Drahá beachvolejbalová komunito,

Transkript

1 Drahá beachvolejbalová komunito, mládež jaké to emocionální téma. Všichni na toto téma diskutují: federace, trenéři, kluby, rodiče a všichni znají to nejlepší řešení... ale na co všichni zapomínají je, že budoucnost dítěte, teenagera nemůže být předčasně rozhodnuta. Jsou dvě věci, které by měla volejbalová federace plnit co se mládeže týče. Přitahovat co nejvíce hráčů ke sportu (grasroot projects) a vytvořit takovou strukturu prostředí pro mladé hráče, která identifikuje, podporuje, ocení, trénuje a udržuje tu nejvyšší sportovní úroveň (top sport approach). Rád bych také upřesnil, že práce s mládeží není jen prací aktivní, ale je taká prací zabývající se prezentací sportu jako takového. Nebylo jednoduché přesvědčit ABV a ČVS, že pozdvižení úrovně domácí Tour je také součástí práce s mládeží. Atraktivní národní liga, které se účastní známí a úspěšní reprezentanti, automaticky motivuje mládež k větší investici úsilí v daném sportu. Práce s mládeží je v České republice velmi, velmi politickým tématem! Kluby upřednostňující své vlastní zájmy, spory mezi šestkovým volejbalem a beach volejbalem, nedůvěra mezi šestkovým volejbalem a beachvolejbalem, toho všeho jsem byl svědkem za posledních 8 měsíců. První informace z oblasti mládežnického beachvolejbalu jsem získal od Ondřeje Vlčka. Společně s Veronikou Matějkovou jsme nadále začínali shromažďovat informace o tom, jak doposud fungoval program na výchovu mládeže, a to konkrétně, zda-li se shromažďovala data o hráčích v předchozích letech, a jaká struktura a systém v této důležité oblasti vývoje mládeže existují. Zjistil jsem, že neexistuje žádná analýza individuálních hráčů a ani neexistuje žádná struktura, koncept či plán pro práci s mládeží do stávajících a příštích let. Doposud tedy tento (ne)systém výchovy a rozvoje mládeže fungoval tak, že v podstatě kterýkoliv hráč bylo vyslán na kterýkoliv turnaj, ať už evropský nebo světový. Navíc pak byl každou chvíli jmenován nový trenér národního mládežnického kádru. Nejenže se s takovýmto přístupem nedal vybudovat silný mládežnický základ. Výsledkem je to, že v minulosti na turnaje vycestovalo nespočetné množství hráčů a trenérů, kteří se zúčastnili třeba jen jednoho turnaje a pak už o nich nikdy nikdo více neslyšel. Samozřejmě, že při takovémto postupu nejen neexistuje úspěšný systém pro výchovu hráčů, ale také se takto zbytečně utratí mnoho peněz. Zjištění, v jak hojném počtu cestují čeští beachvolejbaloví reprezentanti na různé turnaje, mě překvapilo a šokovalo zároveň. Ze svých vlastních zkušeností vím, že úspěšné beachvolejbalové federace jako jsou například Německo, Nizozemí, Rakousko anebo Švýcarsko, vysílají na turnaje světové a mezinárodní podstatně menší počet hráčů než Česká republika. Tento fenomén kvantity českých hráčů na turnajích jsem si ještě potvrdil přímou diskuzí se svými kontakty ve výše uvedených federacích.

