VÝZKUM VEŘEJNÉHO MÍNĚNÍ: ARMÁDA A VEŘEJNOST 2007

Transkript

1 Nataša BALLOVÁ Jiří HODNÝ Radomír SALIGER VÝZKUM VEŘEJNÉHO MÍNĚNÍ: ARMÁDA A VEŘEJNOST 2007 Recenzenti Jaromír NOVÁK, Luděk HODBOĎ Abstract: The authors summarize the most interesting outcomes of the representative opinion poll Military and Public, which was organized in mid It was focused on opinion findings of Czech citizens in some questions coherent with the Army of the Czech Republic, defence and security. ÚVOD Výzkumy veřejného mínění, ať již v oblasti politické, hospodářské či kulturní, se staly po roce 1989 nedílnou součástí poznávání života společnosti. Mimo jiné zprostředkovávají informace o postojích a názorech občanů na aktuální otázky veřejného života, poskytují zpětnou vazbu například pro decisní sféru, a také umožňují sledovat vývoj názorů ve společnosti v delším časovém horizontu. Lze říci, že moderní společnost pochybuje o všem, armádu nevyjímaje. Diskutuje se o úkolech armády, o rizicích ohrožení země, o účasti v mírových misích, o nákupech vojenské techniky, o reformě ozbrojených sil a dalších tématech. Postoje občanů České republiky k bezpečnosti, obraně, armádě a vojákům z povolání jsou sledovány dlouhodobě, a to již od počátku 90. let. Zejména v jejich první polovině byl zaznamenán pokles zájmu českých občanů o problematiku bezpečnosti, růst pochybností o možnosti obrany země a zejména růst negativních postojů k armádě a vojákům z povolání. Pozitivní posun byl zaznamenán v roce 1996 a především v roce 1997, kdy se armáda výrazně podílela při likvidaci následků povodní. 1 V následujícím desetiletí došlo k řadě významných událostí v životě armády a celé společnosti. Můžeme zmínit přijetí České republiky do NATO a Evropské unie, zrušení základní vojenské služby, teroristické útoky proti Světovému hospodářskému centru, významné zbrojní zakázky, účast našich vojáků v zahraničních misích apod. Všechny tyto události se vždy nějakým způsobem promítly do stavu veřejného mínění a výsledků jeho průzkumů. Poslední výzkum veřejného mínění realizovali autoři článku v polovině roku 2007 pod záštitou Univerzity obrany v Brně. Sběr dat proběhl v květnu na reprezentativním vzorku 1000 respondentů. Při výběru vzorku byla použita metoda tzv. kvótního výběru. Jako kvótní znaky byly zvoleny pohlaví, věk, vzdělání a místo bydliště respondentů. Kvótní proměnné byly ve výběrovém souboru zastoupeny ve stejném poměru, jako je tomu v celé populaci České republiky u osob starších 18 let. Oporou pro stanovení kvót byla aktuální data Českého statistického úřadu. 1 SARVAŠ, Š. a kol. Vývoj postavení armády ve společnosti. 1. vyd. Praha: AVIS, Ministerstvo obrany České republiky, 1999, s

