Číslo 25/2017 ZŠ Vysoké nad Jizerou - 1 -

Transkript

1 Číslo 25/2017 ZŠ Vysoké nad Jizerou - 1 -

2 Kam na střední školu? č. jméno střední škola obor 1. BLAŽEK Ondřej 2. BOCH Josef 3. ČIVRNÝ David 4. DOUBKOVÁ Sandra Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola Jičín Obchodní akademie, Hotelová škola a Střední odborná škola Turnov Obchodní akademie a jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Liberec VOŠ zdravotnická a Střední zdravotnická škola Hradec Králové elektrotechnika nástrojař obchodní akademie zdravotnický asistent 5. HELLMUTH Ondřej Gymnázium a SOŠ Jilemnice čtyřleté gymnázium 6. HRUBOŠOVÁ Anna 7. JEŘÁBKOVÁ Barbora 8. JEŘÁBKOVÁ Erika 9. NOVOTNÝ Pavel 10. PĚNIČKA Jiří 11. POHOŘALÁ Michaela 12. STRNÁDKOVÁBeáta 13. TURPIŠ Tomáš 14. VRÁNA Josef Střední škola zemědělská a veterinární Lanškroun VOŠ zdravotnická a Střední zdravotnická škola Hradec Králové Střední škola informatiky a služeb Dvůr Králové nad Labem Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola Jičín Česká lesnická akademie Trutnov - střední a vyšší odborná škola Střední škola gastronomie a služeb Nová Paka Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Mladá Boleslav Střední odborná škola multimediální a propagační tvorby s.r.o. (EDUSO) Integrovaná střední škola Vysoké nad Jizerou veterinářství chov koní zdravotnický asistent kadeřník informační technologie mechanizace a služby kuchař - číšník zdravotnický asistent multimediální tvorba - filmová a animační tvorba autotronik 5. třída 1. VALČIŠOVÁ Žaneta Gymnázium Ivana Olbrachta Semily osmileté gymnázium Co náš čeká a nemine Čeká na nás divadlo letošní 9. třídy, které proběhne dvakrát v divadle Krakonoš, ve čtvrtek večer pro veřejnost a v pátek v rámci rozloučení se školním rokem, název představení je 9 let v okovech. Ve čtvrtek bude sehráno také volejbalové utkání žáků 9. třídy proti učitelům

3 Z literární tvorby našich žáků Když spatřila jsem to světlo bílé cesta ke konci byla ode mne jen míle. Děje se to vlastně? Copak smrt vypadá tak slastně? Otázek měla jsem vážně dost, nikdo mi na ně neodpověděl, proto přicházela zlost. Byla jsem zoufalá, avšak náhle něco prosvištělo, v tu chvíli se mi celé tělo chvělo. Bylo to jako studený vánek, něco jako hluboký spánek. Zasáhla mě nostalgie, vážně jsem byla taková bestie? Ty věci co jsem provedla, kolik lidí jsem ke zlým skutkům přivedla... Avšak náhle zahlédla jsem spásu-člověka Stál tam stařík o hůl opírajíc, byl by rád i za chleba krajíc. Já nevěděla co mu dát, tak jsem se rozhodla tuto báseň psát. Aby věděl jak moc mě to mrzí, že mu nemohu dát to co druzí. Doufám, že omluva postačí, jelikož čas už mi vážně nestačí. Otočila jsem se, že odejdu a je mi jedno, kde znovu vzejdu. Avšak stařík za mnou ještě zavolal větu, kterou bych chtěla říct celému světu. Je to rada na nový počátek. Smrt je teprve začátek... Kristýna Dolenská (7. třída) Epigramy z 9. třídy Satanistický Satanista nemá duši, černý oblek ten mu sluší. Od něj se drž radši dál, satan by tě hnedka bral. O. Hellmuth Politický Politiky se drž, chlapče, žádná práce, hodně peněz. Do politiky však nelez! Máš-li čisté svědomí. O. Hellmuth Nezapírej, nezlob, nelži, nevyplácí se žít ve lži. Přijdeš domů, bude zle, tatínek tě "přetáhne". B. Strnádková Jsi přehnaný pesimista, odsuzuješ všechno hned. Tak buď trochu optimista, a všechno hoď za hlavu teď. M. Pohořalá Rozum nad hloupostí? Každý přece ví, kdo má na vrch, ale lidská blbost vítězí! A. Hrubošová Nenávist a závist, smrtelné jsou hříchy, mezi lidmi ale dneska je, asi nejvíc pýchy. T. Turpiš Závist, to je velká věc. Potom díky pomluvám, o sobě se dovíš novinek, o kterých nevíš ani ty sám. A. Jeřábková - 3 -

4 Básně Hejtmanův pohár Do rubriky mapující tvorbu našich žáků patří určitě i básničky, které vznikly jako doplňkový úkol k Hejtmanovu poháru. Sport nás baví Dnes já a moji spolužáci máme radost, Bude totiž zábava, Pan učitel volá: honem, máme tělocvik už od rána. Cvičíme a sportujeme, děláme, co můžeme. Byla by to pohana při soutěžích nezískati pohár od našeho hejtmana. (Miloslav Novák dědeček A. Hrubošové z 9. třídy) Hejtmanův pohár Hola,hola, škola volá na Hejtmanův pohár. Radost spolužáci mají, učitelé pěkně vybírají žáky zleva doprava, je to velká zábava. Tělocvik nás všechny baví, vítězství se potom slaví, dostaneme dort. tak ať žije sport! (Beata Strnádková, 9. třída) Hejtmanův pohár Hejtman, to je kraje pán, nestará se o něj sám. Hodně času na to má, starosti nám přidělá. Ve škole, no tam je radost, samé psaní, písemky, v tělocviku hledám spásu, hned mám lepší myšlenky. Spolužáci už jsou ready, připravení na klání, žádný fotbal, žádný pinec, sport je taky hopsání. Skočíš sem a tohle hodíš, říká nám učitel náš, zábavu a sport tak spojíš, pro tělo něco uděláš. Hejtmanův pohár končí, a všichni znovu veselí, do šaten jdou bez váhání, hlavně že jsme přežili. (Ondřej Hellmuth, 9. třída) Ankety našich redaktorů Pepa Boch a Tomáš Turpiš se ptali: Jste spokojeni s bodem školního řádu, který zakazuje návštěvu cizích tříd? ano ne třída třída třída třída 0 14 (Komentář vedení školy nevíme, jak dalece je výzkum důvěryhodný, protože 6. třída má 18 žáků a 7. třída 20 žáků Důvodem tohoto opatření byly neřešitelné dohady o tom, že bylo něco někomu

5 případně ve třídě - poškozeno cizím žákem, hlášky typu my ho tu nechceme, on nás otravuje Proto byla místem mezitřídních setkání určena chodba. Navíc přestávka slouží hlavně k uklizení pomůcek z předchozí hodiny a k přípravě na následující, k pití, jídlu a k návštěvě toalety - to je na 10 minut až dost. ) Anička Hrubošová a Bea Strnádková se ptaly: Otázka pro žáky druhého stupně: Který učitel je váš nejoblíbenější? Učitelé, kteří získali alespoň jeden bod za nejoblíbenějšího učitele: paní učitelka Hynková, pan učitel Nechanický, paní učitelka Farská Radka, paní učitelka Burgermeisterová, 4. místo získala s 5 body paní učitelka Sajdlová 3. místo získala s 9 body paní učitelka Kořínková 2. místo získal s 13 body pan učitel Hyšpler 1. místo získala se 14 body paní učitelka Haklová Otázka pro žáky prvního stupně: Který předmět je váš nejoblíbenější? Předměty, které získaly alespoň jeden bod: anglický jazyk, vlastivěda, hudební výchova 4. místo získal se 7 body český jazyk 3. místo získala se 17 body matematika 2. místo získala s 22 body výtvarná výchova 1. místo získala s 37 body tělesná výchova Jirka Pěnička a Pepa Vrána se ptali: Co si myslíte o školních obědech? Touto otázkou jsme se ptali žáků ZŠ Vysoké nad Jizerou včetně učitelů. Odpovědi jsme zahrnuli do jednotlivých hodnocení. Lepší než doma nám odpovědělo 8 lidí, což činí 5,06%. Je to dobré, ale občas mi to nechutná nám odpovědělo 107 lidí, což činí 67,72%. Dá se to jíst nám odpovědělo 19 lidí a to činí 19,03%. Na poslední odpověď Vůbec mi to nechutná odpovědělo 5 lidí, neboli 3,16% s tím, že 11 lidí, tedy 6,96% nechodí na obědy. S. Doubková a B. Jeřábková se ptaly: Konzumoval si někdy alkohol? Kolik ti bylo let? Ankety se zúčastnila třída. Což je 54 dětí dohromady. Ve věku let alkohol požilo zhruba 81,5 %. Zbylých 18,5 % se toho údajně ani nedotklo. My tedy děkujeme svým spolužákům, kteří se do ankety zapojili a nebáli se přiznat pravdu. Čím chceš být, až vyrosteš? Tato otázka se týkala žáků od třídy, ale i přesto jsme nezískali odpovědi všech. Některé jsme nezastihli a někteří nevěděli, co odpovědět. Získali jsme 51 odpovědí, které byly různé. Krásných 28% - 5 -

