Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Sokolov

Transkript

1 Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Sokolov 4. aktualizace 2016 pořizovatel: Rokycanova Sokolov spolupráce / technická pomoc: --- datum zpracování: verze: 2/2016

2 Obsah textové části: Obsah textové části:... 2 Obsah grafické části : Přehled významných změn provedených v rámci 4. aktualizace Základní charakteristika území ORP Sokolov Širší vztahy Základní údaje o území ORP Sokolov Základní údaje o obcích ve správním obvodu ORP Sokolov Zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území a jeho vyhodnocení SWOT analýzou Horninové prostředí a geologie Geologie a geomorfologie Nerostné suroviny Následky těžby Dílčí SWOT analýza Vodní režim Vodní toky a plochy Vodní režim v krajině Záplavy Zdroje vod Dílčí SWOT analýza Hygiena životního prostředí Klimatické podmínky Ovzduší Odpady Hluk a vibrace Radonové riziko Staré zátěže území a kontaminované plochy Dílčí SWOT analýza Ochrana přírody a krajiny Chráněná území Ekologická stabilita, USES Krajinný ráz Dílčí SWOT analýza Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Půdní fond Zemědělský půdní fond Pozemky určené k plnění funkcí lesa Dílčí SWOT analýza Veřejná dopravní infrastruktura Silniční doprava Železniční doprava Ostatní doprava Dílčí SWOT analýza Veřejná technická infrastruktura Zásobování elektrickou energií Zásobování vodou Kanalizace a čištění odpadních vod Zásobování plynem Dílčí SWOT analýza Sociodemografické podmínky verze 2/2016 2/110

3 Historický vývoj Sídla Využití území Obyvatelstvo Věková struktura Vzdělanost Školství a výchova Zdravotnictví a sociální péče Kultura Veřejná správa Dílčí SWOT analýza Bydlení Domovní fond Bytový fond Výstavba Dílčí SWOT analýza Rekreace Rekreační oblasti Nemovité památky Urbanistické a architektonické hodnoty Tělovýchova a sport Dílčí SWOT analýza Hospodářské podmínky Hospodářská charakteristika Podnikatelská struktura Zaměstnanost Nezaměstnanost Dílčí SWOT analýza Hodnoty a limity využití území Hodnoty území Limity využití území Zjištění a vyhodnocení záměrů na provedení změn v území Vyhodnocení vyváženosti územních podmínek udržitelného rozvoje území (URÚ) Souhrnné SWOT analýzy pilířů URÚ Vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pilířů URÚ Celkové vyhodnocení vyváženosti územních podmínek URÚ Určení problémů k řešení v územně plánovací dokumentaci (ÚPD) Problémy vyplývající z ÚAP kraje Střety záměrů na provedení změn s hodnotami a s limity využití území Všeobecné problémy Konkrétní problémy Přehledy Seznam příloh Seznam použitých podkladů Seznam nejčastěji používaných zkratek verze 2/2016 3/110

4 Obsah grafické části : 1. Výkres hodnot území 2. Výkres limitů využití území 3. Výkres záměrů na provedení změn v území 4. Výkres problémů k řešení 1. Přehled významných změn provedených v rámci 4. aktualizace Aktualizace územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Sokolov k byla zpracována dle stejné metodiky jako v předchozí aktualizaci. 2. Základní charakteristika území ORP Sokolov 2.1. Širší vztahy a) Stručná charakteristika území ORP z hlediska širších vztahů: Území správního obvodu ORP Sokolov (dále jen ORP Sokolov ) je součástí Karlovarského kraje, který se nachází v západní části České republiky. Sousedí s ORP Cheb, ORP Kraslice, ORP Karlovy Vary a ORP Mariánské Lázně. Další ORP, která jsou součástí Karlovarského kraje, jsou ORP Aš a Ostrov. Území lze poměrně dobře rozdělit do tří charakteristických oblastí. Severní část ORP Sokolov se nachází v podhůří Krušných hor. Obce v této oblasti se vyznačují dobrým stavem přírodních podmínek, na druhou stranu však trpí v hospodářském pilíři, nenacházejí se zde žádní větší zaměstnavatelé, a proto jsou obyvatelé nuceni za prací dojíždět. Hlavní funkcí těchto obcí tak je bydlení a rekreace. Na území obce Krajkové se nachází přírodní rezervace Leopoldovy Hamry, v Tatrovicích je pro změnu vodní nádrž Tatrovice, která slouží jak k vodohospodářskému, tak i rekreačnímu účelu. Střední část ORP Sokolov se nachází v Sokolovské pánvi, kde dochází desítky let k těžbě hnědého uhlí a to pochopitelně ovlivňuje dotčené obce. Pozitivní stránkou této činnosti je stabilní zaměstnavatel, který je v rámci ORP vůbec tím největším. Těžba však negativně poznamenala životní prostředí, i když to se v poslední dekádě rapidně zlepšilo. Přispívají k tomu rozsáhlé rekultivace, na nichž vznikly vodní nádrže, lesopark či golfové hřiště. Centrem této oblasti i celého ORP je Sokolov. Okolní obce se stávají jeho satelity, které plní hlavně funkci bydlení (Těšovice, Staré Sedlo, Královské Poříčí, Lomnice). Výjimkou jsou obce Dolní Rychnov a Svatava, kde se nachází i několik významných podniků. Specifickou oblastí Sokolovské pánve je její západní část Kynšperk nad Ohří a jeho okolí. Životní prostředí je zde dobré, nedotčené žádnou negativní činností. Nachází se zde řada historických objektů. Chybí však větší zaměstnavatelé, které několik drobných podniků nemůže nahradit. Kynšperk n/o patří mezi pětici největších měst a ve srovnání s ostatními je na tom v tomto ohledu hůře. Poslední část ORP Sokolov tvoří jeho jižní část, která se nachází na území Slavkovského lesa. V roce 1974 zde byla vyhlášena Chráněná krajinná oblast Slavkovský les, která zaujímá rozlohu necelých 200 km 2. Díky tomu se zde vyskytují místa, která jsou lidskou činností téměř nepoznamenána. Životní prostředí je zde nejlepší v celém ORP, což je dokázáno jak zmíněnou CHKO, tak i řadou maloplošně chráněných území. Osídlení je ve Slavkovském lese velmi řídké, což je zapříčiněno vysídlením německého obyvatelstva po 2. světové válce a činností vojenského výcvikového tábora, v jehož důsledku řada obcí zanikla (ve správním území města Březová a obce Rovná). Pro značnou část této oblasti verze 2/2016 4/110

5 jsou také typické pozůstatky dřívější hornické činnosti, zejména rud (Horní Slavkov, Krásno), u obce Podstrání se nachází národní kulturní památka Středověký důl Jeroným v Čisté. Na správním území obce Nová Ves se vyskytují zdroje minerálních vod. Stejně jako pro Podkrušnohoří, také zde platí, že hospodářské podmínky nejsou silnou stránkou této oblasti. Nacházejí se zde zemědělské areály, které však nefungují v takovém rozsahu jako v dobách minulých. Výjimku v tomto ohledu tvoří města Krásno a Horní Slavkov, kde několik podniků úspěšně funguje. Celkově by se ORP Sokolov tedy dalo charakterizovat jako území, kde existuje těžba nerostných surovin, která sice negativně ovlivňuje životní prostředí kolem sebe, ale na druhé straně je pro tento region nesmírně důležitá, protože vytváří několik tisíc pracovních míst a je ekonomickým nositelem této oblasti. Těžba hnědého uhlí se však pomalu utlumuje, a tak brzy bude muset dojít k restrukturalizaci zdejšího průmyslového odvětví. Kontrastem k této činnosti jsou rozsáhlé přírodní plochy, které obyvatelům Sokolovské pánve poskytují dostatek prostoru k volnočasovým aktivitám. b) Schémata lokalizace a administrativního členění, širší vztahy: Schéma ČR s vyznačením Karlovarského kraje Schéma Karlovarského kraje s vyznačením ORP Sokolov obr. č. 1 zdroj:kúkk, datum: 03/2010 obr. č. 2 zdroj:měú Sokolov, datum:12/ Základní údaje o území ORP Sokolov a) Stručná charakteristika území ORP Rozloha ORP Sokolov: 489,16 km 2 Počet obyvatel: Hustota osídlení: 156 obyvatel na km 2 Počet obcí: 30 Počet katastrálních území: 90 Administrativní členění: ORP Sokolov má 30 obcí z toho 9 měst, 90 katastrů, 72 částí obcí, 5 pověřených obecních úřadů (Horní Slavkov, Chodov, Kynšperk nad Ohří, Loket a Sokolov) Seznam obcí: (Březová, Bukovany, Citice, Dasnice, Dolní Nivy, Dolní Rychnov, Habartov, Horní Slavkov, Chlum Svaté Maří, Chodov, Josefov, Kaceřov, Krajková, Královské Poříčí, Krásno, Kynšperk nad Ohří, Libavské Údolí, Loket, Lomnice, Nová Ves, Nové Sedlo, Rovná, Sokolov, Staré Sedlo, Svatava, Šabina, Tatrovice, Těšovice, Vintířov a Vřesová.) Pozn. Tučně vyznačená jsou města, Svatava má statut městyse verze 2/2016 5/110

6 b) Porovnání základních údajů všech ORP v kraji Porovnání základních geografických údajů ORP Karlovarského kraje ORP Rozloha (km 2 ) % za kraj Počet obyvatel % za kraj Počet obyvatel sídla ORP % z počtu obyvatel celého ORP Hustota osídlení na (km 2 ) Aš 144 4, , ,8 122,5 Cheb , ,6 100,7 Karlovy Vary , , ,1 75,0 Kraslice , ,3 50,6 Mariánské Lázně , , ,8 60,0 Ostrov , , ,0 84,0 Sokolov , , ,1 155,8 Karlovarský kraj Česká republika ,8 tabulka č. 1 (statistická data ČSÚ pro ÚAP k ) Další základní údaje všech ORP Karlovarského kraje ORP Počet obcí % za kraj Počet obcí se statutem města % za kraj Počet obcí nad tisíc obyvatel % za kraj Počet k.ú. % za kraj Aš 5 3,8 2 5,3 3 7,1 24 4,2 Cheb 21 15,7 5 13,2 6 14, ,1 Karlovy Vary 41 30,6 9 23,7 8 19, ,5 Kraslice ,5 3 7,1 39 6,8 Mariánské Lázně 14 10,4 3 7,9 4 9, ,7 Ostrov 15 11,1 6 15,8 5 11,9 51 8,9 Sokolov 30 22,4 9 23, , ,8 Karlovarský kraj Česká republika tabulka č. 4 (statistická data ČSÚ pro ÚAP k ) verze 2/2016 6/110

7 c) Přehledná mapa ORP obr. č verze 2/2016 7/110

8 2.3. Základní údaje o obcích ve správním obvodu ORP Sokolov a) Obce a jejich katastrálních území Seznam katastrálních území Obec č. obce katastrální území č. k.ú. Březová Arnoltov Březová u Sokolova Bystřina Kamenice u Březové Kostelní Bříza Krásná Lípa u Březové Lobzy u Březové Ostrov u Březové Paseka u Březové Rudolec u Březové Smrkovec u Březové Studánka u Březové Tisová u Sokolova Žitná u Březové Bukovany Bukovany u Sokolova Citice Citice Hlavno Chlum Svaté Maří Chlum Svaté Maří Dolní Chodov Chodov Stará Chodovská Dasnice Dasnice Boučí Dolní Nivy Dolní Nivy Horní Nivy Horní Rozmyšl Dolní Rychnov Dolní Rychnov Habartov Habartov Horní Částkov Lítov Bošířany Horní Slavkov Horní Slavkov Kfely u Horního Slavkova Ležnice Ležnička Josefov Kaceřov Krajková Třídomí Luh nad Svatavou Radvanov Horní Pochlovice Kaceřov u Kynšperka nad Ohří Dolina u Krajkové Hrádek u Krajkové Krajková Květná u Krajkové Leopoldovy Hamry Libnov Markvarec u Krajkové verze 2/2016 8/110

9 Královské Poříčí Královské Poříčí Dolní Hluboká Krásno Háje nad Teplou Krásno nad Teplou Milešov Dolní Pochlovice Chotíkov u Kynšperka nad Ohří Kamenný Dvůr Kynšperk nad Ohří Kynšperk nad Ohří Liboc u Kynšperka nad Ohří Štědrá u Kynšperka nad Ohří Zlatá u Kynšperka nad Ohří Libavské Údolí Libavské Údolí Dvory u Lokte Loket Loket Nadlesí Údolí u Lokte Lomnice Lomnice u Sokolova Týn u Lomnice Nová Ves Louka u Mariánských Lázní Nová Ves u Sokolova Chranišov Nové Sedlo Loučky u Lokte Rovná Nové Sedlo u Lokte Rovná u Sokolova Bystřina u Rovné Čistá u Rovné Krásná Lípa u Rovné Milíře u Rovné Vranov u Rovné Hrušková Sokolov Novina u Sokolova Sokolov Vítkov u Sokolova Staré Sedlo Staré Sedlo u Sokolova Svatava Čistá u Svatavy Svatava Šabina Šabina Křemenitá Tatrovice Spomyšl u Vřesové Tatrovice Těšovice Těšovice Vintířov Vintířov u Sokolova Vřesová Vřesová tabulka č. 3 b) Základní údaje o jednotlivých obcích verze 2/2016 9/110

10 Podrobnější údaje o jednotlivých obcích ORP Sokolov jsou obsaženy v samostatném dokumentu Přílohy 2016 v příloze č Zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území a jeho vyhodnocení SWOT analýzou 3.1. Horninové prostředí a geologie A. Souhrn vyhodnocení podtémat Celé území ORP Sokolov náleží ke krušnohorské soustavě České vysočiny. Podstatná část území se nachází v kotlině Sokolovské pánvi se střední nadmořskou výškou 451,8 m n.m. Na severu až severozápadě se zdvíhají Krušné hory, na jihu a jihovýchodě pak hřebeny Slavkovského lesa. ORP Sokolov se vyznačuje výskytem nerostných surovin. V Sokolovské pánvi se nacházejí ložiska hnědého uhlí. Sokolovská pánev je druhým největším místem se zásobou hnědého uhlí v ČR. Dále jsou zde ložiska rud, zejména wolframových a měděných, jílu, kaolinu, stavebního kamene a štěrkopísku. Území ORP Sokolov je značně dotčeno těžbou nerostných surovin, a to jak probíhající, tak ukončenou. V řešeném území se tak nachází velký podíl poddolovaných území, což významně ovlivňuje další rozvoj v této oblasti. Dalšími důsledky jsou dolovou činností vzniklé haldy, odvaly a výsypky a stará důlní díla. Výsledkem je rozsáhlé území, které se projevuje svou nestabilitou, jako jsou sesuvy asvahové pohyby. Tyto následky má řešit rekultivace. V ORP Sokolov probíhají lesní, zemědělské i vodní rekultivace dle plánu sanací a rekultivací společnosti Sokolovské uhelné, právní nástupce a.s. Přes všechna negativa vzniklá v důsledku těžby je nutno konstatovat, že těžba nerostných surovin je významnou hospodářskou složkou této oblasti. B. Významná zjištění o stavu a vývoji území - dle podtémat Geologie a geomorfologie a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území V rámci krušnohorské soustavy České vysočiny v ORP Sokolov vystupují krystalinické komplexy Krušných hor a na jihu krystalinické komplexy Slavkovského lesa. Tektonickou depresi mezi nimi vyplňují terciérní usazeniny. Horniny jsou spodnopalezoického stáří uloženiny mořského původu, zvrásněné metamorfované v průběhu variského vrásnění. Na východě území vystupuje část rozsáhlého karlovarského plutonu. Jde o petrograficky nehomogenní těleso s horskými žulami s obsahem vyrostlice draselného živce a krušnohorskými žulami, které obsahují cínové a wolframové mineralizace. V jižní části ORP Sokolov jsou krystalinické komplexy budovány silně metamorfovanými horninami rulami, migmatitickými rulami, kontaktními rohovci aj., které tvoří plášť četných těles variských gratinoidů. Výplň tektonické deprese Sokolovské pánve tvoří na bázi sled slabě zpevněných slepenců a pískovců tzv. starosedelského eocenního souvrství. Mladší terciérní souvrství obsahují mimořádně mocné sloje hnědého uhlí, překryté jezerními jíly a jílovci s chudou faunou lasturnatek, zbytky ryb a s nehojnými zbytky rostlinstva. Dvě hlavní sloje v pánvi od sebe odděluje sled tufů, tufových aglomerátů a vulkanitů uložených v době aktivního vulkanismu v Doupovských horách verze 2/ /110

11 Nerostné suroviny a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území ORP Sokolov se vyznačuje výskytem různých druhů nerostných surovin. V Sokolovské pánvi se nacházejí ložiska hnědého uhlí. Sokolovská pánev je druhým největším místem se zásobou hnědého uhlí v ČR. Dále jsou zde ložiska rud, zejména wolframových a měděných, jílu, kaolinu, stavebního kamene a štěrkopísku. Těžba uhlí v tomto území převažuje. Realizuje se v lokalitách Jiří a Družba a je naplánována cca do roku Po roce 2040 bude následovat sanace a rekultivace zbytkové jámy Jiří, Družba a Královské Poříčí. b) Data o stavu a vývoji území Ložiska nerostných surovin Číslo Název ložiska ložiska Alberov-Lom Jiří Božičany-Osmosa-jih Božičany-Smolnicevýchod Surovina Pyrit, Stopové a vzácné prvky, Uhlí hnědé Bentonit, Kaolin, Štěrkopísky Výměra v ORP (ha) 1461,58 Dotčené obce Královské Poříčí, Lomnice, Nové Sedlo, Sokolov, Svatava, Vintířov 20,48 Chodov Kaolin 1,33 Chodov Bukovany u Sokolova Uhlí hnědé 477,94 Bukovany, Citice, Habartov, Svatava Dasnice-Hlavno Stavební kámen 5,57 Bukovany, Citice Habartov Uhlí hnědé 66,82 Habartov, Krajková Horní Slavkovodkaliště Lithiová ruda, Stopové a vzácné prvky 24,72 Horní Slavkov Chebské pánve Uhlí hnědé 854,96 Kaceřov, Kynšperk nad Ohří Chodov Kaolin 57,5 Chodov Královské Poříčí- Marie Uhlí hnědé 319,63 Královské Poříčí Krásno Krásno-Horní Slavkov Cín-wolframová ruda, Lithiová ruda, Měděná r Cín-wolframová ruda, Lithiová ruda, Stopové a 17,79 35,12 Horní Slavkov, Krásno Horní Slavkov, Krásno Krásno-Horní Slavkov Cín-wolframová ruda, Lithiová ruda 14,42 Horní Slavkov, Krásno Krásno-Koník Krásno-Vysoký Kámen Cín-wolframová ruda, Lithiová ruda, Stopové a 4,28 Krásno Živcové suroviny 7,52 Krásno verze 2/ /110

12 Krásno-Vysoký Kámen Lomnice u Sokolova Živcové suroviny 11,67 Krásno Stopové a vzácné prvky, Uhlí hnědé 47,22 Lomnice Mírová Bentonit, Jíly, Kaolin 32,74 Chodov Nové Sedlo-Družba Uhlí hnědé 505,19 Královské Poříčí, Nové Sedlo Odravská pánev Uhlí hnědé 191,55 Kynšperk nad Ohří Sokolov-pilíř Uhlí hnědé 97,38 Sokolov Staré Sedlo u Loket, Sokolov, Staré Stavební kámen 19,79 Sokolova Sedlo Citice, Habartov, Svatava-Medard Uhlí hnědé 1279,31 Lomnice, Sokolov, Tisová u Sokolova- Silvestr Stopové a vzácné prvky, Uhlí hnědé 161,21 Svatava Březová, Dolní Rychnov, Sokolov, Šabina Týn u Lomnice-Na Pískách Štěrkopísky 38,04 Lomnice, Svatava Vítkov u Sokolova Stavební kámen 6,02 Sokolov zdroj: ÚAP, datum: tabulka č. 4 Suroviny Obec Ložiska surovin (počet) Chráněné ložiskové území (počet) Dobývací prostory (počet) Celkem zábor ploch (ha) % z území obce Území obce (ha) ORP Sokolov Březová Bukovany Citice Dasnice Dolní Nivy Dolní Rychnov Habartov Horní Slavkov Chlum Svaté Maří Chodov Josefov Kaceřov Krajková Královské Poříčí Krásno Kynšperk nad Ohří Libavské Údolí Loket Lomnice Nová Ves Nové Sedlo Rovná Sokolov Staré Sedlo verze 2/ /110

13 Svatava Šabina Tatrovice Těšovice Vintířov Vřesová zdroj: ÚAP, datum: tabulka č Následky těžby a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území Území ORP Sokolov je značně dotčeno těžbou nerostných surovin, a to jak probíhající tak ukončenou. V řešeném území se tak nachází velký podíl poddolovaných území, což významně ovlivňuje další rozvoj v této oblasti. Dalšími důsledky jsou dolovou činností vzniklé haldy, odvaly a výsypky a stará důlní díla. Výsledkem je rozsáhlé území, které se projevuje svou nestabilitou, jako jsou sesuvy a svahové pohyby. Tyto následky má řešit rekultivace. V ORP Sokolov probíhají lesní, zemědělské i vodní rekultivace dle plánu sanací a rekultivací společnosti Sokolovské uhelné, právní nástupce a.s. Jedná se o dlouhodobou záležitost, jejíž výsledky postupně promění dotčené území v kulturní krajinu, která se plnohodnotně začlení do okolního prostředí. Pro takto rekultivované plochy je třeba hledat nové využití verze 2/ /110

14 b) Data o stavu a vývoji území Poddolované území, sesuvné území, staré důlní dílo Obec Území obce (ha) Počet poddolov. území (body) Počet poddolov. území (plochy) Zábor poddolov. ploch (ha) % poddolov. z území obce verze 2/ /110 Počet sesuvů (body) Počet sesuvů (plochy) Zábor ploch sesuvů (ha) % sesuvů z území obce Stará důlní díla (počet) ORP Sokolov Březová , Bukovany , Citice , Dasnice Dolní Nivy , Dolní Rychnov , Habartov , ,1 1 Horní Slavkov , Chlum Svaté Maří , Chodov , ,2 1 Josefov , Kaceřov , Krajková , Královské Poříčí ,2 0 Krásno Kynšperk nad Ohří , ,3 2 Libavské Údolí Loket , Lomnice , ,3 0 Nová Ves Nové Sedlo , ,2 9 Rovná , Sokolov , Staré Sedlo , Svatava , Šabina ,

15 Tatrovice Těšovice , Vintířov , ,3 0 Vřesová , zdroj: ÚAP, datum: tabulka č verze 2/ /110

16 obr. č verze 2/ /110

17 Chráněná ložisková území Název CHLÚ Číslo CHLÚ Surovina Výměra v ORP (ha) Dotčené obce Božičany Bentonit, Kaolin 54,39 Chodov Božíčany III Kaolin 0,59 Chodov Čistá Cín-wolframová ruda 67,02 Rovná Habartov Uhlí hnědé 29,16 Habartov Hlavno II Stavební kámen 11,57 Bukovany,Citice Krásno Cín-wolframová ruda, Lithiová ruda, Wolframová 3154,95 Horní Slavkov,Krásno,Rovná Mírová I Kaolin 7,97 Chodov Stará Chodovská Kaolin 70,22 Chodov Tisová I Stopové a vzácné prvky, Uhlí hnědé 850,18 Březová,Dolní Rychnov,Sokolov,Šabina celkem v ORP Sokolov 4246,05 zdroj: ÚAP, datum: tabulka č. 7 Dobývací prostory Název DP Číslo DP Nerost Výměra v ORP (ha) Alberov 3/0019 hnědé uhlí 1461,58 Dotčené obce Královské Poříčí,Lomnice,Nové Sedlo,Sokolov,Svatava,Vintířov Božíčany 6/0126 kaolin 46,22 Chodov Božíčany II 6/0337 kaolin 0,07 Chodov Bukovany 3/0089 hnědé uhlí 477,94 Bukovany,Citice,Habartov,Svatava Habartov 3/0016 hnědé uhlí 645,35 Citice,Habartov Královské Poříčí 3/0020 hnědé uhlí 319,63 Královské Poříčí Krásno 5/0021 cín-wolfr.ruda 56,9 Krásno Krásno I 6/0344 živcová surovina 25,47 Krásno Lomnice 3/0052 hnědé uhlí 108,79 Lomnice Mírová 6/0353 kaolin 14,23 Chodov Nové Sedlo 3/0022 hnědé uhlí 505,19 Královské Poříčí,Nové Sedlo Svatava 3/0017 hnědé uhlí 1279,31 Citice,Habartov,Lomnice,Sokolov, Svatava Týn u Lomnice I 7/0866 štěrkopísek 38,04 Lomnice,Svatava Vítkov I 7/0914 žula 6,02 Sokolov celkem v ORP Sokolov 4984,74 zdroj: ÚAP, datum: tabulka č verze 2/ /110

