Podmínky a zdroje. Michal Hejcman
|
|
- Radim Čech
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Podmínky a zdroje Michal Hejcman
2 Úplná energetická bilance porostu Q N =I k +I d -I e -λ*e-h-p-f+r Q N je čistý příjem energie do porostu I k - iradiace(ozářenost) ve viditelném a UV spektru, v noci je nulová, přímé i dif. Sluneční záření I d - iradiace (ozářenost) v infračervené oblasti nad nm tepelné záření atmosféry I e - tepelné záření vydávané porosten do prostoru λ*e- je spotřeba latentního tepla při výparu (značné množství energie), vzniká-li na povrchu rostliny rosa, má kladné znaménko H- výdej ohřevného tepla do okolí P- záření pohlcené půdou (ve dne kladné, v noci záporné) F- fotosyntéza R respirace (dýchání) uvolňování tepla dýcháním
3 Vznik rosy či jinovatky Je-li tepelné záření atmosféry nižší než vyzařování z povrchu vegetace, klesá teplota rostlin pod teplotu okolního vzduchu. Dosáhnutí rosného bodu. Rostliny jsou poikilotermické tj. nemají vnitřní regulaci teploty Pro zapamatování lidová moudrost: potím se jak dveře od chléva
4 Teplotní optima a limity Eurytermní rostliny - široké amplituda teplot, od -5 C do +40 C Stenotermní rostliny ponořené vodné rostliny a nižší rostliny speciálních stanovišť sněžnéřasy, řasy horkých pramenů
5 Adaptace a rezistence rostlin k teplotě Termofyty rostliny teplobytné Psychrofyty rostliny chladnobytné Kriofyty rostou na sněhu Xerotermofyty = xerotermní rostliny Střídání teplot den noc rostliny přímořských a kontinentálních oblastí
6 Minimální teploty Picea obovata vydrží i -70 C Tropické rostliny odumírají při 5 C Rozšíření listnatých stromů 120 dní nad 10 C. Rozšíření jehličnatých stromů 30 dní nad 10 C.
7 Výškový teplotní gradient Střední Evropa: pokles teploty je 0,6 C na 100 m. S nadmořskou výškou většinou vzrůstá intenzita větru a množství srážek. V tropech srážky stoupají až do úrovně mraků, pak prudce klesají.
8 Výškové vegetační stupně 1. stupeň dubo-habrových lesů: 7-10 C (stupeň nížin a pahorkatin, do m n. m.) 2. stupeň bučin: 4-7 C (podhorský, asi do m n.m.) 3. stupeň smrčin: 1-4 C (horský, m n. m.) 4. stupeň klečových porostů: 0-2 C (subalpínský m n. m.) 5. stupeň alpínských praluk: 0 až -4 C (alpinský nad m n. m.)
9 Expozicí Čím jsou výškové stupně Matečnou horninou Hmotností pohoří ovlivněny? Reliéfem krajiny zvrat vegetačních stupňů, vznik mrazového jezera s teplotní inverzí
10 Horní hranice lesa Tropy: m n. m. Krkonoše: m n. m. Karpaty: m n. m. Jižní Norsko: m n. m. Grónsko: u hladiny moře
11 Zásobování kyslíkem Nedostatek kyslíku v zamokřených půdách. Hypoxie snížený přísun kyslíku Anoxie úplný nedostatek kyslíku Adaptace rostlin: povrchový kořenový systém, dýchací kořeny, chůdovité kořeny, arenchymatická pletiva Rostliny náročné na kyslík rostou v provzdušněných půdách (plevele, ruderální rostl.)
12 Vodní bilance stanoviště W s =S v +S h -I-E s -T-O p -O z W s změna zásoby vody v půdě Sv vertikální srážky Sh horizontální srážky I intercepce Es evaporace z půdy T transpirace rostlin (I+Es+T = evapotranspirace) Op povrchový odtok Oz podzemní odtok
13 Atmosférické srážky Vertikální horizontální (kondenzační) Vertikální: ČR 440 mm 2000 mm, svět 0 mm mm Důležité je i rozložení srážek během roku (Anglie-ČR jílek vytrvalý jetel plazivý, Senegal- období sucha)
14 Atmosférické srážky Modifikace reliéfem terénu návětrné a závětrné strany hor, malé kopce opačně Povrchový odtok závisí na svažitosti terénu Podpovrchový na zrnitostním složení půdy, kapilaritě, struktuře
15 Sníh a vegetace Sníh je zdrojem vody v půdě Sníh je tepelnou izolací Zvýšená vlhkost při povrchu půdy prostředí pro rozvoj plísní Mechanické působení sněhu laviny, plazivý sníh, vlajkové formy stromů, rozlámání stromů Způsobuje zkrácení vegetační sezóny
16 Vliv plazivého sněhu
17 Sníh a vegetace Chionofobní rostliny a společenstva, subalpínská vřesoviště, společenstva s kostřavou nízkou a sítinou trojklanou Chionofilní vegetace sněhových výležisek,
18 Mapa republiky v Krkonoších Jedná se o nejznámější sněhové výležisko v Čechách Výskyt Gnaphalium supinum, Agrostis rupestris Sněhová akumulace je zdrojem vody ve vegetační sezóně a jsou pod ní vyvinuta subalpínská prameniště.