6 žáků by chtělo pracovat v integrovaném záchranném systému nebo veterinářství. Dalších 10% chce pracovat jako učitel/ka, 9% by rádo řídilo kamion či autobus a 6% dětí chce jít na automechanika. Zhruba 22% žáků by chtělo jít na obory s výučním listem. Zbylých 15% žáků si představují různou budoucnost, ať už se to týká zaměstnání (malíř, fyzik, milionář, zpěvačka, fotbalista, zahradník), pozice milionáře, u některých dokonce vědecké kariéry.. My tímto děkujeme a přejeme žákům základní školy hodně štěstí, aby získali své vysněné povolání. Erika Jeřábková a Míša Pohořalá se ptaly: Jak se dostáváš do školy? Pěšky (51) Autem (28) Autobusem (44) Zúčastnilo se 123 lidí. Ondra Hellmuth a Ondra Blažek se ptali: Zkusil/a jsi někdy kouřit cigaretu? Této ankety se účastnilo celkově 39 lidí ze sedmé, osmé a deváté třídy. 19 ze 39 lidí odpovědělo ANO, a zbylých 20 odpovědělo NE A NECHCI. Nikdo z dotazovaných neodpověděl NE, ALE CHCI TO ZKUSIT. Perličky z lavic Jan Amos Komenský: Komenský pochází z České republiky Poněmčování: Cílem národního obrození je... vypudit češtinu z Čech (9. třída) Sperma živočichové, kteří plavou do vajíčka. Sperma je, když mají dva lidi mezi sebou poměr. Erekce časté čůrání. (7. třída) Kdo je kdo? Ondřej Hellmuth se ptá Jitky Mládkové: Rozhovory s našimi učiteli, které přiblíží čtenářům jejich dětství Kde jste se narodila? V Havlíčkově Brodě. Chodila jste tam do školky? Ano. Zažila jste jesle? Myslím, že ne. Jesle ne. Kam jste chodila do školy? Do školy jsem chodila v Brodě. Jmenovalo se to V Sadech. Měla jste jako malá nějaké oblíbené místo? Oblíbené místo? Já jsem vyrůstala na předměstí Havlíčkova Brodu a tam to bylo hezký, dalo by se říct celý. Tam to bylo vlastně jako na vesnici, takže měla jsem tam - 6 -

7 pár oblíbených míst. Měla jsem třeba oblíbený strom, na kterým jsme si hráli, pak jsem měla oblíbený rybník, ke kterýmu jsme se chodili koupa,t a vedle jsme si tam potom mohli hrát. Takže jako jo, měla jsem nějaký oblíbený místa, ale bylo jich víc. S čím jste si jako malá nejčastěji hrála? No, když jsem byla úplně malá, tak teda s medvědama. Dokonce jednoho mám do dneška, toho jsem dostala, když jsem se narodila a je asi takhle velkej (ukazuje zhruba 70 cm)a mám ho dodnes. Pořád jsem se ho teda nezbavila, takže medvědy jsem měla radši než panenky. Pak, když jsem byla větší, tak už to bylo takový různý. Hodně za nás byly populární takový ty papírový panenky oblíkací, tak to jsme se taky hodně navytvářeli i svých modelů. Četla jste jako malá knížky? Četla a hodně. Pamatujete si nějakou vaši oblíbenou? Jako dítě jsem četla jako vůbec dětský knížky, to jsem měla ráda třeba Děti z Bullerbynu. Nebo jsem taky měla takový ruský pohádky a ty byly teda hodně dobrý, ty mě hodně bavily a pak, když už jsem byla větší, tak jsem četla literaturu pro chlapce. Takže jsem četla májovky, verneovky, Foglara. To byla knihovna mýho tatínka, kterou jsem objevila a tu jsem teda přečetla celou. Takže třeba od Maye Duch Llana Estacada jsem měla přečtenýho asi osmkrát. Stýkáte se pořád s nějakými spolužáky ze školy? Kdepak, vůbec tam nejezdím a vůbec na to místo už nemám žádný vazby. Já jsem odtamtud pryč od vlastně docela dlouho, protože ve 14 letech jsem šla na internát a po internátě hned jsem se odstěhovala sem. Takže jsem se od toho prostě časem oddělila. Takže už nikoho odtamtud nevídám. Jaké máte vzpomínky na školu? No, asi rozdílný. Na první stupeň mám vzpomínky takový, že si teď postupem času myslím, že jsem musela být nezralý dítě, protože mě poslali do školy dost brzy. Já jsem narozená v září, já jsem šla v pěti letech do školy a první polovinu školní docházky si myslím, že jsem se asi dost trápila, protože mně to ve škole nešlo. Pořád jsem něco neměla a měla jsem dost jako potíže. A až někdy v půlce, až někdy od tý šestý třídy vejš to začalo být takový jako příjemnější a tehdy mě ta škola začala teprve bavit a trochu mi začala i jít. Jaký pro vás byl přechod na střední školu? No, přechod na střední školu byl docela drsný. Já jsem vlastně studovala v Litomyšli, takže jsem byla na internátě, což mně nevadilo, to jsem měla docela natrénovaný z táborů a takových těch různejch věcí, ale protože jsem byla spíš takový zakřiknutý dítě, tak spíš mi vadilo ne to odloučení od rodiny, ale spíš takový to postarat se o takový ty běžný věci, zařídit si všechno sama a tak. Tohle, než jsem se do toho vžila, pro mě byla docela potíž. Pak už jsem si to užívala, od toho druhýho ročníku vejš už to bylo dobrý, ale v těhletech ohledech, že jsem byla taková asi málo komunikativní a málo věcí jsem si uměla zařídit, tak to byl docela boj. Chtěla byste se někdy vrátit do minulosti, a znovu si prožít dětství? No, v některý okamžiky asi jo, protože si myslím, že špatný dětství jsem neměla. Děkuji za rozhovor Josef Boch se ptal Petra Hyšplera: Kdy jste se narodil? 20. září 1984 Kde jste se narodil? V Pardubicích, ulice Kyjevská Máte sourozence? Ano, bratra. Vaše početí bylo plánované? Tak to opravdu netuším (smích). Vaše první slovo? Nevím, opravdu netuším (smích). Kdy jste se naučil vázat tkaničky? Myslím, že tak ve třetím roce školky

