, který je osobou se zdravotním postižením invalidní v I., II. nebo III. stupni. Jedná-li se o osobu zdravotně znevýhodněnou, činí maximální částka zvýšeného příspěvku Kč. Zaměstnavatelé, kteří zaměstnávají v pracovním poměru více než 25 zaměstnanců, mají podle 81 zákona o zaměstnanosti povinnost plnit povinný podíl zaměstnávání osob se zdravotním postižením na celkovém počtu zaměstnanců zaměstnavatele. Tuto povinnost je možné plnit rovněž odebíráním výrobků nebo služeb od zaměstnavatelů s více než 50 % osob se zdravotním postižením na zřízených nebo vymezených CHPM z celkového počtu svých zaměstnanců, nebo osob se zdravotním postižením, které jsou osobami samostatně výdělečně činnými a nezaměstnávají žádné zaměstnance, nebo zadáváním zakázek těmto zaměstnavatelům nebo osobám. Tito zaměstnavatelé a osoby samostatně výdělečně činné mohou pro účely splnění uvedené povinnosti poskytnout v kalendářním roce své výrobky a služby nebo splnit zadané zakázky do výše 36násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předcházejícího kalendářního roku za každého přepočteného zaměstnance se zdravotním postižením zaměstnaného v předchozím kalendářním roce. Oba uvedené nástroje, stejně tak jako příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů CHPM, jsou navázány na zřizování či vymezování CHPM podle 75 zákona o zaměstnanosti. CHPM je pracovní místo zřízené zaměstnavatelem pro osobu se zdravotním postižením na základě písemné dohody s Úřadem práce České republiky. Na zřízení CHPM poskytuje Úřad práce České republiky zaměstnavateli příspěvek. CHPM musí být obsazeno po dobu 3 let. CHPM může být i pracovní místo, které je obsazeno osobou se zdravotním postižením, pokud je vymezeno v písemné dohodě mezi 7

52 zaměstnavatelem a Úřadem práce České republiky. Dohoda se uzavírá na dobu 3 let. Dohodu o vymezení nebo zřízení CHPM nelze uzavřít se zaměstnavatelem, pokud v období 12 měsíců přede dnem podání žádosti: a) provedl zaměstnanci srážky ze mzdy nebo z platu podle 78 odst. 2 písm. b) či c) zákona o zaměstnanosti, b) bylo vůči němu zahájeno trestní stíhání jako obviněnému z trestného činu podvodu podle jiného právního předpisu v souvislosti s poskytováním příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením podle 78 zákona o zaměstnanosti, c) mu byla pravomocně uložena pokuta za správní delikt nebo přestupek na úseku zaměstnanosti nebo inspekce práce, nebo d) na něj byla opakovaně podána oprávněná stížnost pro porušení povinnosti podle zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. Další skutečnosti, které souvisí se zřizováním či vymezováním CHPM, jsou upraveny vyhláškou. Systém vymezování každého jednotlivého CHPM se ukázal jako administrativně náročný jak pro zaměstnavatele, tak pro Úřad práce České republiky. Zaměstnavatelé musí pružně reagovat na vývoj trhu v oblasti svého podnikání a v případě potřeby (získání zakázky) operativně přijímat do zaměstnání nové zaměstnance, tedy průběžně vymezovat CHPM. Předpokladem každého vymezení CHPM je kontrola prováděná Úřadem práce České republiky, zda zaměstnavatel splňuje všechny zákonem o zaměstnanosti stanovené podmínky, včetně posouzení dalších okolností upravených vyhláškou. V roce 2012 bylo vymezeno přes CHPM, v roce 2013 přes 8 000, v roce 2014 téměř a v roce 2015 téměř CHPM. Pokud zaměstnavateli vznikne povinnost odvést poskytnutý příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na CHPM do státního rozpočtu, činí tak prostřednictvím Úřadu práce České republiky ve stanovené lhůtě, k čemuž je Úřadem práce České republiky vyzván. Nesplnění této povinnosti je porušením rozpočtové kázně. Vzhledem k tomu, že se v daném případě nejedná o správní řízení, zaměstnavatel nemá možnost bránit se proti tomuto postupu právem uznávanými prostředky. 1.4 Identifikace dotčených subjektů Úřad práce České republiky Navrhovaná právní úprava nahradí systém vymezování CHPM dohodou o uznání zaměstnavatele za zaměstnavatele na chráněném trhu práce. Administrativní úspora bude zajištěna také tím, že k žádosti o poskytnutí příspěvku na podporu zaměstnávaní osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce nebudou předkládány doklady, které bude mít Úřad práce České republiky k dispozici v rámci roční zprávy o činnosti zaměstnavatele, resp. v rámci správního řízení o poskytnutí příspěvku na podporu zaměstnávání osob na chráněném trhu práce. Novela zákona o zaměstnanosti zavádí povinnost zaměstnavatele předkládat Úřadu práce České republiky roční zprávu o své činnosti. Navrhovanou právní úpravou se čtvrtletní periodicita předkládání některých dokladů souvisejících s poskytováním příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce tedy změní na roční periodicitu. O stanovení povinnosti zaměstnavatele vrátit poskytnutý příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce bude jako 8

53 příslušný správní orgán rozhodovat Úřad práce České republiky prostřednictvím svých krajských poboček. Zaměstnavatelé Navrhovaná právní úprava snižuje administrativní zátěž zaměstnavatelů - viz dopady na Úřad práce České republiky. Ministerstvo práce a sociálních věcí Navrhovaná právní úprava poskytne Ministerstvu práce a sociálních věcí potřebné údaje o segmentu zaměstnavatelů s více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového počtu zaměstnanců zaměstnavatele prostřednictvím zavedení roční zprávy o činnosti zaměstnavatele na chráněném trhu práce. Získané informace budou sloužit jako východisko pro rozhodování o dalších změnách v systému podpory zaměstnávání cílové skupiny. Ministerstvo práce a sociálních věcí bude odvolacím orgánem v řízení o odvolání proti rozhodnutí Úřadu práce České republiky o stanovení povinnosti zaměstnavatele vrátit poskytnutý příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce. Státní úřad inspekce práce a oblastní inspektoráty práce Navrhovaná právní úprava souvisí s prováděním kontrolní činnosti v oblasti plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na celkovém počtu zaměstnanců zaměstnavatele. 1.5 Popis cílového stavu Cílovým stavem je vytvoření přehledného a administrativně jednoduchého systému podpory zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Uznání zaměstnavatele za zaměstnavatele na chráněném trhu práce bude realizováno na základě dohody o uznání zaměstnavatele za zaměstnavatele na chráněném trhu práce uzavřené s Úřadem práce České republiky na dobu 3 let, resp. po splnění zákonem o zaměstnanosti stanovených podmínek na dobu neurčitou, která zajistí, že do systému podpory chráněného trhu práce vstoupí jen takové subjekty, které nezneužívají poskytovanou podporu zaměstnávaní osob se zdravotním postižením. Zároveň bude umožněno, aby Úřad práce České republiky mohl kdykoliv v průběhu účinnosti dohody o uznání zaměstnavatele za zaměstnavatele na chráněném trhu práce provést kontrolu plnění podmínek stanovených jak zákonem o zaměstnanosti, tak touto dohodou, a v případě závažných porušení dohodu vypoví nebo může vypovědět. Pokud jde o administrativní úsporu, namísto až ročně vymezovaných CHPM bude uzavřeno cca dohod o uznání zaměstnavatelů za zaměstnavatele na chráněném trhu práce - tolik zaměstnavatelů aktuálně na chráněném trhu práce provozuje svoji činnost. Navrhovaná právní úprava nemění dosavadní výši příspěvku poskytovaného na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením, ale pouze slučuje jeho dosavadní částky do jedné maximální. Ponechává se tedy na zaměstnavateli, zda bude příspěvek čerpat pouze prostřednictvím mzdových nákladů nebo si bude nárokovat jeho zvýšení na další náklady vynaložené na zaměstnávání osob se zdravotním postižením v kalendářním čtvrtletí, za které o poskytnutí příspěvku žádá. Jedná se o změnu přinášející úsporu administrativní zátěže. Zvýšení příspěvku, resp. zvýšení nákladů na státní rozpočet nelze předpokládat, přihlédneme-li k tomu, že již nyní je příspěvek zaměstnavateli čerpán v maximální výši. 9

54 V roce 2016 bylo v průměru podporováno 35 tis. osob se zdravotním postižením. Příspěvek za rok 2016 byl vynaložen v částce 4,9 mld. Kč. Pokud vydělíme částku 4,9 mld. Kč počtem 35 tis. osob se zdravotním postižením, zjistíme, že průměrně byl na jednu osobu se zdravotním postižením v roce 2016 poskytnut příspěvek ve výši 140 tis. Kč. Vydělíme-li tuto částku 12 měsíci, zjistíme, že průměrná výše příspěvku činí na jednu osobu se zdravotním postižením přibližně 11,5 tis. Kč, tj. aktuální zákonem o zaměstnanosti stanovenou maximální výši tohoto příspěvku. Nelze tedy předpokládat, že by se sloučením maximálních dílčích částek zvýšil příspěvek poskytovaný zaměstnavatelům. Podle dosavadního vývoje je počet osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce v průběhu kalendářního roku proměnlivý, protože v 1. pololetí příslušného roku jejich počet klesá a ve 2. pololetí nebo ve 4. čtvrtletí roku kulminuje. Z toho vyplývá, že zaměstnavatelé - příjemci příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na CHPM zaměstnávají určitý počet osob se zdravotním postižením na dobu určitou a pracovní poměry případně prodlužují v závislosti na vnějších okolnostech jako je odbyt či legislativní změny vztahující se např. k minimální mzdě nebo ke změně výše uvedeného příspěvku. Porovnáním jednotlivých čtvrtletí lze zjistit, že počet zaměstnanců - osob se zdravotním postižením i zaměstnavatelů roste (vyjma druhých čtvrtletí sledovaných let a vyjma 3. čtvrtletí roku 2016), což dokládají údaje v níže uvedené tabulce. Z vývoje počtu osob se zdravotním postižením zaměstnaných na chráněném trhu práce vyplývá, že v návaznosti na předkládanou změnu právní úpravy sice nelze očekávat razantní změnu ochoty zaměstnavatelů zaměstnávat osoby se zdravotním postižením, protože zaměstnavatelé dokáží již nyní regulovat počty zaměstnávaných osob se zdravotním postižením s ohledem na své potřeby, ale je možné očekávat stabilizaci stávajících pracovních poměrů těchto osob. Počet zaměstnavatelů a počet osob se zdravotním postižením podpořených příspěvkem na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na CHPM (vývoj): Počet zaměstnavatelů Počet podpořených osob (v tis.) 4. čtvrtletí ,2 1. čtvrtletí čtvrtletí ,9 3. čtvrtletí ,8 4. čtvrtletí ,6 1. čtvrtletí ,4 2. čtvrtletí ,3 3. čtvrtletí ,5 4. čtvrtletí ,9 1. čtvrtletí ,9 2. čtvrtletí ,8 3. čtvrtletí ,4 Pokud jde o jednotlivé skupiny osob zdravotně postižených, v současné době je sledován vývoj počtu podpořených osob se zdravotním postižením podle stupňů invalidity v rozčlenění na osoby invalidní ve III. stupni a na ostatní osoby se zdravotním postižením. Z níže uvedené statistiky lze zjistit, že ani v případě osob invalidních ve III. stupni nelze očekávat výrazné dopady na příležitosti získání zaměstnání. I zde je tedy možné dovodit, že motivace zaměstnavatelů zaměstnávat osoby se zdravotním 10