18 obr. č verze 2/ /110

19 Dílčí SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Ložiska hnědého uhlí Ložiska stavebního kamene (živce - Krásno, žula - Vítkov, kaolin - Chodov, štěrkopísek Lomnice, svory Bukovany, stopové a vzácné prvky - Tisová) Výskyt rašeliny (Krásno) Stabilní původní geologické podloží Nízká seismická činnost PŘÍLEŽITOSTI Následná rekultivace a revitalizace krajiny vznik vodních ploch, rekreace, turistika apod. Rozšíření těžby prolomením limitů SLABÉ STRÁNKY Důsledky poddolovaného území Zásah do původní krajiny Nestabilní plochy v důsledku těžby Velké množství starých důlních děl Ubývající zásoby hnědého uhlí OHROŽENÍ Sesuvy a eroze na výsypkách Vznik nestabilních ploch pro další použití Rozvoj těžby na úkor jiných zájmů Překotné čerpání zásob nerostných surovin Nevhodné využití opuštěného dobývacího prostoru (např. skládka) 3.2. Vodní režim A. Souhrn vyhodnocení podtémat ORP Sokolov patří do povodí Labe a tedy do úmoří Severního moře. Dominantní řekou je zde Ohře, která odvádí vody středem regionu od západu k východu, přičemž z jihu do Ohře odvádí vodu její přítoky Lobezský potok, Malá a Velká Libava, Dlouhá stoka s Pramenským potokem a Teplá a ze severu do Ohře odvádí vody její přítoky Libocký potok, Svatava a Chodovský potok. Severní část při hranicích je odvodňována k severu do Německa povodím Bílé Elster (Halštrov). Rybníky krajina moc neoplývá, naleznete je u Horního Slavkova, Nové Vsi, močály a rašelinná jezírka najdete na mnoha místech ve Slavkovském lese a v některých částech Krušných Hor. Mnoho vodních ploch zůstává po vytěžených slojích hnědého uhlí a kaolínu, najdete zde vodní nádrž Horka na Libockém potoce, Tatrovice na Tatrovickém potoce. Oblast Slavkovského lesa s rašelinnými jezírky je zásobárnou vody pro lázeňské prameny. Na území ORP Sokolov je stanoveno záplavové území Q100 na několika tocích (Ohře, Svatava, Teplá, Chodovský potok, Libocký potok, Lobezský potok, Tatrovický potok, Tisová, Stoka a Velká Libava), které pokrývá 13,84 km 2 území. Retenční schopnost území je malá a stupeň rozkolísanosti odtoku je střední. V minulosti byly provedeny zásahy do původního vodního režimu v důsledku těžby v podobě přeložení většiny vodních toků. Po ukončené těžbě probíhala a dosud probíhá rekultivace a v jejímž rámci vznikají nové vodní plochy. Mezi nejvýznamnější patří vodní nádrž Michal v k.ú. Vítkov u Sokolova. V současné době probíhá napouštění vodní nádrže Medard, jejíž rozloha bude činit cca 490 ha. Takto rozsáhlá vodní plocha bude mít vliv na vodohospodářské poměry v území verze 2/ /110

20 B. Významná zjištění o stavu a vývoji území - dle podtémat Vodní toky a plochy a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území Nejvýznamnějším tokem Sokolovska je středně velká řeka Ohře (č.h.p ) pramenící ve Smrčinách na území Spolkové republiky Německo. Územím protéká od jihozápadu směrem přibližně východoseverovýchodním. Ohře protéká i Sokolovem, a to v jeho historické části, přibližně na říčním km 202. Nadmořská výška je zde 400 m n.m. Průměrný průtok se pohybuje kolem m.s -1. V západní části Sokolovska byla řeka svedena do uměle upravených koryt z důvodu průsaků do nedalekých dolových území. V samotném Sokolově se nachází jedno z posledních přirozených slepých ramen. V Sokolově vtékají do Ohře dva významné toky. Při levém břehu je to řeka Svatava (č.h.p ) pramenící v Krušných horách a při pravém břehu Lobezský potok (č.h.p ) pramenící ve Slavkovském lese. Svatava si ponechává přirozené říční koryto, s výjimkou menších úprav koryta v obci Svatava. Sokolovem protéká Lobezský potok, který je ve Slavkovském lese horským potokem a v celém zájmovém území byl sveden do uměle vytvořeného koryta. Poslední 3 km potoka protékají přímo Sokolovem. Nejvýznamnější vodní nádrží je nádrž Horka (objem vody 21,35 mil. m 3 ) na Libockém potoce. Jedná se o vodárenskou nádrž zásobující pitnou vodou skupinový vodovod Horka pokrývající větší část ORP Sokolov. K dalším významným nádržím patří nádrž Tatrovice na Tatrovickém potoce (objem 1,67 mil. m 3 ), která slouží jako retenční nádrž na průmyslové odběry). Poslední významnější nádrží je retenční nádrž Vřesová na Chodovském potoce, dotovaná vodou z řeky Ohře přivaděčem průmyslové vody z čerpací stanice na levém břehu Ohře u Lokte. Na mnoha místech jsou rybníky, z nichž některé slouží k chovu ryb. V okolí průmyslových zón jsou časté sedimentační nádrže. Vodní toky a plochy na území ORP Sokolov byly vminulosti dotčeny těžbou. Celé území bylo protkáno sítí vodotečí, postupně pak byly jednotlivé potoky překládány z důvodu uvolnění důlních prostorů. V původních korytech zůstaly pouze řeky Ohře a Svatava. Tímto způsobem bylo zasaženo do původního funkčního vodního režimu. Většina vodních toků byla proto navržena k revitalizaci. V souvislosti s rekultivacemi území po těžbě vznikají na území ORP Sokolov nové vodní plochy. Mezi nejvýznamnější patří vodní nádrž Michal v k.ú. Vítkov u Sokolova a v současné době napouštěná vodní nádrž Medard o výměře 490 ha, která se bude rozkládat na více katastrálních území obcí Bukovany, Citice, Sokolov, Svatava a Habartov. Dále je plánována rekultivace zbytkové jámy lomů Jiří a Družba, a to po ukončení veškerých těžebních a terénních prací, za cca 20 až 30 let verze 2/ /110

21 b) Data o stavu a vývoji území Vodní toky a plochy Obec Území obce (ha) % území v povodí Ohře Celkem vodní plochy (ha) % z území obce ORP Sokolov Březová ,3 Bukovany ,1 Citice ,7 Dasnice ,1 Dolní Nivy ,1 Dolní Rychnov ,1 Habartov ,2 Horní Slavkov ,2 Chlum Svaté Maří ,1 Chodov ,6 Josefov ,2 Kaceřov ,3 Krajková ,7 Královské Poříčí ,6 Krásno ,2 Kynšperk nad Ohří ,1 Libavské Údolí ,4 Loket ,1 Lomnice ,9 Nová Ves ,7 Nové Sedlo ,7 Rovná ,2 Sokolov ,5 Staré Sedlo ,3 Svatava ,6 Šabina ,3 Tatrovice ,4 Těšovice Vintířov ,6 Vřesová ,4 zdroj: ÚAP, datum: tabulka č Vodní režim v krajině a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území ORP Sokolov patří do povodí Labe a tedy do úmoří Severního moře. Dominantní řekou je zde Ohře, která odvádí vody středem regionu od západu k východu, přičemž z jihu do Ohře odvádí vodu její přítoky Lobezský potok, Malá a Velká Libava, Dlouhá stoka s Pramenským potokem a Teplá a ze severu do Ohře odvádí vody její přítoky Libocký potok, Svatava a Chodovský potok. Severní část při hranicích je odvodňována k severu do Německa povodím Bílé Elster (Halštrov). Rybníky krajina moc neoplývá, naleznete je u Horního Slavkova, Nové Vsi, močály a rašelinná jezírka najdete na mnoha místech ve Slavkovském lese a v některých verze 2/ /110

22 částech Krušných Hor. Mnoho vodních ploch zůstává po vytěžených slojích hnědého uhlí a kaolínu, najdete zde vodní nádrž Horka na Libockém potoce, Tatrovice na Tatrovickém potoce a vodní nádrž Vřesová. Oblast Slavkovského lesa s rašelinnými jezírky je zásobárnou vody pro lázeňské prameny. Retenční schopnost území je malá a stupeň rozkolísanosti odtoku je střední. Koeficient odtoku klesá s nadmořskou výškou z vysokého (v Krušných horách) na velmi vysoký na ostatním území ORP Sokolov. V minulosti byly provedeny zásahy do původního vodního režimu v důsledku těžby v podobě přeložení většiny vodních toků. Po ukončené těžbě probíhala a dosud probíhá rekultivace a v rámci ní vznikají nové vodní plochy. Mezi nejvýznamnější patří vodní nádrž Michal v k.ú. Vítkov u Sokolova. V současné době probíhá napouštění vodní nádrže Medard, jejíž rozloha bude činit cca 490 ha. Takto rozsáhlá vodní plocha bude mít vliv na vodohospodářské poměry v území. b) Data o stavu území Vodní eroze, vsakování, meliorace Obec Území obce (ha) Zastavěné plochy (ha) % zast. pl. z území obce TTP (ha) Lesní půda (ha) Celkem % z území obce Meliorace (ha) % melior. z území obce ORP Sokolov Březová , , ,3 Bukovany , ,3 0 0 Citice , ,7 0 0 Dasnice , ,7 Dolní Nivy , ,2 26 1,4 Dolní Rychnov , ,2 0 0 Habartov , , ,1 Horní Slavkov ,6 49 1,3 Chlum Svaté Maří , ,4 0 0 Chodov , ,6 0 0 Josefov , , ,7 Kaceřov , ,6 Krajková , , Královské Poříčí , ,9 0 0 Krásno , ,1 Kynšperk nad Ohří , , ,1 Libavské Údolí , ,2 0 0 Loket , ,1 38 1,4 Lomnice , ,2 0 0 Nová Ves , ,9 65 2,4 Nové Sedlo , ,4 0 0 Rovná , , ,1 Sokolov , ,8 11 0,5 Staré Sedlo , ,4 0 0 Svatava , ,3 0 0 Šabina , , ,7 Tatrovice , ,9 15 1,5 Těšovice , ,9 0 0 Vintířov , verze 2/ /110

23 Vřesová , ,3 0 0 průměr obce v ORP Sokolov , ,6 89 5,6 zdroj: ÚAP, datum: tabulka č verze 2/ /110

24 obr. č verze 2/ /110

25 Záplavy a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území V řešeném území jsou stanovena záplavová území Q5, Q20, Q100 a aktivní zóny záplavového území dle 66 zákona č. 254/2001 Sb., vodní zákon. Záplavové území Q100 bylo na území ORP Sokolov stanoveno na tocích: Ohře, Svatava, Teplá, Chodovský potok, Libocký potok, Lobezský potok, Tatrovický potok, Tisová, Stoka a Velká Libava. Lze předpokládat, že bude docházet k upřesňování stávajících a stanovování nových záplavových území. Všechny plánované rozvojové záměry musí proto respektovat záplavová území dle jejich aktuálního stavu a legislativy platné v době realizace záměrů. Záplavové území Q100 pokrývá 13,84 km 2 území, což představuje 3% plochy ORP Sokolov. b) Data o stavu území Záplavová území Q100 Obec Území obce (ha) Plocha záplavy Q100 (ha) % z území obce ORP Sokolov Březová ,6 Bukovany Citice ,6 Dasnice ,7 Dolní Nivy ,7 Dolní Rychnov Habartov Horní Slavkov ,7 Chlum Svaté Maří ,2 Chodov ,7 Josefov ,8 Kaceřov ,5 Krajková ,3 Královské Poříčí ,6 Krásno ,3 Kynšperk n. Ohří ,2 Libavské Údolí ,3 Loket ,6 Lomnice ,3 Nová Ves ,4 Nové Sedlo ,1 Rovná ,3 Sokolov ,2 Staré Sedlo ,2 Svatava ,1 Šabina ,6 Tatrovice ,4 Těšovice ,5 Vintířov ,2 Vřesová ,9 zdroj: ÚAP, datum: tabulka č verze 2/ /110

26 obr. č verze 2/ /110

27 Zdroje vod a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území Pitná voda pro ORP Sokolov je z větší části zajišťována z povrchových zdrojů. Největším povrchovým zdrojem je vodárenská nádrž Horka, která funguje jako zdroj pro skupinový vodovod pro většinu obcí ORP Sokolov. Malá část ORP je zásobována ze skupinového vodovodu Karlovy Vary, přivaděčem z vodojemu Nad lomem do vodojemu Vintířov. Okrajově do řešeného území zasahuje od jihu skupinový vodovod Rovná odebírající vodu z nádrže Krásná Lípa na Velké Libavě. V malých sídlech na úpatí Krušných hor jsou využívány lokální vodní zdroje bez vyhlášených ochranných pásem. Na území ORP Sokolov se nacházejí podzemní zdroje vod, z nichž lze zmínit např. zdroj Hlubinná v Krásně, prameniště Kluč v Habartově a prameniště Dolní Rychnov Dílčí SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Existující zdroje vody pro hospodářský rozvoj Výskyt pramenišť Většina území ORP má vybudované ČOV CHOPAV Chebská pánev a Slavkovský les; Krušné hory Výskyt vývěrů minerálních vod PŘÍLEŽITOSTI Revitalizace vodních toků pro obnovu jejich biologického významu Vznik nových vodních ploch za účelem zvýšení retence (Dvorečky) Vybudování protipovodňových opatření SLABÉ STRÁNKY Narušení části vodního režimu v důsledku dolové činnosti (regulace, zrušení, přeložení) Nízká míra retence a akumulace vody Kontaminace spodních vod v důsledku těžby OHROŽENÍ Kontaminace spodních vod v důsledku starých ekologických zátěží Nestabilní vodohospodářský systém na rekultivovaných plochách Kontaminace vody z existujících průmyslových komplexů Možné narušení vodního režimu v důsledku těžby rašeliny ve Slavkovském lese Zhoršení následků záplav při výstavbě na nevhodných plochách verze 2/ /110

28 3.3. Hygiena životního prostředí A. Souhrn vyhodnocení podtémat ORP Sokolov leží ve dvou klimatických oblastech, Sokolovská pánev v mírně teplé, vyšší a horské polohy Krušných hor a Slavkovského lesa v chladné klimatické oblasti. Zdejší klima má největší vliv na zemědělství, z tohoto pohledu je méně příznivé. Na kvalitu ovzduší negativně působí rozsáhlá průmyslová činnost, zejména těžba a následné zpracování hnědého uhlí. Znečištění ovzduší ale od 90. let 20. století klesá. Veškeré průmyslové podniky splňují dlouhodobě emisní normy. Na území ORP Sokolov se nacházejí dvě skládky skupiny S - ostatní odpad, a to v Březové v k.ú. Tisová u Sokolova (.A.S.A. spol. s r.o.) a v Chodově (SUAS skládková, s.r.o.). Ostatní obce řeší odpad svozem na tyto skládky. Zdrojem hluku je na území ORP Sokolov především silniční doprava. Měření hluku je prováděno pouze v individuálních případech, kdy se předpokládá možné zvýšení hladiny hluku, naposledy vpřípadě dočasné zvýšené průjezdnosti obcemi ORP Sokolov z důvodu zpoplatnění dokončené dálnice D6 a uzavření části původní I/6, neprovádí se pravidelně. Další podstatnou složkou hygieny životního prostředí je výskyt radonu. Nejvyšší 3. stupeň souvisí s výskytem intruzivních a metamorfovaných hornin (např. granit) v oblasti obcí Vřesová, Tatrovice, v k.ú. Hrušková, v okolí města Loket, Krásno a obce Nová Ves. B. Významná zjištění o stavu a vývoji území - dle podtémat Klimatické podmínky a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území ORP Sokolov leží ve dvou klimatických oblastech, Sokolovská pánev v mírně teplé, vyšší a horské polohy Krušných hor a Slavkovského lesa v chladné klimatické oblasti. Průměrné roční teploty vzduchu se pohybují v nižších polohách mezi 6 7 C, v horských oblastech kolem 5 C. Letních dnů je v průměru 10 až 40, mrazových dnů 110 až 150 za rok. Absolutní teplotní maxima v okolí Sokolova vystoupila na 35 C, minima poklesla na 26 C. Dlouhodobé průměrné roční úhrny atmosférických srážek se pohybují na většině území od 600 mm do 800 mm, v Krušných horách až do 1000 mm. Území Krušných hor a Slavkovského lesa je dobře provětráváno, více inverzí je zaznamenáno v pánevní oblasti. Převládá západní a severozápadní proudění vzduchu Ovzduší a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území Na kvalitu ovzduší negativně působí rozsáhlá průmyslová činnost, zejména těžba a následné zpracování hnědého uhlí. Mezi základní sledované znečišťující látky, vznikající především při spalování tuhých a kapalných paliv a vypouštěné do ovzduší, patří tuhé látky (polétavý prach, popílek), oxid siřičitý (SO 2 ), oxidy dusíku (NO x ), oxid uhelnatý (CO) a uhlovodíky (C x H y ). Znečištění ovzduší od 90. let 20. století klesá. Veškeré průmyslové podniky splňují dlouhodobě emisní normy. Současné roční průměrné imisní koncentrace oxidu verze 2/ /110

29 siřičitého, oxidů dusíku a prašného aerosolu leží v rozmezí 5 40 µg/m -3, přičemž hodnoty v rozmezí 5 20 µg/m -3 se vyskytují v horských oblastech. Až 40 µg/m -3 je měřeno v Sokolově a okolí, tj. oblasti s průmyslem a silnou dopravní zátěží, občas také v menších sídlech v hůře provětrávaných údolích. Pro sledování stavu a vývoje znečištění ovzduší slouží Registr emisí a zdrojů znečištění ovzduší (REZZO) Odpady a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území V roce 2015 bylo na území SO ORP Sokolov provozováno celkem 81 zařízení k využívání, odstraňování, sběru nebo výkupu odpadů a zařízení využívající odpady jako náhradu za vstupní suroviny, z toho: 2 skládky odpadů skupiny S-ostatní odpad (provozovatel FCC Česká republika, s.r.o. (dříve.a.s.a., spol. s r.o.) a SUAS skládková, s.r.o. 9 sběrných dvorů (území Sokolov, Kynšperk nad Ohří, Habartov, Horní Slavkov, Tatrovice, Libavské Údolí, Nové Sedlo, Chodov) 5 zařízení ke sběru, výkupu a zpracování autovraků (Miloslava Podhradská, Jozef Novický, Vlastimil Kalina, AB Metal Recycling s.r.o., Dana Fojtíková) 3 zařízení ke sběru, výkupu a zpracování elektroodpadů (Miloslava Podhradská, Správa majetku Kynšperk nad Ohří spol. s r.o., Jozef Novický) 26 zařízení ke sběru a výkupu odpadů 36 dalších zařízení mobilních zařízení ke sběru odpadů, zařízení na využití odpadů - třídění, drcení, recyklace, kompostování, Zdroj: MěÚ Sokolov, OŽP b) Data o stavu území Přehled produkce a nakládání s odpady na území SO ORP 4107 Sokolov v roce 2015 Celková roční produkce odpadů původců a oprávněných osob v roce 2015 v členění na odpady kategorie ostatní a nebezpečné: celkem odpadů (v tunách) kategorie ostatní nebezpečné , , Na celkové roční produkci odpadů se podílelo 30 obcí (občanů obcí) v územním obvodu ORP Sokolov v následujícím množství (v tunách): odpady kategorie ostatní nebezpečné 22830, , z toho vytříděné složky (sklo, papír, plasty) 1291, směsný komunální odpad 14086, Množství odpadů (v tunách) odevzdaných (občany obcí a podnikajícími subjekty) na sběrné dvory (území Sokolov, Kynšperk nad Ohří, Habartov, Horní Slavkov, Tatrovice, Libavské Údolí, Lomnice, Chodov): odpady kategorie verze 2/ /110

30 ostatní nebezpečné 2539, , Množství odpadů (v tunách) odstraněných formou skládkování na území SO ORP Sokolov: odpady kategorie ostatní nebezpečné 1) 79767, , ) (na skládky odpadů skupiny S-ostatní odpad je povoleno ukládat rovněž odpady z azbestu, kterým je přiřazena kategorie nebezpečný odpad) tabulka č. 12 Na území SO ORP Sokolov bylo přijato do 5 provozovaných zařízení ke sběru, výkupu a zpracování odpadů celkem 938 autovraků. Zdroj: MěÚ Sokolov, OŽP Hluk a vibrace a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území Hluk a vibrace jsou nehmatatelnými znečišťovateli životního prostředí. Zdrojem hluku na území ORP Sokolov je především doprava, a to silniční včetně provozu na parkovacích a odstavných plochách, železniční a letecká. Přes ORP Sokolov vede dálnice D6, která vykazuje vysokou hlučnost. Dále je území protkáno sítí komunikací II. a III. třídy. Územím dále prochází celostátní železniční trať, jejíž trasa vede od západu na východ přes město Kynšperk nad Ohří, podél hranice obce Chlum Svaté Maří, pokračuje přes obec Dasnice, město Sokolov, obec Královské Poříčí, město Nové Sedlo a hranice ORP trať opouští na území města Chodov. Kromě toho, že se železnice stala územní bariérou, rovněž vykazuje vysokou hlučnost, a to především v místě stanic. Pravidelné měření hluku na konkrétních stanovištích se však neprovádí Radonové riziko a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území Na území ORP Sokolov nalezneme všechny stupně radonového indexu geologického podloží. Nejvyšší 3. stupeň souvisí s výskytem intruzivních a metamorfovaných hornin (např. granit) v oblasti obcí Vřesová, Tatrovice, v k.ú. Hrušková, ve městech Loket, Krásno a Horní Slavkov a v obcích Rovná a Nová Ves. Střední stupeň radonového indexu byl zjištěn z větší části na území Habartova, Krajkové, Josefova, Dolních Niv, Chlumu Svaté Maří, Libavského Údolí, Březové, Horního Slavkova a Krásna. Ostatní oblasti ORP mají nižší stupeň výskytu radonu. Přesné informace eviduje Státní úřad pro jadernou bezpečnost. Působení radonu na člověka je třeba regulovat již při výstavbě nových nebo rekonstrukci stávajících budov, podzemních zdrojů vody s vyšším obsahem přírodních radionuklidů, regulace uvolňování přírodních radionuklidů do životního prostředí při některých průmyslových činnostech a další. Zdroj: Státní úřad pro jadernou bezpečnost a verze 2/ /110

31 b) Data o stavu území obr. č verze 2/ /110

32 Staré zátěže území a kontaminované plochy a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území Na území ORP Sokolov se vyskytuje řada starých zátěží a kontaminovaných ploch nejčastěji jako následek těžby nebo jako provozovaná či opuštěná plocha skládek odpadu, která neprošla asanací. Mezi těmito plochami se vyskytují i existující zemědělské areály. Provozované skládky a zemědělské areály představují riziko úniku nebezpečných látek buď do ovzduší, nebo do půdy a povrchových i spodních vod. Opuštěné neasanované skládky a pozůstatky po těžbě v podobě odvalů z jam a štol představují potenciální riziko znečištění životního prostředí a bez provedení náležitých opatření omezují další využití území verze 2/ /110

33 b) Data o stavu území obr. č verze 2/ /110

34 Dílčí SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Dlouhodobé snižování emisí a prachových částic v ovzduší Instalované ČOV Vysoký podíl domácností napojených na centrální vytápění Vyhlášená CHKO Slavkovský les Zvyšující se podíl tříděného odpadu Elektrifikace páteřní železniční dopravy PŘÍLEŽITOSTI Vyloučení umisťování výrobních zdrojů s negativním vlivem na ŽP Výsadba ochranné a estetické zeleně Dobudování systémů dešťové kanalizace s odvodem do ČOV Sanace starých ekologických zátěží Výstavba obchvatů, vyvedení tranzitní dopravy mimo centra Zvýšení podílu železniční dopravy (Horní Slavkov) SLABÉ STRÁNKY Nevhodné umístění průmyslových objektů uvnitř sídel Staré ekologické zátěže Velká část území se nachází ve 2. a 3. stupni radonového indexu Inverzní poloha center osídlení v pánevní oblasti Vysoká hlučnost a prašnost pocházející z těžby v blízkosti sídel Hluk z průjezdné dopravy obcemi (Chodov, Nové Sedlo, Staré Sedlo) Zhoršená kvalita obytného prostředí dopravou po železnici Zhoršená kvalita obytného prostředí dopravou po rychlostní silnici OHROŽENÍ Možný únik z chemických závodů (Momentive Specialty Chemicals, a.s.) Černé skládky a kontaminace prostředí Zvýšení podílu domácností vytápějících pevnými palivy z důvodu zvyšování cen energií 3.4. Ochrana přírody a krajiny A. Vyhodnocení stavu a vývoje území Souhrn vyhodnocení podtémat Celé území bylo v posledních 150 letech značně exploatováno především těžbou hnědého uhlí a s těžbou spojeného průmyslu. Došlo nejen k odlesnění krajiny, ale i k odkryvu svrchní půdy a přemístění velkého množství půdy. Těžba byla upřednostňována téměř před vším, docházelo ke změně toků potoků a k záborům mnohých významných přírodních biotopů. V současné době dochází k částečnému návratu území k původním stavům pomocí cílených rekultivací. Výsypky jsou zalesňovány, lomy připravovány pro zatopení vodou. Příkladem je již vytvořená vodní nádrž Michal, která spolu s dalšími dvěma připravovanými nádržemi změní území v jezerní oblast. Pro vznik těchto nádrží se plánuje použití vody zřeky Ohře. Na západním okraji Sokolova, mezi Sokolovem, Dolním Rychnovem a Březovou, se na výsypce nachází golfové hřiště pro širší veřejnost a je zde vybudován přírodní park. ORP Sokolov se vyznačuje velkým množstvím chráněných území. Nejrozsáhlejší je CHKO Slavkovský les s rozlohou ha. Dále se zde nachází řada maloplošných verze 2/ /110

