Trvalky úvod, literatura, rozšíření, stanoviště v přírodě, pěstování

Transkript

1 Trvalky úvod, literatura, rozšíření, stanoviště v přírodě, pěstování

2 Zdroje informací Hanzelka P. (2015): Květiny pro každou zahradu -- Správná rostlina na správné místo, Grada Hanzelka P. (2018): Květiny pro suchou zahradu, Grada

3 Zdroje informací Petr Hanzelka P. (2007): Skalničky v moderní zahradě, Grada, dá se sehnat e-kniha

4 Zdroje informací

5 Zdroje informací Pavel Sekerka; Jan Ponert; Jiří Obdržálek (2006): Orchideje na zahradě, dá se sehnat jako e-kniha Plejonky a další chladnomilné orchideje; Pavel Sekerka a kol.; Grada; 2007

6 Zdroje informací

7 Zdroje informací

8 Zdroje informací

9 Česká sdružení, spolky, svazy STŘEDOEVROPSKÁ KOSATCOVÁ ASOCIACE DAGLA SDRUŽENÍ PĚSTITELŮ JIŘIN, MEČÍKŮ, CIBULNATÝCH A HLÍZNATÝCH SKALNIČKÁŘI SVAZ KVĚTINÁŘŮ A FLORISTŮ SPOLEČNOST PRO ZAHRADNÍ A KRAJINÁŘSKOU TVORBU ASOCIACE ZAHRADNICKÉHO VÝSTAVNICTVÍ ČESKÝ ZAHRÁDKÁŘSKÝ SVAZ HORTIFLORA REGISTR ZAHRADNICKÝCH FIREM on-line vyhledávání v databázi, včetně specializovaných producentů trvalek, skalniček, léčivek, hlíznatých, vodních apod.,databáze zájmových organizací, svazů a škol, kontakty VÝZKUMNÝ ÚSTAV SILVA TAROUCY PRO KRAJINU A OKRASNÉ ZAHRADNICTVÍ (VUKOZ) SVAZ ŠKOLKAŘŮ ČESKÉ REPUBLIKY

10 Zdroje informací

11 Zdroje informací SKALNIČKÁŘI:

12 Zdroje informací

13 Zdroje informací

14 Trvalky obecná charakteristika, výskyt v přírodě, stanoviště, základy pěstování

15 Co jsou trvalky? Trvalky (pereny) zahradnický termín pro vytrvalé byliny Botanicky: chamaefyty hemikryptofyty kryptofyty geofyty viz druhá přednáška hygrofyty/helofyty hydrofyty

16 1. fanerofyty, chamaefyty, 4. hemikryptofyty, kryptofyty, geofyty, 7. helofyty, hydrofyty. trvalky (pereny) Sten (CC BY-SA 3.0) Raunkiærův systém životních forem (1934) Life_forms.png

17 Primula elatior podrost mezofilního listnatého lesa

18 Stanoviště v přírodě Trvalky průměrných stanovišť: mezofyty Půda přiměřeně zásobená vodou Žádné výraznější období sucha nebo zaplavení Většina trvalek - rostliny luk a lesů mírného pásma Aquilegia, Rudbeckia, Doronicum, Chrysanthemum, Heuchera

19 Granium pratense mezofilní louka

20 Dictamnus albus Pouzdřanská step

21 Stanoviště v přírodě Trvalky suchých stanovišť: xerofyty Výrazné období nedostatku srážek Rostliny prérií, stepí, polopouští a pouští a dalších vysýchavých stanovišť Thymus, Lavandula, Penstemon, Stipa, Iris pumila. Vyžadují dostatečně propustný substrát, který zabrání uhnívání kořenů za deštivého počasí, vysazujeme je na slunná stanoviště

22 Iris sibirica Šumavské podhůří

23 Stanoviště v přírodě Trvalky podmáčených stanovišť: hygrofyty Stálý přísun až nadbytek vláhy Rostliny podmáčených luk, rašelinišť, okrajů řek potoků, rybníků Iris sibirica, Filipendula, Trollius, Caltha, Carex, Lysimachia, Lythrum V zahradách vyžadují dostatek vody a zpravidla vyšší podíl organické hmoty v půdě

