Metodický pokyn k doplnění implementace směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES o službách na vnitřním trhu do českého právního řádu.

Transkript

1 Metodický pokyn k doplnění implementace směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES o službách na vnitřním trhu do českého právního řádu. III. ODDÍL I OBECNÁ USTANOVENÍ Článek 1 Účel metodického pokynu (1) Tento Metodický pokyn k doplnění implementace směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES o službách na vnitřním trhu do českého právního řádu (dále jen Metodický pokyn ) je třeba dodržet při legislativní tvorbě a legislativních úpravách právního předpisu, který upravuje výkon některé z činností spadajících pod rozsah zákona č. 222/2009 Sb., o volném pohybu služeb. Je-li výkon činnosti upraven jiným právním předpisem Evropských společenství, Metodický pokyn se na právní úpravu nevztahuje. (2) Metodický pokyn upravuje obecná pravidla pro povolovací režimy, pravidla pro povolovací režimy upravující usazení poskytovatele služby, přeshraniční poskytování služeb, princip vzniku oprávnění uplynutím lhůty a dále notifikaci povolovacích režimů. Článek 2 Vymezení pojmů 1 a) Povolovacím režimem se rozumí veškeré podmínky kladené na poskytovatele služby a veškeré postupy, které musí poskytovatel služby dodržet, aby mohl vykonávat činnost spočívající v poskytování služby. Mezi povolovací režimy patří, mimo jiné, udělování povolení, licencí, souhlasů nebo koncesí, dále zápis do registrů, rejstříků nebo databází, apod. Povolování mohou být udělována jak explicitně, tak implicitně. b) Usazením se rozumí poskytování služeb na základě oprávnění vydaného povolovacím orgánem, a to se záměrem poskytovat tyto služby soustavně s ohledem na konkrétní povahu služeb. Místo usazení by mělo být určeno v souladu s judikaturou Evropského soudního dvora, která obsahuje tyto definiční znaky usazení: - skutečný výkon hospodářské činnosti, - prostřednictvím stálé provozovny, - na dobu neurčitou. c) Požadavkem se rozumí jakákoli povinnost, zákaz, podmínka či omezení vyplývající z právních předpisů na celostátní, regionální nebo místní úrovni, včetně povinností, zákazů, podmínek či omezení vyplývajících z pravidel profesních organizací přijatých v rámci výkonu jejich právní autonomie. 1 Článek 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES o službách na vnitřním trhu 1

2 d) Hovoří li se v Metodickém pokynu o naléhavých důvodech obecného zájmu, rozumí se jimi důvody uznané za takové judikaturou Evropského soudního dvora, zejména následující: - veřejný pořádek, - veřejná bezpečnost, - ochrana veřejného zdraví, - zachování finanční rovnováhy systému sociálního zabezpečení, - ochrana spotřebitelů, příjemců služeb a pracovníků, - poctivost obchodních transakcí, - boj proti podvodům, - ochrana životního prostředí a městského prostředí, - zdraví zvířat, - duševní vlastnictví, - zachování národního historického a uměleckého dědictví, - cíle sociální a kulturní politiky. ODDÍL II OBECNÉ ZÁSADY 2 Článek 3 Tyto zásady se uplatní v případech, kdy je přístup k poskytování služby omezen jakýmikoli požadavky vůči poskytovateli služby. Zásady podle čl. 4 6 Metodického pokynu se uplatní vůči usazenému i vůči přeshraničně působícímu poskytovateli služby a musí být naplněny současně. V opačném případě je povolovací režim v rozporu se směrnicí. Článek 4 Nediskriminace Povolovací režimy, kterým je podroben poskytovatel služby, nesmějí být diskriminační. Na poskytovatele služeb musí být ve stejných situacích kladeny stejné podmínky, tj. povolovací režim nesmí umožnit přímo nebo nepřímo rozdílné zacházení s domácími poskytovateli a poskytovateli z jiných členských států. Zakázána je tedy nejen přímá diskriminace na základě státní příslušnosti, ale i nepřímá diskriminace na jiném základě, avšak se stejným důsledkem. Povolovací režimy nesmí obsahovat kritéria jako je např. místo usazení, sídlo, bydliště, nebo hlavní místo poskytování služby. 2 Článek 9 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES o službách na vnitřním trhu. 2