2 Shrnuto a podtrženo: Česká republika vysílá příliš mnoho různých hráčů na různé turnaje namísto toho, aby účast na těchto turnajích byla řízena systémem s nominačních kritérií. Pouze strukturou a systémem lze vybudovat úspěšnou národní beachvolejbalovou federaci, a přitom je nutné mít pod kontrolou jak progres a výchovu mládeže a jednotlivých hráčů, tak i finanční výdaje. Kvalita bude vždy rozhodovat nad kvantitou. Dalším mým krokem bylo zajistit to, aby mezi sebou začali lépe komunikovat: národní volejbalová reprezentace a národní beachvolejbalová reprezentace ČR. V minulosti bylo velmi mnoho dohadů a sporů týkající se nominace indoorových volejbalových reprezentantů do beachvolejbalové reprezentace. Já jsem stejného názoru jako Německá volejbalová federace: reprezentanti se nominují z nejlepších hráčů ať indoorového volejbalu anebo beachvolejbalu. Spolu s indoorovými trenéry jsme se dohodli na vzájemné spolupráci při nominaci hráčů mezi národním indoorovým týmem a národním beachvolejbalovým týmem. Nemělo by tedy již docházet ke sporům, kdo bude kde hrát (indoor anebo beach) a kdo může být kam nominován. Součástí dohody je řešení situace, kdy v jednom roce probíhá důležitá volejbalová událost jako například tento rok šestkové Mistrovství Evropy do 20 let v Brně. Beachvolejbalová reprezentace nebude nominovat hráče, kteří jsou součástí indoorového kádru jmenovaného národním trenérem. Pokud se naopak nekoná důležitá indoorová volejbalová událost, budeme nominovat nejlepší hráče bez ohledu, jestli jsou anebo nejsou součástí národního indoorového kádru. Pokud by indoorový reprezentační hráč chtěl hrát pouze beach, bude tato varianta individuálně prodiskutována mezi indoorovými trenéry, beachovými trenéry, projektem Beach Rio 2016 a hráčem samotným. Přičemž rozhodnutí by mělo vždy být v zájmu budoucnosti hráče ve volejbale, jak indoorovém, tak outdoorovém. Konečné rozhodnutí má však hráč a nebo jeho rodina. V lednu mě kontaktoval Jan Herget, který mě informoval o Pražské juniorlize a Českých juniorských beachvolejbalových pohárech pro rok Koncept pražské juniorské beachvolejbalové ligy a juniorských beachvolejbalových turnajů se mi líbil. Problém je ale v tom, že juniorské beachvolejbalové turnaje o pohár neměly doposud vysokou úroveň, a to proto, že se většinou účastnilo jen pár dobrých týmů. Neexistují totiž žádné jiné juniorské beachvolejbalové ligy než ta pražská, ve kterých by mohli mladí hráči sbírat zkušenosti. Navrhl jsem tedy koncept, který by pozdvihl úroveň jak juniorské beachvolejbalové ligy, tak i Českých juniorských beachvolejbalových pohárů. Koncept spočívá ve vytvoření dvou až tří regionů, ve kterých by se hrály tři turnaje ve stejném formátu jako v Pražské juniorlize. Tyto tři turnaje v každém regionu by se odehrály v období května a června. Po dohrání této regionální ligy by následovaly juniorské beachvolejbalové pohárové turnaje. Každý z těchto beachvolejbalových juniorských turnajů by měl formát 16ti soutěžících družstev. Do každého pohárového turnaje by měla automaticky zajištěnou nominaci čtyři nejlepší družstva z každého regionu, obsadila by tedy prvních 12 míst v turnajové nominaci. Nominace zbývajících 4 týmů by závisela na výsledku

3 kvalifikačního turnaje, který by předcházel každému juniorskému pohárovému turnaji. Tímto by se vytvořily souběžné juniorské beachvolejbalové ligy v našich třech silných regionech Praha Opava - Brno, z nichž by se nominovaly ty nejlepší týmy do juniorských pohárových turnajů a tím by se tak přímo zajistila jejich úroveň a kvalita. Pan Herget by sloužil jako konzultant a poradce pro vytvoření tohoto systému, a to na základě zkušeností, které nasbíral ze založení, vedení a organizace úspěšné Pražské juniorligy. Nyní již bývalý předseda ABV Biječek a pan Herget se snažili po dobu 3 měsíců prezentovat a zorganizovat můj koncept juniorské beachvolejbalové ligy opavskému a brněnskému regionu. V této době do konce března jsem byl průběžně ujišťován, že organizace tří regionálních turnajů v rámci mého nového konceptu juniorské beachvolejbalové ligy bude určitě možná. Já sám bohužel nemám přímé beachvolejbalové kontakty v těchto regionech, a tak jsem již na začátku informoval vedení ABV o tom, že já se osobně jednání o zavedení mého navrženého systému nebudu účastnit, ale že mě zastupuje v této věci právě pan Herget, který je se mnou v přímé komunikaci a předává mi veškeré nové poznatky o vývoji situace. Informoval jsem také předsedu ABV, že finanční podpora a investice nejen do regionální juniorské beachvolejbalová ligy, ale také juniorských turnajů o pohár se bude čerpat z Projektu Beach Rio Bohužel jsem se na konci března dozvěděl, že můj koncept nakonec nebude letos uskutečněn. Na mé dotazy, co se tedy bude dít tento rok v juniorské beachvolejbalové lize, jsem nedostal