55 postižením na chráněném trhu práce je více ovlivňována jinými faktory, jako je např. vývoj minimální mzdy nebo výše příspěvku poskytovaného na podporu zaměstnávaní osob se zdravotním postižením. počet zaměstnavatelů počet zaměstnanců celkem počet zaměstnanců (osoby zdravotně znevýhodněné + osoby se zdravotním postižením - invalidní v I. a II. stupni) počet zaměstnanců (osoby s těžším zdravotním postižením invalidní ve III. stupni) 4. čtvrtletí čtvrtletí čtvrtletí čtvrtletí čtvrtletí čtvrtletí čtvrtletí čtvrtletí čtvrtletí čtvrtletí čtvrtletí čtvrtletí Vzhledem k tomu, že navrhovaná právní úprava umožní uzavření dohody o uznání zaměstnavatele za zaměstnavatele na chráněném trhu práce na dobu neurčitou, lze právě tuto skutečnost považovat za motivaci a důvodně očekávat zvýšení zájmu ze strany zaměstnavatelů o zaměstnávání osob se zdravotním postižením, protože tento systém již sebou neponese určitou nejistotu související se současným vymezováním CHPM a může tak přinést i větší stabilitu v souvislosti se zaměstnáváním osob se zdravotním postižením. Zároveň bude jednoznačně stanoveno, že chráněným trhem práce se rozumí podpora zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového počtu svých zaměstnanců, kteří mají s Úřadem práce České republiky uzavřenou dohodu o uznání zaměstnavatele za zaměstnavatele na chráněném trhu práce. Takto konstruovaná právní úprava přispěje ke zpřehlednění systému podpory zaměstnávání osob se zdravotním postižením. 11

56 V rámci dohody o uznání zaměstnavatele za zaměstnavatele na chráněném trhu práce se zaměstnavatel zaváže předkládat Úřadu práce České republiky pravidelnou roční zprávu o své činnosti v zákonem o zaměstnanosti předepsané struktuře. To přinese Ministerstvu práce a sociálních věcí relevantní informace z oblasti finanční, obchodní nebo ekonomické o zaměstnavatelích na chráněném trhu práce. Tyto údaje jsou nezbytné pro rozhodování o dalším nastavení systému podpory zaměstnávání osob se zdravotním postižením a pro zdůvodňování změn v této oblasti. V návaznosti na zavedení chráněného trhu práce dojde ke změně označení dosavadních příspěvků, které jsou zaměstnavatelům poskytovány v souvislosti s CHPM. Nově se bude jednat o příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce, který bude poskytován pouze zaměstnavatelům, se kterými Úřad práce České republiky uzavřel dohodu o uznání zaměstnavatele za zaměstnavatele na chráněném trhu práce, dále o příspěvek na zřízení pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením a příspěvek na úhradu provozních nákladů vynaložených v souvislosti se zaměstnáváním osoby se zdravotním postižením. Poskytování těchto příspěvků tedy již nebude vázáno na CHPM. Z důvodu zabezpečení právní jistoty zaměstnavatelů na chráněném trhu práce bude upraveno, že o stanovení povinnosti vrátit poskytnutý příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce nebo jeho poměrnou část bude krajská pobočka Úřadu práce České republiky rozhodovat ve správním řízení vedeném podle správního řádu. Zaměstnavatelé tak budou mít postavení účastníka správního řízení se všemi právy, které účastníku řízení podle správního řádu náleží. Zaměstnavatelé, se kterými Úřad práce České republiky uzavře dohodu o uznání zaměstnavatele za zaměstnavatele na chráněném trhu práce, nebo osoby se zdravotním postižením, které jsou osobami samostatně výdělečně činnými a nezaměstnávají žádné zaměstnance, budou moci zaměstnavatelům pro účely splnění povinnosti zaměstnávat osoby se zdravotním postižením ve výši povinného podílu těchto osob na celkovém počtu zaměstnanců zaměstnavatele poskytnout v kalendářním roce své výrobky a služby nebo splnit zadané zakázky pouze do výše 28násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předcházejícího kalendářního roku za každého přepočteného zaměstnance se zdravotním postižením zaměstnaného v předchozím kalendářním roce. Tato forma plnění povinného podílu zaměstnávaných osob se zdravotním postižením nadále vyvolává negativní jev, tzv. přefakturaci, při které jsou prostřednictvím některých zaměstnavatelů přefakturovány výrobky, aniž by se na nich podílely osoby se zdravotním postižením. Navrhuje se proto snížit dosavadní 36násobek poskytovaného plnění na 28násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předcházejícího kalendářního roku za každého přepočteného zaměstnance se zdravotním postižením zaměstnaného v předchozím kalendářním roce. Navrhovaná změna v oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postižením si vyžádá také změnu vyhlášky, která bude spočívat zejména v úpravě označení jednotlivých příspěvků, nikoliv ve věcných změnách. Změna vyhlášky se dotkne její druhé a třetí části. Druhá část vyhlášky se již nebude týkat právní úpravy chráněného pracovního místa a jeho charakteristiky, což souvisí s vytvořením chráněného trhu práce a zavedením institutu dohody o uznání zaměstnavatele za zaměstnavatele na chráněném trhu práce. Tato část vyhlášky nově bude upravovat charakteristiku pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením ve vztahu k poskytování příspěvku na zřízení pracovního místa pro osobu se 12

57 zdravotním postižením, druhy nezbytných provozních nákladů vynaložených v souvislosti se zaměstnáváním osob se zdravotním postižením a způsob poskytování příspěvku na úhradu provozních nákladů vynaložených v souvislosti se zaměstnáváním osoby se zdravotním postižením. Ve třetí části vyhlášky bude její změna spočívat pouze v úpravě názvů, a to ve vztahu k vytvoření chráněného trhu práce a zrušení institutu chráněného pracovního místa. 1.6 Zhodnocení rizika V případě nepřijetí navrhované změny zákona lze identifikovat následující rizika: Příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením podle 78 zákona o zaměstnanosti náleží pouze na zaměstnance se zdravotním postižením na CHPM. Pokud zaměstnavatel zaměstná osobu se zdravotním postižením, musí nejprve Úřad práce České republiky požádat o vymezení CHPM. Mezi zaměstnáním osoby se zdravotním postižením a uzavřením dohody o vymezení CHPM uplyne určitý časový úsek a zaměstnavatelé tedy po určitou dobu (do uzavření příslušné dohody) nesou mzdové náklady osoby se zdravotním postižením ze svých zdrojů. Tato skutečnost může v případě osob s nižším pracovním potenciálem, resp. v případě zaměstnavatelů, kteří zaměstnávají větší počet osob s nízkým pracovním potenciálem (a jsou tedy na refundaci mzdových nákladů ekonomicky závislí), negativně ovlivnit jejich zaměstnávání. Absence relevantních informací o segmentu zaměstnavatelů s více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového počtu zaměstnanců zaměstnavatele znemožňuje efektivně nastavit systém podpory zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Není známa struktura těchto zaměstnavatelů, tj. podíl výrobních podniků, podíl podniků ve službách, podíl ekonomicky samostatných zaměstnavatelů a podíl zaměstnavatelů závislých na státní podpoře atd. Tyto údaje jsou nezbytné pro rozhodování o nastavení systému podpory zaměstnávání osob se zdravotním postižením a pro zdůvodňování změn v této oblasti. Pokud by nebyla navrhovaná změna přijata, tj. zaměstnavatelé by Úřadu práce České republiky nepředkládali roční zprávu o své činnosti, Ministerstvo práce a sociálních věcí by nadále nemělo informace o zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce a hrozilo by tedy zakonzervování stávajícího, neefektivního stavu (zejména příspěvku poskytovaného podle 78 zákona o zaměstnanosti). Zaměstnavatelé, kterým je poskytován příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na CHPM, nebudou mít i nadále v případech, kdy budou povinni poskytnutý příspěvek nebo jeho část vrátit, postavení účastníka správního řízení, přičemž při rozhodování o poskytnutí, resp. neposkytnutí tohoto příspěvku jim toto postavení se všemi právy a právními prostředky ochrany náleží. 2. Návrh variant řešení VARIANTA I nulová Zachování stávající právní úpravy. VARIANTA II Návrh nové právní úpravy, tj. nově upravit: uzavírání dohody o uznání zaměstnavatele za zaměstnavatele na chráněném trhu práce, 13

58 navázání nástrojů podpory zaměstnávání osob se zdravotním postižením na dohodu o uznání zaměstnavatele za zaměstnavatele na chráněném trhu práce, roční zprávu o činnosti zaměstnavatele na chráněném trhu práce, kterou budou zaměstnavatelé předkládat Úřadu práce České republiky, v návaznosti na zavedení chráněného trhu práce poskytování příspěvku na zřízení pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením a poskytování příspěvku na úhradu provozních nákladů vynaložených v souvislosti se zaměstnáváním osoby se zdravotním postižením, rozhodování Úřadu práce České republiky o stanovení povinnosti vrátit poskytnutý příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce nebo jeho poměrnou část ve správním řízení vedeném podle správního řádu, možnost zaměstnavatelů, kteří uzavřeli dohodu o uznání zaměstnavatele za zaměstnavatele na chráněném trhu práce, nebo osob se zdravotním postižením, které jsou osobami samostatně výdělečně činnými a nezaměstnávají žádné zaměstnance, poskytovat zaměstnavatelům pro účely splnění povinnosti zaměstnávat osoby se zdravotním postižením ve výši povinného podílu těchto osob na celkovém počtu zaměstnanců zaměstnavatele v kalendářním roce své výrobky a služby nebo splnit zadané zakázky do výše 28násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předcházejícího kalendářního roku za každého přepočteného zaměstnance se zdravotním postižením zaměstnaného v předchozím kalendářním roce. 3. Vyhodnocení nákladů a přínosů VARIANTA I nulová Pokud by byl zachován stávající právní stav, nadále by docházelo k neúměrnému administrativnímu zatěžování Úřadu práce České republiky i zaměstnavatelů. Zároveň by mohlo být negativně ovlivněno zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením podle 78 zákona o zaměstnanosti náleží totiž pouze na zaměstnance se zdravotním postižením na CHPM. Pokud tedy zaměstnavatel zaměstná osobu se zdravotním postižením, musí nejprve Úřad práce České republiky požádat o vymezení CHPM. Mezi zaměstnáním osoby se zdravotním postižením a uzavřením dohody o vymezení CHPM uplyne určitý časový úsek a zaměstnavatelé tedy po určitou dobu (do uzavření dohody) nesou mzdové náklady osoby se zdravotním postižením ze svých zdrojů. V případě osob s nižším pracovním potenciálem může mít tato skutečnost negativní dopad na jejich zaměstnávání. Současná právní úprava tedy znamená časově a administrativně náročný proces, který zaměstnavatelům mnohdy neumožňuje promptně zaměstnat osoby se zdravotním postižením v pracovním poměru, ačkoliv pro ně mají adekvátní pracovní uplatnění. Pokud nebude zavedena povinnost předkládání roční zprávy o činnosti zaměstnavatele na chráněném trhu práce, nadále budou chybět relevantní informace o segmentu zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového počtu zaměstnanců zaměstnavatele. Ministerstvo práce a sociálních věcí tak nadále nebude mít informace o zaměstnávání osob se zdravotním postižením na 14