19 Studie v Modrém dole
20 Studie v Modrém dole
21 Teorie anemo-orografického systému Systém návětrných údolí Zrychlující náhorní plošina Akumulační turbolentní zóna
22 Horizontální (kondenzační) srážky Mlha zdroj vody především v pouštních oblastech, poušť Namib až 50 mm ročně, Welwitschia mirabilis Rosa půdní rosa pára ze spodních horizontů kondenzuje u půdního povrchu Jinovatka Námraza
23 Welwitschia mirabilis
24 Vodní bilance rostlin Je dána rozdílem mezi přijatou a vydanou vodou. Při vyšším vodním sytostním deficitu (VSD) rostlina vadne. VSD ukazuje v % kolik vody v pletivu chybí do plného nasycení. Amplituda během dne, dlouhodobý deficit je limitním faktorem pro růst.
25 Příjem vody rostlinou Celým povrchem těla sinice, řasy, houby, lišejníky, mechorosty Kořeny z půdy většina vyšších rostlin Vodní páry ze vzduchu u epifitických orchidejí vzdušné kořeny se speciálním pletivem (velamen), Tilandsia příjem vody celým povrchem
26 Půdní voda závisí zejména na zrnitostním složení půdy Adsorpční voda vázaná na povrchu půdních částic, pro rostliny většinou nedostupná Kapilární voda hlavní zdroj vody pro rostliny, v kapilárách o průměru 0,2 10 µm Voda volně vázaná pomalu prosakuje vlivem gravitace. V kapilárách nad 50 µm je pohyb rychlý gravitační voda
27 Půdní hydrolimity Číslo hydroskopicity půdy Maximální kapilární kapacita Plná polní kapacita množství vody v půdě po odtoku gravitační vody Bod trvalého vadnutí je takové množství vody v půdě, při němž rostlina trvale vadne, kromě půdních vlastností je druhově specifický
28 Bod trvalého vadnutí Určen minimální hodnotou vodního potenciálu při němž je rostlina schopna žít bez poškození pletiv (savá síla kořenů). Hygrofyty (rostliny vlhkobytné) a sciofyty: - 0,6 až -0,8 MPa Xerofyty (suchobytné rostliny) a heliafyty: - 1,5 až -4 MPa Halofyty (slanomilné) -6 až -8 MPa.
29 Minimální vodní potenciál pro některé druhy (MPa) Milium effusum (pšeničko rozkladité) -0,6 Asarum europaeum (kopytník evropský) -0,9 Pulmonaria officinalis (plicník lékařský) -1,7 Lamium galeobdolon (hluchavka pitulník) -1,3 Lamium maculatum (hluchavka skvrnitá) -2,8 Cynanchum vincetoxicum (tolita lékařská) -3,5 Viscaria vulgaris (smolnička obecná) -3,3 Sanguisorba minor (krvavec menší) -3,8
30 Zapřemýšlej co udělá sucho se společenstvem, když každý rostlinný druh má odlišnou sací sílu kořenů?
31 Růst kořenů Kořeny jsou hygrotropické a hydrotropické Vysvětluje hloubku zakořenění v aridních oblastech i desítky metrů (příklad Tolice vojtěška) Kořenové vlásky pronikají do vlhké půdy
32 Typy kořenových systémů Intenzivní tvořen velkým množstvím krátkých a hustě větvených kořenů, na půdách s vyšší kapilární kapacitou, trávy (obiloviny), buk. U žita povrch kořenových vlásků byl 7 m 2 v 1l půdy. Extenzivní hlavní kotevní kořen, dlouhé postranní větve, extenzivněčerpá vodu z velkého objemu půdy. Na velký objem půdy málo kořenových vlásků. Jasan, osika, topol, rostliny s podzemními rhizomy: sasanka hajní, bršlice kozí noha, pýr plazivý Povrchový - rozrůstání do velké šíře při půdním povrchu, čerpání srážkové vody, často u sukulentů aridních oblastí (Cactaceae), skalní rostliny: Sedum, Sempervivum
33 Výdej vody rostlinami Poikilohydrické (hydrolabilní) rostlinyobsah vody se přizpůsobuje kolísání atmosférické vlhkosti. Rostou často ve vodou nasyceném prostředí (řasy, sinice, mechorosty). Homoiohydrické (hydrostabilní) rostliny epidermis s kutikulou na povrchu která je špatně prostupná pro vodu, průduchy, nesnášejí vyschnutí
34 Výdej vody rostlinami Kutikulární transpirace Stomatární transpirace Gutace vytlačování vody ve formě kapek specializovanými buňkami (hydatodami), udržení transpiračního proudu pro nasávání půdního roztoku s živinami v prostředí s vysokou vlhkostí.
