k akci Městys Vladislav Vladislav 76, Vladislav IČ:

Transkript

1 k akci Městys Vladislav Vladislav 76, Vladislav IČ: Prioritní osa 1 Zlepšování kvality vody a snižování rizika povodní Specifický cíl 1.4 Podpořit preventivní protipovodňová opatření OPERAČNÍ PROGRAM ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Říjen 2015 Vídeňská 55, Brno-Štýřice, IČ: , DIČ: CZ tel.: , , info@envipartner.cz, zapsáno u Krajského soudu v Brně, oddíl C, vložka 63565

2

3 ZÁKLADNÍ IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE ÚVOD POPIS ÚZEMÍ CHARAKTERISTIKA POVODÍ VÝSKYT POVODNÍ PŘIPRAVENOST NA MIMOŘÁDNÉ UDÁLOSTI VÝSTUPY PROJEKTU DIGITÁLNÍ POVODŇOVÝ PLÁN DPP ÚVOD OBSAH DPP PRINCIPY FUNGOVÁNÍ DPP DPP MĚSTYSU VLADISLAV LOKÁLNÍ VÝSTRAŽNÝ A VAROVNÝ SYSTÉM TECHNICKÉ SPECIFIKACE BEZDRÁTOVÉHO MÍSTNÍHO INFORMAČNÍHO SYSTÉMU (BMIS) Vysílací zařízení Požadované parametry softwaru a aplikací Přijímací zařízení Vliv na životní prostředí Stavební úpravy ELEKTRONICKÁ SIRÉNA LOKÁLNÍ VÝSTRAŽNÝ SYSTÉM Automatická měřící stanice s funkcí GPRS a SMS Ultrazvuková sonda pro měření stavů hladin Vodočetná lať Varovná srážkoměrná stanice, 200 cm 2, nevyhřívaná Interpretace dat a provozní náklady Založení návrhového hlásného profilu/srážkoměru v POVIS Popis provozu lokálního výstražného systému Popis směrodatných limitů povodňové aktivity UMÍSTĚNÍ INFRASTRUKTURY PŘEHLED UMÍSTĚNÍ POŘIZOVANÝCH PRVKŮ ROZPOČET PROJEKTU ROZPOČET NA LOKÁLNÍ VÝSTRAŽNÝ A VAROVNÝ SYSTÉM ROZPOČET AKTUALIZACE A DIGITALIZACE PP HARMONOGRAM PROJEKTU ZMĚNOVÝ LIST

4 Žadatel: Městys Vladislav Adresa: Vladislav 76, Vladislav IČ: DIČ: CZ Telefon: , Místo řešení: Vladislav ORP: Třebíč Kraj: Správce povodí: Vysočina Povodí Moravy, s. p. Katastrální území: Hostákov (783226), Střížov u Třebíče (623903), Vladislav (783234) Zpracovatel: ENVIPARTNER, s.r.o. Adresa: Vídeňská 55, Brno IČ: DIČ: CZ dotace@envipartner.cz Telefon: Datum: 10/2015 3

5 Obsahem této projektové dokumentace jsou podmínky, na základě kterých bude zpracován digitální povodňový plán, vybudována síť varovného a informačního systému a lokální výstražný systém pro městys Vladislav. V městysu se dnes nachází rotační sirény a drátový rozhlas. Zařízení jsou v současné době již zastaralá a nevyhovují dnešním požadavkům kladeným na místní informační systémy. Stávající stav dokazuje nutnost modernizace. V minulosti byl městys zasažen povodní několikrát, a to v letech 1985, 2002, 2005 a Vzhledem k nebezpečí, které z povodní pochází, a ke škodám, které byly napáchány za povodní v těchto letech, se městys rozhodl tento problém řešit. Cílem projektu je pomoci správně posoudit povodňové nebezpečí a ochránit zdraví a majetek občanů městysu Vladislav díky instalaci lokálního výstražného a varovného systému spolufinancovaného z Operačního programu Životní prostředí. Žádost volně navazuje na projekt obce Trnava, který byl podán v rámci předchozích výzev Operačního programu Životní prostředí. I tento projekt byl zaměřen na budování lokálního výstražného a varovného systému a digitalizaci povodňového plánu. Kromě samotného městysu Vladislav bude projekt z hlediska preventivních protipovodňových opatření prospěšný také pro další obce, které se nachází po směru toku, neboť i ony mohou využívat veřejně přístupná data naměřená varovnými prvky městysu Vladislav, a včas se připravit na možné přicházející hrozby povodňové vlny. 4

6 Obrázek 1: Orientační poloha městysu Vladislav, zdroj: Městys Vladislav se nachází v jihovýchodní části Kraje Vysočina, ve správním obvodu obce s rozšířenou působností Třebíč. V současnosti zde žije obyvatel. Městys leží v kopcovitém terénu, z geomorfologického hlediska se nachází v Českomoravské soustavě, podsoustavě Českomoravská vrchovina, celku Jevišovická pahorkatina. Střední nadmořská výška oblasti se pohybuje převážně kolem 400 m. n. m. Nejvyšším bodem v katastru je vrch o nadmořské výšce 495 m. n. m. 5

7 Část území je chráněna prostřednictvím zapojení do evropské sítě EECONET. Katastrem rovněž prochází nadregionální biokoridor. Nejvýznamnějším tokem v území je Jihlava, která je nejdelší, nejvodnatější a zasahuje přímo intravilán městysu. Zastavěné území je také dotčeno Mlýnským potokem, jenž zde zleva do Jihlavy ústí. Místní část Střížov obtéká Střížovský potok. Část hranice katastru tvoří Klapovský potok, ten však sám žádné nemovitosti na řešeném území neohrožuje. Okolí městysu tvoří převážně zemědělská půda a z ní největší plochy zaujímá orná půda (z celkové výměry 1 849,8 ha pokrývá zemědělská půda 1 254,1 ha, tj. 67,8 %, z toho orná půda 1 150,9 ha, tj. 91,8 % ze zemědělské půdy). Zbytek plochy tvoří z velké části lesy (413,2 ha, tj. 22,3 %) a ostatní plochy (129,8 ha, tj. 7 %). Většina katastru včetně zastavěného území náleží do mírně teplé klimatické oblasti MT11, okrajově pak ještě na jihu do MT9 a na severu do MT5. Podnebí se tak vyznačuje dlouhým, teplým a suchým létem, krátkým a mírně teplým přechodným obdobím a krátkou a teplou zimou. Průměrný roční úhrn srážek v této oblasti se pohybuje kolem mm, průměrné roční teploty jsou okolo 7 8 C. 1 1 Zdroj: mapy.nature.cz, Klimatické oblasti Česka: klasifikace podle Quitta za období = Climatic regions of the Czech Republic : Quitt's classification during years vyd. V Olomouci: Univerzita Palackého, 2011, 1 mapa. M.A.P.S. (Maps and Atlas Product Series). ISBN

8 Obrázek 2: Městys Vladislav na mapě klimatických oblastí dle Quitt, 1971, zdroj: mapy.nature.cz Celé katastrální území městysu spadá do působnosti Povodí Moravy, s. p. Nejvýznamnějším vodním tokem je Jihlava. Jihlava pramení ve svazích Lísku u obce Jihlávka ve výšce 670 m. n. m a ústí do střední nádrže Nové Mlýny ve výšce 170 m. n. m. Celý tok měří 184,6 km. Jihlava zasahuje přímo intravilán městysu a představuje největší povodňové ohrožení. Dalším vodním tokem bezprostředně ohrožujícím obyvatele městysu je Mlýnský potok. Ten pramení v Rudíkově ve výšce 510 m. n. m. a po 10,4 km ústí zleva do Jihlavy v centru Vladislavi. Celková plocha povodí dosahuje rozlohy 36,6 km 2. V průběhu toku napájí Mlýnský potok řadu rybníků, z nichž největší jsou Valdíkovský rybník a Opatský rybník. Dalším vodním tokem, který představuje částečné ohrožení je Střížovský potok. Ten ústí do Jihlavy na začátku intravilánu Vladislavi. Předtím protéká kolem místní části Střížov, avšak v dostatečně hlubokém údolí, aby neohrožoval zdejší obyvatele. Posledním významnějším tokem na katastru je Klapovský 7

9 potok. Ten částečně tvoří západní hranici katastru a jeho vody mohou nepatrně ovlivnit výšku hladiny na Jihlavě ve Vladislavi. 2 Souhrn významných vodních toků v oblasti je uveden v následující tabulce a na obrázku níže. Tabulka 1: Vodní toky v městysu Vladislav Název vodního toku IDVT Správce vodního toku Hydrologické pořadí Jihlava Povodí Moravy, s. p Mlýnský potok Lesy ČR, s. p Střížovský potok Povodí Moravy, s. p Klapovský potok Lesy ČR, s. p Zdroj: VLČEK, Vladimír. Vodní toky a nádrže: Zeměpisný lexikon ČSR. 1. vyd. Praha: Academia, 1984, 315 s. Zeměpisný lexikon ČSR., 8