24 Nuphar lutea Labe

25 Stanoviště v přírodě Vodní rostliny: hydrofyty rostliny rybníků, jezer, potoků a řek rostoucí ve vodě a pod vodou (submerzní, emerzní) V zahradě je vysazujeme do jezírek, rybníčků a nebo nádob s vodou Nymphaea, Nymphoides, Nuphar, Hydrocharis, Stratiotes, Trapa (jednoletka),

26 Nymphaea candida Třeboňsko

27 Campanula fensetrellata Velebit

28 Stanoviště v přírodě rostliny na skalách: petrofyty rostliny s kůlovitým kořenem rostoucí ve skalních štěrbinách v přírodě mají přiměřeně vláhy, nesnášejí přemokření ani vyschnutí, v kultuře vyžadují propustnou (štěrkovitou půdu) a dobrou drenáž, za přílišného mokra trpí uhníváním kořenů preferují minerální substrát (s malým obsahem humusu) skalničky

29 Původ trvalek

30 Geografický původ trvalek Dnes pěstujeme trvalky ze všech kontinentů intenzivní obchod s rostlinami, sběratelé, cestovatelé. Většinou se pěstují vyšlechtěné kultivary, jsou jich tisíce a je dobré vědět jakou vlastnost který kultivar nese například máme mrazuvzdorné kultivary od původních nemrazuodolných botanických druhů, cv. s velkými květy, cv. odolné proti určitým chorobám.

31 Trvalky podle vzhledu

32 Stavba trvalek Trsnaté trvalky mají svazčité kořeny, zpravidla se dobře množí dělením, neutíkají z místa vysazení a nezaplevelují okolí Výběžkaté trvalky rychle se rozrůstají pomocí podzemních nebo nadzemních výběžků, rychle tvoří koberce a zakrývají velké plochy, rychle také zaplevelují okolí polykormon = je růstová forma rostlin s několika oddělenými nadzemními částmi, které ale ve skutečnosti vyrůstají z jediného podzemního systému (kořen, oddenek, hlíza ). Vzhled nadzemních částí může sice působit jako populace několika rostlin, ale ve skutečnosti jde o jednoho (geneticky identického) jedince. cibulnaté a hlíznaté trvalky

33 Pěstování trvalek

34 Pěstování trvalek Důkladné odplevelení Příprava půdy zrytí nízké trvalky cm střední trvalky 30 cm (výška rýče) Sázení jaro (většinou březen a půlka května) podzim (od poloviny srpna do konce října) např. japonské sasanky, hlaváče, kopretiny a chryzantémy nesnáší podzimní přesazování (rostliny co kvetou na podzim) spon - menší rostliny 20-30cm od sebe, vyšší rostliny cm od sebe, rostliny lépe vyniknou když od 1 druhu/kultivaru nasadíme alespoň 3 rostliny lépe více

35 Pěstování trvalek Údržba čerstvě založené trvalkové záhony pravidelně proplečkovávat, zapojenější výsadby dají méně práce, průběžně je odplevelujeme, ostříhat rostliny po odkvětu (pokud nechceme semena) rostlina se nevysiluje, semena se nevysévají do okolí velká část trvalek vyžaduje hluboký řez (někdy je výhodné celý porost po odkvětu pokosit) částečně lze zamezit růstu plevelu a udržování vláhy vhodným mulčováním rašelina u vřesovištních a rašeliništních rostlin, kterým vyhovuje kyselá půda štěrk u stepních trvalek Zálivka čerstvě zasázený záhon zavlažujeme přímo k jednotlivým rostlinám (aby nerostl plevel okolo), rosltiny zavlažujeme podle nároků na vlhkost (většinou rostliny s většími širšími listy potřebují více závlahy než rostliny s úzkými, nebo plstnatými listy)

36 Vliv klimatu vytrvalost rostlin záleží také na klimatických podmínkách druhy z teplejších oblastí u nás mohou být pěstovány pouze jako letničky, nebo přenosné rostliny Pro zemědělce i další pěstitele existují nejrůznější mapy odrážející klima (hlavně minimální zimní teploty)