od AVB odpověď. Čekal jsem, že se možná dozvím důvod, proč při schůzi ABV na přelomu konce března bylo vše zamítnuto. Na této schůzi jsem ale zjistil, že předseda ABV rezignoval ze své funkce. Opakovaně jsem ale na této schůzi zdůraznil, že již od začátku měla a i do budoucna má mládež a s ní související juniorská beachvolejbalová liga finanční podporu projektu Beach Rio I přesto, že můj osvědčený návrh struktury juniorské beachvolejbalové ligy a následné finanční podpory z projektu Beach Rio 2016 byl ignorován, jsem souhlasil se všemi náhradními a provizorními návrhy ABV a s nimi spojenou finanční podporou čerpanou z projektu Beach Rio Jediné, na co jsem ABV s politováním musel upozornit je, že po třech měsících čekání již na konci března nemám čas osobně dohlížet na novou organizaci juniorské beachvolejbalové ligy a juniorské turnaje. Nejsmutnější na této věci je, že jsme již tento rok mohli začít pokládat stavební kameny k výchově mládeže a následnému zkvalitnění beachvolejbalové úrovně v naší federaci. Měli jsme od ledna lidi, měli jsme koncept, měli jsme zájem, měli jsme finance. Proč se nic nedělo mi stále nebylo vysvětleno. Nakonec je poškozena mládež, a to je to poslední, co bych si přál. Výboru ABV jsem opakovaně prezentoval, že každý juniorský pohár, každý juniorský šampionát má zaručenou finanční podporu projektu Beach Rio A nejen finanční podporu, ale i konkrétní, například všechny míče jak na tréninky, tak do soutěže jsou z projektu Beach Rio 2016.

4 Na tomto březnovém zasedání jsem opakovaně obeznámil celou (toho dne) sedmičlennou radu ABV se svými plány týkající se národního juniorského tým. A nejen to, všem členům jsem také vysvětlil svoji filozofii, která stojí za těmito plány. Proč tyto informace týkající se mých plánů a filozofie nebyly nadále rozšířeny, předány a propagovány mezi hráče, rodiče, trenéry a vůbec celou beachvolejbalovou komunitu opravdu nechápu. Namísto toho, abych zodpovídal konkrétní dotazy ohledně mého několik měsíců zpětně prezentovaného plánu a filozofie, teď musím řešit to, že prý jsou na mě zřejmě všichni naštvaní, protože nikdo nic neví. Nepřestavoval jsem si, že bude pravidlem se dozvídat ze svého okolí, že moji kolegové a spolupracovníci se budou vyjadřovat zásadně v mé nepřítomnosti a za mými zády. Apeluji tímto na všechny, máte-li na mě jakýkoliv dotaz anebo i kritiku kontaktujte mě osobně, pouze takto bude naše spolupráce fungovat. Takže tedy zopakuji ještě jednou svoji filozofii, kterou jsem na březnovém zasedání prezentoval sedmičlenné radě ABV: jsem proti tomu, aby byl jmenován jeden trenér národního družstva, protože struktura českého volejbalu na to není přizpůsobena. V současné volejbalové struktuře máme mnoho klubů, trenérů a dokonce i rodičů, kteří trénují mladé týmy. Není tedy dobré tyto hráče vytrhnout z přirozeného prostředí, oddělit je od svých trenérů a vyslat je na turnaj s někým, koho neznají. Tento postup oddělení hráčů od jejich trenérů se praktikoval v minulosti a z výsledků a odezvy hráčů je patrné, že tento systém je absolutně nevyhovující. Trenéři, kteří s hráči spolupracují déle než rok, znají své hráče, znají jejich silné a slabé stánky, jejich povahu, týmovou dynamiku... toto všechno nedokáže jeden jediný národní trenér vypozorovat u hráčů ze dvou či tří tréninků. Rád bych tedy nominoval týmy spolu se svými stávajícími trenéry do individuálních turnajů a soutěží. Jako příklad, že tento systém funguje, uvedu spolupráci s panem Adamčíkem a Provazníkem a hráčkami Adamčíková a Valková z loňské zimy, kdy šlo o jejich účast na beachvolejbalovém kvalifikačním turnaji pro Youth Olympic Games v Číně. Přestože zde byly počáteční neshody ve smyslu toho, že Adamčíková a Valková jsou především členkami národního indoorového družstva, a tudíž tedy není jasné, jestli je nechá indoorová reprezentace také reprezentovat v beachvolejbale, podařilo se situaci úspěšně vyřešit právě dle mého konceptu. Pan Provazník byl nominován jako trenér pro beachvolejbalový tým Adamčíková - Valková, jelikož již s tímto týmem spolupracuje a spolupracoval v minulosti. Výsledkem dohody všech zúčastněných stran bylo to, že tým Adamčíková - Valková se úspěšně kvalifikoval na Youth Olympic Games. Na tomto příkladu je vidět, že se správným systémem, přístupem a komunikací můžeme brzy být jednou z beachvolejbalových velmocí. Talenty u nás na to máme. Následovaly další nominace dalších týmů do beachvolejbalového programu, kdy veškerá rozhodnutí o nominaci hráčů proběhla vždy ve spolupráci s panem Provazníkem a Vlčkem, kteří hráče dobře znají a trénují. Rád bych také upozornil, že nominace jsou vždy výsledkem kolektivní komunikace mezi mnou a trenéry, která také bere v potaz nejen výkonost, ale i přístup hráče. Právě o přístupu hráče mají velice dobrý přehled především jeho dlouhodobí trenéři.