59 chráněném trhu práce, a tím se zvyšuje hrozba zakonzervování stávajícího, neefektivního systému podpory zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Zaměstnavatelé, kterým je poskytován příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na CHPM, nebudou mít i nadále v případech, kdy budou povinni poskytnutý příspěvek nebo jeho část vrátit, postavení účastníka správního řízení. VARIANTA II Varianta II předpokládá zavedení institutu dohody o uznání zaměstnavatele za zaměstnavatele na chráněném trhu práce a s tím související úpravu nástrojů podpory zaměstnávání osob se zdravotním postižením, které budou na dohodu o uznání zaměstnavatele za zaměstnavatele na chráněném trhu práce navázány, a dále zavedení povinnosti zaměstnavatelů předkládat Úřadu práce České republiky roční zprávu o činnosti zaměstnavatele na chráněném trhu práce. Varianta II přinese snížení administrativní zátěže zaměstnavatelů i Úřadu práce České republiky tím, že průběžné vymezování CHPM nahradí uzavření dohody o uznání zaměstnavatele za zaměstnavatele na chráněném trhu práce na dobu 3 let, resp. po splnění zákonem o zaměstnanosti stanovených podmínek na dobu neurčitou. Zároveň bude eliminováno riziko časové prodlevy mezi zaměstnáním osoby se zdravotním postižením a uzavřením dohody o vymezení CHPM, kdy musí po tuto dobu nést mzdové náklady zaměstnavatel. Tato skutečnost může přispět k podpoře zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Přijetím této varianty budou vytvořeny předpoklady pro odborné rozhodování ve věci dalšího nastavování podpory zaměstnávání osob se zdravotním postižením. K tomu budou sloužit informace získané z roční zprávy o činnosti zaměstnavatele na chráněném trhu práce. Relevantní informace mohou v konečném důsledku přispět k zefektivnění celého systému podpory zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Varianta II zabezpečí zvýšení právní jistoty zaměstnavatelů na chráněném trhu práce, když bude upraveno, že o stanovení povinnosti vrátit poskytnutý příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce nebo jeho poměrnou část bude krajská pobočka Úřadu práce České republiky rozhodovat ve správním řízení. Zaměstnavatelé tak budou mít postavení účastníka správního řízení se všemi právy, které účastníku řízení podle správního řádu náleží. Varianta II přinese snížení negativního vnímání možnosti splnění povinnosti zaměstnavatelů, kteří zaměstnávají v pracovním poměru více než 25 zaměstnanců, plnit povinný podíl zaměstnávání osob se zdravotním postižením na celkovém počtu zaměstnanců zaměstnavatele formou odebíráním výrobků nebo služeb od zaměstnavatelů, se kterými Úřad práce České republiky uzavřel dohodu o uznání zaměstnavatele za zaměstnavatele na chráněném trhu práce. 4. Návrh řešení Na základě výše uvedeného je vhodná varianta II, protože se jedná o komplexní systémovou změnu právní úpravy v oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postižením, kterou dojde k dosažení stanovených cílů, a to ve vztahu ke všem dotčeným subjektům. Návrh dalších variant, které by představovaly pouze dílčí změny stávající právní úpravy zaměstnávání osob se zdravotním postižením, by byl v souvislosti se vzniklou potřebou 15

60 její systémové změny nekoncepční a nepřinesl by v návaznosti na definovaný problém a sledované cíle očekáváný efekt. 5. Implementace doporučené varianty a vynucování V oblasti uzavírání dohody o uznání zaměstnavatele za zaměstnavatele na chráněném trhu práce a v oblasti přijímání roční zprávy o činnosti zaměstnavatele na chráněném trhu práce bude odpovědný Úřad práce České republiky. V oblasti vyhodnocování údajů plynoucích z předložených zpráv o činnosti zaměstnavatelů na chráněném trhu práce bude odpovědné Ministerstvo práce a sociálních věcí. 6. Přezkum účinnosti regulace Dopad nové právní úpravy bude vyhodnocován průběžně, přezkum účinnosti bude realizován formou hodnocení ex post v průběhu roku 2018, resp. po uplynutí doby alespoň 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti nové právní úpravy, což lze považovat za přiměřené časové období pro získání relevantních a komplexních výstupů z této oblasti. Důležitým zdrojem souvisejícím s vyhodnocením dopadu nové právní úpravy a zhodnocením, zda došlo ke splnění stanovených cílů, bude také roční zpráva o činnosti zaměstnavatele na chráněném trhu práce, kterou budou zaměstnavatelé předkládat Úřadu práce České republiky, neboť sdělované informace budou v rámci přezkumu účinnosti regulace využity v potřebném rozsahu. 7. Konzultace Navrhované změny byly konzultovány se všemi zainteresovanými subjekty, tj. se zástupci zaměstnavatelů osob se zdravotním postižením na volném i chráněném trhu práce a se zástupci osob se zdravotním postižením. Konzultace proběhly konkrétně s těmito subjekty: - Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů - Svaz českých a moravských výrobních družstev - Národní rada osob se zdravotním postižením - Hospodářská komora - Nadační fond pro podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením - Komora zaměstnavatelů zdravotně postižených. 8. Dopady navrhované úpravy 8.1 Na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty Navrhovaná úprava nebude mít dopad na státní rozpočet ani na ostatní veřejné rozpočty. Změna právní úpravy týkající se oblasti poskytování jednotlivých příspěvků na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením podle zákona o zaměstnanosti nebude znamenat zvýšené nároky na státní rozpočet. Na poskytování těchto příspěvků podle zákona o zaměstnanosti se nevztahuje proces poskytování dotací a návratných finančních výpomocí obsažený v zákoně č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů. 16

61 8.2 Na podnikatelské prostředí České republiky Navrhovaná právní úprava snižuje administrativní zátěž podnikatelů (zaměstnavatelů) tím, že nahrazuje systém vymezování CHPM dohodou o uznání zaměstnavatele za zaměstnavatele na chráněném trhu práce. Systém vymezování každého jednotlivého CHPM se ukázal jako administrativně náročný. Zaměstnavatelé musí pružně reagovat na vývoj trhu v oblasti svého podnikání a v případě potřeby (získání zakázky) operativně přijímat do zaměstnání nové zaměstnance, tedy průběžně vymezovat CHPM. Předpokladem každého vymezení CHPM je kontrola prováděná Úřadem práce České republiky, zda zaměstnavatel splňuje všechny zákonem o zaměstnanosti stanovené podmínky, včetně posouzení dalších okolností upravených vyhláškou. Proto se nahrazuje systém vymezování jednotlivých CHPM uznáním zaměstnavatele za zaměstnavatele na chráněném trhu práce na základě dohody uzavřené s Úřadem práce České republiky. Administrativní úspora bude zajištěna také tím, že k žádosti o poskytnutí příspěvku na podporu zaměstnávaní osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce nebudou předkládány doklady, které bude mít Úřad práce České republiky k dispozici v rámci roční zprávy o činnosti zaměstnavatele, resp. v rámci správního řízení o poskytnutí příspěvku na podporu zaměstnávání osob na chráněném trhu práce. Novela zákona o zaměstnanosti zavádí povinnost zaměstnavatele předkládat Úřadu práce České republiky roční zprávu o své činnosti. Navrhovanou právní úpravou se dosavadní čtvrtletní periodicita předkládání některých dokladů souvisejících s poskytováním příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce změní na periodicitu roční. Navrhovaná právní úprava posílí postavení podnikatelů (zaměstnavatelů) na chráněném trhu práce i tím, že jim přizná postavení účastníka správního řízení i v případech, kdy budou povinni vrátit poskytnutý příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce. 8.3 Sociální dopady včetně dopadů na rodiny a specifické skupiny obyvatel Navrhovaná úprava nebude mít za následek žádné negativní sociální dopady. Pozitivní dopad lze spatřovat na straně fyzických osob, kterými jsou osoby se zdravotním postižením, protože lze očekávat, že nahrazení vymezování jednotlivých CHPM uznáním zaměstnavatele za zaměstnavatele na chráněném trhu práce přispěje nejen k podpoře zaměstnávání této kategorie zaměstnanců, ale i ke stabilizaci jejich pracovních poměrů a tím i k možnému zvýšení zájmu zaměstnavatelů tyto osoby zaměstnávat ve větším počtu. 8.4 Na životní prostředí Navrhovaná úprava nebude mít za následek žádné dopady na životní prostředí. 8.5 Na územní samosprávné celky Navrhovaná úprava nebude mít dopad na územní samosprávné celky. 8.6 Na spotřebitele Navrhovaná úprava nebude mít za následek žádné dopady na spotřebitele. 8.7 Ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen Navrhovaná úprava nepřináší rizika diskriminace a nerovného zacházení. Obecná definice a podmínky jejího naplnění se budou aplikovat u všech dotčených osob. 17

62 Tabulka hodnocení dopadů na rovnost mužů a žen Název a jednací číslo materiálu Název návrhu zákona: Zákon, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů. Č. j.: 2015/74667 Stručný popis materiálu Návrh zákona předpokládá provedení systémových změn v zákoně o zaměstnanosti, a to v oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postižením a poskytování jednotlivých příspěvků s tím souvisejících, v oblasti náhradního plnění u povinného podílu osob se zdravotním postižením na celkovém počtu zaměstnanců zaměstnavatele, kde vyvstala potřeba snížit dosavadní 36násobek poskytovaného plnění na 28násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předcházejícího kalendářního roku za každého přepočteného zaměstnance se zdravotním postižením zaměstnaného v předchozím kalendářním roce. 1. Týká se materiál fyzických osob? NE ANO Hodnocení Materiál se netýká postavení fyzických osob a nemá dopad na rovnost žen a mužů. Analýza a popis stávajícího stavu - odůvodnění dopadu na fyzické osoby Vzhledem ke skutečnosti, že na volném a chráněném trhu práce může být zaměstnána pouze fyzická osoba, která má způsobilost být zaměstnancem, a která splňuje podmínky pro zaměstnávání stanovené zákoníkem práce, a zaměstnancem může být každá fyzická osoba, která dosáhla věku 15 let a zároveň dokončila povinnou školní docházku, a že právní předpisy nevylučují, aby zaměstnavatelem byla fyzická osoba, lze konstatovat, že se materiál týká mimo jiné i fyzických osob. 2. Je postavení žen a mužů v oblasti, které se materiál dotýká, rovné? ANO 3a NE Analýza a popis výchozího stavu S odkazem na bod 1.4 Identifikace dotčených subjektů Závěrečné zprávy o hodnocení dopadů regulace je možné přesně stanovit, které novelizované oblasti mají dopad na fyzické osoby. Účastníky právních vztahů upravených zákonem o zaměstnanosti mohou být kromě jiného fyzické osoby, které mají způsobilost být zaměstnancem, zaměstnavatelé, tedy i fyzické osoby, a právnické a fyzické osoby vykonávající činnosti podle zákona o zaměstnanosti. Účastníci právních vztahů podle 3 odst. 1 písm. a), c) a d) zákona o zaměstnanosti jsou povinni zajišťovat rovné zacházení se všemi fyzickými osobami uplatňujícími právo na zaměstnání a při uplatňování práva na zaměstnání je zakázána jakákoliv diskriminace. S ohledem na uvedené lze považovat postavení žen a mužů v oblasti zaměstnanosti za rovné. Zákon o zaměstnanosti předpokládá, že jeho ustanovení budou obecně aplikována jak na ženy, tak na muže. V oblasti zaměstnanosti je zvýšená péče věnována také právě osobám se zdravotním postižením. 3a. Je-li postavení žen a mužů v dané oblasti rovné, přináší materiál zhoršení výchozího stavu? ANO Materiál NE Materiál NE Postavení 18 3b. Je-li postavení žen a mužů v dané oblasti nerovné, přináší materiál zlepšení výchozího stavu? ANO Materiál NE Postavení NE Materiál

63 přináší zhoršení. Hodnocení Materiál má negativní dopad na rovnost žen a mužů. přináší zlepšení. Materiál má pozitivní dopad na rovnost žen a mužů. žen a mužů se nemění. Materiál má neutrální dopad na rovnost žen a mužů. přináší zlepšení. Materiál má pozitivní dopad na rovnost žen a mužů. žen a mužů se nemění. Materiál má neutrální dopad na rovnost žen a mužů, neřeší však stávající nerovnosti a tím přispívá k zachování nežádoucího stavu. přináší zhoršení. Materiál má negativní dopad na rovnost žen a mužů. Analýza a popis případných změn materiálu Navrhovaná úprava dopadá, jak bylo výše uvedeno, na fyzické osoby osoby se zdravotním postižením, rovněž i na fyzické osoby zaměstnance a zaměstnavatele. Z Důvodové zprávy i ze Závěrečné zprávy hodnocení dopadů regulace vyplývá, že nedochází k dopadům do rovnosti žen a mužů. Standard ochrany rovného zacházení ani zákazu diskriminace se nesnižuje. Další poznámky a připomínky 8.8 Na ochranu soukromí a osobních údajů Navrhovaná právní úprava žádným způsobem nemění dosavadní praxi v oblasti ochrany soukromí či osobních údajů, nemění ani existující zpracování osobních údajů a ani nezakládá žádné nové způsoby jejich zpracování. Z hlediska ochrany soukromí a osobních údajů nebyly identifikovány žádné negativní dopady, je zajištěna standardní ochrana v souladu se zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Navrhovaná právní úprava není v rozporu s Úmluvou o ochraně osob se zřetelem na automatizované zpracování osobních dat (vyhlášené pod č. 115/2001 Sb. m. s.), směrnicí Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně jednotlivců v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů ani se zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 8.9 Na výkon státní statistické služby Navrhovaná úprava nebude mít dopad na výkon státní statistické služby. 9. Zhodnocení korupčních rizik - CIA Hlavním cílem navrhované právní úpravy je zajistit přehledný, administrativně jednoduchý systém podpory zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Uznání zaměstnavatele za zaměstnavatele na chráněném trhu práce zajistí, že do systému podpory chráněného trhu práce vstoupí jen takové subjekty, které nezneužívají poskytovanou podporu. 19