8 Kam jste chodil do ZŠ? Tak nejprve jsem chodil do Základní školy Studánka nedaleko mého bydliště a poté na druhý stupeň do školy Josefa Ressela zaměřenou na matematiku a biologii. Byl jste rošťák? No tak - jak se to vezme, my jsme byli sice zlobiči, ale takoví dobrosrdeční zlobiči, nicméně bych to za zlobiče nepovažoval (smích). Oblíbený předmět? Tělocvik, zeměpis, matematika. Vaše koníčky? Sport, rybaření, příroda, cestování. Kdo vás jako dítě financoval? Musel jsem si vždycky koníčky financovat z vlastních zdrojů, na všechno jsem si musel vydělat, takže brigády a tak Co po 9. třídě? Tak to pro mne byla velice obtížná otázka, věděl jsem, že mně jdou technický předměty, přemýšlel jsem i o vojenské škole, ale i to mě nakonec přešlo,nakonec jsem vystudoval průmyslovku Sandra Doubková se ptá Michaely Kořínkové Co se vám vybaví při slově dětství? Dětství - tak to se mi vybaví láska, výlety a prázdniny u babičky Vzpomínáte na něj ráda? Ano, moc ráda. Každému bych přála takové dětství, jaké jsem měla já. Která vzpomínka vám vykouzlí úsměv na tváři? Asi se sestrou, když jsme vždycky u babičky skákaly do sena a různě jsme si tam hrály. Prostě ty prázdniny na vesnici. Pamatujete si na vaši oblíbenou hru, když jste byla malá? Ano, skákali jsme panáka, hráli Cukr, káva limonáda a o Velikonocích jsme chodili koledovat. A co školní léta? Dostala jste někdy nějakou poznámku za nekázeň? Ano určitě. Na základce jsem byla docela zlobivá, žákovskou jsem zapírala a pak, že jsme se po zvonění zdržovali na chodbě. Bylo pro vás těžké se rozhodnout, kam po 9. třídě? Určitě, kdybych teď měla možnost, tak se třeba rozhodnu úplně jinak. Ale s kamarádkou jsme se bály, že nás nevezmou, tak jsme šly na školu, kde brali podle prospěchu. Dnes bych už volila jinak, ale člověk se tak rozhodl a čas nelze vrátit zpátky Erika Jeřábková se ptá Vladimíry Valáškové Když jste byla malá, měla jste nějaké domácí zvíře? Jaké? Měla jsem mourovatého kocoura, jmenoval se Fous. Myslíte si, že bylo dětství lepší, když jste byla dítě vy, nebo teď? Myslím si, že jsem měla dětství jiné. Zda lepší, či horší? Byla jiná doba, jiná společnost. Dnešní děti mají lepší podmínky, větší možnosti, protože žijí v demokracii. I přesto jsem měla dětství pěkné a neměnila bych. Kam jste chodila na školu? Chodila jsem do zdejší základní školy. Bylo školství o hodně rozdílnější než v dnešní době? Učivo se moc nelišilo. Změna nastala u jazyků (ruský za anglický) a dějepisu, žijeme v demokracii. Co se změnilo, je vztah učitel a žák - my jsme měli větší respekt. Dnešní žáci se učí ve školách s moderním vybavením, mají spoustu krásných pomůcek a to jsme dříve neměli. Měla jste nějaké koníčky, kterým jste se věnovala? Sbírala jsem ubrousky, pohlednice měst, svatební oznámení (sbírám stále) a za TJ Vysoké nad Jizerou jsem hrála volejbal

9 Chtěla jste být vždycky učitelkou? Vždycky jsem chtěla pracovat s dětmi Josef Vrána se ptá Jany Vodseďálkové Čím jste se chtěla stát, když jste byla malá? Strašně dlouho jsem nevěděla, čím chci být. Tak jsem se přihlásila na gymnázium a na optika. Nakonec mě na gymnázium vzali. Jaká byla vaše nejoblíbenější hračka? Moje nejoblíbenější hračka byl plyšový zajíc. Jaká byla vaše nejzajímavější poznámka ve škole? Žádnou poznámku jsem nedostala. Jaký byl váš největší trapas? Když jsem byla s maminkou v Semilech, tak jsem poskakovala a omylem jsem se chytila nějaké paní s pocitem, že je to moje maminka, přičemž jsem se při pohledu na ní lekla. Požila jste jako malá alkohol či cigaretu? Maximálně jsem ochutnala pivo, ale to mi nechutnalo. Měla jste nějakého mazlíčka? Chtěla jsem koníčka, ale nakonec nám tatínek postavil chaloupku. Jinak jsme měli kocourka. Jaká byla vaše povaha a chování? Byla jsem hodně hodná a tichá. Jaká byla vaše nejoblíbenější sladkost? Moje nejoblíbenější sladkost byla Jesenka Jiří Pěnička se ptá Lenky Farské Kdy a kde jste se narodila? Narodila jsem se 25. června 1976 v Liberci. V jakém městě, vesnici jste bydlela? Bydlela jsem v Liberci. Jaká byla vaše oblíbená hračka a proč? Moje oblíbenější hračka se dochovala dodnes, dostala jsem ji k narozeninám a byla to plyšová opice, nejspíše orangutan, a spala se mnou spoustu let v posteli. Když jste byla malá, čím jste chtěla být (povolání)? Měla jsem moc ráda zvířata, tak jsem chtěla být farmářkou. Měla jste nějaké koníčky? Sportování všeho druhu, rodiče mě vedli k turistice. Chodila jste na nějaké kroužky? Jako mrňous jsem se učila hrát na akordeon, závodně jsem běhala na lyžích, pak ještě běhala dlouhé tratě v atletice. Takže tréninky mi zabraly hodně volného času. Byla jste ráda ve škole? Myslím, že ano. Měla jste dobré známky? Šlo to. Když jste byla malá, přemýšlela jste o budoucnosti? Jestli ano, byla vaše představa srovnatelná s dnešní dobou? Farmářkou sice nejsem, ale zvířat teď mám doma kolem sebe dost, tak jsem spokojená. Vaše oblíbená sportovní hra? Asi volejbal

10 Kam jste chodila na základní školu? Na ZŠ Ještědská a ZŠ U stadionu v Liberci. Měla jste domácí zvířátko? Doma jsme ho mít nemohli, mamku jsem se sestrou přemluvily, až když nám bylo 18 let, a pořídily jsme si křečka. Sbírala jste něco? Známky a etikety od sýrů. Četla jste knihy, komixy? Jaké? Knížky jsem četla ráda od mala a zůstalo mi to dodnes, mám moc ráda Saturnina od Zdeňka Jirotky a Čisté radosti mého života od Jana Šmída. Harryho Pottera jsem četla až v dospělosti a moc mě bavil, tak jsem ho pořídila i domu pro děti. Z jakého dárku jste měla největší radost? Ze dvou - z Lucky a Míši, mých dětí. Je to dárek? Míša Pohořalá se ptá Renaty Bordeové 1) Čím jste chtěla být, když jste byla malá? Úplně malá, tak to si nepamatuji, ale do 11 let jsem koketovala s letuškou, do 14 let jsem vážně uvažovala o práci na celnici (důvod: toužila jsem nosit uniformu) a nakonec jsem šla na pedagogickou školu. Původně jsem chtěla do mateřské školy, ale záhy jsem změnila názor. Ovlivnila mě mamka, která také pracovala s dětmi. 2) Učila jste se ráda? Některé předměty jsem měla ráda, jiné méně. Bavila mě čeština (především pravopis a diktáty), z jazyků němčina a moc se mi líbila ruština (čtení a psaní azbukou). Také dějepis, hlavně starověké civilizace Mezopotámie, Egypt. Nerada jsem se učila matematiku pro její logiku. Měla jsem v ní ráda jen to, čemu jsem rozuměla. Ostatní mi přišlo nepochopitelné a pak jsem se to musela nadřít. Matematika se mi začala líbit mnohem později. Určitě mohu říct, že na prvním stupni jsem se všem předmětům učila ráda. 3) Když jste byla malá, měla jste nějaký koníček nebo něco co vás bavilo? Sbírala jsem známky, trochu ubrousky, lisovala kytičky do herbáře, vyráběla tapiko - (ruční práce - pomocí háčku se chemlonové provázky provlékají na mřížku a tvoří se obrázek), snažila jsem se plést - a zvládla jen obrace hladce. Vyráběla jsem módní oblečky na polínka. Pouštěla jsem se do výroby jednoduchých sedátek, laviček a dalšího "užitkového" nábytku. Pomáhala tatínkovi brousit karoserii našeho bleděmodrého trabanta. Také jsem často trávila čas na půdě u tety a tam četla staré časopisy a kreslila do školních sešitů po mamce hlavy indiánů (dost neúspěšně). 4) Měla jste nějaké domácí zvíře? Doma chvilku rybičky. U tety kozu, jmenovala se "Pušim", králíky, kočku "Morinku" - byla to její zvířata. O víkendech a prázdninách jsem se o ně starala. 5) Hrála jste na nějaký hudební nástroj? Začala a rychle skončila s klavírem. Hrála jsem asi půl roku, ale problém byl s přehráváním, klavír jsme doma neměli. Nahradila ji zobcovou flétnou a pak pokračovala na příčnou. Celkem asi 6 let. Hra na nástroj byla fajn, nebavila mě nauka / teorie Anna Hrubošová se ptá Květoslavy Hynkové Na paní učitelku jsem si připravila několik zajímavých otázek, z jejího dětství

