Příloha č. 2. Posouzení rozvojových záměrů Všechny nově navržené zastavitelné plochy a záměry s konkrétním územním průmětem (veřejně prospěšné

Transkript

1 Příloha č. 2. Posouzení rozvojových záměrů Všechny nově navržené zastavitelné a záměry s konkrétním územním průmětem (veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšná opatření + ostatní navržené koridory a nadmístního a mísního významu) jsou posuzovány z hlediska možných vlivů na složky životního prostředí. Rozvojové záměry, které byly převzaté do nového územního plánu z platného územního plánu města Hořovice ze dne a jeho poslední změny, tj. změny č.4 ze dne , byly řádně projednané a odsouhlasené. Nelze se k nim proto vracet a znovu provádět jejich hodnocení. Plochy nově navrhované a schválené dřívějším územním plánem, ale do současnosti nevyužité, a tudíž v nulové variantě nehodnocené, jsou souhrnně uvedené v příloze č. 3. Referenční báze informací o složkách životního prostředí a především jejich územní průměty umožňují strukturovat tuto část posouzení konkrétněji, takže jsou sledovány vlivy na: obyvatelstvo hluková a emisní zátěž obytného prostředí ovzduší kvalitativní změny emisní a imisní zátěže vodu - režim a jakost vod; ochrana vodních zdrojů (ochranná pásma), odtokové poměry (záplavová území) půdu - zábor nejkvalitnější ZPF (1. a 2. třída ochrany) a pozemků určených k plnění funkcí lesa (Metodický pokyn OOLP MŽP ČR čj. OOLP/167/96 ze dne ) horninové prostředí - výhradní ložiska nerostných surovin, poddolovaná území svahové deformace přírodu, krajinu a ekosystémy - maloplošná ZCHÚ přírody, ÚSES, navržené evropsky významné lokality soustavy NATURA 2, krajinný ráz, VKP a v příp. dopravních staveb též hlavní migrační trasy velkých savců kulturní a historické hodnoty území - městské a vesnické památkové zóny a rezervace, krajinné památkové zóny, významné památkové soubory ve volné krajině a jejich ochranná pásma, zóny s výskytem archeologických nalezišť. Pro identifikaci těchto vlivů jsou využity maticové hodnotící tabulky, které identifikují potenciální rizika negativních dopadů na jednotlivé složky prostředí. Vyjádření míry závažnosti vlivu bylo provedeno expertním odhadem s využitím následující hodnotící stupnice: 1. potenciálně velmi negativní vliv 2. potenciálně mírně negativní vliv 3. nemá žádný potenciální vliv 4. potenciálně mírně pozitivní vliv potenciálně velmi pozitivní vliv 6.? vliv se nedá vyhodnotit, resp. není relevantní. Míra vlivu každého záměru na složky životního prostředí je vyjádřena v maticové tabulce doplněné o krátký popis nejvýznamnějších střetů včetně případného návrhu opatření. Tyto výsledky byly získány expertním posouzením na základě dalších informací obsažených v textové a grafické části návrhu ÚP města Hořovice a příp. terénního průzkumu. V případě posouzení vlivů na ovzduší byly jednotlivé záměry semikvantitativně vyhodnoceny odborným odhadem ve stupnici až +2 podle jejich vlivu na kvalitu ovzduší. Vyhodnocení bylo provedeno na základě charakteru záměru a jeho umístění v území. Záporná hodnota byla záměru přiřazena v případě, že zvyšuje produkci emisí nebo přináší znečištění ovzduší do citlivých míst (obytná zástavba). Kladná hodnota byla záměru přiřazena v případě, že jeho realizace s největší pravděpodobností povede k poklesu emisní a imisní zátěže v území. Pokud je předpokládána vyrovnaná bilance emisí před a po zprovoznění záměru nebo pokud záměr nemá vliv na kvalitu ovzduší, byl označen. Pokud nebylo možné z dostupných informací rozhodnout o charakteru nebo míře vlivu na kvalitu ovzduší nebo pokud záměr mohl mít širokou paletu vlivů, byl označen?. Textový komentář následně sumarizuje vlivy záměrů na jednotlivé složky životního prostředí se zaměřením na nejvýznamnější záměry a záměry s potenciálně největším dopadem na danou složku. Záměry, které svým rozsahem zasahují i mimo řešené území (nadřazené sítě dopravní a technické infrastruktury), jsou orientačně posouzeny také z hlediska dopadů na toto přilehlé území. Toto přilehlé území je sledováno v rozsahu správního obvodu obce s rozšířenou působností.