2 1. SHRNUTÍ HLAVNÍCH ZJIŠTĚNÍ Ke zjištění názorů respondentů byla použita technika tzv. standardizovaného dotazování, které bylo uskutečněno v přímé interakci (face to face) mezi odborně školenými tazateli a respondenty. Dílčí témata byla analyzována pomocí souboru zjišťovacích otázek. Hlavní oblasti výzkumu byly následující: Zjištění míry důvěry, prestiže a image AČR; Vnímání korupce v AČR; Zjištění názorů na radarovou základnu; Názory na reformu AČR; Názory na snižování rozpočtu AČR; Zjištění názorů občanů na finanční ohodnocení vojáků; Názory na možná nebezpečí ohrožení ČR; Postoje občanů k úkolům a misím AČR. 1.1 ZJIŠTĚNÍ MÍRY DŮVĚRY, PRESTIŽE A IMAGE AČR Od svého počátku se rezortní výzkumy veřejného mínění snažily pokrývat relativně širokou oblast aktuálních témat armádního života. Některá témata jsou sledována i opakovaně, s cílem získat informaci o vývoji a změnách postojů populace v delším časovém horizontu. Jedním z takto dlouhodobě sledovaných problémů je zjišťování míry důvěry v AČR, její prestiže a image v povědomí veřejnosti. V postoji veřejnosti převládá názor, že příslušníci AČR mohou být spíše nebo rozhodně hrdi na svoji profesi. Takto se vyjádřilo sedm z deseti dotázaných (70,3 %), pouze necelá pětina respondentů uvedla opačný názor. Když se podíváme na rozložení odpovědí podle politické orientace respondentů, pak se ukazuje, že to jsou především stoupenci krajní pravice, kteří se domnívají, že příslušníci AČR mohou být hrdi na svoji profesi. Osoby zařazené do výběrového vzorku byly dále vyzvány, aby na šestibodové škále vyjádřily celkový dojem, který v nich vyvolává Armáda České republiky. Tato je vnímána jako spíše profesionální, akceschopná, pozitivní, užitečná, malá, mladá, mobilní, vzbuzující další zájem, odvážná, sympatická a obětavá, ne však jako moderní a nepolitická. Velmi silný nebo spíše silný vliv na pozitivní vnímání armády má podle devíti z deseti respondentů (88,0 %) její pomoc obyvatelstvu v průběhu povodní. Na škále s krajními body -5 (velmi negativní) a +5 (velmi pozitivní) přidělili dotázaní armádě průměrnou hodnotu +1,73, což odpovídá hodnocení střed až spíše pozitivní. Při realizaci armádních sociologických výzkumů se také zjišťuje prestiž profese vojáka z povolání v porovnání s některými vybranými povoláními. O zlepšujícím se vnímání vojenské profese veřejností vypovídá pozice, kterou zaujala v roce 2007 na žebříčku 24 povolání, sestaveném právě podle míry přisouzené prestiže. Prestiž byla hodnocena body od 1 (nejméně významná) do 10 (nejvýznamnější). Profesionální voják spolu s policistou se umístili na 6. pozici s hodnotou přisouzené prestiže 6,7 bodu (obr. č. 1). 35

3 Lékař Soudce Vysokoškolský profesor Profesionální hasič Zdravotní sestra Profesionální voják Policista Ministr Učitel ZŠ Televizní komentátor Novinář Poslanec v parlamentu Účetní Strojírenský technik Profesionální řidič Automechanik Mistr v továrně Soukromý zemědělec Sekretářka Zedník Číšník Prodavač Pomocný dělník Uklízečka 3,2 3,5 6,7 6,7 6,6 6,6 6,4 6,2 6,1 5,6 5,5 5,4 5,2 5,2 5,2 4,8 4,7 4,5 4,2 8,1 8 7,8 7,4 9,1 Obrázek 1 Prestiž povolání Dobré jméno armáda získala nejen díky své pomoci při povodních. Významně se na něm podílí také účast příslušníků AČR v zahraničních misích. S tímto celkově kladným hodnocením koresponduje také míra důvěry, kterou respondenti armádě vyjádřili. Ta je dokonce o 1,7 % vyšší než tradičně vysoká důvěra v prezidenta (63,5 %). Za armádou a prezidentem se umístilo ministerstvo obrany, policie, soudy, generální štáb AČR. Tradičně poslední příčku zaujal parlament. Výzkum však také ukázal, že armáda a problematika spojená s vojenským životem rozhodně nestojí v popředí zájmu české veřejnosti. Cíleně vyhledává informace o armádě jen zlomek (4 %) respondentů, ostatní se k nim dostávají jen nahodile, a to především prostřednictvím televizního a rozhlasového zpravodajství a denního tisku. Tomuto faktu odpovídá také zjištění, že téměř osm z deseti respondentů nemá povědomí o webových stránkách AČR. Tyto stránky zná a již je také navštívilo pouze 5,4 % dotázaných. Ti respondenti, kteří znají stránky je hodnotí jako spíše poutavé, aktuální, pozitivní, profesionální, zajímavé a uživatelsky příjemné. 1.2 VNÍMÁNÍ KORUPCE V AČR Vnímání korupce v AČR je z větší míry spíše odrazem četnosti a intenzity její medializace, než informovaného posuzování. Více než čtvrtina respondentů se domnívá, že úplatkářství v AČR je méně časté než v celé společnosti, pro téměř polovinu dotázaných je však situace stejná napříč celou společností. Velkou roli při vzniku a rozšíření tohoto fenoménu hraje podle názoru respondentů jeho obtížná prokazatelnost, nedůslednost ve vyšetřování a nízké tresty. Výše platů úředníků, jejich špatný výběr na klíčové pozice, či selhání jedince jsou považovány za nejméně vlivné faktory. Názor 36