5 Je tedy zřejmé, že již od minulé zimy 2013 se snažím všemi prostředky, finančními nevyjímaje, utvářet systém pro beachvolejbalový program v České republice. Od loňské zimy 2013 zdůrazňuji jak předsedovi AVB, tak všem ostatním zúčastněným a v podstatě komukoliv, kdo se mnou přijde do kontaktu, že pokud má někdo jakýkoliv nápad, myšlenku, projekt anebo tým... kontaktujte mě a promluvíme si o tom! Proč za mnou do této doby přišlo minimum lidí, nevím. Důkazem toho, že jsem maximálně nakloněn a vítám jakoukoliv diskuzi, projekt, nápad a návrh je úspěšná spolupráce s panem Hergetem, Provazníkem, Vlčkem, Adamčíkem a Benešem, kteří byli právě těmi, kdo tuto pozvánku k aktivní spolupráci využili. A je zřejmé, že ani případná jazyková bariéra nebyla sebemenším problémem. Rád bych výše zmíněným poděkoval, protože mi právě spolupráce s Vámi ukázala, že máme společnou vizi a jsme na správné cestě. Rád bych tedy zopakoval, pokud má někdo jakýkoliv nápad, myšlenku, projekt anebo tým, kontaktujte mě nebo Veroniku Matějkovou. Pan Ondřej Vlček byl mnou jmenován jako koordinátor mládeže v projektu RIO Spolu s Veronikou Matějkovou budou spravovat administrativní sféru a budou mi předávat veškeré poznatky a informace. Nominace mládežnických týmů do soutěží a turnajů budou probíhat dle mého konceptu, tedy po vzájemné diskuzi s panem Vlčkem koordinátorem mládeže a trenérem z roku 2013, panem Michalem Provazníkem - nejúspěšnějším beachvolejbalovým trenérem mládeže v roce 2013 a mou osobou. V rámci projektu RIO 016 jsem zodpovědnou osobou za rozpočet mládežnické složky. ABV byla, bude a je vždy obeznámena s výsledky nominací a popřípadě s dalšími důležitými informacemi. Pokud by se ABV ráda nějakým způsobem podílela na nominačním procesu, má možnost navrhnout svého zástupce, který se bude spolu se mnou a mými kolegy panem Vlčkem a Provazníkem tohoto procesu účastnit. Můj nový nominační proces a systém se v mnohém liší od toho starého. Mohu Vás ale ujistit, že ten starý nominační (ne)systém nebyl dobrý. Podívejme se na tento starý systém spolu podrobněji. V posledních DVOU letech jsem vyslali přes TŘICET (ano 30) hráčů na různé mezinárodní turnaje. Náš projekt beachvolejbal platí 100% výdajů za každý turnaj plus poplatek klubu za hráče. Průměrná cena, kterou hradí projekt beachvolejbal za vyslání jednoho týmu na mezinárodní turnaj, je ,- Kč. Tato cena zahrnuje výdaj za turnaj (hotel, cesta, registrační poplatek), poplatek klubu za každého hráče, výdaje za přípravu, výdaje za trenéra. Zhruba více než polovina z těchto 30ti hráčů se zúčastnila pouze jednoho turnaje, kde se umístila nejlépe do místa, pak se vrátila k indooru a už nikdy nikdo více o těchto hráčích v beachvolejbale neslyšel. Já osobně si tedy dokážu představit, že výdaje právě za tyto hráče byly zbytečně až bezmyšlenkovitě utraceny. Namísto toho mohly být tyto finanční prostředky použity tam, kde jich je opravdu potřeba. Rozumný postup vidím ve svém konceptu: vysílat v příštích letech opakovaně tytéž hráče na různé mezinárodní akce. Tento postup nám vytvoří hráče

