EVROPSKÝ PARLAMENT VÝBOR PRO VNITŘNÍ TRH A OCHRANU SPOTŘEBITELŮ. Oznámení členům. č. 11/2004

Transkript

1 EVROPSKÝ PARLAMENT VÝBOR PRO VNITŘNÍ TRH A OCHRANU SPOTŘEBITELŮ Oznámení členům č. 11/2004 Věc: Podklady pro směrnici o službách: různé tabulky V příloze členové nalezou kopii dokladů, které výboru poskytly služby Evropské komise. GENERÁLNÍ ŘEDITELSTVÍ VNITŘNÍ POLITIKY Přílohy CM\ doc PE

2 V OBLASTI PŮSOBNOSTI MIMO OBLAST PŮSOBNOSTI Služby poskytované jako hospodářská činnost podle definice ESD spotřebitelům a podnikům (čl. 4 odst. 1) Služby neekonomické povahy podle definice ESD Zvláštní výjimky (článek 2) Služby pro podniky: poradenství pro vedení, certifikace a zkoušky, správa budov, reklama, přijímání zaměstnanců, služby obchodních zástupců atd. Služby pro podniky a spotřebitele: právní nebo daňové poradenství, služby v oblasti nemovitostí, např. realitních makléřů, stavebnictví, obchod, organizování veletrhů, půjčování vozidel cestovní kanceláře, bezpečnostní služby atd. Služby pro spotřebitele: služby v oblasti zdravotní péče, služby pro domácnosti, např. péče o staré lidi, cestovní ruch, audiovizuální služby, služby pro volný čas, sportovní centra a zábavní parky atd Poskytované státem při plnění jeho veřejného poslání bez ekonomických aspektů, např. veřejná správa nebo vzdělávání Finanční služby (čl. 2 odst. 2 písm. a)) Služby a sítě elektronických komunikací (čl. 2 odst.2 písm. b)) Dopravní služby (čl. 2 odst. 2 písm. c)) CM\ doc PE

3 JAK SMĚRNICE O SLUŽBÁCH OVLIVŇUJE ZRAVOTNÍ A SOCIÁLNÍ SLUŽBY? Zdravotní služby jsou služby poskytovány v rámci Smlouvy a měly by těžit z vnitřního trhu. Směrnice o službách se snaží odstranit neoprávněné, a zejména diskriminační překážky pro svobodu usazování a volné poskytování služeb v oblastech, které jsou otevřeny hospodářské soutěži. Nevyžaduje od členských států, aby liberalizovaly nebo privatizovaly zdravotní nebo sociální služby, které v současné době poskytuje na národní, regionální nebo místní úrovni veřejný sektor nebo veřejné subjekty. Neusiluje o harmonizaci předpisů členských států nebo způsobů poskytování zdravotních nebo sociálních služeb. Nevměšuje se do způsobu, jakým členské státy organizují nebo financují své zdravotní a sociální systémy. Svoboda usazování Systémy udělování povolení pro soukromé subjekty musí být nediskriminační, objektivní a transparentní Zvláštní požadavky uvedené ve směrnici, např. množstevní omezení, budou předloženy k vzájemnému vyhodnocení Volné poskytování služeb Odchylka od zásady země původu pro uznávání odborných kvalifikací Odchylky z důvodů souvisejících s veřejným zdravím (např. zákaz některých ošetření, dodržování zdravotních a bezpečnostních norem podle charakteristiky místa) Ve zdravotních a sociálních službách jsou tyto druhy Požadavky na informace a požadavků odůvodněné pouze transparentnost u poskytovatelů tehdy, pokud jsou nediskriminační, služeb, povinné pojištění CM\ doc objektivní a transparentní 3/7 odškodnění PE Informace/pomoc pro pacienty Or. Administrativní spolupráce Právo na náhradu Nevytváří pro pacienty nová práva Vyjasnění podmínek pro náhrady na základě judikatury ESD doplňuje nařízení 1408/71 zrušuje předchozí povolení pro jinou než nemocniční péči lze zachovat povolení pro nemocniční péči rozlišování mezi nemocniční a jinou péčí

4 JAK SMĚRNICE OVLIVŇUJE SLUŽBY OBECNÉHO HOSPODÁŘSKÉHO ZÁJMU? Směrnice se vztahuje na služby obecného zájmu, které mají hospodářskou povahu takzvané služby obecného hospodářského zájmu (jak jsou uznávány ESD), např. zdravotní a sociální služby poštovní služby zásobování elektřinou, plynem a vodou Směrnice se netýká svobody členských států definovat služby obecného hospodářského zájmu a jejich organizování a financování nevyžaduje od členských států, aby služby obecného hospodářského zájmu privatizovaly, ani aby je otevřely hospodářské soutěži nevyžaduje od členských států, aby zrušily svůj monopol U služeb, které jsou otevřeny hospodářské soutěži, např. zásobování energií a plynem Svoboda usazování Volný pohyb služeb Směrnice Směrnice usnadňuje usazování subjektů z jiných neuplatňuje zásadu země původu na PE členských států 4/7 CM\ doc poštovní služby, zásobování elektřinou, odstraňuje diskriminaci, činí postupy plynem a vodou povolování transparentními a obsahuje významný počet odchylek předvídatelnými od zásady země původu z důvodu netýká se příslušných předpisů veřejného zdraví o kvalitě, dostupnosti a poskytování