35 zvláště chráněných území typu národní přírodní rezervace, přírodní rezervace a přírodní památka. Na území ORP Sokolov je vymezeno 3956 ha lokálního ÚSES (8,1 % území), 5191 ha regionálního ÚSES (10.6 % území) a 2044 ha nadregionálního ÚSES (4,2 %). Koeficient ekologické stability má hodnotu 1,89. B. Významná zjištění o stavu a vývoji území - dle podtémat Chráněná území a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území Na území ORP Sokolov se nachází dvě velkoplošná chráněná území: 1.) Chráněná krajinná oblast Slavkovský les Jedná se o oblast málo narušené přírody v lázeňském trojúhelníku, pro kterou jsou typická rašeliniště a taktéž vzácná a chráněné fauna (hnědásek chrastavcový) a flóra (rožec kuřičkolistý, arnika horská, různé druhy orchidejí). Plní také funkci přírodního vodního rezervoáru, čímž ovlivňuje vodní režim širokého okolí. Byla zřízena v roce 1974, zasahuje na území sedmi obcí v jižní polovině ORP a zaujímá rozlohu více než ha. Jsou vymezeny celkem čtyři zóny odstupňované ochrany přírody s přibližným zastoupením I. zóny 3,9 %, II. zóny 28,8 %, III. zóny 49,7 % a IV. zóny 17,6 %. Součástí CHKO Slavkovský les na území ORP Sokolov je také několik maloplošných chráněných území, která reprezentují nejzachovalejší části CHKO a jsou blíže popsána níže. 2.) Přírodní park Leopoldovy Hamry Rozprostírá se nad Sokolovskou pánví v jihozápadní části Krušných hor. Na území ORP Sokolov se nachází jak jeho sokolovská, tak i chebská část. Sokolovská část byla vyhlášena v roce 1986, chebská o devět let později. Ve zmíněném ORP zaujímá rozlohu cca ha. Území je chráněno pro svůj cenný krajinný ráz a přírodní hodnoty. Dále na území ORP Sokolov zasahuje sedm maloplošných chráněných území: 1.) Dominova skalka Náleží do kategorie přírodních památek a nalézá se na území obce Nová Ves v CHKO Slavkovský les. Byla vyhlášena v roce 1989 a rozkládá se na ploše 6,3 ha. Předmětem ochrany je výrazný hadcový skalní výchoz s typickými rostlinnými společenstvy. 2.) Kladské rašeliny Národní přírodní rezervace vyhlášená již v roce 1933 a nacházející se v CHKO Slavkovský les. V ORP Sokolov zasahuje na území obce Rovná a zaujímá plochu cca 9,2 ha. Tato část NPR se nazývá Paterák a je jednou z pěti samostatných vrchovišť Kladských rašelin. Chrání se zde typická vrchoviště s přirozenými lesními porosty. Rašeliniště dosahují mocnosti až šest metrů. 3.) Moučné pytle Patří do kategorie přírodních památek a byla vyhlášena v roce Nachází se na území města Loket nedaleko od hranice s ORP Karlovy Vary a také je součástí CHKO Slavkovský les. Celá lokalita má rozlohu 0,6 ha. Předmětem ochrany je zde skalní útvar vzniklý bočním zvětráváním verze 2/ /110

36 4.) Pluhův bor Jedná se o národní přírodní rezervaci, která byla vyhlášena v roce 1969 a nalézá se u hranic s ORP Mariánské Lázně na území obce Nová Ves v CHKO Slavkovský les. Předmětem ochrany v této lokalitě (rozloha 88,4 ha) jsou typická hadcová společenstva, mimo jiné také endemická rostlina rožec kuřičkolistý. Byl zde zaznamenán také výskyt několika druhů netopýrů. 5.) Rašeliniště U myslivny Náleží do kategorie přírodních rezervací a byla vyhlášena v roce Lokalita o rozloze téměř 28,7 ha se rozkládá na území dvou obcí Rovná a Nová Ves. Opět se nachází i v CHKO Slavkovský les. Chrání se zde komplex přechodových rašelinišť, slatinišť, podmáčených luk, smilkových luk, vřesovišť a lučních pramenišť s výskytem vzácných druhů rostlin a živočichů. 6.) Údolí Ohře Patří do kategorie přírodních památek a je chráněna od roku Chráněné území bylo zřízeno k ochraně geologických a geomorfologických jevů. Území s unikátními pseudokrasovými jevy a geomorfologickými profily sedimentů sokolovské pánve obsahujícími fosilní části třetihorní flóry se nachází podél obou břehů řeky Ohře u Starého Sedla. Rozloha území je 34,1 ha. 7.) Údolí Teplé Toto chráněné území patří mezi přírodní rezervace a bylo vyhlášeno v roce Prochází z ORP Mariánské Lázně až do ORP Karlovy Vary, přičemž část v ORP Sokolov má rozlohu cca 89,5 ha. Nachází se na území obce Nová Ves a také na území CHKO Slavkovský les. Jak název napovídá, předmětem ochrany jsou zachovalé ekosystémy v údolí řeky Teplé s přilehlými zalesněnými svahy. Zdroje: cs.wikipedia.org; prirodakarlovarska.cz; cestovani.kr-karlovarsky.cz; Plán péče PR Rašeliniště U myslivny, slavkovskyles.ochranaprirody.cz a) Data o stavu území Velkoplošná CHUP Chráněné území Typ území Plocha v ORP (ha) Dotčené obce Chráněná krajinná oblast Slavkovský les chráněná krajinná oblast Březová, Horní Slavkov, Krásno, Kynšperk nad Ohří, Loket, Nová Ves, Rovná Leopoldovy Hamry - (Chebská část) Leopoldovy Hamry - (Sokolovská část) přírodní park 50 Habartov, Krajková přírodní park Krajková celkem v ORP Sokolov zdroj: ÚAP, datum: tabulka č verze 2/ /110

37 Maloplošná CHUP Chráněné území Typ území Plocha v ORP (ha) Dotčené obce Dominova skalka PP 6,3 Nová Ves Kladské rašeliny NPR 9,2 Rovná Moučné pytle PP 0,6 Loket Pluhův bor NPR 88,4 Nová Ves Rašeliniště u myslivny PR 28,7 Nová Ves, Rovná Svatošské skály NPP 0,0226 Loket Údolí Ohře PP 34,1 Královské Poříčí, Nové Sedlo, Staré Sedlo Údolí Teplé PR 89,5 Nová Ves celkem v ORP Sokolov 256,823 zdroj: ÚAP, datum: tabulka č. 14 Natura 2000 Chráněné území Typ území Plocha v ORP (ha) Dotčené obce Kaňon Ohře Kaňon Ohře Kladské rašeliny Krásenské rašeliniště Matyáš Medvědí rozhledy Nadlesí Pískovna Erika Lítovský mokřad Natura evropsky významná lokalita Natura evropsky významná lokalita Natura evropsky významná lokalita Natura evropsky významná lokalita Natura evropsky významná lokalita Natura evropsky významná lokalita Natura evropsky významná lokalita Natura evropsky významná lokalita Natura evropsky významná lokalita 157,6 Loket 15,35 Loket 85,7 Březová, Rovná 151,74 Krásno, Rovná 70,88 Lomnice, Svatava 1,62 Rovná 111,26 Horní Slavkov, Loket, Sokolov 21,85 Lomnice, Svatava 1,1 Habartov Močál u Bystřiny Ramena Ohře Teplá s přítoky a Otročínský potok U bunkru Natura evropsky významná lokalita Natura evropsky významná lokalita Natura evropsky významná lokalita Natura evropsky významná lokalita 0,56 Březová 137,7 Dasnice, Chlum Svaté Maří, Kaceřov, Kynšperk nad Ohří, Šabina 3 Nová Ves 56,59 Nová Ves, Rovná verze 2/ /110

38 Úpolínová louka - Křížky tabulka č. 15 celkem v ORP Sokolov Natura evropsky významná lokalita 562,16 Nová Ves 1376,11 zdroj: ÚAP, datum: verze 2/ /110

39 obr. č verze 2/ /110

40 Ekologická stabilita, USES a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území Koeficient ekologické stability (KES) se vyjadřuje jako podíl ploch ekologicky stabilních a ploch, které zatěžují životní prostředí. Počítá se jako poměr druhů pozemků: chmelnice + vinice + zahrady + ovocné sady + trvalé travní porosty + pastviny + lesní půda + vodní plochy / orná půda + zastavěné plochy + ostatní plochy. ORP Sokolov patří v rámci Karlovarského kraje k ORP s nižším koeficientem ekologické stability. V roce 2012 činila hodnota koeficientu ekologické stability na území ORP Sokolov 1,85, v roce 2015 byla jeho hodnota 1,89. Územní systém ekologické stability podle 3 písmene a) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny je vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Hlavním smyslem ÚSES je posílit ekologickou stabilitu krajiny zachováním nebo obnovením stabilních ekosystémů a jejich vzájemných vazeb. Na území ORP je vymezen ÚSES nadregionální dle Zásad územního rozvoje Karlovarského kraje, regionální a místní ÚSES a interakční prvky, které byly vymezeny v rámci zpracovaných územních plánů verze 2/ /110

41 b) Data o stavu území Rozloha a podíl L, R a NR ÚSES Obec Území obce (ha) Plocha lokálního USES ÚP (ha) Plocha region. USES ÚP (ha) Plocha region. USES ZÚR (ha) Plocha nadreg. USES ÚP (ha) verze 2/ /110 Plocha nadreg. USES ZÚR (ha) Celkem zábor ploch (ha) % z území obce ORP Sokolov Březová Bukovany ,2 Citice ,6 Dasnice ,6 Dolní Nivy ,3 Dolní Rychnov Habartov ,6 Horní Slavkov ,1 Chlum Svaté Maří ,5 Chodov ,6 Josefov ,4 Kaceřov ,5 Krajková ,5 Královské Poříčí ,8 Krásno ,6 Kynšperk nad Ohří ,3 Libavské Údolí ,1 Loket ,3 Lomnice ,9 Nová Ves ,4 Nové Sedlo ,8 Rovná ,7 Sokolov ,5 Staré Sedlo ,2 Svatava ,4 Šabina ,4 Tatrovice ,4

42 Těšovice ,8 Vintířov Vřesová ,9 zdroj: ÚAP, datum: tabulka č verze 2/ /110

43 obr. č verze 2/ /110

44 Krajinný ráz a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území Ráz krajiny je významnou hodnotou dochovaného přírodního a kulturního prostředí a je proto chráněn před znehodnocením. Je dán specifickými rysy a znaky, které vytvářejí její rázovitost - odlišnost a jedinečnost. Ráz krajiny vyjadřuje nejenom přítomnost pozitivních jevů a znaků, ale též kulturní a duchovní dimenzi krajiny. Pojmu krajinný ráz odpovídá pojem charakter krajiny, vyjádřený především morfologií terénu, charakterem vodních toků a ploch, vegetačního krytu a osídlení. V rámci celého ORP Sokolov neexistuje dokument, který by znaky a hodnoty v krajině vyhodnotil a vymezil tak jednotlivé krajinné oblasti či místa se shodným typem. Orgány ochrany přírody vyhodnocují jednotlivé záměry (udělují souhlas s umístěním a povolením staveb) a rovněž se v roli dotčených orgánů účastní procesu pořízení územně plánovací dokumentace obcí, kde mohou požadavky na ochranu krajinného rázu uplatnit. V rámci území náležejícího do CHKO Slavkovský les byly vymezeny oblasti a místa krajinného rázu. Jejich vymezení je součástí Studie preventivního hodnocení krajinného rázu CHKO Slavkovský les. Studie obsahuje územní vymezení jednotlivých míst a oblastí, jejich charakteristické znaky, pozitivní a negativní dominanty. V rámci takto vymezených oblastí a míst krajinného rázu bylo dále stanoveno pásmo ochrany, které má tři úrovně: pásmo I. přísná ochrana krajinného rázu, pásmo II. zpřísněná ochrana krajinného rázu a pásmo III. běžná ochrana krajinného rázu. Dále tato studie kategorizuje jednotlivá sídla do čtyř kategorií podle celkového estetického působení. Zdroj: a Studie preventivného hodnocení krajinného rázu CHKO Slavkovský les. b) Data o stavu území Oblasti a místa krajinného rázu Oblasti, Místa Výměra (ha) Dotčené obce Centrální část Březová, Horní Slavkov, Krásno, Kynšperk nad Ohří, Nová Ves, Rovná Hornoslavkovsko Horní Slavkov, Krásno, Loket Kladské rašeliny 417 Březová, Rovná Lazy 367 Březová Lesný 149 Březová Mnichov 3 Nová Ves Ostrov 724 Březová, Rovná Pramenský potok 167 Nová Ves Prameny Nová Ves, Rovná Půlnoční louka Březová, Rovná Soutok Teplé a Otročínského potoka 256 Nová Ves Střední a dolní tok Teplé + údolí Ohře Horní Slavkov, Krásno, Loket, Nová Ves Tepelsko 3 Nová Ves Západní svahy 403 Kynšperk nad Ohří celkem v ORP Sokolov tabulka č. 17 zdroj: ÚAP, datum: verze 2/ /110

45 Dílčí SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Kvalitní přírodní prostředí dané existencí CHKO (Slavkovský les) Zastoupení maloplošných chráněných území (NPR, PR, PP) Zastoupení prvků sítě NATURA 2000 Obnova krajiny rekultivací Trend trvalého snižování škodlivých emisí v ovzduší PŘÍLEŽITOSTI Obnova krajiny rekultivací Obnova původních přírodních společenství Rozšíření ochrany hodnotných krajinných prvků Zvýšení podílu lesnických rekultivací Revitalizace vodních toků pro obnovu jejich biologického významu Likvidace nepůvodních druhů rostlin (bolševník, křídlatka, netýkavka) SLABÉ STRÁNKY Staré ekologické zátěže Instalované zdroje znečištění ovzduší a vod Likvidace původního biospolečenství těžbou Rozsáhlé plochy současně těžených nebo ještě nerekultivovaných území Nefunkčnost částí ÚSES Nízká hodnota KES v pánevní oblasti OHROŽENÍ Rozšiřování invazivních druhů rostlin (bolševník, křídlatka, netýkavka) Negativní vnímání krajiny v důsledku umisťování větrných elektráren a fotovoltaiky 3.5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa A. Souhrn vyhodnocení podtémat Území ORP Sokolov patří v rámci ČR k územím s menším podílem zemědělské půdy a s její nižší bonitou. Zemědělská půda tvoří necelých 30 % území ORP, z toho orná půda tvoří 25,3 %, trvalé travní porosty 70,1 %, zahrady 4,4 % a ovocné sady 0,2 % plochy území. Půdní poměry zde byly ovlivněny rozsáhlou těžbou a následnou tvorbou půd v důsledku zemědělské a lesnické rekultivace. Nejvíce jsou na území ORP Sokolov zastoupeny hnědé půdy, většinou silně kyselé. Lesnatost ORP Sokolov je 41 %. Tato hodnota značně převyšuje celorepublikový průměr. Původními dřevinami zde byly listnáče, dnes již jsou vytlačeny jehličnatými lesy, které v ORP Sokolov zaujímají 87 % plochy území. Převážnou část jehličnanů 75 % tvoří smrk. Převládají lesy hospodářské, významnou skupinu tvoří také lesy zvláštního určení, které jsou nástrojem ochrany především prvních zón CHKO Slavkovský les verze 2/ /110

46 B. Významná zjištění o stavu a vývoji území - dle podtémat Půdní fond a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území Půdní poměry ORP Sokolov byly hlavně ve druhé polovině 20. století silně ovlivněny těžbou uhlí (v menším rozsahu i dalších nerostných surovin) v sokolovské hnědouhelné pánvi a následnou tvorbou půd, které vznikly zemědělskou a lesnickou rekultivací především na výsypkách, štěrkopískových lomech, odkalištích aj. Jsou to typické a degradační antrozemě, mnohde na kyselých a intoxikovaných substrátech různých chemických a fyzikálních vlastností i zrnitostního složení. Zaujímají střední část území ORP Sokolov v polygonu Kaceřov Smolnice Nové Sedlo Sokolov. Nejrozšířenější půdní skupinou jsou však hnědé půdy, většinou silně kyselé. V pahorkatinných polohách Sokolovské pánve a Krajkovské pahorkatiny mezi Kynšperkem, Sokolovem a Novým Sedlem (i v jejich okolí) a jihozápadně až východně od Habartova se na svahovinách kyselých a neutrálních intruzív, rul, granulitů, svorů a fylitů vytvořily asociace kyselé kambizemě typické a její plošně méně rozšířené nasycené variety. V Podkrušnohoří a v nižších polohách Krušných hor a Slavkovského lesa pokrývají svahoviny kyselých intruzív a metamorfik velké celky kambizerně dystrické a kyselé variety kambizerně typické. Zdroj: Chráněná území ČR, Plzeňsko a Karlovarsko, AOPK ČR verze 2/ /110

47 Půdní fond b) Data o stavu území Obec Území obce (ha) ZPF celkem (%) Orná půda (%) Chmelnice a vinice (%) Zahrady (%) Sady (%) TTP (%) Ostatní půdní fond celkem (%) ORP Sokolov Březová , ,6 0 31,7 64,8 Bukovany ,2 2,9 0 1,9 0 5,5 89,8 Citice ,7 16,1 0 4,6 0,4 24,8 54,3 Dasnice ,8 28,2 0 1,5 0,7 20,3 49,2 Dolní Nivy ,1 1,1 0 0,9 0,2 29,9 67,9 Dolní Rychnov ,4 7,9 0 3,7 0 6,9 81,6 Habartov ,2 16,2 0 2,4 0 6,5 74,8 Horní Slavkov ,9 1,5 0 1,2 0 25,3 72,1 Chlum Svaté Maří ,8 17, ,2 11,7 66,2 Chodov ,3 0 3, Josefov , ,6 1,1 16,1 48,2 Kaceřov ,1 53,7 0 1,9 0 14,3 29,9 Krajková ,2 12,5 0 0,8 0,2 20,8 65,8 Královské Poříčí ,9 0,9 0 0,9 0 1,1 97,1 Krásno , ,5 0 36,7 60,9 Kynšperk nad Ohří ,2 25,5 0 2,5 0 23,2 48,8 Libavské Údolí ,9 0,9 0 3,9 0,4 8,3 87,1 Loket ,6 0 1,1 0 11,3 81 Lomnice ,7 2,5 0 1, ,3 Nová Ves ,5 0,3 0 0,1 0 39,1 60,5 Nové Sedlo ,3 9,8 0 1,8 0 4,8 83,7 Rovná ,1 0, ,4 68,9 Sokolov ,6 7,2 0 2,7 0 16,7 73,4 Staré Sedlo ,3 24,9 0 2,6 0,2 25,7 46,7 Svatava ,7 1,3 0 1,6 0 1,8 95,3 Šabina ,4 21,7 0 1,4 0 16,2 60,6 Tatrovice , ,5 0 22,9 76,5 Těšovice ,8 19, ,4 45,2 Vintířov ,9 1,3 0 0,8 0 0,7 97,1 Vřesová 313 8,3 1, ,7 zdroj: ÚAP, datum: tabulka č verze 2/ /110

48 Zemědělský půdní fond a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území Zemědělská půda na území ORP Sokolov zahrnuje ornou půdu, trvalý travní porost, zahrady a ovocné sady. Chmelnice a vinice se na území ORP Sokolov nevyskytují. ORP Sokolov patří v rámci ČR k území s menším podílem ZPF a má převážně nižší bonitu. Z celkové rozlohy ORP Sokolov ha tvoří zemědělská půda ha, což činí 29,8 %. Podíl orné půdy ze zemědělské půdy tvoří 25,3 %, v absolutním vyjádření se jedná o výměru ha. V rámci zemědělské půdy jsou nejvíce zastoupeny trvalé travní porosty o celkové výměře ha, což představuje 70,1 %, zahrady a ovocné sady mají rozlohu 666 ha a na zemědělské půdě se tak podílí 4,6 %. Z důvodu méně příznivých klimatických podmínek je půda málo zemědělsky využívaná, z pěstovaných plodin převládají obiloviny (pšenice, ječmen) a řepka olejka. b) Data o stavu území - viz tabulka a schéma na následujících stranách verze 2/ /110

49 Charakteristiky zemědělské půdy Obec Území obce (ha) ZPF celkem (%) Orná půda ze ZPF (%) TTP ze ZPF (%) 1. třída ochrany (%) 2. třída ochrany (%) verze 2/ / třída ochrany (%) 4-5. třída ochrany (%) ORP Sokolov ,8 25,3 70,1 Březová ,2 8,4 89,9 1,7 6,2 7,6 30,2 Bukovany ,3 28,1 53,1 0 5,6 3 14,5 Citice ,7 35,2 54,3 3,6 5,8 3,5 46,2 Dasnice ,8 55, ,7 6,1 14,3 32,7 Dolní Nivy ,1 3,5 93,2 10,4 1,5 12,9 30,4 Dolní Rychnov ,5 42,6 37,2 0 9,4 18,5 20,6 Habartov ,2 64,5 25,8 5,3 2 6,5 20,3 Horní Slavkov ,9 5,3 90,5 3,8 4,6 7,5 19,2 Chlum Svaté Maří ,8 52,8 34,6 16,5 1,8 2,5 24,4 Chodov ,2 34,8 0 5,2 18,8 35,4 Josefov ,7 63,8 31,1 12,8 6,6 11,9 26,5 Kaceřov ,1 76,6 20,4 5,4 9,6 37,4 29,2 Krajková ,3 36,5 60,7 5,6 5, ,8 Královské Poříčí ,6 38,9 2,3 1,9 2,1 31,4 Krásno ,2 5 93,7 4,3 5,7 8,9 24,6 Kynšperk nad Ohří ,2 49,8 45,3 6,9 8,9 15,9 31,4 Libavské Údolí ,1 6,7 63,3 0 6,4 4,5 14,6 Loket ,6 59,1 0,7 5,5 4,4 16,9 Lomnice , ,9 0 1,3 2,6 22,4 Nová Ves ,5 0,8 99 9,8 4, ,1 Nové Sedlo ,3 60,1 29,3 0 0,6 9,3 26,4 Rovná , ,7 4,9 8,7 23,5 Sokolov ,6 27,2 62,8 4,1 11, ,9 Staré Sedlo ,3 46,8 48,3 0 1,2 28,9 34,7 Svatava ,7 27,3 38,2 7 0,6 2,2 6,1 Šabina , ,2 25,4 Tatrovice ,5 0 97,5 3,5 1,6 5,5 20,4 Těšovice ,8 35,4 35,4 7,9 12,7 17,1 34,2 Vintířov ,9 46,3 24,4 0 0,2 0,4 23,2 Vřesová 313 8,3 15,4 84,6 0,1 1,3 0,6 11,9 tabulka č. 19 zdroj: ÚAP, datum:

50 obr. č verze 2/ /110

51 Pozemky určené k plnění funkcí lesa a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území Lesy ORP Sokolov jsou součástí přírodních lesních oblastí Krušné hory, Chebská a Sokolovská pánev a Karlovarská vrchovina. Lesnatost ORP Sokolov je 41 %, což značně převyšuje celorepublikový průměr. Také zde došlo v 19. století k převratnému zásahu do dřevinné skladby lesů. Původní lesní porosty spoměrně velkým podílem listnatých dřevin byly postupně nahrazeny jehličnatými porosty. Dnes zaujímají 87 % plochy území, z toho smrk 75 %, borovice 9 %, modřín 2 % a ostatní 1%, a listnaté dřeviny 13 % plochy, ztoho bříza 6 %, olše 3% a ostatní listnaté 4 %. Podle Typologického systému ÚHÚL má v lesní oblasti Krušné hory největší plochu jedlobukový a smrko-bukový lesní vegetační stupeň, v Chebské a Sokolovské pánvi převažuje buko-dubový a dubo-bukový a vkarlovarské vrchovině jednoznačně dominuje jedlo-bukový stupeň. Převládají zde lesy hospodářské. Lesy zvláštního určení jsou vymezeny jako nástroj ochrany pásem zdrojů léčivých a minerálních vod (Mariánské Lázně, Louka, Nová Ves, Karlovy Vary). Dalším důvodem pro zařazení lesů do této kategorie je ochrana prvních zón CHKO Slavkovský les a prvních pásem hygienické ochrany (nádrž Horka a další menší vodárenské zdroje). Lesy zvláštního určení jsou vymezeny v MCHÚ, příměstských a rekreačních oblastech (Habartov, Kynšperk nad Ohří), genových základnách (Krušné hory, Karlovarská vrchovina), obor (Studánka) a v samostatných bažantnicích (Sokolovská pánev). Kategorie lesa ochranného je tvořena pouze porosty na nepříznivých stanovištích (v Krušných horách a Karlovarské vrchovině převažují rašeliny) verze 2/ /110