64 Zákonem o zaměstnanosti bude jednoznačně stanoveno, že chráněným trhem práce se rozumí podpora zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového počtu zaměstnanců zaměstnavatele, kteří mají uzavřenou dohodu o uznání zaměstnavatele na chráněném trhu práce. Takto konstruovaná právní úprava přispěje ke zpřehlednění systému podpory zaměstnávání osob se zdravotním postižením. V rámci dohody o uznání zaměstnavatele za zaměstnavatele na chráněném trhu práce se zaměstnavatel zaváže předkládat Úřadu práce České republiky pravidelnou roční zprávu o své činnosti v zákonem o zaměstnanosti předepsané struktuře. To přinese Ministerstvu práce a sociálních věcí informace z oblasti finanční, obchodní nebo ekonomické o zaměstnavatelích na chráněném trhu práce. Tyto údaje jsou nezbytné pro rozhodování o nastavení systému podpory zaměstnávání osob se zdravotním postižením a pro zdůvodňování změn v této oblasti. Předkladatel provedl zhodnocení korupčních rizik ve smyslu čl. 9 odst. 2 písm. i) Legislativních pravidel vlády. Zhodnocení korupčních rizik provedené dle metodiky CIA: Zásady: 1. Přiměřenost Předkládaný návrh je svým rozsahem přiměřený cílům, k jejichž plnění je předkládán. Návrh předpokládá pouze změnu těch ustanovení zákona o zaměstnanosti, které se týkají podpory zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Jedná se o návrh na úpravu uzavírání dohody o uznání zaměstnavatele za zaměstnavatele na chráněném trhu práce, o zavedení povinnosti zaměstnavatele předkládat roční zprávu o činnosti zaměstnavatele na chráněném trhu práce a o formální úpravu ostatních dotčených ustanovení ve smyslu úpravy pojmů (nahrazení pojmu chráněné pracovní místo pojmem dohoda o uznání zaměstnavatele za zaměstnavatele na chráněném trhu práce). Další změny v oblasti podpory zaměstnávání osob se zdravotním postižením (změny parametrů povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením či změna výše a struktury příspěvku poskytovaného na podporu zaměstnávaní osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce) budou prováděny až po vyhodnocení informací plynoucích z předkládaných zpráv o činnosti zaměstnavatele na chráněném trhu práce. Nejprve tedy dojde k vytvoření datové základny potřebné pro další rozhodování v rámci systému podpory zaměstnávání osob se zdravotním postižením. V tom lze spatřovat přiměřenost návrhu. 2. Efektivita Navrhovaná právní úprava umožňuje efektivnější řízení systému podpory zaměstnávání osob se zdravotním postižením tím, že bude odbourán neefektivní, nic neřešící systém opakovaného vymezování CHPM. Systém uznání zaměstnavatele za zaměstnavatele na chráněném trhu práce na základě dohody o uznání zaměstnavatele za zaměstnavatele na chráněném trhu práce uzavřené s Úřadem práce České republiky na dobu 3 let, resp. po splnění zákonem o zaměstnanosti stanovených podmínek na dobu neurčitou zajistí zvýšenou kontrolu zaměstnavatele na vstupu (tak, aby do systému podpory zaměstnávání osob se zdravotním postižením nevstoupily subjekty zneužívající poskytování podpory) a průběžnou efektivní kontrolu (prostřednictvím pravidelného ročního monitoringu). 20

65 Dále bude systém zefektivněn tím, že se zbytečná administrativa při vymezování CHPM přesune na kontrolu zaměstnavatelů na vstupu a na monitorování a vyhodnocování dat o zaměstnavatelích působících na chráněném trhu práce. 3. Odpovědnost Navrhovaným zákonem nedochází k hlubší změně vymezení odpovědností. V oblasti uznávání zaměstnavatelů za zaměstnavatele na chráněném trhu práce bude odpovědný Úřad práce České republiky obdobně jako dnes při vymezování CHPM. Odpovědným za poskytování příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na CHPM je Úřad práce České republiky a Ministerstvo práce a sociálních věcí, protože o jeho poskytnutí se rozhoduje ve správním řízení. Nově bude ve správním řízení rozhodováno i o stanovení povinnosti vrátit tento příspěvek nebo jeho poměrnou část. Ministerstvo práce a sociálních věcí bude také nově odpovědné za vyhodnocování dat získaných z ročního monitoringu zaměstnavatelů na chráněném trhu práce. 4. Opravné prostředky Pokud jde o uzavírání dohody o uznání zaměstnavatele za zaměstnavatele na chráněném trhu práce, na její uzavření není právní nárok. O uzavření této dohody rozhoduje místně příslušná krajská pobočka Úřadu práce České republiky na základě posouzení plnění zákonem o zaměstnanosti stanovených podmínek. Opravný prostředek v případě uzavírání dohody není. O poskytnutí příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce a nově také o stanovení povinnosti poskytnutý příspěvek nebo jeho poměrnou část vrátit je rozhodováno Úřadem práce České republiky ve správním řízení. Zaměstnavatelé mají právo využít všechny opravné prostředky, které jim jako účastníkům správního řízení přísluší. 5. Kontrolní mechanismy Návrh zákona posiluje kontrolní mechanismy prostřednictvím zavedení monitoringu zaměstnavatelů (roční zpráva o činnosti zaměstnavatele na chráněném trhu práce). Informace uvedené v této zprávě mohou být indiciemi pro to, že zaměstnavatel zneužívá poskytovanou podporu nebo neplní podmínky stanovené pro její poskytování. Kritérium korupčních příležitostí Navrhovaná úprava nepřináší žádná nová korupční rizika či příležitosti. Hlavním cílem navrhované právní úpravy je zajistit přehledný, administrativně jednoduchý systém podpory zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Systém uzavírání dohody o uznání zaměstnavatele za zaměstnavatele na chráněném trhu práce bude obdobným procesem jako vymezování CHPM. Návrh snižuje korupční riziko tím, že snižuje četnost uzavírání či neuzavírání dohod (dohoda o uznání zaměstnavatele bude uzavřena na období 3 let, resp. po splnění zákonem o zaměstnanosti stanovených podmínek na dobu neurčitou, kdežto systém vymezování CHPM byl procesem opakovaným). Rovněž uznání zaměstnavatele za zaměstnavatele na chráněném trhu práce zajistí, že do systému podpory chráněného trhu práce vstoupí jen takové subjekty, které nezneužívají poskytovanou podporu. 21

66 Zákonem o zaměstnanosti bude jednoznačně stanoveno, že chráněným trhem práce je podpora zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového počtu zaměstnanců zaměstnavatele, kteří mají s Úřadem práce České republiky uzavřenou dohodu o uznání zaměstnavatele za zaměstnavatele na chráněném trhu práce. Takto konstruovaná právní úprava přispěje ke zpřehlednění systému podpory zaměstnávání osob se zdravotním postižením. V rámci dohody o uznání zaměstnavatele za zaměstnavatele na chráněném trhu práce se zaměstnavatel zaváže předkládat Úřadu práce České republiky pravidelnou roční zprávu o své činnosti v předepsané struktuře. To přinese Ministerstvu práce a sociálních věcí informace z oblasti finanční, obchodní nebo ekonomické o zaměstnavatelích na chráněném trhu práce. Tyto údaje jsou nezbytné pro rozhodování o nastavení systému podpory zaměstnávání osob se zdravotním postižením a pro zdůvodňování změn v této oblasti. Odpovědným za poskytování příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce bude Úřad práce České republiky a Ministerstvo práce a sociálních věcí, protože o jeho poskytnutí se rozhoduje ve správním řízení a nově bude ve správním řízení rozhodováno i o vrácení příspěvku nebo jeho poměrné části, čímž bude pro zaměstnavatele zabezpečeno právo využít všechny opravné prostředky, které jim jako účastníkům příslušného řízení budou náležet. Transparence a otevřená data Navrhovaná právní úprava nemá vliv na dostupnost informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů. Seznam uzavřených dohod o uznání zaměstnavatele za zaměstnavatele na chráněném trhu práce bude zveřejněn na Integrovaném portálu Ministerstva práce a sociálních věcí. Srovnání se stávající legislativou Navrhovaná právní úprava vychází ze stávající právní úpravy. Systém vymezování CHPM se nahrazuje uznáním zaměstnavatele za zaměstnavatele na chráněném trhu práce. Způsob uzavření dohody i podmínky pro její uzavření jsou obdobné jako při dosavadním vymezování CHPM. Navíc se oproti stávající právní úpravě zavádí povinnost zaměstnavatele předkládat roční zprávu o své činnosti Úřadu práce České republiky. Dále se nově navrhuje upravit, že o stanovení povinnosti zaměstnavatele vrátit poskytnutý příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce nebo jeho poměrné části bude Úřad práce České republiky rozhodovat ve správním řízení, což přinese zvýšenou ochranu zaměstnavatelů, kteří touto úpravou získají postavení účastníka příslušného řízení. Systematický sběr dat Data o zjištěných korupčních rizicích budou průběžně vyhodnocována. Závěr Vyhodnocením poznatků podle metodiky CIA bylo zjištěno, že navrhovaná novela nepřinese navýšení korupčních rizik. Vzhledem k základním principům správního řízení a důsledně uplatňovaným rozhodovacím a kontrolním mechanismům na dotčených správních úřadech, nezávislosti a nestrannosti justice a kritériím a limitům upraveným v zákoně o zaměstnanosti lze předpokládat, že dojde k minimalizaci potenciálních korupčních rizik v oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postižením. 22

67 10. Dopady na bezpečnost nebo obranu státu Vzhledem k povaze navrhovaných změn lze konstatovat, že návrh zákona nemá dopady na bezpečnost nebo obranu státu, a to i s odkazem na bod 1.4 Identifikace dotčených subjektů Závěrečné zprávy o hodnocení dopadů regulace, podle něhož je možné přesně stanovit, které subjekty a oblasti navrhovaná úprava ovlivňuje. 23

68 Část B Závěrečná zpráva o hodnocení dopadů regulace RIA v oblasti zprostředkování zaměstnání Zákon o zaměstnanosti v oblasti zprostředkování zaměstnání Úřadem práce České republiky upravuje povinnost uchazeče o zaměstnání poskytovat krajské pobočce Úřadu práce České republiky potřebnou součinnost při zprostředkování zaměstnání. Vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání je zcela dobrovolné, proto když uchazeč o zaměstnání požádá Úřad práce České republiky o zprostředkování vhodného zaměstnání a je zařazen do evidence uchazečů o zaměstnání, plynou mu z vedení v této evidence nejen práva s tím spojená, ale i povinnosti. Případné neplnění těchto povinností může mít za následek sankční vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání. 1. Důvod předložení a cíle 1.1 Název Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o zdravotních službách ). 1.2 Definice problému Důvodem předložení návrhu zákona je potřeba nově upravit v oblasti zprostředkování zaměstnání problematiku související se vznikem nemoci nebo úrazu uchazeče o zaměstnání, resp. s ošetřením nebo vyšetřením uchazeče o zaměstnání ve zdravotnickém zařízení. Proto se navrhuje zavedení definice režimu dočasné neschopnosti uchazeče o zaměstnání plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání z důvodu nemoci nebo úrazu a s tím souvisejícího závazného vzoru potvrzení o dočasné neschopnosti uchazeče o zaměstnání plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání z důvodu nemoci nebo úrazu a dále závazného vzoru potvrzení o ošetření nebo vyšetření uchazeče o zaměstnání ve zdravotnickém zařízení. Neexistence závazného vzoru potvrzení může ve svém důsledku vést až ke zneužívání zdravotního stavu resp. nemocnosti uchazečů o zaměstnání, a to nejen ve vztahu k plnění jejich povinností, ale i při realizaci zprostředkování zaměstnání Úřadem práce České republiky Popis existujícího právního stavu v dané oblasti V současné době v případě, že uchazeč o zaměstnání onemocní v ochranné lhůtě po skončení dosavadní výdělečné činnosti, která zakládala jeho účast na nemocenském pojištění, je tento uznán dočasně neschopným práce a ošetřujícím lékařem je mu vydáno rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti. Pokud uchazeč o zaměstnání onemocní kdykoliv po uplynutí ochranné lhůty po skončení dosavadní výdělečné činnosti, která zakládala jeho účast na nemocenském pojištění, již není uznán dočasně neschopným práce a není mu tedy lékařem vydáno rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti; pouze v případě, že tento uchazeč o zaměstnání není schopen z důvodu nemoci plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání, je mu lékařem vystaveno neformalizované potvrzení, jako například výměnný list; tento postup je aplikován i u uchazeče o zaměstnání, u kterého ochranná lhůta neplynula vůbec. 24