4 veřejnosti na postup při podezření z korupce je vcelku vyhraněný. Více než dvě pětiny dotázaných by zaměstnance podezřelého z přijímání úplatků okamžitě propustily, jen jedna pětina respondentů by jej ponechala ve funkci až do rozhodnutí soudu. 1.3 ZJIŠTĚNÍ NÁZORŮ NA RADAROVOU ZÁKLADNU Od roku 2006, kdy na veřejnost pronikly první informace o záměru umístit na našem území systém protiraketové obrany, jsou do výzkumů veřejného mínění opakovaně zařazovány otázky monitorující názory občanů na tento problém. To umožňuje sledovat vývoj postojů občanů v delším časovém horizontu. V roce 2007 spatřovala pouze necelá šestina respondentů (14,8 %) nějaké výhody v případném umístění americké radarové základny na našem území. Pro srovnání, v roce 2006 s umístěním protiraketové základny souhlasila pětina dotázaných (20,0 %). Hlavními výhodami instalace radaru, uváděnými v roce 2007, jsou zvýšení bezpečnosti země, nové pracovní příležitosti, zvýšení prestiže země a zviditelnění se v zahraničí a rovněž přísun investic spolu s finanční kompenzací. Také v roce 2006 byla jako hlavní výhoda protiraketové základny uváděna vyšší bezpečnost země, dále pak prosperita regionu a více pracovních příležitostí, upevnění vztahů s USA a NATO. Občané však silně pociťují informační deficit spojený s kauzou radaru. Svědčí o tom fakt, že sedm z deseti respondentů (67,5 %) uvedlo, že má o probíhajících jednáních nedostatek informací. Zde se situace ve srovnání s rokem 2006 v podstatě nezměnila. NÁZORY NA RADAROVOU ZÁKLADNU Souhlasíte nebo nesouhlasíte s umístěním radarové základny s přítomností amerických vojáků ve vojenském újezdu Brdy? Spíše nesouhlasím 16,8% Rozhodně nesouhlasím 29,1% Souhlasím, ale jen za určitých podmínek 22,8% Nevím, nedokáži posoudit 22,4% Rozhodně souhlasím 8,9% Rozhodně nebo spíše souhlasím 31,7 % Rozhodně nebo spíše nesouhlasím 45,9 % Obrázek 2 Názory na radarovou základnu Proti instalaci radarové základny na našem území se rozhodně nebo spíše vyslovila téměř polovina dotázaných (45,9 %) (obr. č. 2). Jako hlavní důvody nesouhlasu respondenti nejčastěji uváděli zvýšení rizika teroristických útoků a ohrožení země, nesouhlas s přítomností cizích vojáků na našem území, obavy a strach. V roce 2006 s přítomností protiraketové základny vyslovila nesouhlas více než polovina (53,9 %) 37

5 dotázaných. Nejčastějšími důvody negativního postoje bylo snížení bezpečnosti republiky a nebezpečí teroristických útoků, negativní zkušenost s ruskými základnami a okupací, nesouhlas s politikou USA a s válkou v Iráku. O zřízení radarové základny by podle tří pětin respondentů měli rozhodovat občané v referendu. Tento postoj uvedli dotázaní opakovaně v letech 2006 i Jak již bylo řečeno, česká veřejnost věnuje armádní problematice relativně malou pozornost. Proto lze výsledky dotazování na specifická témata vnitroarmádního života interpretovat jako spíše vypovídající o celkové image armády, než jako reflektovaný projev zájmu. Těmito sledovanými tématy jsou například hodnocení reformy AČR, názory na snižování rozpočtu armády, postoj k válečným veteránům, názory občanů na finanční ohodnocení vojáků, na problémy v armádě, postoje k účasti našich vojáků v zahraničních misích, hodnocení úrovně schopností AČR. 1.4 NÁZORY NA REFORMU AČR Povědomí o tom, že česká armáda již celou řadu let prochází transformací, má pouze čtvrtina respondentů a tři čtvrtiny dotázaných o tomto procesu neví. Ti oslovení, kteří o reformě armády vědí, ji hodnotí jako spíše pomalou a nekonečnou, současně však jako nutnou, pozitivní, rozumnou a cílenou (obr. č. 3). HODNOCENÍ REFORMY AČR Pokuste se prosím pomocí uvedených dvojic protikladných slov vyjádřit svůj názor na průběh reformy AČR. Pomalá Systematická Promyšlená Nutná Pozitivní Plynulá Rozumná Úspěšná Končící Cílená 2,1 2,8 2,7 2,9 3,3 3,5 3,5 3,4 3,5 3,4 4,0 Rychlá Chaotická Nahodilá Zbytečná Negativní Přerušovaná Nesmyslná Selhávající Nekonečná Zmatená 2,83 3,46 3,38 2,12 2,74 3,47 2,86 3,42 4 3,31 Obrázek 3 Hodnocení reformy AČR Zrušení vojenské základní služby považuje za rozhodně nebo spíše správné téměř sedm z deseti respondentů (67,4 %), naopak výhrady nebo nesouhlas uvedla téměř čtvrtina dotázaných. Jako důvod tito respondenti uvádějí prospěšnost vojenské základní služby pro zvýšení morálky u mužů a rozvíjení takových vlastností, jako je smysl pro povinnost a disciplína. 38

