Územně analytické podklady. obce s rozšířenou působností. Třeboň. 4. aktualizace Textová část

Transkript

1 Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Třeboň 4. aktualizace 2016 Textová část Zpracovatel: Jakub Hulec Jiří Zahradník Veronika Hačková Kateřina Baštová 1

2 Obsah Strana Úvod 4 Postup zpracování 4 Charakteristika a administrativně správní členění 6 A Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území 9 1 Horninotvorné prostředí 9 2 Vodní režim 19 3 Hygiena životního prostředí 22 4 Ochrana přírody a krajiny 24 5 Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa 26 6 Veřejná dopravní a technická infrastruktura 28 7 Sociodemografické podmínky 34 8 Bydlení 39 9 Rekreace Hospodářské podmínky Záměry na provedení změn v území 52 a) Záměry dle ZÚR JČK 52 b) Záměry dle schválené ÚPD mimo ZÚR 53 c) Záměry vyplývající ze správních rozhodnutí 53 d) Záměry vyplývající z Územní studie Třeboňsko - Novohradsko 54 e) Další záměry 54 B Rozbor udržitelného rozvoje území 55 1 SWOT analýzy 55 2 Vyhodnocení vyváženosti územních podmínek 66 a) Způsob hodnocení vyváženosti vztahů územních podmínek 66 b) Vyhodnocení vyváženosti vztahů územních podmínek 66 c) Zájmové oblasti či území 67 3 Problémy k řešení v územně plánovací dokumentaci Urbanistické, dopravní, hygienické a jiné závady Střety záměrů na provedení změn Rozdíly mezi platnou ÚPD obce a nadřazenou ÚPD 77 4 Grafická část RURÚ 78 C Doklad o projednání 79 2

3 V textu jsou použity následující zkratky: BPEJ ČOV ČHMÚ ČSÚ DOSS DP EU EVL FUA GIS HDP CHLÚ CHKO JČK KES KPÚ LO LZO LZU LPF MZCHÚ MŽP NATURA NP NPP NPR NRBC NRBK NS OP OZE OZV ORP OÚ PÚR POU PLO PP PR PUPFL RBC RBK RURÚ SWOT SZ TTP TUR ÚAP UNESCO ÚSES ÚP ÚPČ ÚPD Bonitovaná půdně ekologická jednotka Čistírna odpadních vod Český hydrometeorologický ústav Český statistický úřad Dotčené orgány státní správy Dobývací prostor Evropská unie Evropsky vyznaná lokalita Funkční urbanizované území Geografické informační systémy Hrubý domácí produkt Chráněné ložiskové území Chráněná krajinná oblast Jihočeský kraj Koeficient ekologické stability Komplexní pozemkové úpravy Lesní oblast Lesy zvláštní ochrany Lesy zvláštního určení Lesní půdní fond Maloplošné zvláště chráněná území Ministerstvo životního prostředí Soustava chráněných území a stanovišť evropského významu Národní park Národní přírodní památka Národní přírodní rezervace Nadregionální biocentrum Nadregionální biokoridor Naučná stezka Ochranné pásmo Obnovitelné zdroje energie Obecně závazná vyhláška Obec s rozšířenou působností Obecní úřad Politika územního rozvoje Pověřený obecní úřad Přírodní lesní oblast Přírodní park, přírodní památka Přírodní rezervace Pozemky určené k plnění funkcí lesa Regionální biocentrum Regionální biokoridor Rozbor udržitelného rozvoje území silné a slabé stránky, příležitosti a ohrožení Stavební zákon Trvalý travní porost Trvale udržitelný rozvoj Územně analytické podklady United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization Územní systém ekologické stability Územní plán zpracovaný dle nového stavebního zákona 183/2006 Sb. Územně plánovací činnost Územně plánovací dokumentace 2

4 ÚPNSÚ ÚPO ÚDI ÚPG VN VPK VVN ZCHÚ ZPF ZÚR ŽP Územní plán sídelního útvaru Územní plán obce Úroveň dopravní infrastruktury Územní prognóza Vysoké napětí Významný krajinný prvek Velmi vysoké napětí Zvláště chráněná území Zemědělský půdní fond Zásady územního rozvoje Životní prostředí Definice: Definice dle ČSÚ: Index stáří vyjadřuje počet obyvatel v poproduktivním věku připadající na sto obyvatel v předproduktivním věku. Index ekonomického zatížení vyjadřuje počet obyvatel v poproduktivním a předproduktivním věku na sto obyvatel v produktivním věku. 3

5 Úvod Rozbor udržitelného rozvoje území coby součást územně analytických podkladů je ve smyslu stavebního zákona č. 183/2006 Sb., nezbytným prvkem územně plánovací činnosti pro příslušné orgány územního plánování. V daném případě se jedná o úřad obce s rozšířenou působností (dále jen ORP) Třeboň, vykonávající uvedenou územně plánovací činnost ve svém správním obvodu v západní části okresu Jindřichův Hradec na území Jihočeského kraje. Cílem je získání maximálního možného množství informací o daném území, jejich specifikace a vyhodnocení ve vzájemných souvislostech a určení problémů k řešení v příslušné územně plánovací dokumentaci. Rozbor nastiňuje řešení účelného využití a uspořádání území se snahou koordinace veřejných a soukromých zájmů. Rozsah zpracování územně analytických podkladů (dále ÚAP) je dán zákonnými normami. Čtrvtá aktualizace (2016) navazuje na všechny předchozí aktualizace ÚAP. ÚAP obcí obsahují 119 jevů uvedených v příloze č. 1 vyhlášky č. 500/2006 Sb., jejichž zpracováním v rámci rozboru udržitelného rozvoje území je vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, hospodářský rozvoj a soudržnost společenství obyvatel území. Takto shromážděné údaje o území bude pořizovatel využívat pro územně plánovací činnost ve svém správním obvodu, bude je poskytovat zpracovatelům ÚPD, příslušným stavebním úřadům a obcím ve svém správním obvodu i jiným poskytovatelům údajů o území a zveřejnění je způsobem umožňujícím dálkový přístup. Postup zpracování Ve smyslu 28 SZ má být aktualizace ÚAP obcí vč. RURÚ pořízena do Náležitosti obsahu ÚAP stanoví prováděcí předpis SZ, tj. vyhláška Ministerstva pro místní rozvoj č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti. Podle 4 této vyhlášky ÚAP v textové i grafické části obsahují: a) podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území zahrnující zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území, jeho hodnot, limity využití území, zjištění a vyhodnocení záměrů na provedení změn v území b) rozbor udržitelného rozvoje území zahrnující: 1. zjištění a vyhodnocení udržitelného území s uvedením jeho silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb v tematickém členění zejména na horninové prostředí a geologii, vodní režim, hygienu životního prostředí, ochranu přírody a krajiny, zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa, veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, socio-demografické podmínky, bydlení, rekreaci, hospodářské podmínky; závěrem těchto tematických zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území je vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství 4

6 obyvatel území. 2. určení problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích zahrnující zejména urbanistické, dopravní a hygienické závady, vzájemné střety záměrů na provedení změn v území a střety těchto záměrů s limity využití území, ohrožení území například povodněmi a jinými rizikovými přírodními jevy. Vyhodnocení udržitelného rozvoje je provedeno metodikou SWOT analýzy v deseti základních tematických celcích. Nejprve byly pořízeny SWOT analýzy pro jednotlivé obce v daných tématech a následně byly vybrány hlavní a opakující se položky do celkové analýzy území ORP. 5