6 s mezinárodní zkušeností, tito hráči pak budou mít příležitost právě díky těmto opakovaným mezinárodním zkušenostem dosahovat top výsledků. Bohužel mi připadá, že top výsledek v České republice znamená pouze medaili. Pro mě tomu ale tak rozhodně není a právě proto chci zmínit například Elišku Gálovou. Eliška Gálová se pravidelně kvalifikuje na evropské juniorské šampionáty a její doposud nejlepším výsledkem je 3. místo na takovém šampionátu. Letos se kvalifikovala na Mistrovství světa do 23 let a zde skončila po prohře s budoucími vítězkami šampionátu devátá. Toto je top 10 výsledek, který v našem sportu znamená hodně, zařazujeme se tak mezi nejlepší země s velkým juniorskými programy jako jsou Brazílie, USA, Austrálie, Německo, Rusko, Nizozemí a Itálie. Toto je opravdu obrovský úspěch pro Českou republiku. Chtěl bych také uvést na správnou míru situaci ohledně Eliščiny spoluhráčky Hany Třešňákové. Hana Třešňáková, jeden z největších talentů České republiky, se musela v únoru podrobit operaci ramene. Bohužel se jí nepodařilo dostatečně rychle nabrat stejnou formu jakou měla před operací. To se taká odrazilo na výsledku, kterého tým Gálová - Třešňáková dosáhly na Prague Open Po turnaji Prague Open mě informovali jak trenéři, tak hráčka samotná, že by chtěli, aby se Eliška Gálovou účastnila MS U23 s jinou partnerkou a to Terezou Vaňkovou. Pro Elišku byl letos šampionát ve věkové kategorii pod 23 let posledním juniorským šampionátem, kterého se mohla ještě zúčastnit, protože příští rok již završí 23 let. Tímto krokem by se zároveň dalo Haně Třešňákové více času, aby se vrátila do své top formy, kterou měla před operací. Po vzájemné domluvě mezi trenéry, hráčkami a mnou, projekt Beach Rio 2016 nominoval na MS do 23 let tým Gálová - Vaňková. Rád bych tímto poděkoval trenérům Michalu Provazníkovi a Martinu Tichému a všem třem hráčkám, že se k tomuto uvědomělému a odvážnému kroku výměny spoluhráčky rozhodli. Výsledkem je to krásné 9. místo Elišky a Terezy na MS do 23 let. Gratuluji. Úspěch týmu Gálová - Vaňková zmiňuji hlavně proto, abychom si uvědomili, že pro naši malou zemi je toto krásné 9. místo velmi dobrým výsledkem. Zároveň jsem ale taky chtěl uvést na pravou míru jakékoliv nesrovnalosti ohledně nominace na tento světový šampionát. Další tématem je mládež do 17ti let. Na začátku letošního roku bylo zveřejněno, že Mistrovství světa do 17ti let se bude konat v mexickém Acapulcu a teprve před dvěma měsíci uveřejnila CEV podrobnosti o kvalifikačním turnaji. Projekt Beach Rio 2016 v rámci české federace, stejně jako většina ostatních beachvolejbalových federací, je toho názoru, že účast hráčů na mezinárodních turnajích ve věku do 17ti let je poněkud předčasná. Projekt Beach Rio 2016 také nechce podporovat nové pravidlo, které povoluje hráčům příjem míče prsty. Zavedení takového nového pravidla, které přestane platit poté, co hráč završí 17 let, povede jen k vytvoření zlozvyku, který by se mohl jen těžce odbourávat. A samozřejmě nechci opomenout to, že si nejsem jistý, jestli si FIVB uvědomuje, jak finančně náročné je pro malé federace jako jsme my, vysílat týmy do takto vzdálených destinací.