5 CO ZNAMENÁ PROCES VZÁJEMNÉHO HODNOCENÍ? CÍL Vzájemné hodnocení je otevřeným, transparentním a flexibilním procesem, který má odstranit nepřiměřená omezení svobody usazování na základě kritérií stanovených v judikatuře Evropského soudního dvora. Místo žalob pro neplnění povinností v jednotlivých případech je založen na spolupráci mezi členskými státy a Komisí. OBLAST PŮSOBNOSTI Týká se omezeného počtu požadavků: systémů udělování povolení (čl. 9 odst. 1) specifických požadavků jako množstevní nebo územní omezení týkající se usazování subjektů (článek 15) požadavky regulující poskytování více služeb (článek 30) Všechny tyto požadavky omezují svobodu usazování. V některých oblastech jsou přiměřené (např.) zdraví, zatímco v jiných ne. Proces se skládá z několika fází: PROCES Během období provádění členské státy prozkoumají své právní předpisy, aby zjistily, zda obsahují konkrétní uvedené požadavky, a vyhodnotí je na základě podmínek stanovených Evropským soudním dvorem. Pokud tyto podmínky nejsou splněny, musí je odstranit nebo pozměnit. z Nejpozději do konce období provádění členské státy vypracují zprávu o výsledcích zkoumání vnitrostátních právních předpisů. Tyto zprávy budou předány ostatním členským CM\ doc státům a zainteresovaným 5/7 stranám, které mají 6 měsíců PE na to, aby se k nim vyjádřily. Nejpozději do 31. prosince 2008 Komise vypracuje zprávu, ke které případně připojí návrhy pro další iniciativy.

6 KDY SE UPLATŇUJE ZÁSADA ZEMĚ PŮVODU A CO TO ZNAMENÁ? Zásada země původu se uplatňuje pouze v případě přeshraničního poskytování služeb bez usazení. (Pokud má poskytovatel služeb stálou infrastrukturu, např.laboratoř, pak podléhá zcela právu této země.) To znamená, že pokud poskytovatel služeb chce poskytovat své služby v jiných členských státech, aniž by se tam trvale vyskytoval, musí splnit pouze správní a právní požadavky země, ve které je usazen. To je spojeno s řadou odchylek. Poskytovatel služeb bude mít jistotu, že mimo odchylek musí vyhovět pouze právu své země. Tak tomu bude v mnoha činnostech mezi podniky. ODCHYLKY SE TÝKAJÍ ZEJMÉNA: Směrnice o vysílání pracovníků (96/71/ES). Všechny záležitosti, na které se tato směrnice vztahuje (např. minimální mzdy, pracovní doba,bezpečnost, hygienické a bezpečnostní normy ), jsou vyloučeny z uplatňování zásady země původu. To se týká pracovních podmínek stanovených právními předpisy i kolektivními smlouvami. Poskytovatelé služeb tedy musí dodržovat pracovní podmínky členského státu, do kterého pracovníky vysílají, a orgány tohoto členského státu musí jejich dodržování kontrolovat. (čl. 17 odst. 5, čl. 24 odst. 1). Odborné kvalifikace. Ustanovení navržené směrnice o odborných kvalifikacích týkající se svobody poskytovat služby budou vyloučeny z uplatňování zásady země původu směrnice o službách s výhradou výsledku druhého čtení (hlava II). (Čl. 17 odst. 8) Spotřebitelské smlouvy. Až do úplné harmonizace předpisů o spotřebitelských smlouvách, se bude rozhodné právo pro spotřebitelské smlouvy řídit Římskou úmluvou. (Čl. 17 odst. 21) Specifické požadavky spojené s charakteristikou místa. Specifické požadavky, které jsou nerozlučně spjaty s konkrétními charakteristikami místa, kde je služba poskytována, nezbytné k udržení veřejného pořádku, bezpečnosti, zachování veřejného zdraví či ochraně životního prostředí (např. bezpečnost budov). (Čl. 17 odst. 17). PE /7 CM\ doc Odchylky případ od případu. Odchylky od zásady země původu lze použít v jednotlivých případech na poskytovatele služeb se zvláštním rizikem. Členské státy mohou přijmout opatření týkající se například bezpečnosti služeb, včetně aspektů souvisejících s veřejným zdravím nebo výkonem zdravotnických povolání. Tato opatření podléhají postupu Společenství. (Článek 19)

7 PROČ JE NEZBYTNÁ ADMNISTRATIVNÍ SPOLUPRÁCE? Administrativní spolupráce je nezbytná pro řádné fungování vnitřního trhu. V současné době mají orgány členských států nedostatečné znalosti o právním rámci a dohledu v jiných členských státech. To vyvolává nedostatečnou důvěru mezi členskými státy. To vede k znásobování předpisů a zdvojení kontrol u přeshraničních činností. Toho mohou využít nepoctiví obchodníci, aby se vyhnuli dohledu nebo obešli použitelné vnitrostátní předpisy, což vytváří rizika nebo poškozuje veřejný zájem a prospěch uživatelů Z ČEHO SE ADMINISTRATIVNÍ SPOLUPRÁCE SKLÁDÁ? Směrnice stanoví právně závazné povinnosti pro účinnou spolupráci členských států. Členské státy odpovídají za dohled nad poskytovateli služeb usazenými na jejich území, a to i v případě, že služby jsou poskytovány v jiném členském státě. Členské státy nemohou zavírat oči, jestliže jejich poskytovatelé služeb poškozují spotřebitele na jiných trzích. Členské státy však budou vykonávat faktické kontroly, pokud je služba poskytována dočasně. Členské státy usazení nebudou potřebovat pohotovostní oddíly, ale budou provádět kontroly všeho, co se děje v místě usazení, a zasahovat v případě nezákonného chování. Povinnost vyměňovat si informace (např. informace o nezákonném chování poskytovatele služeb) Povinnost poskytovat si vzájemnou pomoc Vytvoření dobře fungujících elektronických informačních systémů (např. na základě zkušeností SOLVIT) CM\ doc 7/7 PE