2 Číslo lokality Název lokality způsob využití Výměra v ha Limity využití území, podmínky využití území, ochrana hodnot území 14 Z.HO.15),25 Obyvatelstvo (hluk, znečištění ovzduší): 15 Z.HO.31),39 Obyvatelstvo (hluk, znečištění ovzduší): 18 Z.HO.21),27 Obyvatelstvo (hluk, znečištění ovzduší): 19 Z.HO.34),27 Obyvatelstvo (hluk, znečištění ovzduší): 49 Z.VV.2) OV Plocha občanského vybavení,22 Obyvatelstvo (hluk, znečištění ovzduší): 5 Z.VV.13) OV Plocha občanského vybavení,25 Obyvatelstvo (hluk, znečištění ovzduší): 94 Z.VV.13) DSm Plochy dopravní místní komunikace,16 Obyvatelstvo (hluk, znečištění ovzduší): 95 Z.HO.25),38 Obyvatelstvo (hluk, znečištění ovzduší):

3 96 Z.HO.26),16 Obyvatelstvo (hluk, znečištění ovzduší): 97 Z.HO.29),3 Obyvatelstvo (hluk, znečištění ovzduší): 98 Z.HO.28),58 Obyvatelstvo (hluk, znečištění ovzduší): 1 Z.VV.17),18 Obyvatelstvo (hluk, znečištění ovzduší): 11 Z.VV.16),17 Obyvatelstvo (hluk, znečištění ovzduší): 12 Z.VV.12),26 Obyvatelstvo (hluk, znečištění ovzduší): 115 Z.VV.7),27 Obyvatelstvo (hluk, znečištění ovzduší): 16 Z.HO.6) VL Plocha výroby a skladování lehký průmysl 1,22 Obyvatelstvo (hluk, znečištění ovzduší):