10 Klapovský potok Mlýnský potok Jihlava Střížovský potok Obrázek 3: Vodní toky v městysu Vladislav, zdroj: V nedávné historii byl městys Vladislav významně zasažen povodněmi v letech 1985, 2002, 2005 a K povodni došlo vždy kvůli zvýšení hladiny Jihlavy ať už z důvodu dlouhotrvající dešťů nebo jarního tání sněhu. Městys ohrožoval i Mlýnský potok a vodní nádrže na něm, které hrozily protržením. Zaplaveny byly budovy v okolí Jihlavy jako Pezderníkův mlýn na začátku intravilánu, řada rodinných domů, až po budovu mateřské 9

11 školy v centru městysu. V roce 2002 došlo i k poškození mostu přes Jihlavu. Celkové škody se tehdy vyšplhaly na Kč. Následující fotografie zachycují povodně v jednotlivých letech. Obrázek 4: Záběr z povodní v roce

12 Obrázek 5: Záběry z povodní v roce

13 Obrázek 6: Záběry z povodní v roce 2006 Na území městysu lze v současnosti předpokládat potenciální možnost výskytu všech druhů přirozených povodní, avšak s rozdílnou pravděpodobností vzniku jednotlivých typů. Přirozenou povodní z déletrvajících regionálních srážek mohou být zasaženy všechny toky, nicméně riziko je vyšší u významnějších vodních toků. Na většině drobných vodních toků a v horních povodích větších toků může dojít k povodni především vlivem lokálních přívalových srážek velké intenzity a kratšího trvání, zejména v letním bouřkovém období. Při intenzivních lokálních srážkách je městys ohrožována splachy z polí nacházejících se na svazích, kdy dochází ke koncentraci přívalových vod a materiálu na místních komunikacích. Tuto skutečnost dokládá také mapa s vyznačením kritických bodů (Obrázek 7) při přívalových povodních níže, ze které je patrné, že v intravilánu městysu a v místní části Hostákov se nachází kritický bod, kam je soustředěn povrchový odtok z přívalových srážek. Obrázek 8 znázorňuje mapu využití území v okolí městysu, ze které je zřejmé, že se v nejbližším okolí intravilánu nachází převážně orná půda a různorodé zemědělské plochy. Tyto plochy jsou na přívalové srážky nejcitlivější zejména díky své malé retenční 12

14 schopnosti. Přívalové srážky potom v kombinaci se sklonitostí terénu způsobují splach ornice, v extrémních případech může dojít i k sesuvům půdy. Právě přívalové srážky a jarní tání sněhu v posledních letech působí největší problémy, proto je potřeba je začít monitorovat. Obrázek 7: Mapa kritických bodů při přívalových povodních včetně jejich povodí v městysu Vladislav, zdroj: 13

15 Obrázek 8: Mapa využití půdy dle Corine land cover 2012 (žlutá plocha značí ornou půdu, tmavě žlutá různorodé zemědělské plochy, zelená lesy a červená obytné plochy), zdroj : mapy.nature.cz 14

16 Obrázek 9 představuje mapu záplavových území, která znázorňuje rozsah zaplaveného území katastru městysu při Q100. Obrázek 9: Mapa záplavových území pro městys Vladislav, zdroj: Povodňový plán a povodňová komise Městys Vladislav má zpracovaný povodňový plán z roku 2005, ale tento plán není zanesen v Editoru dat systému POVIS. Povodňová komise městysu je stanovena, avšak není uvedena v Editoru dat. V rámci realizace projektu bude provedena kontrola a případná aktualizace povodňové komise a i s povodňovým plánem bude zanesena do Editoru dat. Měrné body V blízkém okolí městysu se nachází dvě potenciálně využitelné srážkoměrné stanice. První leží při ústí Klapovského potoka do Jihlavy v místní části města Třebíče Ptáčov. Lokalita se nachází cca 3 km západně od Vladislavi. Druhá stanice je umístěna v obci 15

17 Trnava cca 6 km severozápadně od Vladislavi. Další sržkoměrné stanice se nachází příliš daleko na to, aby mohly poskytovat dostatečně relevantní data pro území městysu. Na Jihlavě je umístěn měrný bod nad ústím Klapovského potoka cca 3 km protiproudně od Vladislavi. Městys tak může s předstihem dostávat informace o vývoji hladiny na tomto významném vodním toku. Hladinové čidlo se nachází i na Klapovském potoce v obci Trnava. I toto čidlo může sloužit jako doplňující zdroj informací, a to o vývoji hladiny na Klapovském potoce, který může, i když velmi málo, ovlivnit hladinu Jihlavy ve Vladislavi. Ostatní toky na katastru nejsou v současnosti nijak monitorovány. Tabulka 2: Situace měrných bodů v okolí městysu Vladislav Název stanice Provozovatel Kat. Další informace Srážkoměrné stanice Ptáčov Povodí Moravy, s. p htm Trnava Obec Trnava Vodoměrné stanice Třebíč - Ptáčov ČHMÚ Brno A Trnava (Klapovský potok) Obec Trnava C q=

18 Vladislav Obrázek 10: Současný stav srážkoměrných stanic v okolí městysu Vladislav, zdroj: 17

19 Vladislav Obrázek 11: Současný stav vodoměrných stanic v okolí městysu Vladislav, zdroj: 18

20 Obrázek 12: Evidenční list hlásného profilu v Ptáčově 19

21 Obrázek 13: Evidenční list hlásdného profilu v Trnavě Do koncepce lokálního výstražného systému budou zahrnuta již stávající relevantní měrná čidla a při zpracování digitálního povodňového plánu mohou být relevantní data z těchto stanic po dohodě s jejich provozovateli zanesena do digitálního povodňového plánu městysu. Povodňová komise bude mít přístup k výstupu měrných dat v reálném čase, členům povodňové komise budou po dohodě s provozovateli zasílány varovné SMS zprávy ze stávajících měrných čidel. 20

22 Zavedením nového systému v kombinaci se znalostí výchozích podmínek v území bude efektivně využito těchto možností pro podporu práce povodňových orgánů, což povede ke snížení rizika škod na celém řešeném území. Místní informační systém V současnosti se v městysu nachází drátový rozhlas a tři rotační sirény, dvě v místní části Vladislav a jedna v místní části Střížov. Současý systém je již zastaralý a nevyhovuje požadavkům na lokální výstražné a varovné systémy. V místní částo Hostákov siréna úplně chybí. Dílčím cílem tohoto projektu je tedy zavedení nového bezdrátového rozhlasu a elektronických sirén, aby tak doplnily funkční systém protipovodňové ochrany. Součástí projektu je vytvoření listinného povodňového plánu, jeho digitalizace a vybudování lokálního výstražného a varovného systému. Do projektové dokumentace jsou zapracovány požadavky žadatele znalého místních poměrů s důrazem na zohlednění majetkoprávních vztahů a také požadavků ČHMÚ, správce povodí, MŽP a HZS ČR. 21

23 Digitální povodňový plán (dpp) bude v rámci projektu zpracován v souladu s Metodikou pro tvorbu digitálních povodňových plánů zpracovanou MŽP a aktualizovanou v roce 2014, včetně aktivního odkazu na digitální plán ČR a Povodňový informační systém (POVIS). Povodňový plán bude dále obsahově i strukturou odpovídat Odvětvové technické normě vodního hospodářství TNV , Vodnímu zákonu a dalším relevantním legislativním podkladům a metodickým pokynům. Elektronické zpracování povodňového plánu má mnohé přednosti před klasickou tištěnou formou dokumentu. V grafické části lze mapy nejen prohlížet v libovolném detailu a s vlastní sestavou mapových témat, ale například lze také formulovat dotazy s kombinací parametrů, měřit vzdálenosti a plochy nebo zobrazenou mapu uložit jako obrázek pro využití v další dokumentaci. Kromě tištěné verze dokumentu bude povodňový plán přístupný ze tří dalších zdrojů: Veřejně dostupná verze na webu. Tento zdroj umožňuje každému občanovi seznámení s rozsahem ohroženého území, plánovanými opatřeními na omezení škod při povodni a základními kontaktními informacemi povodňových orgánů. Znalost občanů o místních poměrech při povodních a o jejich historii většinou umožní zpřesnit publikované informace v povodňovém plánu. Neveřejná verze na webu. K ní budou mít přístup pouze oprávněné osoby v rámci úřadu nebo organizace. V této verzi jsou obvykle dostupné další, neveřejné, informace. Lokálně publikovaná verze. Jedná se o CD, DVD nebo jiné medium s funkčním digitálním povodňovým plánem (tj. včetně potřebného softwaru), které by měl mít k dispozici každý člen povodňové komise, a jejichž kopie by měly být uloženy v obvyklých i náhradních prostorách určených pro práci povodňové komise. 22