69 1.4 Identifikace dotčených subjektů Úřad práce České republiky Úřad práce České republiky bude zajišťovat tisk a případnou distribuci potvrzení o dočasné neschopnosti uchazeče o zaměstnání plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání z důvodu nemoci nebo úrazu a potvrzení o ošetření nebo vyšetření uchazeče o zaměstnání ve zdravotnickém zařízení. Krajské pobočky Úřadu práce České republiky budou oprávněny kontrolovat dodržování režimu dočasné neschopnosti uchazeče o zaměstnání plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání z důvodu nemoci nebo úrazu. Poskytovatelé zdravotních služeb Poskytovatelé zdravotních služeb budou mít povinnost uchazečům o zaměstnání vystavit potvrzení o dočasné neschopnosti uchazeče o zaměstnání plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání z důvodu nemoci nebo úrazu nebo potvrzení o ošetření nebo vyšetření uchazeče o zaměstnání ve zdravotnickém zařízení. Nejedná se o zavedení nové povinnosti pro poskytovatele zdravotních služeb, pouze o úpravu závazného vzoru potvrzení, neboť zákonem o zdravotních službách je již dnes stanovena povinnost poskytovatelů zdravotních služeb vydávat předmětné potvrzení, resp. posoudit zdravotní stav uchazeče o zaměstnání pro potřeby Úřadu práce České republiky. Zároveň v návaznosti na tuto změnu dojde v zákoně o zdravotních službách k upřesnění skutkové podstaty správního deliktu, kterého se dopustí poskytovatel zdravotních služeb tím, že nepředá uchazeči o zaměstnání příslušné potvrzení. Uchazeči o zaměstnání Navrhovaná právní úprava zpřesňuje povinnosti uchazečů o zaměstnání v době jejich nemoci, v době po úrazu a v případech ošetření nebo vyšetření ve zdravotnickém zařízení. Pokud uchazeč o zaměstnání nebude schopen plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání z důvodu nemoci nebo úrazu nebo vyšetření nebo ošetření u registrujícího poskytovatele nebo ošetřujícího lékaře, bude povinen tyto důvody oznámit krajské pobočce Úřadu práce České republiky nejpozději v pracovní den bezprostředně následující po dni, ve kterém mu bylo vydáno potvrzení o dočasné neschopnosti uchazeče o zaměstnání plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání z důvodu nemoci nebo úrazu nebo v pracovní den bezprostředně následující po dni uskutečnění vyšetření nebo ošetření. Současně bude uchazeč o zaměstnání povinen doložit tyto důvody krajské pobočce Úřadu práce České republiky na stanovených potvrzeních, a to nejpozději do 8 kalendářních dnů ode dne jejich vydání. V případě nesplnění stanovených povinností bude uchazeč o zaměstnání vyřazen z evidence uchazečů o zaměstnání. Rovněž tak bude z evidence uchazečů o zaměstnání vyřazen uchazeč o zaměstnání, který bez vážných důvodů nesplní povinnosti související se stanoveným režimem dočasné neschopnosti uchazeče o zaměstnání plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání z důvodu nemoci nebo úrazu. 1.5 Popis cílového stavu Cílem legislativní změny v této oblasti je zavést definici režimu dočasné neschopnosti uchazeče o zaměstnání plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání z důvodu nemoci nebo úrazu a s tím souvisejícího závazného vzoru potvrzení o dočasné neschopnosti uchazeče o zaměstnání plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání z důvodu nemoci nebo úrazu a závazného vzoru potvrzení o ošetření nebo vyšetření uchazeče o zaměstnání ve 25

70 zdravotnickém zařízení, čímž dojde ke komplexní úpravě prokazování zdravotního stavu, resp. nemocnosti uchazečů o zaměstnání. Zároveň lze v této souvislosti očekávat, že navrhovaná právní úprava zamezí možnému zneužívaní nemocnosti ze strany uchazečů o zaměstnání. K naplnění výše uvedeného cíle dochází zároveň i k zavedení oprávnění krajských poboček Úřadu práce České republiky kontrolovat dodržování režimu dočasné neschopnosti uchazeče o zaměstnání plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání z důvodu nemoci nebo úrazu. Stanovení sankce vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání z důvodu maření součinnosti s Úřadem práce České republiky spočívajícího v nedodržení režimu dočasné neschopnosti uchazeče o zaměstnání plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání z důvodu nemoci nebo úrazu bez vážného důvodu nebo v případě nesplnění oznamovací či dokládací povinnosti, má především preventivní charakter, nicméně pro případ porušení uvedených povinností uchazeče o zaměstnání se vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání jeví jako přiměřené a efektivní. Smyslem a cílem vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání je primárně zprostředkování vhodného zaměstnání krajskou pobočkou Úřadu práce České republiky, a tudíž by ve zmíněné evidenci měli být jako uchazeči o zaměstnání vedeny pouze ty fyzické osoby, které mají zájem o zprostředkování vhodného zaměstnání, nikoli pouze o výhody spojené s vedením v této evidenci jako např. hrazení zdravotního pojištění státem. Pro stanovení závazného vzoru potvrzení o dočasné neschopnosti uchazeče o zaměstnání plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání z důvodu nemoci nebo úrazu a závazného vzoru potvrzení o ošetření nebo vyšetření uchazeče o zaměstnání ve zdravotnickém zařízení se zmocňuje Ministerstvo práce a sociálních věcí k vydání vyhlášky jako prováděcího právního předpisu. V příloze této vyhlášky budou závazné vzory obou zmiňovaných potvrzení. Úřad práce České republiky bude zajišťovat tisk a případnou distribuci těchto potvrzení. Zákonem o zaměstnanosti předepsaná potvrzení budou poskytnuta bezplatně. 1.6 Zhodnocení rizika V případě nepřijetí navrhované změny zákona lze identifikovat následující rizika: V případě, že i nadále bude uchazeč o zaměstnání dokládat vznik a trvání nemoci nebo jeho ošetření či vyšetření lékařem neformalizovaným potvrzením, nedojde ke sjednocení právní úpravy v této oblasti, protože i nadále nebudou právním předpisem upraveny závazné vzory příslušných potvrzení. 2. Návrh variant řešení VARIANTA I nulová Zachování stávající právní úpravy. VARIANTA II Tato varianta představuje zavedení závazného vzoru potvrzení o dočasné neschopnosti uchazeče o zaměstnání plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání z důvodu nemoci nebo úrazu a závazného vzoru potvrzení o ošetření nebo vyšetření uchazeče o zaměstnání ve zdravotnickém zařízení. Tato varianta povede ke zlepšení stavu v oblasti zprostředkování zaměstnání, v níž je navrhována změna, jen částečně, přičemž v mnohém bude zachován nevyhovující právní stav. 26

71 VARIANTA III Varianta III představuje komplexní úpravu a provedení hlubších změn v předmětné oblasti zprostředkování zaměstnání krajskou pobočkou Úřadu práce České republiky. Na základě této varianty dojde k širším úpravám, jejichž cílem je zavedení závazného vzoru potvrzení o dočasné neschopnosti uchazeče o zaměstnání plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání z důvodu nemoci nebo úrazu a závazného vzoru potvrzení o ošetření nebo vyšetření uchazeče o zaměstnání ve zdravotnickém zařízení, oprávnění krajských poboček Úřadu práce České republiky kontrolovat dodržování režimu dočasné neschopnosti uchazeče o zaměstnání plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání z důvodu nemoci nebo úrazu a dále stanovení sankce vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání z důvodu maření součinnosti s Úřadem práce České republiky bez vážného důvodu v případě neplnění povinností souvisejících s režimem dočasné neschopnosti uchazeče o zaměstnání plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání z důvodu nemoci nebo úrazu nebo vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání v případě nesplnění oznamovací či dokládací povinnosti vztahující se k nemoci nebo úrazu nebo vyšetření či ošetření ve zdravotnickém zařízení. 3. Vyhodnocení nákladů a přínosů VARIANTA I nulová Pokud zůstane zachován stávající právní stav, i nadále budou uchazeči o zaměstnání prokazovat nemoc nebo vznik úrazu a ošetření nebo vyšetření ve zdravotnickém zařízení nejednotným způsobem. VARIANTA II Varianta II předpokládá zavedení závazného vzoru potvrzení o dočasné neschopnosti uchazeče o zaměstnání plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání z důvodu nemoci nebo úrazu a závazného vzoru potvrzení o ošetření nebo vyšetření uchazeče o zaměstnání ve zdravotnickém zařízení. Tato varianta spočívá pouze v přijetí legislativních úprav stanovujících jednotnou formu potvrzení, které uchazeč o zaměstnání bude povinen doložit krajské pobočce Úřadu práce České republiky v případě, že v průběhu vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání onemocní nebo nebude moci plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání z důvodu ošetření či vyšetření ve zdravotnickém zařízení. VARIANTA III Přijetí varianty III představuje komplexní úpravu v předmětné oblasti zprostředkování zaměstnání krajskou pobočkou Úřadu práce České republiky. Kromě jednotné formy potvrzení, které bude mít uchazeč o zaměstnání povinnost doložit krajské pobočce Úřadu práce České republiky, dojde k širším úpravám, jejichž cílem je zavést závazné vzory příslušných potvrzení. Krajské pobočky Úřadu práce České republiky budou oprávněny kontrolovat dodržování režimu dočasné neschopnosti uchazeče o zaměstnání plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání z důvodu nemoci nebo úrazu a dále bude stanovena sankce vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání z důvodu maření součinnost s Úřadem práce České republiky bez vážného důvodu v případě neplnění režimu dočasné neschopnosti uchazeče o zaměstnání plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání z důvodu nemoci nebo úrazu. V případě, že uchazeč o zaměstnání bez vážných důvodů poruší uvedený režim, bude z evidence uchazečů o zaměstnání vyřazen, a to pro maření součinnosti s krajskou pobočkou Úřadu práce České republiky bez vážného důvodu. Uchazeč o zaměstnání bude z evidence uchazečů o zaměstnání vyřazen rovněž v případě nesplnění oznamovací či dokládací povinnosti vůči krajské pobočce Úřadu práce České republiky, vztahující se k nemoci, úrazu nebo vyšetření či ošetření ve zdravotnickém 27