35 Rozdělení rostlin podle adaptace na stanovištní vlhkost Hydrofyty vodní rostliny Hygrofyty rostliny půd mokrých až zbahnělých Mezofyty rostliny půd vlhkých, čerstvě a mírně vlhkých Xerofyty rostliny rostoucí na suchých půdách, velký podíl sklerenchymatických pletiv sklerofyty, sukulenty mají nízkou transpiraci a rezervy vody v pletivech
36 Hlavní anatomické, morfologické a funkční adaptace rostlin na nedostatek vody v půdě Zvětšení kořenového systému povrchové a plošné nebo hluboké Snížení minimálního vodního potenciálu zvýšení sací síly Xeromorfní modifikace listů silná kutikula, trichomy, vosková vrstva, malé průduchy, Snížená plocha transpirujících orgánů- stáčení listů, afilní typy rostlin Vzrůst poměru podzemní biomasy k nadzemní větší než 1 Snížení transpirace včasným zavíráním průduchů Zásobní pletiva s vodou sukulenty, baobab Schopnost přežít bez poškození vyschnutí protoplazmy Větší vzdálenost mezi nadzemními částmi jedinců
EKOLOGIE ROSTLIN I. 1. Úvod do problematiky. 2. Energie sluneční záření
EKOLOGIE ROSTLIN I 1. Úvod do problematiky Základní pojmy a termíny: ekologie, ekosystém, dodatková energie, biosféra, geobiocenóza, biotop, ekotop, nika, biomy, biota, ekologické limity, tolerance. EKOLOGIE
VíceObsah vody v rostlinách
Transpirace 1/39 Obsah vody v rostlinách Obsah vody v protoplazmě (její hydratace) je nezbytný pro normální průběh životních funkcí buňky. Snížení obsahu vody má za následek i omezení životních dějů (pozorovatelné
VíceVoda koloběh vody a vodní bilance
Voda koloběh vody a vodní bilance Voda na Zemi Sladkovodní zásobníky ledovce (více jak 2/3!) půda (22,22%) jezera (0,33%) atmosféra (0,03%) řeky (0,003%) světové sladkovodní zásoby jsou především v půdě
VíceJe-li rostlinné společenstvo tvořeno pouze jedinci jedné populace, mluvíme o monocenóze nebo také o čistém prostoru.
EKOLOGIE SPOLEČENSTVA (SYNEKOLOGIE) Rostlinné společenstvo (fytocenózu) můžeme definovat jako soubor jedinců a populací rostlin rostoucích společně na určitém stanovišti, které jsou ovlivňovány svým prostředím,
VíceLapací zařízení vznikla přeměnou jednoho orgánu rostliny. Jde o orgánu).
Ekologie rostlin praktické cvičení Materiál: stonek hluchavky, lodyha prustky, stonek rozchodníku, list rozchodníku, list divizny, list puškvorce, jehlice borovice, list břečťanu Pomůcky: mikroskop, lupa,
VíceEnvironmentální výchova
www.projektsako.cz Environmentální výchova Pracovní list č. 2 žákovská verze Téma: Význam sněhu a laboratorní zjištění jeho vybraných parametrů v místním regionu Lektor: Projekt: Reg. číslo: Mgr. Stanislava
VíceRostlinné orgány. Kořen (radix)
- jsou tvořeny soubory pletiv - vyznačují se určitou funkcí a stavbou Rostlinné orgány Rostlinné orgány vegetativní (vyživovací) kořen, stonek, list - funkce : zajištění výživy, růstu a výměny látek s
VíceList (fylom) Welwitschia mirabilis (Namibie)
List (fylom) Postranní orgán prýtu, rozšířený do plochy, omezeného růstu (výjimkou Welwitschia). Primární funkce: fotosyntéza, transpirace a výměna plynů Ontogeneze listu: Vyvíjí se exogenně na vzrostném
VícePletiva krycí, vodivá, zpevňovací a základní. 2/27
Pletiva krycí, vodivá, zpevňovací a 1. Pletiva krycí (pokožková) rostlinné tělo vyšších rostlin kryje pokožka (epidermis) je tvořená dlaždicovitými buňkami těsně k sobě přiléhajícími, bez chlorofylu vnější
VíceAtmosféra Země a její složení
Atmosféra Země a její složení Země je obklopena vzduchovým obalem, který se nazývá atmosféra Země a sahá do výšky přibližně 1 000km. Atmosféra je složená z dusíku (78%), kyslíku (21%) vodíku, oxidu uhličitého,
VíceVodních a mokřadních rostlin
Vodních a mokřadních rostlin Litorál Litorál pobřežní pásmo, vymezeno fotickou zónou Ripál pobřežní pásmo tekoucích vod Sublitorál vymezen letní hladinou podzemní vody, natantní a submerzní hydrofyty hlouběji,
VíceZáklady pedologie a ochrana půdy
Základy pedologie a ochrana půdy 5. přednáška VODA V PŮDĚ Půdní voda = veškerá voda vyskytující se trvale nebo dočasně v půdním profilu (kapalná, pevná, plynná fáze) vztah k půdotvorným procesům a k vegetaci
VíceManagement lesů význam pro hydrologický cyklus a klima
Doc. RNDr. Jan Pokorný, CSc., zakladatel společnosti ENKI, o.p.s. která provádí aplikovaný výzkum hospodaření s vodou v krajině a krajinné energetiky, přednáší na Přírodovědecké fakultě UK v Praze Management
VíceVlastnosti vody. Voda má jednoduché chemické složení (H 2 O) Kyslík s vodíkem je spojen kovalentní vazbou polárního charakter.