52 b) Data o stavu a vývoji území Výměra PUPFL, podíl kategorií lesa Obec Území obce (ha) Lesní půda (%) Lesní půda (ha) Lesy hospodářské (%) Lesy ochranné (%) Lesy zvláštního určení (%) ORP Sokolov Březová , ,3 0,1 8,4 Bukovany , ,3 0 48,6 Citice ,9 2,1 15 Dasnice ,7 0 2,4 Dolní Nivy , ,2 0 7,6 Dolní Rychnov , ,4 0 4 Habartov , ,1 2,2 12,9 Horní Slavkov , ,2 0,1 26,5 Chlum Svaté Maří , ,8 0 14,4 Chodov , ,6 0 4,3 Josefov , ,1 0 5,9 Kaceřov , ,3 Krajková , ,5 0,3 17,4 Královské Poříčí , ,1 0 13,2 Krásno , ,1 0 18,3 Kynšperk nad Ohří , ,6 0 11,1 Libavské Údolí , , Loket , ,1 2,3 58,9 Lomnice , ,9 0 10,3 Nová Ves , ,8 1,4 40,6 Nové Sedlo , ,8 0,1 21,9 Rovná , ,4 0,2 9,4 Sokolov , ,4 0 12,5 Staré Sedlo , ,1 0,8 7,3 Svatava , ,5 0,3 4 Šabina ,2 0 3,8 Tatrovice , ,2 0 1,3 Těšovice , ,3 0 0 Vintířov , ,5 0,4 8,3 Vřesová , ,8 0,3 9,1 zdroj: ÚAP, datum: tabulka č verze 2/ /110

53 obr. č verze 2/ /110

54 Dílčí SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Vysoké procento zalesnění (41 %) Velkoplošné chráněné území Slavkovský les Důsledná ochrana ZPF Vysoká úroveň KES mimo pánevní oblast PŘÍLEŽITOSTI Výsadba původních lesních dřevin Rozvoj lužních lesů v záplavových oblastech Vymezení prvků ÚSES Dokončení komplexních pozemkových úprav SLABÉ STRÁNKY Poškození lesů v minulosti imisemi z průmyslové činnosti Vysoký podíl smrkových monokultur Nízký podíl zemědělské půdy Vysoký podíl ostatních ploch OHROŽENÍ Plošný rozmach plevelných a invazivních druhů rostlin Eroze a odvodnění pozemků Rozšiřování zastavěných a zastavitelných ploch na úkor ZPF (především nejkvalitnější půdy) a PUPFL Zvyšování podílu zemědělské půdy využívané pro pěstování nevhodných plodin (např. řepka olejka pro výrobu biopaliva) 3.6. Veřejná dopravní infrastruktura A. Souhrn vyhodnocení podtémat Území ORP Sokolov se vyznačuje poměrně hustou silniční sítí. Nejvýznamnější je dálnice D6, která umožňuje dopravní napojení ve směru Cheb SRN a Karlovy Vary Praha. Poloha území ORP Sokolov při komunikaci D6 byla důvodem pro zařazení tohoto ORP do rozvojové osy OS7 a rozvojové oblasti OB12 v Politice územního rozvoje ČR, ve znění Aktualizace č. 1. Další významné dopravní napojení představuje celostátní i mezinárodní železniční trať číslo 140. Spojuje území ORP Sokolov se sousedním ORP Cheb na západě území a dále pokračuje do SRN a na východě směřuje do Karlových Varů a pokračuje do Prahy. Z ostatní dopravy má největší význam doprava cyklistická. V současné době mají cyklostezky a cyklotrasy na území ORP Sokolov délku cca 371 km a připravuje se budování dalších okolo budoucího jezera Medard, napojení cyklostezek do Slavkovského lesa a úseky stávající cyklostezky podél Ohře. B. Významná zjištění o stavu a vývoji území - dle podtémat Silniční doprava a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území Územím ORP Sokolov prochází dálnice D6. Jedná se o významné dopravní napojení ve směru Cheb Spolková republika Německo (dále jen SRN ) na západě a Karlovy Vary Praha na východě území ORP. Z důvodu polohy ORP Sokolov při komunikaci verze 2/ /110

55 D6 bylo jeho území v Politice územního rozvoje ČR, ve znění Aktualizace č. 1 zařazeno do rozvojové osy OS7 a rozvojové oblasti OB12. Dále jsou na území ORP Sokolov vybudovány silnice II. třídy, které spojují toto území s ORP Cheb a ORP Mariánské Lázně - silnice č. 212, dále silnice č. 210, která je napojena na silnici I/20 vedoucí do Plzně a opačným směrem na Kraslice a dále pokračující do SRN a v neposlední řadě silnice č. 209 spojující města Chodov - Loket Horní Slavkov - Krásno. Zbytek území je řešen silnicemi III. třídy. Podrobnější údaje pro jednotlivé obce jsou shrnuty vnásledující tabulce a dále jsou jednotlivé druhy komunikací zpracovány vpřehledném kartogramu pro celé území ORP Sokolov. b) Data o stavu území Silnice rychlostní, I. a II. třídy Číslo silnice Třída Obce na trase 181 II. Královské Poříčí, Loket, Nové Sedlo, Sokolov, Svatava 20 I. Horní Slavkov, Krásno 208 II. Krásno, Rovná 209 II. Horní Slavkov, Chodov, Krásno, Loket, Nové Sedlo 210 II. Březová, Dolní Nivy, Lomnice, Nová Ves, Rovná, Sokolov, Svatava 212 II. Březová, Kaceřov, Kynšperk nad Ohří 222 II. Dolní Nivy, Chodov, Vřesová 230 II. Nová Ves 6 I. 6 1 D 6 2 D Březová, Dolní Rychnov, Kynšperk nad Ohří, Nové Sedlo, Sokolov, Šabina, Těšovice Březová, Dolní Rychnov, Kynšperk nad Ohří, Libavské Údolí, Nové Sedlo, Sokolov, Staré Sedlo, Šabina Březová, Dolní Rychnov, Kynšperk nad Ohří, Libavské Údolí, Nové Sedlo, Sokolov, Staré Sedlo, Šabina 6 L I. Březová, Dolní Rychnov 606 II. Březová, Kynšperk nad Ohří tabulka č. 21 zdroj: ÚAP, datum: verze 2/ /110

56 obr. č verze 2/ /110

57 Železniční doprava a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území Územím ORP Sokolov prochází celostátní a současně mezinárodní železniční trať číslo 140, která představuje významné dopravní napojení. V ORP spojuje obce Chodov, Nové Sedlo, Královské Poříčí, Sokolov, Citice, Dasnice a Kynšperk nad Ohří. Z Kynšperka nad Ohří pokračuje přes území ORP Cheb do SRN, na východě z Chodova vede do Karlových Varů a pokračuje do Prahy, která představuje významný železniční uzel. Z ostatních drah má pro dopravní obsluhu území význam regionální železniční trať č. 145 ze Sokolova do Kraslic, odkud pokračuje dále do SRN. Plánována je obnova 5,5 km dlouhého úseku železniční tratě Ležnice (Horní Slavkov) Krásný Jez. Trať má sloužit především pro nákladní dopravu. Dále je na území ORP Sokolov několik vleček, které v minulosti sloužily především pro těžební průmysl. Většina z nich se dnes již k těmto účelům nevyužívá. V mnoha případech jsou tělesa vleček navrhována jako trasy pro vybudování cyklostezek. b) Data o stavu a vývoji území Ostatní doprava obr. č. 15 Zdroj: Správa železniční dopravní cesty, 2014 a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území Z ostatní dopravy má význam doprava cyklistická, která je realizována sítí cyklotras a budovaných cyklostezek. Některé z nich jsou již realizované, jiné jsou ve výstavbě nebo se jejich výstavba plánuje. Cílem je propojení dílčích cyklostezek v rámci ORP Sokolov, napojení na cyklostezky kolem Medardu a především na páteřní cyklostezku verze 2/ /110

58 Karlovarského kraje s názvem Cyklostezka podél Ohře, která je spojnicí atraktivních míst kraje se sousedními regiony Bavorskem a Ústeckým krajem. Připravuje se napojení Slavkovského lesa na páteřní cyklostezku podél řeky Ohře Dílčí SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Silnice I. třídy s napojením na celostátní síť Přímé silniční napojení na SRN Dobrá síť cyklostezek Hustá silniční síť Hlavní železniční trať č. 140 PŘÍLEŽITOSTI Budování cyklostezek s napojením na ostatní regionální cyklostezky Dotace na budování veřejné infrastruktury Budování obchvatů Modernizace železniční tratě č. 140 pro zvýšení atraktivity železniční dopravy SLABÉ STRÁNKY Přetížení komunikací nákladní dopravou Deficit parkovacích míst Většina odpadů končí na skládkách (jen malá část se využívá jinak) Horší dopravní dostupnost Slavkovského lesa Nedostatečná údržba a stav silnic III. třídy OHROŽENÍ Nová výstavba bez komplexního řešení dopravní infrastruktury Nárůst individuální automobilové dopravy Nárůst nákladní dopravy 3.7. Veřejná technická infrastruktura A. Souhrn vyhodnocení podtémat Území ORP Sokolov je poměrně dobře vybaveno sítěmi technické infrastruktury. Mezi technickou infrastrukturu je zahrnuto především napojení regionu na rozvod elektrického proudu, plynofikace, rozvod tepla a stav vodovodních sítí a kanalizace. ORP Sokolov se vyznačuje především výrobou elektrické energie, na výrobě energie Karlovarského kraje se podílí 97 %. Elektřina je zavedena do všech obcí ORP. V rámci výroby elektřiny se zde uplatňují také obnovitelné zdroje energie. Kromě obce Josefov se plynovod vyskytuje na území všech obcí v ORP, což však neznačí plynofikaci všech sídel. Kanalizací disponují všechna města v ORP Sokolov (ne však všechna sídla v jejich správním obvodu) a také řada obcí. Kanalizační síť chybí v Dolních Nivách a Tatrovicích. Napojení na vodovodní síť má všech třicet obcí v ORP Sokolov, všechna sídla však zásobována vodou z veřejných vodovodů nejsou. B. Významná zjištění o stavu a vývoji území - dle podtémat Zásobování elektrickou energií a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území Všechny obce v ORP Sokolov jsou zásobovány elektrickou energií. Elektrické vedení včetně významných rozvoden je zachycen ve schématu v části b) této kapitoly verze 2/ /110

59 Na území ORP Sokolov se nachází většina velkých zdrojů výroby elektrické energie a na celkové výrobě elektrické energie v kraji se podílí 97 %. Hlavními producenty elektřiny jsou elektrárna Tisová a elektrárna Vřesová. Uplatňují se zde v menší míře také obnovitelné zdroje energie větrné elektrárny v Horním Částkově 4 věže každá o výkonu 2 MW a malé vodní elektrárny. Na území ORP Sokolov se dále nachází několik fotovoltaických elektráren, a to v Sokolově jedna o výkonu 12 kwp a druhá o výkonu 39,56 kwp, v Habartově s výkonem 18 kwp, ve Svatavě o výkonu 19 kwp a další dvě s označením SUAS 2 Jehličná o výkonu 43,3 kwp a SUAS 3 Marie o výkonu 74,48 kwp, obě v k.ú. Královské Poříčí. Politika územního rozvoje ČR, ve znění Aktualizace č. 1 navrhuje na území ORP Sokolov koridor E2 pro zajištění transformační vazby 400/110 kv stanic Vernéřov a Vítkov u Sokolova a jejich napojení do přenosové soustavy 400 kv Hradec Vernéřov. Rozvodna Vítkov bude dále sloužit pro propojení Vítkov - Přeštice. Z tohoto důvodu je v přípravě rozšíření rozvodny Vítkov. b) Data o stavu a vývoji území Vedení el. energie Obec Území obce (ha) Trvalí obyvatelé (počet) Vedení ZVN a VVN (km) Vedení VN (km) Vedení NN (km) ORP Sokolov Březová Bukovany Citice Dasnice Dolní Nivy Dolní Rychnov Habartov Horní Slavkov Chlum Svaté Maří Chodov Josefov Kaceřov Krajková Královské Poříčí Krásno Kynšperk nad Ohří Libavské Údolí Loket Lomnice Nová Ves Nové Sedlo Rovná Sokolov Staré Sedlo Svatava Šabina Tatrovice Těšovice Vintířov Vřesová tabulka č. 22 zdroj: ÚAP, datum: verze 2/ /110

60 obr. č verze 2/ /110

61 Zásobování vodou a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území Podkladem této kapitoly byly údaje z Českého statistického úřadu a dále z Programu rozvoje vodovodů a kanalizací Karlovarského kraje. Zásobování obyvatel vodou je jak z veřejných vodovodů, tak i individuálně z domovních studní a vrtů. V ORP Sokolov pokrývá veřejný vodovod všechny obce, pouze některé části obcí nejsou pokryty veřejným vodovodem. Z podkladů vyplývá, že ORP Sokolov má v Karlovarském kraji nejvíce obyvatel napojených na veřejný vodovod. Průměrně je na celém území ORP Sokolov zásobováno 99,7 % obyvatel. Z dostupných údajů o území byla vypočtena délka místního vodovodního potrubí, která na území ORP Sokolov celkem činí 582 km. Podrobnější údaje za jednotlivé obce ORP Sokolov dle SLBD 2011 obsahuje tabulka v části b). b) Data o stavu a vývoji území Rozsah zásobování, spotřeba vody Obec Trvalí obyvatelé 2015 (počet) Zásobovaní obyvatelé SLBD 2011 (%) Zásobovaní obyvatelé SLBD 2011 (počet) Území obce (ha) Místní vodovodní potrubí (km) ORP Sokolov Březová Bukovany Citice Dasnice Dolní Nivy Dolní Rychnov Habartov , Horní Slavkov , Chlum Svaté Maří Chodov Josefov , Kaceřov Krajková , Královské Poříčí , Krásno Kynšperk nad Ohří , Libavské Údolí Loket , Lomnice Nová Ves Nové Sedlo , Rovná Sokolov Staré Sedlo Svatava , Šabina Tatrovice , Těšovice , verze 2/ /110

62 Vintířov , Vřesová zdroj: ÚAP, datum: tabulka č Kanalizace a čištění odpadních vod a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území Údaje k této kapitole byly získány zčeského statistického úřadu (SLBD 2011) a poskytovatelů ÚAP (správců kanalizace). Tabulka v části b) obsahuje údaje o napojení obyvatel v absolutním a relativním vyjádření a délku místního kanalizačního potrubí v km. V ORP se dosud vyskytují obce, které nejsou napojeny na veřejnou kanalizaci. Mezi ně patří Dolní Nivy a Tatrovice. Přesto je ORP Sokolov v rámci Karlovarského kraje ORP s nejvyšším podílem obyvatel napojených na kanalizaci. b) Data o stavu a vývoji území Rozsah napojení, produkce odpadních vod Obec Trvalí obyvatelé 2015 (počet) Napojen. obyvatel SLBD 2011 (počet) Napojen. obyvatel SLBD 2011 (%) Území obce (ha) Místní kanalizační potrubí (km) ORP Sokolov ,93 Březová ,04 Bukovany , ,74 Citice , ,93 Dasnice , ,8 Dolní Nivy Dolní Rychnov , ,79 Habartov , ,3 Horní Slavkov , ,42 Chlum Svaté Maří , ,04 Chodov , ,53 Josefov , ,58 Kaceřov , Krajková , ,11 Královské Poříčí , ,21 Krásno , ,52 Kynšperk nad Ohří , ,72 Libavské Údolí , ,75 Loket ,9 Lomnice , ,39 Nová Ves , ,1 Nové Sedlo , ,65 Rovná , ,69 Sokolov ,78 Staré Sedlo , ,73 Svatava , ,49 Šabina , ,31 Tatrovice Těšovice , , verze 2/ /110

63 Vintířov , ,02 Vřesová zdroj: ÚAP, datum: tabulka č Zásobování plynem a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území Tato kapitola zahrnuje údaje o zásobování plynem obyvatel v trvale obydlených bytech získaných ze SLBD v roce Z dostupných dat vyplývá, že na území ORP Sokolov je zásobeno plynem obyvatel, což představuje 71,6 % obyvatel. Nejvyšší podíl vykazují obce Bukovany, Vintířov, Vřesová, Habartov a Sokolov. Na území ORP Sokolov je celkem 190 km vedení vysokotlakého plynovodu, 141 km středotlakého plynovodu a 117 km nízkotlakého plynovodu. b) Data o stavu a vývoji území Rozsah napojení, spotřeba plynu 2016 Obec Zásobov. obyvatel SLBD 2011 (%) Zásobov. obyvatel SLBD 2011 (počet) Trvalí obyvatelé 2015 (počet) Území obce (ha) Plynovody VVTL a VTL (km) Plynovody STL (km) Plynovody NTL (km) ORP Sokolov Březová Bukovany Citice 41, Dasnice 17, Dolní Nivy 43, Dolní Rychnov 78, Habartov 88, Horní Slavkov 79, Chlum Svaté Maří 10, Chodov 86, Josefov 9, Kaceřov 82, Krajková 45, Královské Poříčí 63, Krásno 72, Kynšperk nad Ohří 83, Libavské Údolí 66, Loket 68, Lomnice 82, Nová Ves Nové Sedlo 69, Rovná Sokolov Staré Sedlo 71, Svatava 71, Šabina 8, Tatrovice 10, Těšovice 77, verze 2/ /110

64 Vintířov 91, Vřesová 91, zdroj: ÚAP, datum: tabulka č Dílčí SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Přítomnost velkých výrobců tepla na území ORP Sokolov (Tisová, Vřesová) Dobré pokrytí sítěmi technické infrastruktury (voda, kanalizace, energie, připojení k internetu) PŘÍLEŽITOSTI Dotace na budování veřejné infrastruktury Regionální centrum zpracování odpadu (Vintířov) využití pro výrobu tepla SLABÉ STRÁNKY Většina odpadů končí na skládkách (jen malá část se využívá jinak) Malý podíl obnovitelných zdrojů energie Nedostatečná síť splaškové nebo jednotné kanalizace napojené na ČOV obcí Dolní Nivy, Tatrovice a Vřesová OHROŽENÍ Nová výstavba bez komplexního řešení technické infrastruktury Vyčerpání kapacity skládek komunálního odpadu Přechod domácností na tuhá paliva 3.8. Sociodemografické podmínky A. Souhrn vyhodnocení podtémat Tato kapitola se věnuje osídlení dnešního území ORP Sokolov, historickému vývoji osídlení a vzniku sídel, využití území a dále demografii, která zahrnuje především počet obyvatelstva a jeho vývoj, strukturu obyvatelstva z hlediska věku a vzdělání. Zároveň kapitola obsahuje základní údaje o školství, zdravotnictví a veřejné správě. Velký vliv na osídlení Sokolovska měl výskyt nerostného bohatství. Dobývání rud od 14.století a těžební průmysl ve 20.století s sebou přinesly zvýšení počtu obyvatel. Mezi významná sídla v historii patřilo např. město Horní Slavkov, které v století patřilo k největším městům Českého království nebo např. Loket, který představoval po celé historické období velmi významné správní středisko. Průmyslový charakter Sokolovska ovlivnil i skladbu obyvatelstva, představovalo totiž pracovní příležitosti v dělnických profesích i pro občany z jiných částí republiky. Tomu odpovídá i vzdělanostní struktura obyvatel, převládá vzdělání základní a středoškolské, vysokoškoláků je zde cca 6 %. Průměrný věk obyvatel ORP Sokolov se zvyšuje. V roce 2010 činil 39,9 let, k se zvýšil na 40,6 let. V počtu zdravotnických zařízení a zařízení sociálních služeb si ORP Sokolov stojí v porovnání s ostatními ORP v Karlovarském kraji dobře, po ORP Karlovy Vary má těchto zařízení nejvíce. Veřejnou správu na území ORP Sokolov reprezentují zejména městské a obecní úřady. Ostatní instituce veřejné správy jsou soustředěny v Sokolově verze 2/ /110

65 B. Významná zjištění o stavu a vývoji území - dle podtémat Historický vývoj a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území Sídla Osídlení Sokolovska má bohatou historii. První nálezy svědčící o pobytu člověka v Poohří se datují do průběhu středního paleolitu. Skutečně významné je teprve slovanské osídlení území kmenem Sedličanů v století. Zásadním pro rozvoj kolonizace byl vznik manské soustavy okolo královského hradu Loket, který se stal střediskem pohraničního území s Chebskem. Koncem 12. a počátkem 13. století začali do oblasti pronikat němečtí kolonisté. Od 14. století ovlivňovalo krajinu využívání rud. Na mnoha místech vznikaly hornické osady a města, v jejichž blízkosti se dobývaly rudy barevných kovů (cín, olovo, stříbro, měď a někde zlato). Přelom přinesla třicetiletá válka. V jejím průběhu byla vypálena a zničena řada měst a obcí, včetně Falknova (dnešní Sokolov). Novodobá historie osídlení (20. století) se vyznačuje nárůstem počtu obyvatel až do roku Po odsunu německých občanů po druhé světové válce bylo na území okresu Sokolov přibližně 67 tisíc obyvatel. Po válce docházelo k obnově zničených sídel a k osidlování pohraničí. Vliv na počet obyvatel měl také těžební průmysl, který představoval vhodné pracovní příležitosti i pro občany z jiných míst republiky. V současné době má okres Sokolov přibližně 90 tisíc obyvatel, z toho ORP Sokolov obyvatel (stav k ). a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území Výskyt nerostného bohatství na Sokolovsku s sebou přinesl i rozvoj lidské společnosti a sídelních struktur. Jednotlivým etapám podle významu zájmu o daný typ suroviny odpovídaly i demografické změny vregionu. Vznikala nová sídla a některá z nich dosahovala nebývalého rozkvětu, např. Horní Slavkov patřil v století k největším městům Českého království, Loket byl po celé historické období velmi významným správním střediskem. Bohužel některá sídla v průběhu doby i vlivem těžby surovin, odsunem německého obyvatelstva nebo vznikem vojenského újezdu Císařský les zanikla. Výsledkem je dnešní podoba ORP Sokolov se svými 30 obcemi, z nichž devět má statut města a jedno statut městyse. Zdroj: Sokolovsko nejen vzpomínky (Pavel Beran, Jiří Beran, Jiří John, Zdenka Štuková, Petr Uhlík, Romana Vaicová) b) Data o stavu území Charakteristiky sídel Obec Rozloha obce (ha) Počet částí obce Průměr. rozloha části obce (ha) Rozloha zastav. území (ha) Počet obyvatel obce ORP Sokolov Březová Bukovany Citice Dasnice Dolní Nivy Dolní Rychnov Habartov verze 2/ /110

66 Horní Slavkov Chlum Svaté Maří Chodov Josefov Kaceřov Krajková Královské Poříčí Krásno Kynšperk nad Ohří Libavské Údolí Loket Lomnice Nová Ves Nové Sedlo Rovná Sokolov Staré Sedlo Svatava Šabina Tatrovice Těšovice Vintířov Vřesová zdroj: ÚAP, datum: tabulka č Využití území a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území Využití území ORP Sokolov je sledováno podle základních kategorií: zemědělská půda a nezemědělská půda. Zemědělská půda zahrnuje ornou půdu, trvalé travní porosty (TTP), zahrady a ovocné sady. Chmelnice a vinice se na území ORP Sokolov nevyskytují. Podíl zemědělské půdy je 29,8 %, podíl orné půdy ze zemědělské půdy v roce 2014 činil 25,3 % a podíl TTP činil 70,1 %. Lesní půda měla v roce 2014 výměru ha (41,4 % z celkové výměry), vodní plochy 869 ha (1,8 %) a ostatní plochy ha (25,8 %) z celkové výměry ORP Sokolov, která činí ha. Vývoj ve využití území v ORP Sokolov znázorňuje následující tabulka. b) Data o stavu a vývoji území Vývoj bilance půdy ORP Sokolov za období Druh půdy Období Podíl zemědělské půdy z celkové výměry (%) 29,9 29,8 29,8 29,8 29,8 Podíl orné půdy ze zemědělské půdy (%) 25,5 25,5 25,6 25,6 25,3 Podíl trvalých travních porostů ze zemědělské půdy (%) 69,9 70,0 69,8 69,9 70,1 Podíl zastavěných a ostatních ploch z celkové výměry (%) 27,3 27,4 27,4 27,3 27,0 Podíl vodních ploch z celkové výměry (%) 1,8 1,8 1,8 1,8 1,8 Podíl lesů z celkové výměry (%) 41,0 41,0 41,0 41,1 41,4 Orná půda - rozloha (ha) , verze 2/ /110