7 Plán tedy byl nevyslat na tento šampionát žádný konkrétní tým, přece jen jsme ale spolu s Veronikou Matějkovou zajistili potencionální místo do kvalifikace, kdyby náhodou pro strýčka Příhodu. Až teprve po uplynutí několika týdnů a dlouho po termínu přihlašující lhůty stanovenou CEV za mnou přišel pan Provazník s tím, že by měl jeden tým, který by měl zájem se zúčastnit kvalifikačního turnaje. Za pár dní poté se mi přihlásil další tým, kterému jsem musel vysvětlit, že jsem již odsouhlasil tým pana Provazníka. Podařilo se nám zajistit přihlášení do kvalifikačního turnaje. I přesto, že tato akce není prioritou projektu Beach Rio 2016, dohodli jsme se s panem Provazníkem na tom, že projekt Beach Rio 2016 bude částečně hradit výlohy na tento turnaj. Nakonec vše dopadlo tak, že tým Natálie Honzovičová - Tereza Pluhařová vyhrál tento kvalifikační turnaj! Ohromný úspěch na akci, která pro projekt Beach Rio 2016 nebyla prioritou. Děvčata si zaslouží naší podporu v jejich další cestě na šampionátu. Nyní bych se s Vámi rád podělil o svojí vizi pro vytvoření struktury rozvoje talentu mládeže v beachvolejbale. Především bych si přál, aby se vytvořil systém kde beachvolejbal půjde ruku v ruce s indoorovým volejbalem. Velice rád bych přilákal co nejvíce mladých talentovaných sportovců právě k našemu sportu a dále jim poskytnul ty nejlepší podmínky k tomu, aby se volejbal pro ně stal sportem číslo jedna. Do 18ti let by měli mladí hráči hrát indoor a beachvolejbal libovolně. Po 18. roku bych rád vytvořil systém, ve kterém bychom byli schopni podpořit 3 týmy v každé ze tří věkových skupin. Skupina první do 18ti let, skupina druhá let a skupina třetí let. Zda bude potřeba vytvořit pozice juniorského národního trenéra na plný úvazek, se musí ještě promyslet. Komunikace mezi indoorem a beachvolejbalem se musí podstatně zlepšit a systém poplatků klubům za hráče se musí změnit. Kluby a trenéři musí být motivováni nám posílat své nejlepší hráče, aniž by se museli bát, že nejen že přijdou o hráče, ale ještě k tomu z toho nebudou nic mít. Momentálně jsem zástupce individuální spolupráce a smlouvy, ale existují také ještě zájmy jiných zúčastněných, na které se musí vzít ohled. Závěrem bych chtěl říci pár vět a poznatků. Opravdu mi ze srdce záleží na volejbalové mládeži a rozvoje talentů a že nemám žádný jiný motiv než vytvořit další Maki a Kiki. V týmu Maki - Kiki mám dobře placenou pozici hlavního a strategického trenéra a jsem rád součástí projektu Beach Rio Národní týmy jsou letos velice dobře zorganizované a dokonce se sem tam hraje i Člověče, nezlob se a mění se partner v půlce sezóny. Národní tour je na dobré cestě, zvětšuje se a zkvalitňuje do příštích let a letos se vyplatilo nejvíce peněz za výhry v historii beachvolejbalu. Mezi letošní juniorské úspěchy patří kvalifikace na YOG 2014 (Dětské olympijské hry v Číně), výhra kvalifikačního turnaje na Mistrovství světa do 17ti let a 9. místo na Mistrovství světa do 23 let.

8 Perfektní koncept jsem ještě nenašel, ale pracuji na tom. Spolu s mým realizačním týmem se v příštích dvou týdnech budeme připravovat na další mezinárodní akce. Pokud byste měli nějaký dotaz, prosím, neváhejte kontaktovat buď mě anebo Veroniku Matějkovou. Pokud máte nějaký nápad, myšlenku, projekt, hráče, juniory, o kterých nám chcete dát vědět, kontaktujte nás. S Ondřejem a Veronikou Matějkovou se snažíme na vše dohlédnout, ale může se stát, že nám něco uteče. Pokud si něčeho všimnete, neváhejte nás kontaktovat. Jsem si vědom toho, že rok 2014 možná trošku vypadá, jako když většinu času improvizujeme. To nepopírám. Usilovně však pracuji na dlouhodobém plánu, systému a struktuře, ze kterých budeme těžit v budoucnosti. Simon Nausch