24 Struktura povodňového plánu se bude držet TNV dpp bude členěn na věcnou, organizační a grafickou část a dále na přílohy. Věcná část zahrnuje údaje potřebné pro zajištění ochrany před povodněmi určitého objektu, obce, povodí nebo jiného územního celku a směrodatné limity pro vyhlašování stupňů povodňové aktivity. Organizační část obsahuje jmenné seznamy, adresy a způsob spojení účastníků ochrany před povodněmi, úkoly pro jednotlivé účastníky ochrany před povodněmi včetně organizace hlásné a hlídkové služby. Grafická část zahrnuje zpravidla mapy nebo plány, na kterých jsou zakresleny zejména evakuační trasy, místa soustředění, záplavová území, hlásné profily, informační místa atp. Součástí příloh jsou vzory vyhlášení a odvolání jednotlivých SPA, osnovy škod po povodni, fotodokumentace atp. Přílohy zpravidla obsahují další dokumenty důležité pro řízení ochrany před povodněmi, fotodokumentaci, evidenční listy hlásných profilů a další informace, které je účelné vyčlenit mimo ostatní části dpp. Digitální povodňový plán bude postaven na níže uvedených základních principech: povodňový plán používá data ze společných databází POVIS a do těchto databází svá data poskytuje, textová a grafická část povodňového plánu jsou propojeny odkazy a čerpají ze společného datového zdroje, texty a data publikuje v obecně dostupných formátech, obvykle HTML a PDF, textová část dpp bude využívat datového zdroje POVIS k publikování obsahu databází ve statické formě (HTML, PDF apod.) i dynamické formě formou on-line výpisů z lokální kopie databáze POVIS. 23

25 Další dílčí principy fungování digitálního povodňového plánu jsou: prezentace na webových stránkách s možností nastavení uživatelských práv pro přístup k dpp na několika úrovních, propojení několika úrovní dpp (obce, ORP, kraje) u uživatele včetně integrace povodňových plánů vlastníků nemovitostí (PPVN), přímá editace a aktualizace dat samotnými uživateli, automatické generování aktuální tištěné verze z online verze, online verze nezávislá na klientské platformě, použití v mobilních zařízeních, automatické generování aktuální off-line verze z on-line verze. Nezbytnou součástí digitálního povodňového plánu je mapová aplikace. Poskytovaná mapová aplikace bude plně vyhovovat požadavkům na práci s mapami při vzdáleném připojení (internet), při lokální instalaci a bude pracovat i z přenosného média bez potřeby instalace. Obrázek 14: Možná vizualizace mapové části digitální podoby PP 24

26 Mapová aplikace v dpp by dále měla umožňovat: publikaci uživatelských mapových vrstev (body, linie, polygony), vytváření tisků map v různých formátech, měřítcích a rozlišení, měření nad mapou a dotazování se na mapové vrstvy, vytváření libovolných mapových kompozic. Digitální povodňový plán městysu Vladislav (dpp) bude zpracován pro území celého městysu včetně místních částí. Při tvorbě dpp městysu budou použita dostupná data z POVIS, veřejných zdrojů, zpracovaných povodňových plánů (zejména povodňový plán ORP Třebíč a povodňový plán Kraje Vysočina) i data poskytnutá městysem Vladislav. Dalším zdrojem mapových podkladů a dat s grafickými prvky bude digitální povodňový plán ČR a Český úřad zeměměřičský a katastrální. Dalším důležitým zdrojem jsou data z Povodí Moravy s. p., zejména stupně povodňové aktivity na tocích ve správě Povodí Moravy s. p., měrné křivky průtoků apod. Pokud jde o lokální data, budou využity záznamy městysu z dřívějších povodní. Půjde například o označení území a objektů, které byly v minulosti přímo zaplaveny, nebo kterým hrozilo přímé nebezpečí. Bude využito rozlivových čar ze stanovených záplavových území. Objekty, které by mohly být ohroženy, budou zařazeny do potenciálně ohrožených objektů. Aktualizace dat bude prováděna alespoň 1x ročně a neprodleně při zjištění změny se provede i změna záznamu v dpp včetně obsazení povodňové komise. V případě zjištění změn u objektů dpp bude aktualizace provedena v co nejkratším termínu. V rámci zpracování projektu budou v POVIS aktualizována, případně doplněna, následující data: povodňová komise městysu, ohrožené objekty, hlásné profily kategorie C, evakuační místa, místa omezující odtokové poměry, srážkoměrné stanice, aktualizace vodních děl IV. kategorie, zaplavované komunikace, nebezpečné (ohrožující) objekty a další. V rámci zpracování projektu bude vytvořena databáze povodňových plánů vlastníků ohrožených nemovitostí včetně kontaktů na dané vlastníky a údajů o ohrožených nemovitostech pro účely varování a informování. V případě dostupnosti a existence povodňových plánu vlastníků nemovitostí (PPVN) budou i tyto plány digitalizovány a publikovány prostřednictvím aplikace na správu PPVN, která bude tvořit nadstavbovou platformu dpp. 25

27 Po konzultaci s odborníky na lokální varovné prvky, odborníky na vyrozumívací systémy a zástupci městysu byl vybrán níže popsaný systém na varování a informování obyvatelstva. Tento systém splňuje požadavky na koncové prvky připojené do jednotného systému varování a informování obyvatelstva (JSVI). Lokální výstražný a varovný systém je navržen v souladu s příručkou MŽP Lokální výstražné a varovné systémy v ochraně před povodněmi z roku 2011 s aktualizací v roce Bezdrátový místní informační systém se skládá z několika samostatných částí. Tato kapitola popisuje technické řešení a jeho funkčnost. Následující technické podmínky jsou souhrnem požadavků na charakteristiku a hodnoty technických parametrů dodávaného místního informačního systému, řídícího pracoviště a bezdrátových hlásičů. Tyto požadavky vychází zejména ze Základních požadavků na projekty ze specifického cíle 1.4, aktivity a OPŽP podaných v rámci výzev v r a příručky Lokální výstražné a varovné systémy v ochraně před povodněmi: Komunikace mezi bezdrátovými hlásiči a řídícím pracovištěm musí být obousměrná (jednosměrná komunikace je možná pouze v případě rozšíření stávajícího systému). Celý MIS musí umožnit napojení na Jednotný systém varování a informování (dále jen JSVI ) provozovaný HZS ČR a to s největší prioritou. Komunikace mezi bezdrátovými hlásiči a řídícím pracovištěm musí probíhat digitálním přenosem verbální komunikace (analogově pouze v případě rozšíření, digitálně u všech nových systémů). V případě obousměrné rádiové komunikace MIS je z bezpečnostních důvodů požadováno, aby tato komunikace probíhala výhradně na individuálních frekvencích určených dle ČTÚ (nikoliv na kmitočtech všeobecných oprávnění či jinou datovou cestou sítě mobilních operátorů, WIFI, apod.). 26

28 Doporučuje se zabezpečení telekomunikační sítě (rádiové sítě) s důrazem na rádiový přenos povelů z řídícího pracoviště MIS pro aktivaci koncových prvků varování, přenos tísňových informací a přenos diagnostických dat od koncových prvků varování. Důraz by měl být kladen zejména na zajištění komunikačního protokolu proti jeho zneužití k neoprávněnému hlášení. Za nezbytně nutný způsob zabezpečení by měla být považována digitální forma komunikačního protokolu. Použití GPRS přenosů pro tento účel se nedoporučuje. Pro aktivaci komunikace a komunikaci s koncovými prvky MIS se nedoporučuje využívání tónových signálů a sub tón (DTMF). Výstupy diagnostických dat MIS musí být trvale pod kontrolou ovládacího centra nebo pověřené osoby/instituce. Použitá zařízení musí splňovat požadavky stanovené dokumentem Technické požadavky na koncové prvky varování připojované do jednotného systému varování a vyrozumění, č.j. MV /PO Zařízení MIS absolvovalo klimatické zkoušky a musí být schopné pracovat v rozmezí teplot -25 C až 55 C. Použité baterie všech prvků MIS musí být akumulátorového typu, doplněné možnosti automatického dobíjení. Jedná se o speciální obousměrné vysílací zařízení, které používá simplexního plně digitálního přenosu výhradně na individuálních frekvencích určených dle ČTÚ. Pro správný a bezchybný provoz bez vzájemného ovlivňování je použito vstupního digitálního kódování. Vysílací zařízení umožňuje odvysílat buď verbální informaci, nebo informace z libovolného zvukového záznamu. Vysílací zařízení rovněž umožňuje směrovat vysílání do více skupin přijímacích hlásičů. Při aktivaci modulu napojení na zadávací pracoviště složek IZS JSVI se výstražný signál převádí vždy do všech přijímacích hlásičů a to bez výjimky. Systém by měl umožňovat provedení přímého nouzového hlášení i prostřednictvím GSM telefonu nebo telefonu VTS. Vstup do systému přes telefon by měl být chráněn vstupním kódem. Vysílací zařízení by mělo umožňovat přímé vysílání mluveného hlášení pro 27