3 Článek 5 Opodstatněnost naléhavým důvodem obecného zájmu Zavedení povolovacího režimu musí být vždy opodstatněno naléhavým důvodem obecného zájmu. Při vytváření normy je třeba vždy si řádně zdůvodnit, v čem je obecný zájem spatřován. Opodstatněnost naléhavým důvodem obecného zájmu spočívající ve veřejné bezpečnosti bude například zřejmá v povolovacím režimu pro výkon činnosti pyrotechnika, ovšem jen ztěží aplikovatelná v povolovacím režimu pro výkon činnosti daňového poradce. Článek 6 Přiměřenost Při tvorbě předpisu je nezbytné posoudit, zda je konkrétní forma povolovacího režimu skutečně vhodná k zajištění požadovaného cíle a zda ji nelze nahradit méně omezujícími prostředky (například jednoduchým prohlášením poskytovatele). Otázka přiměřenosti je vždy úzce vázána na míru, v jaké je povolovací režim opodstatněn naléhavými důvody obecného zájmu. Povolovací režim bude přiměřený zejména v případech, kdy by následná kontrola nebyla dostatečně účinná z důvodu nemožnosti určit následné vady poskytnuté služby. Přiměřený z tohoto pohledu tedy bude např. povolovací režim pro výkon činnosti báňského projektanta, zbytečný však například pro služby v oblasti administrativní správy. Zde je dostačují ohlášení poskytovatele. ODDÍL III USAZENÍ POSKYTOVATELE SLUŽBY Článek 7 Obecná kritéria pro povolovací režimy 3 V případě povolovacích režimů, které upravují usazení poskytovatele služby, je nutno při přípravě právního předpisu zajistit, aby režim odpovídal následujícím kritériím, jejichž cílem je eliminace možnosti povolovacího orgánu postupovat vůči poskytovateli služby svévolným způsobem. Povolovací režimy musí být tedy založeny na kritériích, která jsou: - jasná a jednoznačná, - objektivní, - předem zveřejněná, - průhledná a přístupná. Je nutné vždy stanovit kritéria snadno srozumitelná, zejména používáním jednoznačného jazyka. Objektivní kritéria nedávají povolovacímu orgánu prostor pro 3 Článek 10 odst. 1 a odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES o službách na vnitřním trhu. 3

4 svévolná rozhodnutí. Článek 8 Rozsah oprávnění k poskytování služby 4 (1) Povolovací režimy musí umožnit výkon oprávnění k poskytování služby na celém území České republiky a na neomezenou dobu. V odůvodněných případech lze požadavek neomezené doby nahradit výhradou nepřetržitého plnění požadavků, případně zavést automatické prodlužování doby platnosti. (2) Z tohoto pravidla je možno činit výjimky. Ty však musí být řádně odůvodněny naléhavými důvody obecného zájmu. Je například možné zachovat požadavek získat individuální povolení pro každou provozovnu poskytovatele z důvodu ochrany životního prostředí. Článek 9 Výběr mezi více uchazeči 5 Upravuje li právní předpis proces udělování povolení k výkonu činnosti, musí transparentní způsob udělování těchto povolení v případě omezení jejich počtu z důvodů omezeného množství přírodních či jiných zdrojů či technických kapacit obsahovat zejména dostatečné zveřejnění informací o zahájení, průběhu a ukončení řízení. V těchto případech se udělí povolení na přiměřenou omezenou dobu bez možnosti jeho automatického prodloužení. Povolení dále nesmí udělovat poskytovateli, jemuž právě skončila platnost povolení, nebo jiné osobě, která má na tohoto poskytovatele jakékoliv zvláštní vazby, jiných výhod. V případě, že právní předpis stanovuje pravidla výběrového řízení, je možné při stanovení těchto pravidel vzít v úvahu pouze naléhavé důvody obecného zájmu. Článek 10 Zakázané požadavky 6 Povolovací režimy upravující usazování poskytovatelů služeb nesmí obsahovat zejména následující požadavky či podmínky: - požadavky založené přímo či nepřímo na státní příslušnosti, jako například na státě usazení či místě bydliště, místa registrace zařízení potřebného pro poskytování služeb, - požadavky zabraňující poskytovateli usadit se v jiném členském státě EU, - požadavky omezující volbu poskytovatele mezi hlavní a vedlejší provozovnou, případně omezující volbu formy usazení v podobě zastoupení, pobočky nebo dceřinné společnosti, - podmínění udělení povolení potřebou na trhu, 4 Článek 10 odst. 4 a článek 11 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES o službách na vnitřním trhu. 5 Článek 12 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES o službách na vnitřním trhu. 6 Článek 14 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES o službách na vnitřním trhu. 4