67 Chmelnice - rozloha (ha) Vinice - rozloha (ha) Zahrady - rozloha (ha) Ovocné sady - rozloha (ha) Trvalé travní porosty - rozloha (ha) Lesní půda - rozloha (ha) Vodní plochy - rozloha (ha) Zastavěné plochy - rozloha (ha) ,4 Ostatní plochy - rozloha (ha) Zemědělská půda - rozloha (ha) Celková výměra (ha) Koeficient ekologické stability 1,86 1,86 1, tabulka č. 27 Zdroj: ČSÚ, Obyvatelstvo a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území K průmyslovému charakteru území je přizpůsobeno i zdejší obyvatelstvo, které je složeno především z dělnických profesí a profesí uplatňujících se v průmyslu. Dlouhodobě patří ORP Sokolov v rámci ČR k území, s nízkým počtem vysokoškolsky vzdělaných lidí (cca 6 %). Převážná část obyvatel bydlí v sídlištní zástavbě, rodinné doby jsou zastoupeny v menší míře a nacházejí se spíše na periférii a menších vsích v okolí. Největší zastoupení má česká národnost, následuje slovenská a německá. Výrazné je zde zastoupení romského a vietnamského etnika. K v Karlovarském kraji žilo obyvatel, což je o 4 % méně než v roce V absolutním vyjádření se jedná o pokles počtu obyvatel o Nejlidnatějšími správními obvody byly k Karlovy Vary ( obyvatel) a Sokolov ( obyvatel), naopak nejméně lidnatými ORP byly Kraslice ( obyvatel) a Aš ( obyvatel). K poklesu počtu obyvatel proti roku 2011 došlo ve všech ORP Karlovarského kraje kromě ORP Aš, kde je zaznamenán nepatrný nárůst. b) Data o stavu a vývoji území Počet obyvatel a jeho vývoj v ORP Karlovarského kraje mezi lety ORP Rok Rozdíl mezi lety 2001 a Absolutně Relativně Aš ,03 Cheb ,3 Karlovy Vary ,9 Kraslice ,2 Mariánské Lázně ,0 Ostrov ,6 Sokolov ,6 Karlovarský kraj ,0 tabulka č. 28 Zdroj: ČSÚ, SLBD 2011, ČSÚ, verze 2/ /110

68 Vliv migrace obyvatelstva má zásadní vliv na úbytek obyvatel v ORP Sokolov, v rámci Karlovarského kraje má ORP Sokolov nejnižší hodnotu migračního salda, což znamená, že počet vystěhovalých výrazně přesahuje počet přistěhovalých. Oproti tomu má také Sokolov nejvyšší přirozený přírůstek obyvatel v kraji. V rámci ORP Sokolov je obcí s nejvyšším počtem obyvatel obec Sokolov, následovaná obcí Chodov. Největší nárůst počtu obyvatel zaznamenaly v letech dle SLBD obce Těšovice (27,1 %) a Tatrovice (26,1 %), dále také obce Královské Poříčí či Vřesová. Naopak k nejvýraznějšímu úbytku obyvatel došlo v obcích Rovná (- 18,9 %) a Bukovany (-11,6 %). Počet obyvatel a jeho vývoj v obcích ORP Sokolov mezi lety Obec Rok Rozdíl mezi lety 2001 a Absolutně Relativně Březová ,9 Bukovany ,6 Citice ,5 Dasnice ,3 Dolní Nivy ,2 Dolní Rychnov ,4 Habartov ,1 Horní Slavkov ,8 Chlum Svaté Maří ,0 Chodov ,9 Josefov ,1 Kaceřov ,0 Krajková ,3 Královské Poříčí ,1 Krásno ,3 Kynšperk nad Ohří ,2 Libavské Údolí ,2 Loket ,0 Lomnice ,1 Nová Ves ,4 Nové Sedlo ,3 Rovná ,9 Sokolov ,6 Staré Sedlo ,1 Svatava ,4 Šabina ,9 Tatrovice ,1 Těšovice ,1 Vintířov ,5 Vřesová ,6 ORP Sokolov ,6 tabulka č. 29 Zdroj: ČSÚ; SLDB 2001, SLDB 2011 Pozn.: relativní změna = (stav2011 stav2001) / stav2001 * 100 Vývoj počtu obyvatel v obcích ORP Sokolov za období 2011 až 2015 je zachycen v následující tabulce. Největší nárůst počtu obyvatel zaznamenaly vletech obce Těšovice (21,3 %), dále také obec Tatrovice (8,3 %), obec Lomnice (7,0 %) a Chum Svaté Maří (5,2 %). Naopak k nejvýraznějšímu úbytku obyvatel došlo v obcích Rovná (-26,6 %) a Dasnice (-15,6 %) verze 2/ /110

69 Počet obyvatel a jeho vývoj v obcích ORP Sokolov mezi lety Obec Rok Rozdíl mezi lety 2011 a Absolutně Relativně Březová ,1 Bukovany ,5 Citice ,7 Dasnice ,6 Dolní Nivy ,3 Dolní Rychnov ,1 Habartov ,4 Horní Slavkov ,9 Chlum Svaté Maří ,2 Chodov ,1 Josefov ,8 Kaceřov ,5 Krajková ,6 Královské Poříčí ,9 Krásno ,2 Kynšperk nad Ohří ,9 Libavské Údolí ,0 Loket ,8 Lomnice ,0 Nová Ves ,9 Nové Sedlo ,1 Rovná ,6 Sokolov ,1 Staré Sedlo ,7 Svatava ,7 Šabina ,7 Tatrovice ,3 Těšovice ,3 Vintířov ,8 Vřesová ,4 ORP Sokolov tabulka č. 30 Zdroj: ČSÚ; SLDB 2011, ČSÚ; 2016 Charakteristiku dlouhodobého populačního vývoje ORP Sokolov lze vidět v následujícím grafu, který znázorňuje vývoj počtu obyvatel daného území v letech verze 2/ /110

70 Vývoj počtu obyvatel ORP Sokolov mezi lety (k ) Počet obyvatel Vývoj Rok obr. č. 17 Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva, Věková struktura a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území Jednou ze základních charakteristik hodnotící demografický vývoj a naznačující možné budoucí sociální hrozby a problémy je věková struktura obyvatelstva. Analýza je provedena dle výsledků SLBD v roce 2001 a V části b) je potom uvedena také nejaktuálnější věková struktura obyvatel dostupná na stránkách ČSÚ, stav k Věkové složení kraje se za období změnilo ve smyslu stárnutí populace, a to především úbytkem obyvatelstva v předproduktivním věku (-2,20 %) a rostoucí složkou obyvatelstva v postproduktivním věku (3,51 %). Na stárnutí populace měla vliv především nižší porodnost v osmdesátých a devadesátých letech. Tento proces bude mít silný vliv v demografickém vývoji kraje v příštích letech. Nejnižší ztrátu obyvatelstva v předproduktivním věku (0-14 let) v Karlovarském kraji k má ORP Aš (-1,18 %), největší ztrátu zaznamenal ORP Sokolov (-3,29 %). Nejnižší nárůst postproduktivní složky obyvatelstva (65 a více let) byl zaznamenán v ORP Aš (2,19 %), oproti tomu nejvyšší nárůst byl v ORP Mariánské Lázně (5,19 %). Věkovou strukturu obyvatelstva v ORP Sokolov lze v porovnání s celokrajským průměrem hodnotit spíše negativně. Co se týče úbytku obyvatelstva v předproduktivním věku, řadí se ORP Sokolov ke správním obvodům s nejvyšší ztrátou, a co se týče nárůstu obyvatel v postproduktivní složce, řadí se ORP Sokolov mezi krajský průměr, avšak patří mezi správní obvody s nejnižším úbytkem obyvatel v produktivním věku (15-64 let) ve srovnání se zbylými ORP Karlovarského kraje. V ORP Sokolov mezi dvěma sčítáními (SLBD) zaznamenaly nejvyšší nárůst obyvatel v předproduktivním věku obce Tatrovice (5,3 %) a Královské Poříčí (0,6 %), oproti tomu nejvyšší úbytek měly obce Nová Ves (-6,0 %), Loket (-5,2 %) a Bukovany (-5,2 %). Nejvyšší nárůst obyvatel v postproduktivním věku k byl v obci Bukovany (7,3 %), pouze v pěti obcích poklesl počet obyvatel v postproduktivním věku verze 2/ /110

71 Aktuální dostupné údaje ČSÚ k jsou prezentovány v části b) této kapitoly za tabulkou s hodnotami ze SLBD. b) Data o stavu území Věková struktura v obcích ORP Sokolov [%] dle SLBD 2001 a a více Index Index Obec stáří stáří Rozdíl Rozdíl Rozdíl Březová 15,5 13,6-2,0 69,8 69,0-0,8 14,6 17,4 2,8 134,5 128,6 Bukovany 20,5 15,3-5,2 73,4 71,3-2,0 6,1 13,3 7,3 56,3 87,1 Citice 19,2 16,3-2,9 68,9 70,6 1,7 11,9 13,1 1,2 90,2 80,6 Dasnice 21,0 16,2-4,8 69,1 72,2 3,0 9,9 11,6 1,7 63,5 71,9 Dolní Nivy 18,5 17,1-1,3 69,7 72,4 2,6 11,8 10,5-1,3 102,0 61,5 Dolní Rychnov 21,1 19,5-1,7 71,1 70,8-0,3 7,8 9,8 2,0 57,0 50,2 Habartov 19,5 14,9-4,6 71,4 69,3-2,1 9,1 15,8 6,7 75,9 106,4 Horní Slavkov 18,5 15,1-3,4 72,7 71,0-1,8 8,7 14,0 5,2 70,8 92,5 Chlum Svaté Maří 17,1 14,2-2,9 69,8 73,7 3,9 13,1 12,1-1,0 105,9 85,4 Chodov 18,5 15,2-3,3 73,5 71,7-1,8 8,0 13,1 5,1 68,1 86,3 Josefov 16,7 15,1-1,6 70,5 70,1-0,3 12,8 14,8 2,0 115,7 98,1 Kaceřov 17,4 14,6-2,8 70,4 71,2 0,9 12,3 14,2 1,9 94,7 96,9 Krajková 19,5 14,4-5,0 71,2 72,3 1,1 9,4 13,3 3,9 80,9 92,3 Královské Poříčí 18,2 18,8 0,6 70,3 68,9-1,3 11,5 12,3 0,8 98,4 65,6 Krásno 17,5 17,3-0,2 72,4 70,8-1,6 10,1 11,9 1,8 87,7 68,8 Kynšperk nad Ohří 18,4 13,7-4,6 69,8 70,2 0,4 11,8 16,1 4,3 94,3 117,3 Libavské Údolí 18,3 14,5-3,9 70,5 71,1 0,6 11,2 14,5 3,2 87,0 100,0 Loket 22,2 17,0-5,2 69,8 73,4 3,6 8,0 9,6 1,6 50,4 56,7 Lomnice 18,1 16,6-1,5 70,4 71,7 1,4 11,5 11,6 0,1 91,4 70,0 Nová Ves 25,8 19,8-6,0 68,8 68,5-0,2 5,5 11,6 6,2 37,9 58,7 Nové Sedlo 19,2 16,1-3,1 70,6 72,0 1,4 10,2 11,9 1,7 76,7 74,2 Rovná 21,4 20,2-1,3 73,0 74,6 1,6 5,6 5,2-0,4 34,6 25,8 Sokolov 17,6 14,6-3,1 71,7 70,6-1,1 10,7 14,8 4,2 88,1 101,8 Staré Sedlo 15,4 12,7-2,6 73,1 75,7 2,6 11,5 11,5 0,0 97,3 90,3 Svatava 17,2 16,8-0,5 68,5 68,5 0,1 14,3 14,7 0,4 109,2 87,7 Šabina 16,5 13,3-3,2 72,6 74,4 1,7 10,9 12,3 1,5 93,6 92,9 Tatrovice 14,2 19,5 5,3 73,1 71,0-2,1 12,7 9,5-3,2 152,6 48,5 Těšovice 15,7 14,6-1,1 71,4 74,2 2,7 12,9 11,2-1,6 113,6 76,9 Vintířov 23,5 18,7-4,9 71,0 72,8 1,8 5,4 8,5 3,1 41,4 45,7 Vřesová 28,2 23,3-4,9 68,0 70,6 2,6 3,8 6,1 2,3 21,9 26,3 ORP Sokolov 18,5 15,2-3,3 71,6 71,0-0,7 9,8 13,8 4,0 79,3 90,7 tabulka č. 31 Zdroj: ČSÚ; SLDB 2001, SLDB verze 2/ /110

72 Věková struktura v obcích ORP Sokolov [%] k Obec Počet obyvatel Podíl obyvatel ve věku 0-14 let Podíl obyvatel ve věku let Podíl obyvatel ve věku nad 65 let Průměrný věk Březová ,2 65,1 19,7 42,5 Bukovany ,7 67,9 17,4 41,5 Citice ,8 66,7 16,6 40,6 Dasnice ,5 68,4 16,2 40,6 Dolní Nivy ,3 73,9 11,8 39,5 Dolní Rychnov ,6 68,1 13,3 38,5 Habartov ,1 67,3 18,6 42,0 Horní Slavkov ,4 67,8 16,8 41,2 Chlum Svaté Maří ,5 71,1 15,5 42,6 Chodov ,1 67,7 17,2 41,2 Josefov ,7 69,6 16,8 41,6 Kaceřov ,4 67,8 15,8 40,7 Krajková ,7 67,9 17,4 41,8 Královské Poříčí ,5 67,9 14,5 39,6 Krásno ,8 66,8 15,4 40,2 Kynšperk nad Ohří ,4 66,7 19,9 43,4 Libavské Údolí ,4 68,6 16,9 41,4 Loket ,3 71,0 12,7 39,3 Lomnice ,1 70,1 12,8 38,6 Nová Ves ,8 69,9 14,4 40,1 Nové Sedlo ,8 69,7 14,5 40,1 Rovná ,3 73,4 9,3 38,3 Sokolov ,1 66,9 18,0 41,8 Staré Sedlo ,8 70,4 15,8 42,5 Svatava ,7 68,3 15,9 40,5 Šabina ,7 72,8 15,4 42,8 Tatrovice ,0 69,9 12,0 39,6 Těšovice ,8 72,2 13,0 40,8 Vintířov ,9 69,2 11,9 37,6 Vřesová ,2 73,8 7,0 34,3 tabulka č. 32 Zdroj: ČSÚ; verze 2/ /110

73 obr. č verze 2/ /110

74 Vzdělanost a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území Největší nárůst vysokoškolsky vzdělaných obyvatel od roku 2001 do roku 2011 v rámci kraje zaznamenal ORP Karlovy Vary, dále je ORP Sokolov, Cheb, Ostrov, Mariánské Lázně, Aš a nejmenší nárůst zaznamenal ORP Kraslice. V ORP Cheb byl zaznamenán nejvyšší nárůst obyvatel bez vzdělání, počet lidí bez vzdělání vzrostl i v ORP Aš, Karlovy Vary, Kraslice, Mariánské Lázně, v ORP Ostrov a Sokolov počet poklesl viz samostatný dokument Přílohy 2016, příloha č. 3a. ORP Sokolov se drží nad krajským průměrem co do počtu vysokoškoláků. Jednoznačně nejvyšší nárůst počtu vysokoškolsky vzdělaných lidí zaznamenala obec Sokolov, jedná se ovšem o hodnoty vztahující se k celkovému počtu obyvatel (např. u obce Chodov se jednalo o nárůst 124 osob). V absolutních hodnotách zaznamenala největší nárůst vysokoškoláků obec Sokolov (324), která na druhou stranu zaznamenala také největší snížení občanů se základním příp. nedokončeným vzděláním (-1237). V relativních hodnotách vztažených k obyvatelstvu nad 15 let zaznamenala největší nárůst vysokoškoláků obec Dolní Rychnov (5,2 %). V jediné obci Vřesová v rámci ORP Sokolov není žádný vysokoškolsky vzdělaný občan. V obci Sokolov se výrazně snížil počet obyvatel se základním vzděláním a s vyučením či středním odborným vzděláním bez maturity a zároveň se zvýšil počet středoškolsky vzdělaných s maturitou a vysokoškolsky vzdělaných obyvatel viz samostatný dokument Přílohy 2016, příloha č. 3b. b) Data o stavu území Vývoj obyvatel s vysokoškolským vzděláním v ORP Sokolov Obec Počet vysokoškolsky vzdělaných osob Podíl vysokoškolsky vzdělaných na počet obyvatel starších 15let [%] Rozdíl Rozdíl Březová ,9 7,3 2,4 Bukovany ,3 2,5 0,1 Citice ,7 4,7 3,0 Dasnice ,1 4,4 3,3 Dolní Nivy ,3 4,0 1,7 Dolní Rychnov ,6 8,8 5,2 Habartov ,9 3,5 1,6 Horní Slavkov ,6 5,5 2,0 Chlum Svaté Maří ,6 4,4 2,8 Chodov ,2 4,2 1,0 Josefov ,9 5,5 1,5 Kaceřov ,5 3,2 0,6 Krajková ,2 3,8 1,5 Královské Poříčí ,1 4,2 2,1 Krásno ,8 6,1 3,3 Kynšperk nad Ohří ,2 5,2 0,9 Libavské Údolí ,9 2,1 0,3 Loket ,4 9,2 2, verze 2/ /110

75 Obec Počet vysokoškolsky vzdělaných osob Podíl vysokoškolsky vzdělaných na počet obyvatel starších 15let [%] Rozdíl Rozdíl Lomnice ,8 4,5 1,7 Nová Ves ,1 1,6 0,6 Nové Sedlo ,9 3,2 1,2 Rovná ,9 2,1 0,2 Sokolov ,2 7,7 1,6 Staré Sedlo ,0 7,0 4,0 Svatava ,2 6,7 2,5 Šabina ,9 6,2 3,3 Tatrovice ,0 8,1 1,1 Těšovice ,1 7,9 2,8 Vintířov ,5 1,3 0,8 Vřesová ,0 0,0 0,0 ORP Sokolov ,2 5,8 1,6 tabulka č. 33 Zdroj: ČSÚ; SLDB 2001, SLDB Školství a výchova a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území V ORP Sokolov se nachází 28 mateřských škol a 25 základních škol, z toho ve čtyřech případech se jedná o sloučená pracoviště pro oba typy škol. V regionu rovněž funguje 5 základních uměleckých škol (Habartov, Horní Slavkov, Chodov, Kynšperk nad Ohří a Sokolov). Ve správním obvodu se nachází 8 středních škol, z toho 5 z nich sídlí na území města Sokolov, další pak v obcích Horní Slavkov, Chodov a Loket. V obcích Dasnice, Dolní Nivy, Chlum Svaté Maří, Josefov, Kaceřov, Nová Ves, Tatrovice, Těšovice a Vřesová není žádné školské zařízení. b) Data o stavu území Přehled školních zařízení v jednotlivých obcích ORP Sokolov je uveden v samostatném dokumentu Přílohy 2016, v příloze č. 3c Zdravotnictví a sociální péče a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území Na území ORP Sokolov z hlediska spádovosti zdravotnických služeb zastává významné postavení město Sokolov, kde je situována většina zdravotnických zařízení, větší počet zdravotnických zařízení je také v obcích Horní Slavkov a Chodov. V Sokolově se kromě ordinací praktických lékařů, specialistů, zařízení lékárenské péče a ostatních lůžkových a samostatných zařízení nachází sdružení ambulantní péče, nemocnice, detašované pracoviště střediska záchranné služby a rychlé zdravotnické pomoci a transfuzní stanice. Detašované pracoviště střediska záchranné služby a rychlé zdravotnické pomoci funguje také v obci Horní Slavkov, v obci Svatava je léčebna dlouhodobě nemocných. Na území správního obvodu Sokolov se nachází 30 zařízení sociální péče a služeb, z toho 9 těchto zařízení je přímo ve městě Sokolov verze 2/ /110

76 Dalšími obcemi, kde sociální služby a péče fungují, jsou Březová, Dolní Rychnov, Habartov (2x), Horní Slavkov (3x), Chodov (5x), Královské Poříčí, Kynšperk nad Ohří (5x), Loket a Svatava. V obcích Dasnice, Dolní Nivy, Chlum Svaté Maří, Josefov, Kaceřov, Krásno, Nová Ves, Staré Sedlo, Šabina, Tatrovice a Těšovice se nenachází žádná zdravotnická zařízení ani zařízení sociální péče. b) Data o stavu území Seznam všech zdravotnických zařízení a zařízení sociální péče jednotlivých obcí ORP Sokolov je uveden v samostatném dokumentu Přílohy 2016, v příloze č. 3d Kultura a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území Ve většině obcí ORP Sokolov je kulturní život těchto obcí organizován z velké části školami, kulturními domy, domy dětí a mládeže či různými spolky. Tyto akce drobných obcí jsou realizovány na standardní místní úrovni. Nejvýznamnějším centrem kultury dané oblasti je město Sokolov, který nabízí celou řadu kulturních akcí napříč celým hudebním či scénickým spektrem. Nachází se zde profesionální, amatérské, umělecké i hudebně - dramatické soubory (samostatné, při školských či jiných zařízeních). Město Sokolov dále zřizuje dvě kulturní zařízení, jsou jimi Městský dům kultury Sokolov, který je kulturním, informačním a vzdělávacím zařízením, a Městská knihovna Sokolov. Dalším významným centrem v oblasti kultury je obec Chodov, která je zřizovatelem Kulturního a společenského střediska Chodov, s.r.o., které ve své působnosti zajišťuje převážnou většinu kulturních a společenských akcí. Město Chodov je pořadatelem vzpomínkových a pietních aktů k významným výročím a státním svátkům. Mezi významná kulturní zařízení bezesporu patří přírodní amfiteátr v Lokti v podhradí hradu Loket s kapacitou 1600 sedících diváků, které je využíváno k různým hudebním koncertům a také jako dějiště Loketského kulturního léta. Veřejný a kulturní život však funguje také v menších obcích správního obvodu. K institucím podílejícím se také na formování kulturního života regionu je možno přiřadit i Základní umělecké školy na území správního obvodu Veřejná správa a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území V ORP Sokolov působí veřejná správa se samostatnou i přenesenou působností. Mezi instituce se samostatnou působností patří obecní a městské úřady. Podle zákona o obcích jsou pak obce členěny na obce, které vykonávají státní správu v základním rozsahu, obce s pověřeným úřadem (Horní Slavkov, Chodov, Kynšperk nad Ohří, Loket a Sokolov) a obce s rozšířenou působností (Sokolov). Podle tohoto členění potom úřady vykonávají různý rozsah státní správy. Pověřené úřady vykonávají činnost stavebního úřadu. Většina institucí veřejné správy je soustředěna v Sokolově. Nachází se zde kromě již zmíněných finanční úřad, úřad práce (dále i v Horním Slavkově a v Chodově), státní zastupitelství, katastrální úřad, pozemkový úřad, okresní správa sociálního zabezpečení, okresní soud, hygienická stanice, matriční úřad a živnostenský úřad (dva poslední v rámci městského úřadu). Působnost matričního úřadu mají městské úřady verze 2/ /110

77 Březová, Habartov, Horní Slavkov, Chodov, Kynšperk nad Ohří, Loket, Nové Sedlo, Sokolov a obecní úřady Bukovany a Lomnice Dílčí SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Dobrá poloha centra ORP ve správním obvodu (Sokolov) Nejvyšší přirozený přírůstek v Karlovarském kraji Nadprůměrná úroveň vzdělání v rámci Karlovarského kraje Snižující se počet obyvatel bez vzdělání v ORP Sokolov Příznivá věková struktura obyvatel SLABÉ STRÁNKY Úbytek dětí do 14 let věku Klesající počet obyvatel v ORP Sokolov vlivem migrace Vysoká míra nezaměstnanosti Chybějící vysoké školství Nízká kapacita objektů pro seniory Nedostatečné zajištění zdravotnických a sociálních služeb v menších okrajových obcích Nízká průměrná mzda v rámci ČR Nerovnoměrnost osídlení území PŘÍLEŽITOSTI Zvyšující se zájem o bydlení ve venkovských oblastech a s tím spojené rozšíření stávajících služeb Podpora místních kulturních akcí a dalších aktivit zachovávajících sociální soudržnost malých obcí Regenerace sídel s cílem posílení jejich atraktivity Podpora oblastí se specifickými problémy OHROŽENÍ Sociální segregace národnostních menšin Zvyšování počtu nezaměstnaných a z toho vyplývající sociopatogenní projevy Suburbanizace vytvářející minimální podmínky pro sociální soudržnost Odchod vysokoškolsky vzdělaných lidí Negativní změny ve struktuře vybavenosti menších sídel (rušení pošt, škol, ordinací apod.) 3.9. Bydlení A. Souhrn vyhodnocení podtémat Bydlení je významnou složkou v rozvoji území, je určující pro rozvoj sídel a populační vývoj. Uspokojení potřeby bydlení je klíčovou funkcí samostatné působnosti obcí, jak ji definuje zákon o obcích č. 128/2000 Sb. v 35, ve 2. odstavci. Dále v tomto zákoně v 38 je obec povinna pečovat o zachování a rozvoj svého majetku. V oblasti bydlení je sledován jak stav, tak vývoj řady jeho složek. Analýza v této práci se zabývá indikátory bytový fond, domovní fond, trvale obydlené byty, obydlené byty v rodinných domech, výstavba bytů atd. Jedná se o indikátory, které úzce souvisí s životní úrovní jako podstatné složky kvality života. Pro územní plánování je stěžejní rozložení domovního fondu a jeho stáří, zejména pro plánování obnovy a nové výstavby domovního fondu. V současné době dochází k transformaci potřeb obyvatel v oblasti bydlení, zejména v souvislosti s nárůstem dopadů staronových sociálních rizik a tím i snížením kupní síly obyvatelstva. Tyto diferencované potřeby se projeví zejména na místní úrovni, kde je úloha obce verze 2/ /110