29 obyvatele. Vzhledem k varovné funkci MIS bude kladen důraz na zabezpečení systému před vstupem neoprávněných osob do ovládání a na ochranu před zneužitím v době aktivovaného i neaktivovaného provozu. Řídící pracoviště s rádiovou ústřednou musí umět: odvysílat hlášení přímo z lokálního mikrofonu, vstoupit z celostátního Jednotného systému varování a informování, vstoupit do systému přes GSM síť nebo síť VTS, připojit externí zdroje audio signálu, přijmout informace o provozním stavu (obousměrná komunikace stav a to zejména stav napájení akumulátoru, provozní stav hlásiče poslední aktivace, stav ochranného kontaktu krytu), obousměrná komunikace MIS bude probíhat výhradně na individuálních frekvencích určených ČTÚ. Při vstupu oprávněných osob do MIS prostřednictvím GSM sítě systém běžně zaznamenává přístupy přes GSM se zanesením čísla uživatele a zvoleného čísla oblasti s možností filtrace údajů. Před hlasovým prostupem VTS nebo GSM telefonu by měla být zajištěna možnost automatické reprodukce úvodní znělky. 28

30 Obrázek 15: Příklady rozhlasových ústředen Ovládání bezdrátového rozhlasu pomocí PC Bezdrátový rozhlas je možné ovládat přes PC. Lze nainstalovat ovládací software i do stávajícího PC. Ve stejné cenové relaci lze použít i manuálně ovládanou řídící ústřednu s nápovědou na komunikačním displeji. Výhodou této varianty je velmi jednoduché ovládání. Souběžně lze ovládat bezdrátový výstražný systém i pomocí PC ústředny. Umístění vysílací antény Vysílací ústředna (rozhlasová ústředna) je propojena s vysílací anténou koaxiálním kabelem instalovanou zpravidla na střeše objektu. Vysílací anténa může být např. instalována na nosný ocelový stožár uchycený na střešní konstrukci. Samotný stožár bývá ošetřen povrchovou úpravou - práškovou barvou, komaxitem nebo žárovým zinkováním a napojen na uzemnění hromosvodu v souladu s normou. 29

31 Dalšími důležitými moduly vysílacího pracoviště jsou: Digitální záznamník zpráv Tímto zařízením se nahraje relace a naprogramuje její automatické odvysílání a to buď okamžitě, nebo s volitelným časovým nastavením. Rozhlasová ústředna umožňuje zaznamenat samostatná hlášení, znělky, varovná hlášení, zvuky sirén apod. Dále je možno jako znělek a varovných hlášení použít živé varovné vysílání veřejnoprávního rozhlasu. Jako média se záznamem lze použít veškerá dnes známá média např. CD média, flash disk, mobilní telefon. Modul měření a vyhodnocení Modulární součást bezdrátové rozhlasové ústředny sloužící k měření a vyhodnocení výstupních dat vysílací frekvence dle požadavků a norem ČTÚ a s tímto související pro tyto účely vydané generální licence, výkon měřený na patu vysílací antény, spínání nosné vlny, vyhodnocení odesílaných veličin hladinových čidel a s tímto související vysílání výstražných zpráv či varovných SMS, vyhodnocení a dálkové ovládání dohlížecího kamerového systému atd. Modul vysokofrekvenčního signálu Modul zabezpečuje digitální kódování přenášené vf. signálem a digitální přenos. Slouží jako ochrana proti případnému zneužití lokálního výstražného a varovného systému. Zaručuje, aby výstražný a informační systém sloužil jen pro předání výstražného signálu ze zadávacích pracovišť IZS nebo pro přenos informací šířených městysem. Modul řízení Vyhodnocuje výstupní data jednotlivých částí výstražného systému a v předem přednastavených situacích automaticky spouští varovný systém a to bez nutné přítomnosti pověřené osoby. Rovněž umožňuje prostřednictvím panelu místního ovládání spuštění jednotlivých typů varovných signálů, uložených verbálních informací a odbavení přímých hlasových zpráv. 30

32 Zdroj signálu Tento modul slouží k uchování a následnému spuštění předem nahraných výstražných zpráv řešících jednotlivé možné situace v rámci krizového řízení a to v režimu místního ovládání. Zálohování ústředny Vysílací pracoviště se standardně napájí ze sítě 230V/50Hz. Aby byla zajištěna nepřetržitá pohotovost je nutné vysílací pracoviště zálohovat záložním zdrojem pro případ výpadku hlavního napájení ze sítě. To umožní provedení hlášení i při výpadku napájení ze sítě. Každý výrobce volí záložní zdroj dle podmínek kladených na koncové prvky napojené do JSVI. Napojení do systému JSVI obousměrná komunikace Celý systém lze napojit do JSVI - Jednotného systému varování a informování obyvatelstva neboli na centrální pult IZS příslušného kraje. Přijímač zpracuje signály z centrálního pultu IZS a následně digitální audio modul vyhodnotí a bez obsluhy aktivuje celý varovný systém a vyhlásí informaci danou sirénou. Modul musí vyhovovat požadavkům na koncové prvky připojené do jednotného systému varování a Informování nová verbální hlášení (č. j. MV /PO-2008). Jako požadavek v koncepci BMIS byla stanovena "Obousměrná komunikace mezi řídící jednotkou BMIS a přijímačem sběru dat SSRN (systému selektivního rádiového návěstí)". Vytváření si vlastních rozhlasových relací ze záznamů a jejich ukládání na pevný disk HDD či jiná úložiště pro případné periodické odvysílání. Vytváření časového plánu automatického vysílání přepravených relací. Okamžité odvysílání jednotlivých zaznamenaných relací. Spuštění varovných signálů dle standardizovaných požadavků HZS ČR. Adresovatelnost vysílání. Aplikace musí mít dostatečné zabezpečení přístupovými hesly. 31

33 Ovládací aplikace musí umožňovat nastavení periodické diagnostiky koncových prvků varování obousměrných bezdrátových hlásičů. Aplikace musí zaznamenávat historii veškerých stavů v minimálním rozsahu: datum, čas, uživatel, činnost s možností filtrace údajů. Jedná se o speciální obousměrný přijímač (hlásič), který používá plně simplexního digitálního přenosu na individuálních kmitočtech určených dle ČTÚ. Přijímač zpracovává signál z vysílací ústředny, dekóduje ho, odvysílá relaci a po ukončení se ukončovacími kódy přepne do klidového stavu. Přijímací hlásič se skládá z následujících částí: přijímač se zabudovaným digitálním dekodérem, zesilovač, modul dobíjení 230V AC/12V DC, záložní bezúdržbová gelová baterie 12V 7,2Ah, přijímací anténa, reproduktory tlakové. Přijímací hlásič se nejčastěji umisťuje na sloupy veřejného osvětlení. Pokud v místě nejsou vhodné sloupy veřejného osvětlení, umisťují se hlásiče na sloupy nízkého napětí (NN). Potom se však musí žádat o povolení umístění příslušný energetický závod. Hlásič je zálohovaný a musí se pravidelně dobíjet. Nejčastěji se dobíjí ze sítě VO. V době hlášení však funguje ze záložního zdroje. Venkovní přijímací hlásiče musí být schopné provozu i při výpadku napětí ze sítě po dobu min. 72 hodin, a to v souladu s požadavky na koncové prvky připojení do JSVI (viz. schválení č.j. MV /PO-2008). Požadované parametry hlásičů: Systém bude založen na radiově řízených akustických jednotkách, bezdrátových hlásičích. Venkovní bezdrátové hlásiče budou sloužit k ozvučení veřejných venkovních prostor. Minimální požadovaný akustický výkon akustické jednotky typu bezdrátový hlásič musí být min. 30W. Akustické prvky systému MIS musí 32