7 Charakteristika a administrativně správní členění Správní obvod ORP Třeboň zaujímá celkovou rozlohu 538,37 km 2 s počtem obyvatel osob (k ) žijících v 25-ti obcích (z nichž 4 mají statut města - Třeboň, Suchdol nad Lužnicí, České Velenice, Lomnice nad Lužnicí, a 1 statut městyse - Chlum u Třeboně) na 43 katastrálních územích (podrobně Tab. 1) Více jak jedna třetina obyvatel žije v centru správního území tj. v Třeboni. Průměrná hustota osídlení činí 0,46 obyvatel na 1 hektar. (46 obyv./km 2 ) Tab.1: Počty obyvatel a rozloha jednotlivých obcí území ORP Třeboň Obec Katastrální území Celková rozloha (ha) Počet obyvatel Hustota osídlení (obyv./ha) Cep Cep ,056 České Velenice České Velenice ,839 Domanín Domanín u Třeboně ,318 Dunajovice Dunajovice ,274 Dvory nad Lužnicí Dvory nad Lužnicí ,206 Frahelž Frahelž ,528 Halámky Halámky ,188 Hamr Hamr ,290 Hrachoviště Hrachoviště ,173 Chlum u Třeboně Chlum u Třeboně...18,66 km 2 Mirochov. 9,73 km 2 Lutová.11,65 km ,418 Žíteč..7,49 km 2 Klec Klec ,270 Lomnice nad Lužnicí Lomnice nad Lužnicí ,941 Lužnice Lužnice ,348 Majdalena Majdalena ,393 Nová Ves nad Nová Ves nad Lužnicí 15,67 km ,141 Lužnicí Krabonoš...8,16 km 2 Novosedly Nežárkou nad Mláka... 6,01 km ,146 Novosedly nad Nežárkou 20,35 km 2 Kolence...18,37 km 2 Ponědraž Ponědraž ,207 Ponědrážka Ponědrážka ,121 Rapšach Rapšach...23,20 km ,197 Nová Ves u Klikova..5,27 km 2 6

8 Smržov Smržov ,105 Staňkov Staňkov ,114 Stříbřec Suchdol Lužnicí Třeboň nad Mníšek..5,20 km ,230 Stříbřec...11,40 km 2 Libořezy... 2,44 km 2 Suchdol nad Lužnicí...14,03 km 2 Bor... 9,22 km 2 Hrdlořezy...18,39 km ,565 Tušť.10,75 km 2 Klikov.11,66 km 2 Třeboň.23,90 km 2 Branná.15,63 km 2 Holičky u Staré Hlíny.25,36 km 2 Stará Hlína..11,63 km 2 Počet obyvatel k , zdroj: ČSÚ ,854 Břilice.13,83 km 2 Přeseka. 7,84 km 2 Záblatí Záblatí u Ponědraže ,078 Území ORP Třeboň je nepravidelného protáhlého tvaru ve směru sever - jih s mírným odklonem od severojižní osy a max. délkou 47,5 km a šířkou 19 km. Celkově se území se vyznačuje výrazným podílem lesů a vodních ploch. Tato skutečnost předurčuje i hlavní směry orientace průmyslové či zemědělské výroby, a to na rybníkářství, lesnictví, zemědělství a na těžbu štěrkopísků. Tvorbu HDP výrazně ovlivňuje rekreace, cestovní ruch a lázeňství. Převážná část sídel a jejich příslušných katastrálních území vyjma nejjižnější části tj. k.ú. České Velenice a části Nová Ves nad Lužnicí, leží na území CHKO Třeboňsko, přičemž Správa CHKO jako složka Agentury ochrany přírody a krajina ČR vykonává působnost dotčeného orgánu na úseku ochrany přírody a krajiny. 7

9 Aktuální stav ÚPD je vidět na kartogramu níže. Dokumentace Ponědraže a Suchdola nad Lužnicí se projednává. Dále se zpracovává nový územní plán pro Chlum u Třeboně, Domanín či Dvory nad Lužnicí. Pouze obec Hrachoviště nemá zpracovánu (popř. rozpracovánu) žádnou ÚPD. 8

10 A Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území Při zpracování ÚAP bylo nutno přihlížet ke zpracovaným dokumentům, zvláště pak Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje ve znění 3. aktualizace vycházejícího z Politiky územního rozvoje ČR ve znění 1. aktualizace a Strategie regionálního rozvoje ČR. Základními podklady pak jsou všechna dostupná data o sledovaných jevech aktualizovaná ve stavu k podle přílohy č. 1 k vyhlášce č. 500/2006 Sb. předaná pořizovatelem, dále zpracovaná popř. rozpracovaná ÚPD jednotlivých obcí, územní studie Třeboňsko Novohradsko, ukončená popř. probíhající územní a stavební řízení vedená příslušnými stavebními úřady a v neposlední řadě veškeré dostupné informace získávané zpracovatelem průběžně během jeho soustavné činnosti úřadu územního plánování Třeboň. Některé údaje jsou pak převzaty z veřejně dostupných statistických ročenek, výsledků sčítání obyvatelstva r apod. Podkladová data byla doplněna též vlastním průzkumem. 1 Horninové prostředí a geologie Geomorfologické poměry Podle geomorfologického členění Geografického ústavu ČSAV Brno leží lokalita v Českomoravské soustavě, orografickém celku Jihočeské pánve, jednotce Třeboňská pánev. Terén je peneplenizovaný, v pánvi rovinný, směrem k severovýchodu se zdvíhá do Kardašořečické pahorkatiny, k jihu pokračuje rovinatý terén do Rakouska. Geologické a hydrogeologické poměry Zájmové území se z geologického hlediska nachází v oblasti třeboňské pánve vyplněné sedimenty klikovského souvrství. Tyto sedimenty jsou svrchnokřídového stáří. Ve středu pánve v tzv. lomnické pánvi jsou druhohorní sedimenty překryty sedimenty mydlovarského souvrství neogénního stáří. Při povrchu terénu se často projevují soliflukční jevy. Lomnická pánev se rozkládá mezi Šalmanovicemi a Veselím nad Lužnicí Kvartérní pokryv je tvořen pleistocenními i holocénními náplavy Lužnice, převážně slabě hlinitými písky, na okrajích nivy pak soliflukčními hlínami, jílovitými hlínami, jílovitými či hlinitými písky. Písky a živcové písky jsou předmětem těžby. V historicky dlouhodobě zastavěných územích jsou významné i recentní navážky. Mezi Záblatím a Dunajovicemi se vyskytují jednotlivé pně granodioritu, granulitových rul a pararul, které náleží moldanubickému plutonu, resp. moldanubiku. Na východním okraji pánve se terén zvedá a skalní podloží tvoří migmatity a granitoidy moldanubika. Území je svažité směrem k severu, povodím náleží k řece Lužnici a Nežárce. Zejména řeka Lužnice má při povodních velkou akumulační schopnost, zmírňuje a prodlužuje tedy povodňové vlny. Písčité sedimenty Lužnice jsou významnou a chráněnou přirozenou akumulací podzemní vody, která je u Suchdola nad Lužnicí jímána pro vodárenské účely. Ložiska nerostných surovin Na území ORP Třeboň se vyskytuje nebo do něj zasahuje celkem 50 ložisek nerostných surovin. Hlavní surovinou jsou štěrkopísky, písky a další živcové suroviny. Druhou skupinou nerostných surovin jsou jíly. 9

