Fialová holčička ZŠ Kamenice Barbora Koppová

Transkript

1 Fialová holčička ZŠ Kamenice Barbora Koppová

2 Seznámení s autorem: Na okraj bych se Vám ráda představila. Mé jméno je Barbora Koppová a bydlím nedaleko Prahy. Ke psaní jsem se dostala z povinnosti. Snažila jsem se psát co nejvíc s otevřenou myslí fantazii. Doufám, že se Vám moje tvorba bude líbit, bavit Vás a dostanete z ní nějaké to ponaučení do života. Předmluva: Kniha by Vám měla ukázat, že rodiče mají pokaždé pravdu a měli by se poslouchat. Měli by, jsme se učit a dávat si pozor jaké nebezpečí nám kde hrozí. Zároveň Vás seznámí s velkými životy našich malých hrdinů. Poznámka autora: I přes některé z kritik mých příbuzných a přátel, jsem se opravdu odhodlala můj nový příběh vydat. Veškerou kritiku beru na vědomí a jsem za ní vděčná, díky ní se snažím zlepšovat své díla. Škody jiného typu než přímo určené mému dílu, nesměřují ke mně, ale spíše k vydavateli. Příběh: Bylo, nebylo jednoho krásného, slunečného dne se fialová holčička, Fialka, vydala za babičkou. Před cestou se pořádně

3 nasnídala, protože věděla, že snídaně je základ celého dne. Popovídala si s maminkou o tom, co se jí zdálo. Řekla jí, že ve snu byla princezna, která nemusela nikdy chodit, protože jí všude vozil stříbrný kočár, který táhli dva bílý koníci. Princezna nosila jenom šaty, nic jiného. Žila na překrásném zámku s maminkou, neboli královnou a tatínkem králem. Měla dvě malá štěňátka, ale fialová holčička si už nepomatovala jaké byli rasy, a ani jejich jména už nevěděla. Sen se jí moc líbil, často snila o tom, že bude princezna. Když mamince dopověděla příběh a vyšla za babičkou, aby jí popřála k narozeninám. Šla, šla a z ničeho nic v dálce něco zahlédla, ale nevěděla co. Čím blíž byla, tím byla záhadě na stopě. Byl to obrovský a zlý Archimeda. Až došla přímo k němu, Archimed jí povídá Co tu děláš tak sama holčičko?! holčička se zarazila a říká Já tě neznám a maminka mě učila, že s cizími lidmi bych se bavit neměla.. Archimedes se samozřejmě nezval a zeptal se Fialky znovu, ale dodal, že ji zná moc dobře, protože bydlí nedaleko její babičky a také ví, že má babička dneska narozeniny. Fialka přemýšlela a přemýšlela, až podlehla. Archimedovi všechno řekla, začala tak Máš pravdu, má narozeniny, proto ji nesu 1 kg mouky, aby mohla péct ty její dobré buchty, 1 litr vína, aby měla lepší náladu a dárek ode mne a mých rodičů, hodinky, které ukazují i sekundy!. Archimedes jí pověděl, že babičce už přál a nebude jí zdržovat, aby k ní dorazila co nejdříve.

4 Hned co fialová holčička zašla za roh, Archimedes už chystal plán. Chtěl ji oloupit, proto běžel a běžel, aby ji předběhnul. Utíkal o závod, co mu nohy stačili. Když Fialku předběhnul, čekal, až půjde okolo. Připravil past, ale pak si uvědomil, že Fialka může jít ještě jednou cestou, tak běžel a připravil past i na druhou cestu. Fialová holčička šla a z ničeho nic, spadla do díry. Vůbec nevěděla, co má dělat. Na něco si vzpomněla, co jednou četla a praví Těleso ponořené do kapaliny je nadlehčováno silou, která se rovná váze kapaliny tělesem vytlačené!. Vylila víno a vyhoupla se z pasti. Pokračovala v cestě za babičkou, akorát bez vína. Fialová holčička už klepe na dveře. Babička si řekne Kdopak to asi klepe na moje dveře?, jde otevřít a uvidí svoji malou vnučku. Babička je nadšená, že ji Fialka přišla navštívit. Povídaly si, mezitím si babička rozbalila dárky a nabídla Fialce svoje buchty. Fialka snědla tři buchty a zbytek, který zbyl, vzala domu pro rodiče. Babička jí znovu poděkuje a pošle Fialku domu. Po cestě na ni znovu čeká moc naštvaný Archimedes. Využije svoji váhu a skočí ze stromu na Fialku. Než si ho všimla, bylo pozdě. Fialová holčička skončila rozpláclá na cestě, jako přejetá žába. Aspoň měl Archimedes tři dny co jíst. Závěr: Doufám, že se Vám můj příběh líbil. Moje fantazie byla často na bodu mrazu, takže prosím omluvte, že dílo není perfektní.

5