4 Slovní vyhodnocení Vlivy na ovzduší: Bez znalosti konkrétních záměrů umisťovaných na jednotlivých plochách nelze hodnotit vlivy na ovzduší. V souvislosti s realizací ploch dopravní infrastruktury, výroby a skladování lze předpokládat vznik nových zdrojů znečišťování ovzduší: během výstavby dochází často k uvolňování emisí polétavého prachu, vznikem emisí znečišťujících látek vznikajících spalováním pohonných hmot ve stavebních mechanismech a dopravních prostředcích. Během provozu záměrů plošným zdrojem v posuzovaných lokalitách bude automobilová doprava na odstavných a parkovacích stání, která emituje ze svého provozu škodliviny, jako jsou oxidy dusíku, oxidy síry, oxid uhelnatý, tuhé znečišťující látky a uhlovodíky. Hlavním liniovým zdrojem znečištění bude automobilová doprava. Vliv u těchto ploch je označen za mírně negativní. U ostatních ploch byl vliv vyhodnocen jako nulový. Mírně pozitivní vliv lze očekávat u ploch veřejné a ochranné zeleně. Vlivy na hluk: V souvislosti s realizací ploch dopravní infrastruktury lze předpokládat vznik nových zdrojů hluku, proto byl vliv vyhodnocen jako mírně negativní na hlukovou situaci. Během výstavby ploch dopravní infrastruktury může dojít k negativnímu vlivu na životní prostředí u ploch 95, 96, 97, 98. Realizace komunikací je však spojena s výsadbou navrhovaných pásů zeleně (Nsp), což ovlivní šíření hluku do okolí. U ostatních ploch byl vliv vyhodnocen jako nulový. Mírně pozitivní vliv lze očekávat u ploch veřejné a ochranné zeleně. Vodní poměry: Mírně negativní vlivy se předpokládají zejména u navrhovaných ploch pro dopravní infrastrukturu - komunikace a parkoviště, rekreace a bydlení v bytových domech. Důvodem je zábor ZPF a PUPFL, resp. snižování retenčních schopností území. Potencionálně velmi negativní vliv je vyhodnocen u 16, která tvoří velkou plochu s rizikem kontaminaci vod (jak povrchových, tak podzemních) ropnými látkami z pohonný hmot. Během výstavby dalších ploch dopravní infrastruktury může dojít k negativnímu vlivu na životní prostředí u ploch 95, 96, 97, 98. Realizace komunikací je však spojena s výsadbou navrhovaných pásů zeleně (Nsp), což zlepší retenční potenciál území. Vlivy na ZPF a PUPFL Potenciálně velmi negativní vlivy byly hodnoceny v případech, kdy jsou navrhovány na svazích. Negativní vliv zde působí ZPF, následně dochází k narušení půdního krytu a potencionální zvýšené míře eroze a k snížení biodiverzity. Dále se jedná o pro skladování VL a technickou infrastrukturu všude tam, kde dochází k záboru ZPF,5 ha a více. Jde tedy o 98 a 16. Negativní vliv je hodnocen hlavně všude tam, kde dochází k záborům zemědělské půdy s I. a II. třídou ochrany. Jmenovitě tedy 16 a 115 a záborům PUPFL, což se týká ploch 49, 5, 94, 96, 12. Vlivy na flóru, faunu a ekosystémy Potencionálně velmi negativní vlivy byly hodnoceny zejména tam, kde jsou navrženy v kolizi se skladebnými částmi územního systému ekologické stability, v registrovaných VKP, ve VKP ze zákona. Jde zejména o plochu 96, která zasahuje do LBC 3 Šibeniční kopec a 98, která částečně protíná interakční prvek IP1 U Krejcárků a plocha 49 (navržená rozhledna), kde výstavba a s ní spojené přesuny stavebních hmot a stavebních strojů významným způsobem

5 ovlivní přirozené lesní porosty ve vrcholových patriích. Mírně negativní vlivy jsou hodnoceny např. u ploch pro dopravní infrastrukturu, které jsou navrhovány v plochách niv vodních toků, to platí u ploch 95, 97 a 11. Vlivy na krajinu Mírně negativní vliv byl vyhodnocen u ploch, které mírně negativně ovlivní přírodní, kulturní znaky nebo u lokalit většího rozsahu, kde je nutné navrhnout opatření k eliminaci rozsahu zastavění. Výrazně negativní vliv je vyhodnocen u lokalit, kde výrazně negativně působí na přírodní nebo kulturní znaky, estetické hodnoty v území nebo harmonické měřítko nebo kde dojde k další fragmentaci krajiny apod. Jediná taková plocha je navržená rozhledna 49), která sice podpoří turistiku, ale může významným způsobem ovlivnit krajinný ráz samotným výrazem a odlesněním ve vrcholových patriích. Žádná z nově navržených ploch není navržena do volné krajiny, kromě ploch dopravní infrastruktury. Jedná se o 95, 96, 97, 98 a 11. Vlivy na obyvatelstvo Míra vlivu na obyvatelstvo byla s ohledem na referenční cíl hodnocena dle předpokládané možnosti rozvoje pracovních míst, což je kladně hodnoceno u 16, tedy výroba a skladování. S mírně potencionálním pozitivním vlivem byly hodnoceny zejména pro občanskou vybavenost, to je 49 a 5. S mírně negativním vlivem se musí počítat v případě 12 a to kvůli hluku a znečištění ovzduší působících na obyvatele.. Vlivy na sídla Navrhované jsou v souladu s urbanistickou koncepcí sídla. Ostatní vlivy Kladně je hodnocena výstavba komunikací, které nahrazují chybějící komunikační propojení lokalit v krajině. Zvláště pak pocha 95, která spojuje přírodní hodnoty H1 a H4. Dále potom plocha 49, kde navržená rozhledna podpoří turistiku. Negativní vliv je určen u 16, která se nachází blízko kulturní hodnoty H9.