11 Praktické poznatky z hlediska geologie Z hlediska zakládání staveb jsou nepříznivé inženýrsko-geologické poměry tam, kde podloží tvoří navážky, dále rašeliny a organické sedimenty větší mocnosti, ale i silně smrštitelné jíly mydlovarského souvrství. Vysoce plastické jíly mydlovarského souvrství jsou pro hutnění nevhodné, většinou je třeba je odstranit a nahradit vhodnější zeminou. Na tomto území je vždy vhodný IG průzkum základové půdy. Třeboňsko v minulých desetiletích bylo a v současnosti stále je významným zdrojem štěrkopísků, živcových písků a rašeliny. Je zde vymezeno devět dobývacích prostorů v různém stadiu těžby a rekultivace, a řada dalších rozsáhlých výhradních i nevýhradních ložisek. Z dobývacích prostorů jsou jen 4 těžené (pískovny Cep, Cep I, Cep II a Halámky), jeden dobývací prostor s ukončenou těžbou (Veselské pískovny) a dva zrušené dobývací prostory (Novosedly nad Nežárkou, Klikov). Zbylé dobývací prostory mají zastavenou těžbu. Dobývacího prostoru Klikov byl nově zrušen. Rovněž průmyslová těžba rašeliny je zhruba na čtvrtině původních objemů a její budoucnost je limitována životností dnes existujících těžeben bez perspektivy otevření dalších lokalit. V současné době je průmyslová rašelina těžena ve dvou lokalitách, Branná a Hrdlořezy. Naproti tomu prakticky bez omezení lze využívat rašelinu jako přírodní léčivý zdroj pro místní lázeňství. Těžba pro tento účel je velmi malá, a navíc rašelina může být po použití regenerována. Lázeňská rašelina se těží nedaleko Obory v nalezišti Stará Borkovna (k.ú Branná), kam je také zpětně ukládána k regeneraci. Lázeňství je považováno za přípustný směr rozvoje místní ekonomiky. 10

12 ID Geofondu bez čísla bez čísla název ložiska surovina těženo CHL Ú Lomnice nad Lužnicí štěrkopísky ne ne ne Lomnice nad Lužnicí štěrkopísky ne ne ne Val štěrkopísky ne ano ne Val štěrkopísky ne ne ne Dobývací prostor subregistr pozn. organizace území ostatní nebilancova ná ložiska ostatní nebilancova ná ložiska výhradní bilancované ložisko výhradní bilancované ložisko rozloha (ha) návrh nebilancovaného ložiska (rozšíření ložiska ); lokalita byla předmětem Změny č. 4 ÚPNSÚ Lomnice n. L., kdy byla změna na rozporu-od záměru těžby bylo po dohodě mezi MŽP a MPO odstoupeno není Lomnice nad Lužnicí 37,69 návrh nebilancovaného ložiska (rozšíření ložiska ); lokalita byla předmětem Změny č. 4 ÚPNSÚ Lomnice n. L., kdy byla změna na rozporu-od záměru těžby bylo po dohodě mezi MŽP a MPO odstoupeno lokalita v těsné blízkosti u Nadějské rybniční soustavy není Českomoravský štěrk a.s. Českomoravský štěrk a.s. Lomnice nad Lužnicí, Lužnice 43,71 Ponědraž, Ponědrážka 9,76 Klec, Novosedly n. N. (Kolence) 82,97 11

13 Lomnice nad Lužnicí štěrkopísky ne ne ne Třeboň štěrkopísky ne ano ne Suchdol nad Lužnicí ano - z (Cep) štěrkopísky vody ano ano Suchdol nad Lužnicí (Cep a Cep I) štěrkopísky Tušť- Suchdol n. L. štěrkopísky Chlum u Třeboně ano - z vody ano ano anozápa anotěžba dní dřívější okra zastaven z vody j a stavební kámen (diorit) ne ne ne nevýhradní evidované ložisko výhradní bilancované ložisko výhradní bilancované ložisko výhradní bilancované ložisko výhradní bilancované ložisko lokalita byla předmětem Změny č. 4 ÚPNSÚ Lomnice n. L., kdy byla změna na rozporu-od záměru těžby bylo po dohodě mezi MŽP a MPO odstoupeno; Báňský úřad to vede jako záměr těžby v obrysu ložiska u východní hranice ložiska je bývalý malý lom, nevyřešené střety zájmů těžba je minimální těžba je minimální, v severozápadním rohu pískovny Cep I je rekultivovaná plocha s výskytem ohrožených živočichů využití pro rekreaci není nevýhradní evidované ložisko blízkost zástavby není Českomoravský štěrk a.s. Lomnice nad Lužnicí, Lužnice 40,59 Třeboň (Holičky u Staré Hlíny) 136,94 Českomoravský štěrk a.s. Cep, Majdalena 83,34 Českomoravský štěrk a.s. Cep, Suchdol n. L (Suchdol) 145,5 Českomoravský štěrk a.s. Suchdol n. L. (Tušť) 69,66 Chlum u Třeboně (Chlum) 7,67 12

14 Lomnice nad Lužnicí jíly (jíl, kaolinit) dřívější povrch ová ano ne výhradní bilancované ložisko nevyřešené střety zájmů, po těžbě nezůstaly stopy Česká geologická služba Lomnice n. L. 23, Kolence- Pecák jíly, kaolin (pararula, rula) dřívější povrch ová ano ne výhradní bilancované ložisko LB Minerals s.r.o. Novosedly n. N. (Kolence) 1, Kolence- Pecák jíly, kaolin (pararula, rula) dřívější povrch ová ne ne výhradní bilancované ložisko LB Minerals s.r.o. Novosedly n. N. (Kolence) 6, Kolence- Pecák jíly, kaolin (pararula, rula) dřívější povrch ová ne ne výhradní bilancované ložisko LB Minerals s.r.o. Novosedly n. N. (Kolence) 3, Kolence- Pecák jíly, kaolin (pararula, rula) dřívější povrch ová ano ne výhradní bilancované ložisko LB Minerals s.r.o. Novosedly n. N. (Kolence, Novosedly) 65, Kolence- Pecák jíly, kaolin (pararula, rula) dřívější povrch ová ano ne výhradní bilancované ložisko LB Minerals s.r.o. Novosedly n. N. (Kolence) 3, Klikov jíly, kaolin, minerální barviva (rula, pararula) dřívější povrch ová ne ne výhradní bilancované ložisko organizace je v likvidaci Jihotvar, výr. družstvo Suchdol n. L. (Tušť, Klikov) 7, Klikov jíly, kaolin, minerální barviva (rula, pararula) dřívější povrch ová ne ne výhradní bilancované ložisko organizace je v likvidaci Jihotvar, výr. družstvo Suchdol n. L. (Klikov) 6,74 13

15 Klikov jíly, kaolin, minerální barviva (rula, pararula) dřívější povrch ová ne ano výhradní bilancované ložisko organizace je v likvidaci, střet dobývacího prostoru s zastavitelnou plochou, dobývací prostor byl zrušen k Jihotvar, výr. družstvo Hamr, Suchdol n. L. (Klikov) 89, Halámky písek (sklářský a slévárenský), štěrkopísek, živec ano - z vody ano ano výhradní bilancované ložisko vytěžený kus ložiska je vyjmut LB Minerals s.r.o. Nová Ves n. L. (Krabonoš) 87, Halámky Halámky písek (sklářský a slévárenský), štěrkopísek, živec písek (sklářský a slévárenský), štěrkopísek, živec ano - z vody (patrně se tu ale netěží) ano ne v datech součas ná z vody neodp ovídá skuteč nosti ano ne výhradní bilancované ložisko výhradní bilancované ložisko ložisko na západním okraji navazuje na je to vyříznutý kus ložiska, kde není vymezen dobývací prostor ložisko na západním okraji navazuje na je to zbytek ložiska, kde není prováděna těžba. Ložisko zasahuje i do cenné nivy Lužnice (PR Horní Lužnice) LB Minerals s.r.o. LB Minerals s.r.o. Nová Ves n. L. (Krabonoš) 1,63 Nová Ves n. L. (Krabonoš, Nová Ves), Halámky, Dvory n. L. 335, Cep 2 štěrkopísky ano - z vody ano ano výhradní bilancované ložisko část pískovny je rekultivována - výskyt ohrožených živočichů Českomoravský štěrk a.s. Cep 91,02 14