11 1) Byla jste na škole oblíbená? Na 1. stupni si myslím, že jsem byla dost oblíbená. Na 2. stupni už ne, asi jsem měla vyhraněné názory. 2) Dostala jste někdy poznámku za nekázeň, popřípadě jakou - ( za co )? Poznámku jsem dostala - myslím v 1. třídě - kdy mi spolužačka vyjedla salám z chleba a to mě tolik rozpálilo, že jsem ji praštila lahví od čaje do hlavy (tenkrát ještě nebyly plastové), sama jsem se lekla, jak to zadunělo. Pak už to se mnou šlo. 3) Co jste měla v deváté třídě na vysvědčení? Myslím, že dvě 2. 4) Čím jste chtěla být, když jste byla malá? Malířkou. 5) Koho jste měla raději z rodičů? Oba, vážila jsem si jich. 6) Byla jste jako malá poslušná, nebo spíše rošťák? Měla jsem velkou volnost, ale hodně jsme společně pracovali. Mohla jsem dělat spoustu věcí, nemusela jsem si nic vynucovat ani prosazovat. 7) Jaký byl váš největší koníček/ záliba? Malování, sport, příroda, turistika. 8) V kolika jste měla první lásku / vážnější známost? Zamilovala jsem se už ve 3. třídě, ale vážnější lásky jsem prožívala až na vysoké škole. Paní Hynková chodila na základní školu a gymnázium do Tanvaldu, poté chodila na vysokou školu v Ústí nad Labem a poté se věnovala speciální pedagogice na vysoké škole v Liberci, tu však kombinovala s prací Beata Strnádková se ptá Radky Farské Odkud pocházíte? Pocházím s Jesenného. Jaká je vaše první vzpomínka z dětství a kolik vám bylo let? Byly mi asi 3-4 roky a ve školce probíhala taneční soutěž dvojic. Vítěz dostal za odměnu věneček z kopretin. Vyhráli jsme, a asi proto mi ta vzpomínka zůstala v hlavě. Byla jste ve škole rošťák nebo spíše šprt? Vzpomenete si aspoň na jednu neplechu, kterou jste učitelům vyvedli? Nebyla jsem ani velký rošťák, ani šprt. Učila jsem se dobře, ale zároveň jsem se vyskytovala i u menších lumpáren. Větší zlobení obstarávali spíše kluci. Třeba se schovali do skříně, vozili se na stahovací tabuli nebo si tajně brali zpět své zabavené věci z kabinetu sousedícího s naší třídou. Pan učitel si stejně moc nepamatoval, co zabavil. Chodila jste do školy ráda? Který předmět vás nejvíc bavil? Do školy jsem se většinou těšila, hlavně na češtinu a výtvarnou výchovu. Matematika mi nic moc neříkala, ale zvládala jsem ji. Byli na vás rodiče hodně přísní nebo spíš laskaví? Jak vás chválili? Rodiče byli přísní a důslední, hodně jsme museli pomáhat. S bratrem nás pochválili, když bylo za co, často jsme za odměnu také jezdili na výlety

12 Kdy si myslíte, že skončilo vaše dětství? Přechodem z 8. třídy (9. třída nebyla povinná) na gymnázium skončilo moje bezstarostné dětství. Do základní školy jsem to měla 50 metrů. No a od prváku každé ráno sama na budík vstát, obstarat bratra, dva kilometry doběhnou na vlak Ale zase se od té doby nebojím sama chodit potmě venku Barbora Jeřábková se ptá Marty Hrbáčkové 1) Co bylo v dětství vaším největším koníčkem? Nejraději a nejvíce jsem četla a stále něco vyráběla. 2) Chodila jste na nějaký kroužek? Pokud ano, na jaký? Když nebudu počítat pionýrský oddíl, kam chodit byla skoro povinnost, tak pak to bylo kreslení a počítačový kroužek - to byly počítače ještě jen osmibitové. 3) Dostala jste někdy poznámku za nekázeň? Dostala, ale tak trochu omylem. Ale ani jsem nepípla na protest, učitel byl autorita. 4) Jak jste se dostala k učení? Věděla jste už od dětství, že budete učitelkou? Čím budu, jsem netušila do poslední chvíle, než jsem si podala přihlášky ve čtvrťáku gymnázia. Co jsem věděla, bylo, že mě učení baví a chtěla bych se něco dozvídat celý život. A tak se dneska nejen učím, ale i vyučuji. 5) Co vás přimělo stát se učitelkou především dějepisu a německého jazyka? Z dějepisu na základní škole si pamatuji jen Alexandra Makedonského, dějiny mě chytly až na gymnáziu. Měli jsme dobrou profesorku, naučila nás dívat se na minulost jako na nevyčerpatelnou zásobnici příběhů, zajímavostí, pikantností, souvislostí. Tak jsem si je zvolila za maturitní předmět a pak i jako aprobaci na vysoké škole. Jazyky mě vždycky bavily, němčině jsem dala přednost před angličtinou proto, že je to jazyk sousedů, tak trochu v nemilosti a opomíjený, a hlavně mi připadal přehledný, logický, řídící se pravidly Tomáš Turpiš se ptá Zdeňka Nechanického Jaké jste měl vysvědčení ve škole? Pěkné, přesně nevím jaké, ale šlo to. Čím jste chtěl být, když jste byl malý? Nevím, jestli se můžu přiznat, ale učitelem. Co jste dělal ve volném čase? Ve volném čase jsem pomáhal rodičům s hospodářstvím. Ze sportů jsem měl rád turistiku. Které předměty jste měl nejradši? Matiku, fyziku... to je všechno. Chtěl byste žít v dnešní době jako mladý, nebo jste rád, že jste se narodil ve své době? Tak každá doba má své přednosti a nějaké nedostatky, dřív všechno bylo klidnější, dneska to je pohodlnější, není tolik starostí. Byly fyzické tresty povolené v době, když jste chodil do školy? Já si myslím, že nebyly, to už je hodně dávno, co byly povoleny. Asi se používaly trošku, nikdo z rodičů to neřešil, ale že by byly oficiálně povoleny, to si nemyslím Pavel Novotný se ptá Jaroslavy Haklové [1] Jaké bylo vůbec vaše dětství? Moje dětství bylo kouzelné, prožité ve skvělé rodině a se spoustou báječných kamarádů. [2] Měla jste v dětství nějakou svojí oblíbenou hračku? ( Jakou?) Ano, plyšové psy. [3] Jakým sportům jste se v dětství / mládí věnovala? Věnovala jsem se aktivně atletice = sprint a dálka, trochu karate a v zimě běžky

13 [4] Kam jste chodila do školy a školky? Do školky jsem nechodila, měli jsme takovou "školku" doma a do školy jsem chodila od 1. do 5. třídy v Horních Štěpanicích a dále následně do Jilemnice. [5] Měla jste v mládí nějaký průšvih? Jasně, pár jich bylo, třeba když jsme jako třída utekli ze školy během vyučování nebo jsme se zamkli ve třídě a učitel se nedostal do třídy. [6] Setkala jste se ve školních letech někdy se šikanou? Ne,protože sebemenší náznaky šikany se řešily ihned, takže aktéři neměli šanci... Snad je to i dobou, ve které žijeme. [7] Které předměty jste měla ve škole nejraději? Mezi moje oblíbené předměty patřily cizí jazyky, přírodopis,výtvarná výchova,tělocvik, chemie a zeměpis. [8] Jaký byl váš prospěch ve škole? "Prospěla s vyznamenáním ", měla jsem štěstí na bezvadné učitele, dodnes na ně ráda vzpomínám. [9] Jaké byli vaše celkově hlavní zájmy? Mezi moje hlavní zájmy patřily cizí jazyky, sport a malování. Dále jsem si také dopisovala se spoustou přátel po celém světě. Cestovala jsem ráda po České republice, zvláště po Krkonoších, dále jsem poznávala cizí země a život v nich a také mě zajímala kynologie. [10] Ve kterém městě jste se narodila? Narodila jsem se v Jilemnici, ale to už je hodně dávno... [11] Chtěla by jste se někdy vrátit do svého dětství? Moc ráda bych se tam na chvíli vrátila, abych se sešla se svým úžasným tátou a prožila pár chvil z mého krásného dětství, na které nikdy nezapomenu a po celý život je mám uložené ve svém srdci. Pokud postrádáte rozhovor s L. Burgermeisterovou a J. Sajdlovou, postrádáte správně. Ondra a David je pro Vás bohužel nepřipravili. Obě učitelky ale najdete v našem malém testu, který následuje. Vaším úkolem je přiřadit ke jménu správnou fotografii