72 zařízení, jestliže tuto povinnost nesplní bez vážných důvodů. V těchto případech bude moci být na základě nové žádosti o zprostředkování zaměstnání do evidence uchazečů o zaměstnání znovu zařazen až po uplynutí 6 měsíců ode dne vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání. 4. Návrh řešení Na základě výše uvedeného je vhodná varianta III, protože obsahuje komplexní úpravu problematiky související s nemocností uchazečů o zaměstnání s tím, že jejím cílem je zavést zákonem stanovené závazné vzory potvrzení v jednotné formě, upravit režim dočasné neschopnosti uchazeče o zaměstnání plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání z důvodu nemoci nebo úrazu včetně jeho definice, a upravit s tím související kontrolní oprávnění krajské pobočky Úřadu práce České republiky. 5. Implementace doporučené varianty a vynucování V oblasti zprostředkování zaměstnání bude odpovědný Úřad práce České republiky. 6. Přezkum účinnosti regulace Dopad nové právní úpravy bude vyhodnocován průběžně, přezkum účinnosti bude realizován formou hodnocení ex post v průběhu roku Konzultace Navrhované změny byly konzultovány v rámci pracovních jednání se zástupci Úřadu práce České republiky. Dále probíhaly konzultace v rámci jednotlivých útvarů Ministerstva práce a sociálních věcí, přičemž s předmětným návrhem právní úpravy byli seznámeni také zástupci Sdružení praktických lékařů České republiky, přičemž bylo zohledněno i jejich stanovisko k otázce hrazení nákladů souvisejících s vystavováním potvrzení. 8. Dopady navrhované úpravy 8.1 Na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty V oblasti dokládání potvrzení o dočasné neschopnosti uchazeče o zaměstnání plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání z důvodu nemoci nebo úrazu jsou předpokládané výdaje za vydání potvrzení ošetřujícím lékařem ve výši 100 Kč za jedno potvrzení a v oblasti dokládání potvrzení o ošetření nebo vyšetření uchazeče o zaměstnání ve zdravotnickém zařízení jsou předpokládané výdaje za vydání potvrzení ošetřujícím lékařem ve výši 80 Kč za jedno potvrzení. Počet uchazečů o zaměstnání uznaných nemocnými v roce 2015 činil s tím, že v tomto počtu jsou nyní zahrnuti i dlouhodobě nemocní uchazeči o zaměstnání, protože doposud nebyla potřeba tento údaj podrobněji statisticky sledovat. V souvislosti se zavedením potvrzení vzniknou dále výdaje na jejich tisk. Pro ilustraci uvádíme výdaje na tisk potvrzení o dočasné neschopnosti uchazeče o zaměstnání plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání z důvodu nemoci při nákladu kusů za rok a na tisk potvrzení o ošetření nebo vyšetření uchazeče o zaměstnání ve zdravotnickém zařízení při nákladu kusů za rok ve dvou variantách. Všechny níže uvedené ceny jsou bez DPH. 28

73 Specifikace výdajů na tisk potvrzení o dočasné neschopnosti uchazeče o zaměstnání plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání z důvodu nemoci nebo úrazu: náklad ks formát A5 rozsah 3 listy papír 60 g samopropisovací barevnost - žlutý podtisk + černý potisk cena za tisk tiskopisů do bloku 1,04 Kč/1 ks = Kč/ ks (3 listy budou slepeny do bločku 50 x 3 listy) cena za tisk tiskopisů jednotlivě 1,32 Kč/1 ks = Kč/ ks (3 listy budou lepeny jednotlivě) Cena za distribuci je odhadována na Kč. Specifikace výdajů na tisk potvrzení o ošetření nebo vyšetření uchazeče o zaměstnání ve zdravotnickém zařízení: náklad ks formát A5 rozsah 2 listy papír 60 g samopropisovací barevnost - zelený podtisk + černý potisk cena za tisk tiskopisů do bloku 0,83 Kč/1 ks = Kč/ ks (2 listy budou slepeny do bločku 50 x 2 listy) cena za tisk tiskopisů jednotlivě 1,20 Kč/1 ks = Kč/ ks Cena za distribuci je odhadována na Kč. Konkrétní druh tiskopisu bude stanoven prováděcím právním předpisem, který bude upravovat závazné vzory jednotlivých potvrzení, od čehož se následně bude odvíjet výčet s tím souvisejících nákladů. Výše uvedené výdaje budou hrazeny z rozpočtové kapitoly Ministerstva práce a sociálních věcí. 8.2 Na podnikatelské prostředí České republiky Navrhovaná úprava nebude mít dopad na podnikatelské prostředí České republiky. 8.3 Sociální dopady včetně dopadů na rodiny a specifické skupiny obyvatel V oblasti zprostředkování zaměstnání lze předpokládat negativní sociální dopady ve vztahu k těm uchazečům o zaměstnání, kteří budou v důsledku nesplnění zákonem o zaměstnanosti stanovených povinností krajskou pobočkou Úřadu práce České republiky vyřazeni z evidence uchazečů o zaměstnání. Negativní dopad lze spatřovat v možném ztížení finanční a sociální situace v důsledku nemožnosti pobírat podporu v nezaměstnanosti, pokud na ni měl uchazeč o zaměstnání nárok. Tato skupina uchazečů o zaměstnání může být po vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání zabezpečena prostředky ze systému nepojistných sociálních dávek, protože orgán pomoci v hmotné nouzi může v odůvodněných případech určit, že za osobu v hmotné nouzi bude považovat 29

74 mimo jiné i osobu, která není v pracovním nebo obdobném vztahu, ani nevykonává samostatnou výdělečnou činnost a není vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání, nebo které nevznikl nárok na nemocenské např. proto, že si pracovní neschopnost úmyslně přivodila nebo zavinila ve rvačce, opilosti, při spáchání úmyslného trestného činu. Této osobě při splnění stanovených podmínek nároku lze poskytnout opakující se dávky pomoci v hmotné nouzi příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení. Rovněž za osobu v hmotné nouzi se považuje osoba, které s přihlédnutím k příjmům hrozí vážná újma na zdraví. Tato osoba má nárok na mimořádnou okamžitou pomoc ve výši doplnění příjmu do existenčního minima. Z uvedeného vyplývá, že i osoba, která je vyřazena z evidence uchazečů o zaměstnání, má umožněn přístup k sociální pomoci ve formě dávek pomoci v hmotné nouzi. 8.4 Na životní prostředí Navrhovaná úprava nebude mít za následek žádné dopady na životní prostředí. 8.5 Na územní samosprávné celky Navrhovaná úprava nebude mít dopad na územní samosprávné celky. 8.6 Na spotřebitele Navrhovaná úprava nebude mít za následek žádné dopady na spotřebitele. 8.7 Ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen Navrhovaná úprava nepřináší rizika diskriminace a nerovného zacházení. Obecná definice a podmínky jejího naplnění se budou aplikovat u všech dotčených osob. Tabulka hodnocení dopadů na rovnost mužů a žen Název a jednací číslo materiálu Název návrhu zákona: Zákon, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů. Č. j.: 2015/74667 Stručný popis materiálu Návrh zákona předpokládá provedení změn v zákoně o zaměstnanosti, a to v oblasti zprostředkování zaměstnání, kde vyvstala potřeba jednotně a závazně upravit potvrzení o dočasné neschopnosti uchazeče o zaměstnání plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání z důvodu nemoci nebo úrazu a potvrzení o ošetření nebo vyšetření uchazeče o zaměstnání ve zdravotnickém zařízení. V zákoně o zdravotních službách bude doplněna povinnost poskytovatele zdravotních služeb předat uchazeči o zaměstnání jako pacientovi potvrzení pro krajskou pobočku Úřadu práce České republiky a zároveň v návaznosti na tuto změnu dojde k upřesnění skutkové podstaty správního deliktu, kterého se dopustí poskytovatel zdravotních služeb tím, že nepředá uchazeči o zaměstnání příslušné potvrzení. 1. Týká se materiál fyzických osob? NE ANO Hodnocení Materiál se netýká postavení fyzických osob a nemá dopad na rovnost žen a mužů. Analýza a popis stávajícího stavu - odůvodnění dopadu na fyzické osoby 30

75 Vzhledem ke skutečnosti, že uchazečem o zaměstnání je podle 24 zákona o zaměstnanosti fyzická osoba, která osobně požádá o zprostředkování vhodného zaměstnání krajskou pobočku Úřadu práce České republiky, v jejímž územním obvodu má bydliště, a současně splní další zákonem o zaměstnanosti stanovené podmínky, lze konstatovat, že se materiál týká mimo jiné i fyzických osob. 2. Je postavení žen a mužů v oblasti, které se materiál dotýká, rovné? ANO 3a NE Analýza a popis výchozího stavu S odkazem na bod 1.4 Identifikace dotčených subjektů Závěrečné zprávy o hodnocení dopadů regulace je možné přesně stanovit, které novelizované oblasti mají dopad na fyzické osoby. Účastníky právních vztahů upravených zákonem o zaměstnanosti mohou být kromě jiného fyzické osoby, které mají způsobilost být zaměstnancem, zaměstnavatelé, tedy i fyzické osoby, a právnické a fyzické osoby vykonávající činnosti podle zákona o zaměstnanosti. Účastníci právních vztahů podle 3 odst. 1 písm. a), c) a d) zákona o zaměstnanosti jsou povinni zajišťovat rovné zacházení se všemi fyzickými osobami uplatňujícími právo na zaměstnání a při uplatňování práva na zaměstnání je zakázána jakákoliv diskriminace. S ohledem na uvedené lze považovat postavení žen a mužů v oblasti zaměstnanosti za rovné. Zákon o zaměstnanosti předpokládá, že jeho ustanovení budou obecně aplikována jak na ženy, tak na muže. 3a. Je-li postavení žen a mužů v dané oblasti rovné, přináší materiál zhoršení výchozího stavu? ANO Materiál přináší zhoršení. Hodnocení Materiál má negativní dopad na rovnost žen a mužů. NE Materiál přináší zlepšení. Materiál má pozitivní dopad na rovnost žen a mužů. NE Postavení žen a mužů se nemění. Materiál má neutrální dopad na rovnost žen a mužů. 3b. Je-li postavení žen a mužů v dané oblasti nerovné, přináší materiál zlepšení výchozího stavu? ANO Materiál přináší zlepšení. Materiál má pozitivní dopad na rovnost žen a mužů. NE Postavení žen a mužů se nemění. Materiál má neutrální dopad na rovnost žen a mužů, neřeší však stávající nerovnosti a tím přispívá k zachování nežádoucího stavu. NE Materiál přináší zhoršení. Materiál má negativní dopad na rovnost žen a mužů. Analýza a popis případných změn materiálu Navrhovaná úprava dopadá, jak bylo výše uvedeno, na fyzické osoby uchazeče o zaměstnání. Z Důvodové zprávy i ze Závěrečné zprávy hodnocení dopadů regulace vyplývá, že nedochází k dopadům do rovnosti žen a mužů. Standard ochrany rovného zacházení ani zákazu diskriminace se nesnižuje. Další poznámky a připomínky 31

76 8.8 Na ochranu soukromí a osobních údajů Navrhovaná právní úprava žádným způsobem nemění dosavadní praxi v oblasti ochrany soukromí či osobních údajů, nemění ani existující zpracování osobních údajů a ani nezakládá žádné nové způsoby jejich zpracování. Z hlediska ochrany soukromí a osobních údajů nebyly identifikovány žádné negativní dopady, je zajištěna standardní ochrana v souladu se zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 8.9 Na výkon státní statistické služby Navrhovaná úprava nebude mít dopad na výkon státní statistické služby. 9. Zhodnocení korupčních rizik CIA Hlavním cílem navrhované právní úpravy je zakotvit definici režimu dočasné neschopnosti uchazeče o zaměstnání plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání z důvodu nemoci nebo úrazu a stanovit závazné vzory potvrzení o dočasné neschopnosti uchazeče o zaměstnání plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání z důvodu nemoci nebo úrazu a potvrzení o ošetření nebo vyšetření uchazeče o zaměstnání ve zdravotnickém zařízení. Korupční rizika nejsou spojena s navrhovanou právní úpravou v oblasti zprostředkování zaměstnání. Předkladatel provedl zhodnocení korupčních rizik ve smyslu čl. 9 odst. 2 písm. i) Legislativních pravidel vlády. Zhodnocení korupčních rizik provedené dle metodiky CIA: Zásady: 1. Přiměřenost Předkládaný návrh je svým rozsahem přiměřený cílům, k jejichž plnění je předkládán. Návrh předpokládá pouze změnu těch ustanovení zákona o zaměstnanosti a zákona o zdravotních službách, která je v důsledku provedených změn nezbytná. Efektivita Navrhovaná právní úprava umožňuje efektivnější způsob prokazování nemožnosti plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání v době nemoci nebo úrazu. Odpovědnost Navrhovaným zákonem nedochází ke změně vymezení odpovědnosti. 2. Opravné prostředky Ukončení vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání z toho důvodu, že uchazeč o zaměstnání nebude schopen plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání, bude realizováno Úřadem práce České republiky a o vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání bude rozhodováno ve správním řízení. Uchazeč o zaměstnání má právo využít všechny opravné prostředky, které mu jako účastníku příslušného řízení náleží. 32