16 Novosed ly n. Než. - Mláka štěrkopísky dřívější povrch ová Ano, jižní část ano výhradní bilancované ložisko pískovna zalesněna borovicovou monokulturou Českomoravský štěrk a.s. Novosedly n. N. (Novosedly) 47, Majdale na živcové suroviny ne ne ne výhradní bilancované ložisko část ložiska je v NPR Stará a Nová řeka, součást ložiska Česká geologická služba Majdalena, Hamr, Třeboň (Holičky) 99, Majdale na živcové suroviny ne ne ne výhradní bilancované ložisko blízkost zástavby, součást ložiska Česká geologická služba Majdalena, Hamr 27, Majdale na štěrkopísky ne ne ne výhradní bilancované ložisko velká část ložiska je v NPR Stará a Nová řeka Českomoravský štěrk a.s. Majdalena, Hamr, Třeboň (Holičky), Stříbřec (Stříbřec) 442, Holičky u Staré Hlíny štěrkopísky ne ne ne výhradní bilancované ložisko střet s ochranou přírody Českomoravský štěrk a.s. Třeboň (Holičky u Staré Hlíny) 88, Holičky u Staré Hlíny štěrkopísky ne ne ne výhradní bilancované ložisko východní okraj ložiska je v NPR Stará a Nová řeka Českomoravský štěrk a.s. Třeboň (Holičky u Staré Hlíny) 65, Holičky u Staré Hlíny štěrkopísky ne ne ne Dvory nad Lužnicí - Tušť štěrkopísky, živcové suroviny ne ne Ano, pouze severový chodní roh výhradní bilancované ložisko výhradní bilancované ložisko střet zájmů většina ložiska je v přírodní rezervaci Horní Lužnice, navazuje na ložisko Českomoravský štěrk a.s. Českomoravský štěrk a.s. Třeboň (Holičky u Staré Hlíny) 103,47 Halámky, Dvory n. L, Suchdol n. L. (Tušť) 58,91 15

17 Dvory nad Lužnicí - Tušť štěrkopísky, živcové suroviny ne ne ano, ale pouze východní okraj výhradní bilancované ložisko východní okraj navazuje na ložisko Českomoravský štěrk a.s. Dvory n. L., Suchdol n. L (Tušť, Hrdlořezy, Suchdol) 135, Tušť - Halámky Krabono š Krabono š štěrkopísky, živcové suroviny ano - dřívější povrch ová pou ze v jiho vých odní m rohu ano štěrkopísky, živcové suroviny ne ano ne štěrkopísky, živcové suroviny ne ano ne Nežárka štěrkopísky ne ne ne výhradní bilancované ložisko výhradní bilancované ložisko výhradní bilancované ložisko ostatní nebilancova ná ložiska odděleny ložiska a , které nejsou v dobývacím prostoru jedna z částí Halámeckého ložiska jedna z částí Halámeckého ložiska Českomoravský štěrk a.s. GET s.r.o. GET s.r.o. není Suchdol n. L. (Tušť), velmi okrajově Halámky 182,47 Nová Ves n. L. (Krabonoš) 29,76 Nová Ves n. L. (Krabonoš) 8,06 Novosedly n. N. (Novosedly) 11, Nežárka štěrkopísky ne ne ne Klec jíly ne ne ne ostatní nebilancova ná ložiska není Novosedly n. N. (Novosedly) 3,54 ostatní nebilancova ná ložiska v blízkosti obce není Klec 4,89 16

18 Lutová- Bor stavební kámen (žula), drcené kamenivo ano - povrch ově ne ne nevýhradní evidované ložisko Kámen a písek s.r.o. Chlum u Tř. (Lutová) 1, Krabono š žula pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu dřívější povrch ová ne ne Krabono š 2 štěrkopísek ne ano ne vel mi Krabono okra š 2 štěrkopísek ne jově ne Dunajovi ce-libín Dunajovi ce-libín Dunajovi ce-libín jíly, pórovité jíly ne ne ne jíly, pórovité jíly ne ne ne jíly, pórovité jíly ne ne ne ostatní nebilancova ná ložiska nevýhradní evidované ložisko nevýhradní evidované ložisko ostatní evidované prognózní jedna z částí Halámeckého ložiska jedna z částí Halámeckého ložiska není není není Nová Ves n. L. (Krabonoš) 0,78 Nová Ves n. L. (Krabonoš) 0,26 Nová Ves n. L. (Krabonoš) 23,12 zdroje mimo CHKO není Dunajovice 93,63 ostatní evidované prognózní zdroje v CHKO jen část není Třeboň (Břilice) 9,03 ostatní evidované prognózní zdroje není Třeboň (Břilice) 187,01 17

19 Hrachovi ště jíly ne ne ne Hamr- Klikov 2 Hamr- Klikov 2 Hamr- Klikov 2 Hamr- Klikov 2 jíly jíly jíly jíly dřívější povrch ová ne ne dřívější povrch ová ne ne dřívější povrch ová ne ne dřívější povrch ová ne ne ostatní evidované prognózní zdroje mimo CHKO není Hrachoviště 68,34 schválený prognózní zdroj vyhrazených nerostů schválený prognózní zdroj vyhrazených nerostů schválený prognózní zdroj vyhrazených nerostů schválený prognózní zdroj vyhrazených nerostů Ministerstvo životního prostředí Hamr 49,72 Ministerstvo životního prostředí Hamr 22,14 Ministerstvo životního prostředí Hamr 89,92 Ministerstvo životního prostředí Chlum u Tř. (Chlum) 128,43 V rámci nevýhradních ložisek bylo ve Dvorech n. L. v roce 2012 vymezeno ložisko štěrkopísku ložiskovým geologem RNDr. Ivo Nesrovnalem. Úřad územního plánování dostal k dispozici geologický posudek, ale nedostal data v digitální podobě od ČGS. 18