6 1.5 NÁZORY NA SNIŽOVÁNÍ ROZPOČTU AČR Výdaje na armádu by více než třetina respondentů (35,6 %) ponechala ve stávající výši, tj. 1,56 % HDP, čtvrtina oslovených by tyto výdaje ještě snížila a pouhá desetina respondentů byla stoupencem navýšení armádních výdajů. Přitom respondenti byli v položené otázce informováni o faktu, že Česká republika se jako členská země NATO v roce 2002 zavázala vydávat na armádu nejméně 2 % HDP. Na otázku, ve kterých konkrétních oblastech by se měly výdaje snížit, a ve kterých naopak zvýšit, odpověděli dotázaní následovně: více než dvě pětiny respondentů by snížily výdaje na příspěvky na bydlení pro vojáky v aktivní službě, dále pak výdaje na výsluhy a odchodné. Jedna třetina dotázaných by redukovala náklady spojené s misemi. Naopak zvýšit by se podle dvou pětin oslovených osob měly výdaje na modernizaci a nákup vojenské techniky (obr. č. 4). NÁZORY NA SNIŽOVÁNÍ ROZPOČTU AČR Ve kterých konkrétních oblastech by podle Vás měla Armáda ČR snížit své výdaje a kde by naopak měla výdaje zvýšit? 0,0% 10,0% 20,0% 30,0% 40,0% 50,0% 60,0% 70,0% 80,0% 90,0% 100,0% Příspěvky na bydlení pro vojáky v aktivní službě 17,2% 27,4% 36,8% 6,6% 0,9% 11,1% Výsluha, odchodné 13,3% 29,1% 40,2% 5,4% 0,8% 11,2% Náklady spojené se zahraničními misemi 10,5% 23,3% 44,2% 10,8% 1,7% 9,5% Platy vojáků 6,2% 18,9% 54,1% 7,4% 1,5% 11,9% Výstroj a výzbroj vojáků v zahraničních misích 6,3% 13,9% 43,4% 21,1% 5,3% 10,0% Modernizace a nákup vojenské techniky 4,1% 15,1% 34,2% 27,7% 10,8% 8,1% Výstroj a výzbroj vojáků pro běžnou službu a výcvik v ČR 4,2% 14,7% 50,3% 18,0% 3,2% 9,6% Náklady spojené s výcvikem a službou vojáků u útvarů v ČR 4,1% 14,5% 46,0% 21,5% 4,9% 9,0% Péče o veterány 5,0% 9,8% 47,9% 20,6% 5,9% 10,8% Rozhodně snížit Spíše snížit Ponechat stejné Spíše zvýšit Rozhodně zvýšit Nevím Obrázek 4 Názory na snižování rozpočtu AČR 1.6 ZJIŠTĚNÍ NÁZORŮ OBČANŮ NA FINANČNÍ OHODNOCENÍ VOJÁKŮ Více než jedna pětina dotázaných považuje, při zvážení všech hledisek, za přiměřený průměrný hrubý plat profesionálního vojáka příjem v pásmu od Kč do Kč včetně všech příplatků. 39