14 Zkuste zjistit, či uhádnout, kdo je kdo, hodně štěstí. Řešení k fotkám na konci větrníku

15 Školní akce Výlety 1. třída V letošním druhém pololetí se 1. třída ZŠ Vysoké nad Jizerou zastavila na výstavě betlémů u Tišnovských ve Vysokém nad Jizerou. Byla tam výstava několik stovek betlémů. Dětem se moc líbila a nejvíce se jim líbil betlém s loutkami. Dále se také 1. třída podívala do Muzea Českého ráje v Turnově, kde se děti mohly podívat výrobu levandulového mýdla a samy si to vyzkoušet. Tam byly společně s druháky. Dětem se moc řemeslo výroby mýdla líbilo. 1. třída se také podívala na hrad Valečov. Děti si tam mohly prohlédnout interiér hradu, nejvíce se jim líbila hladomorna, kostlivci, mrtvoly a šašek. Také se účastnily programu o Karlu IV., kde se mohly seznámit s ním (téměř osobně), ale i s jeho dobou. Dále ještě v ten den navštívily muzeum Škoda auto v Mladé Boleslavi, děti zde poznaly historii výroby automobilu. Nejvíce se jim líbila závodní auta. A protože byla tuhá zima a hodně sněhu, tak prvňáci občas opustili školní lavice i mimo plán a vyrazili sportovat tady pekáčovali

16 Na Valečově byly spolu 1. a 3. třída, další obrázek je zachycuje společně před škodováckým muzeem. Chtěli bychom poděkovat panu Knopovi z Helkovic, který dětem na tento výlet zaplatil autobus. 2. třída Druhá třída letos navštívila v rámci školního výletu papírnu EMBA v Pasekách nad Jizerou, kde je provedli provozem a ukázali jim toho opravdu hodně. Udělali si tak alespoň představu, co se děje se starým papírem, kterého jsme letos ve škole nasbírali kg. Kromě toho se byly děti podívat ve firmě na výrobu hraček DETOA v Albrechticích v Jizerských horách. Z těchto akcí nejsou bohužel obrázky k dispozici. Letos se také hodně lyžovalo, někteří žáci 1. stupně vyrazili několikrát se svými učiteli odpoledne na běžky. A podle fotografií se jim to líbilo

17 3. třída na sněhu 5. třída 5. třída toho měla letos opravdu hodně. Navštívili sklárny v Harrachově, kde se podívali do provozu, mohli si koupit i nějaké drobné sklo, i když ne každý ho dovezl ve zdraví až domů. Zastavili se ještě v Tanvaldu v DDM, kde vyráběli nádherná zrcadla s mozaikovým rámem, což mnohé maminky jistě ocenily, protože je pro ně děti chystaly jako dárky. Se sklem souvisela i jejich podzimní návštěva firmy Rautis v Poniklé. Školní výlet je zavedl na Krkonoše, zdolali Sněžku a ještě se v Peci vyfotili s Krakonošem. 6. třída Valečov Šestka se zúčastnila na Valečově akce,která pro ně souvisela s učivem dějepisu Karel IV. a jeho doba. Kromě toho navštívili Veletrh dětské knihy v Liberci a se sedmáky absolvovali pořad o starých řemeslech v Severočeském muzeu v Liberci

18 7. třída 7. třída pojala svůj školní výlet poněkud bojovně. Z Vysokého se pěšky vydali na Polubný, kde měli objednaný paintball. Kdo netuší, o co jde, nabízíme vysvětlení z wikipedie: Jedná se o bezkontaktní adrenalinový sport, při němž je k vyřazení protihráčů používáno zbraní, které střílejí želatinové kuličky ráže 0,68 palce (1,73 cm). Tyto kuličky jsou ze zbraně vypuzovány expandujícím stlačeným vzduchem nebo CO 2. Kulička je tvořena pevnou skořápkou na bázi celuloidu, který se používá při výrobě potahovaných pilulek. Uvnitř obsahuje kulička netoxické vodou rozpustné barvivo rozličných barev. Při zásahu cíle skořápka kuličky praská a okolí zásahu je potřísněné barvivem. Tímto způsobem je zasažený (označený) hráč vyřazen ze hry a odchází mimo hřiště do předem určeného prostoru

19 8. třída Žáci se podívali na Dobrošov do pevnosti a v Adršpachu si prošli skalní město. Kromě toho se v zimě věnovali bruslení, do Vrchlabí na zimní stadion se s nimi také jednou vypravila i devátá třída

20 9. třída Výlet do Nebákova a na Trosky

21 Akce ve škole Werich a Voskovec v podání Literapointu Každý rok k nám jezdí paní Marie Dušáková, která nám nabízí šedesátiminutový literární pořad, během něhož si nejen připomeneme učiteli předané znalosti, ale také si je netradičním způsobem rozšíříme. Poslední dva pořady se věnovaly K. H. Máchovi a K. Čapkovi. 20. března 2017 k nám přijela s literárním pořadem o počátcích přátelství Voskovce a Wericha, o jejich působení v Osvobozeném divadle, ve filmu i v emigraci v USA. Dále jsme se dověděli o tom, jaký byl vývoj jejich kariér poté, kdy Voskovec zůstal v Americe, o práci Wericha v divadle ABC, o spolupráci s M. Horníčkem, ale i o tom jak Voskovec uspěl za oceánem. Vše bylo doplněno ukázkami z filmů, textů i zvukových záznamů. Tato přednáška se nám líbila, připomenula nám znalosti a také jsme k tomu zhlédli útržky z filmů, ve kterých oba hráli, ale které bychom asi v televizi běžně nesledovali. E. Jeřábková a M. Pohořalá

22 Bednářství V pátek nás paní učitelka vzala na malou exkurzi do našeho muzea, kde nám pan muzejník vyprávěl o tom, jak vzniklo bednářství a kdo byli první bednáři. Líbilo se mi na tom, že pán to vyprávěl, jakože tomu rozumí a také že jsme si mohli na některé předměty sáhnout a potěžkat si je. Žaneta Valčišová, 5. třída Přednáška to byla velice zajímavá. Nikdy jsem nepřemýšlela, že by mohlo být řemeslo, jako je bednářství. Když se řekne bednářství, hodně lidí si představí člověka, který vyrábí bedny, jenže tohle je přesně naopak. Člověk pomocí dřeva, nejčastěji dubu, vyrábí a skládá různé nádoby, sudy nebo máselnice. Přednáška mě bavila, ale mohlo být více času, protože tam bylo dost informací na malou chvíli. Hlavně bych chtěla poděkovat naší paní učitelce, že nám tuto přednášku zařídila. Sandra Doubková, 9. třída Pan muzejník nám o všem velmi pěkně vypravoval, bylo vidět, že si vše pečlivě zjistil a ověřil. I když nemám žádný vztah k těmto řemeslům, musím uznat, že to bylo vcelku zajímavé. Co se mi líbí je, že se stále v Čechách zachovává tradiční řemeslo, ať už se jedná o ševcovství nebo právě o bednářství a podobně. Vystavené exponáty byly opravdu hodně letité a o to více mě prohlídka zaujala. Ondřej Hellmuth 9. třída Patříme k sobě 7. třída se dne 26. dubna zúčastnila v Jablonci nad Labem festivalu Patříme k sobě, ve kterém vystupovali handicapovaní občané Česka a Polska, šlo především o pomoc a radost ze vzájemného setkávání. Žákům z Vysokého nad Jizerou se festival velice líbil, a udělalo jim radost, když viděli handicapované, kteří do toho dávali více pohybu než dnešní mládež, která denně sedí u počítače