20 2 Vodní režim Dle vodohospodářského členění území ORP Třeboňsko náleží do oblasti povodí řeky Vltavy. Nalezneme zde na nepřeberné množství rybníků a umělých stok. Vodní toky a díla Dle vodohospodářského členění území ORP Třeboňsko náleží do oblasti povodí řeky Vltavy. Nejvýznamnějším tokem je zde řeka Lužnice včetně svých dvou koryt Staré a Nové řeky. Dalšími toky jsou řeka Nežárka, Dračice, Koštěnický potok a všechny jejich přítoky. Významným tokem je také uměle vybudovaný kanál Zlatá stoka. Nalezneme zde i složitou síť umělých stok a kanálů, které složí k vypouštění a napájení rybníků. Nová řeka, Stará řeka a Zlatá stoka jsou památkově chráněny (jsou součástí národní kulturní památky Rožmberská rybniční soustava). Zajímavostí je, že Nová řeka byla ve své době lovena stejně jako okolní rybníky. Vzhledem k četnosti výskytu vodních ploch území ORP je na Třeboňsku vymezeno mnoho záplavových území. Můžeme říci, že se jedná téměř o celý tok řeky Lužnice. Na Třeboňsku nalezneme na přes 1000 vodních ploch. Do této sumy jsou počítány jak rybníky Rožmberské soustavy, tak požární nádrže či zatopené pískovny. Vodní plochy zabírají 53,28 km 2. Z počtu 1000 vodních ploch je 300 pojmenovaných rybníků. Největší je Rožmberk o rozloze 658 ha. Mezi další významné rybníky můžeme jmenovat Horusický velký, Záblatský, Svět, Opatovický, Kaňov, Velký Tisý, Hejtman, Staňkovský. Celkem tvoří rybníky 16 rybničních soustav (např. Nadějská, Chlumecká). Velké množství vodních ploch je využíváno především z hlediska rybníkářství a cestovního ruchu. Samotné rybníkářství prožívá různá období nejprve bylo budování za dob Mikuláše Rutharda, Štěpánka Netolického a Jakuba Krčína. Následoval úpadek během třicetileté války a v následném období. Část rybníků pak byla pokusně vysoušena (např. rybník Naděje tehdy celá Nadějská soustava tvořena jedním rybníkem). Další rozkvět rybníkářství byl v 19. století, kdy zásluhou Josefa Šusty došlo k obnově rybníků a zároveň i k zprůmyslovění chovu ryb (zahuštění obsádky, hnojení, vápnění, přikrmování, letnění, zimování, nové druhy ryb). Poslední vlnu budování zažíváme v posledních cca 4 letech, kdy jsou některé rybníky obnovovány (Malý pode vsí a Velký pode vsí severně od Hrachovišť), některé jsou budovány nově (např. tři rybníky jižně od Libořez). Tyto rybníky nejsou evidovány v datech UAP. Jinde je snaha získat dotace na malé vodní plochy pro zlepšení retence vody. Tyto záměry jsou naštěstí ojedinělé a jde spíše o lepší finanční zhodnocení pozemků. Rybníky spoluvytváří jedinečnou krajinu. Proto jsou v posledních dvaceti letech snahy o zápis této rybniční krajiny na seznam světového dědictví UNESCO. Původní nominace obsahovala jen malou část rybníků. Proto bylo doporučeno rozšířit území, které je na indikativním seznamu. Jako prověření rozšířeného nominovaného území se vymezil záměr vyhlášení krajinné památkové zóny. Tento záměr je vymezen jako celá rybniční soustava napojená na Zlatou stoku, Starou a Novou řeku. Rybníky jižního Třeboňska vč. Hejtmanu, Staňkovského, Medenice apod. nejsou v navrhované KPZ. Proti KPZ se zvedla velká vlna kritiky, což vzhledem k rozsahu KPZ se dalo předpokládat. Mezi největší kritiky KPZ patří představitelé Rybářství Třeboň Hld. a.s., což je firma, která vlastní nejvíc rybníků (co do počtu, tak vlastní 39 % rybníků různé velikosti od Rožmberka po malé vodní plochy). Celý proces je výrazně zpolitizován. Vzhledem k velké rozloze navrženého území KPZ je problém s nastavením Plánu ochrany. Plán ochrany vyloučí některé stavby či pozemky, kde pro stavební činnosti není potřeba závazné stanovisko památkové péče. Pokud by Plán ochrany nebyl, tak by se prodloužila doba potřebná pro povolování staveb, za kterou již je ČR popatohována. Předpokládá se, že hlavním předmětem ochrany by byla vodní díla a veškeré stavební práce a kácení stromů by bylo povolováno pouze se závazným stanoviskem památkové péče. Což by mohlo být, vzhledem ke snahám některých vlastníků o hráze bez stromů, velmi přínosné. Co se týče kvality vody monitorované např. ve Zprávách o životním prostředí v Jihočeském kraji (na 19

21 webu Cenia je dostupná zpráva z roku 2014), tak se na Třeboňsko velmi negativně podepisuje cestovní ruch, zejména pak kempování. Rybníky Hejtman a Staňkovský byly identifikovány jako rybníky se zhoršenou jakostí vody voda nevhodná ke koupání. Příčiny zhoršené jakosti vody mohou být různé: znečištění výše po toku (např. obec Sedlo budovala kanalizaci teprve nedávno), znečištění v důsledku splavu z polí, znečištění rekreací (kempy jsou napojeny na kanalizaci, ale rybníky jsou ve velké míře užívány k rybolovu) či kontaminované sedimenty na dně rybníků. Podobně na tom může být i řeka Lužnice, která výrazně ztrácí na jakosti vody po průtoku Rožmberkem. Přitom obce v blízkosti řeky (Lužnice, Lomnice n. L., Klec, Frahelž) mají vybudovánu centrální kanalizaci. Vodní zdroje Třeboňskou pánev můžeme považovat za obrovskou zásobárnu podzemní vody. V současné době je v celém území Třeboňské pánve vybudováno množství studní a vrtů, kterými jsou zásobeny jak soukromé RD tak i obecní vodovody. Potřeba pitné a užitkové vody je kryta vlastními zdroji podzemní vody. Jednotlivé jímací objekty nebo jejich skupiny převážně vystačují ke krytí současných potřeb pitné i užitkové vody menších aglomeračních celků na území ORP Třeboň. Volné zvodně vytvářející se v přípovrchové zóně jsou obdobně jako povrchové toky, snadno zranitelné různými druhy znečištění. Právě znečištění a snížení kvality podzemní vody, způsobené úniky a migrací kontaminantů různého původu do podzemních kolektorů, si vynutila vedle sanačních prací postižených lokalit formulovat zásady preventivní a nejen následné ochrany. Je nezbytné provést celkovou hydrogeologickou analýzu situace, určit důvody znečištění podzemní vody a stanovit účinná opatření pro řešení současného stavu i pro zamezení možného znečištění v budoucnosti. Protipovodňová ochrana Z hlediska retence vody vychází spojené povodí Lužnice (v úseku stát. hranice soutok s Nežárkou) a Nežárky jako nejlepší v celém Jihočeském kraji. Je to dáno zejména velkým výskytem vodních ploch a vysokou hodnotou dlouhodobého průměrného ročního odtoku. Retenci krajiny však snižují jílové půdy. Pro udržení retenční schopnosti krajiny by se rybníky měly pravidelně čistit a odbahňovat. Také hráze rybníků je třeba pravidelně kontrolovat a udržovat, abychom minimalizovali možné povodňové následky. Dalším problémem protipovodňové ochrany jsou narušené meliorace. Protipovodňová ochrana by měla být navržena dle ZÚR v daných lokalitách: Suchdol nad Lužnicí, Majdalena, Třeboň a Lužnice. Třeboň a Lužnice mají opatření již navrženo v ÚP. Suchdol nad Lužnicí také, avšak zabývá se spíše protierozním opatřením. V ÚPD obce Majdalena byla navržena protipovodňová opatření proti protržení hráze pískovny Cep, která spolu s protipovodňovým přepadem byla již realizována. V ÚPD obce Majdalena ale není řešen rozliv Lužnice. Řeka Lužnice, která tvoří osu celého Třeboňska, je schopna během krátké doby odvést velké množství povodňové vody. Rizikem je zde i zemědělství, např. neodborně osázená pole. Povodněmi bylo území ORP Třeboň zasaženo zejména v roce 2002 a 2006, kdy byly postiženy hlavně obce Klec, Lomnice nad Lužnicí, Majdalena a Třeboň a Nová Ves nad Lužnicí. Na základě těchto zkušeností byla v roce 2007 vypracována Koncepce protipovodňové ochrany na území Jihočeského kraje (dále jen Protipovodňová koncepce) firmou Hydroprojekt CZ a.s. Praha. Protipovodňová koncepce zahrnuje i prověření míst záchytu dřevin a vzdutí vod a míst s nadměrným zanášením splavenin. Zamezení těmto problémům ale není předmětem územního plánování. Klec Pro Klec byla navržena zemní hrázka není v ÚPD. 20