77 3. Kontrolní mechanismy Návrh zákona rozšiřuje dosavadní kontrolní mechanismy, které jsou aplikovány v rámci kontrolní činnosti. Dochází k zavedení oprávnění krajské pobočky Úřadu práce České republiky kontrolovat dodržování režimu dočasné neschopnosti uchazeče o zaměstnání plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání z důvodu nemoci nebo úrazu. Kontrolu tohoto režimu bude vykonávat krajská pobočka Úřadu práce České republiky v rozsahu, v jakém byl registrujícím poskytovatelem určen. V případě zjištění porušení tohoto režimu vyhotoví krajská pobočka Úřadu práce České republiky o kontrole písemný záznam s uvedením skutečností, které znamenají porušení tohoto režimu; tento záznam bude podkladem pro správní řízení, v němž krajská pobočka Úřadu práce České republiky bude rozhodovat o vyřazení uchazeče o zaměstnání z evidence uchazečů o zaměstnání. Kritérium korupčních příležitostí Navrhovaná úprava nepřináší žádná nová korupční rizika či příležitosti. Transparence a otevřená data Navrhovaná právní úprava nemá vliv na dostupnost informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů. Srovnání se stávající legislativou Stávající právní úprava neobsahuje definici režimu dočasné neschopnosti uchazeče o zaměstnání plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání z důvodu nemoci, ani ustanovení vztahující se k závaznému vzoru potvrzení o dočasné neschopnosti uchazeče o zaměstnání plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání z důvodu nemoci a závaznému vzoru potvrzení o ošetření nebo vyšetření uchazeče o zaměstnání ve zdravotnickém zařízení. Systematický sběr dat Data o zjištěných korupčních rizicích budou průběžně vyhodnocována. Závěr Vyhodnocením poznatků podle metodiky CIA bylo zjištěno, že navrhovaná novela nepřinese navýšení korupčních rizik. Vzhledem k základním principům správního řízení a důsledně uplatňovaným rozhodovacím a kontrolním mechanismům na dotčených správních úřadech, nezávislosti a nestrannosti justice a kritériím a limitům upraveným v zákoně o zaměstnanosti lze předpokládat, že dojde k minimalizaci potenciálních korupčních rizik v oblasti zprostředkování zaměstnání. 10. Dopady na bezpečnost nebo obranu státu Vzhledem k povaze navrhovaných změn lze konstatovat, že návrh zákona nemá dopady na bezpečnost nebo obranu státu, a to i s odkazem na bod 1.4 Identifikace dotčených subjektů Závěrečné zprávy o hodnocení dopadů regulace, podle něhož je možné přesně stanovit, které subjekty a oblasti navrhovaná úprava ovlivňuje. 33

78 Část C Závěrečná zpráva o hodnocení dopadů regulace RIA v oblasti rekvalifikací Zákon o zaměstnanosti v rámci aktivní politiky zaměstnanosti upravuje oblast rekvalifikací, kterou mohou provádět pouze tzv. rekvalifikační zařízení, kterými jsou: zařízení s akreditovaným vzdělávacím programem podle zákona o zaměstnanosti zařízení s akreditovaným vzdělávacím programem podle zvláštního právního předpisu (např. zákona č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů) školy v rámci oboru vzdělání, který mají zapsaný v rejstříku škol a školských zařízení nebo vysoké školy s akreditovaným studijním programem podle zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů zařízení se vzdělávacím programem podle zvláštního právního předpisu (např. vyhlášky č. 77/1965 Sb., o výcviku, způsobilosti a registraci obsluh stavebních strojů). Navrhovaná právní úprava se týká pouze vzdělávacích programů akreditovaných podle zákona o zaměstnanosti, tedy programů, kterým byla na základě potřeb trhu práce udělena rozhodnutím MŠMT akreditace. Akreditace se uděluje na základě písemné žádosti, jejíž součástí je vymezení obsahu a rozsahu vzdělávání, forem a metod výuky a způsobu ověřování výsledků vzdělávání v rekvalifikaci. Vzdělávací program musí být v souladu s cíli a obsahem vzdělávání podle školského zákona. O udělení akreditace je MŠMT povinno rozhodnout nejpozději do 90 dnů ode dne doručení žádosti o akreditaci. K posouzení žádosti o akreditaci si MŠMT může zřídit akreditační komisi jako svůj poradní orgán a může si vyžádat stanovisko Ministerstva práce a sociálních věcí k situaci na trhu práce. Akreditace se uděluje na dobu 3 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o jejím udělení. Náležitosti žádosti o akreditaci vzdělávacího programu, organizaci vzdělávání v rekvalifikačním programu, způsob jeho ukončení a náležitosti osvědčení o rekvalifikaci stanoví prováděcí právní předpis, kterým je vyhláška č. 176/2009 Sb., kterou se stanoví náležitosti žádosti o akreditaci vzdělávacího programu, organizace vzdělávání v rekvalifikačním zařízení a způsob jeho ukončení. Předkládaný návrh zákona je tedy zaměřen pouze na oblast rekvalifikací prováděných zařízeními s akreditovaným vzdělávacím programem podle zákona o zaměstnanosti, a to v rozsahu níže uvedených základních problémů. 1. Důvod předložení a cíle 1.1 Název Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. 34

79 1.2 Definice problému Důvodem předložení návrhu zákona je potřeba nově upravit: oprávnění rekvalifikačního zařízení vydat potvrzení o účasti v akreditovaném vzdělávacím programu oznamovací povinnost rekvalifikačního zařízení vůči MŠMT týkající se změny v údajích uvedených v žádosti o udělení akreditace sankci v podobě nemožnosti udělit akreditaci po určitou dobu rekvalifikačnímu zařízení z vymezených důvodů, kterými jsou nedodržování akreditovaného vzdělávacího programu nebo neschopnost zabezpečit odpovídající úroveň vzdělávání. Důvodem předložení návrhu zákona je především zvýšení kvality vzdělávacích programů pořádaných rekvalifikačními zařízeními na základě akreditace udělené MŠMT prostřednictvím zavedení informační povinnosti rekvalifikačního zařízení vůči MŠMT v souvislosti se vznikem změny v údajích uvedených v žádosti o udělení akreditace a rozšíření sankčních ustanovení, které mohou být uloženy rekvalifikačnímu zařízení v případě nesplnění stanovených podmínek. Cílem navrhovaného zavedení povinnosti rekvalifikačního zařízení oznamovat MŠMT změny v údajích uvedených v žádosti o udělení akreditace je zvýšení kvality dalšího vzdělávání a zabezpečení kvality rekvalifikací, se záměrem eliminovat nejednotnost mezi již schválenou žádostí o akreditaci a skutečně realizovaným rekvalifikačním programem. Kvalitní rekvalifikační kurz je odvislý primárně od kvalifikace a praxe lektorského sboru, proto je stěžejní, aby MŠMT mělo vždy aktuální informace. Zabezpečení kvality rekvalifikací má pozitivní dopady na zvyšování zaměstnatelnosti uchazečů o zaměstnání. Na základě 108 odst. 8 zákona o zaměstnanosti MŠMT v dohodě s Ministerstvem práce a sociálních věcí stanoví prováděcím právním předpisem náležitosti žádosti o akreditaci a organizace vzdělávání v rekvalifikačním programu, způsob ukončení vzdělávání a náležitosti osvědčení o rekvalifikaci. Tímto zvláštním předpisem je vyhláška č. 176/2009 Sb., kterou se stanoví náležitosti žádosti o akreditaci vzdělávacího programu, organizace vzdělávání v rekvalifikačním zařízení a způsob jeho ukončení, ve znění pozdějších předpisů. MŠMT uděluje akreditaci vzdělávacímu zařízení na základě posouzení žádosti akreditační komisí jakožto poradního orgánu. Ta posuzuje žádost v intencích dodržení požadavků stanovených uvedenou vyhláškou. Závěr doporučení k udělení akreditace je tedy vázán ke konkrétnímu předloženému ucelenému vzdělávacímu programu. Posuzuje se, zda je vzdělávací zařízení schopno zabezpečit odpovídající úroveň vzdělávání za účelem rekvalifikace. S ohledem na proces posouzení vzdělávacího programu po dobu platnosti akreditace ve schváleném vzdělávacím programu nelze svévolně provádět jakékoli změny rekvalifikačního kurzu, neboť mohou mít dopad na úroveň vzdělávání. O všech změnách (např. změna statutárního zástupce vzdělávacího zařízení, učebních prostorů, lektorů) by tedy mělo vzdělávací zařízení být povinno informovat MŠMT před vlastní změnou či neprodleně poté, co se změna uskuteční. Všechny změny by měly být doloženy odpovídajícími doklady, obdobně jako při podání žádosti o akreditaci (např. novou nájemní smlouvou, novými doklady garanta či lektorů). Učební plán, respektive jeho obsah a rozsah, nesmí být předmětem změny, vyjma daných vzdělávacích programů, které musí být v souladu s cíli a obsahem vzdělávání podle zvláštních právních předpisů, tzn. vzdělávacích programů směřujících k profesní kvalifikaci, neboť se u nich 35

80 předpokládá výuka podle kvalifikačního standardu příslušné profesní kvalifikace platného v době realizace rekvalifikačního programu. Další výjimkou je změna rozsahu, kdy dojde k rozšiřování hodinové dotace, a to při zachování struktury obsahu rekvalifikace; hodinová dotace, pro kterou je rekvalifikace udělována, se považuje za minimální. Vzhledem k tomu, že MŠMT dosud nemá zákonnou oporu pro hlášení změn, uvádíme následující údaje pouze jako orientační. V roce 2015 MŠMT zjistilo, že ke změně výukových prostor oproti uvedeným v žádosti došlo ve více než 100 případech. Dále bylo zjištěno více než 330 změn lektorského sboru, což u některých vzdělávacích programů znamená i nezbytnost změny složení zkušební komise. U změny výukových prostor je nutno řešit i otázku materiálního a technického zabezpečení. K výše uvedeným zjištěním MŠMT došlo na základě informací od žadatelů o rekvalifikaci a v některých případech také v rámci uskutečněných kontrol. Pokud v průběhu udělené akreditace vzdělávací zařízení změní skutečnosti, které byly uvedeny v žádosti, může dojít ke snížení úrovně vzdělávání nebo dokonce k tomu, že zabezpečení dané rekvalifikaci neodpovídá. Např. vzdělávací zařízení změní osobu lektora za takovou, která nemá požadovanou kvalifikaci či praxi. Navíc, vzhledem k tomu, že lektor může být současně dalším členem zkušební komise, je nezbytné, aby vzdělávací zařízení takovou změnu reflektovalo i ve složení zkušební komise. S ohledem na to, že složení lektorského sboru se posuzuje jako celek, je nezbytné na základě této změny posoudit, zda je vzdělávací zařízení i nadále schopno zajistit požadovanou úroveň personálního zabezpečení a současně dodržet stanovené podmínky ukončení vzdělávání. Obdobná situace nastává při změně výukových prostor. Vzdělávací zařízení musí prokázat, že prostory jsou určeny pro výuku a jsou zabezpečeny po celou dobu platnosti akreditace, ale také, že v rámci nich disponuje nezbytným materiálním a technickým zabezpečením, což může být problematické zejména u praktické části výuky nebo teoretické výuky, kdy je vyžadován např. odpovídající počet osobních počítačů. Vzhledem k tomu, že je žádost hodnocena komplexně, mohou mít tedy dílčí změny negativní dopad na celkovou úroveň vzdělávání. S ohledem na to, že při výběru rekvalifikačních programů dochází k ověřování udělené akreditace prostřednictvím databáze udělených akreditací, případně dotazem, je nezbytné, aby MŠMT mělo k dispozici také aktuální identifikační údaje. Vzhledem k tomu, že předmětem kontroly MŠMT je prověřit, zda vzdělávací zařízení realizuje akreditovaný rekvalifikační program v souladu s udělenou akreditací, nemá MŠMT možnost kontrolovat vzdělávací zařízení, které žádný akreditovaný rekvalifikační program dosud nerealizovalo. Při daném personálním zabezpečení MŠMT navíc není možné ověřovat realizaci akreditovaných vzdělávacích programů, respektive jejich změny, pouze prostřednictvím kontrol. Povinnost hlášení změn umožní MŠMT tyto změny nejen evidovat, ale zejména v případech, kdy je ohrožena úroveň vzdělávání, se k nedostatečně doložené či nevyhovující změně vyjádřit a vyzvat vzdělávací zařízení k nápravě. Na rozdíl od kontrol tím bude mít MŠMT možnost problematickým situacím předcházet, případně upozornit vzdělávací zařízení na rozpor v kratším časovém horizontu. Vzhledem k tomu, že MŠMT eviduje celkem platných akreditací a v letech 2014 a 2015 provedlo 60 kontrol vzdělávacích zařízení, lze považovat povinnost hlášení změn za nezbytný nástroj udržování požadované úrovně vzdělávání akreditovaných rekvalifikačních programů. Tím, že MŠMT bude disponovat zákonnou oporou v podobě 36