23 Přednáška o filmových žánrech Dne navštívil naší školu pan Cyril Podolský z ateliérů Podolský. Je to režisér a scénárista, jenž tvoří převážně filmy s loutkami- Krysáci. Pan Podolský prvnímu stupni vyprávěl o tom, jak se vytváří loutky do filmu, jak se s nimi pohybuje a také jim vyprávěl o nové pohádce Šaflík a Šuflík. Druhý stupeň byl ale svědkem zcela jiné přednášky. Týkala se vzniku filmu a filmových žánrů. Pan Podolský nám povyprávěl o tom, jak se promítal první film ve Franci, o prvních filmových tricích. Také o tom jak se film postupně ozvučoval a barvil. Co se týče vyprávění o žánrech, tak nám nejdříve vyprávěl o prvních komediích s Charlie Chaplinem, o tom jak se využívala mimika a ovládání těla. Také o komediích s Vlastou Burianem, jak se musel dávat záběr velmi blízko obličeji, kvůli zvuku, který občas neodpovídal obrazu. Vysvětloval techniku tvoření hororů, jejich druhy a účel. Vše bylo doplněno o ukázky promítané na plátno, které podtrhovaly celkové vyprávění a atmosféru. Také nás seznámil s vývojem postav díky filmu Rain Man s Tomem Cruisem. Na něm bylo dobře vidět jak se ze zlé, sobecké postavy stane empatický dobrák. Vysvětlil nám fungování točení scény- když točíte les, následně strom a poté větvičku, film bude o větvičce. Kdežto když natočíte větvičku, les a pak strom, tak nejspíše točíte dokument v lese. Ukázal nám a vysvětlil, jak funguje to, že v jeden moment se z filmu, který je třeba drama stane pohádka. Pan Podolský celou dobu skvěle pracoval s publikem, působil velmi mile a inteligentně. Mě příjemný hlas a jeho povídání se dobře poslouchalo. Je jenom škoda, že nám nezbyl čas na celou přednášku, ale i tak jsme viděli a slyšeli spousty zajímavých věcí jako třeba první film od Švankamjera. Přednáška to byla velmi zajímavá a dobrá. Ondřej Hellmuth, 9. třída Se slušností dál dojdeš Výchovný pořad určený pro první a druhý stupeň základních škol má za cíl seznámit žáky se základy slušného chování. Celým interaktivním pořadem provázela Nela Kailová - zpěvačka a herečka, objevila se v seriálech Ordinace v růžové zahradě a Ulice, v současné době působí v několika muzikálech v Praze a v Mostě a Josef Fečo - dětský herec a dabér, vítěz několika pěveckých soutěží, včetně mezinárodních. V současné době působí také v několika pražských muzikálech, např. Addams Family, Bonnie a Clyde... Hlavními nosnými tématy pořadu byly mobilní telefon ve společnosti a na veřejnosti, chování na kulturních akcích, základní etiketa třeba při cestování

24 Tato dvojce vystoupila ve škole , pořad nás měl poučit o slušném chování, ukázat nám co je špatně a jak bychom to měli dělat správně. Celé mi to přišlo jako nepovedeně zakamuflovaný koncert. Asi šlo více a písničky než o samotné vychovávání našich maličkostí. Ostatně si myslím, že děti prvního stupně to ocenily více nežli děti z druhého Když se začaly hrát scénky, pak mi vše přišlo jako jedna velká parodie, jedna velká cirkusová manéž. Ale možná, že poměry na Mostecku, odkud účinkující přijeli, jsou o něco drsnější nežli u nás Pobavil jsem se, když byli zapojeni žáci naší ZŠ. Pokud bych to měl shrnout, tak za 50 Kč jsem čekal něco víc J. Boch, 9. třída Protidrogová přednáška Každý z nás (snad) ví, že drogy jsou zlé, že alkohol je zabiják, ale přeci jen není od věci si to zvlášť v těchto pubertálních letech připomenout. O to se postaralo trio mužů v divadle Krakonoš, především ale pan Kuřátko, zaměstnanec věznice Valdice. Velmi rázným, občas až drsným způsobem (který byl ale velmi účinný) nám popsal účinky, dopady alkoholu, drog atd. Ukázal nám příklady na spoustě videí, textů a podobně. Také využil toho, že je zaměstnán právě ve Valdicích, a řekl nám něco o prostředí a chodu věznice. Myslím, že si všichni právě i díky ráznému přístupu zapamatují poslaní přednášky. Děti, neberte drogy! Ondřej Hellmuth, 9. třída

25 Modrotisk a paličkování Dne 30. a 31. března 2017 se ZŠ Vysoké nad Jizerou účastnila akce "modrotisk." Celou tuto akci vedla Paní Ludmila Dolinárová s asistentem. V jejím průběhu jsme mohli vyzkoušet techniku modrotisku, kde jsme si tiskli na kus bílého plátna rezervou zelené ornamenty velikonočního motivu. Zjistili jsme, jak se správně má tiskat - na tiskátku nesmí být velká vrstva barvy. Při tiskání nám oba lektoři samozřejmě také pomáhali, jako třeba radami o tom, jak se to má a nemá dělat, ale také nám pomocí štětce roztírali barvu na tiskátku, aby nevznikla mezera bez barvy. Na konci jsme vytiskli na kus látky obrazce, které si myslím, že se nám napoprvé povedli. Paní Ludmila nám také povídala něco málo o historii. Samotné barvení už vzala do rukou sama, naše výrobky si odvezla domů a nám už poslala do školy hotové modrotisky, které byly moc pěkné. Mnozí jsme je využily jako dárky ke Dni matek. Modrotisk je vlastně tradiční lidová tkanina, která sloužila k ženskému odívání, později jako ženský krojový oděv. U nás se traduje, že modrotisk přišel z východu, ale k nám ve skutečnosti přišel ze západu. V 17. století dostal francouzský král Ludvík darem od siamského krále zvláštní potištěné látky, které velmi zaujaly celý královský dvůr, ale nikdo nevěděl, jak se vyrábějí. Tento typ látek byl výzvou k pokusům. Bylo jasné, že látka byla nejdříve potištěna a potom barvena. Čím je potištěna byla záhada, kterou řešilo mnoho lidí. Nejvíce se problémem zabývali Dánové a nakonec byli úspěšní a objevili složení tiskařského popu (rezervy). Z Dánska se použití potisku pomocí rezervy dostalo do Německa a odtud se rozšířilo do Podkrkonoší a postupně se šířilo dále na východ, na Náchodsko, na Moravu a na Slovensko. V dnešní době bohužel už výroba modrotisku na většině míst zanikla. Na Slovensku se už modrotisk nevyrábí vůbec a v Čechách už jen na Moravě v Olešnici a ve Strážnici. Tato akce se nám líbila, dozvěděli jsme se spoustu informací o modrotisku a samotné tiskání nás bavilo. Také si myslíme, že obnovování starých a už skoro zapomenutých tradic je dobré, a určitě celá škola bude ráda, když se tu zase někdo z Klubu lidové tvorby zastaví s dalším zajímavým tématem. Vždyť i dnes ještě vzpomínáme na voňavé dny loňského jara, kdy jsme pekli perníky. Pomalu tak vzniká nová školní tradice, které za svůj vznik vděčí nejen Klubu lidové tvorby, ale také našemu vysockému muzeu, které nám první kontakt zprostředkovalo. Ale někdy si vystačíme i s vlastními zdroji. Další zajímavou textilní technikou, se kterou jsme se seznámili na konci května, bylo totiž paličkování. Jako předchozí akce byla i tato součástí letošního školního projektu o řemeslech. Představila nám ji Alena Matoušková, naše paní uklízečka, která paličkování ovládá a ještě o něm pěkně povídá. Připravila si pro nás i spoustu materiálů, vzorníků, hotových výrobků, fotografií, kde jsme mohli jen tiše obdivovat, co lidské ruce dokážou. Paní Matoušková nám techniku ukázala a potom vyzvala odvážlivce, aby to zkusili sami pod jejím vedením. Věřte, že to není nic jednoduchého a snadno se do nití zapletete. Trpělivost je zkrátka při téhle práci opravdu potřeba. Chceme tímto paní Matouškové poděkovat za perfektně připravený program. Josef Vrána a Jiří Pěnička, 9. třída