22 Lomnice nad Lužnicí V případě Lomnice nad Lužnicí se počítá s individuálními opatřeními. Lužnice V rámci obce Lužnice se počítá se zvýšením retenčního prostoru Rožmberka (spadá do území města Třeboň). Objekty podél Lužnice však budou nadále ohroženy zejména při upouštění rybníka Rožmberk. Účinnost suchého poldru nad rybníkem Potěšil je spekulativní. V rámci protipovodňové koncepce bylo navrženo vymístění objektů v blízkosti řeky Lužnice. V ÚPD Lužnice je počítáno s poldrem a záchytnými stokami. O zbourání staveb v ohrožené oblasti se v územním plánu neuvažuje. Majdalena V případě obce Majdalena není problematika uspokojivě vyřešena ani v ÚPD ani v protipovodňové koncepci navržené opatření postačuje pouze pro nástup povodně. Nová Ves nad Lužnicí Zanesené meandry u Nové Vsi nad Lužnicí spolu se zarostlými břehy mohou během povodní způsobovat akumulaci a zpětné vzdutí vody. Problém nastává zejména u Novoveského jezu. Vzhledem k přírodní hodnotě horního toku Lužnice se však nepočítá se protipovodňovými opatřeními. Suchdol nad Lužnící V Suchdole nad Lužnicí (včetně místní části Františkov) je navržena individuální ochrana. Pouze v k.ú. Tušť je navržena protipovodňová bariéra. Dále je navrženo zlepšení průtočnosti náhonu. Je potřeba také prověřit průchodnost násypu silnice I/24. ÚP, který byl zrušen, neřešil protipovodňová opatření. Třeboň V Třeboni jsou Protipovodňovou koncepcí navrhovány ochranné hráze Hrádečková a hráz ve Staré Hlíně. Dále se uvažuje o poldru na Prostřední a Podřezanské stoce. V ÚPD jsou zaneseny obě hráze a doplněny ještě hrází pod částí Na Kopečku a dalšími opatřeními. Hráz ve Staré Hlíně by se měla začít budovat v roce V rámci 1. aktualizace ZUR byl rybník Rožmberk vymezen jako protipovodňové opatření. Opatření je v ZUR znázorněno bodovým symbolem bez další specifikace. V ÚP zatím není tento záměr převzat, je to předmětem Změny č. 2. Zvýšení retence Rožmberku se uvažuje zejména zatopením nivy při vtoku Lužnice do rybníku. Toto opatření je ale velmi diskutabilní, protože dochází k zaplavování osady Hvízdalka. Proti tomu se zvedl odpor dotčených obyvatel. Jako druhé řešení bylo navrhováno odbahnění rybníka Rožmberk, což je sice záslužné, ale jedná se o obrovské množství bahna, problém s ukládáním a dopravou na deponii. Navíc se tím neřeší protipovodňová ochrana, protože retenční schopnost rybníku je třeba brát od minimální provozní hladiny, ne od dna rybníka. Nicméně vyčištění dna Rožmberku je nutné, protože kvalita vody v řece Lužnici průtokem přes rybník Rožmberk se dramaticky zhorší. Hamr Povodněmi je ohrožena rekreační oblast v části Kosky protipovodňová opatření nejsou navržena. Protierozní opatření Vzhledem k reliéfu Třeboňska jsou protierozní opatření navrhována pouze v rámci komplexních pozemkových úprav a jedná se především o čištění stávajících vodotečí a propustků v místech, kde je členitější reliéf, je zemědělská půda využívána pro pastevectví. 21

23 3 Hygiena životního prostředí V daném okruhu jsou sledovány a vyhodnocovány jevy související s akustickými poměry, znečištěním ovzduší, likvidací a ukládáním odpadů a výskytem radonu. Akustické poměry Území ORP Třeboň není zásadním způsobem zatěžováno hlukem především vzhledem k absenci průmyslových konglomerací, vnitrostátních letišť, dálnic a rychlostních komunikací či jiných stacionárních zdrojů hluku. V dosahu liniových zdrojů, kterými jsou v daném případě zvláště silnice I. třídy I/24 a I/34 a železniční trať Veselí nad Lužnicí České Velenice žije relativně malé procento obyvatel. Dosavadní průtahy zastavěným územím s chráněnou zástavbou v Lomnici nad Lužnicí a Suchdole nad Lužnicí jsou navrženy k přeložkám. Průtah obcí Majdalena by byl finančně velmi náročný a neúčelný. Znečištění ovzduší V současné době na území ORP neprobíhá žádné měření, dle starých měření nevykazuje území překročení cílových imisních limitů pro ochranu zdraví lidí. Nicméně v několika lokalitách se za nepříznivých klimatických podmínek krátkodobé problémy s kvalitou ovzduší mohou vyskytnout. Obecně se způsob vytápění mění a přechází se z tuhých paliv na plyn, tento trend je ale poslední dobou zastaven rostoucí cenou zemního plynu a nejistotou dodávek plynu z Ruska. V roce 2013 ukončila provoz poslední kotelna na tuhá paliva v Suchdolu nad Lužnicí a přechod na decentralizované vytápění plynem. Ale v obcích, kde není plynofikace, se o zavedení plynu neuvažuje. Co se týče znečištění ovzduší zápachem ze zemědělské výroby, tak zde nastala změna systémem chovu a tím i úbytek zápachu. V dnešní době je většina zemědělských areálů uzavřena a zbytek se využívá většinou během zimních měsíců. Problémem jsou jen ojedinělé zemědělské výrobny např. Záblatí. Prázdné zemědělské areály obzvláště po okrajích sídel pak vadí zejména esteticky. Likvidace a ukládání odpadu Nadměrná a stále se zvyšující produkce komunálního a průmyslového odpadu vyžaduje především v oblastech se statutem zvýšené ochrany přírody a krajiny výrazné zefektivnění hospodaření s odpady jako takovými. Produkcí 381 kg/os,rok a mírou separace 8,1 % (statistické údaje 2006) je oblast ve srovnatelných průměrných hodnotách Jihočeského kraje. V poslední době se daří celková produkce odpadu snižovat. U Třeboně je to zvýšením podílu separovaného odpadu a díky využití domácích kompostérů. Pozitivním prvkem je zvyšující se podíl separovaného odpadu (papír, sklo, plasty) dosahující v současnosti cca 13,5% produkovaného odpadu a zároveň poklesla celková produkce odpadu o 100 kg na osobu za rok. Tzv. sběrné dvory pro odkládání nebezpečného odpadu jsou provozovány pouze ve větších sídlech, obdobně jako možnost ukládání velkoobjemového odpadu z domácností. V Třeboni se výrazně rozšířila možnost třídit více druhů odpadu kromě plastu, papíru a skla jsou zde nádoby na textil a elektro. Bioodpad je tříděn díky bezplatné zápůjčce domácích kompostérů. Z hlediska estetiky center je účelné využívat nádoby na separovaný odpad zakopané pod zem. Bylo by vhodné využívat biologický odpad kompostovat. V současné době je v Třeboni v plánu pasportizace nádob na tříděný odpad. Odpad je ukládán na skládku komunálního odpadu ve Stráži nad Nežárkou. Odhadovaná kapacita skládky je 12 let. Vzhledem k předpokládanému konci ukládání odpadu je vhodné celokrajově řešit problematiku likvidace odpadu nepředpokládá se vzhledem k CHKO s vybudování spalovny odpadu Co se týče sběrných dvorů, tak v roce 2013 Třeboň přestěhovala sběrný dvůr. Tím došlo k uvolnění lukrativní lokality na jižním okraji centra navrhované pro kolektivní bydlení. Větší obce mají své sběrné dvory stabilizované. Pokud menší obce (např. Lužnice) mají své sběrné dvory 22