78 nezastupitelná právě v realizační fázi. Východiskem je komplexní řešení bytové politiky vúzemí, včetně nastavení systému nízkonákladového či vícestupňového bydlení. V některých obcích je rozvoj dalších ploch pro bydlení omezen územními podmínkami, např. v Sokolově nebo Královském Poříčí. V jiných obcích je naopak velká rezerva zastavitelných ploch a zde dochází k výstavbě nových domů. Nejvíce dokončených bytů bylo v roce 2015 zaznamenáno ve městech Sokolov, Chodov, Březová a obcích Loket a Staré Sedlo, ve čtrnácti obcích ORP pak nebyl dokončen žádný byt. Rozsáhlé zastavitelné plochy pro bydlení se nacházejí v obcích Lomnice, Dolní Rychnov, Staré Sedlo a Březová, které lákají svou výhodnou polohou vůči městu Sokolov. Další rozsáhlé zastavitelné plochy pro bydlení jsou vymezeny v Josefově a v Šabině. Podrobněji jsou tyto indikátory popsány v následujících kapitolách. Pokud není uvedeno jinak, jsou porovnávány oficiální údaje z posledních dvou sčítání lidí, bytů a domů, tzn. z let 2001 a B. Významná zjištění o stavu a vývoji území - dle podtémat Domovní fond a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území V Karlovarském kraji byl v letech zaznamenán výraznější nárůst rodinných domů, a to o 11,9 %. V jednotlivých správních obcích je však situace zcela odlišná, než tomu bylo v případě bytových domů. Zatímco největší nárůst vykazuje ORP Cheb, ORP Karlovy Vary a ORP Ostrov, k nejnižšímu nárůstu došlo v ORP Aš a ORP Kraslice. Výstavba rodinných domů v rámci ORP Sokolov vzrostla v desetiletém období o 9,7 %, což je v porovnání s krajským průměrem podprůměrná hodnota. V relativních hodnotách je nárůst nejvýznamnější v obcích Dolní Rychnov (24 %), Dolní Nivy a Chodov, zatímco k poklesu došlo v obcích Rovná (-9,7 %) a Chlum Svaté Maří. V Bukovanech a Vřesové se stav rodinných domů nezměnil. Popsaný stav naznačuje převahu výstavby rodinných domů v letech ve všech správních obvodech kraje, s výjimkou ORP Aš a ORP Kraslice, kde docházelo převážně k nárůstu bytových domů. V rámci jednotlivých obcí ORP Sokolov je situace různá, mírnou převahu zaznamenala výstavba rodinných domů. V absolutních hodnotách dochází k nejrozsáhlejší výstavbě jak bytových, tak rodinných domů v obci Sokolov, v relativním vyjádření však tato hodnota není příliš výrazná. Jedinou obcí, v níž došlo ke snížení počtu bytových i rodinných domů, je obec Chlum Svaté Maří. V roce 2015 bylo v ORP Sokolov dokončeno celkem 51 rodinných domů a 2 bytové domy s celkovým počtem 73 bytů. V rámci Karlovarského kraje se jedná o druhý nejvyšší počet za ORP Karlovy Vary. Zaznamenaný počet 73 dokončených bytů je vyšší než v předchozích dvou letech, kdy bylo dokončeno 59 bytů v roce 2013 a 56 bytů v roce Stáří domovního fondu V ORP Sokolov bylo v roce 2011 evidováno celkem domů. Největší výstavba domů probíhala v letech v obcích Habartov, Chodov, Kynšperk nad Ohří, Loket a Sokolov (všechny nad 110 domů), naopak nejméně domů bylo v tomto období vystavěno v obcích Dasnice, Libavské Údolí, Nová Ves, Rovná a Vřesová. V posledních dvou obcích se nacházejí domy postavené, až na jedinou výjimku, verze 2/ /110

79 výhradně do roku Tabulka vztahující se ke stáří domovního fondu jednotlivých obcí správního obvodu Sokolov je obsažena v samostatném dokumentu Přílohy 2016 v příloze č. 3e. Vlastnictví domovního fondu Nejvíce domů je ve vlastnictví fyzických osob. Největší nárůst vlastníků domů fyzickými osobami od roku 2001 do roku 2011 zaznamenaly obce Nová Ves a Královské Poříčí. Jak je zřejmé z následující tabulky tak výrazně ubylo domu ve vlastnictví státu či obce. Nejvýraznější úbytek nastal v obcích Chlum Svaté Maří, Rovná, Tatrovice a Dasnice. b) Data o stavu území Vlastnictví domů v obcích ORP Sokolov Vlastník domu Obec Fyzická osoba Obec, stát Kombinace vlastníků Bytové družstvo Spoluvlastnictv í vlastníků bytů (jednotek) Rozdíl [%] Rozdíl [%] Rozdíl Rozdíl [%] Rozdíl Březová , , , Bukovany , , , Citice , , Dasnice , , Dolní Nivy , , Dolní Rychnov , , Habartov , , , Horní Slavkov , , , Chlum Svaté Maří , , Chodov , , , Josefov , , Kaceřov , , Krajková , , , Královské Poříčí , , Krásno , , Kynšperk nad Ohří , , , Libavské Údolí , , Loket , , , Lomnice , , Nová Ves , , Nové Sedlo , , , Rovná , , , Sokolov , , , Staré Sedlo , , Svatava , , verze 2/ /110

80 Vlastník domu Obec Fyzická osoba Obec, stát Kombinace vlastníků Bytové družstvo Spoluvlastnictv í vlastníků bytů (jednotek) Rozdíl [%] Rozdíl [%] Rozdíl Rozdíl [%] Rozdíl Šabina , , Tatrovice , , Těšovice , Vintířov , , , Vřesová 0 0 0, ORP Sokolov , , , tabulka č. 34 Zdroj: SLDB 2001, SLDB Bytový fond a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území Bytový fond v Karlovarském kraji zaznamenal v letech celkový nárůst o 5,6 %. Největší nárůst je v ORP Aš a ORP Kraslice, nejnižší hodnotu nárůstu bytového fondu má správní obvod Ostrov a ORP Karlovy Vary. Výstavba bytových domů v rámci ORP Sokolov je mírně nadprůměrná (6 %). Nejvyšší nárůst bytů v relativním vyjádření vykazuje obec Lomnice (143 %), dále byl vysoký nárůst bytů zaznamenán v obcích Královské Poříčí a Dasnice. Většinou se však jedná o obce s malým počtem bytů. Pokles počtu bytových domů nastal pouze v obcích Vřesová, kde však došlo ke snížení o 100 % a v současnosti tak obec nedisponuje žádným bytovým fondem, a Chlumu Svaté Maří. V obcích Dolní Nivy, Josefov, Krásno, Nová Ves, Šabina, Tatrovice a Těšovice se počet bytových domů ve sledovaném období nezměnil. Vlastnictví bytového fondu V rámci kraje ubývá vlastnictví bytů nájemní a družstevní. Nejvýraznější pokles nájemních vztahů zaznamenal ORP Sokolov. V jediném ORP Ostrov přibylo družstevních vlastnických vztahů. Co se týče osobního vlastnictví, nejvyšší nárůst byl v ORP Aš (186,0 %), ale oproti tomu jediný ORP Aš zaznamenal pokles vlastníků bytů ve vlastním domě verze 2/ /110

81 b) Data o stavu území Vlastnictví bytů v obcích ORP Sokolov Obec Byt ve vlastním domě Rozdíl [%] Vlastník bytu V osobním vlastnictví Nájemní Družstevní Březová , , , ,0 Bukovany , , , ,2 Citice , , , Dasnice , , Dolní Nivy , , Dolní Rychnov , , , Habartov , , , ,6 Horní Slavkov , , , ,6 Chlum Svaté Maří , , Chodov , , , ,3 Josefov , , Kaceřov , , Krajková , , , Královské Poříčí , , , ,0 Krásno , , , Kynšperk nad Ohří , , , ,0 Libavské Údolí , , , Loket , , , ,1 Lomnice , , , Nová Ves , , , Nové Sedlo , , , ,0 Rovná , , , ,0 Sokolov , , , ,2 Staré Sedlo , , , Svatava , , , Šabina , , Tatrovice , , Těšovice , Vintířov , , , ,3 Vřesová , ORP Sokolov , , , ,2 tabulka č. 35 Zdroj: SLDB 2001, SLDB 2011 Rozdíl [%] Rozdíl [%] Rozdíl [%] verze 2/ /110

82 UAPo Výstavba a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území Dalším ukazatelem bydlení je výstavba. Nejvíce bytů bylo celkem dokončeno v roce 2008 a 2010, a to 145 a 144 z toho v roce 2008 jen v Sokolově 52, v Chodově 26 a v Lokti 10, v roce 2010 bylo nejvíce bytů dokončeno v Horním Slavkově O rok později v roce 2011 bylo dokončeno jen 89 bytů, což představuje 61,8 % proti roku předchozímu. Nejvíce bytů v tomto roce bylo dokončeno v Lokti V roce 2015 bylo dokončeno 73 bytů, z nichž 12 bylo realizováno v bytových domech a 51 v rodinných domech. Nejvíce bytů v roce 2015 bylo zrealizováno v Sokolově (18), v Chodově (10), v Lomnici (7) a na Březové (6) Dílčí SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Nárůst bytové výstavby v obcích Habartov, Chodov, Lomnice, Těšovice Existující volné plochy pro bydlení Úspěšná regenerace panelových domů na sídlištích Růst kvality bydlení PŘÍLEŽITOSTI Vymezování vhodných zastavitelných ploch pro bydlení Doplňování veřejné infrastruktury do ploch pro bydlení Zvýšení atraktivity bydlení zejména u menších obcí SLABÉ STRÁNKY Nová výstavba nezapadá do původního vzhledu sídla Vysoká cena nemovitostí v poměru k průměrné mzdě Nedostatek parkovacích ploch na sídlištích Vysoké stáří domovního fondu OHROŽENÍ Transfer sociálně slabých skupin obyvatel a s tím související chátrání bytového fondu Prolomení limitů těžby a s tím související hrozba rušení sídel nebo omezování jejich rozvoje Hrozba tzv. kobercové zástavby Rekreace A. Souhrn vyhodnocení podtémat Rekreace označuje čas nebo aktivitu, kterou lidé věnují aktivnímu nebo pasivnímu odpočinku, při němž regenerují tělo či mysl. Rekreace je někdy považována také za synonymum pro oddech nebo osvěžení. Pojem rekreace dále vymezuje prostor umožňující realizaci zálib a zájmů, kultivaci vlastních tvořivých sil, schopností atd. Cestovní ruch nebo také turismus je souhrn přechodných pobytů osob (turistů) v cílových oblastech a souhrn služeb, které jejich cestování a pobyty organizují a podporují. V minulosti byly na území ORP Sokolov omezené možnosti rekreace. S ustupováním těžby nerostných surovin a následnou rekultivací se však otevírají nové možnosti využití území, mezi něž patří rozvoj cestovního ruchu, rekreace a volnočasových aktivit obyvatel a návštěvníků. Nabídku rekreačních míst tak například v posledních letech rozšířila vodní nádrž Michal nebo golfové hřiště v Dolním Rychnově. Mezi plánované atraktivity patří verze 2/ /110

83 UAPo jezero Medard, jezero Boden a dalším rozvojem území po uzavření dolů Jiří a Družba se zabývá Urbanistická studie rozvoje území Sokolovska a Plán zapojení hornických atrakcí do turistických cest. Dalším významným záměrem s pozitivním dopadem na rozvoj cestovního ruchu a rekreace je důl Jeroným a jeho zpřístupnění veřejnosti v roce ORP Sokolov láká návštěvníky i svým kulturním dědictvím, mezi nejvýznamnější patří MPR Loket s hradem Loket ze 12.století, historické jádro v rámci MPZ H. Slavkov, historické jádro města Kynšperk n. Ohří a města Krásno nebo např. poutní místo Chlum Sv. Maří s areálem proboštství sv. Maří Magdalény, VPZ Královské Poříčí a VPZ Dolní Rychnov. Rekreační potenciál území doplňují sportovní areály již zmíněná vodní nádrž Michal, krytý bazén v Sokolově, zimní stadion a sportovní hala v Sokolově, motokrosový areál v Lokti, golfové hřiště v Dolním Rychnově a v neposlední řadě vznikající síť cyklotras a cyklostezek a in-line ploch a okruhů. B. Významná zjištění o stavu a vývoji území - dle podtémat Rekreační oblasti a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území Na území ORP Sokolov se v souvislosti s projektem jezera Medard plánuje vznik rekreační oblasti s pracovním názvem Sokolovsko. Projekt má formu urbanistické studie a řešené území zahrnuje západní část Sokolovské uhelné pánve představovanou zejména společnou zbytkovou jámou dolů Medard Libík s výsypkami Lítov Boden a Gustav. Řešené území zasahuje do území sedmi obcí: Bukovany, Citice, Habartov, Chlum Svaté Maří, Lomnice Sokolov a Svatava. Jezero Medard se nachází na severní straně tzv. Lázeňského trojúhelníku, který je významným regionem cestovního ruchu a na jižním okraji regionu Krušných hor. V budoucnosti by měl doplnit nabídku rekreačních atraktivit těchto regionů. Ubytovací kapacity jsou v rámci Karlovarského kraje koncentrovány především v ORP Karlovy Vary a ORP Mariánské Lázně, které jsou také nejnavštěvovanějšími destinacemi kraje, a to díky jejich lázeňskému využití. Zdroj: US západní části Sokolovské pánve, Ing. arch. Vlasta Poláčková. b) Data o stavu území Rekreační oblasti a lokality Rekreační Typ území Karlovy Vary Krušné hory a Smrčiny rekreační oblast rekreační krajinná oblast Plocha (ha) Dotčené obce Horní Slavkov, Krásno, Loket, Nová Ves, Nové Sedlo, Rovná, Sokolov, Staré Sedlo Dolní Nivy, Habartov, Chodov, Josefov, Krajková, Lomnice, Tatrovice, Vintířov, Vřesová verze 2/ /110

84 UAPo Lázeňský trojúhelník rekreační krajinná oblast Březová, Bukovany, Citice, Dasnice, Dolní Nivy, Dolní Rychnov, Habartov, Horní Slavkov, Chlum Svaté Maří, Chodov, Josefov, Kaceřov, Krajková, Královské Poříčí, Krásno, Kynšperk nad Ohří, Libavské Údolí, Loket, Lomnice, Nová Ves, Nové Sedlo, Rovná, Sokolov, Staré Sedlo, Svatava, Šabina, Tatrovice, Těšovice, Vintířov, Vřesová Teplá a Střela celkem v ORP Sokolov tabulka č. 36 rekreační krajinná oblast 0 Nová Ves zdroj: ÚAP, datum: Nemovité památky a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území Nejvíce dochovaných nemovitých památek se nachází ve městě Loket. Mezi nejvýznamnější patří hrad Loket z konce 12. století, původně románský kostel sv. Václava, který v 18. století dostal svou pozdně gotickou podobu a několik desítek měšťanských domů z 18. století, které byly postaveny na základech starších domů, takže mají zachovalé gotické sklepy. Dalším městem s mnoha dochovanými památkami je Horní Slavkov. Horní Slavkov měl krásné historické jádro tvořené pozdně gotickými a renesančními domy. Bohužel většina z nich byla zničena po druhé světové válce. Zachován do současnosti je pozdně gotický kostel svatého Jiří z období kolem roku 1520, sloup Nejsvětější Trojice z roku 1700 a barokní špitální kostel svaté Anny z roku Další zachované zbytky historické sídelní struktury se nacházejí v Kynšperku nad Ohří a v Krásně. Za zmínku stojí Středověký důl Jeroným v obci Rovná, k.ú. Čistá u Rovné, který byl v roce 1990 vyhlášen kulturní památkou a v roce 2008 prohlášen za národní kulturní památku. b) Data o stavu a vývoji území Nemovité památky UNESCO a národní - bodové Rok Památka vyhlášení Středověký důl Jeroným v Čisté 2008 celkem v ORP Sokolov Typ národní nemovitá kulturní památka Dotčené obce Rovná tabulka č. 37 zdroj: ÚAP, datum: Celkový výčet nemovitých památek je obsažen v samostatném dokumentu Přílohy 2016 v přílohách č. 4 a verze 2/ /110

85 UAPo Urbanistické a architektonické hodnoty a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území V ORP Sokolov se nacházejí města se zachovanou středověkou sídelní strukturou Kynšperk nad Ohří, kde je sídelní struktura soustředěná okolo dvojnávrší se zaniklým hradem a kostelem Nanebevzetí Panny Marie, nad městem Kynšperk nad Ohří se nachází unikátní poutní místo Chlum Svaté Maří s areálem proboštství sv. Maří Magdalény, město Loket - zachované středověké město s dominantou hradem Loket, radnicí a náměstím, které je vyhlášeno městskou památkovou rezervací a dále např. Krásno s kostelem svaté Kateřiny, starobylou radnicí a měšťanským domem č.p. 11 a 307. Mezi urbanistické a architektonické hodnoty se řadí také části obcí a měst, které byly prohlášeny vesnickou příp. městskou památkovou zónou (VPZ/MPZ). Mezi ně patří VPZ Dolní Rychnov se zachovanými roubenkami, VPZ Královské Poříčí s kostelem sv. Kunhuty ahrázděnými domy, MPZ Horní Slavkov se zbytky zachovaného historického jádra a MPR Loket. Dále bylo rozhodnutím Městského úřadu Sokolov vyhlášeno ochranné pásmo v Chlumu Svaté Maří pro areál proboštství sv. Maří Magdalény. Zdroj: Sokolovsko nejen vzpomínky, Beran Pavel, Beran Jiří, John Jiří, Štuková Zdenka, Uhlík Petr, Vaicová Romana, Okresní muzeum a knihovna Sokolov, Tělovýchova a sport Vzhledem ke své geografické poloze nabízí ORP Sokolov široké spektrum sportovního vyžití. Mezi nejvýznamnější sportovní areály patří vodní nádrž Michal (20 ha), která vznikla v roce 2003 zaplavením hnědouhelného lomu. V současné době patří k nejnavštěvovanějším atrakcím na Sokolovsku. Může se pyšnit tobogánem dlouhým 190 m, skluzavkami a několika hřišti. Dalšími plochami pro vodní sporty jsou nádrže Tatrovice a Bílá voda v Chodově. Jediné koupaliště v ORP se nachází v Sokolově, stejně jako krytý bazén, který v roce 2005 prošel rekonstrukcí. Naopak ORP Sokolov neposkytuje dobré podmínky pro vznik a provozování areálů zimních sportů. Výjimkou je areál stojící v Březové, kde jsou k dispozici jak běžkařské trasy (okruhy od 4 do 12 km), tak i lyžařský vlek. V roce 2011 byl obnoven lyžařský vlek v Horním Slavkově. Většina obyvatel ORP navštěvuje zimní střediska v Krušných horách v jiných ORP. Významné plochy pro kolektivní a míčové sporty jsou soustředěny do města Sokolov, kde se nachází jediný zimní stadion v ORP (kapacita 5000 návštěvníků). Byl postaven v roce 1963 a v roce 1973 zastřešen. V roce 2010 prošel rozsáhlou rekonstrukcí. Hokejové týmy působí také v Březové, Vřesové, Libavském Údolí a Kynšperku nad Ohří. Nemají vlastní stadiony, a tak využívají zimní stadiony v Sokolově a Chebu. V Sokolově také stojí stadion s kapacitou 5000 návštěvníků, v současné době využíván převážně pro kopanou. Díky atletické dráze se zde pořádají i atletické závody. Fotbalová hřiště se nacházejí prakticky vkaždé obci. V zimních měsících slouží nově vybudovaná hřiště s umělým povrchem v Královském Poříčí a Sokolově. Celoročně je využívána sportovní hala v Sokolově (volejbal, basketbal, sálová kopaná). Dokončena byla stavba nové multifunkční haly v Chodově. Svým nadregionálním významem je důležitý motokrosový areál v Lokti a biketrialová trať u Březové. V obou se konají závody mistrovství světa, což je z hlediska návštěvnosti ORP vítané verze 2/ /110

86 UAPo V současné době dochází k dynamickému rozvoji cyklotras v Karlovarském kraji, ORP Sokolov nevyjímaje. Postupně se ORP Sokolov propojuje s okolními ORP. Ke stávajícím cca 371 km cyklotras se chystají cyklostezky okolo budoucího jezera Medard (cca 19 km) a napojení cyklostezek do Slavkovského lesa. Připravují se také úseky již fungující cyklostezky Ohře. Některé části jsou využívány i pro inline bruslení. Pro tuto aktivitu slouží také nově vybudované trasy v lokalitě Boden (Habartov) nebo v Horním Slavkově, Chodově či Sokolově. V Březové je připravován multifunkční areál pro adrenalinové cyklosporty. Významné sportovní plochy vznikly nebo vznikají v rámci rekultivací po dolové činnosti. Na výsypce Silvestr mezi obcemi Březová, Dolní Rychnov a Sokolov bylo v roce 2006 vybudováno golfové hřiště o ploše 100 ha. Je jediným v ORP. Nejvýznamnějším plochou pro sportovní využití bude po svém napuštění jezero Medard vznikajícím zaplavením bývalého dolu stejného jména. Rozkládá se na ploše 495 ha mezi obcemi Habartov, Bukovany, Citice a Svatava. Napouštění začalo v červenci 2010 a ukončeno by mělo být v následujících letech Dílčí SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Existující zahrádkářské osady s chatkami Atraktivita CHKO Slavkovský les Nabídka širokého spektra sportovních aktivit Blízkost koupaliště Michal Síť značených turistických a cyklistických tras Vhodná geografická poloha vzhledem k lázeňskému trojúhelníku (K. Vary, Fr. Lázně a Mariánské Lázně) PŘÍLEŽITOSTI Dobudování a zkvalitnění sítě cyklostezek Rekreační potenciál budoucího jezera Medard Rekultivace území za účelem rekreace Rozšíření nabídky rekreačních aktivit Využití potenciálu pro rozvoj turismu přírodní, kulturní, historické, technické, církevní památky a zajímavosti Prezentace rekreačního potenciálu SLABÉ STRÁNKY Malá prezentace rekreačního potenciálu obcí až na výjimky (Sokolov, Loket) Nedostatečné zázemí pro rekreaci Nedostatek turistických ubytoven Chybějící nabídka dalších ploch pro individuální rekreaci Přetrvávající špatná image území Nízká návštěvnost turistů v rámci Karlovarského kraje (s výjimkou Lokte) Špatný stav kulturních památek Malá atraktivita v porovnání s ostatními ORP KK (lázně) a z toho vyplývající nižší konkurenceschopnost OHROŽENÍ Jiné využití zahrádkových osad podnikání, skladování apod. Trvalé bydlení v rekreačních chatách Vznik rekreačních objektů s nedořešením likvidace odpadů Ohrožení ŽP v důsledku nekontrolovaného rozvoje turistiky Nedotažení rekultivací a rozvojových projektů pro rekreaci verze 2/ /110