7 1.7 NÁZORY NA MOŽNÁ NEBEZPEČÍ OHROŽENÍ ČR Podle názoru téměř tří pětin respondentů je spíše nebo velmi pravděpodobné, že by Česká republika mohla být v průběhu jejich života ohrožena vojenskými nebo teroristickými akcemi. Jako velmi nebo spíše nepravděpodobné vnímá toto riziko necelá třetina dotázaných (obr. č. 5). HODNOCENÍ OHROŽENÍ ČESKÉ REPUBLIKY Jaký je Váš názor, existuje riziko, že by ČR mohla být v průběhu Vašeho života ohrožena vojenskými nebo teroristickými akcemi, nebo je takové riziko nepravděpodobné? Ne, je to spíše nepravděpodobné 26,7% Ne, je to rozhodně nepravděpodobné 5,4% Ano, riziko je spíše pravděpodobné 42,7% Ano, riziko je velmi pravděpodobné 16,5% Nevím, nedokáži posoudit 8,7% Riziko je velmi nebo spíše pravděpodobné 59,2 % Riziko je velmi nebo spíše nepravděpodobné 32,1 % Obrázek 5 Hodnocení ohrožení České republiky Na základě získaných odpovědí lze rovněž učinit závěr, že tři čtvrtiny respondentů preferují spolupráci České republiky a evropských zemí v rámci NATO před jednostrannou orientací České republiky na USA. 1.8 POSTOJE OBČANŮ K ÚKOLŮM A MISÍM AČR Pokud bychom seřadili úkoly armády podle stupně důležitosti, kterou jim veřejnost přisuzuje, pak na prvním místě se jednoznačně umístila pomoc obyvatelstvu v případě přírodních a ekologických katastrof. Tento názor vyslovili, až na tři procenta, všichni respondenti. Odraz traumatizujících událostí spojených s povodněmi je zde zřejmý. Jako druhý nejdůležitější úkol AČR respondenti uvedli boj proti terorismu a obranu suverenity České republiky. Tento postoj zaujalo téměř devadesát procent dotázaných. Za nejméně důležitý úkol armády respondenti označili účast na bojových akcích v zahraničí. Přesto se téměř tři čtvrtiny oslovených domnívají, že zahraniční mise prověřují kvalitu naší armády. Na druhé straně, hlavním motivem účasti vojáků v misích jsou, podle názoru dvou třetin respondentů, peníze a stejné procento se domnívá, že v důsledku zapojení naší armády do zahraničních misí se zvyšuje nebezpečí, že se staneme terčem útoku mezinárodního terorismu. Necelá polovina osob ze zkoumaného souboru si myslí, že je zbytečné vynakládat peníze daňových poplatníků na zahraniční mise (obr. č. 6). 40

8 NÁZORY NA ZAHRANIČNÍ MISE AČR Uveďte míru svého souhlasu či nesouhlasu s následujícím výroky, které se týkají zahraničních misí Armády ČR. 0,0% 10,0% 20,0% 30,0% 40,0% 50,0% 60,0% 70,0% 80,0% 90,0% 100,0% Zahraniční mise prověřují kvalitu naší armády. 23,1% 49,5% 17,2% 3,0% 7,2% Jediným důvodem, proč odcházejí vojáci do zahraničních misí, jsou peníze. 28,3% 41,6% 18,0% 3,6% 8,5% V důsledku zapojení naší armády do zahraničních misí se zvyšuje nebezpečí, že se staneme terčem útoku mezinárodního terorismu. 18,7% 47,2% 24,4% 3,9% 5,8% Je správné, že se AČR v krizových oblastech jako je Afghánistán podílí na ochraně obyvatel a rekonstrukci země. 13,8% 42,9% 21,4% 8,9% 13,0% Finanční náklady na působení našich vojáků v zahraničních misích se zhodnotí v lepší bojové připravenosti celé Armády ČR. 13,0% 41,9% 27,3% 4,9% 12,9% Naši vojáci zbytečně riskují životy v misích. 17,6% 32,5% 37,1% 7,4% 5,4% Je zbytečné vynakládat peníze daňových poplatníků na zahraniční mise. 16,4% 29,6% 34,8% 8,5% 10,7% Rozhodně souhlasím Spíše souhlasím Spíše nesouhlasím Rozhodně nesouhlasím Nevím Obrázek 6 Názory na zahraniční mise AČR ZÁVĚR Reprezentativní výzkum postojů české veřejnosti k bezpečnosti, obraně a armádě ukázal, že armáda i vojenští profesionálové jsou vnímáni veřejností spíše pozitivně, i když armádní problematika nestojí přímo v popředí zájmu občanů. Na dobrém jménu armády se největší mírou podílela především pomoc obyvatelstvu v průběhu povodní. Účast armády v zahraničních misích vyvolává ambivalentní reakce. Na jedné straně se respondenti domnívají, že má pozitivní dopad na image České republiky v zahraničí, na straně druhé panují obavy z nárůstu rizika teroristických útoků a také finanční výdaje spojené s misemi nejsou přijímány jednoznačně pozitivně. LITERATURA [1] SARVAŠ, Š. a kol. Vývoj postavení armády ve společnosti. 1. vyd. Praha: AVIS, Ministerstvo obrany České republiky, 1999, 71 s. ISBN