34 mít dostatečný výkon, kvalitu a srozumitelnost verbální akustické informace i varovných tónů s možností dostatečného rozsahu v nastavování výkonových parametrů pro každý akustický prvek. Nabíjecí systém musí obsahovat kompenzaci nabíjecího proudu při změnách okolní teploty. Každá akustická jednotka (obousměrný bezdrátový hlásič) musí umožňovat nastavení minimálně 4 adres (jedné individuální, dvou skupinových a jedné generální). Obousměrné bezdrátové hlásiče musí být vybaveny diagnostikou se schopností indikovat například následující stavy: o provozní stav hlásiče o napětí akumulátoru o poslední aktivace hlásiče o stav ochranného kontaktu krytu Šíření elektromagnetických vln na VKV kmitočtech K přenosu informací šířených bezdrátovým rozhlasem se využívá elektromagnetických vln v pásmu VKV. Elektromagnetické vlny na VKV kmitočtech se šíří výhradně povrchovou vlnou. Povrchová vlna se šíří podél zemského povrchu jednak jako přímá vlna, jednak jako odražená. Narazí-li tato vlna na VKV kmitočtu na překážku, vzniká za překážkou stín, kde je vlna zeslabena. Toto zeslabení závisí na celkové síle intenzity elektromagnetického pole, kterou produkuje vysílač, v místě příjmu. Z toho vyplývá, že úroveň signálu bezdrátového rozhlasu bude v různých místech rozdílná, je třeba hledat vhodná místa pro umístění přijímacích soustav. Vhodnost vytipovaného místa pro umístění přijímací soustavy se vždy předem ověřuje na místě měřením a při návrhu se výsledek tohoto měření plně respektuje. Projekt svým charakterem nemá žádný vliv na kvalitu ovzduší, vod a ostatních složek životního prostředí. Z hlediska hygienických norem nedojde v žádném případě k překročení expozičních hodnot na obyvatelstvo. 33

35 Zvýšení hladiny hluku nastane pouze v době vysílání, což je efekt, který se od lokálního výstražného a varovného systému očekává. Hladinou hluku zde uvažujeme mluvený projev, znělku, hudbu či jiný akustický výstup. Před montáží vysílacího zařízení a přijímacích zařízení je třeba provést jištěný přívod elektrické energie do jejich bezprostřední blízkosti, proto je často využíváno již stávajících sloupů veřejného osvětlení. Je také nutno provést drobné stavební úpravy v místě rozhlasové ústředny prostupy kabeláže zdmi, fixace kabelu na krovech atd. Úprava elektroinstalace v místnosti odbavovacího pracoviště bude spočívat v připravenosti zásuvky 230V/16A volně přístupné a určené pro napájení odbavovacího pracoviště. Okruh jištěný tímto jističem by měl být samostatný a řádně označen pro potřeby servisu a nezbytné údržby. Tento přívod bude opatřen výchozí revizí. Veškerá zařízení umístěná na střechách objektů, domů a na sloupech veřejného osvětlení musí být chráněna před účinky atmosférické energie uzemněním svých vodivých hmot v souladu s ČSN normami. Elektronická siréna musí být konstruována tak, aby splnila veškeré technické požadavky na koncové prvky varování, připojované do jednotného systému varování a informování. Bývá složena z rozvaděče a venkovní jednotky s hliníkovými ozvučnicemi a standardně má schopnost reprodukovat verbální informace z paměti sirény a tísňové informace z mikrofonu nebo reprodukování tísňových informací z předem nastavené rozhlasové stanice. Operační a informační střediska IZS mohou dálkově využít všechny funkce mimo použití mikrofonu. Všechny výše zmíněné funkce však může využít starosta městysu nebo jím pověřený pracovník. Obdobně jako mikrofon lze využít i nahrávek z externích zdrojů. Součástí sestavy je sirénový přijímač, který zabezpečuje přenos informací a povelů ze zadávacích pracovišť složek IZS. Dle požadavků příslušných krajských pracovišť bude zaručeno použití obousměrných sirénových přijímačů. 34

36 Vnitřní uspořádání rozvaděče: Sirénový přijímač. Digitální audio modul s SD kartou. Displej s ovládacím panelem. VKV radiopřijímač s externí anténou. Dva audio vstupy s nastavitelnou regulací úrovně. Obvody řízení zdroje: mikrofon, zesilovač. Připojovací napájecí svorkovnice a svorkovnice tlakových jednotek. Spínaný napájecí zdroj s akumulátorem. Dva vstupy (externí vstupy modulace, zadní panel). Z hlediska rozdílných užitných vlastností elektronických sirén a MIS je velmi vhodné kombinovat oba systémy. Tímto se velmi zvýší spolehlivost systému jako celku. Obrázek 16: Ilustrační obrázek sirény Navržený automatický měřící systém se skládá z vlastní automatické měřící telemetrické stanice a z připojených čidel (hladinových čidel, srážkoměrů atp.). Měřicí záznamová a vyhodnocovací stanice slouží k řízení sběru dat z připojených čidel (hladinová, srážková, případně teplotní čidla), provádí jejich vyhodnocení a archivaci. Přenosový modul zabezpečuje přenos dat a odesílání alarmových SMS při překročení 35

37 nastavených limitních hodnot. Měřící a vyhodnocovací jednotka provádí řadu autonomních operací bez potřeby zásahu obsluhy (např. řízení četnosti archivace a přenosu dat na základě dosažení limitních hodnot, výpočtové funkce). Překročení technologických limitních hodnot jednotky (např. pokles napájení, čidlo měřící mimo rozsah) znamená odeslání alarmových zpráv provozovateli systému. Všechna měřená data by měla být odesílána na server, kde by se data měla v grafickém a číselném formátu dále archivovat a zpracovávat dle potřeb provozovatele. Pro měření stavů hladin budou podle konkrétních podmínek využity dva možné principy měření. Bezkontaktní princip bude aplikován na měrné profily s přítomností mostů, lávek nebo jiných konstrukcí a bude využívat ultrazvukové sondy. Na výše uvedené profily a profily bez možností využití zpevněných staveb bude možné instalovat také kontaktní princip měření stavů hladin manometrickými sondami. Pro srážkoměrná pozorování budou standardem srážkoměry pracující na principu děleného člunku. Pro celoroční pozorování budou provozovány vyhřívané srážkoměry se záchytnou plochou 500 cm 2. Pro doplňkové srážkoměry s cílem zachycení přívalových srážek budou postačovat srážkoměry se záchytnou plochou 200 cm 2. Požadavky na provozní funkce lokálního výstražného systému: v místech bez síťového napájení a bez solárního panelu provoz měřícího systému minimálně 3 měsíce bez výměny akumulátorů, parametrické nastavení funkcí měřícího systému dálkovým přístupem, aktuální data a funkce SMS prezentovány v občanském čase, měřicí technika musí zabezpečit měření, vyhodnocení, záznam a datový přenos v extrémních klimatických podmínkách, délka záruční doby min. 2 roky, zaškolení objednatele, dokumentace a návody k měřicí technice v českém jazyce, volitelný interval záznamu dat v měřicí stanici. Automatická měřicí stanice musí být schopna dále zajistit: připojení různých typů hladinových čidel, srážkoměrných čidel, rychlostních a teplotních čidel, 36

38 volitelný interval záznamu měřených dat, kapacita datové paměti min měřených hodnot, nadlimitní interval archivace měřených dat při překročení limitní hodnoty, datový přenos GPRS/GSM, přenos alarmových SMS pro zvolený okruh účastníků při překročení/podkročení limitní hodnoty, nastavení různých limitních stupňů (např SPA), možnost nastavení strmostního alarmu, možnost zdvojení hladinových čidel, výpočet klouzavých úhrnů srážek (10 min, 1 hod, 6 hod, 24 hod), přepočet hladin na průtoky podle Q/H charakteristiky měrného profilu, nastavení různých skupin příjemců alarmových zpráv podle charakteru limitní situace, nezávislost na připojení 230 V/50 Hz, vysoká odolnost v extrémních klimatických podmínkách, možnost zpřístupnění měřených dat na ftp serveru provozovatele (obce, městyse, města) Ultrazvukové sondy jsou založeny na principu měření časové prodlevy mezi vyslaným a přijatým ultrazvukovým impulsem. Sondy jsou vhodné pro měření výšky hladiny a okamžitého průtoku na otevřených měrných profilech a vodních tocích nebo pro měření výšky hladiny a objemu v jímkách a v nádržích. Parametry měření Ultrazvuková sonda by měla mít měřící rozsah min. 0,3-3m, a dlouhodobá chyba měření by neměla přesahovat 1 % z rozsahu. Pokročilá technika teplotní kompenzace minimalizuje možnost chyby vzniklé rychlými výkyvy teplot. Napájení Napájecí napětí pro ultrazvukovou sondu bude přivedeno kabelem společně se signálovými vodiči z řídící jednotky. Tento typ sondy zpravidla vyniká velmi nízkou 37