37 Hardiness zones Europe

38 USDA zones relating to USA and also applied to Europe

39 New USDA Plant Hardiness Zone Map for gardeners shows a warming climate

40 Hardiness zones of Europe

41 Roger D. MagareyI, Daniel M. Borchert; Jay W. Schlege (2008): Scientia Agricola Global plant hardiness zones for phytosanitary risk analysis

42 Množení

43 Množení trvalek Generativní (semeny) U botanických druhů, opakované křížení F1 hybridy Termín a podmínky záleží na druhu výsevy do skleníků u teplomilnějších rostlin (Acanthus, Pulsatilla, Dodecantheon, Bergenia.) Výsevy v předjaří ven kde kolísá teplota (např. Lychnis, Platycodon, Viola, Campanula carpatica, Alyssum.) Semena klíčící ve tmě zasypat tak vysokou vrstvou substrátu jak je vysoké semeno, semena klíčící na světle vysévat na povrchu Pikýrování podle potřeby

44 Křížení pivoněk

45 Množení trvalek Vegetativně (částí rostlin) dceřiné cibulky dceřiné růžice (rostliny s nadzemními výběžky) dělení trsů jaro např. Aster, Chrysanthemum, Rudbeckia, Hosta podzim např. Phlox, Paeonia, Heleborus hřížení (zahrabání části polehlého stonku do substrátu) řízkování (bylinné, polodřevité nebo dřevité řízky) hlavně se využívají vrcholové stonkové řízky u některých sukulentů listové řízky (Sedum), nebo se řízkují celé růžice (Saxifraga) kořenové a oddenkové řízky (Anemone, Papaver) využití stimulátorů

46 Choroby a škůdci trvalek

47 Savý hmyz nejčastější bývají mšice často škodí na mladých výhonech např. na kopretinách, růžích svilušky se objevují za sucha a vysokých teplot, projevují se kroucením listů a drobnými pavučinkami larvy lalokonosců ožírají kořeny a kořenové krčky háklivé jsou Heuchery

48 Houbové choroby padlí náchylné jsou růže, floxy, astry, stračky

49 Další škůdci slimáci plzák španělský

50 Využití trvalek Botanická zahrada Chotobuz

51 Použití trvalek Rabata: úzké trvalkové záhony kolem zdí a cest Přirozeně vypadající výsadby často tvořící přechod od trávníku po dřeviny. Brát v úvahu zásady kompozice (dominanty, symetrie ) Vyvážit barvy (sladit) Biologické vlastnosti rostlin nekombinovat rostliny s rozdílnými nároky na pěstování, vhodně využít rozdílný vzrůst a výšku rostlin, vhodně kombinovat rostliny s různou dobou kvetení..

52 Vyfotit rabata u Bertiných lázní

53 Liniové výsadby trvalek Průhonický park

54 Léčivkové trvalkové záhony Kratochvíle

55 Sbírka růží Botanická zahrada Průhonice

56 Vřesoviště Dendrologická zahrada Průhonice

57 Přírodní výsadba Průhonický park

58 Venkovská zahrada

59 Zahrada městského typu

60 Přírodní skalka Landštejn

61 Kombinované letničkové a trvalkové záhony Lednice

62 Kombinované výsadby letniček a trvalek Kratochvíle

63 Skalničky obecná charakteristika, výskyt v přírodě, stanoviště, základy pěstování

64 Co jsou skalničky? Rostlina rostoucí na skalách, ale Alpinky rostliny rostoucí nad hranicí lesa na horských loukách na skalách, sutích (ekologicky vyhraněná skupina, kterou spojují podobné nároky na klima) Skalničky ze stanovišť která nejsou nad hranicí lesa velké spektrum stanovišť, z oblastí s různým klimatem i velké spektrum rostlin s různými nároky na pěstování osluněné či zastíněné skály na svazích v mírném klimatickém pásu, lesní skalky stepní skalky pouštní skalky vlhké skály rostliny tundry

65 Stanoviště skalniček S rostoucí nadmořskou výškou: klesá teplota (přibližně 0,6 C na 100 m výšky) zvyšuje se celkové množství srážek (neplatí v tropech) roste intenzita slunečního záření (i UV má vliv na rychlost růstu rostlin) zkracuje se délka vegetačního období (často kratší než 3 měsíce, léto bývá chladné) alpinky kvetou časně zjara aby stihly za krátkou dobu co mají vyprodukovat semena na horách fouká silnější vítr delší období se sněhovou pokrývkou (neodtává několikrát za zimu jako v nížině rostliny jsou celou dobu relativně v suchu a chráněné před extrémním počasím)