24 umístněné v centru obce, tak je vzhledem k velikosti sběrných dvorů není nutné je stěhovat na kraj obce. Radon a staré ekologické zátěže Na území ORP Třeboň je několik oblastí s vysokým rizikem výskytu radonu, a to především na severu a severo-východě území k.ú. Klec, Kolence, Dunajovice, Mirochov a Staňkov. Je vhodné využívat dotační programy pro sanaci obytných prostor. Staré ekologické zátěže z minulosti způsobené některými průmyslovými závody, představují v oblasti skládka bývalých Jihočeských dřevařských závodů v Suchdole nad Lužnicí a skládka kalů bývalých skláren Český Křišťál v Chlumu u Třeboně. Dále pak na správním území téměř všech obcí nachází řada drobných divokých skládek, ty však představují jen minimální ekologickou zátěž. Na správním území téměř všech obcí se pak nachází řada drobných divokých skládek, s minimální ekologickou zátěží. Jedním z významnějších zdrojů ekologických zátěží mohou být neprovozované zemědělské areály. Dále bylo by vhodné provést průzkum výskytu azbestu ve školách v rámci celé ORP (Třeboň bez azbestu). Na webu kontaminace.cenia.cz jsou v ORP jsou evidovány následující kontaminovaná místa: Chlum u Třeboně, o kú. Chlum u Tř. zemědělský areál pana Maxy o kú. Lutová Chlum u Třeboně Lutová Rapšach, kú. Rapšach trafostanice Rapšach Spáleniště Suchdol nad Lužnicí, kú. Suchdol n. L. o Jihočeské dřevařské závody o Jihočeské dřevařské závody -skládka Třeboň, kú. Třeboň o Agraservis s.r.o. o Benzina s.r.o. ČSPHM Třeboň Hatín těsně za hranicí ORP farma Zadní dvůr - Šenkýřová 23

25 4 Ochrana přírody a krajiny Celková rozloha ORP je 538,9 km 2 z toho k území zvýšené ochrany přírody náleží 504,7 km 2. Převážná část 498,9 km 2 zaujímá území CHKO Třeboňsko, zbytek 5,8 km 2 pak maloplošná zvláště chráněná území. V celokrajském měřítku jsou tyto hodnoty výrazně nadprůměrné. Ekologická stabilita území stanovená coby agregovaný ukazatel koeficientu ekologické stability a podílu ploch nadregionálních a regionálních prvků ÚSES je v případě ORP Třeboň zařazena do kategorie území ekologicky mírně stabilní. V rámci obcí byl vyhodnocen koeficient ekologické stability - poměr stabilních systémů ku nestabilním. Koeficient ekologické stability se počítá jako podíl výměr druhů pozemků v daném území. V čitateli tohoto podílu je součet výměr chmelnic, vinic, zahrad, ovocných sadů, trvalých travních porostů, lesní půdy a vodních ploch. Ve jmenovateli podílu je součet výměr orné půdy, zastavěných ploch a ostatních ploch (metodika používaná ČSÚ). Výsledky lze zhodnotit takto: hodnota menší než 0,1 - území s maximálním narušením struktur, základní ekologické funkce musí být intenzivně a trvale nahrazovány technickými zásahy. Hodnota 0,1-0,3 - území nadprůměrně využívané, se zřetelným narušením přírodních struktur, základní ekologické funkce musí být soustavně nahrazovány technickými zásahy, hodnota 0,3-1,0 - území intenzivně využívané, zejména zemědělskou velkovýrobou, oslabení autoregulačních pochodů v ekosystémech způsobuje jejich značnou ekologickou labilitu a vyžaduje vysoké vklady dodatkové energie, hodnota vcelku vyvážená krajina, v níž jsou technické objekty relativně v souladu s dochovanými přírodními strukturami, důsledkem je i nižší potřeba energo-materiálových vkladů, hodnota nad 3 - přírodní a přírodě blízká krajina s výraznou převahou ekologicky stabilních struktur a nízkou intenzitou využívání krajiny člověkem (podrobně Tab. 2) Tab. 2: Hodnoty koeficientu ekologické stability v jednotlivých obcích ORP Třeboň Koeficient Obec ekologické stability Cep 5,31 České Velenice 3,35 Domanín 1,3 Dunajovice 0,54 Dvory nad Lužnicí 4,51 Frahelž 0,39 Halámky 5,86 Hamr 5,76 Hrachoviště 0,56 Chlum u Třeboně 2,91 Klec 4,85 Lomnice nad Lužnicí 0,57 Lužnice 0,71 Majdalena 3,43 Nová Ves nad Lužnicí 3,07 Novosedly nad Nežárkou 3,32 Ponědraž 0,94 Ponědrážka 1,06 Rapšach 2,61 Smržov 2,42 24

26 Staňkov 7,59 Stříbřec 1,51 Suchdol nad Lužnicí 1,89 Třeboň 2,61 Záblatí 2,48 Koeficient ekologické stability krajiny se ale mění velmi pozvolně (stavebnictví stále spíše stagnuje), proto nemá význam tento koeficient prověřovat během dvouletého cyklu. Tabulka KES ukazuje stav z roku Pro porovnání by bylo zajímavější porovnat koeficient ekologické stability vymodelovaný pro případ, že by byly naplněny všechny zastavitelné plochy (nutno brát v úvahu Příroda na Třeboňsku představuje neobyčejnou pestrost biotopů i přesto, že rovinatá krajina byla po staletí přetvářena člověkem. Zachovali se zde mimořádně cenné přírodní hodnoty a lze zde dokonce hovořit o harmonické krajině, kde jsou lidské aktivity v rovnováze s přírodou. Třeboňsko je jednou ze šesti českých biosférických rezervací programu Člověk a biosféra již od roku Chráněnou krajinnou oblastí bylo vyhlášeno v roce Rozsáhlé rybniční soustavy s druhotně vytvořenými litorálními společenstvy se staly evropsky významným hnízdištěm i migrační zastávkou vodního ptactva. V rámci evropského programu Natura 2000 zde byla vyhlášena Ptačí oblast Třeboňsko. Oblast vyniká bohatostí mokřadní a vodní vegetace. Na Třeboňsku je též vymezeno mnoho lokalit se zachovalým krajinným rázem. V rámci nové stavební činnosti je účelné ochránit dochovanou původní urbanistickou strukturu sídel a v rámci architektonického řešení nových staveb zachovat kontinuální linii, tak aby stavby harmonicky doplňovali své okolí. Pro tento postup je nutné více zpopularizovat Územní studii Třeboňsko- Novohradsko, zejména pak její urbanistické a architektonické rukověti. Mezi nejcennější biotopy na Třeboňsku patří rozsáhlá rašeliniště se zachovalými rostlinnými společenstvy. Zachovány zůstaly z velké části i původní meandrující toky řek (např. Lužnice) s pravidelně zaplavovanými nivami a zbytky lužních lesů i extrémně suché lokality vátých písků. Jsou tu vyhlášeny dva mokřady mezinárodního významu chráněné Ramsarskou konvencí (Třeboňské rybníky, Třeboňská rašeliniště). V oblasti je tradičně soustředěn výzkum ekologie mokřadů (Botanický ústav AV ČR), v poslední době bylo Třeboňsko zařazeno do mezinárodní sítě území dlouhodobého ekologického výzkumu. Nejcennější lokality jsou chráněny v rámci 35 přírodních rezervací a památek, z toho má 5 území status národní přírodní rezervace. K nejcennějším lokalitám patří tzv. přechodová rašeliniště. 25