39 spotřebou, díky které se rozšiřuje oblast jejího využití. Sondy jsou provozovány s akumulátorovou stanicí. Držáky ultrazvukových sond Existuje velké množství držáků určených pro různé instalace, díky kterým není problém si vybrat ten nejvhodnější. Standardně je sonda vybavena modifikovatelným držákem, který umožňuje ukotvení jak na vodorovnou hranu (překlad nad měrným místem), tak i zespodu na strop. Umístění hladinového sensoru Hladinový sensor pro bezkontaktní měření se umísťuje tak, aby maximální možné hladiny nedosahovaly neměřitelnou oblast (tzv. mrtvé pásmo ) ultrazvukové sondy. Při instalaci bude zohledněna možná turbulence hladiny pod sondou a zarůstání koryta toku. Teplotní a tlaková kompenzace pro sensory měření hladin Ultrazvuková sonda bude vybavena automatickou teplotní kompenzací. 38

40 Obrázek 17: Příklady umístění vodoměrné stanice s ultrazvukovou sondou Vodočetné latě se instalují na vodoměrné profily kategorie C jako doplněk k automatizovanému měření stavů hladin. Pro instalaci se využívá zpevněných částí břehů případně pilířů mostů. Vodočetná lať by měla být velmi pevná, tvarově stálá a vyrobená z nevodivého a nekorodujícího materiálu. Standardně má obdélníkový průřez a je potažena velmi odolnou a nestíratelnou ochrannou vrstvou se stupnicí. 39

41 Obrázek 18: Ukázky vodočetné latě Existuje několik typů srážkoměrných sestav, které se skládají z člunkového srážkoměru a telemetrické jednotky s dlouhou dobou provozu bez výměny baterií. Podle velikosti sběrné plochy použitého srážkoměru v cm 2 se odvíjí i označení celé srážkoměrné sestavy. Nejmenší je srážkoměr s plochou 200 cm 2. Jedná se o nejlevnější typ srážkoměru s rozlišením 0,2 mm srážek / puls. Ostatní sestavy jsou schopné zaznamenávat intenzitu deště s rozlišením 0,1 mm / puls. Pro celoroční provoz se používají vytápěné verze srážkoměrů u sestav 200 cm 2 a 500 cm 2. K napájení řízeného vytápění je vždy nutné použít síťový zdroj a nelze jej napájet z akumulátoru. Srážkoměr by měl být vyroben z kvalitních materiálů, které dlouhodobě odolávají povětrnostním vlivům. Nad výtokovým otvorem nálevky je běžně umístěna pružina případně sítko zabraňující průniku hrubých nečistot do výtoku. Měření srážek je založeno na principu počítání 40

42 pulsů od překlopení děleného překlápěcího člunku umístěného pod výtokem nálevky. Déšť nebo roztátý sníh protéká otvorem ve středu nálevky do horní poloviny děleného nakloněného člunku. Vícekanálová telemetrická jednotka by měla umožňovat na volné záznamové kanály ukládat další měřené veličiny jako teplotu nebo vlhkost (nasycení) půdy. Srážkoměrná stanice by měla provádět výpočty klouzavého součtu srážek za nastavené časové období (např. 10min, 1H, 6H, 24H) a po překročení vypočteného úhrnu srážek nad nastavenou mez rozeslat varovné SMS a zároveň předat v mimořádné datové relaci změřené hodnoty na server. Telemetrické jednotky dodávané jako součást srážkoměrné sestavy podporují výpočty klouzavých součtů srážek. Ty jsou potřebné pro detekci přívalových nebo dlouhotrvajících dešťů s velkým srážkovým úhrnem. Vedle toho mají naprogramovanou řadu dalších funkcí, které ve spolupráci s programovým vybavením serveru usnadňují nastavování stanic i vyhodnocování výsledků měření a kontrolu stavu stanic. Jedná se například o parametrizaci stanice na dálku přes internet (změny telefonních čísel adresátů i textů varovných SMS, rozšiřování aktivačních podmínek SMS, atp.). Pro upevnění srážkoměru se doporučuje používat nerezový stojan a betonovou základovou dlaždici. Stojan zajistí snadné nastavení srážkoměru do vodorovné polohy, a zároveň jeho vysokou odolnost proti nepříznivým povětrnostním podmínkám. Výška stojanu je taková, aby se sběrná plocha srážkoměru (horní hrana nálevky) nacházela min. 1 m nad terénem. Posouzení návrhu lokality pro měření srážek Monitoring srážek představuje včasnou výstrahu před povodňovou situací. Srážkoměry budou umísťovány do oblastí s rizikem přívalových dešťů a oblastí s významným povodňovým rizikem. 41

43 Obrázek 19: Příklady instalace srážkoměrů - na zemi a na budově se solárním panelem Na provoz není nezbytně nutné pořizovat server a jeho programové vybavení. Provozní náklady jedné srážkoměrné stanice se skládají z plateb GSM operátorovi za přenesená data a dále z pronájmu serveru a služeb s tím spojených (datahosting). Náklady na datové přenosy prostřednictvím GPRS sítě závisí na typu použité SIM karty a počtu poslaných SMS, obvykle se náklady pohybují mezi 30 50,- Kč /měsíc /stanici při každodenním předávání dat na server. U paušálních SIM karet jsou provozní náklady za GPRS datové přenosy nižší díky nižší ceně za přenesená data (obvykle 0,03 Kč/kB na rozdíl od 0,07 Kč za kb u předplacených SIM karet) a systému účtování po 1 kb (5 kb u předplacených SIM karet). U mnoha stanic jsou pak náklady za GPRS datové přenosy nižší než 10,- Kč za měsíc. K tomu je však potřeba připočíst pravidelné paušální platby a platby za odeslané SMS zprávy. Zasílání dat z měřicích zařízení je možné řešit zpoplatněným pronájmem místa na datovém serveru u dodavatele měřicích stanic nebo si nechat zasílat data zdarma na nějaký veřejně přístupný server. Data z měřicích zařízení budou přenášena na libovolně zvolený server žadatele. Data budou na serveru v grafické a tabelární formě. Archivování a zobrazování dat bude zajištěno po celou dobu udržitelnosti projektu. Data se budou zobrazovat v povodňovém 42

44 plánu a na stránkách obce/města. Data budou na server odesílána prostřednictvím GPRS nebo pomocí WIFI odesílány přímo na server přes internet. Provoz a údržba měrného bodu a LVS Zajištění provozu měřící techniky a funkčnosti měrného bodu a LVS lze rozdělit na 2 úrovně. Základní údržba zahrnuje zejména kontrolu upevnění, stability a vizuálního stavu měrných čidel, případnou základní opravu či odstranění případných nečistot, kontrolu komunikace s měřicí stanicí a diagnostiku provozních funkcí měřicí stanice, kontrolu funkčnosti systému vyhřívání u vyhřívaného srážkoměru (pokud je instalován), případnou výměnu baterie, kontrolu odesílání alarmových SMS, porovnání aktuálně měřené hladiny s měrným bodem a vodočtem, kalibraci srážkoměru, případnou úpravu nastavení stanice, posouzení měrného bodu (změny koryta, překážky v měření apod.), fotodokumentace, kontrolu stavu a funkčnosti solárního panelu, pokud je instalován. Doporučený interval základní kontroly je 1 měsíc, na základě zkušeností lze tento interval upravit podle skutečných potřeb. Minimální počet provedení základní údržby je však 2x ročně, a to na jaře po ukončeném zimním období a na podzim, kdy bude technika připravována na provoz v zimním období. Základní údržba by měla být prováděna pověřenou a zaškolenou osobou provozovatele LVS. Další úrovní je posouzení funkční způsobilosti měrného bodu a LVS. Doporučený interval těchto servisů je 2-3 x ročně. Výsledkem tohoto servisu bude posouzení funkční způsobilosti měrného objektu a posouzení funkční způsobilosti LVS. V rámci tohoto servisu se provádí zejména kontrola měrného bodu a technologie měření, v případě potřeby úprava nastavení měřící techniky, volba limitní hodnoty, kalibrace hladinových sond a srážkoměrů (doporučený interval kalibrace je min. 1x ročně). V rámci posouzení funkční způsobilosti LVS se bude jednat zejména o kontrolu provázanosti měrných bodů LVS s povodňovými plány, aktuálnosti telefonních čísel, aktuálnosti SPA, vyhodnocení poruch apod. Součástí těchto servisních opatření bude zpracování protokolů o posouzení funkční způsobilosti. Kromě pravidelných prohlídek může dojít také k mimořádným servisům, a to zejména v případě poruchy či podstatných změn v měrném profilu, kontroly po povodních apod. 43