Vlastnosti vody Voda má jednoduché chemické složení (H 2 O) δ - δ - H O H δ + δ + Kyslík s vodíkem je spojen kovalentní vazbou polárního charakter vodíkové vazby vodíkové můstky δ - δ + δ - δ + δ - δ+
VíceZvyšování kvality výuky technických oborů
Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita V.2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol Téma V.2.18 Dřeviny Kapitola 2 Rozmnožování rostlin
VíceCZ.1.07/1.5.00/34.0880 Digitální učební materiály www.skolalipa.cz. III/ 2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková
VíceNÁDRŽ KLÍČAVA VZTAH KVALITY VODY A INTENZITY VODÁRENSKÉHO VYUŽÍVÁNÍ
Citace Duras J.: Nádrž Klíčava vztah kvality a intenzity vodárenského využití. Sborník konference Pitná voda 2010, s. 271-276. W&ET Team, Č. Budějovice 2010. ISBN 978-80-254-6854-8 NÁDRŽ KLÍČAVA VZTAH
Více7/12. Vlhkost vzduchu Výpar
7/12 Vlhkost vzduchu Výpar VLHKOST VZDUCHU Obsah vodní páry v ovzduší Obsah vodní páry závisí na teplotě vzduchu Vzduch obsahuje vždy proměnlivé množství vodních par Vodní pára vzniká ustavičným vypařováním
VíceEKOLOGIE LESA Pracovní sešit do cvičení č. 7:
27.1.2014 EKOLOGIE LESA Pracovní sešit do cvičení č. 7: Koloběh vody v lesních ekosystémech Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018
VíceAUTOTROFNÍ A HETEROTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN, VODNÍ REŽIM ROSTLIN, RŮST A POHYB ROSTLIN
Otázka: Výživa rostlin, vodní režim rostlin, růst a pohyb rostlin Předmět: Biologie Přidal(a): Cougee AUTOTROFNÍ A HETEROTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN, VODNÍ REŽIM ROSTLIN, RŮST A POHYB ROSTLIN 1. autotrofní způsob
VíceAbiotické faktory působící na vegetaci
Abiotické faktory působící na vegetaci Faktory ovlivňující strukturu a diverzitu rostlinných společenstev Abiotické - sluneční záření - vlhkost půdy - chemismus půdy nebo vodního prostředí (ph, obsah žvin)
VíceKaždý ekosystém se skládá ze čtyř tzv. funkčních složek: biotopu, producentů, konzumentů a dekompozitorů:
9. Ekosystém Ve starších učebnicích nalezneme mnoho názvů, které se v současnosti jednotně synonymizují se slovem ekosystém: mikrokosmos, epigén, ekoid, biosystém, bioinertní těleso. Nejčastěji užívaným
VíceVodní režim rostlin. Úvod Adaptace, aklimace: rostliny vodní, poikilohydrické (řasy, mechy, lišejníky, kapradiny, vyšší rostliny) a homoiohydrické.
Vodní režim rostlin Úvod Adaptace, aklimace: rostliny vodní, poikilohydrické (řasy, mechy, lišejníky, kapradiny, vyšší rostliny) a homoiohydrické. Obsah vody, RWC, vodní potenciál a jeho komponenty: charakteristika,
VíceVladimír Vinter
Epidermis Epidermis (pokožka stonků, listů a reprodukčních orgánů) je tvořena většinou jednou vrstvou buněk bez intercelulár. Buňky pokožky jsou nejčastěji izodiametrického tvaru, mohou být ale i nepravidelné
VícePrimární produkce. Vazba sluneční energie v porostech Fotosyntéza Respirace
Primární produkce Vazba sluneční energie v porostech Fotosyntéza Respirace Nadzemní orgány procesy fotosyntetické Podzemní orgány funkce akumulátoru (z energetického hlediska) Nadzemní orgány mechanická
VíceStavba hřiště a drenážní systémy anglických profesionálních klubů
Stavba hřiště a drenážní systémy anglických profesionálních klubů Úvod Většina fotbalistů dává přednost hře na přírodních trávnících protože jsou mnohem povolnější; musí však být dobře propustné, suché
VíceZákladní komponenty modelu lesa. Jan Kadavý
Základní komponenty modelu lesa Jan Kadavý Základní členění modelů Zdroj: Fabrika, Pretzsch 20011: Analýza a modelovanie lesných ekosystémov. Klasifikace modelů Předmět prezentace Zdroj: Fabrika, Pretzsch
VíceMoravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Monika Jörková. Tematická oblast. Biologie 22 Pletiva. Ročník 1. Datum tvorby 26.12.2012
Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Název školy Autor Tematická oblast Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Monika Jörková Biologie 22 Pletiva Ročník 1. Datum tvorby 26.12.2012 Anotace -pro učitele -stavba
Více70/Meteorologické prvky a les
70/Meteorologické prvky a les Biometeorologie = obor meteorologie zabývající se vlivy počasí nebo jednotlivých meteorologických prvků na živé organismy. 3. 1. Teplota 3. 1. 1. Teplotní poměry v přízemní
VíceModul 02- Přírodovědné předměty
Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Modul 02- Přírodovědné předměty Hana Gajdušková Hana
VíceÚčel a doba měření. Měřicí místa a měřené veličiny
Měření kvality ovzduší v Orlických horách a zhodnocení naměřených koncentrací s ohledem na možné poškozující efekty na lesní ekosystémy v Orlických horách pro jednotlivé sloučeniny a jejich vzájemné působení
VíceH O L Á S E C K Á J E Z E R A
Přírodní památka H O L Á S E C K Á J E Z E R A Botanický průzkum Autor: Ing. Jindřich Šmiták Česká 32 602 00 Brno Datum zpracování: duben-červenec 2012 1. Stručná charakteristika Přírodní památka Holásecká
VíceNázev: Faktory ovlivňující rychlost transpirace
Název: Faktory ovlivňující rychlost transpirace Téma: Vodní režim rostlin Úroveň: střední škola Tematický celek: Látky a jejich přeměny, makrosvět přírody Výukové materiály Předmět (obor): biologie Doporučený
VíceMěstský tepelný ostrov..
Městský tepelný ostrov.. Jaký je rozdíl mezi vertikálními profily během jasného dne a jasné noci a za přítomnosti oblačnosti? výška Vertikální profil přízemní teploty vzduchu Během dne Teploměr v meteorologické
VíceAutor: Katka www.nasprtej.cz Téma: pletiva Ročník: 1.