26 Hudba šesti kontinentů Radim Zenkl je hudebník, mandolinista a skladatel. Je to jeden z nejlepších mandolinistů světa a rozhodně nejlepší mandolinista v Čechách. Naše škola měla tu čest, že nám pan Zenkl přišel povyprávět o své kariéře, o hudbě v různých částech světa a také o různých hudebních nástrojích. Bylo vidět, že hudba je pro pana Zenkla celý život, vyprávěl srozumitelně a s nadšením. Ke každé části světa ukázala jejich typický nástroj (převážně to bylo něco na způsob fléten a lesních rohů) a zahrál na něj. Skvěle

27 pracoval s publikem, ptal se nás na různé věci, nechal nás dupat a tleskat do rytmu, vyžádal si i čínského asistenta, což byl žák s čínským kloboukem, co ho doprovázel při jedné skladbě. A co bylo nejlepší, tak to, že udělal asi osmičlennou doprovodnou kapelu k jeho hraní. Byl jsem v té skupině a musím říct, že to byla sranda. Ke konci jsme se pana Zenkla ptali na různé věci zase my, a jelikož žije v USA, bylo nám řečeno, abychom se ho zkusili ptát anglicky. To také většina udělala. Ptali jsme se v rámci našich možností, takže pan Zenkl dojatě odpovídal na otázky jako Uměl jste anglicky předtím, než jste odjel do USA? a nebo na věci lehce jednodušší jako Máte rád zmrzlinu? Abych to shrnul. Celé se mi to moc líbilo, užil jsem si to stejně jako ostatní. Bylo to poučné a zábavné prostě skvělé! O. Hellmuth, 9. třída Křest audioknihy Spící město ( ) Již potřetí jsem se dostavil do nádherné liberecké radnice na křest audioknihy Spící město autora Martina Vopěnky, již jsem pomáhal namluvit stejně jako asi dalších 20 dětí. Jako minule jsem se samozřejmě těšil, neboť celou akci zakončuje bohatý raut (!). Ale ano, nebyl jsem tam jen kvůli rautu (no spíše ano). Celý křest byl velmi slavnostní, ke slovu se dostala spousta význačných jmen týkajících se Liberce a liberecké knihovny a i sám autor. Tentokráte tam vystupoval i německý překladatel, jenž překládal švýcarské společnosti, která spolupracuje libereckou knihovnou. Celý den, který kazilo snad jen ohromné teplo, jsem si užil. A ten raut! Mňam! O. Hellmuht, 9. třída Chtěla bych jen dodat, že tento mnohaletý projekt nese název Děti čtou nevidomým dětem a celý ho má na starost Krajská vědecká knihovna v Liberci. Každý rok proběhne konkurz, kterého se účastní vždy děti z celého Libereckého kraje, vybraní jsou poté pozváni na nahrávání a většinou v červnu je kniha slavnostně pokřtěna. Letos se konkurzu za naši kromě Ondry účastnila ještě Viktorka Budná a Žaneta Valčišová z 5. třídy. Roli sice nezískaly, ale nemají zmeškáno, Ondra se také rozjel až na druhém stupni, i když první roli získal už jako žák 1. stupně. R. Farská

28 Divadélko pro školy Už téměř tradičně k nám každý rok míří herci Divadélka pro školy z Hradce Králové, kteří doplňují naše školní znalosti velice netradičně pojatými představeními. Jejich podání klasiky je většinou hodně odlehčené, humorné, někdy taky výchovné, protože rušivé elementy v hledišti rázně usadí. Ke slovu se většinou dostanou i naši žáci, kteří jsou vybráni, aby spolu s herci představení dotvořili. Někdo konečně může předvést, co v něm dřímá, někdo by se zase raději viděl deset metrů pod zemí. Letos to byl spíše ten druhý případ Bea ani Erika po herecké slávě určitě netouží. I když Vašek se nakonec pasování na rytíře zhostil se ctí. Don Quijote a ti druzí Ezopovy bajky Diváci ze školky a z 1. stupně viděli Ezopovi bajky, které také sklidily velký úspěch

29 Hasík Projekt Hasík je v naší škole jako doma. Je určen pro žáky 2. a 6. třídy, takže každý si ho vlastně projde dvakrát. Členové HZS ze Semil dětem připomenou, jak se chovat při požáru, jaké jsou zásady volání na krizová čísla, osvěží si i první pomoc, za odměnu přivezou na druhé setkání záchranářskou výbavu a zkouší, zkouší se. Třetí setkání probíhá přímo v sídle HZS v Semilech, kde se žáci seznámí s technikou, prohlédnou si ji a také trochu vyzkouší. Projekt bude pokračovat i příští rok

30 Den učitelů Liberec Pan učitel Zdeněk Nechanický získal letos ocenění při příležitosti Dne učitelů za celoživotní pedagogickou práci všichni mu srdečně blahopřejeme, protože to je práce těžká. Květinový den Sbírka Květinový den probíhá každý rok a její výtěžek jde pokaždé na prevenci onemocnění rakovinou. Letos ji zajistili Jirka Pěnička a Pavel Novotný z 9. Třídy a vybrali prodejem oranžových kytiček Kč, což je jistě pěkná částka. Děkujeme. Maškarní I letos proběhl ve školní družině tradiční karneval. Kromě tance se soutěžilo o drobné odměny a vy se můžete podívat na přehlídku masek, které se letos objevily

31 Pasování prvňáčků na čtenáře proběhlo v městské knihovně pasování prvňáčků na čtenáře. Pan král si každého vyzkoušel, jak umí číst a jak přečtenému rozumí. Pokud žáček obstál, byl poklepán žezlem na rameno a pasován na čtenáře, na což dostal i glejt. Paní učitelka z nich měla radost, protože všichni prvňáci byli úspěšní, takže jsou z nich zdatní čtenáři, kteří už si sami mohou půjčovat knížky u paní knihovnice, jež akci spolu se školou pořádala. První pomoc s medvědem Nevíte, jak se dává první pomoc? Pozvěte si medvěda. Sice toho mnoho nenamluví, spíš jen tak bručí, že je s ním něco v nepořádku, ale potřebuje pomoci podobně jako zraněný člověk. Zranil se, zlomil si ruku, potřebuje ošetřit, zavolat záchrannou službu nebo, je-li zranění závažnější, dokonce provést masáž srdce. Od toho jsou tu naši prvňáci a druháci, kteří se spolu s paní Čechovou ze ZZS LK trpělivě pokoušeli medvěda ošetřit, než přijede zdravotní pomoc. Děti si procvičily znalost důležitých telefonních čísel, každý si ověřil, že zraněná ruka je potřeba zavěsit, aby přílišné prokrvení končetiny nepůsobilo bolest. Musíme se zraněným mluvit a zajistit, aby byl v teple. Přestane-li komunikovat a dýchat, každý žáček si vyzkoušel na figuríně záchranné služby správnou masáž srdce v rytmu dětské písničky Skákal pes. Každý malý záchranář také na závěr obdržel brožuru se všemi informacemi, které slyšel během programu, a diplom malého zdravotníka. Svoje dojmy potom ještě děti zpracovaly i formou obrázků a my nabízíme čtenářům ten od Karolínky Patočkové z 1. třídy

32 Děkujeme paní Čechové za názorné zvukové nahrávky a fotografie ze skutečných akcí Zdravotnické záchranné služby Liberec, která nejednou zachránila lidský život. Na závěr snad jen dodejme, že projekt je realizován ve školním roce 2016/2017 pod záštitou hejtmana Libereckého kraje ve spolupráci se společností Sanofi a právě Zdravotnickou záchrannou službou Libereckého kraje. Lenka Farská Koňský den Ve čtvrtek uspořádala žákyně 9. třídy Anička Hrubošová pro celou školu akci, kterou bychom mohli nazvat koňský den. Zaměstnanci města nám krásně připravili louku před Moravou, takže děti se rozesadily na trávu a mohlo se začít. Anička si s sebou přivedla z Olešnice svoji kobylku Megan a také přinesla spoustu pomůcek a věcí, které k péči o koně patří. Děti byly rozdělené do skupin a s jejich věkem stoupala i náročnost a rozsah informací. Řeč byla o výbavě a výstroji koně, o péči, rozdělení koní, o westernovém sportu, o sedlání a uzdění, o komunikaci s koněm a o výcviku mladého koně. Anička předvedla i praktické ukázky, tedy výsledky svého vlastního výcviku. Každý se mohl zeptat na to, co ho zajímalo, a kobylku si pohladit, ti nejodvážnější se mohli i svézt. Přálo nám i počasí, takže celá akce se moc povedla. Děkujeme Aničce, Megan i jejich pomocníkovi Jirkovi za perfektně připravenou akci. R. Farská