45 Orientační rozpočet provozních nákladů na LVS Orientační rozpočet provozních nákladů na LVS vychází z příručky Lokální výstražné a varovné systémy v ochraně před povodněmi, dle které se náklady na provoz LVS skládají z měsíčních sazeb za údržbu a provoz datového serveru a nákladů na servisní práce. Pro projekty s vlastním komunikačním serverem a vizualizací měřených dat je potřeba započítat do nákladů i údržbu a provoz těchto zařízení. Tabulka 3 Orientační ceny (bez DPH a nákladů na dopravu) Pronájem serveru, platby za provoz SIM Odborný servis Odborné posouzení funkční způsobilosti LVS 200,- Kč / měsíc / měrný bod ,- Kč / měrný bod dle rozsahu provedených prací V rámci přípravy projektu bude do databáze POVIS založen návrhový hlásný profil a srážkoměr, které budou dle projektu instalovány. Obrázek 20: Vizualizace založení hlásného profilu v POVIS 44

46 Postup pro vložení návrhového profilu je tento: V databázi hlásných profilů/srážkoměrů POVIS bude založen nový záznam s níže uvedenými parametry: identifikátor hlásného profilu/srážkoměru, jméno/název profilu, kategorie profilu použije se volba návrhový profil/srážkoměr, popis zdroje dat název projektu, poznámka slouží pro uvedení výzvy, do které je projekt podáván (označení výzvy a datum otevření výzvy), provozovatele profilu, X,Y JTSK souřadnice umístění profilu/srážkoměru, v případě hladinoměru vodní tok, v případě hladinoměru umístění na toku (kilometráž). Při zakládání hlásného profilu obce postupujeme tak, že identifikátor je tvořen písmeny OBC + kód obce RUIAN + pořadové číslo, pro ORP platí analogicky písmeny ORP + Kód ORP CSU + pořadové číslo. V případě tvorby identifikátoru srážkoměru postupujeme analogicky s přidáním indexu S za poslední číslici pořadového čísla. Měření stavů hladiny Automatický měřící systém bude ve standardním provozním režimu ve volitelných časových intervalech provádět měření a záznam dat z připojených čidel, jejich základní vyhodnocení a přenos dat na cílový server. V případě zvýšené hladiny přijde varovná SMS na předem definovaná mobilní telefonní čísla. Vodoměrné ani srážkoměrné stanice nikdy nespustí bez lidského faktoru informační systém (rozhlas). Rozhlas bude sloužit jako důležitý prvek pro předání verbální informace ohroženým občanům městysu. Vzorové nastavení měřící techniky: záznam měřených dat každých 10 minut, odeslání dat na cílový server 4x denně (volitelný časový interval), při překročení limitních hodnot hladiny v intervalu 60 min., případně 10 min, 45

47 odeslání výstražných SMS po překročení limitní hodnoty hladiny cílové skupině příjemců, nastavení limitní hodnoty stupňů povodňové aktivity, odesílání výstražných technologických SMS (porucha čidla, pokles napětí baterie, výpadek externího napájení). Při překročení nastavené limitní hodnoty hladiny měřící systém automaticky přejde do stavu nadlimitního intervalu archivace a také do nadlimitního intervalu odesílání dat na server. V praxi to bude znamenat, že systém začne častěji provádět měření stavů hladin a data se také budou doplňovat a zobrazovat na serveru v častějších intervalech. Současně bude prováděno odesílání alarmových SMS zpráv cílové skupině příjemců nebo se nastaví do režimu příjmů a odpovědí na dotazové SMS (tento režim je doporučen pouze při napájení stanice z el. sítě). Při podkročení limitních hodnot hladiny, tj. při ukončení výstrahy, měřící systém přejde do standardního provozního režimu. Obrázek 21: Ukázka výstupu naměřených dat z vodoměrné stanice - webová aplikace 46

48 Měření srážek Automatický měřící systém bude ve standardním provozním režimu ve volitelných časových intervalech provádět měření a záznam dat ze srážkoměru a výpočet klouzavých součtů za interval 10 min, 1 hod, 6 hod a 24 hod. Vzorové nastavení měřící techniky: záznam dat (srážkové sumy) v intervalu 1 minuta, výpočet a záznam dat klouzavého součtu srážek s dobou trvání 10 min, 1 hod, 6 hod a 24 hod, odeslání dat na cílový server při zaznamenané srážce v intervalu 60 min, při překročení nastavených limitních hodnot bude prováděno odesílání alarmových SMS zpráv, odesílání výstražných technologických SMS (pokles napětí baterie). V praxi to znamená, že v případě, že není zaznamenaná srážka, měřící systém odesílá data na cílový server 1 x za 6 hodin (jedná se pouze o technologické informace). Jakmile dojde k záznamu srážky, měřící systém automaticky přejde do nadlimitního intervalu archivace a přenosu dat na cílový server. Současně bude prováděno odesílání alarmových SMS zpráv cílové skupině příjemců. První úroveň limitních hodnot odpovídá srážkám, které lze předpokládat, že budou dosaženy přibližně 1x ročně. Význam těchto limitů spočívá mimo jiné i v kontrole funkčnosti měřící techniky a přenosových tras: délka trvání deště 15 minut 10 mm srážky délka trvání deště 24 hodin 30 mm srážky Druhá úroveň limitních hodnot již bude představovat skutečné nebezpečí: délka trvání deště 60 minut mm srážky délka trvání deště 180 minut mm srážky 47

49 Měřené hodnoty srážek budou doplněny o měření teploty vzduchu. Obrázek 22: Ukázka výstupu naměřených dat ze srážkoměru - webová aplikace Stupně povodňové aktivity (SPA) se vyhlašují na základě dosažení směrodatných limitů, které jsou vyjádřeny vodními stavy nebo výjimečně průtoky v hlásném profilu. Prvním krokem je určení části toku, pro který se stanoví stupně povodňové aktivity. Dále následuje výběr kritického místa, ve kterém dochází k vybřežení toku případně k jiným škodám způsobeným přechodným zvýšením stavů hladin. Toto místo bude určující pro chování celého lokálního výstražného systému. Kritický úsek bude zaměřen (podélný sklon dna a hladiny, příčný profil) a bude provedeno měření průtoků. Pomocí hydraulického výpočtu budou stavům hladiny přiřazeny průtoky včetně kritických vodních stavů a průtoků. Hodnoty průtoků a stavů hladin z kritického místa vybřežení budou přeneseny do místa hlásného profilu kat. C s automatizovaným měřením. Také v tomto případě bude provedeno hydrometrické měření průtoků, potřebné zaměření a zpracování hydraulických výpočtů. Pro měrný profil bude zpracována měrná křivka průtoků (MKP), pro její extrapolaci mimo měřené průtoky bude použito hydraulických výpočtů. Měrná 48

50 křivka bude uložena do automatické měřící stanice společně se směrodatnými limity povodňové aktivity. Pro potřeby zhodnocení hydraulických a hydrologických vlastností se provádí měření průtoků hydrometrickou vrtulí, případně přístroji typu ADCP nebo jinou vhodnou metodou, zaměření sklonu hladin a průtočných profilů, zaměření míst vybřežení a stanovení konsumpční křivky. Hydrologické měření průtoků Pro potřeby změření aktuálního průtoku v době měření bude provedeno hydrometrické měření metodou rychlostního pole dle ČSN EN ISO 748. Metoda rychlostního pole spočívá v měření bodových rychlostí proudění v přesně daných pozicích průtočného profilu a výpočet k tomu odpovídajících průtočných ploch, kdy výsledkem je celková hodnota průtoku. V místech, kde to umožnuje velikost toku, může být pro zaměření průtoků využito přístroje typu ADCP, popřípadě jiné vhodné metody. Př.: Při stavu hladiny.,.. m byl aktuální průtok., m3.s-1 s nejistotou měření.,.. %, střední profilovou rychlostí., m.s-1 a omočeným obvodem.,.. m. Konsumpční křivka Pro potřeby stanovení Q/H charakteristiky je provedeno měření průtoků hydrometrickou vrtulí a stanovení konsumpční křivky dle ČSN ISO 1070 metody sklonu a plochy, případně zaměření pomocí přístroje typu ADCP, nebo jinou vhodnou metodou. Obrázek 23: Ilustrační obrázek konsumpční křivky 49

51 Zaměření sklonu hladiny a vybřežení toku Průtok odpovídající měřenému stavu hladiny měrným bodem LVS je přenesen do kritického místa vybřežení toku a jsou stanoveny směrodatné limity povodňové aktivity. Obrázek 24: Charakteristika koryta při vybřežení Další nutné podklady: Po každé větší povodni se doporučuje na úrovni jednotlivých obcí posoudit, zda zaznamenané překročení směrodatných limitů SPA odpovídalo charakteru situace v povodňovém úseku a případně navrhnout jejich úpravu. Hydraulické výpočty a výpočty pro stanovení SPA včetně stanovení měrné křivky v rámci tohoto projektu budou provedeny před započetím instalace LVS. 50