Histologie pletiva - soubory buněk v rostlinách Pletiva = trvalé soubory buněk, které konají stejnou funkci a mají přibliţně stejný tvar a stavbu rozdělení podle vzniku: - pravá kdyţ se 1 buňka dělí dceřiné
VíceROSTLINNÉ ORGÁNY - LIST
Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248 M o d e r n í b i o l o g i e reg. č.: CZ.1.07/1.1.32/02.0048 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM
VíceHospodaření s bioodpady z malých čistíren odpadních vod a domácností
Hospodaření s bioodpady z malých čistíren odpadních vod a domácností Jan Šálek salek.j@centrum.cz Úvod do problematiky Ekonomické a ekologické hospodaření s bioodpadyz malých čistíren odpadních vod a domácností
VíceI. Morfologie toku s ohledem na bilanci transportu plavenin a splavenin
I. Morfologie toku s ohledem na bilanci transportu plavenin a splavenin I.1. Tvar koryta a jeho vývoj Klima, tvar krajiny, vegetace a geologie povodí určují morfologii vodního toku (neovlivněného antropologickou
Více23. 9. 2014, Brno Přednášející: doc. Dr. Ing. Petr Maděra Cvičící: Ing. Linda Černušáková Struktura krajiny
23. 9. 2014, Brno Přednášející: doc. Dr. Ing. Petr Maděra Cvičící: Ing. Linda Černušáková Struktura krajiny Vytvořeno s podporou projektu Průřezová inovace studijních programů Lesnické a dřevařské fakulty
VícePředmět: Hospodářská úprava lesů II
Předmět: Hospodářská úprava lesů II Komplexní analýza přírodního prostředí 1.1 Přírodní prostředí a jeho složky Prostředí organizmu - vše co působí z okolního prostoru na organizmus faktory - abiotické
VícePodle chemických vlastností vody 1. sladkovodní jezera 2. slaná jezera 3. brakická jezera 4. smíšená jezera 5. hořká jezera
JEZERA Jezero je vodní nádrž, jež se nedá jednoduchým způsobem vypustit (na rozdíl od přehradních nádrží a rybníků), je napájena povrchovou vodou přítoky řek, podzemní vodou a není součástí světového oceánu.
Vícevytrvalé Rostliny pocházející z oblastí mírného klimatu a v našich podmínkách vytrvávají na Každý rok opakovaně kvetou a Na zimu zatahují do země nebo
Trvalky = pereny Druhy nedřevnatějící í (byliny), vytrvalé Rostliny pocházející z oblastí mírného klimatu a v našich podmínkách vytrvávají na stanovišti více jak 3 roky. Každý rok opakovaně kvetou a tvoří
VícePodmínky a zdroje 2. Michal Hejcman
Podmínky a zdroje 2 Michal Hejcman Voda jako životní prostředí Voda se pro rostliny nemůže stát faktorem v minimu kutikulární a stomatární transpirace ztrácí svůj prvotní význam pro vodní bilanci Relativní
VíceOtázka: Dvouděložné rostliny. Předmět: Biologie. Přidal(a): Jarys. Dvouděložné rostliny. ČELEĎ: ŠÁCHOLANOVITÉ (Magnoliaceae)
Otázka: Dvouděložné rostliny Předmět: Biologie Přidal(a): Jarys Dvouděložné rostliny ČELEĎ: ŠÁCHOLANOVITÉ (Magnoliaceae) Jsou to dřeviny, patří k vývojově nejstarším, v pletivech mají jedovaté látky, květní
VíceLes provází člověka od počátku dějin, pouze v tomto období však byl přírodním výtvorem. S proměnou člověka v zemědělce docházelo k masivnímu kácení a
I. Les provází člověka od počátku dějin, pouze v tomto období však byl přírodním výtvorem. S proměnou člověka v zemědělce docházelo k masivnímu kácení a žďáření (vypalování) lesů, na jejichž místě byla
VíceBUNĚČNÁ STĚNA - struktura a role v rostlinné buňce
BUNĚČNÁ STĚNA - struktura a role v rostlinné buňce Buněčná stěna O buněčné stěně: Buněčná stěna je nedílnou součástí každé rostlinné buňky a je jednou z charakteristických struktur odlišujících buňku rostlinnou
VíceFaktory počasí v ekologii - úvod
Faktory počasí v ekologii - úvod Jakub Brom Laboratoř aplikované ekologie ZF JU Z ekologického hlediska nás zajímá, jak působí faktory počasí na organismy a zpětně, jak organismy působí na změnu těchto
VíceEKOLOGIE LESA 27.1.2014. Primární produkce lesních ekosystémů funkce abiotických faktorů
EKOLOGIE LESA Pracovní sešit do cvičení č. 4: Primární produkce lesních ekosystémů funkce abiotických faktorů Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018
VíceVodní provoz rostlin
Vodní provoz rostlin Poikilohydrie Homoiohydrie Primární a sekundární poikilohydrie stélkaté rostliny + ca 1000 druhů kapraďorostů a krytosemenných Vyrovnaný obsah vody v pletivech turgidita buněk (až
VíceLIKVIDACE SPLAŠKOVÝCH ODPADNÍCH VOD
LIKVIDACE SPLAŠKOVÝCH ODPADNÍCH VOD Ing. Stanislav Frolík, Ph.D. - katedra technických zařízení budov - 1 Obsah přednášky legislativa, pojmy zdroje znečištění ukazatele znečištění způsoby likvidace odpadních
VíceZvyšování kvality výuky technických oborů
Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita V.2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol Téma V.2.18 Dřeviny Kapitola 5 Části kmene Příčný
VíceZvyšování kvality výuky technických oborů
Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita V.2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol Téma V.2.18 Dřeviny Kapitola 21 Buk Ing. Hana Márová
VíceStřední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ
Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0130 Šablona: III/2 Ověřeno ve výuce dne: 19.4.2013
Víceontogeneze listu zpočátku všechny buňky mají meristematický charakter, růst všemi směry (bazální, marginální a apikální meristémy listu)
Anatomie listu ontogeneze listu epidermis mezofyl vaskularizace vliv ekologických podmínek na stavbu listů listy jehličnanů listy suchomilných rostlin listy vlhkomilných rostlin listy vodních rostlin opadávání
VíceSešit pro laboratorní práci z biologie
Sešit pro laboratorní práci z biologie téma: Vegetativní orgány anatomie kořene autor: Mgr. Libor Kotas vytvořeno při realizaci projektu: Inovace školního vzdělávacího programu biologie a chemie registrační
VíceSMRK ZTEPILÝ PŘEČTI SI TEXT A POTÉ VYŘEŠ ÚKOLY: 1. SMRK POCHÁZÍ Z: a) VYŠŠÍCH NADMOŘSKÝCH VÝŠEK, b) STŘEDNÍCH POLOH, c) NÍŽIN.