87 UAPo Hospodářské podmínky A. Souhrn vyhodnocení podtémat ORP Sokolov je průmyslovým regionem, který se vyznačujeme tradičními odvětvími jako chemický průmysl, strojírenství, textilní a oděvní průmysl, výroba skla a porcelánu, energetika, těžba nerostných surovin (zejména hnědého uhlí) a výroba stavebních hmot. V rámci zahlazování důsledků těžby rekultivacemi a revitalizací krajiny se však území ORP Sokolov přeměňuje a při tom je důraz kladen na rozvoj cestovního ruchu a rekreace. Údaje o počtu ekonomicky aktivních obyvatel byly získány ze SLBD V tomto roce bylo na území ORP Sokolov obyvatel, z toho 53,60 % obyvatel ekonomicky aktivních, převážně v sekundárním sektoru. Počet ekonomicky aktivního obyvatelstva se zvyšuje v terciárním sektoru, primární sektor má dlouhodobě nejnižší zastoupení. Míra podnikatelské aktivity vyjadřuje počet podnikatelů fyzických osob připadajících na obyvatel. V roce 2011 míra podnikatelské aktivity vorp Sokolov dosahovala hodnoty 159,4. Proti roku 2004 došlo ke zvýšení o 7,9, přesto je však míra podnikatelské aktivity vrámci Karlovarského kraje nejnižší. Pro následující období nebyla data na webu ČSÚ k dispozici. Míra nezaměstnanosti v ORP Sokolov je dlouhodobě vyšší, drží se nad celorepublikovým průměrem i průměrem v Karlovarském kraji. V roce 2011 dosáhla míra nezaměstnanosti v ORP Sokolov hodnoty 12,4 %, v roce 2015 činil podíl nezaměstnaných osob 10,53 %. Do roku 2008 byl patrný pokles míry nezaměstnanosti, v roce následujícím se již začala projevovat ekonomická krize. Od roku 2013 se situace zlepšuje, podíl nezaměstnaných osob klesá. V rámci ORP Sokolov byla nejhorší situace v obci Vřesová, kde podíl nezaměstnaných osob v roce 2015 dosáhl hodnoty 24,1 %, následovala město Nové Sedlo s 13,84 %, obec Rovná s 13,15 % a Chlum Svaté Maří s 12,92 %. Naopak nejnižší nezaměstnanost v roce 2015 byla zaznamenána ve městě Krásno 4,16 %, v obci Lomnice 4,72 %, Dolní Nivy 4,83 % a Těšovice 4,83 %. Mezi jednotlivými obcemi jsou zřejmé podstatné rozdíly v tomto ukazateli. Celkově lze konstatovat, že proti roku 2013 se situace zlepšila, jak je patrné z kapitoly , části b). B. Významná zjištění o stavu a vývoji území - dle podtémat Hospodářská charakteristika a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území ORP Sokolov má převážně průmyslový charakter, vyznačuje se zejména tradičními odvětvími jako chemický průmysl, strojírenství, textilní a oděvní průmysl, výroba skla a porcelánu, energetika, těžba nerostných surovin (zejména hnědého uhlí) a výroba stavebních hmot. V posledních letech však území ORP Sokolov prochází postupnou hospodářskou restrukturalizací směrem k novým průmyslovým odvětvím jako např. elektrotechnika a elektronika, ušlechtilému využívání energetických zdrojů a větší důraz je kladen na cestovní ruch, rekreaci, sportovní vyžití a volnočasové aktivity obyvatel i návštěvníků. Tato transformace je realizována rozsáhlými pozitivními přeměnami verze 2/ /110

88 UAPo a obnovou krajiny v rámci zahlazování důsledků těžby hnědého uhlí na vytěžených lokalitách např. rekultivace a revitalizace krajiny vpodobě jezer v řádu desítek a stovek hektarů, golfových hřišť, parků, lokalit pro bydlení, kulturní a nové podnikatelské aktivity Podnikatelská struktura a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území V této kapitole je sledován počet ekonomických subjektů rozdělený podle právní formy ve srovnání s ostatními ORP Karlovarského kraje, počet ekonomických subjektů podle odvětví a počet ekonomických subjektů ORP Sokolov v členění podle počtu zaměstnanců. Přehled o ekonomických subjektech podle právní formy se sídlem na území správních obvodů obcí s rozšířenou působností k nám dává první tabulka této kapitoly. Z celkových ekonomických subjektů Karlovarského kraje se jich na území ORP Sokolov nacházelo , což představuje podíl v rámci Karlovarského kraje ve výši 19,4 %. Na území ORP Sokolov mělo sídlo podnikajících fyzických osob (z toho živnostníků) a právnických osob. Mezi právnickými osobami bylo obchodních společností, 17 družstev a 669 sdružení a jejich organizačních jednotek. Na území ORP Sokolov se k nacházelo 64 firem zaměstnávajících více než 50 osob. Sedm z těchto podniků se řadí do kategorie velkých firem, jelikož zaměstnávají více než 250 zaměstnanců. Největším zaměstnavatelem správního obvodu je společnost Sokolovská uhelná, právní nástupce, a.s. s zaměstnanci, druhá největší je firma Wieland Electric s.r.o. ( zaměstnanců). Obě tyto společnosti mají sídlo ve městě Sokolov. Mezi další velké firmy správního obvodu patří ČESDA, s.r.o. se sídlem v Libavském Údolí, ept connector s.r.o. se sídlem ve Svatavě, Hexion, a.s. se sídlem v Sokolově, OIET spol. s r.o. se sídlem v Krajkové a PEKOSA Chodov s.r.o. se sídlem v Chodově verze 2/ /110

89 UAPo b) Data o stavu a vývoji území Ekonomické subjekty se sídlem na území správních obvodů obcí s rozšířenou působností k Kraj, správní obvody obcí s rozšířenou působností Ekonomické subjekty celkem fyzické osoby živnostníci z toho zemědělští podnikatelé v tom právnické osoby z toho obchodní společnosti družstva sdružení a organizační jednotky sdružení Karlovarský kraj Aš Cheb Karlovy Vary Kraslice Mariánské Lázně Ostrov Sokolov tabulka č. 38 Zdroj: ČSÚ 2016 Ekonomické subjekty podle počtu zaměstnanců 2010 až 2014 (ORP Sokolov) Ekonomické subjekty celkem Registrované subjekty Neuvedeno Bez zaměstnanců zaměstnanců zaměstnanců zaměstnanců zaměstnanci zaměstnanců zaměstnanců zaměstnanců zaměstnanců zaměstnanců zaměstnanců zaměstnanců zaměstnanců zaměstnanců zaměstnanců zaměstnanců zaměstnanců tabulka č. 39 Zdroj: ČSÚ verze 2/ /110

90 UAPo Zaměstnanost a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území Míra zaměstnanosti je podíl počtu osob s jediným nebo hlavním zaměstnáním ve skupině obyvatel let. Nepoměr mezi mírným poklesem relativního počtu zaměstnaných osob a významně rostoucí mírou zaměstnaných obyvatel let je dán postupným odchodem silných poválečných ročníků do ekonomické neaktivity v souběhu s tím, že se dostávají za hranici sledovaného věku let. Je pravděpodobné, že tento nepoměr bude působit i v následujících letech. Nejvýraznější pokles nastal v rámci kraje u ORP Kraslice a Aš, nejvyšší zaměstnanost byla v ORP Mariánské Lázně. V rámci ORP Sokolov měly ve sledovaném období nejvyšší zaměstnanost obce Šabina a Krásno, naopak nejnižší zaměstnanost v obcích Vřesová a Nová Ves. Novější údaje nejsou za obce ani správní obvody obcí s rozšířenou působností na stránkách ČSÚ k dispozici. a) Data o stavu a vývoji území Míra zaměstnanosti v ORP Karlovarského kraje Míra zaměstnanosti [%] ORP Aš 92,8 89,9 Cheb 90,8 87,9 Karlovy Vary 88,8 88,8 Kraslice 87,4 84,2 Mariánské Lázně 91,8 90,1 Ostrov 88,9 87,3 Sokolov 87,7 87,4 Karlovarský kraj 89,2 88,1 tabulka č. 40 Zdroj: SLDB 2001, SLDB 2011 Míra zaměstnanosti v obcích ORP Sokolov Obec Míra zaměstnanosti [%] Březová 89,7 88,9 Bukovany 85,0 84,3 Citice 89,0 88,8 Dasnice 75,3 77,8 Dolní Nivy 89,2 90,5 Dolní Rychnov 82,5 85,6 Habartov 86,8 86,6 Horní Slavkov 87,3 88,5 Chlum Svaté Maří 88,8 86,8 Chodov 87,7 87,5 Josefov 93,1 89,8 Kaceřov 86,7 89,9 Krajková 89,1 88,6 Královské Poříčí 92,3 85, verze 2/ /110

91 UAPo Obec Míra zaměstnanosti [%] Krásno 93,4 91,2 Kynšperk nad Ohří 88,4 88,7 Libavské Údolí 88,6 88,2 Loket 86,8 88,1 Lomnice 92,5 89,3 Nová Ves 69,7 71,3 Nové Sedlo 83,2 83,6 Rovná 87,0 74,2 Sokolov 88,8 87,7 Staré Sedlo 91,2 90,5 Svatava 85,7 90,5 Šabina 92,9 95,2 Tatrovice 92,5 90,5 Těšovice 96,3 86,9 Vintířov 80,6 85,7 Vřesová 64,1 62,6 ORP Sokolov 87,7 87,4 tabulka č. 41 Zdroj: SLDB 2001, SLDB Nezaměstnanost a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území Tento ukazatel hospodářských podmínek (míra nezaměstnanosti) je sledován za období let 2009 až 2011 a 2013 až Z metodických a technických důvodů MPSV nejsou k dispozici údaje o míře nezaměstnanosti jednotlivých ORP ani jednotlivých obcí v rámci ORP za rok Od roku 2012 došlo k přechodu na nový ukazatel nezaměstnanosti s názvem podíl nezaměstnaných osob. Tento nový ukazatel vyjadřuje podíl nezaměstnaných osob vůči obyvatelstvu ve věku let. Míra nezaměstnanosti do roku 2012 vyjadřovala poměr nezaměstnaných uchazečů pouze k ekonomicky aktivním osobám. Z dostupných údajů lze vysledovat, že v období 2009 až 2011 se ve všech ORP Karlovarského kraje se míra nezaměstnanosti držela na přibližně stejné úrovni, což potvrzuje i hodnota míry nezaměstnanosti v kraji jako celku. Dlouhodobě nejvyšší míra nezaměstnanosti je zaznamenána v ORP Kraslice (15,3 % v roce 2011), nadprůměrné hodnoty vykazují také ORP Ostrov a Sokolov. Výrazně pod krajským průměrem se po celé sledované období pohybuje míra nezaměstnanosti v ORP Aš a ORP Mariánské Lázně. ORP Sokolov se po většinu sledovaného období vyznačuje ve srovnání s krajským průměrem mírně nadprůměrnou mírou nezaměstnanosti. Nový ukazatel nezaměstnanosti v roce 2015 má za celý Karlovarský kraj hodnotu 6,5 % a jeho vývoj je možné sledovat v následující tabulce. Porovnáme-li jednotlivá ORP podle ukazatele podíl nezaměstnaných, vysledujeme změny proti období do roku K ORP s nejnižším podílem se sice i nadále řadí ORP Aš (3,9 %) a ORP Mariánské Lázně (4,2 %), jiné je tomu u ORP s nejvyšším podílem nezaměstnaných. V roce 2015 se k nim řadí ORP Sokolov (8,7 %), ORP Kraslice (8,1 %) a ORP Ostrov (7,1 %) verze 2/ /110

92 UAPo V rámci správního obvodu Sokolov se obcí s dlouhodobě nejvyšším podílem nezaměstnaných stala obec Vřesová, která významným způsobem ovlivňuje údaje celého obvodu. V této obci dosáhl v roce 2015 podíl nezaměstnaných 24,1 %, což je přibližně trojnásobek průměru ORP Sokolov. Dalšími obcemi s výrazně nadprůměrným podílem nezaměstnaných byly vroce 2015 Nové Sedlo (13,84 %), Rovná (13,15 %) a Chlum Svaté Maří (12,92 %), naopak dlouhodobě podprůměrných hodnot je dosahováno např. v obcích Krásno (4,16 %), Lomnice (4,72 %), Dolní Nivy (4,83 %) a Těšovice (4,83 %). b) Data o stavu a vývoji území Míra nezaměstnanosti v ORP Karlovarského kraje Název ORP Míra nezaměstnanosti / Podíl nezaměstnaných [%] Aš 11,2 9,7 8,7-6,4 4,8 3,9 Cheb 10,7 11,9 10,8-8,5 7,3 6,5 Karlovy Vary 9,8 10,8 10,4-8,9 7,9 6,8 Kraslice 13,9 15,1 15,3-10,6 9,7 8,1 Mariánské Lázně 7,5 8,5 8,1-6,2 5,4 4,2 Ostrov 12,5 13,1 12,5-9,2 8,5 7,1 Sokolov 11,6 12,5 12,4-10,6 9,7 8,7 Karlovarský kraj 11,0 11,7 11,2-8,6 8,35 6,5 tabulka č. 42 Zdroj: Statistika GIS0, roční průměry Míra nezaměstnanosti v obcích ORP Sokolov Míra nezaměstnanosti / Podíl nezaměstnaných [%] Název obce Březová 10,5 11,3 11,0-8,15 7,90 6,54 Bukovany 13,3 13,6 14,1-13,35 13,37 11,96 Citice 14,0 14,0 15,2-11,25 10,32 11,18 Dasnice 21,4 24,9 22,6-14,05 14,68 11,43 Dolní Nivy 9,0 9,1 10,8-6,75 8,60 4,83 Dolní Rychnov 18,9 20,0 18,9-13,05 12,97 10,40 Habartov 13,9 13,4 13,0-12,05 10,20 8,66 Horní Slavkov 8,3 9,9 11,5-10,65 9,27 7,63 Chlum Svaté Maří 12,7 17,8 15,9-9,75 11,37 12,92 Chodov 11,5 12,3 12,2-10,65 9,81 8,83 Josefov 13,1 17,4 14,8-6,95 3,59 5,12 Kaceřov 12,2 11,2 10,2-7,65 7,72 5,10 Krajková 12,6 11,2 12,1-7,95 7,45 5,31 Královské Poříčí 16,4 18,6 17,8-10,35 8,79 6,82 Krásno 6,0 9,1 8,6-6,05 5,11 4,16 Kynšperk nad Ohří 10,6 11,1 10,2-9,45 7,60 6,93 Libavské Údolí 13,4 17,4 13,4-9,65 9,83 6,81 Loket 9,9 10,9 11,1-8,25 7,93 6,95 Lomnice 9,2 12,2 10,6-5,95 6,04 4, verze 2/ /110

93 UAPo Míra nezaměstnanosti / Podíl nezaměstnaných [%] Název obce Nová Ves 24,3 24,3 24,9-15,55 13,16 11,41 Nové Sedlo 19,3 20,6 20,0-15,75 15,43 13,84 Rovná 21,4 18,8 17,9-14,85 12,50 13,15 Sokolov 10,2 11,2 11,1-10,35 9,57 9,03 Staré Sedlo 10,4 11,2 11,2-8,25 5,85 5,89 Svatava 10,9 11,5 12,2-8,35 7,43 6,92 Šabina 4,9 5,0 8,9-9,75 11,45 8,60 Tatrovice 20,6 18,0 16,9-7,25 9,30 6,35 Těšovice 7,1 8,0 14,3-1,55 5,93 4,83 Vintířov 18,6 20,5 19,4-17,05 15,62 12,00 Vřesová 38,9 43,8 45,1-30,75 25,82 24,14 ORP Sokolov 11,6 12,5 12,4-10,65 10,15 8,75 tabulka č. 43 Zdroj: Statistika GIS0, roční průměry Pozn.: Podíl nezaměstnaných osob v roce 2013 vyjadřuje podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku let ze všech obyvatel ve stejném věku. Tento ukazatel nahrazuje míru registrované nezaměstnanosti, která poměřuje všechny dosažitelné uchazeče o zaměstnání pouze k ekonomicky aktivním osobám Dílčí SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Fungující průmyslové řetězce výskyt surovin, zpracovatelský průmysl Průmyslová tradice v regionu Vysoký podíl malých podnikatelů zajišťujících občanskou vybavenost Nízká cena práce Vysoká mobilita pracovních sil v rámci regionu Nabídka rozvojových ploch pro podnikání PŘÍLEŽITOSTI Výstavba podnikatelských inkubátorů Rozvoj terciérní sféry Asanace a využití opuštěných průmyslových areálů Přechod těžebních subjektů na jiné podnikatelské odvětví Blízkost SRN a Karlových Varů pro zajištění dalších pracovních příležitostí a možností rozvoje podnikatelské aktivity SLABÉ STRÁNKY Vysoký podíl nezaměstnaných Nepříznivé podmínky pro zemědělství Kvalifikační struktura obyvatel neodpovídá požadavkům na trhu práce Převažující sekundární sféra Existence nevyužívaných opuštěných průmyslových areálů Nižší kupní síla obyvatel OHROŽENÍ Ztráta zájmu investorů Odliv specializovaných odborníků v důsledku nízkých mezd Postupné snižování těžby a tím útlum navazujícího průmyslu Likvidace malých živnostníků soustředěním OV v nákupních zónách na okraji měst Velká část zaměstnanců a firem závislá na 3 největších zaměstnavatelích ve ORP Růst nezaměstnanosti v souvislosti s ukončováním těžby hnědého uhlí verze 2/ /110

94 UAPo 4. Hodnoty a limity využití území V datech územně analytických podkladů jsou identifikovány hodnoty území a limity využití území. V řadě případů je některý jev nebo jeho část současně hodnotou i limitem Hodnoty území Z odst stavebního zákona vyplývají cíle a úkoly územního plánování. Jedním z úkolů územního plánování je chránit a rozvíjet přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví, chránit krajinu jako podstatnou složku prostředí života obyvatel, určovat podmínky pro hospodárné využívání zastavěného území a zajišťovat ochranu nezastavěného území a nezastavitelných pozemků. S ohledem na to byly v ORP Sokolov identifikovány hodnoty území, které jsou členěny do následujících skupin: a) Využití území, b) Geologie, c) Ochrana vod, d) Záplavové území, e) Přírodní podmínky, f) Půdní fond, g) Kulturní hodnoty, h) Hygiena prostředí, i) Doprava, j) Vodní hospodářství, k) Energetika, l) Telekomunikace, m) Ostatní veřejná infrastruktura, n) Ostatní jevy Výkres hodnot území v digitální podobě (formát strukturovaného PDF) umožňuje zobrazování (zapínání) po jednotlivých datových vrstvách nebo tematických skupinách. To umožňuje vysokou přizpůsobivost zobrazení specifickým potřebám uživatelů. Výkres hodnot v tradiční analogové podobě je pro přehlednost členěn do částí H1 až H6 takto: H1 Výkres hodnot území Využití území, Geologie, Přírodní podmínky, Ochrana vod H2 Výkres hodnot území Půdní fond, Kulturní hodnoty, Hygiena prostředí H3 Výkres hodnot území Doprava H4 Výkres hodnot území Vodní hospodářství H5 Výkres hodnot území Energetika H6 Výkres hodnot území Telekomunikace, Ostatní veřejná infrastruktura, Ostatní jevy Nejvýznamnějšími nebo nejrozsáhlejšími hodnotami území v ORP Sokolov jsou: a) Chráněná krajinná oblast Slavkovský les b) Doprava hustá síť silnic I., II. a III. třídy a místních komunikací c) Rozsah napojení obcí na plynovod d) Rozsah napojení obcí na vodovodní řad pitné vody Podrobný návod jak efektivněji pracovat s elektronickým výkresem (strukturovaným PDF) je v samostatném dokumentu Přílohy 2016 v příloze č Limity využití území Stavební zákon v 26 odst. 1 definuje limity využití území jako omezení změn v území z důvodu ochrany veřejných zájmů, vyplývajících z právních předpisů nebo stanovených verze 2/ /110

95 UAPo na základě zvláštních právních předpisů nebo vyplývajících z vlastností území. V rámci zpracování ÚAP pro území ORP Sokolov byly identifikovány limity využití území, které jsou podobně jako hodnoty členěny do jednotlivých skupin: a) Využití území, b) Geologie, c) Ochrana vod, d) Záplavové území, e) Přírodní podmínky, f) Půdní fond, g) Kulturní hodnoty, h) Hygiena prostředí, i) Doprava, j) Vodní hospodářství, k) Energetika, l) Telekomunikace, m) Ostatní veřejná infrastruktura, n) Ostatní jevy. Výkres limitů využití území v digitální podobě (formát strukturovaného PDF) umožňuje zobrazování (zapínání) po jednotlivých datových vrstvách nebo tematických skupinách. To umožňuje vysokou přizpůsobivost zobrazení specifickým potřebám uživatelů. Výkres limitů v tradiční analogové podobě je pro přehlednost členěn do částí L1 až L6 takto: L1 Výkres limitů využití území Využití území, geologie, přírodní podmínky, ochrana vod L2 Výkres limitů využití území Půdní fond, kulturní hodnoty, hygiena prostředí L3 Výkres limitů využití území Doprava L4 Výkres limitů využití území Vodní hospodářství L5 Výkres limitů využití území Energetika L6 Výkres limitů využití území Telekomunikace, ostatní veřejná infrastruktura, ostatní jevy Nejvýznamnějšími nebo nejrozsáhlejšími limity využití území v ORP Sokolov jsou: a) OP přírodních léčivých zdrojů II. stupně b) Poddolované území c) Prvky ÚSES d) Vysoký radonový index e) Závazná linie těžby Podrobný návod jak efektivněji pracovat s elektronickým výkresem (strukturovaným PDF) je v samostatném dokumentu Přílohy 2016 v příloze č Zjištění a vyhodnocení záměrů na provedení změn v území V datech územně analytických podkladů jsou průběžně shromažďovány údaje o záměrech na provedení změn v území. Záměry jsou touto dokumentací vyhodnoceny a významnější z nich - především řešitelné v územním plánu - jsou v této dokumentaci jmenovitě uvedeny. Záměry zjištěné na území ORP Sokolov jsou rozčleněny na záměry převzaté ze Zásad územního rozvoje Karlovarského kraje, záměry jednotlivých obcí a záměry právnických či fyzických osob. Mezi nejvýznamnější záměry na území ORP Sokolov patří: Záměry obcí: Rozhledna MASák v Habartově Bikecentrum na Březové Multifunkční sportovní koridor na Březové Záměry FPO: Přetěžování písků v Horním Slavkově Regionální environmentální centrum v Nové Vsi verze 2/ /110

96 UAPo Záměry SVI: Záměry kraje: Areál střediska správy a údržby dálnice D6 v Sokolově Arboretum Antonín Rozvodna Vítkov a vedení ZVN 400 Průmyslová zóna Nové Sedlo Vodní nádrž Dvorečky Dále jsou v ÚAP zachyceny záměry převzaté z územních plánů obcí, jako např. prvky ÚSES, zastavitelné plochy a plochy přestavby. Jejich grafická podoba je obsažena ve výkresu Z1 Výkres záměrů na změny využití území. Každý významný záměr má přiřazen kód pro jasnou identifikaci v textu a grafice. Metodika jejich členění do skupin a kódové označení jsou podrobně zpracovány v Knihovně záměrů (viz samostatný dokument Přílohy 2016, příloha č. 6). Významné záměry jsou zobrazeny ve Výkrese záměrů na provedení změn v území. Výkres záměrů v digitální podobě (formát strukturovaného PDF) umožňuje zobrazování (zapínání) po jednotlivých datových vrstvách nebo skupinách. To umožňuje vysokou přizpůsobivost zobrazení specifickým potřebám uživatelů. Seznam záměrů obcí je v samostatném dokumentu Přílohy 2016, v příloze č. 8. Podrobný návod jak efektivněji pracovat s elektronickým výkresem (strukturovaným PDF) je v samostatném dokumentu Přílohy 2016, v příloze č Vyhodnocení vyváženosti územních podmínek udržitelného rozvoje území (URÚ) 6.1. Souhrnné SWOT analýzy pilířů URÚ Souhrnné SWOT analýzy udržitelného rozvoje území jsou zpracovány za celé území ORP Sokolov. Jsou zpracovány na základě dílčích SWOT analýz jednotlivých tematických okruhů. Z těchto dílčích analýz jsou vybrány podstatné teze a podrobné dílčí teze jsou agregovány. Souhrnné SWOT analýzy určují významné jevy v území, které mají nebo mohou mít prioritní nebo zásadní význam pro URÚ. Souhrnné SWOT analýzy jsou zpracovány jednotlivě pro tři pilíře udržitelného rozvoje území. Výstupy tematických SWOT analýz byly do skupin podle jednotlivých pilířů sloučeny tímto způsobem: tabulka č. 44 Tabulka č. 2 z Metodické pomůcky k aktualizaci rozboru udržitelného rozvoje území v ÚAP obcí, příloha časopisu Urbanismus a územní rozvoj, ročník XII, číslo 5/ verze 2/ /110