33 Sportovní zprávy Turnovské olympijské hry se konaly v Turnově Dětské olympijské hry. Zúčastnili se mladší i starší žáci a žákyně ze 2. stupně a zaznamenali dva skvělé výsledky: Marie Martínková ze 6. třídy zvítězila mezi mladšími žákyněmi v hodu míčkem (48 metrů 60 centimetrů) a Matyáš Chlum ze 7. třídy v kategorii mladších žáků ve skoku vysokém (140 cm). Maruška se vytáhla i na Poháru rozhlasu, který se konal v květnu v Turnově, kde také všechny soupeřky přehodila a podala nejlepší výkon v této disciplíně, protože se ale jednalo o soutěž družstev, nebyl její výkon individuálně oceněn. Naše výprava Petr a Kryštof z 8. třídy při jedné z běžeckých disciplín

34 Běh na lyžích klasicky školní závody 8. února 2017 Výsledková listina Kategorie 1. a 2. třída..500 metrů Startovní Jméno a příjmení Třída Čas Pořadí číslo 9 Karolína Francová 2. 5: Karel Burgermeister 1. 5: Tereza Nechanická 2. 5: Metoděj Bartoň 2. 5: Adéla Knopová 1. 5: Anita Čumová 2. 6: Zdeněk Petřina 1. 6: Filip Hloušek 2. 6:

35 12 Barbora Šimůnková 2. 6: Karolína Patočková 1. 6: Lukáš Špidlen 2. 8: Roman Beran 2. 9: Matěj Hrobař 1. 10: Kategorie 3. a 4. třída metrů Startovní Jméno a příjmení Třída Čas Pořadí číslo 21 Martin Šikola 4. 4: Natálie Ďoubalíková 3. 5: Lucie Burgermeisterová 3. 5: Matěj Dvořák 4. 6: Kamila Nechanická 4. 6: Petr Šalda 4. 6: Anna Knopová 3. 7: Karolína Vacková 3. 7:41 8. Kategorie 5. a 6. třída metrů Startovní Jméno a příjmení Třída Čas Pořadí číslo 27 Marek Šikola 6. 9: Ema Holohlavská 5. 10: Anna Patočková 6. 11: Andrea Šaldová 6. 11: Veronika Števlíková 5. 13:49 5. Kategorie třída metrů Startovní Jméno a příjmení Třída Čas Pořadí číslo 28 Matyáš Čivrný 7. 6: Václav Šlauf 7. 6: Matyáš Chlum 7. 7: Michaela Pohořalá 9. 10: Petr Havlíček 8. 11: Lukáš Holec 7. 14:02 6. Celkem 32 závodníků Sjezd školní závody 15. února 2017 Výsledková listina Kategorie 1. a 2. třída Startovní Jméno a příjmení Třída Čas Pořadí číslo 9 Karolína Francová 2. 42, Johana Novotná 1. 44, Jan Šilhán 1. 49, Metoděj Bartoň 2. 51, Alexandr Vocel 2. 1:04, Anita Čumová 2. 1:06, Vojtěch Zemánek 1. 1:08, Adéla Knopová 1. 1:09,

36 3 Marek Štěpán 1. 1:21, Ondřej Buchar 1. 1:27,7 10. Kategorie 3. a 4. třída Startovní Jméno a příjmení Třída Čas Pořadí číslo 20 Jan Hellmuth 4. 35, Vítek Duštíra 3. 36, Amálie Josífková 3. 37, Lukáš Zemánek 3. 38, Burgermeisterová Lucie 3. 38, Tomáš Morávek 4. 39, Matěj Dvořák 4. 41, Martin Šikola 4. 42, Natálie Ďoubalíková 3. 12, Kryštof Patera 3. 43, Anna Knopová 3. 48, Petr Šalda 4. 48, Jiří Hnyk 3. 50,4 13. Kategorie 5. a 6. třída Startovní Jméno a příjmení Třída Čas Pořadí číslo 30 Anna Patočková 6. 27, Tereza Duštírová 6. 31, Daniel Vokáč 6. 34, Marek Šikola 6. 37, Ema Holohlavská 5. 38, Jindřich Lukeš 6. 41, Štěpán Šindelka 6. 47, Viktorie Budná 5. 48, Jakub Marek 5. 49, Kamila Václavíková 5. 51,9 10. Kategorie třída Startovní Jméno a příjmení Třída Čas Pořadí číslo 40 Michaela Pohořalá 9. 35, Petr Šilhán 7. 35, Petr Havlíček 8. 38, Anna Hrubošová 9. 39, Lukáš Holec 7. 43,2 5. Snowboard Startovní Jméno a příjmení Třída Čas Pořadí číslo 42 Václav Šlauf 7. 45, Matyáš Čivrný 7. 48,5 2. Za vynechanou branku se připočítává k výslednému času 10 sekund. Celkem 40 závodníků

37 Účast v boji o Hejtmanův pohár Hejtmanův pohár je soutěž, ve které spolu zápolí jednotlivé školy a jejich žáci ve zdolávání tzv. opičí dráhy. Zapojit se mohou všechny základní školy a nižší ročníky víceletých gymnázií z každého kraje České republiky. Soutěží se ve 14 krajích, o 14 nejlepších krajských škol a 14 pohárů hejtmana. Cílem soutěže je u dětí a mládeže podpořit zdravý životní styl a pozitivní vztah k pohybovým aktivitám. ( Dosažené výsledky se zadávají do moderní aplikace. Kromě zdolávání překážek se žáci zapojují i do plnění různých výzev. Například jsme natáčeli videa, skládali hymnu, pokřiky, básničku a malovali vlajku. POKŘIKY My jsme velké opice z Kramářovy ulice. Před pohárem nás nic nezastaví, běžíme si pro vítězství, nás to baví!!!! My jsme jako opičáci, každou dráhu překonáme, My jsme totiž Vysočáci, vše do toho dáme! Hejtmanova poháru se nebojíme, všechny jistě porazíme. K vítězství mě vede dál, pocit, že jsem fair play hrál! Ve Vysokém jsou tu borci, vyhrajem to na tom dvorci. Vyhrajeme pohár jistě, když né dnes, tak možná příště! My jsme škola nej, všechno vyhrajem! A když né, tak žádná škoda, stejně i tak jsme super škola! Tereza Koucká 7. třída Lucie Malečková 7. třída Kristýna Dolenská 7. třída Jan Černohorský, Vladan Klíma 6. třída Lucie Farská 6. třída

38 Chtěli jsme zapojit i rodiče, aby si vyzkoušeli také překážkovou dráhu, kterou musí jejich děti zvládnout, a proto jsme uspořádali jedno sobotní dopoledne jako sportovní den, kde si mohli rodiče s dětmi zasoutěžit. Za všechny aktivity, které jsme plnili, jsme dostávali body, které rozhodovaly o pořadí v kraji. V Libereckém kraji se zapojilo do soutěže 7 škol, z nichžnejlepšíjsme byli my - Základní škola Vysoké nad Jizerou. HYMNA NA HEJTMANŮV POHÁR (Lucie Burgermeisterová st.) Je statisticky dokázané, že cvičení je velmi zdravé. A i když je to někdy dřina, to cvičení je vždycky prima. Děti z téhle ulice, jsou mrštné jak opice, každou dráhou opičí, bez problémů profičí. V tělocvičně to dnes jiskří, sešli se tu samí mistři, bojovníci k pohledání, Hejtmanův pohár je k mání!!

39 Děti z téhle ulice, jsou mrštné jak opice, každou dráhou opičí, bez problémů profičí. Všichni rádií soutěžíme, společně se pobavíme, pohár vyhrajeme jistě, zúčastníme se i příště. Děti z téhle ulice, jsou mrštné jak opice, každou dráhou opičí, bez problémů profičí. A konečně řešení k fotokvízu 1. J. Haklová 2. J. Vodseďálková 3. K. Hynková 4. L. Burgermeisterová 5. M. Hrbáčková 6. M. Kořínková 7. P. Hyšpler 8. R. Bordeová 9. R. Farská 10. L. Farská 11. J. Mládková 12. Z. Nechanický 13. V. Valášková 14. J. Sajdlová