SMRK ZTEPILÝ PŘEČTI SI TEXT A POTÉ VYŘEŠ ÚKOLY: V 18. STOLETÍ SE KVŮLI VELKÉ SPOTŘEBĚ DŘEVA ZAČALY ZAKLÁDAT UMĚLÉ LESY A TO ZE SMRKU, PROTOŽE TEN RYCHLE ROSTE A TO SE VYPLATÍ TĚM, KDO HO CHTĚJÍ RYCHLE
VíceRegulace vybraných zvlášť nebezpečných plevelů, rozmnožujících se generativně
Regulace vybraných zvlášť nebezpečných plevelů, rozmnožujících se generativně Oves hluchý Uplatňuje se ve špatně založených porostech obilnin na jaře Koeficient odnožování je 2,2-9,3 Ekonomický práh škodlivosti
VíceIng. Matěj Orság Vodní bilance rychle rostoucích dřevin
Ing. Matěj Orság Vodní bilance rychle rostoucích dřevin 16. května 2013, od 9.00 hod, zasedací místnost děkanátu AF (budova C) Akce je realizována vrámci klíčové aktivity 02 Interdisciplinární vzdělávání
VíceBiologie. Pracovní list č. 6 žákovská verze Téma: Transpirace u rostlin. Lektor: Mgr. Naděžda Kurowská. Student a konkurenceschopnost
www.projektsako.cz Biologie Pracovní list č. 6 žákovská verze Téma: Transpirace u rostlin Lektor: Mgr. Naděžda Kurowská Projekt: Reg. číslo: Student a konkurenceschopnost CZ.1.07/1.1.07/03.0075 Teorie:
VíceZákladní pojmy. fytocenologie nauka o rostlinných společenstvech (nauka o vegetaci); fytos = rostlina, cenóza = společenstvo
Základní pojmy fytocenologie nauka o rostlinných společenstvech (nauka o vegetaci); fytos = rostlina, cenóza = společenstvo Ekologie rostlin zahrnuje: Fytogeografie nauka o rozšíření rostlin a vegetace
VíceVYUŽÍVÁNÍ DŘEVNÍHO ODPADU. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.
VYUŽÍVÁNÍ DŘEVNÍHO ODPADU Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Dřevní odpad je významným sekundárním zdrojem dendromasy VYUŽÍVÁNÍ
VíceFyziologie rostlin - maturitní otázka z biologie (3)
Otázka: Fyziologie rostlin Předmět: Biologie Přidal(a): Isabelllka FOTOSYNTÉZA A DÝCHANÍ, VODNÍ REŽIM ROSTLINY, POHYBY ROSTLIN, VÝŽIVA ROSTLIN (BIOGENNÍ PRVKY, AUTOTROFIE, HETEROTROFIE) A)VODNÍ REŽIM VODA
VíceAplikovaná ekologie. 2.přednáška. Ekosystém, vztahy na stanovišti, vývoj
Aplikovaná ekologie 2.přednáška Ekosystém, vztahy na stanovišti, vývoj Životní prostředí ÚVOD základní pojmy životní prostředí, ekologie z čeho se skládá biosféra? ekosystém potravní závislosti, vztahy
VíceAutorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je L. Sinkulová
1/7 3.2.08.9 pokračování rodu - rozeznáváme pohlavní a nepohlavní /střídají se v průběhu života každé rostliny/ - samčí a samičí buňky splynou /oplození/ = zygota, vzniká nová rostlina uložená v semeni
VíceSešit pro laboratorní práci z biologie
Sešit pro laboratorní práci z biologie téma: Stonek morfologie autor: MVDr. Alexandra Gajová vytvořeno při realizaci projektu: Inovace školního vzdělávacího programu biologie a chemie registrační číslo
VíceVodní režim rostlin. Transpirace. Energetická bilance listu. Fickovy zákony Hraniční vrstva Kutikula Průduchy
Vodní režim rostlin Transpirace Energetická bilance listu Fickovy zákony Hraniční vrstva Kutikula Průduchy Energetická bilance listu Zdroje energie: krátkovlnné sluneční záření dlouhovlnné záření emitované
VíceOBECNÁ FYTOTECHNIKA 1. BLOK: VÝŽIVA ROSTLIN A HNOJENÍ Ing. Jindřich ČERNÝ, Ph.D. FAKULTA AGROBIOLOGIE, POTRAVINOVÝCH A PŘÍRODNÍCH ZDROJŮ KATEDRA AGROCHEMIE A VÝŽIVY ROSTLIN MÍSTNOST Č. 330 Ing. Jindřich
VíceÚloha odumřelého dřeva v lesních porostech
www.npsumava.cz Úloha odumřelého dřeva v lesních porostech Miroslav Černý, Aleš Kučera Správa NP a CHKO Šumava Význam odumřelého dřeva - obsah organické hmoty v lesní půdě - půdní vlhkost - členitost
Více3.1 Základní přírodní zdroje země. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín
3.1 Základní přírodní zdroje země Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín Obsah přednášky 1. Přírodní zdroje 2. Litosféra 3. Pedosféra 4.