5 - přímé nebo nepřímé zapojení konkurenčních hospodářských subjektů do udělování povolení nebo do přijímání jiných rozhodnutí příslušných orgánů, s výjimkou profesních komor, - požadavky předchozí registrace po určitou dobu, nebo již dříve vykonávat danou činnost v témže členském státě, - požadavek poskytnout finanční záruku nebo uzavřít pojištění od tuzemského poskytovatele nebo subjektu. ODDÍL IV PŘESHRANIČNÍ POSKYTOVÁNÍ SLUŽEB 7 Článek 11 (1) Odlišně od zákona č. 222/2009 Sb., o volném pohybu služeb, je možno přeshraniční poskytování služeb upravit pouze tehdy, pokud je existence povolovacího režimu opodstatněna některým z následujících kritérií: - ochrana veřejného pořádku, Použití výjimky založené na veřejném pořádku je možné pouze ve striktně výjimečných případech, neboť vyžaduje existenci skutečné a závažné hrozby, jíž je dotčen základní společenský zájem. Může se jednat např. o ohrožení základních společenských hodnot, kterými je odůvodněna například regulace hazardních her. - ochrana veřejné bezpečnosti, Stejně jako v případě veřejného pořádku je i veřejná bezpečnost pojmem, který vyžaduje existenci skutečné a závažné hrozby, jíž je dotčen základní společenský zájem. Pro ilustraci je možno uvést například snahu státu zabránit velkým haváriím. - ochrana veřejného zdraví Na veřejné zdraví lze odkazovat například v případě, kdy lze oprávněně předpokládat, že služba může mít negativní vliv na veřejné zdraví. O ochranu veřejného zdraví se jedná např. v případech, kdy je potřeba zachovat vyvážené a všem dostupné lékařské a nemocniční služby, nebo v kritických situacích, kdy jde o přežití obyvatelstva. - ochrana životního prostředí. Cílem výjimky vztahující se k ochraně životního prostředí je zabránit tomu, aby služba měla na území České republiky nepříznivý vliv na životní prostředí. Důvodem může být i zvláštní charakteristika místa, kde je služby poskytována. 7 Článek 16 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES o službách na vnitřním trhu. Článek 17 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES o službách na vnitřním trhu obsahuje výčet oblastí, na které se úprava přeshraničního poskytování služeb nepoužije. 5

6 Tato výjimka se týká zejména ochrany před hlukovým znečištěním, pravidel pro používání nebezpečných látek s cílem předcházet poškození životního prostředí, pravidel týkající se likvidace odpadu, atd.. (2) Ve všech případech je však rovněž nutno pečlivě přezkoumat, zda je uplatňování těchto požadavků nediskriminační, nezbytné a přiměřené. Článek 12 Zakázané požadavky pro přeshraniční poskytování služeb Režimy upravující přeshraniční poskytování služeb nesmí být založeny zejména na následujících požadavcích: - povinnost být usazen na území, na němž je služba poskytována, - povinnost získat pro přeshraniční poskytování služeb povolení nebo registraci, - povinnost zřizování fyzické infrastruktury ( kanceláře apod.) nebo zákaz takovou infrastrukturu zřídit, - povinnost být držitelem zvláštního průkazu totožnosti. ODDÍL V VZNIK OPRÁVNĚNÍ UPLYNUTÍM LHŮTY 8 Článek 13 (1) U všech povolovacích režimů, kdy poskytovatel služby získává oprávnění ve správním řízení, je nutné upravit vznik oprávnění uplynutím lhůty, vyjma případů opodstatněných naléhavými důvody obecného zájmu, včetně oprávněného zájmu třetích osob. (2) Vznik oprávnění uplynutím lhůty je institut sloužící ke zvýšení právní jistoty poskytovatele služby v případě nečinnosti správního orgánu. Tuto zásadu vzniku oprávnění uplynutím lhůty zakotvuje do českého právního řádu zákon č. 222/2009 Sb. Ten ve svém 28 stanoví, že tato zásada se uplatní pouze v případě, že tak stanoví jiný právní předpis. Institut je upraven následujícím způsobem: 8 Článek 13 odst. 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES o službách na vnitřním trhu. 6