81 povinnosti rekvalifikačních zařízení oznamovat změny skutečností, které mají vliv na úroveň vzdělávání, zvýší se tak i pravděpodobnost, že fyzická osoba absolvuje rekvalifikační program, který vykazuje odpovídající úroveň vzdělávání, a tím se zvýší i její možnost uplatnění na trhu práce. V neposlední řadě je cílem navrhované právní úpravy zajistit adekvátní a účinný postih rekvalifikačních zařízení v případě, že porušují podmínky, za nichž jim byla akreditace udělena. V zájmu zajištění kvalitních rekvalifikačních programů a kvality rekvalifikací bude stanoveno, že nebude možno získat akreditaci v období 3 let následujících po odejmutí akreditace z důvodu nedodržování akreditovaného vzdělávacího programu nebo neschopnosti zabezpečit odpovídající úroveň vzdělávání. V zájmu udržení kvality dalšího vzdělávání je třeba stanovit rekvalifikačním zařízením nejen práva, ale definovat také jejich povinnosti. Zákon o zaměstnanosti dosud žádnou takovou sankci nedefinoval, tak jak je tomu např. v zákoně č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání a o změně některých zákonů (zákon o uznávání výsledků dalšího vzdělávání), ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o uznávání výsledků dalšího vzdělávání ). Od roku 2009 má MŠMT podle 126 odst. 5 zákona o zaměstnanosti zmocnění k možnosti vykonání kontroly podle zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád). MŠMT toto své oprávnění využívá. Pokud se v průběhu kontroly ukáže závažné pochybení oproti udělené akreditaci pro pořádání rekvalifikačních programů, je akreditace odejmuta ve správním řízení. Rekvalifikační zařízení však okamžitě může podat novou žádost o akreditaci, bez ohledu na to, kolikrát mu již akreditace byla odejmuta. V tomto případě tedy ztrácí význam samotná kontrola i následné opatření a dochází ke snižování kvality v oblasti rekvalifikací. V letech 2010 až 2015 byla celkem 13 vzdělávacím zařízením odejmuta akreditace na základě závažného porušení podmínek akreditace a dané vzdělávací zařízení si následně podalo žádost o novou akreditaci. Minimálně u 3 dalších vzdělávacích zařízení došlo k odejmutí akreditace na základě závažného porušení podmínek a daná vzdělávací zařízení, v těchto případech fyzické osoby podnikatelé, podala žádost o novou akreditaci jako jiný subjekt, např. společnost s ručením omezeným, v rámci kterého jsou vlastníky nebo jednateli; v dalších případech figurují na pozicích garantů kurzů či lektorů. V některých případech již během správního řízení ve věci udělení nové akreditace bylo MŠMT upozorněno například na to, že dané subjekty propagují kurzy jako akreditované, aniž by tomu tak bylo, případně MŠMT obdrželo stížnost, že dané subjekty jednají v rozporu s právními předpisy. V letech 2013 až 2015 bylo MŠMT celkem devětkrát vyzváno k součinnosti ve věci trestních oznámení na vzdělávací zařízení, která se týkala i vzdělávacích zařízení, kterým byla akreditace odejmuta. Cílem navrhované právní úpravy v této oblasti je tedy předcházet ohrožení potencionálních frekventantů kurzu a též neefektivnímu čerpání veřejných zdrojů Popis existujícího právního stavu v dané oblasti Stávající právní úprava nepočítá s povinností rekvalifikačních zařízení hlásit změny v údajích uvedených v žádosti o udělení akreditace, ke kterým došlo v době platnosti akreditace. V existující právní úpravě chybí účinné sankční opatření v podobě nemožnosti získat akreditaci po určité období, pokud akreditace byla odejmuta ze zákonem stanovených důvodů. 37

82 1.4 Identifikace dotčených subjektů MŠMT Jako ústřední orgán státní správy, který uděluje akreditace vzdělávacímu programu podle zákona o zaměstnanosti a je oprávněný k vykonání kontroly vzdělávacího programu podle kontrolního řádu, bude informován o změnách v údajích uvedených v žádosti o udělení akreditace. Získá kompetenci neudělit akreditaci po dobu 3 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o odejmutí akreditace. Úřad práce České republiky Jako subjekt uzavírající s rekvalifikačním zařízením dohodu o rekvalifikaci uchazeče o zaměstnání nebo zájemce o zaměstnání získá větší jistotu, že těmto osobám bude poskytnuta rekvalifikace v rámci kvalitního akreditovaného vzdělávacího programu v rekvalifikačním zařízení, které splňuje veškeré podmínky pro provádění rekvalifikace. MPSV Jako ústřední orgán státní správy, od nějž si může MŠMT vyžádat stanovisko k situaci na trhu práce při posuzování žádosti o akreditaci vzdělávacího programu podle zákona o zaměstnanosti a jako nadřízený orgán Úřadu práce České republiky se tímto bude podílet na zabezpečování kvalitní rekvalifikace. Fyzické osoby Uchazečům o zaměstnání, zájemcům o zaměstnání a dalším fyzickým osobám bude poskytováno vzdělávání v kvalitním akreditovaném vzdělávacím programu. Absolvováním kvalitní rekvalifikace se zvýší možnost uplatnění těchto osob na trhu práce. Rekvalifikační zařízení Může se jednat o právnické nebo fyzické osoby, popř. právnické nebo fyzické osoby podnikající, které jako rekvalifikační zařízení zajišťují akreditovaný vzdělávací program. Těmto subjektům bude nově stanovena povinnost oznamovat MŠMT změny údajů uvedených v žádosti o udělení akreditace. V případě odejmutí akreditace v důsledku závažných porušení, jim nebude moci být akreditace po dobu 3 let udělena. 1.5 Popis cílového stavu Cílem návrhu je zabezpečení kvality vzdělávacích programů pořádaných rekvalifikačními zařízeními na základě akreditace udělené MŠMT. Za tímto účelem se zavádí informační povinnost rekvalifikačního zařízení vůči MŠMT, v souvislosti se vznikem změny v údajích uvedených v žádosti o udělení akreditace Tyto úpravy umožní eliminovat nejednotnost mezi již schválenou žádostí o akreditaci a skutečně realizovaným rekvalifikačním programem. Rozšíření sankčních opatření, která mohou být uložena rekvalifikačnímu zařízení v případě odejmutí akreditace ze stanovených důvodů, zajistí přiměřený a účinný postih rekvalifikačního zařízení závažně porušujícího své povinnosti. Bude tak eliminováno riziko, že uchazeči o zaměstnání a zájemci o zaměstnání, popř. další fyzické osoby podstupující rekvalifikaci budou vzděláváni v nekvalitním či nedostatečném vzdělávacím programu nebo rekvalifikačním zařízení. 38

83 Navrhovaná právní úprava v oblasti rekvalifikací bude rovněž promítnuta do vyhlášky č. 176/2009 Sb., kterou se stanoví náležitosti žádosti o akreditaci vzdělávacího programu, organizace vzdělávání v rekvalifikačním zařízení a způsob jeho ukončení. Změna této vyhlášky bude spočívat v úpravě citace příslušného ustanovení zákona o zaměstnanosti, kterého se navrhovaná novela zákona o zaměstnanosti v této oblasti dotkne a dále bude vyhláška nově upravovat náležitosti potvrzení o účasti v akreditovaném vzdělávacím programu. 1.6 Zhodnocení rizika V případě nepřijetí navrhované změny zákona lze identifikovat následující rizika: Absence povinnosti oznamování změn v údajích uvedených v žádosti o udělení akreditace by nadále způsobovala komplikace při realizaci a kontrole akreditovaných vzdělávacích programů nebo při realizaci veřejných zakázek Úřadem práce České republiky za účelem nákupu rekvalifikace a v konečném důsledku i k poklesu kvality dalšího vzdělávání. Nepřijetí nové právní úpravy v dané oblasti by také nadále znamenalo, že je možno opakovaně udělovat akreditace nekvalitním rekvalifikačním zařízením, kterým v minulosti byla akreditace z důvodu závažného porušení povinností odejmuta. 2. Návrh variant řešení VARIANTA I nulová Zachování stávající právní úpravy. VARIANTA II Návrh nové právní úpravy, tj. nově upravit: oznamovací povinnost rekvalifikačního zařízení vůči MŠMT týkající se změny v údajích uvedených v žádosti o udělení akreditace do jednoho měsíce ode dne, kdy taková změna nastala, sankce v podobě nemožnosti udělit akreditaci po dobu 3 let rekvalifikačnímu zařízení z taxativně stanovených důvodů, kterými jsou nedodržování akreditovaného vzdělávacího programu nebo neschopnost zabezpečit odpovídající úroveň vzdělávání. 3. Vyhodnocení nákladů a přínosů VARIANTA I nulová Absence oznamovací povinnosti rekvalifikačního zařízení v případě změn v údajích uvedených v žádosti o udělení akreditace by nadále způsobovala problém s kontrolou a realizací vzdělávacích programů. MŠMT by nebylo informováno o změnách, které nastaly v průběhu platnosti akreditace, ačkoli je toto třeba, má-li účinně dohlížet na kvalitu poskytovaného vzdělávání. Nulová varianta znamená, že rekvalifikačnímu zařízení je v případě závažného pochybení oproti udělené akreditaci pro pořádání rekvalifikačních programů 39

84 akreditace odejmuta, může si však okamžitě podat novou žádost o akreditaci, bez ohledu na to, kolikrát již došlo k jejímu odejmutí. Jedná se o nežádoucí jev, kdy vykonaná kontrola i následná opatření ztrácejí význam a dochází ke snižování kvality v oblasti poskytování rekvalifikací. VARIANTA II Zavedení informační povinnosti rekvalifikačního zařízení vůči MŠMT v souvislosti se vznikem změny v údajích uvedených v žádosti o udělení akreditace umožní eliminovat nejednotnost mezi již schválenou žádostí o akreditaci a skutečně realizovaným rekvalifikačním programem, což jednoznačně přispěje ke zkvalitnění realizovaných rekvalifikačních programů. V případě, že rekvalifikačnímu zařízení byla akreditace odejmuta z důvodu nedodržování akreditovaného vzdělávacího programu či z důvodu neschopnosti zabezpečit odpovídající úroveň vzdělávání, má být stanovena doba, po kterou nebude moci rekvalifikační zařízení novou akreditaci získat. Tato varianta předpokládá dobu v délce 3 let. V zájmu zajištění pořádání kvalitních rekvalifikačních programů a udržení kvality dalšího vzdělávání se jeví nejvhodnější stanovit délku této doby tak, jak je obdobně upravena např. v zákoně o uznávání výsledků dalšího vzdělávání. Bude tak eliminováno riziko, že uchazeči o zaměstnání a zájemci o zaměstnání podstupující rekvalifikaci budou vzděláváni v nekvalitním či nedostatečném vzdělávacím programu nebo rekvalifikačním zařízení. Graf: Počet podaných žádostí o akreditaci 4. Návrh řešení Na základě výše uvedeného je vhodná varianta II, protože odpovídá stanoveným cílům, které mají být v dané oblasti dosaženy, tedy zvyšování kvality v oblasti dalšího vzdělávání poskytováním rekvalifikace v kvalitních akreditovaných rekvalifikačních programech. 5. Implementace doporučené varianty a vynucování V oblasti správního řízení o udělování akreditace rekvalifikačního programu zůstává kompetentním orgánem MŠMT, které je i kontrolním orgánem pro tuto oblast. 40