VíceGeografické vymezení. 1/5 plochy souše. 20-30(40) o z.š. (s polopouštěmi 1/3)
Geografické vymezení 20-30(40) o z.š. 1/5 plochy souše (s polopouštěmi 1/3) 1 Klasifikace pouští There is no simple criterion by which the desert may be recognised and defined in either geographical or
VíceVY_32_INOVACE_08.01 1/6 3.2.08.1 Botanika systém rostlin Botanika nauka o rostlinách
1/6 3.2.08.1 Botanika nauka o rostlinách Cíl chápat význam systému rostlin - vysvětlit vývoj rostlin - používat osvojenou odbornou terminologii - vysvětlit přizpůsobení rostlin životu na souši - odvodit
VíceEKOLOGIE LESA Pracovní sešit do cvičení č. 8:
EKOLOGIE LESA Pracovní sešit do cvičení č. 8: Ekologická stabilita v lesních ekosystémech Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018
Více2. Otázky k zamyšlení
Úloha č. 3: Měření vodního a osmotického potenciálu psychrometricky 1. Co je to vodní potenciál (Ψ w ) systému půda(voda) rostlina atmosféra? Vodní potenciál Ψ w je definován jako aktivita vody v systému.
VíceZvyšování kvality výuky technických oborů
Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita V.2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol Téma V.2.18 Dřeviny Kapitola 31 Vady tvaru kmene
VíceEkologie základní pojmy. Michal Hejcman
Ekologie základní pojmy Michal Hejcman Ekologie jako věda Ekologie poprvé se objevila v roce 1869 (Hackel), odvozena od řeckého oikos domov. Terním byl použit v souladu s hledáním paralel mezi přírodou
VíceOtázky pro opakování. 6. ročník
Otázky pro opakování 6. ročník Vznik a vývoj Země 1. Jak vznikl vesmír? 2. Jak se nazývá naše galaxie a kdy pravděpodobně vznikla? 3. Jak a kdy vznikla naše Země? 4. Jak se následně vyvíjela Země? 5. Vyjmenuj
VíceNĚCO ² JE VE VZDUCHU A STROM TO POTŘEBUJE
ETODIKA NĚCO ² JE VE VZDUCHU A STRO TO POTŘEBUJE 3. 5. třída ZŠ 90 minut Velká myšlenka Ve vzduchu je neviditelný uhlík, který strom dokáže vstřebávat a přeměnit ho ve své zcela hmatatelné tělo listy a
VícePůsobení ekologických faktorů
Působení ekologických faktorů Světlo 8 Intenzita světla fotosyntéza a limitní faktor výskytu Druhy euryfotní stenofotní - sluncemilné (heliofilní, heliofyty) - světlomilné (fotofilní) - stínomilné (sciofilní,
VíceLes definice. přes 950 definic na http://home.comcast.net/~gyde/defpaper.htm
Lesnictví Les definice Jako les chápeme obvykle ekosystém v němž se ve vysoké hustotě (v zápoji) vyskytují stromy. (ve smyslu ekosystému nebo land cover) Původně (a i dnes) se jedná i o právní vymezení
Víceobr. 1 Vznik skočných vrstev v teplém období
Stojatá voda rybníky jezera lomy umělá jezera slepá ramena řek štěrkoviště, pískovny Stručný výtah HYDROLOGIE PRO ZACHRÁNCE Charakteristika stojaté vody Je podstatně bezpečnější než vody proudící, přesto
VícePříloha I. Název zvláště chráněného území: U Hamrů
Příloha I. A. Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území PŘÍRODNÍ PAMÁTKA U HAMRŮ (dle 40 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, dále též jen zákon ) Název zvláště chráněného území:
VíceOBECNÁ FYTOTECHNIKA BLOK: VÝŽIVA ROSTLIN A HNOJENÍ Témata konzultací: Základní principy výživy rostlin. Složení rostlin. Agrochemické vlastnosti půd a půdní úrodnost. Hnojiva, organická hnojiva, minerální
VíceRozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162
ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Téma / kapitola Dělnická 9. tř. ZŠ základní Přírodopis
VíceVodní režim rostlin. Obsah vody, RWC, vodní potenciál a jeho komponenty: Adaptace, aklimace: rostliny vodní, poikilohydrické (řasy, mechy,
Vodní režim rostlin Úvod Klima, mikroklima Adaptace, aklimace: rostliny vodní, poikilohydrické (řasy, mechy, lišejníky, kapradiny, vyšší rostliny) a homoiohydrické. Obsah vody, RWC, vodní potenciál a jeho
VíceRežim teploty a vlhkosti půdy na lokalitě Ratíškovice. Tomáš Litschmann 1, Jaroslav Rožnovský 2, Mojmír Kohut 2
Režim teploty a vlhkosti půdy na lokalitě Ratíškovice Tomáš Litschmann 1, Jaroslav Rožnovský 2, Mojmír Kohut 2 AMET, Velké Bílovice 1 Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno 2 Úvod: V našich podmínkách
Více- oddělení Rhyniofyta (+protracheophyta, zosterophyllophyta, trimerophyta)