52 V městysu Vladislav se nachází pouze zastaralý drátový rozhlas a rotační sirény. Tento způsob varování je při povodních nedostačující. Níže popsaný systém má za cíl zlepšit preventivní protipovodňovou ochranu městysu a varování jeho obyvatel. V městysu Vladislav a okolí byl proveden terénní průzkum, na jehož základě bylo navrženo umístění infrastruktury, jak je popsáno v této kapitole. Při posouzení návrhu lokality pro měření hladin, návrhu umístění sensoru v toku, typu sensoru pro měření hladin, návrhu lokality pro měření srážek a typu srážkoměru bylo přihlédnuto k metodice Lokální výstražné a varovné systémy v ochraně před povodněmi a také ke zkušenostem městysu z předchozích povodní. V rámci umístění měrných čidel bylo také posouzeno umístění řídící jednotky v souladu s morfologií koryta a možným rozsahem zaplavení. Navržené měrné body budou zohledňovat stávající hlásné profily kat. A, B a také již provozované hlásné profily kat. C s automatickým pozorováním, stejně tak stávající srážkoměrné stanice s automatickým pozorováním. Nové měrné body LVS budou koncepčně začleněny do již stávajících pozorovaných měrných bodů a budou tak vhodně doplňovat a rozšiřovat informace o povodňové situaci v zájmové lokalitě. Vysílací a řídící pracoviště V sídle Úřadu městyse Vladislav bude instalováno vysílací pracoviště lokálního výstražného a varovného systému. Vysílací zařízení bude doplněno o modul napojení na zadávací pracoviště Integrovaného záchranného systému (IZS) sloužící jakožto Jednotný systém varování a informování (JSVI). Součástí vysílacího zařízení bude také modul telefonního vstupu pro urgentní spuštění varovného hlášení pověřenou osobou. Vysílací zařízení rovněž umožňuje směrovat vysílání do více skupin přijímacích hlásičů. 51

53 Obrázek 25: Umístění vysílací ústředny v budově Úřadu městyse Vladislav Podružné vysílací a řídící pracoviště Podružná vysílací a řídící pracoviště budou umístěna v místních částech Střížov a Hostákov. V m. č. Střížov bude instalováno v budově hasičské zbrojnice, č. p. 20. V m. č. Hostákov bude zařízení instalováno v budově bývalé školy na č. p. 31. Díky těmto zařízením bude možné obyvatele těchto místních částí varovat zcela nezávisle na ústředním řídícím pracovišti ve Vladislavi. 52

54 Obrázek 26: Umístění podružného vysílacího a řídícího pracoviště v budově hasičské zbrojnice, č. p. 20, v místní části Střížov Obrázek 27: Umístění podružného vysílacího a řídícího pracoviště v budově bývalé školy, č. p. 31, v místní části Hostákov 53

55 Přijímací část (venkovní ozvučení) Následující tabulka a mapy přehledně shrnují umístění jednotlivých hlásičů, které budou v rámci projektu instalovány: Městys Vladislav Č. Umístění hlásiče (adresa, č. p., lokace...) Vlastník Typ sloupu Počet reproduktorů Místní část Vladislav 1 naproti č. p. 93 E.ON beton 2 2 č. p. 268 E.ON beton 3 3 č. p. 91 E.ON beton 2 4 č. p. 13 E.ON beton 2 5 č. p. 6 E.ON beton 3 6 č. p. 130 E.ON beton 2 7 č. p. 52 E.ON beton 3 8 naproti č. p. 197 E.ON beton 2 9 č. p. 157 městys lampa 2 10 naproti č. p. 204 E.ON beton 2 11 naproti č. p. 84 E.ON beton 2 12 naproti č. p. 65 E.ON beton 4 13 č. p. 99 E.ON beton 4 14 č. p. 152 E.ON beton 2 15 u garáží E.ON beton 2 16 č. p. 127 E.ON beton 2 17 č. p. 231 E.ON beton 3 18 bytový dům č. p. 265 E.ON beton 2 19 naproti č. p. 296 městys lampa 2 20 novostavby městys lampa 3 21 u branky č. p. 239 E.ON beton 2 22 č. p. 278 městys lampa 2 23 u branky č. p. 169 E.ON beton 2 24 č. p. 189 E.ON beton 2 25 č. p. 143 E.ON beton 2 26 za brankou č. p. 68 E.ON beton 2 27 č. p. 202 E.ON beton 2 28 č. p. 209 E.ON beton 2 54

56 29 č. p. 97 E.ON beton 2 Místní část Střížov 30 č. p. 26 E.ON beton 3 31 č. p. 27 E.ON beton 3 32 č. p. 14 E.ON beton 2 33 č. p. 21 E.ON beton 3 Místní část Hostákov 34 č. p. 52 E.ON beton 3 35 č. p. 49 E.ON beton 2 36 č. p. 31 E.ON beton 3 37 č. p. 57 městys lampa 2 38 č. p. 41 E.ON beton 3 39 č. p. 63 E.ON beton 2 40 č. p. 20 E.ON beton 3 41 č. p. 36 E.ON beton 2 42 č. p. 32 E.ON beton 3 43 č. p. 13 E.ON beton 2 43 Celkem

57 Obrázek 28: Umístění hlásičů ve Vladislavi celý městys 56

58 Obrázek 29: Umístění hlásičů v místní části Hostákov 57

59 Obrázek 30: Umístění hlásičů v místní části Vladislav detail 1 58

60 Obrázek 31: Umístění hlásičů v místní části Vladislav detail 2 59

61 Obrázek 32: Umístění hlásičů v místní části Vladislav detail 3 60

62 Obrázek 33: Umístění hlásičů v místní části Střížov 61

63 Elektronická siréna (koncový prvek JSVI) V městysu Vladislav budou instalovány celkem tři elektronické sirény. První bude umístěna na budově hasičské zbrojnice v místní části Vladislav, č. p Druhá je navrhována v místní části Hostákov na budovu bývalé školy, č. p. 31. Třetí bude instalována v místní části Střížov na budovu hasičské zbrojnice, č. p. 20. Obrázek 34: Umístění elektronické sirény v místní části Vladislav 62

64 Obrázek 35: Umístění elektronické sirény v místní části Hostákov Obrázek 36: Umístění elektronické sirény v místní části Střížov 63

65 Měrné body Ačkoli představuje největší povodňové ohrožení vodní tok Jihlava, nebude nutné instalovat měrné čidlo pro monitoring této vodoteče, neboť protiproudně se ve výhodné vzdálenosti nachází již stávající hlásný profil. Pro zkvalitnění výstrahy před povodněmi je nutné zaměřit se na Mlýnský potok a dále na monitoring srážek pro získávání včasných informací o hrozících přívalových povodních. Z toho důvodu je navrhováno umístění srážkoměrné stanice do povodí kritického bodu nad městysem. Vzhledem k blízkosti místní části Hostákov bude takto lokalizovaný srážkoměr relevantní i pro kritický bod v Hostákově. Na Mlýnském potoce je navrhováno umístění vodoměrné stanice pod hráz rybníka Balaton, a to z důvodu pokrytí všech přítoků Mlýnského potoka, které by mohly ovlivnit průtok v této vodoteči a dále z důvodu monitoringu množství vypouštěné vody z nádrže Balaton. Rovněž ze zkušeností místních zástupců vyplynulo, že takto instalovaný hladinoměr bude nejvhodněji plnit funkci výstrahy pro městys. V rámci projektu dojde k tomu, že data ze zmíněného měrného bodu budou přenášena do aplikace digitálního povodňového plánu městysu Vladislav, kde budou dostupná nejen pro povodňovou komisi, ale i pro všechny občany a další zainteresované subjekty. V povodňovém plánu se budou graficky vykreslovat data z instalovaného srážkoměru, vodoměrné stanice i ze stávajících měrných bodů po dohodě s jejich správci. V rámci projektu bude instalována jedna nevyhřívaná srážkoměrná stanice do povodí kritického bodu mezi samotným městysem Vladislav a místní částí Hostákov. Konkrétně bude zvoleno umístění na objektu vodojemu, který je ve vlastnictví městysu. Objekt stojí na parcele č Srážkoměrná stanice bude dobře přůstupná pro potřeby údržby a zároveň nebude nic v okolí ovlivňovat naměřené hodnoty. 64

66 Obrázek 37: Umístění srážkoměru na objekt vodojemu 65

67 Vodoměrná stanice bude umístěna na mostě přes Mlýnský potok pod hrází nádrže Balaton. Takto umístěné hladinové čidlo bude podávat nejpřesnější informace o povodňové vlně směřující na městys. 66

68 Obrázek 38: Umístění vodoměrné stanice na mostě přes Mlýnský potok v blízkosti nádrže Balaton 67