27 5 Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa Zemědělský půdní fond Třeboňsko je unikátní krajinný celek spojující vyváženost krajiny a její samoregulační schopnosti s jejím hospodářským využíváním. Je mimořádně cennou oblastí, ve které je nezbytné dbát na její trvale udržitelný rozvoj. Zemědělský půdní fond tvořený zemědělsky využívanými pozemky, dočasně neobdělávanou půdou tvoří zhruba třetinu plochy. Když zahrneme do zemědělského půdního fondu náležejícími rybníky s chovem ryb nebo vodní drůbeže, polními cestami, odvodňovacími příkopy a zařízeními pro ochranu proti erozi, zahrnuje zhruba polovinu plochy ORP Třeboň. Výraznou specifikou jsou rybníky s chovem ryb, jejichž podíl na výměře krajiny je nejvyšší v České republice. Třeboňsko zaujímá první místo v produkci sladkovodních ryb v České republice; je jejich významným vývozcem a označení třeboňský kapr je mezinárodně chráněnou značkou. Rybářství se svou staletou tradicí přispívá k věhlasu Třeboňska a má bezprostřední vliv na turistický ruch a návštěvnost oblasti. Přeměna řady dříve zemědělsky nevyužívaných nebo téměř nevyužívaných ploch na zemědělskou půdu zejména půdu ornou, vyhrnováním rybníků s likvidací litorálních porostů na jejich okrajích, nástupem kaprokachního hospodaření na rybnících a zahuštěných obsádek rybníků, používáním vyšších dávek průmyslových hnojiv, pesticidů a herbicidů a často až neúměrným zvyšováním intenzity zemědělské výroby včetně produkce ryb a vodní drůbeže. Vše uvedené spolu s rozsáhlou intenzivní těžbou obrovských ložisek štěrkopísků a rašeliny a urbanizací území začalo ohrožovat dosavadní samoregulační schopnosti krajiny. Po roce 1990 došlo k výraznému snížení intenzity zemědělské výroby (včetně chovu vodní drůbeže a částečně i produkce ryb). Přestal tlak na neustálé zvyšování zornění zemědělských půd a podstatně se zvyšuje zastoupení trvalých travních porostů většinou využívaných pouze pro pastvu skotu. Část i kvalitních zemědělských půd není využívána vůbec. Podstatně se omezila údržba melioračních zařízení a v řadě případů je ohrožena samotná jejich funkčnost i na plochách, které je třeba dále zemědělsky využívat. Dochází k tomu, že část ploch vhodných k zemědělskému využívání je devastována a postupně se mění v močálovitá křoviska. V ORP Třeboň je relativně nízké zastoupení zemědělských půd nejvyšších tříd ochrany. Nejhodnotnější půdy, I, třídy, pouze výjimečně odnímatelné zemědělské výrobě se nacházejí na ploše 340 ha. Půdy I. třídy se nachází zejména v nivě Lužnice a v jejím bezprostředním okolí. Půdy II. třídy, vysoce chráněné půdy s nadprůměrnou produkční schopností, jen podmíněně odnímatelné a podmínečně zastavitelné nalezneme na ploše ha. Je však třeba mít na paměti, že většina půd I. a II. třídy ochrany se nachází bezprostředně v okolí sídel měst a obcí. Sídla by zakládána v nejpříznivějších lokalitách a půda v jejich blízkosti je zemědělsky kultivována již řadu staletí a kvalita kulturní vrstvy půdy se tím výrazně zvýšila. Za velmi cenné je nutno považovat rovněž velkovýrobně obdělávané půdy v přiměřených půdních celcích a půdy vhodné pro pěstování speciálních plodin (např. zelí). Pozemky určené k plnění funkce lesa ORP Třeboň má zastoupení lesních půd, které lze s ohledem na charakter území považovat za optimální. Z celkové výměry ORP Třeboň ha tvoří lesní půda ha tj. 46 %. Z hlediska biogeografické rajonizace jde o přírodní lesní oblast 15b Třeboňská pánev. Typickou dřevinou oblastí je borovice lesní, z listnatých dřevin dub a na zamokřených stanovištích olše. Většina lesních půd je ve velkých lesních celcích rozložených na obou stranách řeky Lužnice od Českých Velenic po Ponědrážku a na okrajích Třeboňské kotliny: při státní hranici s Rakouskem a na hranicích okresů 26

28 Jindřichův Hradec a České Budějovice. Převažují lesy ve vlastnictví České republiky a správě Lesů České republiky s.p. Hradec Králové. Co se týče druhové skladby lesů, tak na Třeboňsku převládá monokulturní skladba dřevin. Největší zastoupení má zde smrk, na písčitých půdách pak to je borovice. V narušeném prostředí např. po průmyslové těžbě rašeliny se daří monokulturám bříz, které jsou následně vytlačovány borovicemi. Původní skladba dřevin je zastoupena v prostředí nivy Lužnice (Nová Ves nad Lužnicí, Dvory nad Lužnicí, Halámky ), v PR Bukové kopce (k.ú. Chlum u Třeboně) a NPR Žofinka (Nová Ves nad Lužnicí). Při dlouhověkosti lesních porostů ne vždy vhodná skladba porostů založená v minulosti přetrvává i v současné době. Je to jedna z mnoha příčin větší zranitelnosti lesů biotickými a nebiotickými činiteli (škůdci, choroby; vítr, sněhové polomy, kolísání hladiny podzemních vod apod.). V ORP Třeboň jsou hlavní kategorií lesy hospodářské ( ha), lesů ochranných je ha a lesy zvláštního určení tvoří ne sice zanedbatelné, ale nevýznamné zastoupení. V roce 2015 byl v rámci výstavy zhodnocen vývoj kultur v rámci severní oblasti Třeboňska (v rámci navrhované KPZ Třeboňská rybniční krajina. Byly porovnány a digitalizovány snímky stabilního katastru, ortofoto snímky z 50. let a data ÚAP. Bylo zjištěno, že sídla se zvětšilo a klesl podíl ostatní půdy (vzhledem k tomu, že se porovnávali snímky z 50, tak nebylo možné určit, zda se jedná o trvalý travní porost, zemědělskou půdu či ostatní plochy). Tento pokles (ostatní plocha) a nárůst (zastavěné území) se očekával. Vodní plocha zůstala přibližně konstantní (některé rybníky byly zmenšeny, některé vodní plochy přibyli, např. po těžbě štěrkopísku či obnova Nadějské rybniční soustavy). Neočekávaně se projevil poměrně velký nárůst podílu lesních ploch. Stalo se tak zalesněním ploch v nivě Lužnice u Třeboně kdysi zemědělsky využíváno a třeba také tím, že dřívější náletové porosty dorostly do věku klasického lesního porostu. 27