Otázka: Vyšší rostliny Předmět: Biologie Přidal(a): Lucka J. SYSTÉM - Vývojová větev vyšší rostliny (není to taxon): 1. Vývojový stupeň psilofytní rostliny - oddělení Rhyniofyta (+protracheophyta, zosterophyllophyta,
VíceENVIRONMENTÁLN LNÍ VÝCHOVA. Organismus jako systém. edí. Organismus a prostřed
ENVIRONMENTÁLN LNÍ VÝCHOVA Organismus a prostřed edí Organismus jako systém Obecné vlastnosti organismů Chemické složení Buněčná organizace Metabolismus Dráždivost Rozmnožování Dědičnost Rozmnožování Dědičnost
VíceVĚSTNÍK MINISTERSTVA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ. www.mzp.cz OBSAH
VĚSTNÍK MINISTERSTVA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ www.mzp.cz OBSAH METODICKÉ POKYNY A DOKUMENTY Metodika managementu tlejícího dříví v lesích zvláště chráněných územ 1 Aktualizace metodického dokumentu k problematice
VíceRozsah podmínek určený minimální a maximální hodnotami, které jsou pro daný organismus přijatelné (dolní a horní letální
Ekologická amplituda Rozsah podmínek určený minimální a maximální hodnotami, které jsou pro daný organismus přijatelné (dolní a horní letální hranice) a po jejichž překročení začne daný faktor působit
VíceKonference Vodárenská biologie 2019, února 2019, Interhotel Olympik, Praha
Konference Vodárenská biologie 2019, 6. 7. února 2019, Interhotel Olympik, Praha (neboli top-down effect ) je založena na ovlivnění potravního řetězce vodního ekosystému: dravé ryby plaktonožravé ryby
VíceIndikátory zranitelnosti vůči dopadům změny klimatu
Indikátory zranitelnosti vůči dopadům změny klimatu Hana Škopková, Miroslav Havránek Univerzita Karlova v Praze, Centrum pro otázky životního prostředí Konference Tvoříme klima pro budoucnost Liberec,
VíceSSOS_ZE_2.01 Atmosréra
Číslo a název projektu Číslo a název šablony CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT DUM číslo a název SSOS_ZE_2.01
Víceumožňují enzymatické systémy živé protoplazmy, nezbytný je kyslík,
DÝCHÁNÍ ROSTLIN systém postupných oxidoredukčních reakcí v živých buňkách, při kterých se z organických látek uvolňuje energie, která je zachycena jako krátkodobá energetická zásoba v ATP, umožňují enzymatické
VíceZMĚNA KLIMATU A JEJÍ DOPADY NA RŮST A VÝVOJ POLNÍCH PLODIN
ZMĚNA KLIMATU A JEJÍ DOPADY NA RŮST A VÝVOJ POLNÍCH PLODIN Zdeněk Žalud 1, Miroslav Trnka 1, Daniela Semerádová 1, Martin Dubrovský 1,2 1 Ústav agrosystémů a bioklimatologie, Mendelova zemědělská a lesnická
Víceevo lení d eva - d evo jehli natých d evin - d evo listnatých d evin Hustota d eva
Dřevo Dřevo je pevné pletivo stonků vyšších rostlin, které označujeme jako dřeviny. Dřevo je zahrnováno mezi obnovitelné zdroje energie, jako jeden z druhů biomasy. Je to snadno dostupný přírodní materiál,
Více1. Palkovické hůrky se zvedají z údolí Ostravice hned za městem.
17. Krajinou Palkovických hůrek Palkovické hůrky jsou při pohledu z Ostravské pánve směrem k jihu k Moravskoslezským Beskydám prvním vyšším horským pásmem prudce se zvedajícím nad mírně zvlněnou plošinou.
VíceTento dokument vznikl v rámci projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0459
Tento dokument vznikl v rámci projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0459 VY_32_INOVACE_1.10.Bi.Nahosemenne_ rostliny Autor: ing. Tkáč Ladislav Datum vytvoření:
VíceVláhový režim odvodněné půdy s regulací drenážního odtoku Soukup Mojmír, Pilná Eva, Maxová Jana a Kulhavý Zbyněk VÚMOP Praha
Vláhový režim odvodněné půdy s regulací drenážního odtoku Soukup Mojmír, Pilná Eva, Maxová Jana a Kulhavý Zbyněk VÚMOP Praha Úvod V České republice bylo odvodněno zhruba 26 % výměry zemědělské půdy. Vzhledem
VíceCo zasolení působí a jak se rostliny se zasolením vyrovnávají?
Zasolení Zasolení - vysoký obsah anorganických iontů v půdním roztoku. Je obvyklé na mořských a oceánských březích, v ústích řek, které se do moře vlévají a jejichž voda se s mořskou mísí (vody brakické).
VíceObsah 5. Obsah. Úvod... 9
Obsah 5 Obsah Úvod... 9 1. Základy výživy rostlin... 11 1.1 Rostlinné živiny... 11 1.2 Příjem živin rostlinami... 12 1.3 Projevy nedostatku a nadbytku živin... 14 1.3.1 Dusík... 14 1.3.2 Fosfor... 14 1.3.3
Více