7 Vznik oprávnění uplynutím lhůty 28 (1) Stanoví-li tak jiný právní předpis, oprávnění k poskytování služby vzniká marným uplynutím lhůty pro vydání rozhodnutí. (2) V případě podle odstavce 1 správní orgán 20 ) o tom, že mu žádost došla, vydá žadateli potvrzení, ve kterém uvede datum přijetí žádosti, lhůtu pro vydání rozhodnutí a poučení o následku marného uplynutí této lhůty. 29 (3) Jestliže žádost nemá stanovené náležitosti podle jiných právních předpisů, správní orgán 20 ) vyzve žadatele k odstranění nedostatků a poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu nebo může správní řízení přerušit. V těch případech, kdy dojde k přerušení řízení, běží lhůta pro vydání rozhodnutí od počátku, a to ode dne, kdy správní orgán 20 ) vyrozumí účastníka o tom, že řízení pokračuje. (4) Ve zvláště složitých případech může správní orgán 20 ) do 10 dnů ode dne doručení žádosti usnesením prodloužit lhůtu pro vydání rozhodnutí, a to nejvýše na dvojnásobek. Proti tomuto usnesení se nelze odvolat. Ustanovení správního řádu o dobách připočítávaných ke lhůtě pro vydání rozhodnutí se nepoužijí. 30 (5) O vzniku oprávnění učiní správní orgán 20 ) bez zbytečného odkladu záznam do spisu a zapíše držitele oprávnění do evidence upravené jiným zákonem. Na požádání vydá osvědčení držiteli oprávnění, ve kterém uvede údaje identifikující držitele, právní ustanovení, na jejichž základě došlo ke vzniku oprávnění, údaje o předmětu, popřípadě rozsahu vzniklého oprávnění. Osvědčení dále obsahuje označení správního orgánu, který je vydal, číslo jednací, datum vyhotovení, jméno, příjmení, funkci nebo služební číslo, otisk úředního razítka a podpis oprávněné úřední osoby. (6) V případě, že nebyly splněny předpoklady pro vznik oprávnění a správní orgán20) příslušný k rozhodnutí o žádosti to dodatečně zjistí, rozhodne o tom, že oprávnění zaniká. Toto rozhodnutí lze vydat do 3 let od uplynutí lhůty pro vydání rozhodnutí o žádosti. Přitom postupuje obdobně podle ustanovení správního řádu o zahájení a průběhu přezkumného řízení a o rozhodnutí v přezkumném řízení a jeho účincích, s výjimkou ustanovení o zahájení řízení usnesením do 1 roku od právní moci rozhodnutí a ustanovení o zkráceném přezkumném řízení. 20) 1 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád. (3) Ke zjištění, zda je povolovací režim nezbytné podrobit principu vzniku oprávnění uplynutím lhůty, slouží jednoduchý test. 1. Spadá povolovací režim pod rozsah zákona o volném pohybu služeb? ANO NE Vznik oprávnění uplynutím lhůty není nutno použít. 2. Brání zavedení vzniku oprávnění uplynutím lhůty veřejný zájem? NE ANO Vznik oprávnění uplynutím lhůty není možno použít. (Hledisko obecného zájmu je nezbytné řádně odůvodnit.) Do povolovacího režimu je nezbytné zakotvit vznik oprávnění uplynutím lhůty. 7

8 Článek 14 Legislativní úprava principu vzniku oprávnění uplynutím lhůty Jestliže je povolovací režim nezbytné podrobit principu vzniku oprávnění uplynutím lhůty, doporučuje se příslušné ustanovení dotčeného právního předpisu upravit následujícím způsobem: 1. V.. se doplňuje odstavec.., který zní: (..) Oprávnění k ( název činnosti) vzniká též marným uplynutím lhůty a způsobem podle 28 až 30 zákona o volném pohybu služeb.. ODDÍL VI NOTIFIKACE POVOLOVACÍCH REŽIMŮ Článek 15 Má-li na základě návrhu právního předpisu dojít ke změně, vzniku nebo zániku povolovacího režimu, musí být tento povolovací režim nahlášen Ministerstvu průmyslu a obchodu. Tato notifikace probíhá ve lhůtě do jednoho měsíce od nabytí účinnosti příslušného právního předpisu. Článek 16 (1) K notifikaci povolovacího režimu slouží dotazník, jehož vzor tvoří přílohu Metodického pokynu. Vyplněné dotazníky jsou v elektronické podobě zasílány Ministerstvu průmyslu a obchodu. (2) Ministerstvo průmyslu a obchodu 1) Notifikuje povolovací režim Evropské komisi 9 2) Použije získané údaje o všech povolovacích režimech k aktualizaci údajů nezbytných pro činnost jednotných kontaktních míst 10 dle zákona č. 222/2009 Sb. 9 Článek 39 odst. 5 a článek 15 odst. 7 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES o službách na vnitřním trhu. 10 Článek 7, odst. 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES o službách na vnitřním trhu. 8