97 UAPo (pilíř) SWOT: Podmínky pro příznivé životní prostředí SILNÉ STRÁNKY - S SLABÉ STRÁNKY - W Ložiska nerostných surovin Většina území ORP má vybudované ČOV CHOPAV Chebská pánev a Slavkovský les, Krušné hory Dlouhodobé snižování emisí a prachových částic v ovzduší Zastoupení velkoplošných a maloplošných chráněných území Obnova krajiny rekultivací Vysoké procento zalesnění PŘÍLEŽITOSTI - O Důsledky poddolovaného území Zásah do původní krajiny Nestabilní plochy v důsledku těžby Velké množství starých důlních děl Narušení části vodního režimu v důsledku dolové činnosti (regulace, zrušení, přeložení) Nízká míra retence a akumulace vody Kontaminace spodních vod v důsledku těžby Staré ekologické zátěže Velká část území se nachází ve 2. a 3. stupni radonového indexu Rozsáhlé plochy současně těžených nebo ještě nerekultivovaných území Nízká hodnota KES v pánevní oblasti Vysoký podíl smrkových monokultur OHROŽENÍ - T Následná rekultivace a revitalizace krajiny vznik vodních ploch, rekreace, turistika apod. Vznik nových vodních ploch za účelem zvýšení retence (Dvorečky) Vyloučení umisťování výrobních zdrojů s negativním vlivem na ŽP Sanace starých ekologických zátěží Obnova původních přírodních společenství Likvidace nepůvodních druhů rostlin (bolševník, křídlatka, netýkavka) Sesuvy a eroze na výsypkách Rozvoj těžby na úkor jiných zájmů Nestabilní vodohospodářský systém na rekultivovaných plochách Kontaminace vody z existujících průmyslových komplexů Černé skládky a kontaminace prostředí Zvýšení podílu domácností vytápějících pevnými palivy z důvodu zvyšování energií Plošný rozmach plevelných a invazivních druhů rostlin Rozšiřování zastavěných a zastavitelných ploch na úkor ZPF a PUPFL Zvyšování podílu zemědělské půdy využívané pro pěstování nevhodných plodin (např. řepka olejka pro výrobu biopaliva) verze 2/ /110

98 UAPo (pilíř) SWOT: Podmínky pro soudržnost společenství obyvatel SILNÉ STRÁNKY - S Dobrá síť cyklostezek Hustá silniční síť Hlavní železniční trať č. 140 Přítomnost velkých výrobců tepla na území ORP Sokolov (Tisová, Vřesová) Dobré pokrytí sítěmi technické infrastruktury v rámci KK (voda, kanalizace, energie, připojení k internetu) Dobrá poloha centra ORP ve správním obvodu (Sokolov) Nejvyšší přirozený přírůstek v Karlovarském kraji Nadprůměrná úroveň vzdělání v rámci Karlovarského kraje Existující volné plochy pro bydlení Existující zahrádkářské osady s chatkami Síť značených turistických a cyklistických tras Vhodná geografická poloha vzhledem k lázeňskému trojúhelníku (K. Vary, Fr. Lázně a Mariánské Lázně) PŘÍLEŽITOSTI - O Modernizace železniční tratě č. 140 pro zvýšení atraktivity železniční dopravy Regenerace sídel s cílem posílení jejich atraktivity Podpora oblastí se specifickými problémy Zvýšení atraktivity bydlení zejména u menších obcí Rekreační potenciál budoucího jezera Medard Rozšíření nabídky rekreačních aktivit SLABÉ STRÁNKY - W Deficit parkovacích míst Nedostatečná údržba a stav silnic III. třídy Malý podíl obnovitelných zdrojů energie Klesající počet obyvatel ve ORP Sokolov vlivem migrace Vysoká míra nezaměstnanosti Nízká průměrná mzda v rámci ČR Nedostatek turistických ubytoven Přetrvávající špatná image území Malá atraktivita v porovnání s ostatními ORP KK (lázně) a z toho vyplývající nižší konkurenceschopnost OHROŽENÍ - T Přechod domácností na tuhá paliva Nárůst individuální automobilové dopravy Nárůst nákladní dopravy Zvyšování počtu nezaměstnaných a z toho vyplývající sociopatogenní projevy Negativní změny ve struktuře vybavenosti menších sídel (rušení pošt, škol, ordinací apod.) Prolomení limitů těžby a s tím související hrozba rušení sídel nebo omezování jejich rozvoje Hrozba tzv. kobercové zástavby Ohrožení ŽP v důsledku nekontrolovaného rozvoje turistiky verze 2/ /110

99 UAPo (pilíř) SWOT: Podmínky pro hospodářský rozvoj SILNÉ STRÁNKY - S Fungující průmyslové řetězce výskyt surovin, zpracovatelský průmysl Průmyslová tradice v regionu Nabídka rozvojových ploch pro podnikání Dobrá síť cyklostezek Hustá silniční síť Hlavní železniční trať č. 140 Přítomnost velkých výrobců tepla na území ORP Sokolov (Tisová, Vřesová) Dobré pokrytí sítěmi technické infrastruktury (voda, kanalizace, energie, připojení k internetu) Existující volné plochy pro bydlení Existující zahrádkářské osady s chatkami PŘÍLEŽITOSTI - O Asanace a využití opuštěných průmyslových areálů Přechod těžebních subjektů na jiné podnikatelské odvětví Modernizace železniční tratě č. 140 pro zvýšení atraktivity železniční dopravy Zvýšení atraktivity bydlení zejména u menších obcí Rekreační potenciál budoucího jezera Medard Rozšíření nabídky rekreačních aktivit SLABÉ STRÁNKY W Kvalifikační struktura obyvatel neodpovídá požadavkům na trhu práce Existence nevyužívaných a opuštěných průmyslových areálů Deficit parkovacích míst Nedostatečná údržba a stav silnic III. třídy Malý podíl obnovitelných zdrojů energie Nedostatek turistických ubytoven Přetrvávající špatná image území Malá atraktivita v porovnání s ostatními ORP KK (lázně) a z toho vyplývající nižší konkurenceschopnost HROZBY - T Velká část zaměstnanců a firem závislá na 3 největších zaměstnavatelích ORP Růst nezaměstnanosti v souvislosti s ukončováním těžby hnědého uhlí Přechod domácností na tuhá paliva Nárůst individuální automobilové dopravy Nárůst nákladní dopravy Prolomení limitů těžby a s tím související hrozba rušení sídel nebo omezování jejich rozvoje Hrozba tzv. kobercové zástavby Ohrožení ŽP v důsledku nekontrolovaného rozvoje turistiky 6.2. Vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pilířů URÚ Obsahuje vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro tři pilíře URÚ za celé území ORP: - pro příznivé životní prostředí, - pro hospodářský rozvoj, - pro soudržnost společenství obyvatel území. Vyváženost územních podmínek se hodnotí v každém pilíři zvlášť verze 2/ /110

100 UAPo Vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pro příznivé životní prostředí Při podrobném zkoumání podmínek v tomto pilíři dojdeme k závěru, že území ORP Sokolov lze zjednodušeně rozdělit do dvou oblastí. Jedna z nich má negativní charakter životního prostředí a týká se obcí a měst, které jsou zasaženy, ať přímo či nepřímo, povrchovou těžbou hnědého uhlí. Jedná se o tyto obce a města: Vintířov, Vřesová, Chodov, Nové Sedlo, Královské Poříčí, Svatava a Lomnice. Dalo by se mezi ně zařadit i centrum ORP město Sokolov, které je navíc negativně ovlivňováno umístěním chemického závodu takřka v centru sídla. Posledními obcemi, které jsou hodnoceny negativně, jsou obec Citice, a to díky své pozici vůči železniční trati č. 140 a Elektrárně Tisová a obec Těšovice díky negativním vlivům ze sousedního Sokolova. Čím více jsou obce a města vzdálena od Sokolovské pánve, tím jsou podmínky pro životní prostředí lepší. Nejlepších výsledků dosáhlo města Březová a také obce Nová Ves a Tatrovice. Obecně by se dalo poznamenat, že dobré podmínky jsou v méně urbanizovaných oblastech. V těch se i nadále předpokládá, že nastavené podmínky vytrvají. Naopak v Sokolovské pánvi je postupem času reálný předpoklad toho, že se podmínky budou zlepšovat. Nachází se zde řada rekultivovaných ploch, které mohou stav životního prostředí v daném území výrazně zlepšit. A těchto ploch bude s útlumem těžby přibývat. V současné době převažují obce, ve kterých jsou územní podmínky pro příznivé prostředí hodnoceny pozitivně. Vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pro hospodářský rozvoj Co se týče podmínek v hospodářském pilíři, můžeme konstatovat, že se prakticky jedná o opačný stav než v environmentálním pilíři. V tomto hodnocení jsou na tom pozitivně obce a města, na jejichž území je provozován těžební průmysl a s ním spojené další aktivity (Vřesová, Vintířov, Chodov, Nové Sedlo). U obcí Lomnice a Královské Poříčí je však situace jiná, ovlivněny těžbou hnědého uhlí jsou, ale spíše se jedná o limit, obce na tomto průmyslu nijak neparticipují a tento druh činnosti na území obcí nevytváří pracovní příležitosti. Dobré podmínky jsou vytvořeny v Sokolově jako centru ORP, v sousední Svatavě, ve Slavkovském lese pak ve městech Horní Slavkov a Krásno. Zbylá část ORP Sokolov je hodnocena negativně, neboť ve většině chybí větší počet podniků, které by zaměstnávaly dostatek obyvatel dané obce či města. Příležitostí může být využití tzv. brownfields, které se nacházejí téměř v každé obci. V centrální části ORP může ke zlepšení pomoci železniční trať č Odlehlejší sídla je potřeba s rozvinutějšími obcemi spojit kvalitními komunikacemi. Na území ORP Sokolov se však nacházejí obce, ve kterých nemusí být žádoucí, aby vnich vznikaly průmyslové provozy či velkoplošné podniky. Jejich hlavní funkcí je bydlení a to by mělo být zachováno (Staré Sedlo, Těšovice, Lomnice, Josefov atp.). Celkově je pozitivně hodnoceno pouze 13 obcí z 30, což vypovídá o tom, že v rámci hospodářského rozvoje na tom ORP Sokolov není ideálně. Ukazuje na to i nezaměstnanost, která je v rámci Karlovarského kraje nadprůměrná. Vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pro soudržnost společenství obyvatel území Převažující část ORP byla v rámci tzv. sociálního pilíře vyhodnocena pozitivně, ve třinácti případech bylo přistoupeno k negativnímu hodnocení (Bukovany, Dasnice, Dolní Nivy, Habartov, Horní Slavkov, Kaceřov, Kynšperk nad Ohří, Libavské Údolí, Nová Ves, Rovná, Staré Sedlo, Tatrovice a Vřesová). Příčinou byla malá atraktivita bydlení v některých jmenovaných obcích, což je dáno jak nedostatkem zastavitelných ploch pro tuto funkci, tak skutečnost, že se zde nachází skupiny nepřizpůsobivých občanů. Jinde nejsou dobré podmínky pro rekreaci nebo obec vykazovala negativní demografický vývoj. Cesta ke zlepšení v tomto pilíři může vést přes zlepšení podmínek pro rekreaci a cestovní ruch, zkvalitnění a rozvoj turistických a cyklistických tras, větší nabídku volnočasových aktivit a verze 2/ /110

101 UAPo dostatek ploch pro bydlení v rodinných domech. Tyto obce se také potýkají s větší mírou nezaměstnanosti, a proto by bylo vhodné, aby docházelo i ke zvyšování počtu pracovních příležitostí. V ostatních obcích byly podmínky zhodnoceny kladně, i když ve většině z nich převažovaly pozitivní hodnoty jen těsně. Jako velký nedostatek byl nalezen deficit parkovacích míst, která jsou potřeba zejména v obcích a městech, kde se vyskytuje zástavba panelových domů. V některých obcích a městech je nutné dobudovat či zlepšit dopravní a technickou infrastrukturu, která může bránit v rozvoji bydlení či rekreace. Pozitivní skutečností je zjištění fungující soudržnosti obyvatel jednotlivých obcí. V převážné většině z nich se koná řada akcí, z nichž některé přesahují hranice samotné obce či dokonce regionu. Vyhodnocení stavu územních podmínek jednotlivých obcí podle pilířů udržitelného rozvoje území Z - enviromentální piliř H - hospodářský pilíř S - sociální pilíř Obec C 6A 6B C 6A 6B C Březová Bukovany Citice Dasnice Dolní Nivy Dolní Rychnov Habartov Horní Slavkov Chlum Svaté Maří Chodov Josefov Kaceřov Krajková Královské Poříčí Krásno Kynšperk nad Ohří Libavské Údolí Loket Lomnice Nová Ves Nové Sedlo Rovná Sokolov Staré Sedlo Svatava Šabina Tatrovice Těšovice Vintířov Vřesová tabulka č. 45 Zdroj: ÚAP ) Horninové prostředí a geologie 2) Vodní režim 3) Hygiena životního prostředí 4) Ochrana přírody a krajiny 5) ZPF a PUPFL 6a) Veřejná dopravní infrastruktura 6b) Veřejná technická infrastruktura 7) Sociodemografické podmínky 8) Bydlení 9) Rekreace 10) Hospodářské podmínky verze 2/ /110

102 Souhrn vyhodnocení vyváženosti územních podmínek URÚ jednotlivých obcí Obec územní podmínky vyváženost vztahu Z H S dobrý špatný kartogram 2016 tendence Březová Z, H, S - stejné Bukovany Z H, S stejné Citice S Z, H stejné Dasnice Z H, S stejné Dolní Nivy Z H, S stejné Dolní Rychnov H, S Z stejné Habartov Z, H S stejné Horní Slavkov Z, H S stejné Chlum Svaté Maří Z, S H stejné Chodov H, S Z stejné Josefov Z, S H stejné Kaceřov Z H, S stejné Krajková Z, S H stejné Královské Poříčí S Z, H stejné Krásno Z, S H stejné Kynšperk nad Ohří Z, H S stejné Libavské Údolí Z H, S stejné Loket Z, S H stejné Lomnice S Z, H stejné Nová Ves Z H, S stejné Nové Sedlo H, S Z stejné Rovná Z, H S stejné Sokolov H, S Z stejné Staré Sedlo Z, H S stejné Svatava H, S Z stejné Šabina Z, S H stejné Tatrovice Z H, S stejné Těšovice H, S Z zhoršení Vintířov H, S Z stejné Vřesová Z, H, S stejné Pozn.: stejné* = špatný jeden pilíř, pouze se změnil jeho typ tabulka č. 46 Zdroj: ÚAP verze 2/ /110

103 Změny v celkovém hodnocení pilíře proti roku 201 Obec Územní podmínky 2014 Územní podmínky 2016 Z H S Z H S Rozdíl (nový stav 2016) Těšovice Z - Odůvodnění Z: Přehodnocen pilíř životního prostředí, oblast hygieny životního prostředí - negativní vlivy ze sousedního Sokolova. tabulka č. 47 Zdroj: ÚAP verze 2/ /110

104 Kartogram vyváženosti územních podmínek URÚ obcí v ORP Sokolov 2016 obr. č verze 2/ /110

105 UAPo 6.3. Celkové vyhodnocení vyváženosti územních podmínek URÚ Souhrnné územní vyhodnocení podmínek URÚ vychází z výše uvedených vyhodnocení jednotlivých pilířů, souhrnných SWOT analýz a dalších zjištění, zejména z osobní znalosti daného území a informací od zástupců obcí ve ORP Sokolov. Ve ORP Sokolov převažuje dobrý stav podmínek pro příznivé životního prostředí, což vypovídá o tom, že ORP jako celek lze v tomto pilíři hodnotit velmi pozitivně, ačkoliv image území je odlišná. Špatné podmínky panují především v oblastech těžby nerostných surovin, zejména hnědého uhlí. Ložiska hnědého uhlí jsou však považována za silnou stránku, přináší s sebou i pracovní příležitosti a zaměstnanost v tomto odvětví je pro ORP Sokolov v současné době klíčová. Dá se očekávat, že podmínky pro příznivé životní prostředí se budou i nadále ve ORP Sokolov zlepšovat. Přispívá k tomu dobrá kanalizační síť (s ČOV) a dlouhodobé snižování emisí a prachových částic v ovzduší. S útlumem těžby bude narůstat počet rekultivovaných ploch a celková revitalizace území. Co se podmínek pro hospodářský rozvoj týče, celkově je v ORP Sokolov vnímáme jako špatné a ze všech třech pilířů jej považujeme jako nejméně rozvinutý. Pouze v několika málo případech byl tento pilíř vyhodnocen kladně, týká se obcí, na jejichž území je provozována těžba hnědého uhlí či jiná navazující činnost. Také Sokolov se sousedním Dolním Rychnovem mají dobré podmínky. Výjimku v řídce osídlených oblastech pak tvoří město Krásno, kde je zaznamenán velký počet pracovních míst nejen pro obyvatele samotné obce. Ve zbývajících obcích byly podmínky vyhodnoceny záporně a je potřeba využít některých příležitostí, které většina z obcí nabízí (nevyužívané areály, zvýšení atraktivity zhlediska bydlení či rekreace). Územní podmínky pro soudržnost společenství obyvatel je podobně jako environmentální pilíř zhodnocen kladně, neboť v převážné většině obcí bylo nalezeno více pozitivních než těch záporných skutečností. Celé ORP má výhodnou polohu vzhledem k lázeňskému trojúhelníku a Spolkové republice Německo. Se sousedním státem je ORP Sokolov spojen dálnicí i železničními tratěmi (přes ORP Cheb nebo ORP Kraslice). Výhodou je také kvalitní síť turistických a cyklistických tras, které se navíc neustále rozšiřují. Ačkoliv je v ORP Sokolov v rámci Karlovarského kraje nadprůměrná úroveň vzdělání, je zde vyšší míra nezaměstnanosti a hrozí i její narůst vzhledem k postupnému ukončování těžby hnědého uhlí. Zvyšování počtu nezaměstnaných může mít velmi negativní vliv na celý ORP. V celém ORP Sokolov se nachází pouze jedna obec, která byla ve všech třech pilířích hodnocena kladně a mají tedy dobrý výsledek vyhodnocení vyváženosti územních podmínek. Jedná se o město Březová. V osmnácti obcích dopadlo vyhodnocení špatným stavem jednoho z pilířů, ve většině z nich tak byl vyhodnocen tzv. pilíř životního prostředí. Pro deset obcí znamenalo vyhodnocení podmínek špatný stav ve dvou pilířích, ve všech se objevil hospodářský pilíř. Všechny tři pilíře byly negativně hodnoceny v obci Vřesová. 7. Určení problémů k řešení v územně plánovací dokumentaci (ÚPD) Určení problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích obcí je stěžejním úkolem rozboru udržitelného rozvoje území. Problémy byly identifikovány na základě provedených analýz vývoje a stavu území. Zdrojem zjištění problémů byly následující podklady: - SWOT analýza zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území s uvedením jeho silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb v tematickém členění dle 4 odst. 1 písm. b) bodu verze 2/ /110

106 UAPo - vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území - zjištění vyplývající z vlastních průzkumů území - územní průmět jevů a záměrů závady, ohrožení, střety - zjištění získaná od zástupců jednotlivých obcí ORP Sokolov - zjištění získaná od jednotlivých odborů MěÚ Sokolov s působností na území ORP Sokolov - ÚAP Karlovarského kraje 2013 a v nich identifikované problémy křešení v ORP Sokolov Územní podmínky pro příznivé životní prostředí ORP Sokolov dokončení rekultivací ploch po povrchové těžbě efektivní využití rekultivovaných ploch pro zemědělské nebo lesnické účely, příp. pro obnovu krajiny nebo rozvoj sídel vytváření podmínek pro zvýšení retence území zvyšování protipovodňové ochrany ohrožených území sanace starých ekologických zátěží eliminace černých skládek zkvalitněním systému shromažďování a likvidace odpadů obnova původních přírodních společenství vytváření podmínek pro realizaci obnovitelných zdrojů energie vymezování ploch územního systému ekologické stability ochrana nezastavěného území regulace rozvoje činností ve volné krajině, které neúměrně zatěžují přírodu a krajinu Územní podmínky pro soudržnost společenství obyvatel území ORP Sokolov vymezení vhodných lokalit pro odstavná a parkovací stání koordinace při vymezování nových turistických a cyklistických tras v rámci regionu modernizace železničních tratí pro zvýšení atraktivity železniční dopravy vytváření podmínek pro rozvoj veřejné infrastruktury (zejména občanského vybavení) vytváření podmínek pro rozvoj rekreace s ohledem na ochranu hodnot území vytváření podmínek pro zvýšení zaměstnanosti vytváření podmínek pro rozvoj veřejné infrastruktury (zejména občanského vybavení) vytváření podmínek pro zvýšení atraktivity bydlení zejména u menších obcí Územní podmínky pro hospodářský rozvoj ORP Sokolov podpora využití opuštěných území průmyslových areálů a zchátralých nevyužívaných objektů (brownfields) zlepšování kvality silnic II. třídy zvýšení kvality technické a dopravní infrastruktury výrobních ploch podpora využívání hromadné dopravy vymezování ploch výroby v blízkosti železnice rozšíření nabídky ubytovacích kapacit podpora rozvoje služeb využití rekreačního potenciálu území pro rozvoj turistického ruchu rozšíření nabídky vzdělání odpovídající požadavkům na trhu práce vytváření podmínek pro nová podnikatelská odvětví po ukončení těžby verze 2/ /110

107 UAPo 7.1. Problémy vyplývající z ÚAP kraje Z územně analytických podkladů Karlovarského kraje 2015 (dále jen ÚAPk vyplývají pro území ORP Sokolov následující konkrétní problémy znázorněné v problémovém výkresu: ZD02 - úrovňové křížení významné silnice se železnicí - Kynšperk nad Ohří; ZD41 - průchod silnice I. třídy územím CHKO Slavkovský les - Horní Slavkov, Krásno; ZD42 - omezující průchod silnice II. třídy zastavěným územím sídla - Horní Slavkov, Chodov, Nové Sedlo, Sokolov; ZD44 - značně nevyhovující parametry významné silnice - Dolní Nivy OH01 - záplava v zastavěném území obce - Horní Slavkov, Chodov, Královské Poříčí, Krásno, Kynšperk nad Ohří, Loket, Sokolov, Svatava; ZD02 - úrovňové křížení významné silnice se železnicí - Loket, Nová Ves; OP70 - území obce, ve které je stav podmínek URÚ zhoršený ve dvou nebo ve všech třech pilířích udržitelného rozvoje území - Bukovany, Citice, Dasnice, Dolní Nivy, Kaceřov, Královské Poříčí, Libavské Údolí, Lomnice, Nová Ves, Tatrovice, Vřesová. Dále ÚAPk obsahují řadu dalších konkrétně i všeobecně pojatých problémů členěných dle jednotlivých témat, se kterými je možno se seznámit přímo v publikaci ÚAPk v kapitole 5 části b) Rozbor udržitelného rozvoje území na webové adrese: Střety záměrů na provedení změn s hodnotami a s limity využití území Do výkresu Problémů k řešení a tabulkových přehledů konkrétních problémů nejsou zařazeny střety záměrů na provedení změn v území s hodnotami a limity využití území. Vzhledem k tomu, že: a) téměř každý záměr bude ve střetu s nějakým limitem nebo hodnotou (nebo je bude významně ovlivňovat) a spíše s více hodnotami a limity, b) projektant ÚPD identifikuje a analyzuje všechny takové střety a ovlivnění daleko podrobněji přímo z předaných dat ÚAP, c) zpracování úplného výčtu takových střetů a ovlivnění (nebo i jen výběru těch významných) by bylo náročné a bez odpovídajícího efektu (ad. b)), d) zpracování úplného výčtu takových střetů a ovlivnění by zatížilo, znepřehlednilo Problémový výkres a násobně zvětšilo počet položek v tabulkových přehledech. Z výše uvedeného důvodu bude řešit střety (nebo ovlivnění) záměrů na provedení změn v území projektant ÚPD, a to dle zjištění v textové části a dle Výkresu záměrů - s hodnotami území a limity využití území Všeobecné problémy Na území ORP Sokolov byly identifikovány problémy, které se týkají většiny obcí. Tyto problémy nebylo účelné znázorňovat graficky, jsou uvedeny pouze v následujícím přehledu. Metodika jejich kódového označení jsou podrobně zpracovány v Knihovně problémů (viz samostatný dokument Přílohy 2016, příloha č. 7) verze 2/ /110

108 UAPo tabulka č. 48 Zdroj: ÚAP Konkrétní problémy Tabulka obsahuje výčet problémů pro řešení v územně plánovacích dokumentacích (obce, kraje), souborně za území celého ORP, v členění podle druhu (skupiny). Problém je územně vymezen výčtem obcí, kterých se dotýká. Výčet zahrnuje zejména urbanistické, dopravní a hygienické závady, vzájemné střety záměrů na provedení změn v území a ohrožení území, například povodněmi a jinými rizikovými přírodními jevy, případně další problémy. Metodika jejich členění do skupin a kódové označení jsou podrobně zpracovány v Knihovně problémů (viz samostatný dokument Přílohy 2016, příloha č. 1). Tabulka problémů v řazení podle jednotlivých obcí se nachází v samostatném dokumentu Přílohy 2016, v příloze č Přehledy 8.1. Seznam příloh Přílohy jsou obsaženy v samostatném dokumentu Přílohy Seznam použitých podkladů a) Podklady Metodická pomůcka k aktualizaci rozboru udržitelného rozvoje území v ÚAP obcí Metodické sdělení OÚP MMR k aktualizaci ÚAP - části RURÚ b) Zdroje Údaje poskytovatelů Chráněná území ČR, Plzeňsko a Karlovarsko, AOPK ČR Metodická pomůcka k aktualizaci rozboru udržitelného rozvoje území v ÚAP obcí Metodické sdělení OÚP MMR k aktualizaci ÚAP - části RURÚ verze 2/ /110