66 Saxifraga oppositifolia Pirin, 2004

67 Přizpůsobení skalniček prostředí kompaktní růžice až bochánkovitý růst ochrana před zimou, větrem, vyschnutím (rostlina si vytváří vlastní mikroklima) nízké přízemní polštářovité rostliny (kryté pod sněhovou pokrývkou, ) náznak sukulence, husté ochlupení ochrana před nadměrným výparem a extrémním zářením dlouhý kůlovitý kořen (získání vody, upevnění v substrátu) jedny rostliny vytvářejí vhodná stanoviště pro jiné

68 Dianthus microlepis Pirin, 2004

69 Silene acaulis Pirin, 2004

70 Gentiana pyrenaica

71 Juncus trifidus

72 Životní formy skalniček Petrofyty rostliny rostoucí na skalách často dlouhý kůlovitý kořen rostou ve spárách mezi kameny, nesnáší přemokření hlavně v zimě, na náhradním stanovišti vyžadují propustnou (štěrkovitou půdu) a dobrou drenáž preferují minerální substrát (s malým obsahem humusu) geofyty (viz 2. přednáška) mezofyty Arnica, Doronicum, xerofyty Salvia, Thymus, Lavandula, Teucrium, Acantholimon, Stachys byzantina, Stipa, (terofyty) (viz 1. přednáška) (hygrofyty a hydrofyty)

73 Horské louky nad hranicí lesa Alpy

74 Původ skalniček Evropské hory Alpy: většina pěstovaných skalniček (snadná dostupnost, velká druhová bohatost druhově bohatší vápencové Alpy než krystalické horniny) Campanula alpestris, Raunculus alpestris, Gentiana acaulis, Leontopodium alpinum, Ranunculus glacialis endemity Alp: Campanula zoysii. Karpaty: Gentiana clusii, Primula auricula, Daphne arbuscula, Campanula carpatica Hory Balkánu: Ramonda, Haberlea, Jankea, (glaciální relikty); Dianthus microlepis, Saxifraga ferdinandii coburgii Pyreneje Saxifraga longifolia, Narcissus Severoevropské hory Salix, Betula nana, Cassiope, Andromeda, Vaccinium

75 Horské louky nad hranicí lesa Alpy

76 Keříčkové alpinské bezlesí Nízké Tatry

77 Skalní vegetace Velebit

78 Skalní step Velebit

79 Původ skalniček hory Asie těžiště výskytu Primula, Saxifraga, Rhododendron,

80 Původ skalniček Hory S Ameriky Lewisia, Phlox, Erigeron, Penstemon, Dodecantheon Hory J Ameriky Calceolaria, těžko pěstovatelné druhy

81 Původ skalniček Hory Nového Zélandu Hebe, Aceana, Raulia

82 Stepní vegetace se Stipa joanis Pouzdřany

83 Původ skalniček Stepi a prérie: teplé suché léto, studená kontinentální zima traviny: Stipa, Buchloe (S Amerika) kvetoucí byliny Adonis vernalis, Iris pumila, Artemisia, Salvia, Dictamnus cibuloviny Tulipa, Muscari, Fritillaria

84 Skalní step na vápenci Pálava

85 Skalní vegetace Bílý Kříž

86 Původ skalniček skály nižších poloh Aurinia saxatilis, Saxifraga, Sedum, Sempervivum,

87 Slepencové skály s vápencem Moravský Krumlov

88 Původ skalniček Lesní rostliny: lze použít na polostinných nebo stinných partiích skalek, které nevysychají jarní geofyty, Ajuga, Vinca.

89 Vlhké skály Alpy

90 Původ skalniček Mokřadní rostliny: vlhké skály s kapající vodou, kolem jezírek, potůčku, rašelinišť podle složení substrátu a vody lze ve skalce vytvořit nejrůznější typy mokřadů od obyčejných rybníčků, po vápnitá slatiniště a vrchoviště

91 Přenosné rostliny na zahradě

92 Kroměříž

93 Kroměříž

94 Kroměříž

95 Kroměříž